ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4674980-77e8-11dc-92be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 59, person 49, org 7, work 3
1 masthead
čník XXXXVIIl
2 masthead
V Praze, ve středu 30. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 359.
4 article
sní avečerní listy předplácí ae raze v administraei lta . . . . 6 K— drojí donáškou K 50 ta . . . 7K toh vo filiálkácht . . 2 K 30h Poštou: . : . oh dvýí zásilkou
5 article Jak dlouho ještě?
Jak dlouho ještě? Žéme v době, jejímž heslem je na- ímoci. Východiskem a základnou ope- elo měl by býti lidový parlament, pro volební právo a rozdělení volebních v theorii uzpůsobeno bylo tak, aby i národové zdánlivě poměrný podíl ke ščetnosti zaujali v základně této; v mosti však dostalo se Němcům podílu zvětšeného, čímž zkráceni byli hlavně véť slovanští, nejvíce ovšem haličtí Tohoto početního vzoru chopil se rách hrabě Andrássy a »zdokonalile svém návrhu volební opravy tak, že vé slovanští v Uhrách pochodí ještě než slovanští národové této polo- še i tam koná se tedy stejná práce na posice posavadních hegemonů, zde tam Maďarů. Třetí, početně nejsil činitel národní v Rakousko Uhersku těé již samými základy pro nabýván bejsou zkráceni, odsouzeni a zatlačení řice trvalé, nekonečné obrany. btva že Němci si takto zabezpečili ve kém lidovém parlamentu svůj lví podíl m i převážný vliv na činnost jeho, ejen veškeren pohyb jeho v šachu, al spolu všecky příchody, jimiž by ostatní i v nabývání moci mohli proniknouti ěji do posic, z nichž lze vykonáva ua správu státní. Tak i za lidového pa u v obou ministerstvech Beckový nynějším Bienerthově drží obrovsk o veškerých ministerských křesel, maj eny nejdůležitější resorty ministerské dbají o to, kde zůstali ostatní spolu íci lidového parlamentu: a pokud ně- z nich, jako Poláci a Čechové v min- prech zasedají, jsou přes všecko s obranné, což platí zvláště o člene ch, soustavně majorisováni a nepřetrzžit poených posicích udržováni.
Němec Andrássy Maďar Becková Bienerthův Polák Čecho Uhry Rakousko Uhersko
6 article
leště neutěšenější jest stav v ostatníe iních úřadech vídeňských. Vzdyť an pči členové panské sněmovny, tedy zá- larného sboru, jenž by měl býti povýšen uzkoprsý národní šovinism, neostýchaj isati, že všecky ony úřady mají b javvány jenom Němci. Tak včera opětn nnské sněmovny dr. Russ neostýcha sati, že také Čechové se povolávají sterstev, ba že v jednom z mini- t pětina úřadníkův Čechů, jakoby ným důsledkem v ústavním, šrodním státě, že kvalifikovaní úřad- seh národů mají nároky na to, za- veškeré, tedy i úřady v ministerstvu et jejich má býti v poměru ku po jejich národnosti. Národu českému e tohoto poměru aspoň pětina míst odborech ministerských a nikoliv jediném. Dr. Russ vlastně tedy řečí pouze konstatoval, že příslušníc o jsou zkráceni ve všech o jních úřadů, v nichž podíl n na moci jest vlastně — neg dní úřady zasahují vělmi vážně stí veškerých zemí, a již to samo Inokládá, že v nich musí byti mě a všichni národové zastoůpeni í poměry jejich znají. Ale všude chtějí býti spravováni jiky své národnosti, zcela bez- ně se covají k oprávněným zájmům tatMich se vr nio
Němec doktor Russ Čecho panská sněmovna
7 article
Ještě hůře se daří oprávněným nárokům neněmeckých národů na podíl v nabývání moci mimo vlastní obvod parlamentu, mini- sterstva a ústřední úřady. V Čechách na př. od doby ministerstva Beckova Němci si počínají tak, jakoby ne bylo nijakých platných zákonů, jakoby lido vému parlamentu nenáležela nijaká práva, pokud se týká německých a smíšených ná- rodních obvodů. Ode dvou let vedou si na př. němečtí soudní úřadníci v království če- ském tak, jakoby nebylo nijaké stálé praxe jazykové, jakoby záviselo na tom kterém úřadníku, jaká a mnoho-li práv uzná za dobré přiznati příslušníkům českého jazyka V Čechách se zkrátka dějí v této pří- čině věci, jakoby se již sepisovala inventura po zemřelém, při čemž vykonavatelé — pro vádějí vlastně jednostrannou vůl svou. Čechové jsou připravováni soustavně ve všech oborech ne již jen o podíl na svém zákonitém právu veřejném, ale i na právu existenčním, o vlastním přiměřeném podílu na moci ani nemluvě. A jak má býti jinak, když vedle ve- řejné vlády existuje organisovaná vedlejší vláda německá, jejíž návody zasahují jak do soudnictví a ostatních státních úřadů, tak zvláště i do samosprávných institucí, jež se neostýchají stěžovati příslušníkům našeho národa již i poubý ten život. Třeba vzpo- menouti jen na organisované odepírání bytů, jímž trpí již i státní úřadníci (nejnověji došlo na poštovnictví) a na vylučování če- ských živnostníků z veřejných trhů!
Beckův Čecho Čechy
8 article
Není za těchto barbarských poměrů ovšem divu, že v samém ministerstvu zasedá člen, kterýž o minulých vánočních svátcích vystoupil ve třech vídeňských dennících. v »N. Fr. Presse«, v »Zeitu« a v »Ostd. Rundschau« v útočných článcích, v nichž v jednom požadavky Němců prohlašuje za věc nedotknutelnou, za jakési sacrosanctum, hlásaje, že lid německý má povinnost při hlížeti k vývoji poměrů s pohotovou zbraní a uzavříti mír národnostní pouze tehdy když jeho zásadní požadavky (dělení Čech) budou splněny tak, jak to význam národa německého předpokládá. V druhém článku pak hlásá, že jsou všichni němečtí poslanci povinni podporovati zápas německých stu dentů, kteří usilují provésti své touhya »svá akademická práva«. V třetím článku pak vyzývá dobročinnost německou, aby ani groše nevenovála na utišení hladu a zm nění nouze dítek neněmeckých! Němci tedy nejen že zachvacují na všech stranách více, než by slušně mohlo připad- nouti na jejich podíl v nabývání moci, on předním representantem svým zanášejí bo již i do oborů, kteréž ve všech kulturních zemích vyhraženy jsou — humanitě. A kde jest obranná organisace národů slovanských, kde jejich početně silné zastou- pení v lidovém parlamentě? Jakoby jich an nebylo, jakoby nebylo zájmů společných kteréž vymáhají jiz co nejnalehavěji — nutné sebeobrany? Kde jest zejména imposantní co do počtu sbor parlamentních našich zástupců, kde ná- vod, jak se chovati ohroženému, se všech stran napadenému národu našemu a jeho menšinám? Máme čekati snad, až bude naše ná- rodní dědictví všestranně rozchváceno, a až Němci zaujmou takové množství nových po- sic, že država jejich mimo vědomí a vedení
Němec Čechy
9 article
lidového parlamentu se upévní v nedobytnou soustavu opevněných tvrzí? Vždyť již i v té panské sněmovně ozval se hlas, že Němcům nikterak nepřísluší, aby zasahovali i do kulturních potřeb ostatních národů a překáželi jejich rozvoji. Hlas ten se ovšem ozval více v zájmu státu, v němž s úpadkem neněmeckých národů připravuje se i zmizení hranic zemských, bezpečících jeho trvání. Politika zdejších Němců, možno-li ještě takovémuto činění přiznati takové označení, žene prostředky neústavními, mimozákonnými ku přetvoření státu mnohonárodního ve stát uchváceným vlivem německým opanovaný — tedy ve stát německy a pro Němee ovládaný, avšak samostatná existence ta- kového druhého státu vedle sjednoceného Německa jest nemožná a nemyslitelná, mezi- národně pak nesnesitelná My, kteří nemáme za to, že neněmečt národově v Rakousku svému poslání chtěj se zpronevěřiti, že by chtěli svou velikou minulost obětovati nynější nepříčetnosti zdej- ších politiků německých, máme za svou nej přednější povinnost obrátiti se k odpovědným politikům našim s otázkou, jak dlouho má tento neudržitelný stav ještě potrvati?
Němec Německo Rakousko
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 29. prosince. (Telef. zpr. „Nár. Listů“.) Dlouhá, několikahodinná schůze panské sněmovny, ve které vyřízeny všech ny pilné záležitosti, dodané sněmovnou po- slaneckou, stala se dnes neobyčejně za- jimavou, a to především řečí bývalého místo- držitele pražského hr. Franliška Thuna, řeč neočekávanou po minulosti tohoto šlechtice, řečí, jež byla největším výkonem dneška. Ač výslovně prohlásil, že je Němcem a že jako Němec mluví, se vší rozhodno st vystoupil proti trhání Čech, od soudil německou obstrukci na če- ském sněmu, vyslovil se pro universítu jiho- slovanskou, italskou a druhou českou — nazý- vaje bezprávím zadržování těchto kultur- ních požadavků neněmeckých národů — a dále zabýval se v celku objektivně národnostními jazykovými spory v Čechách.
Franliška Thun Němec Vídeň Dlouhá Čechy panská sněmovna
11 article
Co ho přimělo k stanovisku, jaké za svého místodržitelování nemíval, bo prostředně známo není, ale soudí se, že koncervativní šlechta v království českém pocituje osamocenost, ve kteréž ocitla se po zavedení všeobecného a rov- ného práva hlasovacího ještě více, nežli v jaké byla dříve a že vidí potřebu v zájmu vlastním hledati oporu dole. Hr. Thun nepřestal na kritice národníeh bojů v království českém a na konkretních ná- vrzích k řešení odvěkého zápasu mezi oběma národnostmi, nýbrž věnoval se také thematu, kterým zabýval se ve sněmovně panské již opětně: poměrem obou polovin říše navzájem zvláště jednotou a jednotností armády Bar. Bienerth ve svých výkladech byl opatrný na všechny strany, slibil loyál- nost a objektivnost ve věcech ná- rodních. V příčině rakousko-uherské banky prohlásil, že záhy uplyne platnost je- jího privileje a že potom vláda vstoupi do akce. Pokud týká se věcí vojenských reklamoval stejně rozhodně práva koruny, jako práva rakouského parlamentu vůči parlamentu maďarskému. Dr. Eppinger promluvil dnes v panské
Thun Bienerth doktor Eppinger Hradec
12 article
sněmovně prvou velikou svou řeč. Rozdě lení země podle jazy kového úze mí, jak to nazval, prohlásil za nejne vinnější věc na světě. Dru. Eppingrovi stručně a řízně odvětil vrchní ředitel zemské banky dr. Mattuš. Zvláště rozhodně zastal se dobrého jména měst Prahy, vykládaje stručně, ale názorně psycho- logii posledních událostí pražských. Celá snč- movna, všechny ministry v to počítaje, napjate naslouchala jeho ostře nabroušené, ale jemné polemice proti vůdci Němců z království. Dnes formálně vídeňský parlament odebru se na novoroční prázdeň. Z Vídně, 29. prosince, (K. k.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi v 1.35 hod. a věnoval vřelé pohrobní vzpo- mínky zesnulým členům: kn. Lobkovicovi, kn. P. Liechtensteinovi a šl. Inama-Sterneggovi, jež čle nové sněmovny vyslechli stojíce. Na jednací pořad byly dány: zákon zmoe- ňovací, předloha k ochraně živnostenského majetku, mezinárodní úmluva o zákazu noční práce žen průmyslu zaměstnaných, zákon o mísiních drahách a předloha o zcizení státního majelku. Před přechodem k jednacímu pořadu vzpo mněl předseda procítěnými slovy strašlivé katastrofy, jež udála se právě v jižní Italii a žádal sněmovnu za zmocnění, by jměnem panské sně. movny směl tlumočiti italské vladě projev nejvře- lejší účasti. (Hlučný souhlas.) Přechází se k vyřízení jednacího pořadu. Rel. Niebaner zahájil rokování o zatímném roz- počtu. Ke slovu jsou přihlášeni, dr. Russ, hr Fran lišek Thun, svob. pán Czedik, hr. Piniň sk dr. Eppinger, svob. pán Plener a svob. pán Berger.
doktor Mattuš Němec Windischgrätz Lobkovic P Liechtenstein Russ Fran Thun Czedik Eppinger Plener Berger Praha Vídeň Ina Sternegg
13 article Dr. Russ
Dr. Russ navrboval, aby rozpočlový rok počínal 1. dubnem Myšlénka dvouletébo rozpočtu neměla bys odmítati. Kritisuje správu, pohřešoval kontinulit v nejvyšších ústřednách. Za posledních 10 let mame asi 50 odborných ministrů. Bylo by dobré v čelo správních odborů postaviti státní podta- jemníky, kteří by zaručovali jednotnost správy. Povolávání osob z nižších instancí do ministerstev dělo se poslední dobou dle národnostních hlediska znacionalisovány celé správní sbory. Při sestavování ministerstva veřejných prací byla jmenována pětina českých úřadníků Ministři vybí- rají se často ze stran zcela malých, jejichž členove dohromady tvoří většinu a jsou vázání požadavky svých mandantů. Zmíniv se o pasivní resistenci, vlivu poslanco na obsazování míst, jednání okresních hejimanů, za- vedení telefonických rozkazů, poukázal na novinovou zprávu, že od 1. ledna nemá bst u jistého ředitelství st. dráhy ponechán žadný německý úřadník. Chce aby úřadníci byli prosti všeho nezákonného i parla- meniního vlivu. Nyeějšímu min předsedovi vytýká, že v komoniké o pověstném nočním vyjednávání stran zřízení koaličního kabinetu byly strany vy zvány vykonávati vliv na úřadnictvo, pokud jedná se o podání a styk úřadů se stranami. Vlada nemá být ovládána. Kazeň úřadnictva musí se zvýšiti. Rád by chránil úřadnictvo před nezákonným vlivem, zachoval kázeň a předešel všemu nebezpečí. které by mohlo vzniknouti správě z vykonávání vlivu na úřadnictvo. (Pochvala.)
doktor Russ Vlad
14 article
IIr. František Thun prohlašuje především, že vývody jeho čelí k tomu aby rozpory nebyly rozmnoženy, nýbrž že vývody ty prodehnuty jsou snahou, aby se u nás docílilo lepších a pokojných poměrů. Promlouvá nejdříve o rozpočtu, jenž jest vlastně těsně před schodkem a radí k většímu hospodářství. Pak přechází ku politické sitnaci- a prohlašuje úřadnický kabínet za větší záruku bedlivého bájení státních zájmů, než slabou parla- mentní vládu; dále pak poukazuje k tomu, za jak obtížných poměrů poslanecká sněmovna, aniž byla poskytnuta nějaká koncese, vyřídila zmocňovací zákon a rozpočet a předlohu annekční přikázala výboru. K tomuto výsledku blahopřeje nejen mini- sterskému předsedovi, nýbrž i poslanecké sněmovně. Řečník se nikdy s lím netajil, že o so bně j e st
Thun
15 article
V drobném prodejít ranní člslo o sobě . . za 8 večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čisle večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul-, 3. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl
16 article
Jodpůrcem všeobecného práva blaso- vacího a že jenom z nátlaku pro ně hlasoval. Tím nepokrytějí problašuje, že by co nejvíce litoval, kdyby říšská rada, zvolená na základě všeobecného práva blasovacího, se neosvědčila, ba že by to po- važoval za neštěstí. »Nejsem s to vylíčiti následky tohoto neštěstí proto přeji poslanecké sněmovně, aby jí vědomí po- vinnosti podněcovalo k intensivní práci, kterou v krátké době skutečně vykonala. Dále si přeji tou- žebně, aby naše činnost nevyvíjela se proti posla- necké sněmovně, nýbrž společně s touto sněmovnou, (Pochvala) Obtíže, které se vyskytly ve vnitřne situaci a poměry, které se vyvinuly v ci- zině, donutily vládu a strany použíti veškeré síly, aby na venek byl učiněn pravý dojem, že tam, kde jedná se o zájmy státu, mizí všechny rozdíly a vzniká veliká většina, aby hájila zájmy stálu a o ně pečovala. (Pochvala.) O bouřlivých demonstracích v Praze. Jednou z nejvyšších obtíží za vlády minister- ského předsedy byly politováníhodné zjevy, které jsme zažili na ulici. Bylo úkolem vlády, aby nej- dříve zde zjednala klid a pořádek, neboť klidná poli- tika jest možná jenom tenkrát, když ulice mlčí každé výstřední a výtržnické vystupování ulice jest zjevem, který takřka ochromuje politický život. (Sou- hlas.) Proto musila vláda energicky vystoupiti proti oněm politováníhodným zjevům, které, kdyby se v nich bylo pokračovalo, byly by stále větším ne- bezpečím Musila zjednati v Praze klid a pořádek. Vyhlásila stanné právo. Děsím se pojmu stanného práva a nedovo- luji si žádnou kritiku o lom, zdali právě vy hlášení stanného práva bylo správným.
Musil Praha Jodpůrc všeobecný práv blaso
17 article
. Děsím se stanného práva, poněvadž jeho na- sledky jsou strašlivé, jestliže hned na začálku nemá jako zastrašovací prostředek plného účinku. Bohu- diky tento zastrašovací účinek však působil, bohudíky nebyl obětován ani jeden lidský život a klid a po- řádek se opět brzy dostavily. Přeji si co nejsnažněji, aby t nto pořádek byl zachován netoliko v Praze, nýbrž také v celé řadě ostatních míst a měst, kde rovněž bylo pozorovati mimořádně povážlivá hnutl a kde snad od počátku nebylo užito oné míry ostrých opatření, jak šnad bylo žádoucno. Ke hnutí v Praze přidružilo se druhé hnull proti němuž vláda — děkují jí za to — rovněž rázně vystupuje, totiž hnutí boykotové. Od- suzoji co nejrozhodněji, jako každý vzdělaný člověk. všechny pouliční výtržnosti a všechny pokusy ho- spodářské války uvnitř státu, poněvadž co nejváž- něji obrožují mír a pokojný vývoj ve státě. Se zře- telem na tyto smutné zjevy jest však politik nucen položiti siotázku, z jnkých příčin tyto zjevy plynou Chci především objasniti otázku, odkud po- cha zí rozechvění v českém národě.
Praha
18 article
Předesllám, že jest mne samozřejmě v té přl- čině vzdálena j akákoliv tendence v ůči některé straně. Rozechvění českéhonároda po- ehodivnad z doby, kdy centralisnce a germanisace pracovaly společně, aby český živel se nezmohl, kdy ústavní zákony z r. 1867 byly schvá- leny bez Čechů a částečné proti Čechům. Rozechvění to pochodí z doby kdy nebyla provedena ustanovení Čechům ústavně zaručená Myslím tím jazykovou rovnopráv- nost ve školách a v ůřade ch. Rozechvění to plyne též částečně z proti vy ke druhému národnímu kmeni, jent v Čechách bydlí a pochází konečně z onoho drobného škádlení, jež se denně opakuje a dotýká se neustále citů českého národa. Vyjímám-li při tom ně- kolik takových momentů, jsem si dobře vědom, že leckteré z nich mohou se zdáti snad mali- chernými, avšak stálým používání m momentů dospělo se k oněm násled- kům, jež přivodily nevraživo st. Na místo každému Čechu drahé ho a ta ké
Čecho Čechy
19 title
Katastrofální zemětřesení v Calabrii a na
Calabrie
20 article
eškeren vzdělaný svět stojí dnes pod stra dojmem příšerné živelní katastrofy na nej- m konci luzné Italie — kalastrofy, její síako ještě je hrůznější než zničení Saln na Martinique v roce 1902 a ruin San posledních zpráv z Říma páčí se oso řesení a vzbouření moře zahynulých — u čísfici, jakou nezaznamenává ani žádná 750001 ujícím dojmem tiskne se hluboko v srde lidskou takové děsné a zákeřně přepa- oucích sídel lidských rozpoutaným př- sivlem. A dojista, že prvním pocitem myšlenkou vedle litosti jest: přispěti po- neščaetníkům, zbaveným všeho přístřes šlivé otřesy země, jimž obyvatelstv sž uvyklo, poněvadž se téměř pravidelně ly, nabyly netušené a hrozné sti a rozsahu, při čemž posu- jejlch středisko k sicilském ozsah ohromné katastrofy lze z doslých posud zprá védnouti, ale jisto, že bylo sti nebo úpl ě zničeno několik zahubeny v ssutinách jich celé isíce lidí !l á pohroma stihla zvláště sicil mtrb Messinu, jedno z prvních ob sích měst ttalských s přístavem, jenž ná- nejkrásnějším a nejlepším na světě. Calabrie a Sieilie byly postihovány země- jím již od sifověku; roku 1693 bylo na (hrozným zemětřesením zničeno 54 měst vesnic při čemž zahynulo více než D lidí a při katastrofé r. 1783 byla Mes váijž jedun skoro úplně zničena. V nejno době velná utrpěla Messina s jinými sici pětře sením v letech 1902, 190 a 1906, v Calabrii pak nastala velká katastrofa r 1907, která jest posud v paměti. Katastrofa pondělní svým hrozným rozsahem a počtem obětí řadí se k největším, jež tyto kraje kdy stihly.
Martinique Řím Messina Calabrie Mesa Italia
21 article Rozsah katastrofy.
Rozsah katastrofy. Z Říma, 28. prosince. Mnoho se uprchlíků, kteří v nastalé panice spěchali k přístavu messinskému, aby na člunech a bárkách zachrá- nili se na širé moře, bylo pohlceno vlnami. Četné veřejně a soukromé domy v Římě vyvěsily smuteční prapory. Město po- skytuje chmurný vzhled. Telegrafické úřady jsou obleženy zástupy, které chtějí posílati depeše anebo očekávají zprávy. V okol! Messi ny bloudí tisíce osob, které v šíle- ném strachu prchly z města a do- posud se neodvážily vrátiti se Celé části Messiny a předměst jsou hromadou ssutin. Záchranná akce jest tím těžší, že záchranné mužstvo krok za krokem ocitá se v nebezpečí býti zasypánu. Z Říma, 29. prosince. Potvrzuje se zpráva. že Messina jest úplně zničena. Ne- štěstí bylo dovršeno požárem, j enž vznikl výbuchy plynu. Moře, jež se otřesem vzedmulo, zavalilo čás města bahnem, takže záchranne práce jsou velmi ztíženy. Messin- ská předměstí Foro a Gauzieri jsou smetena s povrchu země. Mrtvých zraněných jest mnoho tis! c. Pohromou bylo stiženo cele východní pobřeží Sicilie od Mes- siny až do Augusty. Město Riposto leží v ssutinách a Catania těžee po- škozena V Calabrii bylo město Palmi skoro úplně zničeno a obyvatelé bloudí polonaz ulicemi. Canitello jest srovnáno se zemí
Messi Fora Řím Messina Sicílie Mesa August Calabrie Palmi Gauzieri
22 article
Purkmistr města Bagnara oznámil, že větší část města jest zulčena a katastrof vyžádala si mnoho lidských životů Také již dříve těžce postižené město Stefan- coni jest tentokráte úplně pobořeno Město Reggio stihl stejný osud jako Messinu a také město Gioja bylo po bořeno. z Říma, 28. prosince. Dle zprávz Messiny zahynulo tam při země- třesení v Calabrii 30.000 osob. Celkový počet oběti v celém ob- vodu katastrofy udává zdejší »Tri- buna« na 75.000 osob. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy, kter došly ministerstva námořnictví, potvrzujl,že Messina jest zničena. Jsou obavy, že týž osud postihl také Reggio di Calabria. Také vět- sina osad, ležících na mořské úžině messsinské, zdá se býti propadlou zkáze. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zvláštní vy dání časopisu »Giornale d'Italia« sděluje,že mezi mrtvými nalezá se biskup messinský a generál Costa. Počet mrtvých udává se v Messlně na 12.000 a v Palmi na 500. List dále sděluje, že 4000 vojáků z posádky římské odjelo na místo neštěstí za vedení velitele armádního sboru řím ského, generála Fecia di Cosato, jemuž byl udělena neobmezená plná moc pro území mes sinské. Z Regio di Calabria nedošly zprávy Jsou obavy před nejhorším. Četní občané sicilšt a z Calabrie, žijící v Římě, odjeli. Z Calanie, 29. prosince. (K. k.) Ze všech zemětřesením postižených míst docházejí stále nové vlaky se zraněnými a polooděnými uprch líky, v nichž neutuchla ještě vzpominka na kata strofu. Mluví málo a stále volají: Messina jes zničena!
Costa Fecio Cosato Bagnara Stefan Reggio Messina Gioja Řím Calabrie Reggio di Calabria Palmi Regio di Calabria Calanie Giornale d ' Italia
23 article
Potvrzuje se, že v Messině sřítily se radnice, kathedrála a kasárny. Z 200 mužů v kasárnách celnický ch bylo zachráněno pouze 41. Na ná- draží hlásilo se při vyvoláván personálu z 280 zřízenců pouze g. Zprávy z venkova potvrzují, že zemětře- sení zpustošilo všechny vesnice V Ripostu jest 17 mrtvých. V Ali se sřítilo několik domů, při čem bylo mnoho mrtvých a raněných. Z Cosenzy, 29. prosince. (K. k.) Domy v Palmi staly se nezpůsobilý m k dalšímu obývání. V troskách jes Pry 500 mrtvol. Počet zraněných jest velmi velký
Messina Cosenza Palmi
24 article Pomocná akce
Pomocná akce Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Lékaři utvořili pomocný výbor a vypraví nemocniční loď, aby přispěli ku pomoci obětem katastrofy messinské. Do Messiny odjela loď Červeného kříže. Proslýchá se, že náčelník generál- ního štábu divise messinské otá- zal se telegraficky v Catanii, zda město může dáti přístřeší obyva- telům messinským, poněva dž Messina jest úplně zbořena. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Loď „Re gina Margherita“, na níž vstoupily četné osoby, odplula za živé účasti. V Palermu jest hluboký smutek jak nad bezpříkladnou pohromou, jež ostrov stihla, tak i proto, že četné osoby mají v Messině příbuzné a přátele. Úřady v o sa- dách, zemětřesením postižených žádají naléhavě o pomoe. z Říma, 29. prosince. Mezi loděmi, kotvícími v úžině Messinskéa radiotelegralickou stanicí v Ři- mě, bylo zřizeno radiotelegrafi- cké spojení. V prvních přímých zprávách
Palermo Messina Catania Řím Re gina Margherita
25 article Sicilii.
Sicilii. potvrzuje se smutná zvěst, že Messina a okolní osady jsou pobořeny. Ministerský předseda Gie- litti zaslal prefektu neapolskému 100.000 lir na zakoupení potravin obyvatelům v Messině v Reggiu di Calabria. Vláda pokračuje neustále v záchranných opatřeních. Požádala rovněž na- lébavě lodní společnosti, aby daly své lodi k dis- posici. K Messině připlula létací eskadra. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Ministr vnitra vydal přísný rozkaz, aby v Messině zabránilo se všelikým násilnostem. Z Pařiže, 29. prosince. (K. k.) Fran- couzská vláda vyslala do Messtiny dva křižáky a tři torpédoborce. President Falliěres, ministerský předseda Cle- menceau, ministr zahraničních záležitostí Pi- chon, jakož i členové sněmovny a senátu za- slali italské vládě soustrastné telegramy. Z Malty, 28. prosince. (K. k.) Vále čné lodi „Exmouth“, „Eurialus“, „Mi- nerva a „Sutley“ vypluly do Me ssi- ny na pomoc.
Fran Falliěres Messina Reggio di Calabria Řím Pařiže Malta gie sněmovna senát
26 article Přičina jiho-italského zemětřesení.
Přičina jiho-italského zemětřesení. Z Říma, 29. prosince. Dle známého seismo- loga prof. Palazza jest příčina otřesů země v Calabrii stále táž. Calabrie jest mladá země a proto jest podrobena tektonickým přesunům v hlubších vrstvách. Leží v jedné z oněch oblastí, jimiž prochází čára poruchová, zjištěná prof. Suessem. Tato čára má tvar oblouku běží přes Kalabrii, sahá až k Messině a má střed v Liperských ostrovech. Pokud neskonči velký tektonický přesun, jenž počal 8. záři 1905, budou trvati otřesy země, které již pře- výšily počet 100. Další zprávy viz na straně4
profesor Palazza Suess Řím Calabrie Kalabrie Messina