ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f45918b0-77e8-11dc-87e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 60, place 59, org 17
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. prosince 1908. Císlo 358.
4 article K útoku na presidenta Falliěra
K útoku na presidenta Falliěra Doplňujeme telegrafické zprávy o poťouchlém skutku jakéhosi protirepublikánského pomatence, který presidenta Fallnra, konajícího svou do- polední procházku na rohu avenue de Jéna a place Etoile napadl, pěstí udeřil do obličeje. Přepadený president, jenž je statné, zavalité po- stavy, chtěl setřásti útočníka, při čemž ob muži upadli na zem. President přerazi svou hůl. Nebyl zraněn, až na nepatrné škráb- nutí. V zatčeném útočníku byl zjištěn sklepník Jean Mathis, 34letý, rozený ze Savojska. Do- sud nebyl trestán. V jeho kapsách byla nalezena členská legitimace nacionalistické »Ligy vlasti francouzaké«, medaille, podobizna generála Merciera a vévody Orlean- ského. Smýšlení Mathisovo náležitě karakteri- suje okolnost, že při domovní prohlídce byla na- lezena v jeho bytě spousta reakcionár ských listů a monarchistických bro- žur. Mathis činí dojem člověka potrhlého, jemuž akce monarchistů a klerikálů popletla mozek. Ho nosil se svým skutkem, který prý mu velela po vinnost a svědomí. Při výslechu prohlásil: »Byl jsem již dávno odhodlán k nějaké demonstraci.
Fallnr jít Jén Mathis Mercier Orlean ský Mathisův Savojsko
5 article
Skutky presidenta vzbudily ve mně hnus. Ne- mohl jsem vidětí, že hlava státu je společníkem a ochráncem nepřátel národa a že slouží ze- jména svobodným zednářům. Čekal jsem na příležitost. V posledních třech dnech udály s věci, které mne přiměly, abych hned jednal Provedl jsem vše po důkladném uvá- žení a vím, co mnozi dobří Francouzi jako já mysli.« Mathis byl po výslechu klidný, ano pro- jevoval jakési veseli a s úsměvem se uklonil, když mu bylo oznámeno, že bude žalován pro násilný skutek proti státnímu úřadníkovi a ponechán ve vazbě. Obhájce si nezvolil. Stačí si prý sám. O Mathisovi se dále sděluje, že byl sel. ským synkem ze Savojska, před 8 lety přišel do Paříže, stal se sklepníkem v »Taverne de la Saurac« na boulevardu St. Michel a j-ho představení mu dali nejlepší vysvěd- čení. Byl klidný, spořivý, střízlivý, nepěstoval špatné styky a nikdy nemluvil o politice. Též jeho kvartýrská prohlásila, že Mathis, jenžu ní bydlel pět let, byl nejspořádanějším nájem- cem, kterého kdy měla. R. 1906 zažil Mathis věc, která na něj mocně působila. Četl v no- vinách nabídku k sňatku mladé mi- lionářky, která si přála za manžela m la- dého muže z lidu. Mathis se přihlásil, obdržel návštěvu staré paní, která mu pravila, že její příbuzná ho chce dříve vidět, že siee nemůže ručiti za úspěch, ale že bude nutno zaplatiti útraty. Mathis zaplatil ze svých úspor 500 fr. staré paní a když se setkal s milionářkou, zamiloval se do nl a oběto- val jí celé své těžce nastřádané jmění v obnosu 6000 fr. Na to dostal jednoho dne psaní, že jeho nevěsta náhle zemřela a že je již pochována. Zdrcený muž koupil květiny a věnec a spěchal na hzhilau. Na aoatě polkal nAa. žě . 4 51. mrtvá nevěsta se smíchem hovořicí se svou tetou.
Francouz Mathis Stanislav Michel Savojsko Paříž Taverna jít le Saurac
6 article
Tato událost, jež měla za následek odsou- zení obou podvodnic, působila na jeho duševní stav. Před půl letem vystoupil ze služby a žil o samotě ve svém pokoji. Tvrdil, že se zanáší sociologickými studiemi. Jakého druhu byly tyto studie, tomu nasvědčují nacionalistické žurnály a brožury, nalezené v jeho bytě. V osamělém rozjímání zmocnila se ho myšlenka z ach rá- niti republiku. A pod vlivem této velké myšlenky šel ubožák a udeřil presidenta repu- bliky do tváře. Jeho hrubý a nesmyslný útok je všeobecně odsuzován. Všeobecně se pouka- zuje, že klidného a neškodného sklepníka po- pletlo štvaní reakcionářský ch stran, jež ve svých schůzích, manifestacích a ve svých listech neustávají tupiti vládu repu- blikánskou. Zbrklý kousek neinteligentního sklepník připominá podobný uličnický atentát, který spá- chal na presidenta Loubeta elegán z aristo- kratických kruhů, sportsman a royalista baron Christiani. Jak známo, vyřítil se tento gen- tleman r. 1889 na presidentskou tribunu na zá- vodech v automobilu a srazil Loubetovi holl eylindr s hlavy. A prohlásil pak, že chtěl uči- niti pouze symbolický posuněk. aby vyjádřil presidentovi republiky své opovržení. Do této kalegorie »politických herců« patří též excen- trický žurnalista Gregori, který vystřelil z revol- veru na Dreyfussa.
Loubet Christiani Gregori
7 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 28. prosince. (Úřadníc ká vláda.) V uveřejněném dne 15. listopadu vlastnoručním listě, jímž se bar. Bienerth pově- řuje sestavením přechodného úřadnického mini- sterstva, panovník uložil novému ministerskému předsedovi, aby v době co nejkratší připravil opět půdu kabinetu parlamentnímu. Jest známo, že bar. Bienerth učinil jakýs takýs pokus, aby vyhověl panovnickému nařízení, že však ten po- kus se rozbil o neústupnost Němců z Čech z Moravy, kteří bez národního rozdělení králov- ství českého nechtějí připustiti ani klidné roko vání českého sněmu a na Moravě odporují zřl zení české university, ač i sněm moravský se již vyslovil ve prospěch české a německé uni- versity v Brně. Bez českého sněmu není možno koalice na říšské radě a bez koalice parlamentní není také možno trvalé parlamentní koaliční mi nisterstvo. Bar. Bienerth oznámí panovníku vý sledky svého vyjednávání, umyje si jako Pilát ruce a postaví se v čelo rekonstruovaného, ten- tokrát už trvalého a ne přechodného kabinetu úřadnického.
Bienerth Němec Pilát Praha Čechy Morava Brno
8 article
Většina poslanecké sněmovny, vzešlé ze všeobecných voleb, je pro vládu parlamentní, ale nedojde na ni, poněvadž si toho nepřejí Němci. Pozbyvše své bývalé nadvlády v parla- mentě, nestojí o parlamentarismus a dávají přednost byrokratické vládě, poněvadž byrokracie zejmena vysoká byrokracie, jest dosud převážně némecká a její vláda může tedy býti Němcům jen na prospěch. »Kur. Lwow.« právem viní Němce z tábora liberálního i klerikálního, že jsou zlým duchem, který kazi mír ve státě. Politika germanisační, prováděná půl století, zbankrotovala a nemůže se vrátiti. Národní myšlenka odolala všem pře- kážkám a nadejde doba, kdy bude slaviti vítěz- ství v zákonodárství. Němci snaží se zadržeti vítězný pochod této myšlenky umělým vyžívo- váním centralismu, sloučeného s germanismem. Jednou podrobností této německé rozkladné práce jest, provedené právě zmaření koaličního kabinetu. Úřadnický kabinet musí proto naraziti na odpor všech neněmeckých stran, které jsou povinny vyvstati na obranu parlamentarismu, poněvadž jen za vlády přísně parlamentní může vzrůstati a rozkvésti také myšlenka národní. Sněmovna za vlády úřadnické sklesla by beztoho na stroj, vyrábějící zákony na ukojení »státníeh nezbytnostl«.
Němec poslanecký sněmovna
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. prosince. Znamení doby. Z Lodi, 25. prosince. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Ministr vojenství společně s ministrem ko- munikací vydali rozkaz, aby veškeré silnice palntsty,—(kv) hvlynojknntšima. čana přivedeny do nejlepšího pořádku. Následkem toho započalo se ihned pracovat s největší energií na opravě všech silnic a cest, vzdor tomu, že nynější zimní čas pro podobné práce jest nepříznivý. — Úřadními vyhláškami, ve všech novinách uveřejněnými, vyhlašuje se rozkaz generálního gubernátora, aby všichni majitelé poštovních holubů tyto ihned odvedli na nejbližší vojenské stanici. Osoby neupo- slechnuvší tohoto rozkazu anebo ti, kteří by po uveřejnění tohoto rozkazu chtěli tajně nadále poštovní holuby chovati, budou administrativně potrestáni a sice: buď 3000 rubly pokuty anebo třemi měsíci vězení. — V jisté zdejší společ- nosti nalézal se také důstojník ruského vojska původem Němec. Při rozhovoru o nynějším mezinárodním napjatém položení, byv některými pány otázán, jak by se zachoval v případě války rusko-německé, odpověděl hrdě — že jako Němec, vzdor tomu, že jest důstojníkem ruského vojska, nikdy by proti svým bratřím Němcům nebojoval, což prý možno i předpo- kládati u ostatních důstojníků-Némců v ruském vojště. Takových a podobných důstojníků jest v ruském vojsku od podporučíka počinaje a ge- nerálem konče na tisíce, na úkor Rusů, Poláků a Slovanů vůbec a v připadě konfliktu rusko- německého válka pro ruskou říši mohla by skončiti mnohem hůře než válka rusko japonská,
Němec Rus Polák Ruska Praha Slovan
10 article
kde, jak povědomo, také Němci-důstojníci, gene- rálové a admirálové, bojovali proti Japonsku s výsledkem pro Rusko tak tragicky smutným. Ruská vláda by měla zavčas prohlédnouti řady Němců-důstojníků i administrace občanské od míst nejvyšších až do nejnižších, aby nebyl opět překvapena hotovými událostmi, které by mohly míti pro ruskou říši nesmírné následky »Bohemský.«
Němec Rusko
11 article Záhadná afára.
Záhadná afára. Z Brestu se sděluje, že obrněnec »Gaulois«, jenž musil svou cvičnou plavbu přerušiti, poně- vadž jeho stroje byly rukou zlo- činnou vážně poškozeny, uvízl u ostrova Hoediku, podařilo se mu však vlastní silou opět se uvolniti. Velitelem na obrněnci je bratr socialistického vůdce poslance Jaurěsa. Jelikož zvláště konservativcí vinili rádi sociali- stické předáky, že podněcují za zvláštního svého antimilitaristického stanoviska stoupence svě k ničení, válečných lodí — případů podobných bylo již několik — bude to voda na mlýn obžalobcům těm, ač ovšem ani případ ten není žádným pro to důkazem. Boje v Arabii. V Adenu proslýchá se, že mullah napad kmeny Angličanům přátelské, že pobil mnoho lidí a uloupil množství velbloudů. Později prý se několik kmenů spojilo, napadli mullahaa většinu velbloudů zase zpět ukořistili. Turecký parlament. Z Cařihradu, 28. prosince. (K. k.) Sně- movna schválila po stručné debatě odpověď na trůnní řeč se slohovými změnami, provedenými včerá komisí. Nebezpočné napjeli mezí Argentineu a Brasilií Napjetí, které vdádlo už delší dobu mezi oběma státy jihoamerickými, zvláště k vůli růz- ným sporům pohraničním, přiostřilo se v po- slední době nepbyčejnou měrou. Zvláště proto že brasilská vláda zdráhá se uzavříti smlouvu aby opětné zbrojení obou států na moři bylo obmezeno neb zastaveno. Argentinská republik chce prolo provésti lodní demonstraci na pobřeží brasilském. Root, ministr Spojených států severo- amerických pro vnější záležitosti, snaží se vše- možně, aby zabránil srážce. Prostředkování Anglie Argentina už odmítla.
Jaurěsa Brest Arabia Aden Cařihrad spojený stát severo Anglie Brasilia Napjetí
12 article
Nový portugalský kabinet. Po mnohých obtížích sestavil novou vládu v Portugalsku dosavadní ministr spravedlnosti de Campos Henriques, rovněž konser vativec jako předchůdce jeho. Tomuto byla ode- přela sama konservativní strana podporu svou., protože choval prý se tuze shovivavě ke hnut klerikálnímu, jež trůn portugalský nanejvýš již podrylo. Nikdo ale nevěří, že ministerstvo toto dlouho potrvá, neboť osobní třenice mezi vůdci konservativními hrozí dále a hlavní jich předák Vilhena chce vyvolati rozhodnutí strany proti Henriauesovi. poněvadž prý přijal portefeuille bez svolení strany. Jak byly obsazeny v nové vládě jednotlivé odbory, jsme již přinesli. Státní převrat ve Venezuele, Nových zpráv o hnuti v republice té dnes není kromě telegrafických, jež jsme byli již uveřejnili, a krom depeší, jež klademe níže. Dnes jest ale zřejmo již, že jako Gomez byl vyhoupnut na stolec presidentský zvláště vlivy Unie a Hollanska, Castro ve snaze po znovu- nastolení svém podporován bude Německem, je- muž dle všeho učiní v Berlíně značné ústupky pro jeho obchod a vývoz. Venezuela v křižo- vém ohni mezi dvěma skupinami států do- spěje ke klidu ovšem ještě méně nežli dříve. Obava Gomezova před blízkým povstáním do- kazuje jen naše tvrzení, že Castro čítá i na- dále ve Venezuele přečetně stoupencův, zvláště proto, že hájil až dosud neodvislost země proti vykořisťování cizozemským velkokapitálem. Sta číli-li, aby věc jeho znovu dovedli k vítězstvl jest ovšem více než pochybno. Národně kulturní snahy české ve Vidni. Krulý obranný zápas, jaký nám je věsti v Če chách, na Moravě a ve Slezsku, zabírá všechnu naš- pozornost i největší část sil tak, že ani si dosti ne
jít Campos Henriques Henriaues Gomez Castro Gomezův Portugalsko Venezuela Německo Berlín Morava Slezsko
13 article
všímáme jevů jiných, pro naši národnost a Eultur život svým vznikem a rozvojem radostnějších. Nevší máme si jich dost ani tam, kde jimi vystupuje naše národnost v nebývalém vzrůstu, ba kde i samému osvětovému životu našemu vzniká znenáhla nove středisko, Mame tuu na mysli Víde ň. Ve Vídni žije už na půl milionu Čechů. Do Vidně bezděky má spád oby- vatelstvo jižních Čech a Moravy. Při dosavadním uspořádání říše také, volky nevolky, tisícerými zále žitostmi jsme na Vídeň odkázáni. Na místě i pro ná — za dosavadních poměrů — velice důležitém, říšské radě působí čeští poslanci, zástupcové národa A přece kolik nás jest, kteří bychom poněkud podrob něji byli obeznámeni s duchovým — národně kultur ním — životem Čechů vídeňských, s jejich organisa cemi, snahami a tužbami? A kolik nás jest, kteří by chom nějak podstatně pomáhali tomu duchovému zakořenění a rozvoji naší větve vídeňské? Čím vyrůstá doposud česká vělev vídeňíská z Pe valého chrastí pouhého sloužení Němecivu v há samostatného života českého, to vzešlo téměř bez výjimky z její vlastní síly, její vlastní svépomocl Peuze českému školství — či vlastně jedné česko škole, škole „Komenského“, dostává se vydatnějš pomoci všeho národa, vedle ní poslední dobou poně- kud vydatné i Českému domu. Všechno ostatní zlí- dili sobě vídeňští Čechové sami
Čecho Vídeň Čechy Morava škola , škola „ Komenský
14 article
Kdo mezi námi na př. vůbec ví, že ve Vídni vy cházejí — mimo několik menších listů — dva česk denní listy politické — „Vídeňský Denník“ a „Dě nické Listy“ — že jeden z nich, „Dělnické Listy vychází již plných devatenácte lot? Kdo z nás sl duje do podrobna ten úporný dosud, pro nejprud odpor Němectva, bohužel, bezvýsledný boj ve Vídn o rozvoj českého školství i jen obecného? Komu vů- bec připadne, že ve Vídni dobrou návštěvu by vy- kazovati mohly i středni české školy — a kde i jen si pomyslil, že při skulečném spádu jižní Mo- ravy vůbec a při tom i českého studentstva morav- ského do Vídně zcela zdravě by mohla existovati ve Vídní i česká škola vysoká, zvláště u niver sitat Kdo si i jen všímá osvětových snah Čechů vídeň- ských, od jejich první inleligence do nejšíršího pro letariátu, kdo z nás ví o tom, kterak zvláště snaham inteligence a dělnictva pučí a raší všechno ve Vídn znenáhla k tomu, aby Vídeň se přiřadila k těm ně- kolika střediskům všeho našeho o světového ži- vota, která již působí mímo hlavní střed náš, mimo Prahu? To všechno jsou naší veřejnosti věci — až n skrovné výjimky — dosti málo známě, druhdy téměl neznámě. Vídeň, do které tisícové nás ročně doj- ždějí, tím vzhledem zůstává nám neznámou pevni- nou. Ale těm, kdož v ní žijí, neb aspoň poněkud sn se obeznámili, jest na jevu nejen možnost sil- ného kulturně národního života české větve nad Dunajem, oplodňovaného kulturam jinonárodními, Vídeň ovlivujícími, nýbrž i pozoru- hodný význam, jehož by kuliurním a společenským zorganisováním všeho českého živlu vídeňského a zabezpečením mu plné volnosti, získal celý nás národ vůbec.
Čecho Vídeň Praha Dunaj
15 article
Ve Vídní je vzorně zorganisován český živel do- sud jen v jedné své vrstvě: v dělnictvu. A to organi- sacemi dělnicíva sociálně demekratického a národně- sociálního. Prvá vykazuje mohutnost značnou a miá adta dahu aaa sváho prnaradas nalala 4 ninnmnn podporu českého školství a jiných kulturních podníkt vzdčlavacích (přednášky, koncerty, divadlo, pořádane vídeňským „Májem“) pro národně kulturní snahy české větve vídeňské vůbec, důležitost velikou. Druhá vrstva, která v posledních dvou letech s počala organisovati, jest inteligence česká, po většině postavení služebného, ale valnou částí upřímně česky cítící a jednajíci. Ta se organisuje jednotlivými spol ky, mimo dělnictvo stojícími. Ale českému národu ve Vídni schází dosud uvě domění i organisace vrstvy živnostensko-měšťanské Ta, až na skrovn“ čestné výjimky, se dává, bohužel v područí německé a zůstává v něm. Vládne jí zvl ště luegrovská strana klesťansko-sociální. I mezí živ nostníky se nalézají upřímní a obětaví čeští jednolliv ci, ale ti jsou v záplavě ostatních, bohužel, ne pr vidlem, nýbrž výjimkou. Nedostatek tohoto středního článku živnostensko měšťanského mezi inteligencí a dělnicívem znamení citelnou závadu v českém osvětovém seřadění a po- stupu české větve vídeňské. Tomu seřadění intenslv nější práci a všeobocnému nenáhlému postupu vad dále ckolnost, že český živel usazen je — a tí při veliké rozloze a místních vzdálenostech Vídni také jest roztříštěn — zvlášíč na obvodu města, p strádaje silnějšího jádra ve siředu. Kde do koncertu přednášky, divadelní zkoušky, zábavy, porady atd nutno ne jíti, nýbrž tramwaví jeti leckdy i přes ho- Jdinu, (am arei všeliké pospolité jednání jíž i toul zevní okolností citelně je znesnadněno.
Jdin Vídeň
16 article
Pořádání větších kulturních podniků vadí tale nedostatek velkých a vlastních místností. Jednoliv spolky mají dvorany poměrně malé. Ani dvorana Národního domu v XV. okrese, nebo dvorana dčl- nického domu českoslovanské sociální demokracie, nejsou tak velíké, aby mohly vyhověli požadavkům, jaké činí pořádání koncertů, přednášek a divadelních představení, k nimž třeba poměrně veliké návštěvy. Vypomáhá se tu občas najímáním místností něne- ckých. Ale ty, pokud jsou vůbec pro německý odpon dosažitelny (divadelní ochotnické jednotě „Pokrok“ hrozilo se opětovně, že ji nebude již pronajímán sál, ve kterém dosud za drahé peníze hraje), jsou českým uspořádáním dostupny jen občas, když právě nejsou zabrány účely německými Velmi zlou překážkou rozkvětu osvělového živol Čechů vídeňských byla dosud trhlina, ba do nedávna propast, zející — pro třídní rozpory sociální — mezi organisovaným dělnictvem a inteligencí. Ta na štěstí poslední dobou poněkud se umenšila. Ano na chvlli byla úplně překlenuta. Stalo se tak při pohostinských hrách městského divadla Král. Vinohradů ve Vídni, při kterých došlo, byť i ne formálně, ke společnému, přece aspoň k souběžnému postupu všech stran a vrstev českého obyvatelstva Vídně, k upřímné r- dosti všech jich a ku překvapujícímu prospěchu věci samě. A jsou, bohudík, známky dosti bezpečně, že i v budoucnosti ryze kulturní podniky české, zvlášté školské a umělecké, budou moci téšiti se podobné souběžné činnosti a pod- pory všech stran českých (kterých na ne- štěstí ve Vídni je tolik, co v Čechách a na Moravě pospolu).
Vídeň Čechy Morava Jednoliv spolek národní dom v XV městský divadlo Královský
17 article
A jest to opět divadlo, kleré v každěm přípau By mohlo být úplně jisto podobné všestranné účastí veškerého českého obyvatelstva vídeňského. By- lyť již za souhlasu všech strán v září t. r. ve Vidni na jaro 1909 předběžně smlouvány pohostinské hry činohry městského divadla Král. Vinohradů a děly s vážné porady o pozvání a získání k občasným po- hostinským hrám Národního divadla pražského, Ná- rodního divadla brněnského a městského divadla plzeňského. Na zřeteli zůstávala arci vždy jen č i no- hra, poněvadž náklad při dobré opeře byl by příliš veliký a operetou ve Vídni z různých podstalných příčin nesnadno by bylo vystoupití. Dějí se nyní ve Vídni porady a podávají se ná- vrhy i na pravidelnou organisaci přednášek, koncerto z Čech a Moravy pro Vídeň u to i při dosavadním nedostatku vlastní české veliké místnosti. Pořízením vlastní budovy dostaly by nejen tyte všechny záměry, ale i všechen vnitřní osvětový život Čechů vídeňských arenu, střed a vzmach, u nás v Čechách a na Moravě dosud netušený. Oporoua přímo jedním zdrojem byla by mu veliká knihovna, jaká se poříditi má ve Vídni ze vzorné knihovny spol- ku „Svatopluk Čech“ a knihoven všech ostatních větších spolků českých, jež by v tom případě se spo- jily a v české budově se umístily jako jednotná knihovna veliká, stále doplňovaná a s veřejnou čí- tárnou spojená.
Čecho Čo Vídeň Čechy Morava městský divadlo Královský národní divadlo Ná městský divadlo
18 article
Stykem všech duchově vynikajících živlů českých v takovém středísku vídeňského života českého — živlů vědeckých, uměleckých, hospodářských, literár- ních, časopiseckých ald. — samo sebou by dochá- zala ka vření všech těch vzájamných dduchových po- pudů, z kterých tryslá rozvoj kulturní vůbce, zvláště ve velkých městech a k nenáhlému vznik nutí skutečně nového a vydatného ohní ska a nového střediska kulturního pro cely náš nároa, Vídeň, politicky dosud proti nám stojíci, nemu- sila by pro nás zůstati boz důležilého významu kul- turního — a důsledkem toho i politického. Roz- květ osvětového života českého ve Vídni přivábil by k českému živlu, tak se presentujícímu, především i jiné vídeňské živly slovanské a stal by se v prvo řadě pro nás samě činitelem velice vážným. Jak by na př. získalo již i jen samo divadlo české, kdyby ve Vídni — městě divadel, jichž některá stojí na vzácném stupni — mohla se vytvořiti stálá česká scéna a mohla vstoupili ve všestrannou vzájemnost s ostatními českými divadly. Vzpomeňme si, že Ví- deň nám už jednou stala se hlasatelkou významu Smelanova a mostem, po kterém část dramatické pro- dukce vůbec přešla z bývalého neznáma do cstat- ního světa. Ale jen budovu, budovu, právě to shro- maždiště všeho duchového kvasu, i českého oby- vatelstva všech třídl Má jí býti Český dům ve Vídni, ten, o je- hož docílení usilovně se pracuje ve Vídni a k němuž poslední dobou se obrací pozornost i v ostatním ná- rodě našem. Zvláště od těch dnů, co zmaření her
Vídeň
19 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Nově nastudo- vaná Puceiniova »Bohéma« našla u obecenstva opět o zalfbení. Jsou to sice jen vyrvané listy z Mor- gerova slavného díla, které ani nechtělo býti dějově souvislým románem, nýbrž jen výjevy ze života bo- hémského, volně seřazenými. Tedy theoreticky špatný kup pro divadlo, jež vyžaduje především jiným dě pevně zkloubený. Ale v praxi vítězí původnost látky. její rozmanitost a pestrost, děj, který za jednotu na- bízí hodně ruchu, života i překvapení a sentimen- tální slzy promíchává humorem. Nevíme, jak dalece a proč máme sympatisovati s tou lehkomy slnou spo lečností, jež se na jevišti předvádí, vše je tak rapso- dicky podáno, stěží se dovíme ze scény, oč běží, jaké jsou vztahy těch lidí mezi sebou, nejvíce děje vždy spadá do přestávky mezi dva akty. Ale vidíme je tu hladověti a se radovati, šibalské kousky provozovati, hašteřiti se a pomábati si, milovati se a umírati,a třeba zprvu zdálo se nám vše jen lhostejnou grima- sou, citíme se najednou pod suggescí toho divného víru života, unášeni proudem, strženi tou nakažlivou lehkou myslí. A když na konec Mimi, o níž ani dobře s jeviště nevíme, co se s ní mezi třetíma čtvrtým jednáním dělo, přichází umírat před naše oči, zapláče si pro ni celé divadlo. Čím zasluhovala naši soustrast? Co vykonala? Trpěla bez viny, či jakou vinu teď smrtí vykupuje? Umírá. Není tu katharsis, žádná tragédie vysokého slohu, ani občanského dra- matu. Pouhá čistě lidská soustrast s umíráním, s bynutím mladého života, s neodvratným osudem všeho zemského.
Morava národní divadlo
20 article
Podobně tomu s hudbou. Jako text, neuspokojí úplně. A přece, jako text, dráždí zvědavost, napíná, strádá, pestří se, víří životem. Má divadelní kreva dramalický tep, jímž udržuje čilé žilobití v osnově vlastně nedramatické. Námitek vyvolává dosti. I když se smířite a některými schvály, v nichž hledá svou originalitu, jako že pro ni neexistuje zákaz kvinty, že v přímém pohybu vede za sebou plné trojzvuky (nejvíce je toho ve třetím dějství), zásadně — aspoů mému pojímání — vadí emfase, jež co chvíli má nahraditi pravý cit a která většinou zastupuje tu i humor, jeho břitkost nebo gracii. Je tu mnoho falešného sentimentalismu a zase nabobřelosti, nej- protivněji působící tam, kde stýká se v textu s holou prosou všedního života. Vlastnosti společné celému hudebnímu verismu mladé Italie a činící vlastně ve- rismus ten vnitřně nedosti pravdivým. Ale na venek. pro toho. kdo neodvažuie poměr výrazu k látce vy- jadřované na útlých vážkách, hudba Pucciniova je líbivá, má melodickou lichotivost, tu efektně se vze- pne a zahlučí, v lidových výstupech na křižovatce latinské čtvrti dokonce řízně si zaryčí, vždy plna barvitého živlu a rozmanitosti, místy i rozpustilosti tam zase dovede býti něžná a jemná jako pavu- činka a poeticky snivá. Je to zejména partie Mimia její výjevy s básníkem Rudolfem, jež jsou prosyceny touto náladovostí.
Rudolf
21 article
Také na bedrech představitelů těchto dvou úloh spočívá skoro celý úspěch. V novém obsazení jest oň, jak náleží postaráno. Mimi zpívá pí. Bogucká a nejen že ji krásně, umělecky dokonale svým vrou cím skřivánčím hlasem zpívá, ona žije, do posled- ního záchvěvu nervů vyživá celou tu něžnou postavu dívčí. Vše je nanejvýš prosté a přirozené v jejím podání lakovým půvabem a poesil prolnutém. Na detail bohata byla zvláště scéna umírání. Třeba si jen při- pomenouti, jak představitelka vyzvedne drobnůstku s rukávníkem: ten její výraz dětské radosti, ten roz- tomilý mazlivý tón, tu přesvědčivou hřejivost slov.
22 article
Jinou takovou drobnůstkou je před tím výjev s če- pečkem, jemuž pěvkyně umi zase dodati relicí vzpo- mínky milostné, prvého shledání. Na Mimi lze mě- řiti hloubku uměleckého fondu pí. Bogucké, veli- kost talentu nové naší divy. Rudolf p. Lebedů má ještě ve výrazu hudebním i hereckém co dorů- stati k úrovní své partnerky, ale je s potěšením vi- děti snahu i schopnost uměleckéno vzrůstu. Teno jeho krásně se rozvíjí, nabývaje od úlohy k úloze většího lesku a zvuku, v přednesu pak vřelosti. Malíř Marcel a filosof Collin jsou svými představiteli vý- borně charakterisovány. Pan Benoni vyniká ve velké scéně s Mimi a Rudolfem ve třetím jednání, p. Kliment upne k sobě pozor svou humorně ele- gickou apostrofou na starý plášť, jejž nes do zasta- várny, aby Mimi poskytnuta mohla býti lékařská po- moc. Schaunard p. Širův překypuje lahodným hla- sem. Jako Musseita ukázala sl. Ungrova nejen své dobré kvality zpěvní, ale i schopnost povaho- kresby. Zdařilé šarže podali pp. Pollert a Po- lák, prvý jako povídavý domácí pán, druhý jak za nos voděný starý zamilovanec. Novému scenován podařilo se oživiti hlavně výjevy ped kavárnou Mo- musovou. Režie p. Polákov a osvědčila tu opětně obratnou svoji ruku.
Rudolf p Lebeda Marcel Collin Benon Mimi Rudolf Kliment Širův Ungrův Pollert Tena
23 article
Operu nastudoval a s úspěchem řídil kapelník p. Picka. Lze čekati, že dílo vzhledem na výkon pan Bogucké bude míti ještě živější úspěch, nežl před desíti lety, kdy k nám poprvé bylo uvedeno. + Za Spolku pro pěstování písné. První koncer konati se bude ve čtvrtek 21. ledna (Hotel Central). Na pořadu budou písně Dvořákovy, jejichž interpre- taci laskavě převzala dcera mistrova sl. M. Dvořá- kova. U klavíru p. Suk. Zbylé Hstky členské (po 80 hal.) platící pro všech 8 koncertů I. ročníku lze za- koupiti do poloviny ledna. Přihlášky přijímá pokladní spolku sl. A. Hrdličkova, Praha—II., Jungmannova
Picek Bogucký Dvořákův M Dvořá Suk A Hrdličkův Jungmannův Praha Central II
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Sacharin pašován v lahvích od šampaňského Z Basileje, 28. prosince. Ždejší zasílatelská firma Danzas Cie, má po několik let zastupitelství známky šampaňského vína »Haidsiek« pro Rakousko. V po- slední době byla firma překvapena novinářskou zprávou, že její dovoz do Rakouska značně stoupl, ačkoli neměla žádných neobyčejně velkých objedná- vek. Aby zjistila, co na věci jest, vstoupila ve spo- jení s rakouskými celními úřady. Za krátko na to přišly přes hranice velké zásilky z Basileje, deklaro- vané jako šampaňské. Poněvadž se věc zdála firmě podezřelou, byla pří revisi otevřena nejen bedna, nýbrž i jedna láhev a tu se ukázalo, že v ní není šampaňské, nýbrž sacharin. Na to vypátrání hned odesilatelé. Jistý zřízenec firmy provozoval ve spo- jení se známým zubním lékařem rafinované podloud- nictví. Zubní lékař dal u litografa napodobiti etikety závodu a ty, jakož i korky, vypadaly tak, že je ne- bylo možno od původních rozeznati a tak byly lábve s tekutým sacharinem snadno dopravovány přes bra- nice, tím spíše, když clo za šampaňské bylo vždy řádně placeno. Vyplácelo se to znamenitě, neboť clo na láhev šampaňského činí 90 baléřů, kdežto na stejné množství sacharinu asi 200 korun. Poněvadž podloudníci prováděli své řemeslo nerušeně po celý rok, byl rakouský fiskus poškozen ne jméné o půl milionu kornu. Domovní pro- hlídka, podniknutá u zubního lékaře a jeho pomoc- níka. neměla výaledku. Furma, jež byla nevěrnýa zřízencem podváděna, nemá na podloudnictví žádné viny.
Basilej Rakousko Danzas Cie
25 article
Velké zemětřesení v Italii. Z Palmi, 28. prosince. (K. k.) Za zemětře- sení sesulo se mnoho domů. Na mno hých domech objevily se trhliny. Té mnoho lidí při zemětřesení zahynulo, Z Catanzara, 28. prosince. (K. k.) Dle zpráv z Monteleona způsobilo zemětřesení v několik obeích škodu. Několik lidí zahynulo. Po drobných zpráv není. z Catanie, 28. prosince. (K. k.) Nastal též p od- mořský otřes, jenž způsobil v přístav značnou škodu. Na mořském nábřeží za- hynul chlapec. Následkem otřesu potopilos několik bárek. Rakouský parník a dvě plachetní lodi byly by se málem ztroskotaly. Zboží, složené v docích, utrpělo velkou škodu. V Stefanaconi byly z trosek vytaženy 3 mrtvoly a 6 zraněných. V San Gregorio zahynuly dvě osoby. Škoda jestohromně veliká. Z Řima, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení, dne dopoledne pozurované, bylo též pocítěno v několika městech sicilských. Přístroje na observatoři ukazují neustálé otřesy země. Z Říma, 28. prosince. (K. k.) Ministerský před seda Giolitti daroval ve prospěch osob zemětře- sením poškozených jako první příspěvek 20.000 franků. Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení Messině způsobilo prý velmi značné žkody- Nelze zjednati si potvrzení těchto pověstí. Tune u Rometti (na trati Messina —Palermo) je zatara- sen. Nádraží v Romettě je sbořeno. Po- mocný vlak, který tam byl odeslán, může jen po- malu jeti po trati. Z Řima. 28. prosince. (K. k.) Ministerstvo vnitr dostalo zprávn, že v Messině byly skutečně způso- beny značné škody. Postáno tam na pomo velké množství vojska.
Giolitti Palmi Catanzaro Catania San Gregorio Řím Palermo Messina Tune u Rometti
26 article
Z Catanie, 28. prosince. (K. k.) Mořskými vlnami Byly spláchnuty do more 3 děti a utonuly. 4 ma- lé domy se sřítily, několik bárek se pohřešuje. Z mnohých částí venkova docházejí zprávy o vážných ztrátách. V Maletu byly dva kostely těžce poško- zeny. 55 domů se za zemětřesení sesulo. Část jich byla úplně pobořena. V Belpassu sři- tily se dva domy a mnoho jiných domů bylo po- škozeno. V San Giovanni di Giarre sřítilo s prý 10 domů. Jedna osoba prý byla usmrcena jedna raněna. V Ripostu se sřítila katedrá- la. Několik jiných kostelů a radnice je na spadnutí. Motskými vlnami, dmoucími se do výše 10 metrů, bylo několik obytných domů zaplaveno. 4 osoby prý zahynuly a několik jiných bylo zraněno. Z mno- hých ohcí docházejí zprávy, že byly tam budovy po- škozeny. Z Calanzara, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení Bylo pocítěno v celém území, jež bylo v roce 1905 postiženo katastrofním zemětřesením. Z provincie Reggio decházejí poplašné z prá vy. Z Říma, 28. prosince. (K. k.) M-p. Giolittí nařídil ve shodě s ministry vojenství a námořnictva, aby zákopnické setniny a jedna vojenská loď byly pohotově, aby mohly odebrati se do Calabrie, bude-li toho třeha. Ministr pošt a telegrafů nařídil, by parník „Sirio“ odplul z Neapole do Messiny, aby bylo opět obnoveno telegrafní spojení. V Palmi a Messin“ bu- dou zřízeny stanice s potravinami. Parník „Sirio“ dopraví do Messiny též pomocné prostředky společ- nosti Červeného kříže
Giarre Giolitt Catania ma San Reggio Řím Calabrie Neapol Messina Palmi
27 article
Roosevaltova lovecků výprava. Roosevelt při- bude v průvodu proslulých afrických lovců Selousa a Mc. Willama dne 22. dubna do Mombasy a tam krátce pobude jako host sira Alfreda Peasesa. Na to bude pokračovati v cestě do Nairobi ve středu Afriky, kdež se pro něj již zařizuje telefonické vedení a elektrické osvětlení. Z Nairobi budou s domorodými nosiči a za vedení známého průvodce Kunninghama podnikány lovecké výlety do pralesa. Krajina kolem Nairobi jest bohatá na slony, Ivy a žirafy, tak e se očekavá hojná kořist.
Roosevaltův Roosevelt Alfréd Peasesa Ivy Mombasa Nairobi Afrika