1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 7. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
přodplácí se:
V Praze v administracie
na měsle. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měste. . . . . . 2 K 54 h
na čtvrt lsta : . . . 7 K 6zhh
ve fliálkáchi
na měslo . . . . . 2 K 30b
na měsia. Poštou.
na čtvrt leta . . . . 9 K o0n
a dvoji zásilkou
něsie
na čtvrt ieta : . . k eoh
Praha
5
article
ecer
laml-
V drobném prodeji
ranní člslo o sobě
večezní . . . . . . za 4
Ve filiálkách na venkově-
ranní čislo
večerní . . . . . . . . 5h
ol
Inneráty
platí se hotově napřed.
řodplacení a inserty příjino
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházeji se táš
rodakce, tiskárna a sapedle
„Národních Llstů“
Eukopisy se nevraceji
národní Llstus
7
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
žádná konference v Petrohradě.
Z Athen, 7. července. Řecký ministr za-
hraničních záležitostí Koromilov odpověděl na
dotaz, zdali ministerská konference bude sev
Petrohradě konati, s úsměvem: „Nyní musí-
me mysleti na válku.“
Bulharský vyslanec opustil Bělehrad.
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Bulhar
ský vyslanec Tošev opustí zítra Bělehrad.
V Sofiji zavládl prý zmatek.
Z Bukureští, 7. července. Dle zpráv se So-
fije sem došlých, vznikl tam spor mezi drem.
Danevem a Savovem, nášledkem čehož zavládl
tam všeobecný zmatek. Obyvatelstvo jest roz-
čileno proti dru. Danevovi. Časopisy nesměji
uveřejňovatí zprávy o rumunské mobilisaci.
Pověsti, které o ní kolují, způsobily všude vel-
ké zděšení.
Bulharsko vyvrací srbské zprávy.
Bulhar
Tošev
Danev
Savov
Petrohrad
Bělehrad
Bukurešť
Bulharsko
8
article
Ze Sofije, 6. července (K. k.) (Bul. tel. ag.)
Všechny zprávy bělehradské tiskové kancelá-
ře, v nichž činěn je pokus svaliti zodpovědnost
na Bulharsko a tvrdí se, že začátek vojenských
operací byl po dlouhou dobu přípravována
chystán, jsou stejně bezpodstatny jako rozší-
řené pověsti o velkých úspěších srbské armá-
dy. Bulharská armáda musila býti pohotově.
aby odrazila případný vpád se strany Srbůa
Řeků. Byla k tomu nucena provokacemi ře-
ckých a srbských vojsk stále se množícími od
počátku června, poněvadž Srbové a Řekové
pod maskou spolku chystali cosi vážného. Bul-
harské vojsko musilo také proto býti pohoto-
vě, poněvadž se již 10. (23.) června náčelníci
srbského a řeckého gen. štábu sešli ve Skoplji.
aby stanovili plán společných operací proti
Bulharům, schůzka to, o níž bulharský gene-
rální štáb měl autentické zprávy. „Bul. tel. ag.
je zmocněna vyvrátiti zprávy srbské tískové
kanceláře o porážce pravého křídla Bulharů
a 7. bulharské divise. Pravdou je, že Srbové
včera prudce napadli makedonský dobrovol-
nický sbor z Drinopole, bylí však jím vší mocí
za značných ztrát odražení. V tuto dobu ude-
řila 7. bulharská divise na Srby v boku a za-
tlačila je až k jejich dřívějším posicím. Pokud
jde o zprávy o zajetí bulharských generálůa
ukořistění četných trofejí, je nesporně jejich
účelem oslabiti skličující dojem srbských po-
rážek u Krivolce, Kyselíce a Sv. Mikuláše.
Srbů
Srba
Řek
Bulhar
Mikuláš
Bulharsko
Drinopol
Krivolka
9
article
Srbové v Kočanech a na Bregalnici.
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Srbská
tísková kancelář oznamuje: Naše vojsko ob-
sadilo město Kočany a celé území až k řece
Bregalnici, kde musilo vybojovat boj se zbytky
pravého bulharského křídla, které ve velmi
opevněných posicích před městem krylo ústup
sedmé (rilské) a čtvrté (reslavské) divise, jež
před tím byly poraženy. Po roztrpčeném boji
byl nepřítel zahnán na útěk. Pronásledován
naším vojskem, ustoupil do Sela a zanechal při
svém překotném útěku na bojišti pušky a ná-
Ohrožená srbská ústupní čára.
Z Vídně, 7. července. (K. k.) Jak sděluje
„Militärische Rundschau“ pod nadpisem
„Ohrožení srbské ústupní čáry obejitím bul-
harského sboru“, podařilo se asi 14.000 mužů
silnému, z vybraných záložních vojsk sestáva-
jícímu bulharskému sboru, dle všeho z kra-
jiny od Krivé Palanky, proniknouti až k
Vranji.
V Bělehradě prý zavládla tesknota.
Vláda sama opravuje.
Z Bělchradu, 7. července. Soukromé zprá-
vy, které došly o zdrcující porážce srbského
boje.
Srba
Kočan
Bregalnica
Bělehrad
Kočan
Selo
Vídeň
Militärische Rundschau
Krivoj Palanka
10
article
vojska poblíže Velesu, kde potřena byla
timocká divise, tolikéž pak svízelná si-
tuace, ve které se nalézá divise morav ská
která také považována již za roz-
bitou, způsobily v obyvatelstvu hlubokou
depresi smýšlení z počátku velmi válečného,
kterážto stísněnost není zmenšena dnešní
úřadní vyhláškou o zdaru srbských
zbraní proti IV. bulharské divisi
a proti dobrovolnickému sboru bulharskému.
o kterých se tvrdí, že byly poraženy. Vý-
znamno jest, že poloúřadní „S amo-
uprava“ vystupuje protipřemrště-
ným vítězným zprávám, ale také
proti tomu, že v některých novinách se tvrdí,
že Pašič jest pro smírné vyrovnání. Původ-
ní naděje jsou na všechen způsob
otřeseny. Ruský vyslanec Hartwig měl
dlouhou rozmluvu s Pašičem. V politických
kruzích se proslýchá, že udělil mu na novo
důtklivou radu ve smyslu zastavení bojů a ce-
sty do Petrohradu.
Ruští díplomaté a Srbsko.
Z Petrohradu, 7. července. Ruská diplo-
macie jeví vůči událostem na Balkáně napro-
stou bezradnost. Rady Ruska bojujícím spo-
jencům, aby boje byly současně zastaveny, aby
vlády vyslovily politování nad událostmi, ja-
kož i aby ministerští předsedové okamžitě od-
cestovali ke konferenci do Petrohradu, byly
příznivě přijaty jenom v Bulharsku. Srbsko
nechce dříve ustoupiti od zbraní, dokud jedna
z obou válčících stran nebude poražena. Proto
jeví se nyní u ruské diplomacie jakási nelibost
vůči Srbsku.
Pašič
Hartwig
Vý
Petrohrad
Srbsko
Balkán
Rusko
Bulharsko
Veles
11
article
Opravy, zprávy a obrana srbské tiskové
kanceláře.
Z Bělehradu, 7. července. [K. k.) Srbská
tisková kancelář sděluje: Všechny zprávy z
bulharské strany o tom, že naše vojsko poru-
šilo pohraniční čáru, rozšířeny byly očividně
s tím úmyslem, aby maskovány byly bulharské
útoky za naší hranicí. Bulhaří napadli naše
hranice na dvou místech: u Sv. Míkuláše s jed-
nou divisí a dělostřelectvem a u Kadibogals
dvěma pluky a dělostřelectvem. Oba tyto úto-
ky jsme odrazili. Pokud jde o zprávu, že naše
vojsko vniklo u Ergri Palanky na území bul-
harské, je toto obvinění bezdůvodné. Naše
vojsko bylo tam Bulhary napadeno, kteří byli
odraženi. V poslední chvíli se dovídáme, že
Bulhaři podnikli nový postup proti naším hra-
nicím a že napadli naše celní stráže pohraniční
u Dečan a Kladence.
Z Bělehradu, 7. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář uveřejňuje toto sdělení: Na-
proti zprávám s bulharské strany, které v ně-
kolika případech obsahují zřejmé nepravdy.
jsme zmocněni prohlásiti, že srbská vláda se
snaží od počátku nejnovějšího válečného vý-
voje svou tiskovou kanceláří podávatí věrné
vylíčení skutečné sítuace na bojíšti a že od
této zásady nebyla učiněna odchylka ani ve
případech, pro srbské zbraně méně příznivých.
jak to dokazují všecky v posledních dnech u-
veřejněné bulletiny. Že srbská tisková kance-
lář nikomu k vůli nezamlčí skutečné úspěchy
srbského vojska a že nehodlá nechati nevy-
vráceny bulharské vítězné zprávy, které mluv
o domnělých operacích vůbec bez udání jmen
a annulují skutečnosti, je pochopitelno, uváží-l
se, jak bezohledně „Agence Telegraphiqju
Bulgare“ chce veřejné mínění Evropy uvádětí
v omyl i v oněch případech, v kterých zprávy
o srbských úspěších se potvrzují zajetím ce-
lých praporů a obsazením důležitých posic.
které měli dosud Bulhaří.
Bulhar
Dečan
Kladenka
Telegraphiqja Bulgare
Bělehrad
Evropa
12
article
Jak se mezi Srby a Bulhary bojovalo.
Z Bělehradu, 7. července. Z podrobných
zpráv o bitvách, svedených mezi Srby a Bul-
hary, vychází na jevo, že svedeny byly s ne-
bývalou odvahou a prudkostí a že na konee
rozhodnuty byly vždy jen bodáky. Zraněný
poddůstojník vypravoval zpravodaji „Malého
Žurnálu“ ve Skoplji: „V těchto zápasech, ve-
dených z blízka, jsme se do sebe takřka za-
kousli. Bojovali jsme muž proti muži. Lidé,
kteří vystříleli svou munici a jejichž puška
stala se k dalši střelbě nezpůsobilou, bušílí
do sebe pěstmi. Udály se také veselé příhody
když dostali se dva lidé do rvačky. JJeden vo-
jín naší setniny vypravoval, že jednoho Bul-
hara v bitevní čáře zpolíčkoval a zahrnul vše
možnými nadávkami.“
Váleční zpravodajové u srbské armády.
Z Bělehradu, 7. července. (K. k.) Válečn
zpravodajové odjeli do Skoplje. Dle oznámen
armádního velitelství bude jim povolen přístup
na bojiště.
Bulharské vojsko do Ruščuku.
Z Ruščuku, 7. července. I. bulharský pěš
pluk a I. jízdecký pluk sem přibyly. Také bul-
harská válečná loď dunajská „Šimon Veliký
připlula do Ruščuku.
Srba
Bulhar
Veliká
Bělehrad
Ruščuk
13
article
Amnestic v Rumunsku.
Amnestic v Rumunsku.
Z Bukurešti. 7. července. (K. k.) Král Ka-
rol vydal amnestii pro sběhy a muže, povinné
vojenskou službou u aktivní armády, záloha
milice. Pokud nepřekročili 28. rok věku, mus
se do konce srpna dostaviti k vojsku.
pol
Vyzvědač rumunský.
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) Válečný
soud odsoudil setníka Coliesca pro vlasti
zradu na dvacet let k nucené práci-
Řecká armáda před rozhodující bitvou.
Ze Sofije, 7. července. V příčině řeckých
zpráv o vojenských úspěších se na zdejších vo-
jenských místech prohlašuje, že řecká armáda
skutečně již několík dní postupuje na sever.
Tento postup jest však tendenčně vylíčen jako
triumfální, vítězné tažení. Ve skutečnosti jest
však vojenská situace na jižním bojišti tako-
váto: Řecká armáda sevřena je velkým polo-
kruhem bulharských předních vojsk, takže se
zdá, že ústup jest jí do Thessalie zamezen.
Řecká armáda bude donucena v tomto okruhu
co nejdříve k rozhodující bitvě.
Řečtí ranění.
Ze Soluna, 6. července. (K. k.) „Agence d' Athé-
nes“ oznamuje: Dosud bylo sem dopraveno z bo-
jiště 8000 raněných. Nemocnice a školy jsou již
přeplněny, protože počet raněných stále roste, na-
stávají obtíže s jich ubytováním. Z celého Řeck
docházejí podpory a obyvatelstvo Soluna, bez roz-
dílu rasy a náboženství co nejhorlivěji pomáhá ob-
hájcům vlasti
Bulharský důstojník s listinami od Řeků
zatčen.
Z Athen, 7. července. Bulharský důstoj-
ník Kristov, který přibyl do Piera, byl tam zat-
čen. V jeho zavazadlech byly nalezeny četné
listíny a také řecká a turecká uniforma.
Coliesca
Athé
Řek
Piero
Rumunsko
Bukurešť
Ka
Sofijá
Soluna
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Kníže Thun ve Vídni.
Z Vídně, 7. července. Místodržitel kníž
Thun sem dnes ráno přijel a měl dopoledne
porady s m.-p. hr. Stürgkhem a ministrem
vnitra sv. p. Heinoldem. Jest možno, že
hr. Stürgkh nebo kn. Thun anebo oba poje-
dou do lšlu referovat panovníkov
o situaci v Čechách
Thun
Stürgkh
Heinold
Vídeň
Čechy
15
article
Ministr dr. Trnka do Plzně a Pardubíe.
Z Vídně, 7. července. Ministr pro veřejn
práce dr. Otakar Trnka jede v sobotu do
Plzně, aby se tam účastnil otevření nového
průmyslového musea, a dne 22. t. m. jede do
Pardubic, aby se účastnil 50letého jubilea ta-
mější reálky, jejímž je žákem, a sjezdu všech
abiturientů tohoto ústavu, kteréhož sjezdu je
protektorem.
Osobní změny na středních školách.
Z Vídně, 7. července. Zítra bude vyhlá-
šena první řada osobních změn na školách
středních. V září bude následovati druhá.
Následník trůnu do Vídně nepřijede.
Z Vídně, 7. července. (K. k.) „Korespondence
Wilhelmova“ s dobře informované strany se doví-
dá, že jsou nepravdivy zprávy několika časopist
o tom, že pan arcivévoda František Ferdinand
rodínou vrátí se na neurčitou dobu do Vídně, co
uvádí se v souvislost s politickou situaci v Evropě
Pan arcivévoda zůstane v Belgii.
Hr. Tisza ve Vídni.
Z Peští, 7. července. (K. k.) „Uh. tel. kor
kanc.“ sděluje z Vídně: Předseda ministerstva hr.
Tísza, který včera večer odcestoval do Vídně, při-
byl sem o 8. hod. ráno. Ubytoval se v uherském
paláci a vrátí se dnes večer nebo zítra do Pešti
Prelát Rost.
Z Vídně, 7. července. (K. k.) Opať skotskéh
kláštera prelát Rost včera odpoledne zemřel.
Trnka
Pardubí
doktor
Wilhelmův
František Ferdinand
Tísza
Rost
Vídeň
Plzeň
Pardubice
Evropa
Belgie
Hradec
Pešť
Tisza
16
article
Italové v Tripolsku.
Z Říma, 6. července. (K. k.) Generál Maz-
zoli obsadil Misdu v Tripolsku a vztýčil na
tamní tvrzi italskou vlajku. Při obřadu, jehož
se súčastnili také notáblové z Misdy, vystře-
lilo vojsko salvu. Pochod z Garianu do Misdy.
skoro 110 km, byl přes velké obtíže terrainu
a přes panující velkou vichřici proveden bez
nehody.
Stávkové nepokoje v Johannesburku.
Z Johannesburku, 6. července. (K. k.) Vůdcové
stávky podali dnes prohlášení, že v celém stávko-
vém území byly přijaty podmínky pro ukončen
stávky. V Benoni zapálili stávkující rowdiové ně-
kolik malých obchodů a domů, které náležejí ci-
zím k práci ochotným dělníkům v dolech malo-
fontainských, a vyhodili do povětří filiální kance
lář listu „Star“. Pořádek jest obnoven. V západ-
ním území je klid.
Italos
Tripolsko
Řím
Maza
Garian
Misda
km
17
article
Krajský sjezd Sokolstva
v Moravské Ostravě-
V Moravské, O strlavě, 6. července-
Šeří se; osmá hodina večerní minula. Blesky
se křižují, hrom burácí, potoky vody stékají k zemi
Hrozná bouřel
A přece všichni jsme šťastní a spokojeni, ne
boť máme už dvě hodiny po — sletu.
Vydařil se, ba překonal všecko očekáváni jal
hostů tak i pořadatelů. Vydařil se nejen počasím
obrovitou návštěvou obecenstva, nečekanou úča-
stí Sokolstva z Moravy, Čech, ale i svojí věcnou
odbornou stránkou. Zdar takových sletů, třebas
krajských, nemůže býti ovšem jiný, jsou-li tal
bedlivě a všestranně sorganisovány a přípraveny
jako byl ostravský. V tom ohledu stojí Moravská
Ostrava a její Sokolstvo na místě nejpřednějším
jestliže po skončeném veřejném cvičení blahopřal
starosta Č. O. S. br. dr. Scheiner starostovi župy
moravsko-slezské inž. Zelenému, mohl tak účinit
nejen jménem všeho Sokolstva, ale zejména v sou-
hlase nás Čechů, nejvzdálenějších hostů, kteří dol
bře dovedeme oceniti práce sletové a kteří ne-
mohli jsme se tajíti obdivem nad činorodou a pro
myšlenou praci Sokolů ostravských i v tomto
oboru.
Slet byl pořádán v německém městě. Tento
kráte však bez zbytečných zákazů a šikanování se
Čo
Scheiner
Čecho
Sokol
moravský Ostrava
Morava
Ostrava
Č . O . S . br
moravskýslezský Ing
18
article
strany města a jeho policie. Ba dokonce starosta
města, o němž se proslýchalo, že přijde na cvičiště
omluvil se úmrtím v rodině, ba i ta policie, která
v Olomouci, Zábřehu a jinde náleží mezi největší
štváče protičeské, posťarala se tu o takový pořá-
dek, že se po celé dva dny slavností, které shro-
máždily na 50.000 lidu slezského, nestal jediný při-
pad sebemenší srážky. šli jsme 1 a půl hodiny prů-
vodem přes město a nezaslechli jsme jediného fuj
či pereat, ač mezí diváky na přeplněných ulicích
bylo hojně Němců, ovšem klidných a mlčfcích.
Uboze zachovala se česká sociální demokracie
vůči Sokolstvu, která náleží zde k vrstvém nejpo-
krokovějším. Vydala totiž nařízení, kterým zaka-
zuje se stranníkům sociálně demokratickým ná-
vštěva sletového cvičiště a prodlévání na ulicích
kudy se ubíral průvod. A přece vzdor zákazu byly
ulice lidem přeplněny a cvičiště sletové nacvoko-
váno jako o VI. sletu všesokolském. Nechápu tut
taktiku pštrosí. Než, jaká pomoc! Jestliže — snad
— nepřišel na cvičiště lid sociálně demokratický.
byli tu aspoň jeho vůdeové, posl. dr. Witt
Prokeš, kterým nijak nevadil interdikt strany.
aby tu po celé půldne nepromenovali, pokuřujíce
tlustá cigara.vb
Slavnosti jsou tedy skončeny. Trvaly dva dny.
V sobotu, ve svátek moravských patronů Cyrila
Methoděje, konal se zde slet a veřejné cvičení
župy moravsko-ostravské, k němuž připo-
jen i průvod za účasti 1100 Sokolů v kroji a jež
zakončeno pak veselicemi v různých místnostech
Moravské i Polské Ostravy.la ave alaovle
Hlavním dnem byla ovšem neděle. V ten den
o 2. hodině ranní přijel vlak pražský s 532 Sokoly
v kroji a 148 sokolkami, očekávaný na nádraží
velkými zástupy lidu a všemi činovníky sletovými.
Němec
doktor
Witt Prokeš
Trval
Cyril Methoděj
Olomouc
Zábřeh
Sokol
19
article
Rychle byly dány poslední pokyny a prove-
deno rozdělení za účelem ubytování, a načež na-
stoupen pochod do nocleháren, z nichž nmnohé byly
vzdáleny až 11/2 hodiny od nádraží. Nohy i tělo
byly však 10hodinnou jízdou odpočinuty, a bez
obtíží snesly tuto poslední námahu. Na spaní zbyly
ovšem jen asi 2—3 hodiny.
Teprvé při dopolední zkoušce na sletišti mohi
jsme se rozhlédnouti po hostech a účastnících sle-
tových. Bylo tu celé Slezsko, opavské i těšínské.
celá východní Morava, a delegace téměř všech žup
moravských i českých. Odhadujeme počet sokolstva
na 3500, Předsednictvo ČOS, zastupovai tu starosta
Seheiner, A. V. Pragr V. Štěpánek, D
Flajšman, z výboru ČOS. byli posl. Kalina.
Dr. Smrčka, Dr. Jar. Pluhař. Michal Ur bá-
nek ze Vsetína, Kaftan z Kladna, Táborek
z Plzně, Erben z Petrohradu, z místních posl.
Pajfrlík, starosta jednoty moravsko-ostravské
a starý neúnavný činovník sokolský, dálo inž. Ze-
lený, starosta a dr. Šavrga, jednatel župy, ne-
únavný organisatorský talent professor Kra us,
výborný předseda zpravodajského odboru, dále
známý sokolský činovník okresní soudce Chalu-
pa atd. Sta a sta známých, milých tváři zdravilo
se tu v oddaném přátelství a příchylnosti.
Noha
Seheiner
A V Pragr
V Štěpánek
D Flajšman
Kalina
doktor
Smrčka
Jar
Pluhař
Michal Ur
Kaftan
Táborek
Erben
Šavrg
Slezsko
Morava
Vsetín
Kladno
Plzeň
Petrohrad
Chala
ČOS
20
article
Měli však ostravští zvláštní, závidění hodnou
routinu v aranžování sletu! Nevynechali ani jedi-
ného bodu z programu, a přece šlo vše nejen hlad-
ce, ale i rychle, takže zbylo dosti času nejen na
jídlo, ale i na odpočinek neb přátelské sbližení
Zkoušky začaly teprve o hodině osmé a před 11.
byly již skončeny, řadění k průvodu začalo po 1.
hodině a už v 1/44. objevily se prvé řady evičenek
na cvičišti, zahajujíce veřejné cvičení, které přesně
o 1/26. večer bylo — skončeno.
Nikde nic nevázlo, nikde nebylo překážky, ný-
brž vše plynulo bystrým tokem jako při jubilejní
reprisi jubílejního kusu diva delního.
0021—
np
týr
Je už tma. Jest večer. Ostravský večer, jediný
snad na světě. Bouře se přehnala, déšt ustal. Je
to teplý, vlahý večer. Kol do kola září sta pekel-
ných výhní, z dáli ozývá se dunivý rachot strojů
blízkých hutí a železáren. Jak překrásný, nepo-
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Rací.
Jistý velký labužník uznaně jemného ja-
zyka řekl kdysi, že mezi jedlými věcmi jsou
jen dvě, které kromě jiných dobrých vlast-
ností mají tu velmi cennou vlastnost, že jejicl
požívání šíří kolem sebe zvláštní spokojenost.
Jsou to ořechy a raci. Měl na mysli čerstvé
podzímní vlašské ořechy, s nichž musí se
loupati hořká slupka, kterážto piplavá prá-
cička dobře se dá přirovnati k jídlu raků. Do-
bývání jádra i masa z obalů dovede tak za-
ujmouti, že se při tom zapomíná na všecky
světské trampoty; člověk nabývá při tom
zvláštního klidu, který zračí se v každém jeho
rysu, v každém pohybu a mimoděk přenáš
se i na okolí. Jísti raky nebo čerstvé ořechy
je nejlepším prostředkem proti zlosti a hněvu.
Ale my už skoro ani nevíme, jak se raci jedí,
neboť pět let na trh nepřišli, proteže bylo za-
kázáno je chytati. Zákaz byl vydán r. 1908,
kdy už byli raci na vymření jednak proto,
že se neznalo při chytání raků mezí, jednak
také proto, že raci trpěli odpadovou vodou.
pouštěnou do řek průmyslovými závody. Le-
tošním rokem zákaz vypršel a na našem stole
mohou se opět objeviti červená dekorativní
těliska těchto korýšů. Proč rak vařením zčer-
vená? Tato otázka namanula se jistě mnohé-
mu, zvláště tomu, před jehož očima změnil
rak svůj špinavozelený nepatrný šat za skvou-
ci červený. Touto otázkou však si lámalo
mnoho lidí marně hlavu. Teprve nyní objas-
nila to moderní chemie. Německý chemik dr
F. Kornfeld zjistil, že podivné změny barvy
račího pancéře je příčinou alizarin, který se
v nepatrném množství nachází v pancéři.
F Kornfeld
22
article
V přírodním stavu dává rakům známou barvu
zelenavou, kdežto při vaření mění ji v červe-
nou. Na základě tohoto zjištění možno docíliti
nových barevných účinků. Dosud přicházel
raci na stůl červení a malíři zátiší, která už
vycházejí z mody, byli nuceni malovatí raky
jenom červené. Teď však může mísa raků
zářiti několika barvami jako mísa veliko-
nočních vajíček. Modrofialové raky dostane-
me, přidáme-li do vody při vaření několik ka-
pek alkalických substancí, kdežto opět něko-
lik kapek roztoku železitých solí dá rakům
krásnou barvu bordo. Ale nejdůležitější je.
že bude možno poznati stáří raků. Dosud měla
se věc s raky jako s herečkami: jejich stář
se prostě nedalo odhadnouti. Teď si však
budou moci Jabužníci pochutnávati na racích
zcela mladých. U nich prý totiž není alizari-
nové barvivo dostatečně vyvinuto a oni, jsou-
ce vaření ve vodě, do níž bylo přidáno ně-
kolik kapek železitých solí, nedostávají barvy
bordo. Vaří-li se však v destilované vodě
(což by byl ovšem přepych), zbarví se krásně
bleděčerveně, kdežto staří rací září ohnivou
barvou. Všetečnosti dnešních chemiků ne-
uchází už pranic.
Trh na služky.
Náš sofijský zpravodaj nám píše-
Jedna z důležitých sociálních otázek dvakráte
za rok zaměstnávající mozky bulharských paní
je otázka služek. Na „Georgev-den a „Dimitrov-
den“ služky se střídají, takže jedna perioda slu-
žební práce trvá pouze šest měsíců a to od 8. li-
stopadu do 6. května období zímní a naopak období
letní. Je to opravdové zló: teprve si v domácnosti
na služku zvyknou a už jde. Zřídka se stává, že zů-
stane celý roki chce změnu, není spokojena, anebo
opět nejsou spokojeni s ní.
Sofijské náměstí před chrámem sv. Krále skytá
na Georgev- i Dimitrov-den podivnou podívanou
tu je totiž bazar na služky, tu jsou vystavené a tu
Dimitrov
Král
23
article
se i najímají. Stojí zde v houfech ve svých pestrých
národních krojích, od nichž se křiklavě odrážejí
městské šaty některé zpanštělé služky, jež se již
zřekla venkova. Krásně vyšívané rukávy, zástěry
i šátky podávají materiál k studni národních vy-
šívek. Služky jsou samá zdravá, hranatá děvčata.
prostřední velikosti s tupými posy a červenýma
velikýma rukama. V tvářích mají pověstný bulhar-
ský klid. Nečervenají se, ale nejsou také nestudné.
A „kupci“ — paní, matky nebo otcové, doprová-
zení často štábem dětí, přicházejí a vyptávajíse
na cenui
od Ty, za kolik že?
— Dvacetpět levů.
— E. moc je to, co tě nemá? Zapomínášty
na stravul
— A ty na prácil
— Hm. Myslíš ty, že se u nás porce oddělují
Vezmeš si sama, kolik sníš. Nikdo se tě neptá.
jídlal V paláci se líp nevaří. Míti plný žaludek v
této době nouze a hladu nejsou špatné vyhlídky.
Služka sleví pět levů a druhého dne stěhuje sedo
ope
nového domu.
Na druhé se účinkuje opět jinak:
— Dětí malých nemáme a to víš, pak ani prá
ce moc není. To ani do služby nejdeš. Kde pak
Spíše na odpočinek.
— Všichni tak mluvíte a potom? Udři sel
— No, nebudu ti lhát. Dětic jsou odrostlé, cel
den jich nevidíme. Co ti budu povídat? Příjd
zkus den, dva a pak, jak už sama uznáš.
Někdy opět kladou služky podmínkyi
— No, tak dobře, dvacet levůl Ale dáte mi
udělat pár bot. Ale to povídám, ne nějaké selské
za šest levů. Chci pěkné panské, lakované. A ještě
šál červený, vlněný k tomul
Jiná chce týden dovolené kolem sv. Petra
— A já, abyste věděli, mám milého. Ne-
myslete, že je to nějaký, abych neřekla! My se
máme rádi a za rok se vezmeme. Tak ať mi ne-
bráníte, když budu s prací hotova, bych si vyšl
teochu před dům na ulici.
žav
Míťa
Petro
Dvacetpět lev
24
article
— No, když se budeš jen jeho držet, co bych
ti bránila? Ale abys mi pak neběhala za každým
— Jáf To by mi Ivan dal. Hlavu by mi uříz
jak bašibuzuk. To ho neznáte, jaký jel
Smlouvá se, přemlouvá, slibuje a zboží ubývá
Zástupy služek řídnou, až konečně zbývají už jen
nejdražší nebo nejslabsí
— Ty chrůmeš? No, to nemohu potřebovat
U nás se musí do schodů.do) sib
— A co ty to máš na okn? h ee
Služka se dřive zkušeným okem prohlédne
ocení a pak teprve uzavře se smlouva.
Nechybí ani dohazovači. Vede se jim dobře
něco od služky, něco od paní. To už si dříve
obejdou domy, kde budou potřebovati služku, a pal
proplétají se mezi služkami, znalecky vybírají a
dohazují.mtlo aa
— Budek jak v rájí. Paní je anděl, jídla dost
Ani to neucitiš, že sloužíš.
Mluví, mluví a služky svolují. Dohazovači vě-
dí, na kolik mají smluviti a pak dodají zboží už vy-
ceněné.
Zaráží to sizince. Je to opravdový trh a je
tom něco orientálského zoněch barbarských dob
kdy se veřejně prodávaly otrokyně na náměstích.
Ale teď je to veselejší: nechybí vtipy, smích
bujné scény. Občas vzbudí smích malí prodavačí
n bocb Hiozor
pohlednic.
— Kupte si šukri pašu za pět stotinek, kdyi
se vám zdají být služky drahé!
Ale i lito vám jich bývá a zvláště těch mali-
čkých děvčat, skoro ještě dětí, jež poprvé přichá-
zejí do města a teď se tu ustrašeně tuli k svým
matkám, smlouvajícím s budoucími jejich pány. Ale
bída, jež letos dolehla na bulharský venkov, žene
je do města, aby se tu aspoň do syta najedly
V. s.
Ivan
Budek
26
article
= Nová hvězdárna bude zřízena ve Vratislavi
a opatřena nejmodernějšími astronomickými přístro-
ji. Zřízení hvězdárny je v souvislosti s obtížemi.
které jsou nyní s obsazením astronomické stolice
universitní, uprázdněné úmrtím prof. D. Franze. e
= Výstava moderní reklamy. Na knihařskéa
grafické výstavě, projektované v Lípsku nas r. 1914,
bude celé jedno velké oddělení věnováno moderní
reklamě.jeono btvo hntevdot ui liáběvore
—Zemí pohlcení. Z Madridu se oznamuje ten-
to zvláštní případ: Když dnes ráno kolem 6. hod.
jel ulicí Embajadores velký stroj na válení silnic
počala půda náhle kolisati a za několik okamžiků
propadl se stroj i s dělníky do hloubky 9 m. Pád
byl provázen ohromným rachotem, takže přes čas-
nou hodinu ranní vybihaly z okolních domů lidé.
Byli přivoláni hasiči a policie, ale ve chvíli, kdy
blížili se k místu neštěstí, vyšlehly z jámy plameny.
Stroj při propadávání se do hlabiny rozbil plyno-
vou rouru a uníkající plyn se vzňal od ohně pod
kotlem stroje. Byla obava aby nevybuchl kotel,
což by bylo mělo osudné následky pro okolní bu-
dovy, ale statečným hasičům se podařilo toto ne-
bezpečí odvrátiti. Mrtvoly dělníků nemohly býti
dosud nalezeny.
profesor
D Franze
Vratislav
Madrid
27
article
= Obávaný ruský lupíč Kovačik zatčen.z
Varšavy, 6. července. Konečně se podařilo po-
licii zatknouti pověstného vůdce lupičské bandy
Kovačika, za jehož vedení bylo spácháno v po-
slední době v okoli Kališe 68 loupeží, při nichž
bylo 8 osob zabito a 18 těžce poraněno,
— Potrestaní duelanti. Z Halu, 6. července.
Válečný soud 8. divise odsoudil poručíka Quierin-
ga od 160, pěšího pluku v Bonnu na 5 měsíců do
vězení a policejního komisaře Drägera v Halu na
3 městce. Oba spolu měli v březnu souboj na
revolvery, při němž byl Ouiering těžce zraněn.
Příčinou souboje byly prý spolkové spory.
= Neštěstí vojenského aviatika. Z Frank-
furtu, 6. července, Když měl včera přistáti vo-
jenský dvojplošník „Dresden IV.“, řízený poruči-
kem Bäderem, byl nárazem větru vehnán na stro-
my o něž se rozbil. Bäder utrpěl otřesení mozku.
kdežto jeho průvodce poručík Krey odnesl nehodu
jen nepatrnými odřeninami.
sdo
mosi
Kovačik
Quierin
Dräger
Frank
Krea
Varšava
Bonn
Drážďany