ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4781260-77e8-11dc-8b1c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 33, person 82, org 4, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 360.
4 article
Ma ranní a večerní liety předplácí sa v Praze v administracio na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie na čtvrt lota : . . . 7 K 50 ve filišlkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K. 60 s dvojí zásilkou na měsie. . . Ba čtyrt ieta : . k ao
Praha
5 article Pan dr. Kramář hledá vinníka neúspěchů positivní politiky.
Pan dr. Kramář hledá vinníka neúspěchů positivní politiky. Pan dr K. Kramář není spokojen s na ším vanočním článkem. Tónem neobyčejně podrážděným odpovidá na článek náš v dneš- ním čísle časopisu »Den«. Podrážděnost jeho jest vysvětlitelna, neboť positivní politiku jím zahájenou stíha neůspěch za neúspěchema nespokojeností v naší veřejnosti přibývá Místo, aby p. dr. Kramář uvažoval klidně věcně o příčinách těchto neúspěchů, hledá vinnika jednou u radíkálů, jednou u národ- ních dělníků a dnes, jako již dříve byl uči- nil, obviňuje »Národní Listy«. Era positivní politiky blízí se ke konci a žalostné jsou spousty, jež v našem národě způsobila. Roz tříštěna jest veřejnost a rozbit jest jednotný postup české delegace na radě řišské ! Máme sice o několik ministrů v. v. více, avšak za jejich úřadování nedocílili jsme ni jediného věcného a vážného úspěchu. A to že dle dra. Kramáře zavinily »Ná rodní Listy«? Kdo pak vyjednával s vládou o kře slech ministerských, kdo vedl českou politiku ve Vidni ? Kdo změnil vzdor varování »Národníc Listů« taktický postup strany ? Kdo způsobii osudné odchýlení se strany od zásad dra. Julia Grégra? »Národní Listy« varovaly, »Národní Listy« poukazovaly na nebezpečí, hrozíeí straně i našemu národu. Vzdor varování dospěla strana ke kon cům, jichž list náš ji chtěl uchranit. Obavy a předpovědi naše se splnily. »Vlast je v nebezpečí!« Tak nadejsal ironicky p. dr. Kramář svůj článek.
doktor Kramář K Kramář Era Roza Ná Grégr
6 article
Bohužel, není to ironií, nýbrž smutnou prav- dou. Což schází vedoucím politikům smysí pro poznání této skutečnosti? Což scház p. dru. Kramářovi smysl pro politickou si tuaci, že místo aby hleděl napravit, co jeho nešťastný obrat zavinil, hledá vinníka, kde ho není a obživuje spory, v nichž zkušenosti do dnešního dne daly za pravdu »Národním Listům« l? V posledním dnu v roce, jenž uplynul ve znamení positivní politiky, jsme nucení znovu hájit své stanovisko! Účiníme tak dobře vědouce, že i poslední dny » positivní politiky« se blíží, a v přesvědčení, že v no- vém roce musí nastat a nastane zdravá reskce v našem lidu, jež povede k novému soustředění českých sil a k nové sebevědo mější a pevnější české politice. Pan dr. Kramář nám nemůže zapome nout, že proti jeho taktice jsme se dovolá vali programu a taktických usnesení strany Avšak dovolávat se programu strany, dovo lávat se výroků vynikajících příslušníků strany, stavět úkol a poslání strany svobo- d myslné na oči těm, kdož na obě zapomněl a místo politiky jasných cílů dělají poliliku nálady — to není »byro krati cká politika podle archivu a podle »Voraklů«, jak praví p dr. Kramář — nýbrž jest to politika, již nám velí provádět naše svědomí listu, jenž úzce byl spojen s »bgvalou mladočeskou stranou«, stranou bratří Grégrů, Jos. Baraka dra. K. Sladkovského, dra. Kučery, prof Tilšra a jiných, jenž však nikterak nechce nésti spoluvinu na nezdařených politických pokusech všemi směry p. dra. K. Kramáře et consortes. Jest směšné předhazovat »Nár. Listůme »že vždycky něco jiného chtěly, nežli strana,
Kramář doktor Grégr Jos Barak K Sladkovský Kučera Tilšr K Kramář
7 article
neboť celý politický svět český ví, že právě ten, jenž nám činí tuto výčitku, vždycky něco jiného chtěl, nežli strana, že nikdy se nevázal programem strany a že velmi často jednal proti usnesením strany »Narodní Listy« právě vždycky žádaly 1. politický postup národní strany svobodo- myslné ve smyslu jejího programu, 2. vykoná. vání usnesení strany. O věcech těch bylo již dosti napsáno. stanovisko »Nár. Listů« bylo dosti objasněno i odůvodněno a nebudeme se znovu obírat fakty, jež by na konec nazval p. dr. K Kramář »kopperdeckou«, ničeho nedokázav ničeho neodůvodniv. Ne »podpora« »Národních Listů« — ale ponížený způsob, jakým se choval vždy dr. Kramář ku představitelům vládní moc a nabubřelý způsob, jakým odbýval každé sebevědomější vystoupení v Čechách a po- věstné skokanství — zabilo narodní stranu svobodomyslnou. Jest podivuhodné, kde se béře ve vůdci. jenž všecko prohrál, toto sebevědomí !? Či doufa snad, že bruskním chováním své politické odpůrce umičí?
doktor Kramář Čechy národní strana svoboda
8 article
To je ta nejnevhodnější methoda! Chce-li p dr Kramář zachovati politicky sebe, chce-li zachrániti zbytky mladočeské strany, pak musí nejprve naučiti se trochu skromnosti, musí podrobiti politické ne úspěchy strany a své vlastní přisné kritice. musí se vrátit k minulosti strany, musí na- hlédnouti do sarchivů«, aby seznal, že každému neůspěchu předcházela politická chyba — ať to bylo zapření programu, ne- dodržení usnesení strany anebo zvučnými frásemi vyhlášené opusiční heslo — jež málo dnech padlo pod stůl — a na místě boje zvolena dohoda s vládou — ovšem bez jakéhokoliv úspěchu pro českou věc Potom, až prozkouma p. dr Kramář touto methodou přičiny úpadku mladočeske strany, až se odhodlá nestranně soudit o udalostech i jednotliveích v nár. straně svo- bodomyslné, přidrzí li se »pravdy, pocti- vosti a loyalnosti«, odvolá zajisté včerejší svůj výrok, že »Národní Listy« zavinily úpa- dek mladočeské strany.
9 article
Pro dnešek na toto podezření odpoví dáme následujícím: »Národní Listy« vždy hájily a dosud stejně hájí program národn strany svobodomyslné, hajt stanoviško státo právní a soudí, jako vždy soudily a jako s nimi dříve soúdila strana, že největším neštěstím pro náš národ jest duali sm us jímž v Translajtauii vydáni byli Slované na pospas Maďarům, v Čislajtanii Nemcům — a proto že jest třeba vždy a stale bojovati proti dualismu a že konečným cílem české politiky musí býti porážka dualismu, porážka sy-tému germanisačního a maďarisačního Od tohoto buje však strana mladočeská pod vedením dra. Kramaře upustila. »Národní Listy« pevně věří v dosažitel nost statního práva českého a jsou tak souhlase se zakladateli mladočeské strany — avšak nynějším vůdcům mladočeské strany jest státní právo pouze lesklou frasí, již možno sice zdůrazňovati v programech — ale v jejíž uskutečnitelnost nikdo z nich nevěříl »Národní Listy« hájily vždy a hájí stejně myšlenku svobody a z toho důvodu žádaly všeobecné rovné hlasova právo a trvaly na tom, že ve příčině rov nosti se nema činit žadných ústupků, jelikož bude li přijato nerovné všeobecné hlaso- vací právo, není na dlouhá a dlouhá léta naděje, že se nespravedinost napraví — kdežto uskutečnění všeob. hlasovacího práva není možno odkládat, protože nátlak širo kých vrstev stále usilovněji bude naléhat na jeho provedení. »Nár. Listy« tušily, že k usku tečnění všeobecného hlasovacího práva dojíti musí a proto soudily, že jest lépe čekat dočkat se spravedlivého rovného hlasovacího práva, nežli přijímat dohodou návrh nespra- vedlivý, obsahující právo nerovné. Hajily tedy »Nár. Listy« stanovisko strany a kdož uzavřeli kompromis, toto stanovisko i usne- sení strany opusti li.
Slovan Maďar
10 article
Podobně jest tomu s požadavkem dvojja zvěnosti a s jinými a jinými programovými po žadavky strany. Pokud se týče nynějšího sta noviska p dra. K. Kramáře v jazykové otázce. tu zajisté žádného příslušníka národní strany svobodomyslně, jenž sledoval její postup letech 90tých není tajno, že v době té by nebyl mohl dr. Kramář toto své stanovisko hájit — bez nebezpečí konfli ktu se stranou, jenž by byl zajisté skončil pro dra. Kramaře — osudně. Pan dr. Kramář má pravdu, že jsm ve fundamentalkách ve mnohém v jazykove otazce ustupovali — ale nesmí při tom pře- hližet, co ve příčině naší samo statnosti ná rodní nám fundamentálky dávaly. Za tyt výhody bychom i dnes mnohý mohli učini ústupek — ale dělat tyto ústupky pro nid za nic, vyhovovat požadavkům Němců — není ani politikou rozumnou, ani m l a do- českou. Nebudeme dalšími doklady dokazovat. že »Nár. Listy« něupustily od hajení pro gramu a že hájily stranu tak dlouho, doku to mohly se svým politickým přesvědčením srovnat a jestliže p. dr. Kramaf se dnes tét činnosti našeho listu posmívá, nazývaje ji »věčně velkým vlasteneckým buhnem«, pak posměšek ten nemůže nás urazít, nebot funkce bubeníka, jenž doprovazí prapor pluku, jest funkcí čestnou a nezapíráme, že prapor strany jsme vždy věrně doprovázel i v bojích nejtěžších a neustávali jsme bur- covat české svědomí i svédomí strany »bub nováním«, jemnz se dr. Kramář směje; ne uráží nás jeho smích, neboť jsme si vědomi že jak povinnost nám kázala setrvali jsme v boji při praporu — jejž mladočeský plul v čele s drem Kramářem opustil.
K Kramář Kramář doktor Němec Kramaf
11 article
Skutkv mluvíl Nr jedjným skutkem dosud nebylo pro kázáno, že by »positivní politi kae s takovou vervou zahájená drem Kramářem byla tou správnou cestou. Přinesla nám jen samé zklamání skončí naprosto bezů pěšně, jako všecky po litické pukusy dra. Kramáře. Co jsme vy slechli slibů, kolik nám bylo předneseno zn ručených požadavků, z nichž ani jedin nebyl splněn! Pan dr. Kramář vždy by špatně informován a špatně jest též infor mován nyní, kdy po neúspěších své politiky. po úpadku strany, stoje nad jejími troskami obviňuje náš list, že jest příčinou pádu strany. Pan dr Kramář zmizi jako politický vůdce, zmizejí s ním jeho společníci, bývali i nynější ministři, císařští radové atd — ale »Národní Listy« zde zůstanou a nepře- stanou burcovat a budit ospalé k boji za naše práva, zůstanou zde proto, že zůstaly věrny svému poslání i praporu strany — jejž dr. Kramář se svými politickými prátel opustil pro »fatu morganu«.
doktor Kramář
12 article Katastrofa
Katastrofa Rozsah hrozné katastrořy, která stihla dvě kvetoucí provineie italské, obrátila celá měsl v rozvaliny a vyžádala si za oběť mnoho tisíe lidských živolů, nelze posud přesně určiti, ale jisto jest, že pohroma tato náleží k největším jež nastaly od paměti lidské. Zprávy o počtu zahynulých kolisají mezi 50 000 a 150 000, ba dopisovatel »New-York- Heraldu« mluví dokonce o 200 000 mrtvých, počet ten zdá se však přehnaným, hledě již k počtu obyvalelstva postižených míst. Patrně uprchiíci v prvním zděšení vy líčili události ještě hrozněji, než ve skulečnosti byly. Hned po prvních zprávách o katastrofá za- hájena rozráhtá pomocná akce a celý civiliso- vaný svět projevuje své účastenství. Messina v ssutinách. Z Říma, 30. prosince. V Messině stojí několik jen budov, tak zejména facada radniee a hoelu »Tricarmia«, jehožto vnitřek jest zboren villa »Sandersnn«, v níž bydlival císar Vilém jest také zničena. Ulice messinské poskyluj smutný obraz. Jsou přeplněny zohavenými mrtvo- lami. Vsude se ozývá nářek a pláč. Jest ne možno nešťastníkům pomoci. Kohik lidí zahynulo v Messině, bude lze zjistiti teprve až bude uklizen veškerý rum.
Vilém NewYorkHerald Messina Řím
13 article
Odehrávají se scény, jak svého času v San Francisku. Zástupy luzy prohleda vají ssutiny drancnjlce a kra douce, proto vyslán do Messiny generál, kterémuž uloženo, b zjednal pořádek, třebas i z bra- ně mi. Z Paříže, 30. prosince. V hotelu »Tr- carnia« v Messmě zahynulo 160 osob, mezi nimi 90 Angličsnů a 30 Němců, Mezi témito bylo několik osob, jež nalezaly se na cesté sva- tebnl.
San Francisko Messina Paříž 30 Němec Angličsn
14 article
Z Říma, 30 prosince Většina obyvatelstva messinského uzavřena byla v domech v době neštésti. Tyto však se nad nešťastníky sesuly Ulice proměnily se ihined v rumiště, přes které nemohli zděšením šllení lidé přelézti. Cela posádka města Messiny v kasár- nách zahynula. Skoro nikdo ne unikl z domu. z Řima, 30. prosince. (K. k.) »Ciornale d S cilia« sdéluje: Správce fllálky »Agenzia Ste- Iani« v Messiné, novinár Valore, stal se oběi katastroty. O poslancích Folcim a Oriolesu, jakož i o bývalém puslancí Uve není zpráv Jistý pán, jmenem Fritz Roberto, je n jediný z celé své rodiny zůstal n živu, spáchal sebevraždu. Od po slance de Felice došel do Catanie tento telegram z Messiny: »Organisujte eskadry dobro- volníků, pošlete potraviny, lidé z mír aj zde hlady. Četné osoby, katastrofu přeživšl odcházejí do Catsnie. Přijměte je s bratrskou láskou. Nedpstává-li se bytů, ubytujte je u rodin Každa rod na v Catenii jest povinna přijmout k sobě rodinu z Messmny.« List »Orae sděluje: Včera večer na- stal opětný otřes země, jenž byl po- citěn v Palermu a v Messině. Po- slední, kdož katastrofu přežili, prchali ustrašeně z Messiny. Munici- pální budova messinská, jakož i hotel »Belve- der«, stály včera večer ještě v plamenech. Z Ali, 30. prosince. Celý zdejší pensioná jeptišek jest zasypán. Veskeré mladé dámy po- chovány v ssulinách. Počet čelných osob, kter zahynuly v Messině, jest ohromný. Krom aretbiskupa a kvestora zahynul
Ian Folci Orioles Fritz Roberta Felice Al Řím Messina Messiný Catania Palermo Řim
15 article
V drobném prodejie ranní čiato o sobě . . sn 8 h vočerni . . . . . . . 4 h Ve iliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . vučerní . . . . . . . . 5 h lnseráty plati se hotové napřed Předplocení a insorty přiůmá zdministrace v Marianské nl., J. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a ax, sdice „Národních Listů“ Rukopísy se nevraceji
16 article
v jižní Rtalil. také poslanec Mikuláš Fulei s ce- lou rodinou. Rovněž jeho bratr Ludvík, který jest také poslancem, hledá polosilen mrtvoly svých drahých. z Říma, 30. prosince. »Tribuna« ozna- muje, že počet raněných v Messiv ě je nesmírný. Většina jich nezůstane na živu, poněvadž nemohli býti v ča vytaženi z trosek. Výbuchem plynárny a požáry katastrofa dovršena. V semináři vyko- páno dosud 100 mrtvol, 100 jiných ještě jes za sypáno. Z Londýna, 30. prosince. Zde chovají obavy, že veliká společnost anglických turisto v hotelu »Trinaeria« v Messiné zahynula. Ame- rický konsulát v Messině jest sbořen, konsula jeho choť zabiti. Čelní Američané, kleří meškali v poslední době v Messině, nejepiše nalezají se mezi mrivými, mezi nimi generá! Gal a novelista HIrowbridge. Z Říma, 30. prosince. Dáma, která prchla z Messiny do Palerma, vypravuje: »Všichni jsme spali. Najednou počala lože kolísati, pak zdi. Okna popraskala, zdi se bořily, vyskočila jsem v košili ze světnice. Jeden z mých bratří mne snesl po schodech a táhl mě za sebou. Sotva byli jsme na ulici, sřitil se dům. Hromový nukot zavz el pod námi v kolisající zemi. Všude padaly domy za hrozného třesku Byla to seéna pekelná. Pojednou udál se hrozný vý- buch. Plynárna vylitla do povětří. Pak nastalo kolem nás temno. Zem se pohybuje. Lidé, kteří jako sílení vyběhli, běží do přístavu. Bězeli jsme, an studený dešť na naše těla, skoro úplně nahá, padal, klopýtali jsme přes hromadu tro- sek, přes raněné a mrivé. Moji bratři mé opět vytáhli, volajíce: jen dál, jen dál. Pak pojed- nou staly se ulice kluzkými. Padali jsme po kolena do bahna, které zůstavil příliv. Nemohla jsem dál, omdlela jsem. Jak jsem se dostala na loď, nevím. Můj ty bože, jaká to byla strasná noc. Kde jsou moji bratti, kde jsou me sestry ?
Fulei Ludvík Američan Gal HIrowbridge bůh Řím Londýn Messina Palermo anglický turista
17 article
Řádění luzy. z Říma 30. prosince. Vězňů, kteří prchli ze zaláře v Mesatně, jest 276. K tém přidru- žilo se 300 prostitutek, které prchly z robutá- ren. Tito lidé společně s městskou luzou te- rorisují celé město a stéžují všechay práce zachranné. Vojáci zastřelili četné dranco- vače. Změny mořské půdy. Z Říma, 30 prosince. V úžiné messinské křižují torpédové čluny, jež zjistily, že p ů d mořská úplně se změnila. Paropl av- ba jesttim velmi stížena a nebez- pečna, zejmena v noci, ježto mno- ho majáků se sesulo. Zkáza Reggia di Calabria. Z Berlina, 30. prosince. Z Reggia se tele- grafuje: Město bylo v klidný spá- nek ponořeno. Najednou bylo sly- šeti jako hukot neviditelných děl a moře vniklo do města a celé za- plavilo. Ulice počaly se sesou- vati a dílo zkázy vykonáno v ně- kolika minutác h. z Říma, 30 prosince. (K. k.) »Tribuna« sděluje z Monteleone: Ihned po zemětřesení přikvačily mořské vlny na Reggro a zaplavily celou část města až po Corso Caribaldi. Domy byly až do prvého poschodí zaplaveny. Všechny olivové zahrady byly vlnami spláchnuty do moře. Účinek
Řím Reggio di Calabria Berlín Reggio Dom corsa Caribaldi
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. KAREL VETTEn
VETTEn
19 title
Literatura.
20 article
O revuích.
21 article
Mezi dramatickými útvary moderní scény vyskytl se od nedávna nový zjev: — je to revue. Veliké město baví se jí už po několik let; u nas byla až dosud neznáma. Jméno samo zamihlo se mi kdysi v knize divadelníel referátů Th. Gautiera (L'histoire du theatre ro mantique), ale pochybují, že by revue, jeji jméno zapisuje francouzský romantik bez ja kékoliv poznámky, byla již divadlu předešlé ge nerace tim; čím je revue dnes. Dnešní revue je skutečnou obludou drama- tickou, která nemá naprosto žádných literárníel nároků. Není v ní dramatické muskulatury; není v ní počátku, není v ní konce, není v ní krisi neni v ni povah, které by se rozvijely aneb degradovaly. Není v ní žádného děje, ale nen v ní také žádného přediva psychologického. Není v ní vůbec logiky. Je pouhou formou ber jádra, formou baňální a křiklavou. Její genea- logie sahá k feerii a baletu. Po nich zdedile hlavní svůj znak silný dech rozpálené smysl- nosti. Ale smysl pro seénickou souvislost a pr styl nezdědila. Nedostatek stylu je právě typi- ckým přiznakem revue. A chceme-li mluviii o jakési vnitfní, psychické tradici její, pak už musíme citovati zubožený repertoir kabaretů a music hallů. Žijeť jen z lokálních událostí. Lo- kální narážky tvorí jedinou její náplň. A t brzo zvětrá. Proto má revue život libely.
Gautier Lo L ' histoire
22 article
Ale nevadí. O novou revui není nikdy nouze. S obnošeným kostumem odloží se vy- šeptalé slovo a nahradí novým. Revne snese záplat na tucty. Figurky, situace a nápěvy bývají ve všech revuích stejně. A na slově mnoho ne- záleží. Hlavní atírakcí revue jsou „hezké ženy“. (Pojem je ovšem velmí relativní.) Celé massy hezkých žen. Karakteristická jsou slova „roz- tomilého ředitele Chateletu“, oitovaná letoe v zimě pařížskými žurnály: „Hru? Ach, tu se- ženeme v poslední chvíli— ale o hezké ženy běží. Těch je nám zapotřebí přede vším !“ „Hezké ženy“ tvoří tedy vlastní, opravdo- vou náplň revuí. Je nutno, aby měly hezk nohy — ale tančit nemusí. Divák revuí si ne žádá umění tance.
23 article
Miluje volné, stejnoměcné pohyby velikýel mass. Ženy tanočnice deřilují před ním v řa- dách, staví se v šiky, hromadně recitují, zpi vají, pokřikují a výskají, při čemž noustávaj pohybovatí rukou, nohou nebo šijí — stejno měré a bez přestávky. Na scéně panuje z pra vidla klidné vlnění těl, dráždivější a smyslnějš divokých tanců, posilované rhytmickou hudbou oslnivými světly a výstředními kostýmy. Ženy tanočnice se převlékají za večor nesčetnékráte Revue je hrou množství. Jedinci připadai pouze úlohy opisodické. Jsou to většinou známé postavy z ulice a z veřejného života. Mihnou se na scéně jednou za celý večer a více se ne vracejí. Stále noví a noví lidé hrnou se na je- viště, aby vás seznamovali se svými přiběhy lokální barvy formou kupletů, soliloquií a dia- logů. Většina těchto „typů“ vrací se ve všeci revuích. V Paříži stala se nepostrádafelnou dvo- jice Negra a Angličanky. Jsou to racové extré my — a mají patrně rozdrážditi zvláštní pikant ní příchutí smysly Francouze. Jedině dvě osoby procházejí hrou od počátku až do konce — kmutři revue (Compěre et comměre.) Dva milenci Aneb lépe řečeno dva lidé kteří mají poměr(nebot o erotickém lyrismu nemají ani zdání). Jet z pravidla křepký světák se svojí maitresou, ne- věrná žena s druhem svých flirtů (tato dvojice již je řids!), nejnověji zasnoubená již subreta, s někým, kdo rozhodně není její ženichem a kdo má peněz na zbyt. Jim připudá důležitá úloha — uvésti scénické zlomky v jakýs takýs celek. Prolo se procházejí po prknech, sotva se opona zvedne, kommentují příběhy na scéně, zastavují kolemjdouci, vyslýchají trpělivě jejich osudy a upadají ve sny, aby tak poskyuli režii skvělou příležitost k netušeným zázrakům see- nickým.
Francouz Compěre Jim Paříž Angličanka
24 article Výprava je neobyčejně nákladná. Převyšuje
Výprava je neobyčejně nákladná. Převyšuje rozmanitostí a bohatstvím vše, co dosud po- skytl balet nebo ferie. Ale neni v ní žádnéh slohu. Je banální a naprosto bezmyšlenkovitá. Řídí se jediným hlediskem: podrážditi smysl- nost obecenstva. (Foyery divadel, v nichž se re- vue inseenují, jsou také hlavním shroma ždištěm kokot.) Uvedu jen malý příklad: Scéna před- stavuje rokokový salon Ludvíka XIV. Se všech stran seházejí se krasavice v nádherných toile- tách sedmnáctého věku, věrných až na jediný odstín: dlouhé jejich sukně jsou na bocích roz- stříženy tak, aby bylo viděti bílé nohy žen p celé délce. Tak vypadá v revui 17. stolet, pořízené ohromným nákladem peněžním. Re- konstrukoe jiných dob jsou stejně absurdní Revue zajímá nás jen po jediné stránco je věrným zreadlem určitých momentů společen- ských a zachovává dobře klima národního tem- peramentu. Illustruje svou dobu (třeba je v karikaturách) a karakterisuje. Měl jsem příle žitost porovnávati revue v Kodani, Berlíně a Pa říži. Dánská rovue byla mírná, ale poměrně nej jadsnější a nejpoctivějsi ze všech. Berlinská místy velice perversní a obscenní, byla krotk v narážkách politického významu, ne dávno t otevřená, jako kodaňská. Ba, v závěrečném hlučném finale sešly se všechny ty drzé fane nice Metropolu, které po celý večer vyhazovaly nohy do výše a koketovaly se starými pány pr ních řad, před dekorací císařského hradu v uni formách říšské armády a vzdaly svůj hold Jeho
Ludvík XIV Re Kodaň Berlín Metropol
25 article
Veličenstvu. Revue pařížské jsou pravým opa kem. V zemi naprosté svopody slouží ubohý presidení jedině za prostředek komický, jakmil se octne na scéně. Ocitá se tam denně. Jeh maska je běžná a kde který komik ji napodobí O presidentovi zpívají se ve francouzských re vuích nejhorší kuplety. A stejně i o jiných oso- bách, jichž jméno nabylo ustáleného společen ského zvuku. Clemenceau, Dreyfus, Sarah Bern hardtová, de Max, Rodin a celá řada jiných ob jevují se tak na programech divadelních. V po- slední době vzmáhá se revue ve Francii úžasnou měrou. O Vánocích letošního roku vypravila j i Comedie frangaisel U nás, bohudiky, se dosud neujala. Teprve nedávno vyskytlo se její jméno na plakátech scény karlínské a doufáme, že už nepokročí dále. Kéž přestane na socsedství moudrých opie a pošetilých lidíl
Clemenceau Dreyfus Sarah Bern jít Max Francie
26 article
Nase kniby.
27 article
* Vetím. B. Viková-Kunětická. Nákla dem F. Simáčka v Praze. Řadu feuilelonů, uveřejněných příležilostně různých listech, vydala paní antorka teď v knižn formě, spojíc je titulem: „Věřím Kniha je rázu tak osobilého a stylu tak apodik- tického, že již proto budi zájem, ač vyvolává právě tim zase u čtoucího renkci a dráždí k polemice. Ale nechť: autorka napsnla své statě s upřím- ným přesvědčením a s ubdivuhodným citem a odva- hou, a tcho nutno je dnes tím vice oceňovati. Veskerý náš veřejný život se svými soclálními proudyje dnes organismem v přerodu; jsme svědky velikých změn, jež otřásly stejně základy umění, jako základy náboženství a vědy. Chaos a mlha před námi a za námi Hlicí se trosky starých chrámů. .. V nesmírné areně živola zmitáme se bez vůdce, bez ochrany a hledáme ne- známý ch — proto neodmitejme nikoho, ale vitejme každou novou krásnou myšlenku a bedlivě ji zkou- šejme, neboť nevíme, nestane-li se z některé vůdči pochodeň lidstva. S toholo stanoviska pohlížíme i na knihu feujile- tonů pí. Vikové-Kunětické a vážíme si její knihy. třebu bychom nesouhlsili s mnohými jejimi jedno- tlivosatmi.
B Viková F Simáček Vik Náklo Praha
28 article
Vydati feuiMetony, jež po různu vytryskly z oka- mžilých náln a emocí, jako knihu, je vždycky věcí trochu riskaniní. Feuilletonům v knize scházi obyčejně pojítko ideové i pojítko námětů. Právě proto, že jdou za sebou, nepůsobí lak, jako jednotlivě pod čarou v listu. V knize tnkové kritik i čtenář také rád přikládá prisnější měřítko. To vše je na újmu feuilletonům v knize a platí to i o těch v knize vaní autorky. Nejzajímavější, opravdové „studie dle přírody“ jsou čtyři první, věnované spiritismu, V nich je patrno, s jakým zájmem sledovala auborka různé sčance a různá media. To, co autorka za žila, po- psala tak reátně a drasticky, že lectura těchto statí nahradi čtenáři sčanci opnivdu zažitou. Paní autorka zdržuje se při tom moudře všeho vysvětlování po- zorovaných fenomenů a registruje pouze zažité události. Pozoruhodny jsou také statě politické, týkající se zvláště ženských otázek a statě divadelní. Všady projevuje autorka názor svůj, nehledaně a bez okolků. Místy sice přestřeluje, zeiména ve svých
29 article
článcích o litertuře a v článcích filosofických (.6000 let“. „Náboženství“), ale je to omluvrtelno, nebot při koncepci feuilletonu nechá se autor často uchvá- titi spádem svých myšlenek a tudíž nesmíme zde klásti měříko vědeckého traktátu. K. Weinfurter. * Bibliotéka klansiků řeckých a límských, vy- dávaná III. třídou České akademie, rozmnožena jest. opět o dva sazky. Ředitel Ant. Škoda dokončil svůj překlad Homérovy Odymseie. Sice již před lěty přeložil Homěrovo arciepos zvěčnělý prof. Ignát Mejs- nar, ale nový překlad Škodův jest přilehavější k textu a básnickým krásám originátu, jsa práv i pokroku filologie klassické i zvelebení jazyka našeho, o které zásluhu si zjednala právě minulá dusítiletí. Škodova Odysseia bude vitanou a srozumitelnou četbou i těm, kteří nenabyli vzděžání svého studiem humanisti- ckým. — Prof. Jan Konůpek pokračuje ve svém překladě nejslavnějšího řeckého dějepisce Thukvdido, v němž došel již až ke knize páté. 1 tenlo překlad sluší vítati s uspokojením jak co do vystižení stránky obsnžné, tak i ve příčině jazykové. Bylo by si přáti, aby sbírka rychleji pokračovala a aby přihlíženo byto zvláště ke spisovatelům, kleří stáli na výši svých úkolů, jako Aristotela, Strabona, Ptolomaia. Pol ybia i jiných mnohých, posud česky nevyložených. P.
K Weinfurter Antonín Odymseie profesor Mejs Škodův Konůpek Aristoteles Strabon Ptolomaia Pol Český akademie
31 article
* Nový kullurní podnik slovenský, akciová spo- lečnost Budapeštianský nakladatelský spolok“ po- čal právě vydávati slovenský časopis pro mládez pod názvem „Zornička“, novinky pre naše dietky. Předplatné 2 K ročně. „Slovenský Máj“, obrázkový časepis pre zábavu a poucení lidu, počne vycházeli od Nového roku v Prešpurku (Szěplak uloa 28). Časopis bude vychá- zeti 1. a 15. kažlého měsíce. Předplatné 2 K ročně. * J. S. Machar: Gelgotha. III. vyd. F. Šimá- ček. K 3. — * Abigail H. Horáková: Jarní vody. Ve- selohra o 4 dějstvích. F. Šimáček. K 1.60. * Ienrik Ibsen: Brand. Dramatická báseh o 5 dějstvích. Přel. Karel Kučera. Sborník světové poesie. Sv 95. J. Otto. K 4.40. * Písoň o vrbě. Napsal Viktor Dyk. K 3. — J. Otto. * Krkonnžsk é povídky, napsal Joze! Š lr. K 1.60. J. Otto. Václav Hladík: O současné Prancii. K 3.80. J. Otto. * MUDr. D. Panýrek; Lékati a traviči z říše rostlinné. Česká knihovna zábavy a poučení. Sv. XXIII. J. Otto. * J. Arbes: Sebraná zpisy. XXV. Romanetla. VIII. K 2.90. J. Otto. * Lípa. Napsnl J. K. Šlejhar. K 3.60. J. Otlo. * Svatý voják. Rázovitou vzpomínku o starém českém vojinovi švališerovi Tomáši Fanfulovi, strýe
Machar Gelgoth Abigail H Horáková F Šimáček Ienrik Ibsen Brand Kučera Otta Dyk Krkonnžsk Joze Hladík MUDr D Panýrek Lékat J Arbes Šlejhar Fanful Prešpurk zornička