2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. července 1913. číslo 184.
4
article
psatelný pohled z vyhlídkového pokoje českého ho-
telu Slavic. A z blizké zahrady Národního domu
zaznívají sem zpěvy velebných chorálů národních
jásavých písní lidových... To naši hoši plesají
radují a s ními všichni, kdož mají srdce v českém
těle nad báječným úspěchem sletu.
Po ulicích ubírají se kolem čety Sokolů na ná-
draží. Odjíždějí do svých moravských domovů, zpí
vají, radují se a volají k nám nekonečné „Na zdar“
Na zdarl..
Jak trpko jest býti — — žurnalistou, třebas
z ochoty... Žurnalisté nemohou nikdy poznati téte
radosti, kterou skýtá vědomí vykonané práce. On
začínají, když už ostatní skončili ...
národní dom
Sokol
5
article
Průvod městem.
Takového průvodu Mor. Ostrava ještě nevi-
děla. Však přišli se také podívati na něj lidéz
nejdalšího okolí, A nelitovali, třebas by po celou
půl hodiny se lilo jako z konve, tak že většina jich
promokla na kůži. Nadšeně vitali Slezané svoje
hosty. Co radosti a oddanosti bylo v těchto pro-
jevech, jež vyvrcholily mnohdy až v jasné vzplanu-
tí citů nejsvětějších, lásky rodné a bratrské. Mra-
ky růží a kytic sypaly se na naše hlavy
po celou pout městem. Slzy radosti a pohnuti
roubily na mnohých místech cestu naši.
Byl to průvod opravdu triumfální. Seřadil s
po 1 hod. v Polské Ostravě, a vyrazil rázemo
půl 2. Před radnicí polsko-ostravskou uvítal So-
kolstvo starosta Polské Ostravy poslanee
Poppe v čele zastupitelstva a promluvil k němu
řeč, jakou málokdy slýcháme. Mluvil o kraji Bezru-
čově, o oněch 70.000 hrobech, o osudech lidu slez-
ského, o jeho lásce a oddanosti k věci národní
vítal Sokolstvo a radoval se z jeho zdatnosti i vý-
sledku jeho práce. Jemu odpovídal jménem všeho
Sokolstva br. posl. Kalina, jehož proslov, jen
několika větách, dovedl vylouditi slzy na tvářích
tisíců posluchačů a posluchaček. Chceme žíti, chce-
me pracovati, končil svoji řeč, avšak je-li nám
souzeno zhynouti zde, pak v krvi naši zalknouti
se musí všichni ti, kteří čekají na těch 70.000
hrobů.
Slezan
Kalina
Ostrava
Bezr
6
article
Když ještě pozdravil se se starostou měst
starosta Svazu slovanského Sokolstva br. dr
Scheiner, nastoupil průvod další cestu ulicemi
naplněnými po obou stranách. V čele jeho jelo
jízdních strážníků v píklhaubnách. Na nárožíck
ulie vítaly jej 10—20členné patroly četnictvas
puškami a bajonety. V postranních ulicích vyhlíže.
ly na něj silné oddíly zálohy četnictva, povolaného
sem z celého okresu a kraje.
Bylo však — na štěstí — zbytečným všecko
bezpečnostní opatření, neboť nebylo potřebí an
jediného zakročení.
Průvod šel po zámostí přes prozatímní most
do Johannyho třídy, odtud Mostní třídou na ná-
městí, Zámeckou ulicí k Národnímu domu, pak
Nádražní třídou, Rybnickou ulicí na sletiště.
V čele jeho kráčela hudba Sokola koolínského
pak sli náčelník župy moravsko-slezské br. Ča-
pek z Dombrové a starosla župy br. Fr. Zelený
z Polské Ostravy, načež kráčelo předsednictvo
výbor č. O. S., slavnostní výbor sletový, pak župy
české a moravské. V průvodu byly zařaděny z
hudební sbory a trubačské odbory Sokola hole-
šovického z Prahy a brněnského, a zůčastnilo
se ho celkem 2300 Sokolů v kroji. Taková byla
účast Sokolstva, ačkoliv byl to jen krajský sleo
4 až 5 žup sokolských.
Po hodinovém pochodu dorazil průvod na
Scheiner
Čo
František
rybnický ulice
Ostrava
Praha
moravskýslezský
Sokol hole
7
article
cvičiště sletové,
postavené stavitelem br. Dvořákem, starostou
jednoty polsko-ostravské. Překvapuje svojí podo-
bou k sletovému cvičišti pražskému, ovšem „en
miniature“. Má tři tribuny, má 12metrové ochozy.
má svoji slavnostní třídu, má všecko, co měl slet
pražský, ovšem menší a jednodušší. Náklad na jeho
stavbu činil asi 15.000 K a zaujímá i s tribunam
plochu 19.072 m2. Tedy dosti velká miniatura sleti-
ště pražského. Pojme 20.000—25.000 lidí a jest
zbudováno v obrovské cihelně br. Chmela.
jehož bratr propůjčil i sušárny za výborné šatny
pro cvičence.
Lístků k sezení a k stání bylo vydáno přes
10.000. A všecky, až na několik míst na tribunách.
byly předem rozebrány. Do ochozů vešlo se na
10—15.000 lidí.
Návštěva byla obrovská. Do posledního mí-
stečka. Odhadli jsme ji na 25.000 duší.
Veřejné cvičení
bylo zahájeno rázem v půl 4. hod. odpol. Zahájily
je 492 ženy, jež zacvičily lublaňská prostná. Neko-
nečný potlesk zazněl, když objevily se v bráně,
vedoucí na seřadiště prvé proudy. Ženy šly hrdě,
sebevědomě a odvážně. Byly si jisty úspěchem,
neboť cvičení jejich bylo opravdu úchvatné. V ně-
kolika minutách si je zamilovalo všecko obecen-
stvo. Jen si představter 492 žen, oděných v sněho-
bílé halenky, krásných postav a ještě krásnějších
tváří, žen otužilých, samostatných a eílevědomých,
objeví se na obrovské ploše, kryté žlutým pískem
a provádějí tu úchvatná cvičení prostná za zvuků
lahodné hudby. Poprvé vede je žena, náčelnice se-
stra Dubínová a nikdo nemůže konstatovati
nejmenšího poklesku neb závady. Provedly čtyři
oddíly a radostně odcházejí ze cvičiště. Zvítězily.
A s nimi — snad — i nový úbor jejich, který byl
zde podroben praktickému vyzkoušení.
Dvořák
Chmel
Neko
m 2
8
article
Muži (1302 cvičenci) nastoupili ve 14stu-
pech a po krátké reji přešli středem do 28stupů.
načež provedli na jediný ráz rozstoupení. Ani jsi
se nenadál a už stáli připraveni k prostným. Jen
nekonečný potlesk dovedl vystihnouti takovéto —
překvapení. Cvičena byla prostná lublaňská a jed-
notlivé oddíly příjímány byly bouřlivým potle-
skem.
Následovalo pak cvičení 16 župních družstev
na nářadí. Ve středu cvičiště prováděla župa lto-
stislavova srbská prostná ze VI. sletu všesokolské-
ho. Autorem jejich je bratr Hofman, český učitelv
Srbsku a náčelník Sokolstva srbského. Třetí a
čtvrtý oddíl jsou tendenční a znázorňují modlitbu
nástup k boji a směle vyjadřují zápas o svobodu.
což bylo časové nejen loni, ale i letos. Bohužell
Dorost slezský (80) zacvičil prostná zvláštníh
druhu. Autor jich pojal do každého oddílu někter
z motivů „lidového“ tělocviku, jako metání kozel-
ců, dělání trakaře, roznožky přes evičence a pod.
což strhovalo obecenstvo k nekonečné veselosti.
Také ženy (6 župních družstev) cvičily na ná-
řadích, načež provedly muži z králov stv
Vorlovy devítice (108 vybraných cvičenců) při
hudbě Pospíšilově a ženy z království cvičení
s kroužky. O těchto cvičeních nemůžeme se
ovšem rozepisovati, ale tolik budiz dovoleno říci.
že muži i ženy z království mohou býti spokojen
úspěchem svého vystoupení
Cvičení skončilo o půl 6. hod. več.
V pondělí dopoledne je výlet do okolí, prohlíd-
ka dolů a železáren atd. O 2. hodině nastupujeme
zpáteční cestu a o půlnoci jsme zas v Praze.
Asi 150 bratří a sester z království navštíví je-
ště různé kraje slezské a moravské a teprve ast
v týdnu se navrátí. Dr. Heller.
Hofman
Vorlův
Pospíšilův
doktor
Heller
Praha
9
title
Politická hlídka.
10
article
Němci a projekt převratu v Čechách.
Němci a projekt převratu v Čechách.
Jak známo, svaz německých poslanců na
sněmě českém neodmítl ve středu minulého
týdne vládní projekt neústavního převratu v
Čechách z důvodů zásadních, nýbrž proto, že
nebyl spokojen s navrženým složením projek-
tované správní komise a s osnovou její pravo-
moci.
A nyní se zdá, že Němci naznačují sv
podmínky pro svůj souhlas s dosazením správ-
ní komise do Čech v době příští. V tom smy-
slu lze si vyložiti stať včerejší „Bohemie“, v
níž se sděluje, že dle informací politických
kruhů vídeňských je plán převratu v Čechách
jen odložen, nikoli definitivně zmařen. Dle
„Bohemie“ počítá vláda s možností, že čeští
přísedící se přece jen vzdají svých místv
zemském výboru, a pro tento případ již nyní
„Bohemia“ urovnává Němcům cestu pro jich
další postup; okázale totiž vykládá, že pro-
testní usnesení svazu německých poslanců na
sněmě českém bylo způsobeno především ne-
srovnalostmi mezi prohlášeními vlády o kom-
petenci projektované vládní komise a mezi
projevem, jejž k deputaci českých oposičních
stran učinil nejv. maršálek kn. Lobkovic.
Němec
Lobkovic
Čechy
Bohemia
11
article
„Bohemia“ a ti, kdož ji politicky infor-
mují, mají tu patrně na mysli výrok kn. Lob-
kovice, že v zemském výboru nechce býti ji-
nak než jako nejv. maršálek, a že vždy bude
ze všech sil hájiti práv země.
Ale nač se vymlouvají na nejv. maršálka
kn. Lobkovice? Vždyť v téže „Bohemii“ sou-
časně vykládají, že pro případ mimořádných
opatření v zemi očekávali, že buď se jim ve
správní komisi dostane poloviny, nebo že ko-
mise ta bude skutečnou komisí státní; proti
projektu jim předloženéinu vzepřeli se —
vykládá „Bohemia“ — proto, poněvadž jim
neskýtal záruky, že v připravené komisi ne-
bude rozhodovati — — její většina.
Kdo chce, může toto písmo dle vší
pravděpodobnosti čísti jako německý projekt
správní komise, jež by se oktroyovala Če-
chám, vlastně však Čechům.
Lobkovic
Čecho
Bohemia
12
article
Sociálně-demokratický úsudek o komisariátu.
Na nedělní schůzi sociálně-demokratické
měl posl. dr. Šmeral výklad o zemských fi-
nancích a správní komisi. Je přirozeno, že
stál na stanovisku dělnicko-třídním. Avšak v
posuzování situace zemské postupoval stří-
zlivě. Pokládáme za svoji povinnost refe-
rentskou uveřejniti několik citátů z jeho řeči.
„Nepodezřívám, že by činitelé nešťasiným, právě
zmařeným úmyslům blízcí, stav zemakých finane
líčili příliš černě. Jsem přesvědčen, že zemské po-
kladny jsou tak vyčerpány, že za šest neděl, řekně-
me za dva měsíce, musí dojit k veřejnému krachu
Nebude možno platit těm, kdo na základě smluv
nebo dekretů mají proti zemi žalovatelné nároky
Nebude možno vyplatit ani platy úřadníkům. Stačí
sestaviti si výši výpůjček, v posledních dobách u-
zavřených u českých bank [úmyslně zde mlu-
vím před veřejností jen všeobecně) a porovnat
je s finanění silou těchto ústavů dle posledních je-
jich výročních zpráv, abychom přišli k přesvědčení.
že pro zemské účely nejen jest vázán ohromný ka-
pitál, který by měl přece v prvé řadě obchod,
průmysl, podnikavost v zemi oplodňovat, ale sou-
časně též že české banky v úvěrové ochotě vůči
zemi šly vstříc už tak do krajnosti, že bez mimo-
řádné shovívavosti dozorčích vládních úřadů sotva
by se mohly ještě dále angažovat. Uvědoměme si
dále, že zem ve veliké, do desetimilionů sahající
míře jest zadlužena u konsorcia bank ve Vídni.
doktor
Šmeral
Vídeň
13
article
Co mohly by způsobiti v krátké době tyto vli vu
vlády a německé politiky podléhající d-
stavy, kdyby prostě použily právě dozrávajícího
svého práva výpovědi? I naděje na uzavření vět-
ší zahraniční půjčky, třeba za lichvářských pod-
mínek, je nevalná. Tak dlužno počítat s tím, žev
brzké době provalí se ve finančním
hospodářství v plném roz sahu
rozvrat. Pak budeme ve skutečné krisi, ke
které události tchoto týdne byly jen předehrou.
„Ať zodpovědnost už nese kdokoliv, jisto jest.
že finanční stav země jest v takov
zkáze, že my otevřeně prohlašujeme,
že nevidíme bezpečné cesty, po kte-
réby se tato situace normálním způ-
sobem dala rozřešit.
„Jako ohradil jsem se proti plánům, naznače-
ným v komuniké vlády, tak považuji za nutné také
výslovně říci, že nesouhlasíme se v ším,
co v boji proti komisariátu jako své
požadavky a návrhy k nápravě vyhlá-
sila státoprávní a národně sociální
oposice. Za prvé nesouhlasíme a přímo prote-
stujeme proti tomu, aby zvýšení přirážek a
zavedení pivní dávky 4korunové by-
lo povolováno nynějšímu zemskému
výboru. Jest nepochopitelným, že tento požada-
vek vznášejí jmenované strany právě ve chvíli, kdy
vedou boj za dodržování platného zemského zří-
zení! Vždyť podle tohoto má právo zvýšit přirážky
nebo zavádět daně svým usnesením jedině
sněm a přiznat panovníkovi právo, že by
14
article
mohl něco podobného učinit pro zemský výbor,
jest přece zrovna tak nejméně praeter legem,
mimo zákon, obcházením, nedbáním výslovného
předpisu zákona, jako kdyby se to mělo stát pro
komisariát. V tomto případě dokonce vůbec není
možno žádným dobrovolným aktem vytvořit stav
aby se mohlo říci, že na něj v zákoně není pama-
továno a že na „doplnění“ mezery zákona výsostná
moc panovníka může zasáhnout. A rozhořčení po-
platnictva, kdyby mělo hradit důsledky měšťácké-
ho a šlechtického hospodaření v zemi dražším pi-
vem a vyšším nájemným, jistě by nebylo menší.
když by ho k tomu nutil měšťácko-šlechtický zem-
ský výbor, než jako kdyby ho k tomu nutil komi-
sariát.
Za druhé nesouhlasime a přímo protestujeme
naproti tomu, aby jako „východisko“ z nynější
situace byl rozpuštěn zemský sně m.
Vždyť pak by se konaly volby na základě staré-
ho volebního řádu a dělnictvo zase na šest let by
bylo připraveno o zastoupení. Naopak, zemský
sněm nesmí se rozejít, dokud nebude splněna po-
vinnost k lidu a dokud skutkem nebude volební
reforma. Konečně nesouhlasíme s jednou ze závě-
rečných výzev manifestu strany státoprávní, kte-
rá z vývoje věcí v Čechách ihned dělá zjevně ná-
ladu pro obstrukci na říšské radě. Ne-
považovali bychom za rozumné, abychom v době
kdy zničen jest zemský sněm, ještě také přispívali
k tomu, aby tribuna parlamentu byla vyřazenaz
ústavního života.
Čechy
15
article
„Kdykoliv uvažujeme o nebezpěčí absolutismu
nikdy nesmíme myslit, že slačí, abychom vykená-
vali vliv jen na jednání vlády. Vláda není žádným
nadpřirozeným, nadlidským, mystickým, mimo čas
a prostor postaveným zjevem. Také na strany
spadá zodpovědnost. Nejen uchvatitelství vlád va-
de k absolutismu, nýbrž také la okolnost, když
strany, představující vůlilidu, nejsou
tak organisovány a schopny, aby u-
tvořily většinu a vládu převzalya
vedly. Stejně v zemi, jako v říši.
16
article
„Za nejosudnější důsledek pokusu o komisariát
a posledních událostí bych považoval, kdyb
výsledkem mělo býti zhoršení podmi-
nek pro docílení národnostního pří-
měří v zemi, kdyby měly býti na kterékoliv
straně posíleny politicky nezdravé proudy nacio-
nální nesmiřitelnosti, přepjatosti, nacionálního še-
vinismu a radikalismu. V dnešní těžké době, kdy
tak těžký jest zápas o existenci, touha po národ-
nostním a politickém klidu jest živější a všeobec-
nější než snad kdykoliv jindy. Mezi Čechy i mezi
Němci. Po národnostním klidu touží dělník, pro
nějž urovnání poměrů poněkud aspoň snesitelné
znamená možnost výdělku a větší skyvu chleba,
po klidu touží živnostník, průmyslník, starostmio
živobytí úplně absorbován jest zřízenec a úřadník
státu. Stavovský konservatismus sedláků, stojících
dnes za agrárním praporem, ve skutečnosti nikdy
nebyl opravdovému nacionálnímu radikalismu při-
stupen. Po klidu touží lidé jako jednotlivci, ale
po národnostním aspoň příměří touží i všechny
politické strany. I nejnacionálnější z českých stran,
národní sociálové, ve svém nitru jistě nemají vře-
lejšího přání, než aby aspoň jiní ke konci přivedli
česko-německé vyrovnání, jež na venek z důvodů
agitačních národní sociálové ovšem nijak nepod-
porují. Jeť si strana národně sociální dobře vědo-
ma, že otázka česko-německé dohody jako otázka
sfyngina vždy neodvratně znovu bude se vracet,
dokud nebude rozřešena, a že nerozřeší-li ji nyní
Mladočeši, bude pro ně, kdyby se jim poda-
řilo přivěst na sebe mladočeské dědictví, okamžitě
zdrojem nejvážnějších politických obtíží. Pro ná-
rodnostní vyrovnání jsou v Čechách všichní lidé
a nejen my, nýbrž ve svém nitru i všechny mě-
šťácké strany.
Němec
Čechy
17
article
V těchto však není dosti vnitřní sorga-
nisovanosti a ukázněnosti, aby neměli
strach před rozumným pracováním ve smyslu
vlastní vůle a aby v malicherném vzájemném, ča-
sto osobním potírání nepoužívali důvodů, odporu-
jících často vlastnímu přesvědčení. Právě minulý
týden bylo téměř na všech měšťackých stranách
vidět, jak vnitřní nesrovnalosti se uplatňují a jak
rozhodujícím vlivem často působí na důležitá věc-
ná rozhodování. Měšťácké strany, jak české, tak
německé, jsou v zajetí přehnanosti své vlastní
nacionální agitace, to jest zasvěcencům ovšem
známo, ale událostmi uplynulého týdne stalo se to
jakožto politicko-psychologický moment i pro ši-
rokou veřejnost zjevným. Organisační slabost mě-
šťáckých stran, nahražovaná přehnanou silou na-
cionální agitace, jest jak v českém tak i v něme-
ckém táboře překážkou reelní politiky. My, jako
proletářská strana, přirozeně k posílování proudu
nacionálního radikalismu v národě přispívati ne-
můžeme a nebudeme. Také to byl důvod. proč na-
še protestní akce proti komisariátu byla samo-
statnou.
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak soudí „Neue Fr. Presse“ o pocho-
vané správní komisí zemské. V nedělním čísle
útočí „Neue Fr. Presse“ na místodržitele kn.
Thuna a mezi jinými „nespravedlnostmi“, ji-
miž prý jeho režim v království Českém stíhá
Němce, vytýká mu i jcho úsilí o zničení ně-
mecké obstrukce v Čechách těmito slovy:
„Myšlenka, dosaditi správní komisi s vystaču-
jící českou většinou a dáti jí na cestu prů-
vod nařízené, tedy ne zákonitě povolené zvý-
šení daní, nechť vzniklo už v kterékoli hlavě
— kníže Thun tento plán doporučil a ku pro-
vedení převzal. On je spolupracovníkem na
konstrukci tohoto řídkého správního aparátu,
ve kterém německá obstrukce pro
vždy měla býti uškrcena. On chtěl
Němcům v Čechách připraviti osud, že od
nynějška byli by — v zemi dojista — mu-
silí snášet od této správní komise
to, co od zemského výboru snášet
nechtěli a nemohli. Možnost obrany
Němců byla by Němcům bývala podvázána a
tím i vyhlídka na vyrovnání nebo něco tako-
vého jim zničena“. „N. F. Presse“ na konec
volá po vyrovnání česko-německém.
— Co „čas“ nehájí. „Čas“ přinesl v neděli do-
pis z Bystřice pod Hostýnem, v němž popřál místa
obhajobě toho smutného faktu, že na náhrobním
kameni, kryjícím ostatky českého malíře Hannše
Schwaigra, je německý nápis Hans Schwaiger.
Neue
Thun
Němec
N F
Hannš Schwaigr
Schwaiger
Francie . Presse
Čechy
Bystřice pod Hostýn
19
article
Křiž prý je stará práce středověká, proto snad
užito také při nápisu švabachu místo latinky
„iméno Hans Schwaiger není tam jistě proto, aby
v českém „vlastenci“ budílo hrůzu germanisace,
ale proto, že byl to obvyklý podpis umělcův.“
Strašná logika! Kdybychom k vůli gotickým kří-
žům dávali nápisy švabachem a německy, měl
bychom ve velkém kuse národnostního sporu klid
poněvadž Němci by si naši praxi jen pochvalo-
vali. Tvrzení, že Schwaiger se obvykle podpisoval
Hans Schwaiger, neobstojí, protože se Schwaiger
rovněž obvykle podpisoval H. a Hanuš Schwaiger.
Kříž s německým švabachovým nadpisem posta-
vila na hrob Schwaigrův jeho žena a ak. malíř p.
Hlavica. To se rovněž dovídáme z „Času“
— Kaciř Hus a katolický děkan v Novém Měste
n. Metují. V Novém Městě nad Metují uspořádal
Husovu oslavu a požádali městskou radu o pře-
vzetí protektorátu slavnosti, což tato učinila. Míst-
ní děkan P. Novotný byl tím i oním pobouřen
pročež — jak dokumenty dokládají „Náchodské
Listy“ — zaslal městské radě dopis, v němž vytý-
kal, že městská rada převzala protektorát Husovy
slavnosti a výslovně napsal, že bude se konati
„oslava kaciře Husa“. Poněvadž místní zpěvácký
spolek zpíval o slavnosti Husově příležitostné sbo-
ry, zakázal děkan P. Novotný kaplanu, který je
jeho členem, účastenství při zpěvu, řediteli kůru
pohrozil, že bude zbaven svého místa, bude-li př
Husově oslavě spoluúčinkovat a předsedovi zpě-
váckého spolku oznámil, že žádný člen spolku ne-
smí více zpívat v kostele při mši . . .! Opravdu
kněz, který rozsévá ve svém působišti sémě —
míru a pokojel
— Let Zeppelínovy vzducholodí z Drážďan do
Liberce projektuje redakce „Reichenberger Zei-
tung“ v měsíci září. Redakce podmiňuje let při-
háškou 30 pasažérů, kteří by se letu zúčastnil
a zaplatili po 250 K za osobu.
Schwaiger
Němec
Schwaigrův
Hlavica
Kaciř Hus
Husův
P Novotná
Hus
Nový Měste
Nový město nad Metuje
Drážďany
Liberec
Reichenberger Zei
20
article
— Statistická zpráva z Prahy a obci sousedních
V týdnu od 22. do 28. června byla v Praze teplota
nejnižší + 6.5°C, nejvyšší + 26.4°C. V tomtéž týdnu
narodilo se 158 dítek a sice v Praze 90, v Karlíně
3, na Smíchově 13, na Král. Vinohradech 14, ve
Vršovicích 12, v Žižkově 26. — Zemřelo 154 osob
a sice v Praze 117, v Karlíně 2. na Smíchově 8, na
Král. Vinohradech 13, ve Vršovicích 2, na Žižkově
12. Na tuberkule zemřelo 24 osob, sebevraždou za-
hynuly 3 osoby. — Dle výkazu městského fysikátu
vyskytlo se v Praze 53 případů nakažlivých nemocí,
v Karlíně 2, na Smíchově 6, na Král. Vinohradech
20, ve Vršovicích 11. na Žižkově 13.
Zmízelý dr. ryt. Jnschke a jeho klienti. Z Při-
bramě se nám píše: Ohlášení konkursu na jmění
zmízelého advokáta dra. Jos. ryt. Jeschka roz-
čeřilo nemálo vlny klidného jinak života na Pří-
bramsku. Ke zmízení dra, ryt. Jeschke tak málo
očekávanému pojí se různě úvahy a pověsti. Veškeré
okolnosti však nasvědčují tomu, že se dr. Jeschke
na tento neblahý — přímo řečeno zločinný —
Král
doktor
Jeschke
Praha
Karlín
Smíchov
Vinohrady
Vršovice
Žižkov
Jos
21
article
odchod z Příbamě delší dobu připravoval. Nasvěd-
čuje tomu zejména okolnost, že se asi před čtyřmí
až šesti nedělemi až příliš věnoval své kanceláři.
kdež pracovával (jenom za přítomnosti služky své
t. zv. Máry) dlouho do noci, že v poslední době
inkassoval stále peníze a jen na naléhavé domluvy
a prosby platil a to pouze věci nejnutnější, od-
kazuje stále na svou duševní rozháranost, způso-
benou nenadálým skonem své dcery Erny. Z Při-
bramě odejel dr. Jeschke v první třetině měsíce
června a mluvě o své nervose, říkal, že pojede
na jih — k moři; zdá se, že skutečně k moři jel
a že je už za Atlantickým occánem. Odejel —
jak je zjištěno bezpečně — nejdříve do Prahya
ubytoval se v hotelu u „Zlatého anděla“, kdež na-
psal asi všechny dopisy, jež došly z Prahy poštou
dne 4. července do Příbramě. V Praze zdržel se
asi do 21. června, nařídiv své sestře Svobodné,
aby veškeré dopisy a zásilky na poštu přípravené
odeslala na adressáty, kdyby se do 2. července
nevrátil. Tak se také stalo, když se řečeného dne
nevrátil. Celý koš důležitých listin zaslán byl na
věrnou služku „Máry“, která také při vykonané
inventuře zcela určitě věděla, kde co jest, ba věděla
prý i, co který balík spísů v sobě obsahuje. Po
převzetí hlavních listin — a zejména po nahlédnuti
do seznamu aktiv a passiv, jejž dr. Jeschke
vlastnoručně sestavil, vychází prý na
jevo, že jest aktiv asi 200.000 K a passiv
Mára
Erna
Jeschke
Praha
Příbram
22
article
500.000 K. Špatné to vyhlídky věřitelů, kteří tak
lehkovážně a lehkověrně ukládali si mnohdy celé
jmění své do rukou dra. Jeschka, nemajíce ani
nejmenší záruky. Slyšíme od věřitelů těch, že se
spokojovali doklady krásně psanými o tom, kde.
komu a kolik ze svěřených dru. Jeschkovi peněz
jest půjčeno a kde jsou pojištěny. Spokojili se
tím, že jim v určité době byl vypláceny 6% úroky
(to hlavně asi lákalo!), ale byli tak slepě důvěřiví.
že se nepřesvědčovali, zdali ten seznam krásně a
přehledně psaný hlásá také pravdu. Bezcenný ten
papír v rukou věřitelů má snad dnes jenom ten
význam, že budou míti důkaz po ruce, že ty obnosy
dru. Jeschkovi svěřili. Není však pravda, že by
peníze ty byly zjištěny na udaných usedlostech,
kteréž vůbec ani neexistují nebo existujíce mají
docela jiné majitele. Trpce jsou tedy sklamáni
lidé, kteří byli pevně přesvědčeni, že mají pro-
střednictvím dra, ryt. Jeschka své peníze na hypotě-
ky půjčeny. Jsou dále konstatovány případy, kde
klienti dra. Jeschkeho prostřednictvím jeho dosáhli
zápůjčky od peněžního ústavu, že peníze po před-
chozím vtělení hotově byly vyplaceny dru. Jesh-
kovi, a že přijatých peněz nebylo použito k ze-
placení nutných dluhů, které dosud trvají, kdežto
v peněžním ústavě již po delší dobu jdou vesele
úroky dále z vyplacené zápůjčky. Jsou i případy.
že při převodu vlastnictví nebylo použito celé
kupní ceny k zaplacení převzatých dluhů, a že
dr. Jeschke z nevymazaného dluhu sám po celou
řadu let platil úrok — a klienty jeho čeká nyní
velmi nepříjemná povinnost: platit po druhé. Dr.
Jeschke
23
article
Jeschke bránil se po celou řadu let dělati se
svými klienty pořádek, také byl velmi řídky pří-
pad, že by byl účet palmární zažaloval; zejména
své vkladatele odkazoval v příčině pořádnosti na
dobu příští, maje po hotově vždy řadu námiteka
důvodů.... Dr. Jeschke, advokát na slovo vzatý
na celém Příbramsku, tak neblaze odešel ze středu
občanstva, jež si ho vážilo, a jehož vážnost on si
uměl svým chováním udržeti. Dr. Jeschke jednal
dle určitého, pevného a přesného programu a zdá
se, že i svůj odchod připravoval od voleb do obec-
ního zastupitelstva, kdy, jak známo, při volbách
těch propadl. Dr. Jeschke od té doby kalkuloval,
že důvěra jeho jest podryta, že by se mohlo snadno
státi, že by nějakým náhodným způsobem přišlo se
na jeho šmejdy, proto rychle chtěl z Příbramě zmi-
zeti, neboť nemohl počítati už, že by v krátké době
své pohledávky realisoval. Usmyslil si tedy, i kdyby
pravdou bylo, že utrpěl velké ztráty na burse: vybe-
ru si hotově, co se vybrati dá — a vy klienti moji
hojte se sami z toho, co zde mám a co nemohu
s sebou vzíti — cestou likvidace nebo konkursu.
A tento plán, jak patrno, také provedl. Jenom že
odchod jeho provázejí nářek vdov a sirotkůa
kletba mužů dřívě dávěřivých. Je-li pravdou, že
utrpěl tak veliké ztráty na burse (mluví seo
450.000 KI). pak jest jednání jeho tím opovržení
hodnější, že nepoužil ke spekulacím bursovním
jmění vlastního (jež nebylo malé), ale peněz sobě
svěřených, mozolnou rukou dobytých.
Jeschke
doktor
Příbramsko
Příbram
KI
24
article
— Zbitý obecní policista. V neděli dne 6. 4. m.
odbývala se taneční zábava v hostinci „U Hokešů“
při níž se hosté o půlnoci seprali. Když obecní
strážník František Bašta zakročil, vrhli se na něho
rváči a tak jej ztloukli, že mu několik žeber pře-
razili. Po lékařské prohlídce byl obvázán a odvezen
do všeobecné nemocnice do Prahy. Při vyšetřování
popírali zatčení svoji vinu. Když byli někteří rváči
dopraveni do šatlavy, bombardovali druzí obecn
šatlavu, kde okna ve dveřích vytlučena, a mnoho
velkých kamenů a krve lze viděti na chodbách
obecního úřadu, kdež se šatlava nalézá.
— Zlodějské historky. Soukromému úřadniku
Ottonu Šimečkovi z Panské ulice č. 10 byla včera
večer v Hybernské ulici v tlačenici na stanici elek-
trické dráhy odcizena tobolka se 7 kor. — Z ka-
várny Minaříkovy v čís. 1080-II. neznámý pachatel
odcizil 3 koule kulečníkové. — Z hostince p. Hla-
váčka v čís. 376-III. odelzeny koule s kulečníkus. —
Do bytu Kamila Schablina v čís. 2014-II. vloupal
se včera zloděj a odcizil množství prádla s mono-
gramy K. L. K. a L, S. — Josefu Krausovi z čís.
Bašta
Šimeček
Minaříkův
Hla
Schablin
L S
Kraus
Hokeš
Praha
panská ulice
hybernský ulice
25
article
71-V. byly u Františkova nádraží odcizeny stříbrně
hodinky a řetízkem a přívěskem v ceně 100 K. —
Dělníku Jakubu Homolkovi z Kovárny č. 93 na
Král. Vinohradech byly z bytu odcizeny peřiny. —
Kovář Fr. Vítek byl na říšské silnici v Karlíně
přepaden 4 mladíky, s nimiž před tím hodoval.
Mladíci ho zbíli a o tobolku se 70 kor. jej okradli
Ludmile Ecksteinové byla na Františkově ná-
draží odcizena tobolka se 218 K a kupony za 22
korun. — Včera po 2. hod. odpolední vypáčili ne-
známí pachatelé výkladní skřiň obchodu s modním
zhožím firmy B. Fischl a spol. v Železné ulici čís.
492-I. a odcizili 3 slaměné klobouky za 6 kor.
Zloději utekli. — Fotografický pomocník Vratislav
Vorel byl zatčen a do vazby odveden, poněvad
se pokusil u fotografa J. Sládka v čís. 520-II. od-
cizit 100 kor.
— Lázeňský věstník. Mořské lázně Grad
měly do 5. července celkem 7012 hostů. — Lázně
Cirkyenica měly do 4. července hostů celkem
2667.
Plavba parníků společnosti Austro-Americana
v Terstu. V nejbližší době odplují z Terstu: parník
„Císař František Josef I.“ dne 12. července do
Nov. Yorku: parník „Canada“ dne 19. července
do Ouebecku a Montrealu; parník „Žofie Hohen-
bergová“ dne 24. července do Patrasu, Almerie.
Palmasu, Ria de Janelro, Santosu, Montevidea
Buenos-Airen a parník „Eugenia“ dne 19. července
do Nov. Yorku.
Františkův
Homolka
Král
Vítek
Eckstein
Fischl
Vorel
J Sládek
Hohen
Janelro
Eugenius
Vinohrady
Francie
Karlín
Železná ulice
Terst
York
Kanada
Ouebecko
Montreal
Patras
Almerie
Palmas
Santos
Montevideo
Airen
austroAmericana
26
article
Ze soudní sině.
Ze soudní sině.
Oběť „amerického“ způsobu krádeže.
(Před pražským soudem porotním. — Zločin
zpronevěry.)
Dne 4. června t. r. poslán byl obchodnt
praktikant Artur Wallerstein, zaměstnaný
u firmy Ig- Roubíček, do jistého peněžního ústavu
pro 2500 korun. Praktikant peníze obdržel, ale
nepřinesl a vyprávěl, že se stal obětí »amerického
způsobu« krádeže. Potkal prý cizince, který mu
slíbil 20 korun, když mu ukáže památnosti Pr hy.
Když přišli na Zelený trh, potkali třetího, který
ztratil peněžní obálku. Cizinec ji nalezl a schoval
ten třetí se za nimi rozběhl, doléhal na Waller-
steina, aby peníze vydal a když praktikant ote-
vřel brašnu, sebral mu neznámý peníz 2500 korun
a utekl. V dalším výslechu vlak Wallerstein tuto
neuvěřitelnou historku změnil variací, že peníze
ztratil. Jelikož ani této versi nedáno víry, žalován
je Wallertein pro zločin zpronevěry.
Soudu předsedal v. r. z. s. pan Grossmann.
žalobu zastupoval dr. Vožický, obžalovaného
hájil dr. Freund.
Porota zodpověděla hlavní otázku, znějící na
zločin, 9 hlasy ano; 7 hlasy však vyloučila škodu.
převyšující 2000 K. Soud vynesl pak rozsudek, kte-
rým obžalovaný odsouzen na 4 měsíce do těžkého
žaláře.
Wallerstein
Waller
Grossmann
Freund
BigRoubíček
27
article
Národní hospodár.
Národní hospodár.
Z trhu cukerního.
—n—V Praze, 7. července. 3.40 h. (Surovina.)
Dnešní náš trh zahájen vyčkávavě a po dojití
první chabé, v záznamech o 21/2 feniku sestupné
depeše hamburské bylo lze dopoledne i v poledne
na našem trhu za pobotové K 21.25 a na říjen-
prosinec K 21.80 v parité ústecké docíliti, avšak
kupci i prodavači chovali se zdrželivě. Polední
Magdeburk zněl klidně, ale v záznamech pro ně-
které lhůty rovněž o 21/4 feniku polevil.
Na trhu s rafinádami se cena K 76.— za
homole ze stanic továrních nemění.
Insolvence ve Vídní.
Z Vídně, 7. července. Firma s modním zbožím
Julius Weisser ve Vídni-I., Heinrichsgfasse,
ohlásila insolvenci. Pasiva odhadují se asi na kor.
600.000, z čehož 450.000 K připadá na dluhy za
zboží. Důvodem jsou prý velké ztráty v balkán-
ských zemích.
Elektrotechnická akciová společnost dř. Kol-
ben a spol. ve Vysočanech. O této firmě se sděluje
„Fin. Listům“, že stupeň zaměstnanosti ve všech
jejích odděleních jest normální. Počet zaměstna-
ného dělnictva nedoznal oproti roku předcházejí-
címu žádného snížení. Obnosy zakázek v prvém
půlletí 1913 pohybují se asi ve stejné výši jako
v témže období roku loňského, které — jak známo
— vykazovalo značné stoupnutí docileného obratu.
Charakter zakázek jest však letos poněkud od-
chylnější oproti loňsku: zejména následkem nedo-
statku volných hotovostí i obliží, s nimiž obce
bojovati musí při získávání půjček, staví se letos
málo centrál elektrických a rovněž průmyslové
závody rozpakují se činiti větší investice ve svých
závodech. Náhradu za to získala firma ve větším
počtu značnějších dodávek státních. Celkem vzato
jest naděje, že dobrý výsledek roku loňského bude
letos dosažen, snad i předstižen.
Julius Weisser
Heinrichsgfass
Praha
Magdeburk
Vídeň
Vysočany
Finsko
28
article
Vyjednávání o německém kartelu tyčového
železa, v němž bylo pokračováno ve výborových
schůzích, vedlo po třídenním jednání k dohodě
stran základních bodů.
Zákaz vývozu petroleje z Rumunska. Rumun-
ská vláda zakázala vývoz petroleje z Rumunska.
Kdežto v Rusku a v Rakousku vytápění lokomotiv
surovým petrolejem bylo podstatně obmezeno, jež-
to těžba surového petroleje se zmenšila a tento
druh vytápění se nevyplácel, rumunské státní drá-
hy nepřestaly vytápěti petrolejem. Zdali zákaz vý-
vozu rumunského petroleje, jenž má význam pro
světový trh, bude zde pociťován, závisí na tom,
jak dlouho zákaz potrvá.
Rumun
Rumunsko
Rusko
Rakousko
29
article
Říšský svaz rakouských zástupců mlýnů ko-
nal včera v pražské plodinové burse ustavující val-
nou hromadu. Definitivní předsednictvo zvoleno
takto: presidentem Zikm. Fessler, 1. vicepresidentem
c. r. Werfel z Prahy, 2. vicepresidentem Isidor
Kaff (Brno). 1. jednatelem Leopold Stessel (Ví-
deň), 2. jednatelem Daniel Wiener, 1. pokladní-
kem Arnold Kornfeld (Vídeň). 2. pokladníkem
Adolf Vater (Liberec), revisory Alfred Erben (Pl-
zeň), Adolf Laufer (Teplice), Alfred Rabel (Libe-
rec). Členský přispěvek stanoven na 10 K; dále
schváleny navržené normální stanovy pro pobočné
spolky s nepatrnými stylistickými změnami. Po
projednání denního pořadu referoval c. r. Karel
Werfel o cílech a účelu nového spolku. Nová
organisace je vším jiným spíš, než nepřátelským
nebo nenávistným aktem proti mlýnům. Dle před-
běžného jednání nabyl přesvědčení, že úsilí nového
spolku povede k cílí. Požadavky zástupců mlýnů
nebyly nikde zamítnuty a limine. Řečník podal dě-
jinný přehled sociálního postavení zástupců mlýnů,
které se v nové době radikálně zhoršilo. Úplně
beze změny zůstala stará smlouva zástupců s mlý-
ny, která dle všeobecného přesvědčení neodpovídá
již novodobým poměrům. V tomto směru již sama
svým trváním organisace bude působiti nápravně.
Zikm
Werfel
Isidor Kaff
Stessel
Wiener
Kornfeld
Vater
Erben
Laufer
Rabel
Libea
Praha
Brno
Vídeň
Liberec
Teplice
30
article
Řečník pojednával potom o illegálním obchodu
druhé ruky, k jehož odstranění nutno působiti a
poukázal konečně i na důležité funkce nového
spolku co do zařízení blahočelných. Vývody tyto
byly provázeny plným souhlasem. Po té pojednal
právním významu zástupce mlýna Bedř. Glatz
z Vídně, načež schůze některými děkovnými a
blahopřejnými projevy skončena.
Uherská statistika lihová. Dle definitivního
úřadního výkazu činila v Uhrách v období o
1. září 1912 do konce května t. r. výroba produkč-
ních pálenek 37.120 (— 11.095) hl lihu, výroba
konsumních lihovarů 1.088.827 (+ 94.485) hl lihu.
Zdaněno bylo celkem 717.255 (+ 52.478) hl a to
563.152 (— 16.622) hl kont. a 154.133 (+ 69.100) h
exkont. Vyvezeno bylo 16.669 (+- 10.066) hl a to
4 (+ 4) hl kont. a 16.665 (+ 10.062) hl exkont. De-
naturováno celkem 135.380 (+ 3668) hl a to 300
(— 22.490) hl kont. a 135.080 (+ 26.158) hl exkont.
Zásoby počátkem kampaně činily 81.173 hl kont.
a 69.715 hl exkont.: koncem 3. čtvrtletí kampaně
1912-13 celkem 152.187 hl.
Sdružení úpravců klotu. Jak se sděluje vídeň-
ským listům, dehodly se nejsměrodatnější firmy
rakousko-uherského oboru námezdních úpraven
klotu za vedení evidenční a kontrolní kanceláře
České banky Unionoúpravě cen a pod-
mínek. Nová dohoda vstoupí v působnost dne
1. října 1913.
Vídeň
Uhry
Nová dohoda
Bedř
Český banka
Unionoúprava cena
31
article
Pražská bursa
Pražská bursa
V Praze, 7. července. Také polední bursa to-
hoto týdne zahájena náladou slabou a došlo k
obratům akcií České banky Union za K 265.50, ji-
nak akcií Pražské akc. strojírny za K 173.— a K
174.—, z nichž cena druhá uváděna byla co ofic.
záznam (+ K 3.—) a akcií Rak. alpské báňské spol.
za K 877.— K 876.— a K 875.50, kterážto poslední
cena zůstala též ofic. záznamem (— K 17.—). Pre
ostatních pak menších směnách podáváno za akcie:
. . . . . . . 406.—
České banky
434.—
České průmyslové banky . . . .
252.—
Zajišťovací banky . . . . . . .
445.—
Hospodářské úvěrní banky . .
242.—
Chorvatské zemské banky . . .
420.—
Jadranské banky . . . . . . .
418.—
Lublaňské úvěrní banky . . . .
410.—
Moravské agrární banky . . . .
422.—
Pozemkové banky. . . . . . .
648.—
Pražské úvěrní .
431.—
Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král.
262.—
Živnostenské banky . . . . . .
573.—
„Merkuru“ směn. ake. společnosti
530.—
Pražské zastavárny . . . . . .
266.—
První čes. akc. pojišťovny na život
Pražské paropl. spol. po Vltavě
925.—
a Labí . . . . . . . . . .
350.—
Zámeckého pivovaru v Kolině
540.—
Praha
Hradec Královský
Vltava
Český banka
Union
Český průmyslový banka
zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
jadranský banka
úvěrní banka
moravský agrární banka
pozemkový banka
živnostenský banka
32
article
Kolín. tov. na kávové náhražky
335.—
České spol. pro průmysl cukerní
970.—
Pivovaru v Čes. Budějovicích
435.—
Elektrot. akc. spol. dř. Kolben
404.— (— 6.—
Strojírny Daňkovy . . . . . . .
První česko-moravské továrny 1805.—
První čes.akc. tov. orient. cukrov. 155.—
802.50
Škodevých závodů . . . . . . .
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 7. července. Na přeružení diploma-
tických styků mezi balkánskými státy a pověstio
mobilisaci na zkoušku v Rusku převládala na
dnešní přípravné burse všeobecně chabá
nálada, ale trh přece jen zachovával klidný ráz.
Silnější deprese byla pouze v železářských
hodnolách, z nichž alpinky naproti sobotě po-
klesly o 14 K, pražské železářské o 24 K.
akcie horní a hutní o 28.50 K a Poldina
huťo 13 K. Rovněž škodovy akcie byly po-
stiženy a zlaciněly o 13 K. Vedle toho pohybovaly
se kreditky na snížené kursovní úrovni. Akciím
státní dráhy spadlo 8 K. Také ve šraňku po před-
věerejším zotavení převládaly vesměs nižší kursy,
zejména paroplavební zlaciněly o 18 K. Brosche-
ovy o 11 K, Zbrojovky o 18 K. Renty a valuty byly
bez obratů. Bursa končila chabě. Polední bursa za-
hájila se zolavenými kursy.
Kolben
Daňkův
Poldin
K Brosche
Bursa
Kolín
Čes . Budějovice
Vídeň
Rusko
Český společenský
Škodevý závod