2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. prosince 1908. Císlo 360.
4
article
olřesů země byl v Reggiu stejný jako v Mes-
sině. Výbuchy plynu byla způsobena v městě
hrozná skoda. Počet mrtvých nedá se
dosud ještě určiti, přesahuje
však asi 1800. Velký počet cestu-
jících, kteří v době zemětřese n
čekali na nádraží na odjezd vlaku.
byl pochován pod řítícími se stě-
nami nádraží. Žel ezniční tr a
jest na vzdálenost 18 kilometro
úplně pobořena. Veškerá nádraží poblíz
Reggia změnila se v ssutiny. Panuje hrozná ne-
pohoda. Torpédový člun, jenž měl dovézti do
Messiny chléb, byl nucen uchýliti se do pří-
stavu Santa Venere.
z Říma, 30. prosince. Četník z Geraee
poblíže Reggia oznamuje: Několik málo lidí
kteří byli zachráněni, nelze vůbec vyslechnouti
Jak počnou vypravovati, doslávají záchvat. To
liko jeden obehodní příručí, který byl právě
zaměstnán před městem, mohl vypravovati ně
které podrobnosti. Jeho poslední upomínkou
jest věž v Reggiu, kterou viděl ještě, ana v
čnívá z vod. Zdálo se mu, že jest pronásle
dován na svém útěku tisíci stvůrami mořakými
Ještě hroznější než ohlušujíel lomoz, jaký způ-
soben byl výbuchem, bylo ticho. Oko jeho ne
mohlo rozeznat nic, neboť celá rovina pokryta
byla hustou mlhou. Dále od břehu mělo moře
barvu obyčejnou, takže človék mohl věřiti, že
vše, co viděl, bylo pouhým snem.
Santa
Reggio
Mesa
Messina
Řím
5
article
Z Říma. 30. prosince. »Messagero« uve
řejňuje tento telegram z Calanzara: Do půlnoe
bylo nemožno obnoviti přimé spojení s Reggiem
di Calabrla. Jest obava, že osud tohoto
města je ještě truchlivějším, než osu
Messiny. Prefekt v Reggiu vypravuje, že s
mohl zachrániti z prefektury, když se byla již
z velké části sřítila. Čtvrt kolem prefek-
tury, tedy střed města, je v ssuti-
nách. Pouze malé vily na promenádě z Reggia
do Campi, které jsou zbudovány ve výše ležin
části města, zůstaly bez pohromy. Zámek,
lyceum a nádherná kathedrála jsou
pobořeny. Téměř všichni žáci se-
mináře byli zabiti. Také kasárny
se sřítily a pohřbily mnoho se
vojáků v troskách. Všichni upreh-
líei z Reggia ujišťují, že strašlive
katastrofě padlo za oběť ohromn
množství lidí. Ti, kdož to přežili, zachrá-
nili pouze holý život a bloudí bez přístřeší
bez potravin v okolních polich.
Z Catanzara, 30. prosince. (K. k.) Uprchlík
z Reggia vypravuje, že zemětřesení bylo
nebývalé prudkosti. Obyvatelstvo
snažilo se uprchnouti za hlasi-
těho bědování. Viděl, jak zámek
kathedrála sřítily se za strašli-
vého rachotu, Mořské vlny vysoko
se vzdouvaly a vrhaly se na město.
4 celníci, kteří sem dnes přibyli, sdělují, že
železniční spojení mezi Lazarem a Reggiem je
přerušeno. Mezi R- ggiem a Marinou zmizely
koloje. Eskorta četníků přivedla sem z Palmi
40 trestanců. Vypravují, že Palmi je skoro
úplně pobořeno. Vojenské kasárny
jsou v ssutinách, Jeden setník a poručík
byli jako zázrakem zachráněni.
Palmi
Řím
Reggio di Calabrla
Messina
Reggio
Campi
Catanzaro
Palmi
6
article
Palmi zbořeno,
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) »Corriere
d'Itala« uveřejňuje tento telegram biskupa milet
ského Msgra. Morabita, který spěchal do Palmi
aby přispěl nešťastníkům na pomoc: Po při
chodu do Palmi shledal jsem, že přísťa
Jest opuštěn a město zbořeno. Ztrát
nedají se naprosto odhadnouti
Špatné počasí zvyšuje ještě tihu katastrofy
Několik set mrtvol bylo již vyta-
ženo z trosek, avšak většina ne-
šťastníků je pochována ješte
v ssutinách města. Též Seminara,
Santa Eufemia a Sinopoli byly zpusto-
šeny a stav jejich jest stejn
truchlivý jako v Palmi. Pošlete vojsko
na pomoc! Pošlete chléb hladovlcím a dřiví na
obydli pro ty, kteří kstastrofu přežili a kteto
bloudí mezi sříceninami města! Pomozte nám
z Říma, 30. prosince. (K. k) Ve zvlášiním
vydání »Tribuny« se oznamuje: V Pal m
bylo nalezeno 425 mrtvých a množ-
ství zraněných. Nevi se, nejsou-li po
mistra Mikuláše Alše, vypravuje I. J. Kronbauen
ve vánočním čísle týdenníku Máje. Zvláštní ovzduší
pohnuté doby vane z jeho vypravování, plné váleč-
ných útrap a přece tak milé vzpominkám našich
prubabiček. Mistr Aleš kreolivá nepředstižitelným
způsobem bodré české vojáčky z tohoto období a také
k této vzpomince nakreslil výborný obrá zek.
Morabita
Aleš
I J Kronbauen
Palmi
Řím
Santo Eufemia
Corriere d ' Ital
7
article
Illustrace: Rytina dle ohrazu P. P. Rubense: „Lo
s dcerami“. P. P. Rubens: Zvěstování. Rudolí Vá-
cha: Ještě daleko do Pařiže?, Illustrace. Vstaňa
choď. Josef Uher. Rudolí Vácha. Sv. Mikuláš. Štědrý
*Zápas o českou školu zajímá teď kde koho.
Našim dítkám zajímavým způsobem o něm vypravuje
býv mat. učitel Frani. Hrnčíř v V. ročníku časo-
pisu pro mládež „Dětský Máj“, jehož vyšla dosu
čtyři čísln. Novinkkou jsou rukopisné básně Vítězsl
Hálka a Jar. Vrchlického. V každém čísle jest troj-
barevným tiskem provedený obrázek, takže lze „Děi-
ský Máj“ s dobrým svědomím doporučiti. Předpláeí
se u admin. v Nymburce 80 hal. na rok. Každý před-
platitel obdrži úplně zdarma a franko významný
nástěnný obraz ze živola starých Slovanů. — De-
jiny Španělska a Portugalska jest pozoru-
hodné dílko, jež vyjde v 10 sešitech letošní "Knižnice
Dětského Máje“. Zajímavý text velmi vhodně do-
plňují ilustrace klasických mistrů, nebyvší dosu
v žádné naší dělské publikaci a lze vřele doporučiti
Předpl. 80 hal, tamtéž.
Rytina
Rubens
Josef Uher
Vácha
Mikuláš
Fraňo
Hrnčíř
Vítězsl Hálek
Vrchlický
Mája
Nymburk
Španělsko
Portugalsko
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Latošní saisona koncertů českého
spolku pro komorní hudbu došla svého za-
končení v úterý 29. prosince osmým řádným
koncertem za hojné úřasti. Program jeho cele vy
plnilo české kvarteto, jež s obvyklou svou virtuosilnu
předneslo vděěnému posluchačstvu Dvořákův smyč-
cový kvartel As dor, Beethovenův B-dur a před tím
Haydnův kvartet C-dur, jehož podání, zvláště drubé
věty (menustto) a finale, bylo brilantní. Zdá se nám.
javoby umělci v kvarietu sdrožení byli stále svě-
žejšími a celek, který tvoří, j st tak jednolitý, že jit
ani nevznomeneme, že není to tak dávno, co v slo-
žení jeho udála se vážná změna. Bylo tedy zakončení
letošní saisony plně důstojné. Jen oberenstvo — po
znovu připomináme — mělo by býti šetrnější k do
macím našim umělcům přicházením v čas. Jest po-
divno, že, účinkuje-li cizí stla, obecenstvo jest do-
chvilnější. Či snad naše kvarteto, jehož slava jde
světem, u nás již sevšednělo? — Devátý symfo
nický koncert České filbarmonie měl n
pořadu skladby již od dříve známé: Fibichovu sym
fonickou baseň »Záboj, Slavoj a Luděk«, skladbu vý.
raznou kontrastem rázného hlavního motivu prot
místům lyrickým. Po symfonické básni Fibichově
(snad přece si Fibich dobude místa na našich kon
Dvořákův
Devátá
Fibichův
Záboj
Luděk
Fibich
Beethovenův Bdur
Slavoj
Haydnův kvartet Cdur
10
article
troskami pohřbeny ještě další oběti. Oby va-
telstvo táboři pod širým nebem
trpí největší nouzí, nemajíc ani oděvo
ani potravin.
Z Palerma, 30. prosince. (»Zeit«.) Mezi
cestujícími, kteři v kritické době jeli železnie
z Palerma do Palmi, nalezal se také poslanec
Colatti, který vypravuje: »Když vlak projel
stanicí Rosarno, slyšeli jsme zoufalé výkřiky-
Také jizdou do Rosarno pociťovali jsme v
voze nepochopitelné otřesy, kterými vagon roz-
houpáván. Vlak jel dále až do Taur, kde za-
staven rudým praporem, mávaným se zimničním
chvěním. Přednosta stanice sdělil strojvůdci, že
zemětřesením vyzdviženy kolejnice. Přes to vlak
pomalu jel dále do Palmi. Nikdy nezapomenu
příjezdu na nádraží v Palmi. Na nádraží stál
muž s obličejem znetvořeným, Jvolaje: » Co tu
chcete, Palmi již neexistuje, byli jeme pro své
hřichy za živa zahrabáni.« Druhý muž, nesouei
v rukou mrtvé dítě, křičel neustále: »Zemte
jsem v Palmi.e
Spousty na sicilském pobřeží.
Z Říma, 30. prosince. Kathe drála
v Ripostu jest zbořena. Dva ji ne
kostely a radnice hrozí sřícením.
Vlny deset metrů vysoké vrženy
byly do města. Také v Catteraně, Pelare
Lissini a Spalettu jsou kostely a jiné budovy
těžce poškozeny.
Colatti
Kath
Pelar Lissini
Ob
Palermo
Palmi
Rosarno
Taury
Řím
Catterana
11
article
Mrtvoly se spalují.
Mrtvoly se spalují.
Z Říma, 30. prosince. Rychlý rozklad na
sčetných mrtvol, jež leží nakupeny v hromadách,
naplňuje vzduch nebezpečnými nakažlivinami
a proto nařídily úřady, aby mrtvoly byly rychle
spalovány. Mrtvoly byly sebrány a složeny na
velké hromady. Nejprva musili lékaři prohližeu
jednotlivá těla a zjišťovali, že skutečně nastala
smrt, v mnohých nalebavých případech však bylo
od této opatrnosti upuštěno a již nyní se tvrdí,
že bylo mnoho raněných upáleno za živa.
Uherské parníky poškozeny.
Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) Zprávy.
které došly ředitelství akciové paroplavební spo-
lečnosti »Adria«, potvrzují katastrofu, kterou
bylo postiženo město Messina. Podle nich celé
město poskytuje obraz zpustošení. V městě, po-
stiženém neštěstím, řádí loupicí tlupy. Generáln
agentura společnosti »Adria« v Mossině, naléza-
jící se na nábřeží, byla rovněž úplně zničena
Ředitel této agentury a druhý maďarský úřadník
jakož i zástupce ředitele se zachránili. O osudu
ostatních italských zřízenců nedošly společnost
doposud žádné zprávy. Za katastrofy nalézaly
se v přístavu messinském tři parníky společ-
nosti »Adria«, z nichž »Matlekovits« zůstal ne-
porušen, »Andrassy« byl vzbouřeným mořem
vržen na výspu, ale uvolněn parníkem »Matie-
kovitu«. Parník »Nagy Lajos« byl vlnobitím
vržen na břeh, poškozen na boku, takže do
skladišť vnikla voda. Lodní personál nebyl po-
stižen žádnou nehodou. Zprávy o poškození
parníku »Buda II.«, který se nalézá v Katanii
nebyly doposud potvrzeny.
Adrie
Nagy Lajos
Řím
Pešť
Messina
Mossina
Budo II
12
article
Pomocná akce a projevy.
Z Palerma, 30. prosince. (K. k.) Ve zprá-
vách, které sem došly z Messiny, se praví
Ranění jsou dopravováni na nádraží, které bylo
z poloviny zachováno. Lékaři z Palerma zřídili
na parníku v»Královna Markéta« nemoenici.
V městé samém byly postaveny Červeným kří-
žem polní nemocnice, kdež se raněným dostává
přistřeší. Ruští námofníci pokračovali s obdivu-
hodnou oddanosti v záchranném dile, nedbajíce
hrozicích nebezpečí. Posádka messmnská byla
tůžce postižena. Kasárny Santa Elena, v nichž
byly ubytovány 3 setniny, byly úplně shořeny
Zůstalo na živu pouze 20 mužů. Z pěšího pluku
čis. 89 mohlo se zachrániti pouze 10 mužů
Ze 400 mužů celní stráže zůstalo pouze asi 15
na živu.
Z Říma, 30. prosince. Všude spuštěny jsou
prapory na půl žerdi na znamení smutku. V -
škerá divadla zavřena. Hasičí z Říma a Neapole
odjeli do Sicilie. Celá legie elévů pionýrských.
v celku 2000 mužů, vyslána na jih do nešťast
ných míst.
z Řima, 30. prosince. Do Neapole stihly
první parníky s raněnými a živými lidmi, v Mes-
sině zachráněnými. Četní lékaři a četní ošetřo-
certech) hran byl Regrův houslový koncert již po
druhé. Bylo dobře, že skladba tato došla opakování
bylo tím umožněno kruhům interesentů onientovati
se v díle tak složitém, což na poprvé bylo téměř ne-
možno. Solový part houslový jako při prvém pro-
vedení, převzal koncertní mistr pan A. Maixner, je-
muž podařilo se tentokráte přemoci již téměř všechny
jeho obtíže. Pořad doplněn symfonickou suitou »Šebe
ragada« od Rimského-Korsakova (u nás uvedena kdysi
Safonovem). Jejím provedením náležitě ucténa památku
nedávno zesnulého jejího tvůrce.
Markéta
Regrův
A Maixner
ragada
Rimskij
Korsakův
Palermo
Messina
Řím
Neapol
Sicílie
Mesa
Santa Elen
Řim
symfonický suita
13
article
Žd. K.
+ Priml »Pisně Závišový« pro klavír na dvě ruce
upravil Jan Bold. Vyšlo nákladam Fr. A. Urbank
v Praze, vedle Národního divadla. Za K 2.50 i poštou
Prinikavý byl úspěch, kterým provázeno bylo vydání
těchto písní, jež rožičtly se mezi naše pěvectvo
Zhusta slýcháváme je v koneciiních síních, kde zdo-
mácněly. Tento veliký úspěch přiměl nakladatele k vy-
dání jich pro klavír na dvé ruce. Každá z písní má
nadepsány verše Červenkovy za text jí sloužící.
+ V hudebnim učelišti sl. Lndmily U hanová
(Spálená ulce č. 3.) přijímají se žáci od Nového
roku. V ústavu vyučuje se bře na klavír de methody
věhlasného prof. Lešetického. Jest to jediná škol
v Praze, ade tato methoda je zavedena.
+ Hudba chrámová Ve čtvrtek 31. prosince pro-
vedeny budou v kostele u sv. Havla v Praze I. od-
poledne o půl 5. hodině následující skladby: R. Führet
»Te Deum Laudamus«. J. Starý »Pangeliogua« D-dur,
pro sola, sbor a varbany, ke konci »Vánoční koledu
přednesou dámy: Grossová, Čiháková, Wolfová a To-
manová. V pálek 1. ledna o Nový rok o 10. hodině
dopoledne: K. Kempler »Missa Pastoralis«. J. Starý
»Gradusle« a »Viderunt«, dnetto. Skuherský Offerto-
ttum »Laetentur coeli«. Introit a cummunio chorálně.
K Priml
Závišová
Bold
A Urbank
Červenkův
Havel
R Führet
J Stará
Pangeliogua
Grossová
Čiháková
Wolfová
K Kempler
Pastoralis
Gradusla
Skuherský
Laetentur
Francie
Praha
Misso
národní divadlo
T Deum Laudamus
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zavraždění mallže Stsinhsila. Z Paříže, 30.
prosince. Jak »Journal« sděluje, nalezl chef bezpeč-
nostní služby Hamard při prohlídce v domě Stein-
heilově na půdě několik černých talárů
světlou ženskou paruku. Sluha Couillard
jenž byl o tom tázán, udal, že tyto věci dříve nikdy
neviděl. Nalez tento, srovnáva-li se zpráva se sku-
tečností, byl by zvlaště důležitý vzhledem k údajůn
paní Steinheilové, že lupiči, kteří ji přepadli, mě
černé taláry a byla s nimi žena s červenými vlasy
= Leopold Wölíling. Z Curychu, 80. prosince
Zpráva, že Luopold WölIling postoupil veškeré
své jmění — počítaje v to veškery důchody nynější
i budoucí — své manželce jest úplně vymyálena.
Wö fling telegrafuje nyní »N. Wr. Tagblatlu«, že ta-
kové postoupení podle smlouvy uzavřené s toskán-
ským dvorem jest nepřípustné a že by se také ne-
uznalo.
vatelé byli na nábřeží, by poskytli zraněným
osobám ihned pomoci. Tito zabaleni byli
bouní a dopraveni do nemocnie.
Ze Syrakuz, 30. prosince. (K. k.) Anglický
parník »Drake« přibyl sem z Messiny se 30
zachráněnými; mezi nimi jest 33 raněných
48 chovanců hospice.
z Říma, 30. prosince. (K. k.) Maltězský
řád dal vládě k disposici polní nemocnici. Pien
pont Morgan daroval 50.000 franků obyvatel
stvu postiženému katastrofou.
Z Petrohradu, 30. prosince. (Spb. Ag
Hosudarstvenná duma usnesla se ve své dnešní
schůzi zaslati předsedovi italské sněmovny tele
gram, v němž tlumočí svou soustrast nad po
hromou zemětřesením způsobenou.
Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Rakouský
císař věnoval ve prospěch oběti katastrofy v jižní
Italii 50..000 franků.
Z Vídně, 30. prosince. Komitét předníeh
kruhů podniki zde sbírky. V čele tohoto ko
mitétu stojí ministr zahraničních záležitostí baron
Aehrenthal.
Steinheilová
Wölíling
Luopold WölIling
N Wr
Drake
Morgan
Aehrenthal
Paříž
Curych
Syrakuz
Messina
Řím
Petrohrad
Vídeň
dům Stein
Italia 50
15
article
Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Starost
dr. Lueger zaslal italskému velevyslanci vě-
vodovi z Avarny list, ve kterém jej prosl,
aby národu italskému vyslovil nejhlubší sou
strast, a zároveň oznamuje dar 20.000 lir pro
postižené obyvatelstvo.
Z Říma, 30. prosince. Hr. Lütz o
odevzdal ministru zahraničních záležitostí Tit
tonovi pro oběti zemětřesení za svoji osobu
dar 2000 franků.
Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) Předsed
uherské poslanecké sněmovny zaslal předsedov
italské poslanecké sněmovny telegram, ve kterém
projevuje hluboké pohtování uherského národa,
jakož i vřelou účast uherské poslanecké sně-
movny.
Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Ministerský
předseda sv. p. Bienerth dostavil se dne
na italské velavyslanectví, aby projevil jménem
rakouské vlády nejvřelejší účast vzhledem
k nejnovější katasirofé, přivoděné zemětřesením.
Z Berlína, 30. prosince. (K. k.) Předsed
říšského sněmu zaslal za příčinou katastrofy
v Messině a v Calabrii předsedoví jťalské posla-
necké sněmovny soustrastný telegram.
doktor
Lueger
Tit
Bienerth
Vídeň
Řím
Hradec
Pešť
Berlín
Messina
Calabrie
poslanecký sněmovna
16
article
Papež chce jeti na Sicilii.
Z Frankfartu nad M, 30. prosince
»Frankfurtar Zig « oznamuje z Řima: Papež
jest katastrofou zdrcen. Prohlásil rozhodně, že
pojede na Sicilii a bude tam rozdávati nešťast-
níkům chléb. Osoby v okolí jeho marně jej
přemlouvaly, by nejel. Naposled pomohli lékaři,
kteří ukazujíce na špatné zdraví papežovo, zdrá-
hali se dáti souhlas k jeho cestě. „ Potom papež
telegrafoval třem biskupům v krajinách katastro-
fou postížených a vyzval je, aby udali mu výš
způsobené škody, dokládaje, že chce se účast-
niti všemi silami prací zachraňovacích.
Nedestatečné zprávy.
Z Říma, 30. prosince. Jest zde nedostatek
telegrafisto, poněvadž velký počet jich odeslán
na jih. Následkem toho docházejí telegramy
pozdě. Kromě toho vyslovuje se obava, že vlád
ví mnohem vice, než uveřejňuje, by veřejnosti
sdělila pomalu všechno šetrně.
Zig
Sicílie
Řím
17
article
Nové otřesy.
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V Bagnaře
bylo napočieno tisíc, v Sant Eufemia 1500
v Seminaře 400, v Castellace 16, v Polisteně4
v Cinguefronte 4 a v Oppido Mamertino
mrtvých. Včera byl pocítěn v Gerace Marina
opětný otřes země, za něhož sesula se
zbývající část kostela.
Na ostrově Ustici pocítěny byly včera od
poledne o 3. hod. 40 min. a o 7. hod. 30 min.
večer dva silné otřesy země. Obyvatelstvo zírá-
vilo noc venku.
Katastrofa a pojišťovny.
Naskytá se také otázka, pokud jsou některe
pojišťovny na základě smluv zúčastněny na
skodě, katastrofou způsobené. V první řadě
uzavíraly v postižených místech smlouvy ovšem
společnosti italské, tvrdí se však, že jsou
zúčastněny také některé společnosti rakouské
rakousko-italské. O výši pojištěných obnosů nent
posud nic známo.
Tektonické či vnlkanické země-
třesení?
Zprávy o zemětřesení v jižní Italii nejsou
ovšem ještě úplné, aby bylo možno určiti pří
činy jeho, ale vidíme z nich, že bylo provázeno
přírodními zjevy, jaké pozorovali K. Dorvin
kapitán Fitz Roy 20. února 1835 v Concepei
onu a Talcahuanu v Chile.
Fitz
Roa
Řím
Santa Eufemia 1500
Polistena
Concepei
Chile
18
article
Obě města byla tehdy úplně zničena.
V Concepcionu sřítily se všecky domy a tvořlly
hromady ssutin, pod nimiž doutnal oheň. V Tal-
cahusnu zůstalo jen několik osamělých zdí do-
movních státi, kdežto vše ostatní odnesla
ohromná mořská vlna, buď do moře, buď na
břeh, kde střechy, trámy, zboží, nábylek a j
tvořily hromady, jakoby se tam ztroskotalo ti-
síce korébů. Základy domů byly mořským
bahnem tak zaplaveny, že nebylo možno roze-
znati jejich stopy. Velké množství dobytka bylo
odplaveno do moře, silné stromy byly vyvráceny
z kořene a dělo slafetou, vážící přes 4000 kilo-
gramů bylo odplaveno patnáct stop od svého
stanoviska. Na jednom místě zálvu odnesl
vina plachetní loď daleko na zemi, pak ji strhl
zase do moře a vrhnuvši ji ještě jednou na
zemi odnesla ji podruhé do moře, kde ji pohl
tila. Na jiném místé spletly se kotevní řetězy
dvou lodi třikráte a obě seděly několik minuí
na dně moře, ačkoliv byly zakotveny v hloubee
36 stop.
Kapitán Fitz Roy pozoroval při té přileži-
tosti v zálivu dva výbuchy z moře. Jeden by
jako velký sloup kouře a druhý podobal se vý-
trysku velké velryby. Hladina moře zdála se
vříti a zbarvila se černě zapáchajíc sírou. Týž
zjev byl pozorován r. 1822 při zemětřesení ve
Valparaisu. Při tom bylo pozoruhodno, že vulkán
Aniuco, kterému se připisují veškerá zemětře-
sení v tamních krajích, nejevil pražádnou čin
nost, právě tak jako nyní Vesuv a Etna.
Fitz Roa
Tal
Valparaiso
Vesuv
19
article
Při zemětřeseních na břehu moře a jme
novitě v jižní Americe, bylo obyčejně pozoro
váno, že se moře rozbouří. Ve zmíněném při
padě povstaly dvé vlny. Prvou vlnou proudila
voda pomalu na břeh a zpět, načež voda na
břehu velmi klesla, by po krátkém čase ne-
smírný příval vody vše zaplavil a strhal. Prvou
vlnu způsobuje přímo vulkanický výbuch neb
zemětřesení. O původu druhé vlny panují různá
mínění. Někteří učenci tvrdí, že vzniká stou-
páním břehu, správnější se zdá ale býti, že
vznikne náhlým odlivem vody na některém
místě mořského dna do jícnu sopky nebo pro-
pukliny. Ve velkých hloubkách odliv ten ne-
může způsobiti velké vzrušení moře nebo velkoe
vlnu, kdežto v malé hloubce musí míti za ná-
sledek mocný příliv a nával vody, který pro-
padlou nahradí. Z té příčiny vidíme, že n
mělkých březích, jako v Taleabuanu a v Callau
v Limě silnější zemětřesení způsobují ohromné
a zkázonosné vlny, kdežto ve Valparaisu, kde
jest moře hluboké, i při nejsilnějším zemětře
sení vznikají jen slabé vlny. V Talcahuanu do-
sáhla druhá vlna výšky 23 stop. Břeh se
zvýšil asi o 2 stopy.
V tutéž dobu, jako v Concepeionu, vypuklo
zemětřesení na ostrově Juan Fernandez, vzdá-
leném od prvého asi 360 mořských mil. Zp
sobil je výbuch podmořské sopky, ležící ne-
daleko břehu. Zároveň počaly soptiti dvě sopky
v Kordillerách, kdežto v okresu valdivianském
sopka Villarica, ležící mezi těmito a Concepcionem
zůstala klidns.
Fernandez
Villarica
jižní Amerika
Callao
Lima
Valparaiso
Talcahuano
Kordillera
20
article
Dle toho je předčasno, přičitati nynějš
zemětřesení čistě tektonickým přesunům a take
nečinnost Vesuvu a Etny tu nie nedokazuje-
Pravděpodobnější zdá se býli, že bylo způso-
beno podmořskou vulkanickou činností, která
mohla míti za následek tektonický přesun-
noboť celá část Středozemního moře od Lipar-
ských ostrovů až k Malé Asii jest eminentně
vulkanická. Dosud však víme velmi málo o pod-
mořské vulkanické činnosti a vysvětlujemes
mnohé zemětřesení tektonickými poruchami,
jejichž původ jest vulkanický.
Další zprávy viz na straně 4.
Vesuv
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 30. prosince. (Nejbližš
úkoly rakouského parlamentu.)
Nejmenovaný »vynikající aktivní státník ra-
kouský« v rozmluvě se zpravodajem »Pesten
Lloydu« pokládá za prvý úkol poslanecké sně-
movny, až se 19. ledna opět shromáždí po vá-
nočních prázdninách, opraviti jednací řá
sněmovní. Jednací řád má býti zostřen,
nikoli však tak, aby jím byly malé parlamentní
strany umlčeny. Jde jen o to, aby nebylo
příště možno pilnými návrhy zatarasiti cestu
k parlamentní práci a proto má býti zvýšen
počet podpisů na pilných návrzích. Malé strany
mají tím býti přinuceny hledati pro své pilné
návrhy spojence u velkých stran, které jim po-
skytnou své podpisy jen tehdy, když pilnost
návrhu skutečně bude proká rána. Až bude
jednaci řád opraven, přestane také potřeba vy-
řizovati nezbytné vládní předlohy pomocí pil
ných návrhů a parlament se vrátí opět k zá
sadě prosté parlamentní většiny. Pak bude take
možno utvořiti ve sněmovně koncentrační vět
šinu a parlamentní vládu, o tuto většinu s
opírající.
Lloyd
Praha
22
article
Dalším úkolem parlamentu bude se-
státnění drah. Sociální pojišťování a bo-
senská předloha musejí dřive projíti komisemi
O rychlé vyřízení sociálního poji š to
vání postarají se strany samy. Předloha bo
senská je však vázána lhůtou, dnes ovšem
ještě nezjištěnou; musiť prý býti vyřízena dřive
než se sejde mezinárodní konference. Ba
Bienerth promluví obšírně v anekčním výboru
aby prý dokázal, že rozdíl mezi anekční před
lohou uherskou a rakouskou neobsahuje v sobě
nijaký zásadný prejudic a že bude zachován
úplně rovnovážný vliv Rakouska na vytvoření
příští státoprávní příslušnosti zabraných zemí
jakož i jich poměru k mocnářstvl.
O vojenských ústupelch v
prospěch Maďarů pravil rakouský státník
Pokud jde o národní ústupky, které se maj
poskytnouti Uhrám za zvýšení braneckého ko
tingentu společné armády, rozumi se, že se ne-
stanou za zády rakouské vlády, nýbrž s jejím
vědomím, poněvadž Rakousko musí k nim tako
dáti svolení, ježto běží o věci společné celému
mocnářství. Nebude-li rakouský parlament sou-
hlasiti se zjevy, které budou v Uhrách dopro-
vázeti zvýšení kontingentu, bude ovšem čini
největší obtíže tomuto zvýšení. A v této otázce
jak se ukázalo již v minulých delegacích
panská sněmovna zaujímá totéž stanovisko, jak
sněmovna poslanecká.
Jsou to, opakujeme, názory vynikajíeíh
činného rakouského státníka, jejž možno hle
dati v největší blízkosti bar Blenertha.
Bienerth
Maďar
Rakousko
Uhry
panská sněmovna
Blenertha
23
title
Válečná porada Němců v Praze
Němec
Praha
25
article
Z Vídně, 30. prosince.
Jak bylo již ohlášeno, svolána byla vedou
cími kruhy německými na den 4. ledna do
Prahy veliké konference všech německých po-
slanců zemských a říšských, zástupců něme
ckých okresních organisací, německé rady ná-
rodní atd.
Na této poradě mělo býti rokováno o tom.
za které koncesse (!) a za jaké podmínky (!) by
Němci dovolili (!!) svolání českého zemského
sněmu bez závazku nerušení jeho dělnosti.
Poněvadž němečtí poslanci vyslovili ješte
přání, že nutno před velikou konferencí konati
průpravnou poradu výkonného výboru německých
poslanců z Čech — rozhodlo se svolavatelstvo
»válečnou poradu odročiti a konati dne 4. ledne
toliko poradu zamských a říšských poslane
německých, na které se termin konference v
liké teprve určí.
»N. F. P.« k tomu oznamuje: V po li
ckých kruzích bylo dnes oznámeno, že ko nl
rence německých poslanců, svolaná do Prahy
ke dni 4. ledna, byla odvolána. Tato zprára
jest pravdiva. Posl. Bachmann donl
z Vídně od svolavatelů dra. Pergel ta
Krütznera a Pachera dopis, kterýmse
mu sděluje, že se konference ta konati ne
bude. S jiné strany se sděluje »N. F. P.«
že odřeknuti spočívá na nedorozuměni
Dv. rada Bachmann se vyslovil: »Velic
bych litoval, kdyby se plán pražské konferenc
neuskutečnil. Jest mně nepovědomo, jaké důvody
přiměly svolavstele od pražské schůze upustiti.
Němec
Posl
Bachmann
Pergel
Krützner
Pacher
Vídeň
Praha
Čechy
Dv
26
article
Francouzské studentstvo pozváno
českým k oslavě pětistého výroči
Dekretu kutnohorského.
V nedělním čísle přinesli jsme zprávu o návrhu
právníka p. Rogera Garreaus, nadšeného přitele če-
ského národa, aby byla pařížským studentstvem
(sdruženým v »Association Générale des Etudiant
de Paris) vyslána do Čech asi patnáctičlenná del gace
k slavnostem na pamět Dekritu kutnohorského.
Těchto dnů pozval »Svaz českoslovanského stu-
dentstva«, representant všeho čes. studentstva, své
kolegy z pařížské university, jsa pamětliv velikých
zásluh jejích delegátů (kteří v lednu r. 1409 meškali
při královském dvoru v Kutné Hoře) o Dekret kutno-
horský. Přípís »Svazu« zaslaný ústřednímu sboru
pařížské »Associace«, zní v českém překladě: »Stu-
dující české university a českých vysokých škol po-
Iytechnických v Praze, nadšeni ohnivou sympatií
k Francii byli by velice šťastnj, kdyby utužily s
přátelské svazky s universitou pařížskou. Obě naše
země, Francii a Čechy, obě naše university, univer-
situ pařížskou a pražskou víží mocné a nezničitelné
svazky již od XIV. a XV. stolstí. Česká universit
pražská jest dcerou slavné university pařížské. Náš
dobrý král Václav IV. udělil 18. ledna 1409 Dekre-
tem kutnohorským pražské universitě totéž zřízení,
jaké měla toho času universita pařížská. Timto
skutkem stala se pražská universita universitou če-
ského národa
Studující české univorsity a českých vysokých
škol polytechnických v Praze, sdružení ve »Svazu
českoslovanského studentstva« mají v úmyslu osla-
viti pětisté výročí Dekretu kutnohorského se svými
francouzskými bratry.
Dekret
Garreaus
Čecho
Václav Iva
Etudiant jít Paris
Čechy
Kutná hoře
Praha
Francie
Association Générale
svaz českoslovanský sto
univerzita univerzita če
svaz českoslovanský studentstvo
27
article
Drazí bratři,
je nám ctí a radostí zváti Vás do Prahy a prosím
Vás. byste k naší slavnosti vyslali delegaci.
Přátelské a bratrské pozdravy!-
Tento významný čin českého studentstva potěší
jistě celou českou veřejnost, neboť jím jsou uvedeny
styky česko-francouzské na půdu, kde dosud byly
zanedbány. Toto studentské sblížení česko-francouz-
ské přinese zajisté trvalé výsledky a zaručuje nám
že přátelství dvou tak kulturních národů bude mlá-
deží českou a francouzskou i po budoucnost udrženo
Tento projev našeho studentstva a již dřivější projev
studentstva francouzského učiněný za pobytu praž-
ské delegace v Paříži jest důkazem, že styky česko-
francouzské nyní se vzmáhají vzrůstem neobyčejně
rychlým.
Praha
Paříž
28
article
Německý útok na české státní
úřadníky.
Německý útok na české státní
úřadníky.
O neslýchaném štvaní německém proli českému
poštovnímu úřadnictvu z Prahy do Chebu dojiždějí-
címu, byla již učiněna zmínka. Po známém výnosu
Bienerthově, čelicím proti boykotu a to zvláště
boykotu osob druhé národnosti, zejmena státních
úřadníků — čekalo se, že štvanice ustanou. A le
nastal pravý opak! Proti poštovnímu úřad-
nictvu do Chebu dojíždějícímu vystupuje se se zvý-
šenou ještě surovostí a furor poštvaného německého
lidu nabývá rozměrů přímo neuvěřitelných. Svědkové,
jichž jména jsou zaručena, o tom sdělují: Redakee
chebských listů, fingujíce odpovědi
na dotazy z obecenstva, kde bydlí X. V
český úřadník, označují tak veřejně byt
jejich za tím zřejmým a ihned také prováděným
účelem, aby majitelé domů z obav před natlakem
ulice a poškozením při demonstracích, byli donuceni
dáti nájemcům výpověď. Tato výpověď ohlašována
jest opět v týchž listech »zaslánem«.
Bienerthův
Praha
Cheb
29
article
Když takto vypuzeni byli pražští a budějovičtí
úřadníci vlakových pošt ze soukromých bytů, najali
u A. Krämlinga v Schmeykalgasse u přítomnosti zá-
stupce poštovního ředitelství vrch. kontrolora Nahr-
hafta hromadný byt, jenž jim byl poskytnut však
jen s tím závazkem, že ruči za každou škodu
která by z demonstrací proti nim, maji-
teli vznikla. Sotva však tato neslýchaná smlouv
podepsána, ihned v chebských listech dům onen
proskribován a dne 2. prosince došlo k vytřískání
jeho. A p. Krämling, ač se do domu čeští úřadníci
ještě nenastěhovali, ihned žádal ve smyslu smlouvy
náhradu. Na to poskytnut poštovním úřadníkům
útulek v — klášteře dominikánů — ae
i odtud vyštváni, když kvardiánovi pohroženo na-
silím. Ve štvaní proti českému úřadnictvu počínal
nejzuřivěji náměstek starosly dr. Bernardin.
který osobně u majitelů domů pro vypovídání
českých úřadníků zakročoval. Mezi demonstranty
byl pak viděn sám starosta města, jenž se vyjádřil,
že na několika oknech nezáleží.
A Krämling
Krämling
doktor
Bernardin
Schmeykalgass
30
article
Nechceme činiti paralelu, co by se za podobně
jednání stalo českému městskému radnímu neb staro-
stovi, ale poukažeme na celý účel akce proti če-
skému úřadnictvu vlakových pošt. Německé listy tent
účel již ohlásily a prohlásily, že rozdělení vlakových
pošt Praha Cheb a Budějovice-Cheb má
se státi na protest obchodní chebské komory a ne-
kterých chebských korporací.
Důvody ovšem uvedeny nejsou a též ani být
nemohou, neboť služebné vzornému českému úřad-
nictvu, znalému obou řečí, nemůže býti nic jiného
vytknuto, nežli že jsou Čechy, kdežto mezi něme-
ckým úřadnictvem najde se značná část fanatiků.
kteří svoje záští vůči české věci ani ve službě ne-
odloží. Protestuje-li však proti českým vlakovým
poštám obchodní komora v Chebu a staví-li se tím
do služeb německého terroru, pak protestovati by mu-
sila týmž způsobem obchodní komora v Praze.
v Plzni a Budějovicích a veškerá česká obchodní
gremia proti oněm vlakovým poštám, obstarávaným
německým úřadnictvem, které do českých míst bu
dojíždějí neb jimi projíždějí, pak protestovati by mu-
sila česká města: Praha, Veselí-Mezimosti, Stará
Paka, Nymburk. Choceň a Králové Hradec, pak pro-
testovati musí veškerá česká města, kudy němečti
úřaduíci projíždějí, konečně protestovati musí celá
česká veřejnost proti tomu, aby čeští úřadníci zba-
vení byli téměř všech vlakových pošt a aby kore-
spondence českého lidu obstarávána byla ve vlako-
vých poštách téměř výhradně Němci.
Němec
Budějovice
Cheb
Čechy
Praha
Plzeň
VeselíMezimost
Stará Paka
Nymburk
Choceň
Praha Cheb
Králové Hradec
31
article
České poštovní úřadnictvo nezahájilo posud ni-
žádné akce proti německým vlakovým poštám
Čechách, ba ani nežádalo vrácení jemu před lety
uzmutých ambulancí; ono protestovalo pouze proti
tomu, aby z Vídně do Čech jezdili úřadnici z cizího
okresu a žádali a na svoji žádosti trv ají
dodnes, aby vídeňské vlakové pošty byly vzhle-
dem na svoji příliánou vzdalenost přiměřeně roz-
děleny, což by přišlo k dobru úřadnictvu
obou národností.
České poštovní úřadnictvo zapřísáhá české poslance
vsecholan a Jashého minislra krajann, aby nepři
nustili tuto nenanraditsinou ztrátu stnré české dréavy
necht připomenou viadě, jakě nedozlrné následiv
pode miti i6to kapitulaee před chebskoo plicí pro
spotečně souáití úladnictva obou národností a sn-
čtně i pro dopssvu Vará by přirozoně zaviádnuv
anarchil trpěta osjvice a krunůn,ebchodním a pra-
myslovým zarazena byla by tím rána veiteži
Mohiaji se statní vpráva voslarati o šlid a pořáde
na pražských nlicjeh, tíio sotše pentarati se ran
o ochranu klidných občanů, ktoži dojiádejí do Cbel
zs ojl porroposti a proti niniž usnt jiného dč vodu
nežii še jsou Čech
bozurči raua spotečne vodárny
Prahy a předměstí sehválila roz
počet na rok 190p.
Ve valké zasedací síni staroměstské radnice ko-
nala se včema večer schůze dozorčí rady společné
vodárny Prahy a sousedních obcí Karlína, Smíchova,
Kral. Vinohradů a Ž žkova. Na programu nalezaly se
kromě jiných záležitostí zpráva o dosavadní činnos
a rozpočet na rok 1909.
Kral
Čechy
Vídeň
Praha
Karlín
Smíchov