2
masthead
V Praze, ve středu 30. prosince 1908.
Praha
4
article
sní avečerní listy
předplácí ae
raze v administraei
lta . . . . 6 K—
drojí donáškou
K 50
ta . . . 7K toh
vo filiálkácht
. . 2 K 30h
Poštou:
. : . oh
dvýí zásilkou
5
article
Jak dlouho ještě?
Jak dlouho ještě?
Žéme v době, jejímž heslem je na-
ímoci. Východiskem a základnou ope-
elo měl by býti lidový parlament, pro
volební právo a rozdělení volebních
v theorii uzpůsobeno bylo tak, aby
i národové zdánlivě poměrný podíl ke
ščetnosti zaujali v základně této; v
mosti však dostalo se Němcům podílu
zvětšeného, čímž zkráceni byli hlavně
véť slovanští, nejvíce ovšem haličtí
Tohoto početního vzoru chopil se
rách hrabě Andrássy a »zdokonalile
svém návrhu volební opravy tak, že
vé slovanští v Uhrách pochodí ještě
než slovanští národové této polo-
še
i tam koná se tedy stejná práce na
posice posavadních hegemonů, zde
tam Maďarů. Třetí, početně nejsil
činitel národní v Rakousko Uhersku
těé již samými základy pro nabýván
bejsou zkráceni, odsouzeni a zatlačení
řice trvalé, nekonečné obrany.
btva že Němci si takto zabezpečili ve
kém lidovém parlamentu svůj lví podíl
m i převážný vliv na činnost jeho,
ejen veškeren pohyb jeho v šachu, al
spolu všecky příchody, jimiž by ostatní
i v nabývání moci mohli proniknouti
ěji do posic, z nichž lze vykonáva
ua správu státní. Tak i za lidového pa
u v obou ministerstvech Beckový
nynějším Bienerthově drží obrovsk
o veškerých ministerských křesel, maj
eny nejdůležitější resorty ministerské
dbají o to, kde zůstali ostatní spolu
íci lidového parlamentu: a pokud ně-
z nich, jako Poláci a Čechové v min-
prech zasedají, jsou přes všecko s
obranné, což platí zvláště o člene
ch, soustavně majorisováni a nepřetrzžit
poených posicích udržováni.
Němec
Andrássy
Maďar
Becková
Bienerthův
Polák
Čecho
Uhry
Rakousko
Uhersko
6
article
leště neutěšenější jest stav v ostatníe
iních úřadech vídeňských. Vzdyť an
pči členové panské sněmovny, tedy zá-
larného sboru, jenž by měl býti povýšen
uzkoprsý národní šovinism, neostýchaj
isati, že všecky ony úřady mají b
javvány jenom Němci. Tak včera opětn
nnské sněmovny dr. Russ neostýcha
sati, že také Čechové se povolávají
sterstev, ba že v jednom z mini-
t pětina úřadníkův Čechů, jakoby
ným důsledkem v ústavním,
šrodním státě, že kvalifikovaní úřad-
seh národů mají nároky na to, za-
veškeré, tedy i úřady v ministerstvu
et jejich má býti v poměru ku po
jejich národnosti. Národu českému
e tohoto poměru aspoň pětina míst
odborech ministerských a nikoliv
jediném. Dr. Russ vlastně tedy
řečí pouze konstatoval, že příslušníc
o jsou zkráceni ve všech o
jních úřadů, v nichž podíl n
na moci jest vlastně — neg
dní úřady zasahují vělmi vážně
stí veškerých zemí, a již to samo
Inokládá, že v nich musí byti
mě a všichni národové zastoůpeni
í poměry jejich znají. Ale
všude chtějí býti spravováni
jiky své národnosti, zcela bez-
ně se covají k oprávněným zájmům
tatMich
se
vr
nio
Němec
doktor
Russ
Čecho
panská sněmovna
7
article
Ještě hůře se daří oprávněným nárokům
neněmeckých národů na podíl v nabývání
moci mimo vlastní obvod parlamentu, mini-
sterstva a ústřední úřady.
V Čechách na př. od doby ministerstva
Beckova Němci si počínají tak, jakoby ne
bylo nijakých platných zákonů, jakoby lido
vému parlamentu nenáležela nijaká práva,
pokud se týká německých a smíšených ná-
rodních obvodů. Ode dvou let vedou si na
př. němečtí soudní úřadníci v království če-
ském tak, jakoby nebylo nijaké stálé praxe
jazykové, jakoby záviselo na tom kterém
úřadníku, jaká a mnoho-li práv uzná za
dobré přiznati příslušníkům českého jazyka
V Čechách se zkrátka dějí v této pří-
čině věci, jakoby se již sepisovala inventura
po zemřelém, při čemž vykonavatelé — pro
vádějí vlastně jednostrannou vůl
svou. Čechové jsou připravováni soustavně
ve všech oborech ne již jen o podíl na
svém zákonitém právu veřejném, ale i na
právu existenčním, o vlastním přiměřeném
podílu na moci ani nemluvě.
A jak má býti jinak, když vedle ve-
řejné vlády existuje organisovaná vedlejší
vláda německá, jejíž návody zasahují jak do
soudnictví a ostatních státních úřadů, tak
zvláště i do samosprávných institucí, jež se
neostýchají stěžovati příslušníkům našeho
národa již i poubý ten život. Třeba vzpo-
menouti jen na organisované odepírání bytů,
jímž trpí již i státní úřadníci (nejnověji
došlo na poštovnictví) a na vylučování če-
ských živnostníků z veřejných trhů!
Beckův
Čecho
Čechy
8
article
Není za těchto barbarských poměrů
ovšem divu, že v samém ministerstvu zasedá
člen, kterýž o minulých vánočních svátcích
vystoupil ve třech vídeňských dennících.
v »N. Fr. Presse«, v »Zeitu« a v »Ostd.
Rundschau« v útočných článcích, v nichž
v jednom požadavky Němců prohlašuje za
věc nedotknutelnou, za jakési sacrosanctum,
hlásaje, že lid německý má povinnost při
hlížeti k vývoji poměrů s pohotovou zbraní
a uzavříti mír národnostní pouze tehdy
když jeho zásadní požadavky (dělení Čech)
budou splněny tak, jak to význam národa
německého předpokládá. V druhém článku
pak hlásá, že jsou všichni němečtí poslanci
povinni podporovati zápas německých stu
dentů, kteří usilují provésti své touhya
»svá akademická práva«. V třetím článku
pak vyzývá dobročinnost německou, aby ani
groše nevenovála na utišení hladu a zm
nění nouze dítek neněmeckých!
Němci tedy nejen že zachvacují na všech
stranách více, než by slušně mohlo připad-
nouti na jejich podíl v nabývání moci, on
předním representantem svým zanášejí bo
již i do oborů, kteréž ve všech kulturních
zemích vyhraženy jsou — humanitě.
A kde jest obranná organisace národů
slovanských, kde jejich početně silné zastou-
pení v lidovém parlamentě? Jakoby jich an
nebylo, jakoby nebylo zájmů společných
kteréž vymáhají jiz co nejnalehavěji — nutné
sebeobrany?
Kde jest zejména imposantní co do počtu
sbor parlamentních našich zástupců, kde ná-
vod, jak se chovati ohroženému, se všech
stran napadenému národu našemu a jeho
menšinám?
Máme čekati snad, až bude naše ná-
rodní dědictví všestranně rozchváceno, a až
Němci zaujmou takové množství nových po-
sic, že država jejich mimo vědomí a vedení
Němec
Čechy
9
article
lidového parlamentu se upévní v nedobytnou
soustavu opevněných tvrzí?
Vždyť již i v té panské sněmovně ozval
se hlas, že Němcům nikterak nepřísluší, aby
zasahovali i do kulturních potřeb ostatních
národů a překáželi jejich rozvoji. Hlas ten
se ovšem ozval více v zájmu státu, v němž
s úpadkem neněmeckých národů připravuje
se i zmizení hranic zemských, bezpečících
jeho trvání.
Politika zdejších Němců, možno-li ještě
takovémuto činění přiznati takové označení,
žene prostředky neústavními, mimozákonnými
ku přetvoření státu mnohonárodního ve stát
uchváceným vlivem německým opanovaný —
tedy ve stát německy a pro Němee
ovládaný, avšak samostatná existence ta-
kového druhého státu vedle sjednoceného
Německa jest nemožná a nemyslitelná, mezi-
národně pak nesnesitelná
My, kteří nemáme za to, že neněmečt
národově v Rakousku svému poslání chtěj
se zpronevěřiti, že by chtěli svou velikou
minulost obětovati nynější nepříčetnosti zdej-
ších politiků německých, máme za svou nej
přednější povinnost obrátiti se k odpovědným
politikům našim s otázkou, jak dlouho má
tento neudržitelný stav ještě potrvati?
Němec
Německo
Rakousko
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 29. prosince.
(Telef. zpr. „Nár. Listů“.)
Dlouhá, několikahodinná schůze panské
sněmovny, ve které vyřízeny všech ny
pilné záležitosti, dodané sněmovnou po-
slaneckou, stala se dnes neobyčejně za-
jimavou, a to především řečí bývalého místo-
držitele pražského hr. Franliška Thuna, řeč
neočekávanou po minulosti tohoto šlechtice,
řečí, jež byla největším výkonem dneška.
Ač výslovně prohlásil, že je Němcem a že
jako Němec mluví, se vší rozhodno st
vystoupil proti trhání Čech, od
soudil německou obstrukci na če-
ském sněmu, vyslovil se pro universítu jiho-
slovanskou, italskou a druhou českou — nazý-
vaje bezprávím zadržování těchto kultur-
ních požadavků neněmeckých národů — a dále
zabýval se v celku objektivně národnostními
jazykovými spory v Čechách.
Franliška Thun
Němec
Vídeň
Dlouhá
Čechy
panská sněmovna
11
article
Co ho přimělo k stanovisku, jaké za svého
místodržitelování nemíval, bo prostředně známo
není, ale soudí se, že koncervativní šlechta
v království českém pocituje osamocenost, ve
kteréž ocitla se po zavedení všeobecného a rov-
ného práva hlasovacího ještě více, nežli v jaké
byla dříve a že vidí potřebu v zájmu vlastním
hledati oporu dole.
Hr. Thun nepřestal na kritice národníeh
bojů v království českém a na konkretních ná-
vrzích k řešení odvěkého zápasu mezi oběma
národnostmi, nýbrž věnoval se také thematu,
kterým zabýval se ve sněmovně panské již
opětně: poměrem obou polovin říše navzájem
zvláště jednotou a jednotností armády
Bar. Bienerth ve svých výkladech byl
opatrný na všechny strany, slibil loyál-
nost a objektivnost ve věcech ná-
rodních. V příčině rakousko-uherské
banky prohlásil, že záhy uplyne platnost je-
jího privileje a že potom vláda vstoupi do
akce. Pokud týká se věcí vojenských
reklamoval stejně rozhodně práva koruny, jako
práva rakouského parlamentu vůči parlamentu
maďarskému.
Dr. Eppinger promluvil dnes v panské
Thun
Bienerth
doktor
Eppinger
Hradec
12
article
sněmovně prvou velikou svou řeč. Rozdě
lení země podle jazy kového úze
mí, jak to nazval, prohlásil za nejne
vinnější věc na světě.
Dru. Eppingrovi stručně a řízně odvětil
vrchní ředitel zemské banky dr. Mattuš.
Zvláště rozhodně zastal se dobrého jména měst
Prahy, vykládaje stručně, ale názorně psycho-
logii posledních událostí pražských. Celá snč-
movna, všechny ministry v to počítaje, napjate
naslouchala jeho ostře nabroušené, ale jemné
polemice proti vůdci Němců z království.
Dnes formálně vídeňský parlament odebru
se na novoroční prázdeň.
Z Vídně, 29. prosince, (K. k.)
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi
v 1.35 hod. a věnoval vřelé pohrobní vzpo-
mínky zesnulým členům: kn. Lobkovicovi, kn. P.
Liechtensteinovi a šl. Inama-Sterneggovi, jež čle
nové sněmovny vyslechli stojíce.
Na jednací pořad byly dány: zákon zmoe-
ňovací, předloha k ochraně živnostenského majetku,
mezinárodní úmluva o zákazu noční práce žen
průmyslu zaměstnaných, zákon o mísiních drahách
a předloha o zcizení státního majelku.
Před přechodem k jednacímu pořadu vzpo
mněl předseda procítěnými slovy
strašlivé katastrofy,
jež udála se právě v jižní Italii a žádal
sněmovnu za zmocnění, by jměnem panské sně.
movny směl tlumočiti italské vladě projev nejvře-
lejší účasti. (Hlučný souhlas.)
Přechází se k vyřízení jednacího pořadu. Rel.
Niebaner zahájil rokování o zatímném roz-
počtu.
Ke slovu jsou přihlášeni, dr. Russ, hr Fran
lišek Thun, svob. pán Czedik, hr. Piniň sk
dr. Eppinger, svob. pán Plener a svob. pán
Berger.
doktor
Mattuš
Němec
Windischgrätz
Lobkovic
P Liechtenstein
Russ
Fran
Thun
Czedik
Eppinger
Plener
Berger
Praha
Vídeň
Ina
Sternegg
13
article
Dr. Russ
Dr. Russ
navrboval, aby rozpočlový rok počínal 1. dubnem
Myšlénka dvouletébo rozpočtu neměla bys
odmítati.
Kritisuje správu, pohřešoval kontinulit
v nejvyšších ústřednách. Za posledních 10
let mame asi 50 odborných ministrů. Bylo by dobré
v čelo správních odborů postaviti státní podta-
jemníky, kteří by zaručovali jednotnost správy.
Povolávání osob z nižších instancí do ministerstev
dělo se poslední dobou dle národnostních hlediska
znacionalisovány celé správní sbory.
Při sestavování ministerstva veřejných prací byla
jmenována pětina českých úřadníků Ministři vybí-
rají se často ze stran zcela malých, jejichž členove
dohromady tvoří většinu a jsou vázání požadavky
svých mandantů.
Zmíniv se o pasivní resistenci, vlivu poslanco
na obsazování míst, jednání okresních hejimanů, za-
vedení telefonických rozkazů, poukázal na novinovou
zprávu, že od 1. ledna nemá bst u jistého ředitelství
st. dráhy ponechán žadný německý úřadník. Chce
aby úřadníci byli prosti všeho nezákonného i parla-
meniního vlivu. Nyeějšímu min předsedovi vytýká,
že v komoniké o pověstném nočním vyjednávání
stran zřízení koaličního kabinetu byly strany vy
zvány vykonávati vliv na úřadnictvo, pokud jedná
se o podání a styk úřadů se stranami. Vlada nemá
být ovládána. Kazeň úřadnictva musí se
zvýšiti.
Rád by chránil úřadnictvo před nezákonným
vlivem, zachoval kázeň a předešel všemu nebezpečí.
které by mohlo vzniknouti správě z vykonávání vlivu
na úřadnictvo. (Pochvala.)
doktor
Russ
Vlad
14
article
IIr. František Thun
prohlašuje především, že vývody jeho čelí k tomu
aby rozpory nebyly rozmnoženy, nýbrž že vývody ty
prodehnuty jsou snahou, aby se u nás docílilo
lepších a pokojných poměrů. Promlouvá nejdříve
o rozpočtu, jenž jest vlastně těsně před
schodkem a radí k většímu hospodářství. Pak
přechází ku
politické sitnaci-
a prohlašuje úřadnický kabínet za větší záruku
bedlivého bájení státních zájmů, než slabou parla-
mentní vládu; dále pak poukazuje k tomu, za jak
obtížných poměrů poslanecká sněmovna, aniž byla
poskytnuta nějaká koncese, vyřídila zmocňovací
zákon a rozpočet a předlohu annekční přikázala
výboru. K tomuto výsledku blahopřeje nejen mini-
sterskému předsedovi, nýbrž i poslanecké sněmovně.
Řečník se nikdy s lím netajil, že o so bně j e st
Thun
15
article
V drobném prodejít
ranní člslo o sobě . . za 8
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranni čisle
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul-, 3.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl
16
article
Jodpůrcem všeobecného práva blaso-
vacího a že jenom z nátlaku pro ně hlasoval.
Tím nepokrytějí problašuje, že by co nejvíce litoval,
kdyby říšská rada, zvolená na základě všeobecného
práva blasovacího, se neosvědčila, ba že by to po-
važoval za neštěstí.
»Nejsem s to vylíčiti následky tohoto neštěstí
proto přeji poslanecké sněmovně, aby jí vědomí po-
vinnosti podněcovalo k intensivní práci, kterou
v krátké době skutečně vykonala. Dále si přeji tou-
žebně, aby naše činnost nevyvíjela se proti posla-
necké sněmovně, nýbrž společně s touto sněmovnou,
(Pochvala) Obtíže, které se vyskytly ve vnitřne
situaci a poměry, které se vyvinuly v ci-
zině, donutily vládu a strany použíti
veškeré síly, aby na venek byl učiněn pravý
dojem, že tam, kde jedná se o zájmy státu, mizí
všechny rozdíly a vzniká veliká většina, aby hájila
zájmy stálu a o ně pečovala. (Pochvala.)
O bouřlivých demonstracích v Praze.
Jednou z nejvyšších obtíží za vlády minister-
ského předsedy byly politováníhodné zjevy, které
jsme zažili na ulici. Bylo úkolem vlády, aby nej-
dříve zde zjednala klid a pořádek, neboť klidná poli-
tika jest možná jenom tenkrát, když ulice mlčí
každé výstřední a výtržnické vystupování ulice jest
zjevem, který takřka ochromuje politický život. (Sou-
hlas.) Proto musila vláda energicky vystoupiti proti
oněm politováníhodným zjevům, které, kdyby se
v nich bylo pokračovalo, byly by stále větším ne-
bezpečím
Musila zjednati v Praze klid a pořádek.
Vyhlásila stanné právo.
Děsím se pojmu stanného práva a nedovo-
luji si žádnou kritiku o lom, zdali právě vy
hlášení stanného práva bylo správným.
Musil
Praha
Jodpůrc všeobecný práv blaso
17
article
. Děsím se stanného práva, poněvadž jeho na-
sledky jsou strašlivé, jestliže hned na začálku nemá
jako zastrašovací prostředek plného účinku. Bohu-
diky tento zastrašovací účinek však působil, bohudíky
nebyl obětován ani jeden lidský život a klid a po-
řádek se opět brzy dostavily. Přeji si co nejsnažněji,
aby t nto pořádek byl zachován netoliko v Praze,
nýbrž také v celé řadě ostatních míst a měst, kde
rovněž bylo pozorovati mimořádně povážlivá hnutl
a kde snad od počátku nebylo užito oné míry ostrých
opatření, jak šnad bylo žádoucno.
Ke hnutí v Praze přidružilo se druhé hnull
proti němuž vláda — děkují jí za to — rovněž
rázně vystupuje, totiž hnutí boykotové. Od-
suzoji co nejrozhodněji, jako každý vzdělaný člověk.
všechny pouliční výtržnosti a všechny pokusy ho-
spodářské války uvnitř státu, poněvadž co nejváž-
něji obrožují mír a pokojný vývoj ve státě. Se zře-
telem na tyto smutné zjevy jest však politik
nucen položiti siotázku, z jnkých
příčin tyto zjevy plynou
Chci především objasniti otázku, odkud po-
cha zí
rozechvění v českém národě.
Praha
18
article
Předesllám, že jest mne samozřejmě v té přl-
čině vzdálena j akákoliv tendence v ůči
některé straně.
Rozechvění českéhonároda po-
ehodivnad z doby, kdy centralisnce
a germanisace pracovaly společně,
aby český živel se nezmohl, kdy
ústavní zákony z r. 1867 byly schvá-
leny bez Čechů a částečné proti
Čechům.
Rozechvění to pochodí z doby
kdy nebyla provedena ustanovení
Čechům ústavně zaručená
Myslím tím jazykovou rovnopráv-
nost ve školách a v ůřade ch.
Rozechvění to plyne též částečně z proti vy
ke druhému národnímu kmeni, jent
v Čechách bydlí a pochází konečně z onoho
drobného škádlení, jež se denně
opakuje a dotýká se neustále citů
českého národa. Vyjímám-li při tom ně-
kolik takových momentů, jsem si dobře vědom,
že leckteré z nich mohou se zdáti snad mali-
chernými, avšak stálým používání m
momentů dospělo se k oněm násled-
kům, jež přivodily nevraživo st.
Na místo každému Čechu drahé ho
a ta ké
Čecho
Čechy
19
title
Katastrofální zemětřesení v Calabrii a na
Calabrie
20
article
eškeren vzdělaný svět stojí dnes pod stra
dojmem příšerné živelní katastrofy na nej-
m konci luzné Italie — kalastrofy, její
síako ještě je hrůznější než zničení Saln
na Martinique v roce 1902 a ruin San
posledních zpráv z Říma páčí se oso
řesení a vzbouření moře zahynulých —
u čísfici, jakou nezaznamenává ani žádná
750001
ujícím dojmem tiskne se hluboko v srde
lidskou takové děsné a zákeřně přepa-
oucích sídel lidských rozpoutaným př-
sivlem. A dojista, že prvním pocitem
myšlenkou vedle litosti jest: přispěti po-
neščaetníkům, zbaveným všeho přístřes
šlivé otřesy země, jimž obyvatelstv
sž uvyklo, poněvadž se téměř pravidelně
ly, nabyly netušené a hrozné
sti a rozsahu, při čemž posu-
jejlch středisko k sicilském
ozsah ohromné katastrofy
lze z doslých posud zprá
védnouti, ale jisto, že bylo
sti nebo úpl ě zničeno několik
zahubeny v ssutinách jich celé
isíce lidí !l
á pohroma stihla zvláště sicil
mtrb Messinu, jedno z prvních ob
sích měst ttalských s přístavem, jenž ná-
nejkrásnějším a nejlepším na světě.
Calabrie a Sieilie byly postihovány země-
jím již od sifověku; roku 1693 bylo na
(hrozným zemětřesením zničeno 54 měst
vesnic při čemž zahynulo více než
D lidí a při katastrofé r. 1783 byla Mes
váijž jedun skoro úplně zničena. V nejno
době velná utrpěla Messina s jinými sici
pětře sením v letech 1902, 190
a 1906, v Calabrii pak nastala velká katastrofa
r 1907, která jest posud v paměti. Katastrofa
pondělní svým hrozným rozsahem a počtem
obětí řadí se k největším, jež tyto kraje kdy
stihly.
Martinique
Řím
Messina
Calabrie
Mesa
Italia
21
article
Rozsah katastrofy.
Rozsah katastrofy.
Z Říma, 28. prosince. Mnoho se
uprchlíků, kteří v nastalé panice
spěchali k přístavu messinskému,
aby na člunech a bárkách zachrá-
nili se na širé moře, bylo pohlceno
vlnami. Četné veřejně a soukromé domy
v Římě vyvěsily smuteční prapory. Město po-
skytuje chmurný vzhled. Telegrafické úřady jsou
obleženy zástupy, které chtějí posílati depeše
anebo očekávají zprávy. V okol! Messi ny
bloudí tisíce osob, které v šíle-
ném strachu prchly z města a do-
posud se neodvážily vrátiti se
Celé části Messiny a předměst
jsou hromadou ssutin. Záchranná akce
jest tím těžší, že záchranné mužstvo krok za
krokem ocitá se v nebezpečí býti zasypánu.
Z Říma, 29. prosince. Potvrzuje se zpráva.
že Messina jest úplně zničena. Ne-
štěstí bylo dovršeno požárem, j enž
vznikl výbuchy plynu. Moře, jež se
otřesem vzedmulo, zavalilo čás
města bahnem, takže záchranne
práce jsou velmi ztíženy. Messin-
ská předměstí Foro a Gauzieri jsou
smetena s povrchu země. Mrtvých
zraněných jest mnoho tis! c.
Pohromou bylo stiženo cele
východní pobřeží Sicilie od Mes-
siny až do Augusty. Město Riposto
leží v ssutinách a Catania těžee po-
škozena
V Calabrii bylo město Palmi skoro
úplně zničeno a obyvatelé bloudí polonaz
ulicemi. Canitello jest srovnáno se zemí
Messi
Fora
Řím
Messina
Sicílie
Mesa
August
Calabrie
Palmi
Gauzieri
22
article
Purkmistr města Bagnara oznámil, že větší
část města jest zulčena a katastrof
vyžádala si mnoho lidských životů
Také již dříve těžce postižené město Stefan-
coni jest tentokráte úplně pobořeno
Město Reggio stihl stejný osud jako
Messinu a také město Gioja bylo po
bořeno.
z Říma, 28. prosince. Dle zprávz
Messiny zahynulo tam při země-
třesení v Calabrii 30.000 osob.
Celkový počet oběti v celém ob-
vodu katastrofy udává zdejší »Tri-
buna« na 75.000 osob.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy, kter
došly ministerstva námořnictví, potvrzujl,že
Messina jest zničena. Jsou obavy, že týž osud
postihl také Reggio di Calabria. Také vět-
sina osad, ležících na mořské úžině
messsinské, zdá se býti propadlou
zkáze.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zvláštní vy
dání časopisu »Giornale d'Italia« sděluje,že
mezi mrtvými nalezá se biskup
messinský a generál Costa. Počet
mrtvých udává se v Messlně na 12.000
a v Palmi na 500. List dále sděluje, že
4000 vojáků z posádky římské odjelo na místo
neštěstí za vedení velitele armádního sboru řím
ského, generála Fecia di Cosato, jemuž byl
udělena neobmezená plná moc pro území mes
sinské. Z Regio di Calabria nedošly zprávy
Jsou obavy před nejhorším. Četní občané sicilšt
a z Calabrie, žijící v Římě, odjeli.
Z Calanie, 29. prosince. (K. k.) Ze všech
zemětřesením postižených míst docházejí stále
nové vlaky se zraněnými a polooděnými uprch
líky, v nichž neutuchla ještě vzpominka na kata
strofu. Mluví málo a stále volají: Messina jes
zničena!
Costa
Fecio Cosato
Bagnara
Stefan
Reggio
Messina
Gioja
Řím
Calabrie
Reggio di Calabria
Palmi
Regio di Calabria
Calanie
Giornale d ' Italia
23
article
Potvrzuje se, že v Messině sřítily
se radnice, kathedrála a kasárny.
Z 200 mužů v kasárnách celnický ch
bylo zachráněno pouze 41. Na ná-
draží hlásilo se při vyvoláván
personálu z 280 zřízenců pouze g.
Zprávy z venkova potvrzují, že zemětře-
sení zpustošilo všechny vesnice
V Ripostu jest 17 mrtvých. V Ali se
sřítilo několik domů, při čem
bylo mnoho mrtvých a raněných.
Z Cosenzy, 29. prosince. (K. k.) Domy
v Palmi staly se nezpůsobilý m
k dalšímu obývání. V troskách jes
Pry 500 mrtvol. Počet zraněných jest velmi
velký
Messina
Cosenza
Palmi
24
article
Pomocná akce
Pomocná akce
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Lékaři
utvořili pomocný výbor a vypraví nemocniční
loď, aby přispěli ku pomoci obětem katastrofy
messinské. Do Messiny odjela loď Červeného
kříže. Proslýchá se, že náčelník generál-
ního štábu divise messinské otá-
zal se telegraficky v Catanii, zda
město může dáti přístřeší obyva-
telům messinským, poněva dž
Messina jest úplně zbořena.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Loď „Re
gina Margherita“, na níž vstoupily četné osoby,
odplula za živé účasti. V Palermu jest hluboký
smutek jak nad bezpříkladnou pohromou, jež
ostrov stihla, tak i proto, že četné osoby mají
v Messině příbuzné a přátele. Úřady v o sa-
dách, zemětřesením postižených
žádají naléhavě o pomoe.
z Říma, 29. prosince. Mezi loděmi,
kotvícími v úžině Messinskéa
radiotelegralickou stanicí v Ři-
mě, bylo zřizeno radiotelegrafi-
cké spojení. V prvních přímých zprávách
Palermo
Messina
Catania
Řím
Re gina Margherita
25
article
Sicilii.
Sicilii.
potvrzuje se smutná zvěst, že Messina a okolní
osady jsou pobořeny. Ministerský předseda Gie-
litti zaslal prefektu neapolskému 100.000 lir na
zakoupení potravin obyvatelům v Messině
v Reggiu di Calabria. Vláda pokračuje neustále
v záchranných opatřeních. Požádala rovněž na-
lébavě lodní společnosti, aby daly své lodi k dis-
posici. K Messině připlula létací eskadra.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Ministr vnitra
vydal přísný rozkaz, aby v Messině zabránilo
se všelikým násilnostem.
Z Pařiže, 29. prosince. (K. k.) Fran-
couzská vláda vyslala do Messtiny
dva křižáky a tři torpédoborce.
President Falliěres, ministerský předseda Cle-
menceau, ministr zahraničních záležitostí Pi-
chon, jakož i členové sněmovny a senátu za-
slali italské vládě soustrastné telegramy.
Z Malty, 28. prosince. (K. k.) Vále čné
lodi „Exmouth“, „Eurialus“, „Mi-
nerva a „Sutley“ vypluly do Me ssi-
ny na pomoc.
Fran
Falliěres
Messina
Reggio di Calabria
Řím
Pařiže
Malta
gie
sněmovna
senát
26
article
Přičina jiho-italského zemětřesení.
Přičina jiho-italského zemětřesení.
Z Říma, 29. prosince. Dle známého seismo-
loga prof. Palazza jest příčina otřesů země
v Calabrii stále táž. Calabrie jest mladá země
a proto jest podrobena tektonickým přesunům
v hlubších vrstvách. Leží v jedné z oněch
oblastí, jimiž prochází čára poruchová, zjištěná
prof. Suessem. Tato čára má tvar oblouku
běží přes Kalabrii, sahá až k Messině a má
střed v Liperských ostrovech. Pokud neskonči
velký tektonický přesun, jenž počal 8. záři
1905, budou trvati otřesy země, které již pře-
výšily počet 100.
Další zprávy viz na straně4
profesor
Palazza
Suess
Řím
Calabrie
Kalabrie
Messina