ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f47a0e30-77e8-11dc-accf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 87, place 98, org 15, work 8
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. prosince 1908. Císlo 360.
4 article
olřesů země byl v Reggiu stejný jako v Mes- sině. Výbuchy plynu byla způsobena v městě hrozná skoda. Počet mrtvých nedá se dosud ještě určiti, přesahuje však asi 1800. Velký počet cestu- jících, kteří v době zemětřese n čekali na nádraží na odjezd vlaku. byl pochován pod řítícími se stě- nami nádraží. Žel ezniční tr a jest na vzdálenost 18 kilometro úplně pobořena. Veškerá nádraží poblíz Reggia změnila se v ssutiny. Panuje hrozná ne- pohoda. Torpédový člun, jenž měl dovézti do Messiny chléb, byl nucen uchýliti se do pří- stavu Santa Venere. z Říma, 30. prosince. Četník z Geraee poblíže Reggia oznamuje: Několik málo lidí kteří byli zachráněni, nelze vůbec vyslechnouti Jak počnou vypravovati, doslávají záchvat. To liko jeden obehodní příručí, který byl právě zaměstnán před městem, mohl vypravovati ně které podrobnosti. Jeho poslední upomínkou jest věž v Reggiu, kterou viděl ještě, ana v čnívá z vod. Zdálo se mu, že jest pronásle dován na svém útěku tisíci stvůrami mořakými Ještě hroznější než ohlušujíel lomoz, jaký způ- soben byl výbuchem, bylo ticho. Oko jeho ne mohlo rozeznat nic, neboť celá rovina pokryta byla hustou mlhou. Dále od břehu mělo moře barvu obyčejnou, takže človék mohl věřiti, že vše, co viděl, bylo pouhým snem.
Santa Reggio Mesa Messina Řím
5 article
Z Říma. 30. prosince. »Messagero« uve řejňuje tento telegram z Calanzara: Do půlnoe bylo nemožno obnoviti přimé spojení s Reggiem di Calabrla. Jest obava, že osud tohoto města je ještě truchlivějším, než osu Messiny. Prefekt v Reggiu vypravuje, že s mohl zachrániti z prefektury, když se byla již z velké části sřítila. Čtvrt kolem prefek- tury, tedy střed města, je v ssuti- nách. Pouze malé vily na promenádě z Reggia do Campi, které jsou zbudovány ve výše ležin části města, zůstaly bez pohromy. Zámek, lyceum a nádherná kathedrála jsou pobořeny. Téměř všichni žáci se- mináře byli zabiti. Také kasárny se sřítily a pohřbily mnoho se vojáků v troskách. Všichni upreh- líei z Reggia ujišťují, že strašlive katastrofě padlo za oběť ohromn množství lidí. Ti, kdož to přežili, zachrá- nili pouze holý život a bloudí bez přístřeší bez potravin v okolních polich. Z Catanzara, 30. prosince. (K. k.) Uprchlík z Reggia vypravuje, že zemětřesení bylo nebývalé prudkosti. Obyvatelstvo snažilo se uprchnouti za hlasi- těho bědování. Viděl, jak zámek kathedrála sřítily se za strašli- vého rachotu, Mořské vlny vysoko se vzdouvaly a vrhaly se na město. 4 celníci, kteří sem dnes přibyli, sdělují, že železniční spojení mezi Lazarem a Reggiem je přerušeno. Mezi R- ggiem a Marinou zmizely koloje. Eskorta četníků přivedla sem z Palmi 40 trestanců. Vypravují, že Palmi je skoro úplně pobořeno. Vojenské kasárny jsou v ssutinách, Jeden setník a poručík byli jako zázrakem zachráněni.
Palmi Řím Reggio di Calabrla Messina Reggio Campi Catanzaro Palmi
6 article
Palmi zbořeno, Z Říma, 30. prosince. (K. k.) »Corriere d'Itala« uveřejňuje tento telegram biskupa milet ského Msgra. Morabita, který spěchal do Palmi aby přispěl nešťastníkům na pomoc: Po při chodu do Palmi shledal jsem, že přísťa Jest opuštěn a město zbořeno. Ztrát nedají se naprosto odhadnouti Špatné počasí zvyšuje ještě tihu katastrofy Několik set mrtvol bylo již vyta- ženo z trosek, avšak většina ne- šťastníků je pochována ješte v ssutinách města. Též Seminara, Santa Eufemia a Sinopoli byly zpusto- šeny a stav jejich jest stejn truchlivý jako v Palmi. Pošlete vojsko na pomoc! Pošlete chléb hladovlcím a dřiví na obydli pro ty, kteří kstastrofu přežili a kteto bloudí mezi sříceninami města! Pomozte nám z Říma, 30. prosince. (K. k) Ve zvlášiním vydání »Tribuny« se oznamuje: V Pal m bylo nalezeno 425 mrtvých a množ- ství zraněných. Nevi se, nejsou-li po mistra Mikuláše Alše, vypravuje I. J. Kronbauen ve vánočním čísle týdenníku Máje. Zvláštní ovzduší pohnuté doby vane z jeho vypravování, plné váleč- ných útrap a přece tak milé vzpominkám našich prubabiček. Mistr Aleš kreolivá nepředstižitelným způsobem bodré české vojáčky z tohoto období a také k této vzpomince nakreslil výborný obrá zek.
Morabita Aleš I J Kronbauen Palmi Řím Santo Eufemia Corriere d ' Ital
7 article
Illustrace: Rytina dle ohrazu P. P. Rubense: „Lo s dcerami“. P. P. Rubens: Zvěstování. Rudolí Vá- cha: Ještě daleko do Pařiže?, Illustrace. Vstaňa choď. Josef Uher. Rudolí Vácha. Sv. Mikuláš. Štědrý *Zápas o českou školu zajímá teď kde koho. Našim dítkám zajímavým způsobem o něm vypravuje býv mat. učitel Frani. Hrnčíř v V. ročníku časo- pisu pro mládež „Dětský Máj“, jehož vyšla dosu čtyři čísln. Novinkkou jsou rukopisné básně Vítězsl Hálka a Jar. Vrchlického. V každém čísle jest troj- barevným tiskem provedený obrázek, takže lze „Děi- ský Máj“ s dobrým svědomím doporučiti. Předpláeí se u admin. v Nymburce 80 hal. na rok. Každý před- platitel obdrži úplně zdarma a franko významný nástěnný obraz ze živola starých Slovanů. — De- jiny Španělska a Portugalska jest pozoru- hodné dílko, jež vyjde v 10 sešitech letošní "Knižnice Dětského Máje“. Zajímavý text velmi vhodně do- plňují ilustrace klasických mistrů, nebyvší dosu v žádné naší dělské publikaci a lze vřele doporučiti Předpl. 80 hal, tamtéž.
Rytina Rubens Josef Uher Vácha Mikuláš Fraňo Hrnčíř Vítězsl Hálek Vrchlický Mája Nymburk Španělsko Portugalsko
9 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Latošní saisona koncertů českého spolku pro komorní hudbu došla svého za- končení v úterý 29. prosince osmým řádným koncertem za hojné úřasti. Program jeho cele vy plnilo české kvarteto, jež s obvyklou svou virtuosilnu předneslo vděěnému posluchačstvu Dvořákův smyč- cový kvartel As dor, Beethovenův B-dur a před tím Haydnův kvartet C-dur, jehož podání, zvláště drubé věty (menustto) a finale, bylo brilantní. Zdá se nám. javoby umělci v kvarietu sdrožení byli stále svě- žejšími a celek, který tvoří, j st tak jednolitý, že jit ani nevznomeneme, že není to tak dávno, co v slo- žení jeho udála se vážná změna. Bylo tedy zakončení letošní saisony plně důstojné. Jen oberenstvo — po znovu připomináme — mělo by býti šetrnější k do macím našim umělcům přicházením v čas. Jest po- divno, že, účinkuje-li cizí stla, obecenstvo jest do- chvilnější. Či snad naše kvarteto, jehož slava jde světem, u nás již sevšednělo? — Devátý symfo nický koncert České filbarmonie měl n pořadu skladby již od dříve známé: Fibichovu sym fonickou baseň »Záboj, Slavoj a Luděk«, skladbu vý. raznou kontrastem rázného hlavního motivu prot místům lyrickým. Po symfonické básni Fibichově (snad přece si Fibich dobude místa na našich kon
Dvořákův Devátá Fibichův Záboj Luděk Fibich Beethovenův Bdur Slavoj Haydnův kvartet Cdur
10 article
troskami pohřbeny ještě další oběti. Oby va- telstvo táboři pod širým nebem trpí největší nouzí, nemajíc ani oděvo ani potravin. Z Palerma, 30. prosince. (»Zeit«.) Mezi cestujícími, kteři v kritické době jeli železnie z Palerma do Palmi, nalezal se také poslanec Colatti, který vypravuje: »Když vlak projel stanicí Rosarno, slyšeli jsme zoufalé výkřiky- Také jizdou do Rosarno pociťovali jsme v voze nepochopitelné otřesy, kterými vagon roz- houpáván. Vlak jel dále až do Taur, kde za- staven rudým praporem, mávaným se zimničním chvěním. Přednosta stanice sdělil strojvůdci, že zemětřesením vyzdviženy kolejnice. Přes to vlak pomalu jel dále do Palmi. Nikdy nezapomenu příjezdu na nádraží v Palmi. Na nádraží stál muž s obličejem znetvořeným, Jvolaje: » Co tu chcete, Palmi již neexistuje, byli jeme pro své hřichy za živa zahrabáni.« Druhý muž, nesouei v rukou mrtvé dítě, křičel neustále: »Zemte jsem v Palmi.e Spousty na sicilském pobřeží. Z Říma, 30. prosince. Kathe drála v Ripostu jest zbořena. Dva ji ne kostely a radnice hrozí sřícením. Vlny deset metrů vysoké vrženy byly do města. Také v Catteraně, Pelare Lissini a Spalettu jsou kostely a jiné budovy těžce poškozeny.
Colatti Kath Pelar Lissini Ob Palermo Palmi Rosarno Taury Řím Catterana
11 article Mrtvoly se spalují.
Mrtvoly se spalují. Z Říma, 30. prosince. Rychlý rozklad na sčetných mrtvol, jež leží nakupeny v hromadách, naplňuje vzduch nebezpečnými nakažlivinami a proto nařídily úřady, aby mrtvoly byly rychle spalovány. Mrtvoly byly sebrány a složeny na velké hromady. Nejprva musili lékaři prohližeu jednotlivá těla a zjišťovali, že skutečně nastala smrt, v mnohých nalebavých případech však bylo od této opatrnosti upuštěno a již nyní se tvrdí, že bylo mnoho raněných upáleno za živa. Uherské parníky poškozeny. Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) Zprávy. které došly ředitelství akciové paroplavební spo- lečnosti »Adria«, potvrzují katastrofu, kterou bylo postiženo město Messina. Podle nich celé město poskytuje obraz zpustošení. V městě, po- stiženém neštěstím, řádí loupicí tlupy. Generáln agentura společnosti »Adria« v Mossině, naléza- jící se na nábřeží, byla rovněž úplně zničena Ředitel této agentury a druhý maďarský úřadník jakož i zástupce ředitele se zachránili. O osudu ostatních italských zřízenců nedošly společnost doposud žádné zprávy. Za katastrofy nalézaly se v přístavu messinském tři parníky společ- nosti »Adria«, z nichž »Matlekovits« zůstal ne- porušen, »Andrassy« byl vzbouřeným mořem vržen na výspu, ale uvolněn parníkem »Matie- kovitu«. Parník »Nagy Lajos« byl vlnobitím vržen na břeh, poškozen na boku, takže do skladišť vnikla voda. Lodní personál nebyl po- stižen žádnou nehodou. Zprávy o poškození parníku »Buda II.«, který se nalézá v Katanii nebyly doposud potvrzeny.
Adrie Nagy Lajos Řím Pešť Messina Mossina Budo II
12 article
Pomocná akce a projevy. Z Palerma, 30. prosince. (K. k.) Ve zprá- vách, které sem došly z Messiny, se praví Ranění jsou dopravováni na nádraží, které bylo z poloviny zachováno. Lékaři z Palerma zřídili na parníku v»Královna Markéta« nemoenici. V městé samém byly postaveny Červeným kří- žem polní nemocnice, kdež se raněným dostává přistřeší. Ruští námofníci pokračovali s obdivu- hodnou oddanosti v záchranném dile, nedbajíce hrozicích nebezpečí. Posádka messmnská byla tůžce postižena. Kasárny Santa Elena, v nichž byly ubytovány 3 setniny, byly úplně shořeny Zůstalo na živu pouze 20 mužů. Z pěšího pluku čis. 89 mohlo se zachrániti pouze 10 mužů Ze 400 mužů celní stráže zůstalo pouze asi 15 na živu. Z Říma, 30. prosince. Všude spuštěny jsou prapory na půl žerdi na znamení smutku. V - škerá divadla zavřena. Hasičí z Říma a Neapole odjeli do Sicilie. Celá legie elévů pionýrských. v celku 2000 mužů, vyslána na jih do nešťast ných míst. z Řima, 30. prosince. Do Neapole stihly první parníky s raněnými a živými lidmi, v Mes- sině zachráněnými. Četní lékaři a četní ošetřo- certech) hran byl Regrův houslový koncert již po druhé. Bylo dobře, že skladba tato došla opakování bylo tím umožněno kruhům interesentů onientovati se v díle tak složitém, což na poprvé bylo téměř ne- možno. Solový part houslový jako při prvém pro- vedení, převzal koncertní mistr pan A. Maixner, je- muž podařilo se tentokráte přemoci již téměř všechny jeho obtíže. Pořad doplněn symfonickou suitou »Šebe ragada« od Rimského-Korsakova (u nás uvedena kdysi Safonovem). Jejím provedením náležitě ucténa památku nedávno zesnulého jejího tvůrce.
Markéta Regrův A Maixner ragada Rimskij Korsakův Palermo Messina Řím Neapol Sicílie Mesa Santa Elen Řim symfonický suita
13 article
Žd. K. + Priml »Pisně Závišový« pro klavír na dvě ruce upravil Jan Bold. Vyšlo nákladam Fr. A. Urbank v Praze, vedle Národního divadla. Za K 2.50 i poštou Prinikavý byl úspěch, kterým provázeno bylo vydání těchto písní, jež rožičtly se mezi naše pěvectvo Zhusta slýcháváme je v koneciiních síních, kde zdo- mácněly. Tento veliký úspěch přiměl nakladatele k vy- dání jich pro klavír na dvé ruce. Každá z písní má nadepsány verše Červenkovy za text jí sloužící. + V hudebnim učelišti sl. Lndmily U hanová (Spálená ulce č. 3.) přijímají se žáci od Nového roku. V ústavu vyučuje se bře na klavír de methody věhlasného prof. Lešetického. Jest to jediná škol v Praze, ade tato methoda je zavedena. + Hudba chrámová Ve čtvrtek 31. prosince pro- vedeny budou v kostele u sv. Havla v Praze I. od- poledne o půl 5. hodině následující skladby: R. Führet »Te Deum Laudamus«. J. Starý »Pangeliogua« D-dur, pro sola, sbor a varbany, ke konci »Vánoční koledu přednesou dámy: Grossová, Čiháková, Wolfová a To- manová. V pálek 1. ledna o Nový rok o 10. hodině dopoledne: K. Kempler »Missa Pastoralis«. J. Starý »Gradusle« a »Viderunt«, dnetto. Skuherský Offerto- ttum »Laetentur coeli«. Introit a cummunio chorálně.
K Priml Závišová Bold A Urbank Červenkův Havel R Führet J Stará Pangeliogua Grossová Čiháková Wolfová K Kempler Pastoralis Gradusla Skuherský Laetentur Francie Praha Misso národní divadlo T Deum Laudamus
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Zavraždění mallže Stsinhsila. Z Paříže, 30. prosince. Jak »Journal« sděluje, nalezl chef bezpeč- nostní služby Hamard při prohlídce v domě Stein- heilově na půdě několik černých talárů světlou ženskou paruku. Sluha Couillard jenž byl o tom tázán, udal, že tyto věci dříve nikdy neviděl. Nalez tento, srovnáva-li se zpráva se sku- tečností, byl by zvlaště důležitý vzhledem k údajůn paní Steinheilové, že lupiči, kteří ji přepadli, mě černé taláry a byla s nimi žena s červenými vlasy = Leopold Wölíling. Z Curychu, 80. prosince Zpráva, že Luopold WölIling postoupil veškeré své jmění — počítaje v to veškery důchody nynější i budoucí — své manželce jest úplně vymyálena. Wö fling telegrafuje nyní »N. Wr. Tagblatlu«, že ta- kové postoupení podle smlouvy uzavřené s toskán- ským dvorem jest nepřípustné a že by se také ne- uznalo. vatelé byli na nábřeží, by poskytli zraněným osobám ihned pomoci. Tito zabaleni byli bouní a dopraveni do nemocnie. Ze Syrakuz, 30. prosince. (K. k.) Anglický parník »Drake« přibyl sem z Messiny se 30 zachráněnými; mezi nimi jest 33 raněných 48 chovanců hospice. z Říma, 30. prosince. (K. k.) Maltězský řád dal vládě k disposici polní nemocnici. Pien pont Morgan daroval 50.000 franků obyvatel stvu postiženému katastrofou. Z Petrohradu, 30. prosince. (Spb. Ag Hosudarstvenná duma usnesla se ve své dnešní schůzi zaslati předsedovi italské sněmovny tele gram, v němž tlumočí svou soustrast nad po hromou zemětřesením způsobenou. Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Rakouský císař věnoval ve prospěch oběti katastrofy v jižní Italii 50..000 franků. Z Vídně, 30. prosince. Komitét předníeh kruhů podniki zde sbírky. V čele tohoto ko mitétu stojí ministr zahraničních záležitostí baron Aehrenthal.
Steinheilová Wölíling Luopold WölIling N Wr Drake Morgan Aehrenthal Paříž Curych Syrakuz Messina Řím Petrohrad Vídeň dům Stein Italia 50
15 article
Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Starost dr. Lueger zaslal italskému velevyslanci vě- vodovi z Avarny list, ve kterém jej prosl, aby národu italskému vyslovil nejhlubší sou strast, a zároveň oznamuje dar 20.000 lir pro postižené obyvatelstvo. Z Říma, 30. prosince. Hr. Lütz o odevzdal ministru zahraničních záležitostí Tit tonovi pro oběti zemětřesení za svoji osobu dar 2000 franků. Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) Předsed uherské poslanecké sněmovny zaslal předsedov italské poslanecké sněmovny telegram, ve kterém projevuje hluboké pohtování uherského národa, jakož i vřelou účast uherské poslanecké sně- movny. Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Ministerský předseda sv. p. Bienerth dostavil se dne na italské velavyslanectví, aby projevil jménem rakouské vlády nejvřelejší účast vzhledem k nejnovější katasirofé, přivoděné zemětřesením. Z Berlína, 30. prosince. (K. k.) Předsed říšského sněmu zaslal za příčinou katastrofy v Messině a v Calabrii předsedoví jťalské posla- necké sněmovny soustrastný telegram.
doktor Lueger Tit Bienerth Vídeň Řím Hradec Pešť Berlín Messina Calabrie poslanecký sněmovna
16 article
Papež chce jeti na Sicilii. Z Frankfartu nad M, 30. prosince »Frankfurtar Zig « oznamuje z Řima: Papež jest katastrofou zdrcen. Prohlásil rozhodně, že pojede na Sicilii a bude tam rozdávati nešťast- níkům chléb. Osoby v okolí jeho marně jej přemlouvaly, by nejel. Naposled pomohli lékaři, kteří ukazujíce na špatné zdraví papežovo, zdrá- hali se dáti souhlas k jeho cestě. „ Potom papež telegrafoval třem biskupům v krajinách katastro- fou postížených a vyzval je, aby udali mu výš způsobené škody, dokládaje, že chce se účast- niti všemi silami prací zachraňovacích. Nedestatečné zprávy. Z Říma, 30. prosince. Jest zde nedostatek telegrafisto, poněvadž velký počet jich odeslán na jih. Následkem toho docházejí telegramy pozdě. Kromě toho vyslovuje se obava, že vlád ví mnohem vice, než uveřejňuje, by veřejnosti sdělila pomalu všechno šetrně.
Zig Sicílie Řím
17 article
Nové otřesy. Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V Bagnaře bylo napočieno tisíc, v Sant Eufemia 1500 v Seminaře 400, v Castellace 16, v Polisteně4 v Cinguefronte 4 a v Oppido Mamertino mrtvých. Včera byl pocítěn v Gerace Marina opětný otřes země, za něhož sesula se zbývající část kostela. Na ostrově Ustici pocítěny byly včera od poledne o 3. hod. 40 min. a o 7. hod. 30 min. večer dva silné otřesy země. Obyvatelstvo zírá- vilo noc venku. Katastrofa a pojišťovny. Naskytá se také otázka, pokud jsou některe pojišťovny na základě smluv zúčastněny na skodě, katastrofou způsobené. V první řadě uzavíraly v postižených místech smlouvy ovšem společnosti italské, tvrdí se však, že jsou zúčastněny také některé společnosti rakouské rakousko-italské. O výši pojištěných obnosů nent posud nic známo. Tektonické či vnlkanické země- třesení? Zprávy o zemětřesení v jižní Italii nejsou ovšem ještě úplné, aby bylo možno určiti pří činy jeho, ale vidíme z nich, že bylo provázeno přírodními zjevy, jaké pozorovali K. Dorvin kapitán Fitz Roy 20. února 1835 v Concepei onu a Talcahuanu v Chile.
Fitz Roa Řím Santa Eufemia 1500 Polistena Concepei Chile
18 article
Obě města byla tehdy úplně zničena. V Concepcionu sřítily se všecky domy a tvořlly hromady ssutin, pod nimiž doutnal oheň. V Tal- cahusnu zůstalo jen několik osamělých zdí do- movních státi, kdežto vše ostatní odnesla ohromná mořská vlna, buď do moře, buď na břeh, kde střechy, trámy, zboží, nábylek a j tvořily hromady, jakoby se tam ztroskotalo ti- síce korébů. Základy domů byly mořským bahnem tak zaplaveny, že nebylo možno roze- znati jejich stopy. Velké množství dobytka bylo odplaveno do moře, silné stromy byly vyvráceny z kořene a dělo slafetou, vážící přes 4000 kilo- gramů bylo odplaveno patnáct stop od svého stanoviska. Na jednom místě zálvu odnesl vina plachetní loď daleko na zemi, pak ji strhl zase do moře a vrhnuvši ji ještě jednou na zemi odnesla ji podruhé do moře, kde ji pohl tila. Na jiném místé spletly se kotevní řetězy dvou lodi třikráte a obě seděly několik minuí na dně moře, ačkoliv byly zakotveny v hloubee 36 stop. Kapitán Fitz Roy pozoroval při té přileži- tosti v zálivu dva výbuchy z moře. Jeden by jako velký sloup kouře a druhý podobal se vý- trysku velké velryby. Hladina moře zdála se vříti a zbarvila se černě zapáchajíc sírou. Týž zjev byl pozorován r. 1822 při zemětřesení ve Valparaisu. Při tom bylo pozoruhodno, že vulkán Aniuco, kterému se připisují veškerá zemětře- sení v tamních krajích, nejevil pražádnou čin nost, právě tak jako nyní Vesuv a Etna.
Fitz Roa Tal Valparaiso Vesuv
19 article
Při zemětřeseních na břehu moře a jme novitě v jižní Americe, bylo obyčejně pozoro váno, že se moře rozbouří. Ve zmíněném při padě povstaly dvé vlny. Prvou vlnou proudila voda pomalu na břeh a zpět, načež voda na břehu velmi klesla, by po krátkém čase ne- smírný příval vody vše zaplavil a strhal. Prvou vlnu způsobuje přímo vulkanický výbuch neb zemětřesení. O původu druhé vlny panují různá mínění. Někteří učenci tvrdí, že vzniká stou- páním břehu, správnější se zdá ale býti, že vznikne náhlým odlivem vody na některém místě mořského dna do jícnu sopky nebo pro- pukliny. Ve velkých hloubkách odliv ten ne- může způsobiti velké vzrušení moře nebo velkoe vlnu, kdežto v malé hloubce musí míti za ná- sledek mocný příliv a nával vody, který pro- padlou nahradí. Z té příčiny vidíme, že n mělkých březích, jako v Taleabuanu a v Callau v Limě silnější zemětřesení způsobují ohromné a zkázonosné vlny, kdežto ve Valparaisu, kde jest moře hluboké, i při nejsilnějším zemětře sení vznikají jen slabé vlny. V Talcahuanu do- sáhla druhá vlna výšky 23 stop. Břeh se zvýšil asi o 2 stopy. V tutéž dobu, jako v Concepeionu, vypuklo zemětřesení na ostrově Juan Fernandez, vzdá- leném od prvého asi 360 mořských mil. Zp sobil je výbuch podmořské sopky, ležící ne- daleko břehu. Zároveň počaly soptiti dvě sopky v Kordillerách, kdežto v okresu valdivianském sopka Villarica, ležící mezi těmito a Concepcionem zůstala klidns.
Fernandez Villarica jižní Amerika Callao Lima Valparaiso Talcahuano Kordillera
20 article
Dle toho je předčasno, přičitati nynějš zemětřesení čistě tektonickým přesunům a take nečinnost Vesuvu a Etny tu nie nedokazuje- Pravděpodobnější zdá se býli, že bylo způso- beno podmořskou vulkanickou činností, která mohla míti za následek tektonický přesun- noboť celá část Středozemního moře od Lipar- ských ostrovů až k Malé Asii jest eminentně vulkanická. Dosud však víme velmi málo o pod- mořské vulkanické činnosti a vysvětlujemes mnohé zemětřesení tektonickými poruchami, jejichž původ jest vulkanický. Další zprávy viz na straně 4.
Vesuv
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. prosince. (Nejbližš úkoly rakouského parlamentu.) Nejmenovaný »vynikající aktivní státník ra- kouský« v rozmluvě se zpravodajem »Pesten Lloydu« pokládá za prvý úkol poslanecké sně- movny, až se 19. ledna opět shromáždí po vá- nočních prázdninách, opraviti jednací řá sněmovní. Jednací řád má býti zostřen, nikoli však tak, aby jím byly malé parlamentní strany umlčeny. Jde jen o to, aby nebylo příště možno pilnými návrhy zatarasiti cestu k parlamentní práci a proto má býti zvýšen počet podpisů na pilných návrzích. Malé strany mají tím býti přinuceny hledati pro své pilné návrhy spojence u velkých stran, které jim po- skytnou své podpisy jen tehdy, když pilnost návrhu skutečně bude proká rána. Až bude jednaci řád opraven, přestane také potřeba vy- řizovati nezbytné vládní předlohy pomocí pil ných návrhů a parlament se vrátí opět k zá sadě prosté parlamentní většiny. Pak bude take možno utvořiti ve sněmovně koncentrační vět šinu a parlamentní vládu, o tuto většinu s opírající.
Lloyd Praha
22 article
Dalším úkolem parlamentu bude se- státnění drah. Sociální pojišťování a bo- senská předloha musejí dřive projíti komisemi O rychlé vyřízení sociálního poji š to vání postarají se strany samy. Předloha bo senská je však vázána lhůtou, dnes ovšem ještě nezjištěnou; musiť prý býti vyřízena dřive než se sejde mezinárodní konference. Ba Bienerth promluví obšírně v anekčním výboru aby prý dokázal, že rozdíl mezi anekční před lohou uherskou a rakouskou neobsahuje v sobě nijaký zásadný prejudic a že bude zachován úplně rovnovážný vliv Rakouska na vytvoření příští státoprávní příslušnosti zabraných zemí jakož i jich poměru k mocnářstvl. O vojenských ústupelch v prospěch Maďarů pravil rakouský státník Pokud jde o národní ústupky, které se maj poskytnouti Uhrám za zvýšení braneckého ko tingentu společné armády, rozumi se, že se ne- stanou za zády rakouské vlády, nýbrž s jejím vědomím, poněvadž Rakousko musí k nim tako dáti svolení, ježto běží o věci společné celému mocnářství. Nebude-li rakouský parlament sou- hlasiti se zjevy, které budou v Uhrách dopro- vázeti zvýšení kontingentu, bude ovšem čini největší obtíže tomuto zvýšení. A v této otázce jak se ukázalo již v minulých delegacích panská sněmovna zaujímá totéž stanovisko, jak sněmovna poslanecká. Jsou to, opakujeme, názory vynikajíeíh činného rakouského státníka, jejž možno hle dati v největší blízkosti bar Blenertha.
Bienerth Maďar Rakousko Uhry panská sněmovna Blenertha
23 title
Válečná porada Němců v Praze
Němec Praha
25 article
Z Vídně, 30. prosince. Jak bylo již ohlášeno, svolána byla vedou cími kruhy německými na den 4. ledna do Prahy veliké konference všech německých po- slanců zemských a říšských, zástupců něme ckých okresních organisací, německé rady ná- rodní atd. Na této poradě mělo býti rokováno o tom. za které koncesse (!) a za jaké podmínky (!) by Němci dovolili (!!) svolání českého zemského sněmu bez závazku nerušení jeho dělnosti. Poněvadž němečtí poslanci vyslovili ješte přání, že nutno před velikou konferencí konati průpravnou poradu výkonného výboru německých poslanců z Čech — rozhodlo se svolavatelstvo »válečnou poradu odročiti a konati dne 4. ledne toliko poradu zamských a říšských poslane německých, na které se termin konference v liké teprve určí. »N. F. P.« k tomu oznamuje: V po li ckých kruzích bylo dnes oznámeno, že ko nl rence německých poslanců, svolaná do Prahy ke dni 4. ledna, byla odvolána. Tato zprára jest pravdiva. Posl. Bachmann donl z Vídně od svolavatelů dra. Pergel ta Krütznera a Pachera dopis, kterýmse mu sděluje, že se konference ta konati ne bude. S jiné strany se sděluje »N. F. P.« že odřeknuti spočívá na nedorozuměni Dv. rada Bachmann se vyslovil: »Velic bych litoval, kdyby se plán pražské konferenc neuskutečnil. Jest mně nepovědomo, jaké důvody přiměly svolavstele od pražské schůze upustiti.
Němec Posl Bachmann Pergel Krützner Pacher Vídeň Praha Čechy Dv
26 article
Francouzské studentstvo pozváno českým k oslavě pětistého výroči Dekretu kutnohorského. V nedělním čísle přinesli jsme zprávu o návrhu právníka p. Rogera Garreaus, nadšeného přitele če- ského národa, aby byla pařížským studentstvem (sdruženým v »Association Générale des Etudiant de Paris) vyslána do Čech asi patnáctičlenná del gace k slavnostem na pamět Dekritu kutnohorského. Těchto dnů pozval »Svaz českoslovanského stu- dentstva«, representant všeho čes. studentstva, své kolegy z pařížské university, jsa pamětliv velikých zásluh jejích delegátů (kteří v lednu r. 1409 meškali při královském dvoru v Kutné Hoře) o Dekret kutno- horský. Přípís »Svazu« zaslaný ústřednímu sboru pařížské »Associace«, zní v českém překladě: »Stu- dující české university a českých vysokých škol po- Iytechnických v Praze, nadšeni ohnivou sympatií k Francii byli by velice šťastnj, kdyby utužily s přátelské svazky s universitou pařížskou. Obě naše země, Francii a Čechy, obě naše university, univer- situ pařížskou a pražskou víží mocné a nezničitelné svazky již od XIV. a XV. stolstí. Česká universit pražská jest dcerou slavné university pařížské. Náš dobrý král Václav IV. udělil 18. ledna 1409 Dekre- tem kutnohorským pražské universitě totéž zřízení, jaké měla toho času universita pařížská. Timto skutkem stala se pražská universita universitou če- ského národa Studující české univorsity a českých vysokých škol polytechnických v Praze, sdružení ve »Svazu českoslovanského studentstva« mají v úmyslu osla- viti pětisté výročí Dekretu kutnohorského se svými francouzskými bratry.
Dekret Garreaus Čecho Václav Iva Etudiant jít Paris Čechy Kutná hoře Praha Francie Association Générale svaz českoslovanský sto univerzita univerzita če svaz českoslovanský studentstvo
27 article
Drazí bratři, je nám ctí a radostí zváti Vás do Prahy a prosím Vás. byste k naší slavnosti vyslali delegaci. Přátelské a bratrské pozdravy!- Tento významný čin českého studentstva potěší jistě celou českou veřejnost, neboť jím jsou uvedeny styky česko-francouzské na půdu, kde dosud byly zanedbány. Toto studentské sblížení česko-francouz- ské přinese zajisté trvalé výsledky a zaručuje nám že přátelství dvou tak kulturních národů bude mlá- deží českou a francouzskou i po budoucnost udrženo Tento projev našeho studentstva a již dřivější projev studentstva francouzského učiněný za pobytu praž- ské delegace v Paříži jest důkazem, že styky česko- francouzské nyní se vzmáhají vzrůstem neobyčejně rychlým.
Praha Paříž
28 article Německý útok na české státní úřadníky.
Německý útok na české státní úřadníky. O neslýchaném štvaní německém proli českému poštovnímu úřadnictvu z Prahy do Chebu dojiždějí- címu, byla již učiněna zmínka. Po známém výnosu Bienerthově, čelicím proti boykotu a to zvláště boykotu osob druhé národnosti, zejmena státních úřadníků — čekalo se, že štvanice ustanou. A le nastal pravý opak! Proti poštovnímu úřad- nictvu do Chebu dojíždějícímu vystupuje se se zvý- šenou ještě surovostí a furor poštvaného německého lidu nabývá rozměrů přímo neuvěřitelných. Svědkové, jichž jména jsou zaručena, o tom sdělují: Redakee chebských listů, fingujíce odpovědi na dotazy z obecenstva, kde bydlí X. V český úřadník, označují tak veřejně byt jejich za tím zřejmým a ihned také prováděným účelem, aby majitelé domů z obav před natlakem ulice a poškozením při demonstracích, byli donuceni dáti nájemcům výpověď. Tato výpověď ohlašována jest opět v týchž listech »zaslánem«.
Bienerthův Praha Cheb
29 article
Když takto vypuzeni byli pražští a budějovičtí úřadníci vlakových pošt ze soukromých bytů, najali u A. Krämlinga v Schmeykalgasse u přítomnosti zá- stupce poštovního ředitelství vrch. kontrolora Nahr- hafta hromadný byt, jenž jim byl poskytnut však jen s tím závazkem, že ruči za každou škodu která by z demonstrací proti nim, maji- teli vznikla. Sotva však tato neslýchaná smlouv podepsána, ihned v chebských listech dům onen proskribován a dne 2. prosince došlo k vytřískání jeho. A p. Krämling, ač se do domu čeští úřadníci ještě nenastěhovali, ihned žádal ve smyslu smlouvy náhradu. Na to poskytnut poštovním úřadníkům útulek v — klášteře dominikánů — ae i odtud vyštváni, když kvardiánovi pohroženo na- silím. Ve štvaní proti českému úřadnictvu počínal nejzuřivěji náměstek starosly dr. Bernardin. který osobně u majitelů domů pro vypovídání českých úřadníků zakročoval. Mezi demonstranty byl pak viděn sám starosta města, jenž se vyjádřil, že na několika oknech nezáleží.
A Krämling Krämling doktor Bernardin Schmeykalgass
30 article
Nechceme činiti paralelu, co by se za podobně jednání stalo českému městskému radnímu neb staro- stovi, ale poukažeme na celý účel akce proti če- skému úřadnictvu vlakových pošt. Německé listy tent účel již ohlásily a prohlásily, že rozdělení vlakových pošt Praha Cheb a Budějovice-Cheb má se státi na protest obchodní chebské komory a ne- kterých chebských korporací. Důvody ovšem uvedeny nejsou a též ani být nemohou, neboť služebné vzornému českému úřad- nictvu, znalému obou řečí, nemůže býti nic jiného vytknuto, nežli že jsou Čechy, kdežto mezi něme- ckým úřadnictvem najde se značná část fanatiků. kteří svoje záští vůči české věci ani ve službě ne- odloží. Protestuje-li však proti českým vlakovým poštám obchodní komora v Chebu a staví-li se tím do služeb německého terroru, pak protestovati by mu- sila týmž způsobem obchodní komora v Praze. v Plzni a Budějovicích a veškerá česká obchodní gremia proti oněm vlakovým poštám, obstarávaným německým úřadnictvem, které do českých míst bu dojíždějí neb jimi projíždějí, pak protestovati by mu- sila česká města: Praha, Veselí-Mezimosti, Stará Paka, Nymburk. Choceň a Králové Hradec, pak pro- testovati musí veškerá česká města, kudy němečti úřaduíci projíždějí, konečně protestovati musí celá česká veřejnost proti tomu, aby čeští úřadníci zba- vení byli téměř všech vlakových pošt a aby kore- spondence českého lidu obstarávána byla ve vlako- vých poštách téměř výhradně Němci.
Němec Budějovice Cheb Čechy Praha Plzeň VeselíMezimost Stará Paka Nymburk Choceň Praha Cheb Králové Hradec
31 article
České poštovní úřadnictvo nezahájilo posud ni- žádné akce proti německým vlakovým poštám Čechách, ba ani nežádalo vrácení jemu před lety uzmutých ambulancí; ono protestovalo pouze proti tomu, aby z Vídně do Čech jezdili úřadnici z cizího okresu a žádali a na svoji žádosti trv ají dodnes, aby vídeňské vlakové pošty byly vzhle- dem na svoji příliánou vzdalenost přiměřeně roz- děleny, což by přišlo k dobru úřadnictvu obou národností. České poštovní úřadnictvo zapřísáhá české poslance vsecholan a Jashého minislra krajann, aby nepři nustili tuto nenanraditsinou ztrátu stnré české dréavy necht připomenou viadě, jakě nedozlrné následiv pode miti i6to kapitulaee před chebskoo plicí pro spotečně souáití úladnictva obou národností a sn- čtně i pro dopssvu Vará by přirozoně zaviádnuv anarchil trpěta osjvice a krunůn,ebchodním a pra- myslovým zarazena byla by tím rána veiteži Mohiaji se statní vpráva voslarati o šlid a pořáde na pražských nlicjeh, tíio sotše pentarati se ran o ochranu klidných občanů, ktoži dojiádejí do Cbel zs ojl porroposti a proti niniž usnt jiného dč vodu nežii še jsou Čech bozurči raua spotečne vodárny Prahy a předměstí sehválila roz počet na rok 190p. Ve valké zasedací síni staroměstské radnice ko- nala se včema večer schůze dozorčí rady společné vodárny Prahy a sousedních obcí Karlína, Smíchova, Kral. Vinohradů a Ž žkova. Na programu nalezaly se kromě jiných záležitostí zpráva o dosavadní činnos a rozpočet na rok 1909.
Kral Čechy Vídeň Praha Karlín Smíchov