ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad5f09d0-8f2d-11dd-8abb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 167, place 191, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. července 1913. Číslo 185.
4 article
ohZ Moravy. da ee 5ddee Dne 7. července. (Mandát po P. Šilingrovi. — Okresn školní rady. — Hodonín. — Ostuda.) Mandát po zemřelém poslanci Šilingroví ob- sazen bude dne 16. července. Doplňovací volba je na den ten vypsána dle dosavadních listin voleb- ních. Vypsání volby překvapilo, ale strana kato- licko-národní již kandidáta MUDra. H. Světlika. lékaře v Hrušovanech a předáka hasičského, po- stavila, když byl opat rajhradský P. Šup kandi- daturu odmítl. Šociální demokraté — autonomisté — prohlásili kandidaturu úřadníka Konečného, jenž již proti P. šilingrovi bez výsledku kandidoval. Soudí se, že strana katolicko-národní mandát ten uhájí, vždyť zesnulý šilinger měl většinu osmi tisíc hlasů, a všechny tří zemské mandáty venkovské za tuto skupinu jsou v rukou katolicko-národních.
Šilingr Okresn Šilingrový Mudra H Světlik P Šup Konečný ohZ Morava Hodonín Hrušovany
5 article
Velký boj bude na Moravě o okresní školn rady. Tím, že katolicko-národní strana pozbyla při volbách mandáty, jest její posice oslabena a bude lo míti zajisté vliv na obsazování okresních škol- ních rad. S obavami hledíme tu na město Brno. kteréž podává návrh, z něhož zemský výbor mus jmenovati členy české okresní rady. Dosavadní okresní školní rada česká vedla si velmi dobře, což připočísti dlužno k zásluhám řed. Jana Havlíčka, janž tam byl zástupcem učitelstva, a který svou odbornou znalostí ve věcech školních vítězně vy- bojoval mnohý proces proti obci. Pan řed. Havlíček je ve výslužbě a nemohl nyní volen býti do okr. školní rady — a obec navrhne zemskému výboru ke jmenování jistě osoby jí pohodlné a milé. Tato okolnost výlučného navrhovacího práva obce je velkou vadou paktu moravského. Doufáme však. že zemský výbor moravský bude míti dosti energie. aby nedovolil, aby se českému obyvatelstvu brněn- skému stalo příkoří. V Hodoníně je při hejtmanství „Besitzstan německý. Okres hodonský český, břeclavský také — až na smíšené obce Hodonín a Břeclavu — ale okresní hejímani vždy Němci: Spengler, Friessa nyní Swoboda. Opačně český hejtman v ryze ně- meckém okrese takovém by se nesměl ani ukázati.
Havlíček Němec Spengler Friessa Swoboda Morava Brno Hodonín Břeclava katolickýnárodní strana
6 article
My německé úřadníky snášíme klidně, a místo- držitel moravský také klidně dává německé úřad- níky do českých měst. Ovšem, když první čin li- dovo-pokrokového poslance nového za Hodonín, je vítat německého klerikálního ministra Hussarka, pak se pranic nedivíme, že obyvatelstvo klidně snese příchod nového německého okresního hejt- mana. Otrávené naše poměry jsou charakterisovány nejlépe poslední valnou hromadou „Osvětového svazu“, o níž jsme již referovali dříve, a valnou hromadou „Mor. musejní společností“, na níž če- ských členů přišlo tolik, že je mohl spočísti na prstech dvou rukou . ..
Hussarka Mor Hodonín osvětový svaz
7 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Volební okresy a stoliční autonomie v Uhrách Uherská vláda, která má nyní pokoj od parlamentu, přípravuje dvě důležité předlohy pro podzimní zasedání. Jedna týká se nového rozdělení volebních okresů jako do- plňku k novému volebnímu řádu, druhá má zaškrtit stoliční samosprávu a nahra- diti ji správou státní. Předloha o volebních okresech pokročila již tak, že do konce srpna bude prý v mini- sterstvě vnitra hotova. Vláda sama ve své osnově neohraničuje jednotlivé volební okre- sy, nýbrž určuje pouze počet mandátů každé stolice a ponechává stoliční správě, aby sama určila volební okresy pro tyto mandáty. Vo- lební okresy, jak se v Uhrách rozumí samo sebou, nemají býti stejně velké, nýbrž „kul- turně a hospodářsky pokročilejší krajiny“ , t.j. maďarské kraje mají dostati poslance pro menší počet voličů, než krajiny „opozdilé“, to jest slovanské a rumunské. Počet poslanců ne- má býti rozmnožen, naopak, bude-li možno, raději zmenšen. Ale sotva to bude možno, pro- tože četná města, jež za posledních 40 let značně vzrostla, musejí dostati četnější za- stoupení, než mají dosud. Za to v Sedmihra- dech, kde jsou nejmenší volební okresy, počet poslanců se ztenčí.
RakouskoUhersko Uhry
8 article
Projednání zákona o volebních okresech má býti jedním z prvních bodů jednacího po- řadu uherské sněmovny v podzimním zasedá- ní. Pak dojde na sestátnění stoliční správy. O této chystané reformě, která má býti hrobem samosprávy, ale také zvůle uher- ské drobné šlechty ve stolicích, má podrob- nější zprávy „Budap. Tagbl.“. Novým záko- nem má se stoličným sněmikům (kongregacím) odníti právo voliti stoličné úřadníky. Podob- ně, jako již nyní vrchní župany jmenuje na návrh vlády panovník, mají příště i ostatní stoliční úřadníci, služný, soudcové a také obecní písaři (notáři) býti jmenování vládou. Všichní úřadníci mají býti placeni státem a podléhati vládní disciplinární moci. Stoliční sněmíky s velmi omezenou pravomocí mají sice zůstati i nadále, ale místo dosavadních historických 64 stolic nebo komitátů má býti zřízeno jen asi 11 velkých distriktů. Středisky těchto distriktů mají býti města Prešpurk, Košice, Pešť, Subotiště, Pečuch, Se- gedín, Debrecín, Kluž, Temešvár, Sibíň a Bra- šov. Každý distrikt má míti sněm, do něhož by se poslanci volili podobně, jako do sněmu říšského a Jeho pravomoc byla by omezena čistě místními záležitostmí, takže všeliká po- litika by z těchto nových samosprávných sněmů byla už předem vyloučena. Výkonný- mi orgány distriktních sněmů byli by stát- ní úřadníci. V čele distriktu stál by nový vrchní župan; distrikty byly by rozděleny ve správní okresy, shodující se s novými volební- mi okresy. Předloha o sestátnění stoliční správy není síce dosud v ministerstvu vypracována do podrobností, ale dle „Budap. Tagbl.“ výše uvedené zásady jsou již v ministerské radě schváleny. Za hranicemi. V Bulharsku a Srbsku. Napsal Jaša Tomič.
Budap Pečuch Bro Jaša Tomič Prešpurk Košice Pešť Subotiště Debrecín Kluž Temešvár Sibíň Bulharsko Srbsko
9 article
V Srbsku i Rumunsku je plno bulharských zběhů. Od nich se rozneslo, že v bulharském voj- sku je nespokojenost, ano i hlad. Od dobra se ne- utíká. Vyšetřoval jsem, co v tom vězí. Odkud se Bulharsku bere nespokojenost, a v bulharském vojsku hlad? A do jaké míry? Mluvil jsem s váž- nými lidmi, kteří na hranici mluvili s bulharskýmí zběhy, i s lidmi, kteří nedávno cestovali po Bul- harsku a zevrubně znají bulharské věci. Oni vy- světlujíí Ještě loni na počátku války bulharské finance byly nespořádané. Proto Bulharsko svému vojsku nepravidelně platilo, ale při tem stát i vojsko se- brali národu vše, co potřebuje k obživě své i do- bytka. Vzali to v pravém slova smyslu rekvi- sícemi. Bulharské vojenské úřady vzaly avému národu obílí, píci, kukuřici, mouku, slámu, všeho za víc než za 200 mil. lvů. Na to arci dávaly po- tvrzenky, na které státní pokladny mají vyplatiti cenu zrekvirovaných předmětů. Ale na těch po- tvrzenkách není udána lhůta. Důstojníci měli takových potvrzenek pohotově plné kapsy a jen je vyplňovali a podpisovali. Ještě kdyby se rekvisice byla dotkla jen zá- možnějších, ale ona neušetřila ani nejchudšího. Re- kvirovali i dobytek, ano i drůbež a vejc el Du- stojníci, i když najali pro sebe kočár, platili po- tvrzenkami. Pochopitelno, že národ se tomu nera- doval. Lid si doma replal: „Za hranicí prolévají krev našich děti a nám doma berou všel A kdo ví jestli ti, kdo nám potvrzenky podepsali, bylik tomu oprávnění? A kdo ví, podepsali-li svoje pravá jména? A kdo ví, nebudou-li nám vyplaceny teprve po několika letech? A kdo ví, nestrhnou-li nám při výplatě?“ A byli mnozí, kteří všecko měli za ztraceno.
Srbsko Rumunsko Bulharsko Re
10 article
Rozumí se, že nespokojenost obyvatelstva pře- šla i do vojska, jež chtělo, aby po šťastné válce bylo puštěno domů, a to tím spíše, že již delsí dobu bylo velmi špatně živeno. Často bulharští vo- jáci nedostávají denně víc než půl komisárku a ně- kolik oliv. Když bulharští zběhové přešli k srb- skému vojsku a víděli, že se pro něl v kotlech valí maso a vařívo, volali: „Což pak vy se máte tak? I maso si vaříte? To u nás dávno přestalo.“ Mnozí myslí, že v Bulharsku ještě jsou zásoby a že je lidé skryli, bojíce se nových rekvisie. To by byly hlavní příčiny, pro které si bul- harský národ nepřeje další války, a zvláště ne se Srby, říkaje: „Proč pak se máme rváti se Srby? Potřebují-li Srbové od nás něčeho, proč jim ne- dáme, když nám tak bratrsky pomohli?“ Ovšem. takové hlasy se ozývají soukromě, a ne v sofij- ských novinách. Zběhové vypravují, že někteří vo- jáci byli zastřeleni, kteří veřejně mluvili proti vál- ce se Srby. Následkem nedostatečného a špatné- ho stravování dostavily se do bulharského vojska nemoci. Jinak bylo i jest u Srbů. Pro srbské vojsko také bylo za války rekvírováno, ale teprve později a ne za víc, než za 23 mil. din. A rekvírováno ne- bylo proto, že nebylo peněz, nýbrž, že někteří spekulanti počali od vojska požadovatí vy- soké ceny, až 30 din. za metrický cent obilí. Tua v takových místech dovoleny rekvisice a placeno poukázkamí, ale řádně vyhotovenými a za oby- čejné trhové ceny. Lhůta zaplacení byla na ních přesně udána: tři měsíce po vydání. A po třech měsících všecky poukázky byly řádně vypla- ceny.
Srba Bulharsko
11 article
Ještě jedna je příčina nespokojenosti bulhar- ského národa, a to, že zůstalo mnoho polí neob- dělaných a neosetých, mnoho luk nepokosených Bulharky selky nejsou zvyklé polní práci. Bul- harsko teprve nedávno se osvobodilo od Turecka. Rumelie ještě později; a za turecké doby ženy jedva vycházely z domů a to ne aby pracovaly. nýbrž aby se procházely. V tom je příčina, že země- dělské práce v Bulharsku zůstaly nevykonány, čehož hrozí nouze a hlad.. I to je v Srbsku zcela jinak. Ženy srbské uměj zemědělské práce jako muží a rády je pracují Ale to není vše. Hlavní je to, že za tét války všecko v Srbsku vyvinulo ne- obyčejnou, nadlidskou sílu, a ženy též. Ženy junácky doprovázely svoje muže na bo- jiště, nadšeny byly jako muži: při ošetřování ranč- ných se obětovaly — a srbské selky zatím, co nuž byli na bojišti, vykonaly všecky zemědělské práce kromě svých: oraly, sily, kopaly, a v srbském mi- nisterstvu orby tvrdí, že jedva desátá část země- dělských prací zůstala nevykonána. Ženy srbské staraly se, aby jejich mužové, až se vrátí z bojiště. nepřišli k pustým krbům. Srbská selka se vy- znamenala zrovna takovým junác- tvím jako muž, a zasluhuje, aby to bylo znám učiněno a vzdána jí čest, které si zasloužila. Co jsem řekl o stavu v Bulharsku, neslyšel byste arci od žádného bulharského politika a ne- dočetli byste se v bulharských novinách, které hlásají, že bulharský národ kypí silou a bojovností a nyní, když mu Turci ustoupili, pobíje svoje spo- jence na junáckém mejdanu a přinutí je, aby při- jali jeho hegemonil. Ale skutečnost jest jiná.
Rumelie Turecko Bulharsko Srbsko Turec
12 article
Hlas jednoho Poláka k Slovanům. Z Majorenhofu u Rígy byl nám poslán tento projev, který bez obavy před syataktickou chybou můžeme nazvati hlasem „jednoho“ Poláka, protože postavení pana Vladislava Karpiňského, místopřed- sedy petrohradského Spolku slovanské vzájemno- sti, v polské veřejnosti jest dosti osamocené. Ne- bylo mnoho Poláků, kdož by byli důvěřovali, že úspěchy velkolepé slovanské svornosti a úžasné obrazy nynější nesvornosti na Balkáně bude pod- nětem Rusům, aby se pokusili odstraňovali „osud ný spor“ polsko-ruský, a ti, co důvěřovali, byl hodně zklamání. Historie nebývá vždy učitelkou. Ne vždy vítězí síla rozumu nad silou starých před- sudků . .. Z projevu páně Karpiňského zni nota pessimí- stická. Nemůžeme si zakrývati, že zločin na slo- vanské věci, před nímž tolik jsme varovalí, byl spáchán. Germánstvo bude z něho ovšem miti prospěch a Slovanstvo posměch. Ale tak hluboko jsme přece neklesli, aby bylo třeba mluvití „finis Slavoniae“. Ani tehdy, když Košciuszko řekl „Hinie Poloniae!“, nebyl konec Polska, ani teď nebude konec Slovanstva. Ale slovanská věc po dlouhá léta bude cítiti nynější rány.
Polák Karpiňský Rus Košciuszko Majorenhof Balkán Polsko Slovan Hinie Poloniae
13 article
Pan Karpiúski píže Bratři Slovanél Jaká hrůza, jaká hanba! Zde uprostřed po- němčených slovanských zemi musím s bolem litostí čísti: „3000 Bulharů bylo zajat Srby — 6000 Srbů zabitol“ A to po slav- ných našich petrohradských snech, po slovan- ských schůzích, oběděh . . . Krev v žilách stydne . .. V očích se tmí . . . A hlavně, proč? Pro kousek zeměl Ano, lepšího jubilejního dar nemohli Slované přinésti císaři Vilému II. Jsme stále ještě jen kořistí germánské kullury. Jak smutno, že nás historie ničemu nenaučila. Já. Polák, maje proti sobě všechny své rodáky. všechny své přátele, pod dojmem vašich vítěz- ství, vašeho sjednocení na bitevním poli, já, sní- lek a optímista, pomyslil jsem si, že i v rusko- polských stycích zaválo vesnou, že národy za- pomenou na stáré účty, a že je čas pracovati společně ve prospěch všeho Slovanstva, a tře- ba že krátkozraké činy vládní nejednou posílaly mráz na květy mých tužeb, hrdě jsem odpovída svým rodákům a druhům: „Naše vláda je ká- men, tísní nás . . . ale slovanské národy se pro- bouzejí, svědomí se probudilo. Hle, příklad Srbo- vé a Bulhaři . .. A teď co jim odpovim Ne, někdy objeví se šílená myšlenka, že Rusko mělo by poslati na Balkán trestní oddíly a jako hloupé dětí přiměřeně potresťati oba představitele slovanšké rodiny.
Karpiúski Slovanél Bulhar Srba Slovan Vilém II Polák Rusko Balkán
14 article
Není už sil psáti. Je-li ve Vás jen kapka slovanského svědo- mí, jste-li zákonné děti Slavie — nechte sporů nechte zbraní, a jako malé děti, které se po- hádaly pro hračky, podrobte se hned otcovské- mu soudu Vznešeného Rozhodčího — jináče všichni Slované musí se přiznati, že nejsme stát- ními národy, že jařmo německé vlády nám patří A tehdy, s hrudí pukající od bolesti, bude nám Slovanům prohlásiti: „Ať žije pangermanismusl „Finis Šlavoniael“ Vladislav Karpiňski. Kdo je vinen? Pátrání po tom, kdo je vinen nynější siluaeí na Balkáně, nebude mít ovšem těch praktických následků, jako polapení vinníka v občanském ži- votě; v mezinárodních stycích klam a podvod se oceňoval ještě před Macchlavellím jako přednost. Tak ani v nynější krisi nebude možno pohnati vin- níka k zodpovědnosti, ani tehdy, kdybychom ho hledali v našem zahraničním úřadě, který s patr- nou důsledností „kazil“ všechno na Balkáně. „Russkaja Molva“ hledá hlavního vinníka na- stávající katastrofy mezi těmi, kdo řídili a chválilí ruskou politiku, která hned na začátku balkánské krise se lekla výstupů rakouských a prodala životní zájmy srbského národa. „Srbsko začalo válku, aby se osvobodilo od rakouského dozoru, aby mělo volný příchod k moři.
Slovan Karpiňski Molva Balkán Srbsko Slavia
15 article
Rozřešilo tuto úlohu silou svých zbraní, došlo do Leše a Drače, ale ruská diplomacie, schvalovaná i vlivným záslupcem oposice, Miljukovem, připojila se ke starému nepříteli Srbů a přinutila je zříci se plodů svých vítězství. Díplomacie má předvídatia vypočítati předem všechny následky svých činů. Ale následků toho činu si nepředstavili ani naši erární diplomaté, ani jich svobodní spojenci. Osud- ná slepotal Srbi, odražení na západě, zamířili smě- rem nejmenšiho odporu a projevili nároky na jižní východ k moři, který podle smlouvy nedali Bul- harům. Za takového obratu srbské fronty jich věc stala se skoro beznadějnou, ale třeba pochopiti, že sémě nesmířitelného nepřátelství mezi spojence za- seli ti, kdo odňali Srbům možnost uskutečnit jich osnovnou úlohu na účet nepřítele.“ Rozkol v polském kole v dumě. Rokování o městské samosprávě v království Polském v samém kole polském vzbudilo rozkol. který málem že nevedl k rozchodu polských po- slanců. Někteří poslanci byli proti stanovisku, kleré zaujala většina kola; nechtěli se smířiti s oportuni- stickým stanoviskem, podle něhož je lepší špatná samospráva než žádná, a měli také skrupuli v otáz- ce židovské, v niž většina kola byla s omezovací politikou vládní za jedno. Někteří poslanci chtěli dokonce složiti mandáty se zřelelem na bezpomoc- né postavení polského kola, jehož 10 poslanců proti 430 ostatním poslancům dumy číselně mnoho ne- znamená. Později však dali se přemluviti, abyv kole i v dumě zůstali.
Leš Drač Miljukov Srba Srb
16 article
Třiletá vojenská služba ve Francií a otázk úhrady. Ve všech francouzských obcích je nyní veřej- ně vyvěšena krásná a účinná řeč ministerského předsedy Barthoua, v níž ostře odbyl Jaurčsa a je- ho stranu, poukázav na jich zločinnou agitaciv armádě, směřující ke zmaření mobilisace a vzpou- ře v případě války. Vyhlášky tyto hlásají v celé Francii zdrcující porážku vůdce socialistů a jeho spojenců, neboť sněmovna usnesla se na vyvěšení Barthouovy řečí imponující většinou 317 proti 141 hlasů. Z úřadní zprávy je zřejmo, že ve většině nebo mezi těmi, kteří se zdrželi hlasování, byli 103 radikální socialisté, v menšině pak 44. Rov- něž 107 radikálů schválilo vyhlášku nebo se zdr- želo hlasování a jen 4 hlasovali proti. Také ve skupině républikánských socialistů byl rozkol, jež- to 32 její členové buď hlasovali pro vyvěšení ne- bo se zdrželi hlasování a jen 17 hlasovalo proti. Tím se těž ukázala síla nové „demokratické do- hody“, která soustřeďuje rozvážné živly republi- kánské levice proti extremistům krajní levice. Úspěch vládní předlohy o tříleté službě jevi se tím zajištěn a odpůrci její vzdávají se již veške- ré naděje v tom směru, a proto směřuje nyni ve- škeré úsilí sjednocených socialistů a jejich spo- jenců jen k tomu, aby úhrada nových nákladů na armádu postihla majetné třídy. Napodobují tím tak- tiku socialistů v říšském sněmu německém, ovšem s tím rozdílem, že němečtí socialisté nijak nepře- káželi sesíleni německé armády a dokonce nesa- hali k žádně revoluční agitací ve vojsku. V této věci dosáhli také sjednocení socialisté úspěchu, neboť vláda se zásadě jejich nevzpírá.
Barthou Barthouův Francie
17 article
Ministr financí Dumont učinil v sobotu v rozpočto- vé komisi prohlášení o úhradě vojenských nákladů a návrhu národní daně z příjmů, i vyslovil se, že, jak se zdá, panuje všeobecný souhlas, aby tato břemena byla přesunuta na nejzámožnější třídy, připomenul však, že Francie nemá jako Anglie a Německo finanční systém, který by dával podklad k okamžitému vybírání osobní daně z majetku. Dodal, že vypracoval návrh, který by mohl býti co nejrychlejí přijat oběma sněmovnamí z založe- ný na úřadním odhadu, opraveném vnějšími znám- kami, při čemž však má přiznání závažný význam. Soudí, že tento projekt, jenž by se týkal asi 220.000 až 240.000 poplatníků, mohl by býti úřadně pro- veden v roce 1915. Myslí, že by bylo možno od- stupňovati taxy tak, aby vynesly 100 milionů, ne- pokládá však za obezřelé zacházeti dále. Dodal však, že tento projekt není nedotknutelným a pro- jevil ochotu zkoumati každý návrh komisí přijatý který by vynesl více, leč s podmínkou, že by ne- způsobil hospodářskou krisi.
Dumont Francie Anglie Německo
18 article
Po dlouhé debatě přijala pak komise tuto re- soluci, navrženou posl. Jacquierem: Rozpočtová komise usnáší se žádati, aby se daněmi z majetku uhradila veškerá nová vojen- ská břemena, ať trvalá nebo dočasná, při čemž nová vojenská břemena obsahují toliko annuituz miliardy výloh jednou pro vždy a trvalé výlohy. vyplývající z prodloužení vojenské služby. Dále usnesla se komise na návrh posl. Nou- leusa požádati ministra financí, aby jí předložil ná- vrh daně, založený na doplňovací dani, jak se jeví ve všeobecném projektu daně z příjmu s provede- ním, jakého vyžaduje nedostatek soupisu. Na ná- vrh posl. Malvyho pak se usnesla také žádati předložení návrhu daně z kapitálu, jež má doplniti potřebné zdroje, aby se zmírnilo břemeno daněz příjmu. Takto dojde konečně ve Francii k uzákonění daně z příjmu, jejíž všeobecný návrh, jenž ovšem neměl nic společného s úhradou nákladů na obra- nu země, posud se nemůže dostati ze senátu.
Francie Na
19 article
Anglické a francouzské námořnictvo. Francouzský ministr námořnictva Baudin, jenž vykonal návštěvu u prvního lorda admirality Win- stona Churchilla, provázen náčelníkem generálního štábu námořnictva admirálem Le Brísem, námoř- ním attaché anglickým v Paříži, freg. kapitánem Kellym a námořním attaché francouzským v Lon- dýně, freg. kapit. de Saint-Seine, prohlásil po svěm návratu do Paříže zástupci „Matinu“, že jel do Anglie prostě oplatit Winstonu Churchillovi jeho návštěvu v Toulonu před několika měsíci, a dodal- To je jen počátek, i budou stále hojnější styky mezi oběma námořnictvy. Praví se, že dojde brzy k návštěvě čelných osobností obojího námořnictva, zejména mezi obě- ma náčelníky generálních štábů, admirálem Le Bri- sem a princem Henry Battenbergem, s nímž se mi- nistr Baudin tentokráte nesetkal, poněvadž prine byl zdržen u lože své těžce nemocné choti. Jako okolnost zvláště významná se uvádí, že ministru Baudinoví, jenž na palubě dreadnoughtu „Orionu“ sledoval střelbu na velkou vzdálenost. byla ukázána v praksi nová a velmi zajímavá me- thoda řízení střelby, spojená se systemem stálého míření, na niž jsou Angličané velmi hrdi, poněvadž jim dává znamenité a skoro zázračné výsledky. pročež jsou na ni také právem velmi žárlivi. Sku- tečnost, že ji ukázali ministru Baudinovi v přítom- nosti viceadmirála Le Brise, náčelníka generálního štábu, námořního a dělostřeleckého odborníka, je důkazem naprosté vzájemné důvěry mezi oběma zeměmi, spojenými srdečnon dohodou.
Baudin Win Churchill Kelly Matin Battenberg Baudinový Angličan Paříž Lon SaintSein Anglie Toulon spojený srdečnon dohoda Le Bri Le Brís
20 title
Jmenování na středních školách
21 article V Čechách.
V Čechách. Na uprázdněná místa na státních střed- ních školách jmenováni byli ministrem kultu a vyučování: prof. reálky v Rakovníku Vladi- mír Bauer pro českou reálku v Plzni; prok. reálného gymnasia v Klatovech dr. Josef Ča- pek pro gymnasium v Táboře; prof. reálky v Nymburce Bernard Dolák pro reálku ve Vršovicích; prof. reálky v Nové Pace Jaroslav Dvořáček na reálku v Pardubicích; prol. reálky v Turnově Rudolf Fetter pro II. čes. reálku na Král. Vinohradech; prof. reálkyv Kutné Hoře František Franěk pro I. českou reálku v Plzni; prof. reálky v Lounech Frant. Grepl pro reálku v Jičíně; prof. gymnasia s českou vyučovací řečí v Čes. Budějovicích Vojtěch Hanačík pro gymnasium v Jičíně; prof. na reálce v Kostelci n. Orl. František Kostohryz pro I. čes. státní reálku v Plzni- prof. I. české reálky v Plzní Rud. Kumstat pro reálku v žižkově; prof. reálky v Táboře Václav Landa pro českou reálku v Praze III.: prof. reálky v Příbrami Eduard Los pro reálku ve Vršovicích; prof. reál. gymnasiav Gmundenu Vojtěch Maíer pro gymnasíum v Pardubících; prof. gymnasia ve Vys. Mýtě Frant, Mašner pro gymnasium v Pardubí- cích; prof. gymnasia v Mladé Boleslavi Jan Menšík pro české reálné gymnasium v Pra- ze, Křemencová ulíce; prof. reálky v Jičíně dr. Adolf Mikousek pro českou reálku v
Bauer doktor Čo Dolák Dvořáček Fetter Král Franěk František Grepl Hanačík Kostohryz Landa Los Maíer Mašner Menšík Mikousek Čechy Rakovník Plzeň Klatovy Tábor Nymburk Vršovice Nová Paka Pardubice Turnov Kutná hoře Louny Jičín Čes . Budějovice Kostelec můj Praha Příbram Gmunden Pardubit Mladá Boleslav
22 article
Praze III.; prof. reálky v Jičíně JJiří Pelna pro reálné gymnasium v Kolíně; prof. reálky v JJevíčku Bohuslav Poldauí pro reálkuv Kutné Hoře; prof. reálky v Pardubicích Karel Popelka pro II. čes. reálku na Král. Vino- hradech; prof, reálky v Sušici Josef P ospí- šilpro gymnasium v Písku; prof. reálky v Je- víčku dr. K. Ron pro I. čes. reálku v Plznii prof. reál. gymnasia v Náchodě M. Sa s ka pro gymnasium v Žížkově; prof. reál. gymnasia v Praze VIII. dr. Václav Schüller pro reál. gymnasium české na Smíchově: prof. gymnasia v Ml. Boleslavi dr. Václav Sixta pro gymna- sium v Třeboni: skuteč. učítel náboženství na ústavu pro vzdělání učítelů v Poličce Jan So- botka pro gymnasium v Něm. Brodě; pro gymnasia v Přerově Ludvík Sojka pro I českou reálku v Plzni: prof. reál. gymnasiav Klatovech Josef Stárek pro akad. gymna- sium v Praze; prof. reálky v Kladně K. Šule pro reálku ve Vršovicích; prof. reál. gyma v Rokycanech Karel Susa pro čes. gymna- síum v Plzni; prof. reálky na Kladně Joseí Tichý pro české gymnasium v Pardubících prof. gymn. v Příbrami dr. Frant. Tyra pro čes. gymn. v Praze-Malé straně; prof. reálky v Rakovníku dr. Jan Veitz pro reálku Praze-Libni: prof. gymn. v Benešově Bedřich Potypka na reál. gymn. v Praze-Libni.
Bohuslav Poldauum Popelka Král Josef doktor Schüller Sixt so Sojka Stárek Karel Susa František Tyr Veitz Potypka Jičín Kolín Kutná hoře Pardubice Sušice Písek Náchod Praha Smíchov Boleslav Třeboň Německo Brod Přerov Plzeň Klatovy Kladno Vršovice Rokycany Příbram Rakovník Libeň Benešov Praga III
23 article
Skutečnými učiteli na stát. střed- ních školách byli jmenováni: a) prozatím- ni učitelé: Alois Boháček z reálky v Ml. Boleslavi pro I. čes. reálku v Plzni; Jan Če- něk z čes, reálky v Českých Budějovicích pro reálku v Nymburce: Vincenc Hecht z reál. gymnasia v Roudnici pro tento ústav; Jos. Ko- lář z gymnasia v Něm. Brodě pro gymn. ve Vysokém Mýtě; Karel Likař z gymnasia v Třeboni pro reálku v Klatovech; dr. Adolí Panz z gymnasia v Čáslavi pro gymnasíum v Benešově; Josef Partai z reálky v Lou- nech pro reálku na Kladně: Julius Paulu z I. české reálky na Král. Vinohradech pro reálku v Turnově; Lad. Seifert z reálky v Novém Bydžově pro gymnasium v Pisku; Václav Tichý z reál. gymnasia na Smíchově pro reál. gymnasium v Klatovech; Julian Vo- bořil z reálky v Sušici pro reálku v Tur- nově; dr. Břetislav Zahálka z čes. gymna- sia v Čes. Budějovicích pro tento ústav; by supplenti: Rudolf Bílek z I. čes. reálky na Král. Vinohradech pro reálné gymnasium v Klatovech; Josef Bubnik asistent české vysoké školy technické v Praze pro reálku v Lounech; Vojtěch Čížek z české reálky v Praze-Malé straně pro reálku v Pardubicích Frant. Havelka z reálky v Písku pro týž ústav; Jan Hesoun z čes. reálky v Praze- Malé straně pro reálku v Kostelci nad Orl.
Boháček če Hecht Likař Panz Partai Julius Král Seifert Tichá Julián doktor Zahálka Bílek Bubnik Čížek František Havelka Hesoun Boleslav Plzeň Český Budějovice Nymburk Roudnice Jos ko Německo Brod Vysoký Mýto Třeboň Klatovy Čáslav Benešov Lou Kladno Turnov Nový Bydžov Pisco Smíchov Sušice Čes . Budějovice Louny Praha Pardubice Písek Kostelec nad Orlický český vysoký škola technický v Praga
24 article
Otokar Hink z české reálky v Praze-Malé straně pro reálku v Nové Pace; Jar. Hrnčíi z reál. gymnasia v Novém Bydžově pro týž ústav; Václav Hodík z reálky v Příbramí pro reálku v Turnově; Vojtěch Jelínek z I čes. reálky v Plzni pro reálku v Příbrami; Fr. Kadlec z reálky v Kostelci n. O. pro reálku v Nové Pace; Stanislav Kamenický z reál- ky v Nymburce pro reálku v Příbrami; dr. Fr. Křeklík z reál. gymnasia v Praze-Libni pro gymnasium ve Dvoře Králové: Ant. Kubát z II. české reálky na Král. Vinohradech pro gymnasium v Přerově; dr. Jaroslav Kubista z čes. reál. gymnasia v Praze, Křemencová ul., pro reálné gymnasium v Brandýse n. L.; Ed. Kučera z I. české reálky na Král. Vinohra- dech pro reálku v Nové Pace; dr. V. M aule z reálky v Turnově pro týž ústav; Alfred Pflanzer z reál. gymnasia v Praze, Kře- mencová ul., pro reálku v Lounech: Jos. Ry- bák z reálky v Písku pro reálku v Táboře: dr. Karel Schäferna z čes. gymn. na Král. Vinohradech pro gymn. v Ml. Boleslavi: Ad. šedý z II. čes. reálky v Plzni pro reálku v č. Třebové; dr. Jan Slavík z čes. gymn. n Král. Vinohradech pro reálku v Kladně; Bohu- dav Sodomka z reálky v Sušicí pro týž ústav; Frant. Šolc z reálky v Turnově pro reálku v Rakovníku; Jaroslav Starý z čes. gymnasia v Čes. Budějovicích pro reál. gymn. v Náchodě; Karel štěka z reál. gymnasi v Kyjově pro reál. gymnasium v Jilemnici; Ot.
Hink Hodík Jelínek Kadlec Kamenický Kubát Král doktor Kubista Ed Kučera V M Pflanzer Schäferna Slavík bůh Sodomek František Šolc Stará štěk Otakar Praha Nová Paka Nový Bydžov Příbram Turnov Plzeň Francie Kostelec můj Nymburk Libeň Dvůr Králové Přerov Brandýs Kře Louny Jos Písek Tábor Boleslav Kladno Sušice Rakovník Čes . Budějovice Náchod Kyjov Jilemnice
25 article
Trčka z čes. reálky v Čes. Budějovicích p o reálku v Rakovníku; Ant. Vaněk z reálného gymnasia v Chrudimi pro týž ústav: Jan Zi z čes. reálky v Praze-VII. pro I. čes. reálku v Plzni. c) Zatímními učiteli byli jmeno- váni suplenti: Ant. Houba z čes, reál. gymn. v Praze, Křemencová ul., pro čes. gymn. v Č. Budějovicíchy dr. Miloslav Hýsek z českého reál. gymn. v Praze, v Truhlářské ul., pro reál. gymn. v N. Bydžově; Vílém Lochmannz reál. gymn. v Kolíně pro gymn. v N. Brodě Ant. Macelazs z gymn. v Mladé Boleslavi pro gymn. v Čáslavi; Václav Prach z čes. reál. gymn. v Praze, Křemencová ul., pro gymn. v Třeboni; Bohumil Sládeček z čes. gymn. na Král. Vinohradech pro gymn. v Par- dubicích; J. Stretz z reálky v Hradci Král. pro reálku v Sušici; Jan Vondráčekz reálky v Nymburce pro čes, reálku v Českých Budějovicích. Učiteli náboženství na státních středních školách byli jmenováni: A. Adam, suplující učitel náboženství na gymn. v Pardu- bicích pro týž ústav: Frant. Jirasko, zat. učitel náboženství na dívčím lyceu v Jičíně pro reálku v Nové Pace. Učiteli tělocvíku byli jmenování- učitel tělocviku na reálce v Sušici R. Franz učitelem tělocyiku na české reálce v Praze- Malé straně: učitel tělocviku na reál. gymn. v Náchodě Emanuel Roubal učitelem tělo- cviku pro reál. gymn. v Praze-Libni; suplující učitel tělocviku na české reálce v Praze III. Frant. Kincl skufečným učitelem tělocviku na reálce v Sušici; suplující učitel tělocviku na reál. gymnasiu v Praze-Libni J. M Icka skutečným učitelem tělocviku na reál. gymn. v Náchodě.
Trčka Antonín Vaněk Jan zi doktor Hýsek Václav Sládeček Král J Stretz Vondráčekz František Jirasko Roubal Kincl Čes . Budějovice Rakovník Chrudim Praha Plzeň Č . Budějovicícha truhlářský ulice Kolín N . Brod Mladá Boleslav Čáslav Třeboň Hradec Sušice Nymburk Český Budějovice Jičín Nová Paka Náchod Libeň Libeň J
26 article
Na Moravě.
Morava
27 article
Profesory na státních středních školách byli jmenováni: profesor zemského reálného gymnasia a zemské reálné školy v Bučovicích Tobiáš Bednář na I. českou státní reálku v Brně, profesor stát. gymn. v Zábřehu Karel Fadrus na stát. gymn. v Kroměříži, prof. na stát. reálce v Nov. Městě Ed. Hejzl ar na stát. reál. gymn. v Místku, skutečný učitel na stát. gymn. ve Strážnici Ant. Lexa na stát. gymn. v Prostějově, skut. učitel na stát. gymn. v Zábřeze Jos. Nešpor na stát. reál. s českou vyuč. řečí v Olomouci, prof. na stát. gymn. v Prostějově Stan. Podivinský na stát. gymn. s českou vyuč. řečí v Olomouci, prof. na zemském reál. gymn. a zemské reálce v Holešově Lad. Šír na II. českou stát. reál. v Brně, prof. na českém stát. gymn. v Morav- ské Ostravě Bohuslav Vrzala na českou stát. reálku s českou vyuč. řečí v Olomouci. Skutečnými učiteli na státních středních školách jmenování byli suplenti: Ant. Kubát z II. české stát. reálky na Král. Vinohradech pro stát. gymn. v Přerově, Lad. Lukšů z I české stát. reálky v Brně pro státní reálku v Mísiku, Jos. Prokopec ze státní reálky v Jevíčku pro tento ústav, Karel Štštka ze stát. gymnasia v Kyjově pro stát. reálné gymn. v Jilemnici, Kar. Zmatlík z I. čes. stát. reál. v Brně pro státní gymnasium v Zá- břehu. Provisorními učiteli na státních středních školách jmenování byli suplenti: Stan. K o- vanda ze stát. gymn. ve Strážníci pro stát gymn. v Přerově. Ministr kultu a vyučování propůjčil uči- teli tělocviku na zemském reál. gymnasiua zemské reálce v Bučovicích Karlu Drozdo- vi místo nčitele tělocvíku na stát. gymnasiu v Přerově.
Bednář Fadrus profesor Šír Vrzal Kubát Král Lukš Prokopec Štštka Zmatlík Stan Drozda Bučovice Brno Zábřeh Kroměříž Ed Místek Strážnice Anta Prostějov Zábřeh Jos Olomouc Holešov Lada Morava Přerov Mísika Jos Jevíčko Kyjov Jilemnice Kara Zá ský Ostrava profesor
28 title
Česká Plzeň proti komisariátu
29 article
v Cechách.
Cecha
30 article
slad F. — Z Plzně, T. července. (Původní zpráva „Nár. Listůn) Obecní zastupitelstvo druhého hlavního města království Českého, král, města Plzně, bylo svolá- no na dnešek na 4. hodinu odpolední k mimořádné schůzi s thematem velmi akutním. Bylo svoláno, aby zaujalo stanovisko k chystanému zrušení auto- nomie král. Českého, jež hodlá vláda provéstí do- sazením t. zv. správaí komise do král. Českého. Do schůze dostavili se veškeří v Plzni dlící členové obecního zastupitelstva král. města Plzně počtem 32. Schůzi zahájil purkmistr plzeňský JJUDr. Václ. Peták obšírným proslovem o významu chystaného porušení autonomie v Čechách, podav současně i výstižné historické vylíčení vzniku nynější krisev hospodářství zemském v Čechách. Zemský poslanec dr. Matouš Mandl podal velmi podrobný rozbor chystané vládní akcev Čechách a ukázal, že dosazení správní komise do král. Českého postrádá jakéhokoliv právního titulu, Dosazení správní komise do Čech bylo by křivdou na autonomii král. Českého bylo by odměnou Něm- cům a nezaslouženým a naprosto neodůvodněným trestem pro Čechy. Řečník končí vroucím přáním, aby hlas českého odporu proti chystanému bez- práví byl vyslyšen na místech povolaných, aby no- vá křivda nevznítila zoufalost v srdci všech věra ných Čechů, dědiců této země, zakladatelů a budo- vatelů této říše.
Václ Peták doktor Mandl Čecho Plzeň Čechy Německo obecní zastupitelstvo král
31 article
Zemský poslanec M. Pokorný poukázal na ve- likou vážnost situace politických i hospodářských poměrů v Čechách a dovozoval nutnost semknutí českých sil k cílevědomému a vytrvalému odporu proti jakémukoliv útoku na práva království i ja- zyka českého. Říšský poslanec dr. Lukavský promluvil o poli- tickém významu chystaného zrušení autonomie v Če- chách a ukončil řeč svou tímto prohlášenímt Všechny pokusy, které budou podnikány za tím účelem, aby království České dostalo se z dneš- ní finanční krise, budeme především posuzovatiz hlediska národně-politického. Protiústavní řešení krise král. Českého vyvolalo by nanejvýš vážné důsledky v celém veřejném životě u nás a stalo by se nebezpečným praejudicem i pro antonomii v jiných zemích. Musíme pozvednouti svého hlasu v nynější vážné době a připomenouti v prvé řadě vládě v zájmu klidného vývoje příštích věcí nejen v našem království, nýbrž v celé říši, aby nehnala věci do krajnosti. Varujeme nejen vládu, nýbrž i Němce, kteří vládu k nejkrajnějším skutkům proti nám chtějí donutiti. To, o co se usiluje proti nám, by se vymstilo i na nich, na institucích, na nichž je založena jejich moc v tomto státě.
M Pokorná doktor Lukavský Němec Čechy
32 article
Na to byl jednomyslně celým obecním zastu- pitelstvem král. města Plzně schválen tento projeve „Obecní zastupitelstvo král. města Plzně, konajíc dne 7. července 1913 mimořádnou svoji schůzi, aby pojednalo o chystaném zrušení zem- ské zutonomie — když bylo vyslechlo zprávy svých členů, zemských poslanců dra. Matouše Mandla, Matyse a Pokorného, a říš. poslance dra. Frant. Lukavského — usneslo se jednomyslně na tomto projevur Obecní zastupitelstvo král. města Plzně vza- lo se souhlasem na vědomí usnesení plenární schůze Klubu poslanců národní strany svobodo- myslné, konané v Praze dne 4. července 1913, podle něhož setrváno na usnesení téhož klubu dne 18. května t. r., aby čeští přísedící zemského výboru království Českého ve svých úřadech se- trvali a aby žádána byla vláda, aby poskytla zemskému výboru náležitých prostředků k od- stranění finanění krise zemské. Obecní zastupitelstvo král. města Plzně jed- nomyslně přípojuje se k ohražení jmenovaného klubu proti jakémukoliv porušení i omezení zem- ské ústavy království Českého a varuje co nej důrazněji před každým opatřením, jež by bylov odporu s platným zemským zřízením a porušo- valo autonomii království Českého.
Mandl Matys Pokorný František Lukavský Plzeň Praha národní strana svoboda