2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. prosince 1908. Císlo 358.
4
article
K útoku na presidenta Falliěra
K útoku na presidenta Falliěra
Doplňujeme telegrafické zprávy o poťouchlém
skutku jakéhosi protirepublikánského pomatence,
který presidenta Fallnra, konajícího svou do-
polední procházku na rohu avenue de Jéna a place
Etoile napadl, pěstí udeřil do obličeje.
Přepadený president, jenž je statné, zavalité po-
stavy, chtěl setřásti útočníka, při čemž ob
muži upadli na zem. President přerazi
svou hůl. Nebyl zraněn, až na nepatrné škráb-
nutí. V zatčeném útočníku byl zjištěn sklepník
Jean Mathis, 34letý, rozený ze Savojska. Do-
sud nebyl trestán. V jeho kapsách byla nalezena
členská legitimace nacionalistické »Ligy
vlasti francouzaké«, medaille, podobizna
generála Merciera a vévody Orlean-
ského. Smýšlení Mathisovo náležitě karakteri-
suje okolnost, že při domovní prohlídce byla na-
lezena v jeho bytě spousta reakcionár
ských listů a monarchistických bro-
žur. Mathis činí dojem člověka potrhlého, jemuž
akce monarchistů a klerikálů popletla mozek. Ho
nosil se svým skutkem, který prý mu velela po
vinnost a svědomí.
Při výslechu prohlásil: »Byl jsem již dávno
odhodlán k nějaké demonstraci.
Fallnr
jít Jén
Mathis
Mercier
Orlean ský
Mathisův
Savojsko
5
article
Skutky presidenta vzbudily ve mně hnus. Ne-
mohl jsem vidětí, že hlava státu je společníkem
a ochráncem nepřátel národa a že slouží ze-
jména svobodným zednářům. Čekal jsem na
příležitost. V posledních třech dnech udály s
věci, které mne přiměly, abych hned jednal
Provedl jsem vše po důkladném uvá-
žení a vím, co mnozi dobří Francouzi jako
já mysli.«
Mathis byl po výslechu klidný, ano pro-
jevoval jakési veseli a s úsměvem se uklonil,
když mu bylo oznámeno, že bude žalován pro
násilný skutek proti státnímu
úřadníkovi a ponechán ve vazbě. Obhájce
si nezvolil. Stačí si prý sám.
O Mathisovi se dále sděluje, že byl sel.
ským synkem ze Savojska, před 8 lety přišel
do Paříže, stal se sklepníkem v »Taverne de
la Saurac« na boulevardu St. Michel a j-ho
představení mu dali nejlepší vysvěd-
čení. Byl klidný, spořivý, střízlivý, nepěstoval
špatné styky a nikdy nemluvil o politice. Též
jeho kvartýrská prohlásila, že Mathis, jenžu
ní bydlel pět let, byl nejspořádanějším nájem-
cem, kterého kdy měla. R. 1906 zažil Mathis
věc, která na něj mocně působila. Četl v no-
vinách nabídku k sňatku mladé mi-
lionářky, která si přála za manžela m la-
dého muže z lidu. Mathis se přihlásil,
obdržel návštěvu staré paní, která mu pravila,
že její příbuzná ho chce dříve vidět, že siee
nemůže ručiti za úspěch, ale že bude nutno
zaplatiti útraty. Mathis zaplatil ze svých
úspor 500 fr. staré paní a když se setkal
s milionářkou, zamiloval se do nl a oběto-
val jí celé své těžce nastřádané
jmění v obnosu 6000 fr. Na to dostal
jednoho dne psaní, že jeho nevěsta náhle
zemřela a že je již pochována. Zdrcený
muž koupil květiny a věnec a spěchal na
hzhilau. Na aoatě polkal nAa. žě . 4 51.
mrtvá nevěsta se smíchem hovořicí se
svou tetou.
Francouz
Mathis
Stanislav
Michel
Savojsko
Paříž
Taverna jít le Saurac
6
article
Tato událost, jež měla za následek odsou-
zení obou podvodnic, působila na jeho duševní
stav. Před půl letem vystoupil ze služby a žil
o samotě ve svém pokoji. Tvrdil, že se zanáší
sociologickými studiemi. Jakého druhu byly tyto
studie, tomu nasvědčují nacionalistické žurnály
a brožury, nalezené v jeho bytě. V osamělém
rozjímání zmocnila se ho myšlenka z ach rá-
niti republiku. A pod vlivem této velké
myšlenky šel ubožák a udeřil presidenta repu-
bliky do tváře. Jeho hrubý a nesmyslný útok
je všeobecně odsuzován. Všeobecně se pouka-
zuje, že klidného a neškodného sklepníka po-
pletlo štvaní reakcionářský ch
stran, jež ve svých schůzích, manifestacích
a ve svých listech neustávají tupiti vládu repu-
blikánskou.
Zbrklý kousek neinteligentního sklepník
připominá podobný uličnický atentát, který spá-
chal na presidenta Loubeta elegán z aristo-
kratických kruhů, sportsman a royalista baron
Christiani. Jak známo, vyřítil se tento gen-
tleman r. 1889 na presidentskou tribunu na zá-
vodech v automobilu a srazil Loubetovi holl
eylindr s hlavy. A prohlásil pak, že chtěl uči-
niti pouze symbolický posuněk. aby vyjádřil
presidentovi republiky své opovržení. Do této
kalegorie »politických herců« patří též excen-
trický žurnalista Gregori, který vystřelil z revol-
veru na Dreyfussa.
Loubet
Christiani
Gregori
7
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 28. prosince. (Úřadníc ká
vláda.) V uveřejněném dne 15. listopadu
vlastnoručním listě, jímž se bar. Bienerth pově-
řuje sestavením přechodného úřadnického mini-
sterstva, panovník uložil novému ministerskému
předsedovi, aby v době co nejkratší připravil
opět půdu kabinetu parlamentnímu. Jest známo,
že bar. Bienerth učinil jakýs takýs pokus, aby
vyhověl panovnickému nařízení, že však ten po-
kus se rozbil o neústupnost Němců z Čech
z Moravy, kteří bez národního rozdělení králov-
ství českého nechtějí připustiti ani klidné roko
vání českého sněmu a na Moravě odporují zřl
zení české university, ač i sněm moravský se
již vyslovil ve prospěch české a německé uni-
versity v Brně. Bez českého sněmu není možno
koalice na říšské radě a bez koalice parlamentní
není také možno trvalé parlamentní koaliční mi
nisterstvo. Bar. Bienerth oznámí panovníku vý
sledky svého vyjednávání, umyje si jako Pilát
ruce a postaví se v čelo rekonstruovaného, ten-
tokrát už trvalého a ne přechodného kabinetu
úřadnického.
Bienerth
Němec
Pilát
Praha
Čechy
Morava
Brno
8
article
Většina poslanecké sněmovny, vzešlé ze
všeobecných voleb, je pro vládu parlamentní,
ale nedojde na ni, poněvadž si toho nepřejí
Němci. Pozbyvše své bývalé nadvlády v parla-
mentě, nestojí o parlamentarismus a dávají
přednost byrokratické vládě, poněvadž byrokracie
zejmena vysoká byrokracie, jest dosud převážně
némecká a její vláda může tedy býti Němcům
jen na prospěch.
»Kur. Lwow.« právem viní Němce z tábora
liberálního i klerikálního, že jsou zlým duchem,
který kazi mír ve státě. Politika germanisační,
prováděná půl století, zbankrotovala a nemůže
se vrátiti. Národní myšlenka odolala všem pře-
kážkám a nadejde doba, kdy bude slaviti vítěz-
ství v zákonodárství. Němci snaží se zadržeti
vítězný pochod této myšlenky umělým vyžívo-
váním centralismu, sloučeného s germanismem.
Jednou podrobností této německé rozkladné
práce jest, provedené právě zmaření koaličního
kabinetu. Úřadnický kabinet musí proto naraziti
na odpor všech neněmeckých stran, které jsou
povinny vyvstati na obranu parlamentarismu,
poněvadž jen za vlády přísně parlamentní může
vzrůstati a rozkvésti také myšlenka národní.
Sněmovna za vlády úřadnické sklesla by beztoho
na stroj, vyrábějící zákony na ukojení »státníeh
nezbytnostl«.
Němec
poslanecký sněmovna
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. prosince.
Znamení doby.
Z Lodi, 25. prosince.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Ministr vojenství společně s ministrem ko-
munikací vydali rozkaz, aby veškeré silnice
palntsty,—(kv) hvlynojknntšima. čana
přivedeny do nejlepšího pořádku. Následkem
toho započalo se ihned pracovat s největší
energií na opravě všech silnic a cest, vzdor
tomu, že nynější zimní čas pro podobné práce
jest nepříznivý. — Úřadními vyhláškami, ve
všech novinách uveřejněnými, vyhlašuje se
rozkaz generálního gubernátora, aby všichni
majitelé poštovních holubů tyto ihned odvedli
na nejbližší vojenské stanici. Osoby neupo-
slechnuvší tohoto rozkazu anebo ti, kteří by po
uveřejnění tohoto rozkazu chtěli tajně nadále
poštovní holuby chovati, budou administrativně
potrestáni a sice: buď 3000 rubly pokuty anebo
třemi měsíci vězení. — V jisté zdejší společ-
nosti nalézal se také důstojník ruského vojska
původem Němec. Při rozhovoru o nynějším
mezinárodním napjatém položení, byv některými
pány otázán, jak by se zachoval v případě
války rusko-německé, odpověděl hrdě — že
jako Němec, vzdor tomu, že jest důstojníkem
ruského vojska, nikdy by proti svým bratřím
Němcům nebojoval, což prý možno i předpo-
kládati u ostatních důstojníků-Némců v ruském
vojště. Takových a podobných důstojníků jest
v ruském vojsku od podporučíka počinaje a ge-
nerálem konče na tisíce, na úkor Rusů, Poláků
a Slovanů vůbec a v připadě konfliktu rusko-
německého válka pro ruskou říši mohla by
skončiti mnohem hůře než válka rusko japonská,
Němec
Rus
Polák
Ruska
Praha
Slovan
10
article
kde, jak povědomo, také Němci-důstojníci, gene-
rálové a admirálové, bojovali proti Japonsku
s výsledkem pro Rusko tak tragicky smutným.
Ruská vláda by měla zavčas prohlédnouti řady
Němců-důstojníků i administrace občanské od
míst nejvyšších až do nejnižších, aby nebyl
opět překvapena hotovými událostmi, které by
mohly míti pro ruskou říši nesmírné následky
»Bohemský.«
Němec
Rusko
11
article
Záhadná afára.
Záhadná afára.
Z Brestu se sděluje, že obrněnec »Gaulois«,
jenž musil svou cvičnou plavbu přerušiti, poně-
vadž jeho stroje byly rukou zlo-
činnou vážně poškozeny, uvízl
u ostrova Hoediku, podařilo se mu však vlastní
silou opět se uvolniti. Velitelem na obrněnci je
bratr socialistického vůdce poslance Jaurěsa.
Jelikož zvláště konservativcí vinili rádi sociali-
stické předáky, že podněcují za zvláštního svého
antimilitaristického stanoviska stoupence svě
k ničení, válečných lodí — případů podobných
bylo již několik — bude to voda na mlýn
obžalobcům těm, ač ovšem ani případ ten není
žádným pro to důkazem.
Boje v Arabii.
V Adenu proslýchá se, že mullah napad
kmeny Angličanům přátelské, že pobil mnoho
lidí a uloupil množství velbloudů. Později prý
se několik kmenů spojilo, napadli mullahaa
většinu velbloudů zase zpět ukořistili.
Turecký parlament.
Z Cařihradu, 28. prosince. (K. k.) Sně-
movna schválila po stručné debatě odpověď na
trůnní řeč se slohovými změnami, provedenými
včerá komisí.
Nebezpočné napjeli mezí Argentineu a Brasilií
Napjetí, které vdádlo už delší dobu mezi
oběma státy jihoamerickými, zvláště k vůli růz-
ným sporům pohraničním, přiostřilo se v po-
slední době nepbyčejnou měrou. Zvláště proto
že brasilská vláda zdráhá se uzavříti smlouvu
aby opětné zbrojení obou států na moři bylo
obmezeno neb zastaveno. Argentinská republik
chce prolo provésti lodní demonstraci na pobřeží
brasilském. Root, ministr Spojených států severo-
amerických pro vnější záležitosti, snaží se vše-
možně, aby zabránil srážce. Prostředkování
Anglie Argentina už odmítla.
Jaurěsa
Brest
Arabia
Aden
Cařihrad
spojený stát severo
Anglie
Brasilia Napjetí
12
article
Nový portugalský kabinet.
Po mnohých obtížích sestavil novou vládu
v Portugalsku dosavadní ministr spravedlnosti
de Campos Henriques, rovněž konser
vativec jako předchůdce jeho. Tomuto byla ode-
přela sama konservativní strana podporu svou.,
protože choval prý se tuze shovivavě ke hnut
klerikálnímu, jež trůn portugalský nanejvýš již
podrylo. Nikdo ale nevěří, že ministerstvo toto
dlouho potrvá, neboť osobní třenice mezi vůdci
konservativními hrozí dále a hlavní jich předák
Vilhena chce vyvolati rozhodnutí strany proti
Henriauesovi. poněvadž prý přijal portefeuille
bez svolení strany. Jak byly obsazeny v nové
vládě jednotlivé odbory, jsme již přinesli.
Státní převrat ve Venezuele,
Nových zpráv o hnuti v republice té dnes
není kromě telegrafických, jež jsme byli již
uveřejnili, a krom depeší, jež klademe níže.
Dnes jest ale zřejmo již, že jako Gomez byl
vyhoupnut na stolec presidentský zvláště vlivy
Unie a Hollanska, Castro ve snaze po znovu-
nastolení svém podporován bude Německem, je-
muž dle všeho učiní v Berlíně značné ústupky
pro jeho obchod a vývoz. Venezuela v křižo-
vém ohni mezi dvěma skupinami států do-
spěje ke klidu ovšem ještě méně nežli dříve.
Obava Gomezova před blízkým povstáním do-
kazuje jen naše tvrzení, že Castro čítá i na-
dále ve Venezuele přečetně stoupencův, zvláště
proto, že hájil až dosud neodvislost země proti
vykořisťování cizozemským velkokapitálem. Sta
číli-li, aby věc jeho znovu dovedli k vítězstvl
jest ovšem více než pochybno.
Národně kulturní snahy české
ve Vidni.
Krulý obranný zápas, jaký nám je věsti v Če
chách, na Moravě a ve Slezsku, zabírá všechnu naš-
pozornost i největší část sil tak, že ani si dosti ne
jít Campos
Henriques
Henriaues
Gomez
Castro
Gomezův
Portugalsko
Venezuela
Německo
Berlín
Morava
Slezsko
13
article
všímáme jevů jiných, pro naši národnost a Eultur
život svým vznikem a rozvojem radostnějších. Nevší
máme si jich dost ani tam, kde jimi vystupuje naše
národnost v nebývalém vzrůstu, ba kde i samému
osvětovému životu našemu vzniká znenáhla nove
středisko,
Mame tuu na mysli Víde ň. Ve Vídni žije už na
půl milionu Čechů. Do Vidně bezděky má spád oby-
vatelstvo jižních Čech a Moravy. Při dosavadním
uspořádání říše také, volky nevolky, tisícerými zále
žitostmi jsme na Vídeň odkázáni. Na místě i pro ná
— za dosavadních poměrů — velice důležitém,
říšské radě působí čeští poslanci, zástupcové národa
A přece kolik nás jest, kteří bychom poněkud podrob
něji byli obeznámeni s duchovým — národně kultur
ním — životem Čechů vídeňských, s jejich organisa
cemi, snahami a tužbami? A kolik nás jest, kteří by
chom nějak podstatně pomáhali tomu duchovému
zakořenění a rozvoji naší větve vídeňské?
Čím vyrůstá doposud česká vělev vídeňíská z Pe
valého chrastí pouhého sloužení Němecivu v há
samostatného života českého, to vzešlo téměř bez
výjimky z její vlastní síly, její vlastní svépomocl
Peuze českému školství — či vlastně jedné česko
škole, škole „Komenského“, dostává se vydatnějš
pomoci všeho národa, vedle ní poslední dobou poně-
kud vydatné i Českému domu. Všechno ostatní zlí-
dili sobě vídeňští Čechové sami
Čecho
Vídeň
Čechy
Morava
škola , škola „ Komenský
14
article
Kdo mezi námi na př. vůbec ví, že ve Vídni vy
cházejí — mimo několik menších listů — dva česk
denní listy politické — „Vídeňský Denník“ a „Dě
nické Listy“ — že jeden z nich, „Dělnické Listy
vychází již plných devatenácte lot? Kdo z nás sl
duje do podrobna ten úporný dosud, pro nejprud
odpor Němectva, bohužel, bezvýsledný boj ve Vídn
o rozvoj českého školství i jen obecného? Komu vů-
bec připadne, že ve Vídni dobrou návštěvu by vy-
kazovati mohly i středni české školy — a kde
i jen si pomyslil, že při skulečném spádu jižní Mo-
ravy vůbec a při tom i českého studentstva morav-
ského do Vídně zcela zdravě by mohla existovati ve
Vídní i česká škola vysoká, zvláště u niver sitat
Kdo si i jen všímá osvětových snah Čechů vídeň-
ských, od jejich první inleligence do nejšíršího pro
letariátu, kdo z nás ví o tom, kterak zvláště snaham
inteligence a dělnictva pučí a raší všechno ve Vídn
znenáhla k tomu, aby Vídeň se přiřadila k těm ně-
kolika střediskům všeho našeho o světového ži-
vota, která již působí mímo hlavní střed náš, mimo
Prahu?
To všechno jsou naší veřejnosti věci — až n
skrovné výjimky — dosti málo známě, druhdy téměl
neznámě. Vídeň, do které tisícové nás ročně doj-
ždějí, tím vzhledem zůstává nám neznámou pevni-
nou. Ale těm, kdož v ní žijí, neb aspoň poněkud sn
se obeznámili, jest na jevu nejen možnost sil-
ného kulturně národního života české
větve nad Dunajem, oplodňovaného kulturam
jinonárodními, Vídeň ovlivujícími, nýbrž i pozoru-
hodný význam, jehož by kuliurním a společenským
zorganisováním všeho českého živlu vídeňského a
zabezpečením mu plné volnosti, získal celý nás
národ vůbec.
Čecho
Vídeň
Praha
Dunaj
15
article
Ve Vídní je vzorně zorganisován český živel do-
sud jen v jedné své vrstvě: v dělnictvu. A to organi-
sacemi dělnicíva sociálně demekratického a národně-
sociálního. Prvá vykazuje mohutnost značnou a miá
adta dahu aaa sváho prnaradas nalala 4 ninnmnn
podporu českého školství a jiných kulturních podníkt
vzdčlavacích (přednášky, koncerty, divadlo, pořádane
vídeňským „Májem“) pro národně kulturní snahy
české větve vídeňské vůbec, důležitost velikou.
Druhá vrstva, která v posledních dvou letech s
počala organisovati, jest inteligence česká, po většině
postavení služebného, ale valnou částí upřímně česky
cítící a jednajíci. Ta se organisuje jednotlivými spol
ky, mimo dělnictvo stojícími.
Ale českému národu ve Vídni schází dosud uvě
domění i organisace vrstvy živnostensko-měšťanské
Ta, až na skrovn“ čestné výjimky, se dává, bohužel
v područí německé a zůstává v něm. Vládne jí zvl
ště luegrovská strana klesťansko-sociální. I mezí živ
nostníky se nalézají upřímní a obětaví čeští jednolliv
ci, ale ti jsou v záplavě ostatních, bohužel, ne pr
vidlem, nýbrž výjimkou.
Nedostatek tohoto středního článku živnostensko
měšťanského mezi inteligencí a dělnicívem znamení
citelnou závadu v českém osvětovém seřadění a po-
stupu české větve vídeňské. Tomu seřadění intenslv
nější práci a všeobocnému nenáhlému postupu vad
dále ckolnost, že český živel usazen je — a tí
při veliké rozloze a místních vzdálenostech Vídni
také jest roztříštěn — zvlášíč na obvodu města, p
strádaje silnějšího jádra ve siředu. Kde do koncertu
přednášky, divadelní zkoušky, zábavy, porady atd
nutno ne jíti, nýbrž tramwaví jeti leckdy i přes ho-
Jdinu, (am arei všeliké pospolité jednání jíž i toul
zevní okolností citelně je znesnadněno.
Jdin
Vídeň
16
article
Pořádání větších kulturních podniků vadí tale
nedostatek velkých a vlastních místností. Jednoliv
spolky mají dvorany poměrně malé. Ani dvorana
Národního domu v XV. okrese, nebo dvorana dčl-
nického domu českoslovanské sociální demokracie,
nejsou tak velíké, aby mohly vyhověli požadavkům,
jaké činí pořádání koncertů, přednášek a divadelních
představení, k nimž třeba poměrně veliké návštěvy.
Vypomáhá se tu občas najímáním místností něne-
ckých. Ale ty, pokud jsou vůbec pro německý odpon
dosažitelny (divadelní ochotnické jednotě „Pokrok“
hrozilo se opětovně, že ji nebude již pronajímán sál,
ve kterém dosud za drahé peníze hraje), jsou českým
uspořádáním dostupny jen občas, když právě nejsou
zabrány účely německými
Velmi zlou překážkou rozkvětu osvělového živol
Čechů vídeňských byla dosud trhlina, ba do nedávna
propast, zející — pro třídní rozpory sociální — mezi
organisovaným dělnictvem a inteligencí. Ta na štěstí
poslední dobou poněkud se umenšila. Ano na chvlli
byla úplně překlenuta. Stalo se tak při pohostinských
hrách městského divadla Král. Vinohradů ve Vídni,
při kterých došlo, byť i ne formálně, ke společnému,
přece aspoň k souběžnému postupu všech stran
a vrstev českého obyvatelstva Vídně, k upřímné r-
dosti všech jich a ku překvapujícímu prospěchu
věci samě. A jsou, bohudík, známky dosti bezpečně,
že i v budoucnosti ryze kulturní podniky české,
zvlášté školské a umělecké, budou moci téšiti
se podobné souběžné činnosti a pod-
pory všech stran českých (kterých na ne-
štěstí ve Vídni je tolik, co v Čechách a na Moravě
pospolu).
Vídeň
Čechy
Morava
Jednoliv spolek
národní dom v XV
městský divadlo Královský
17
article
A jest to opět divadlo, kleré v každěm přípau
By mohlo být úplně jisto podobné všestranné účastí
veškerého českého obyvatelstva vídeňského. By-
lyť již za souhlasu všech strán v září t. r. ve Vidni
na jaro 1909 předběžně smlouvány pohostinské hry
činohry městského divadla Král. Vinohradů a děly s
vážné porady o pozvání a získání k občasným po-
hostinským hrám Národního divadla pražského, Ná-
rodního divadla brněnského a městského divadla
plzeňského. Na zřeteli zůstávala arci vždy jen č i no-
hra, poněvadž náklad při dobré opeře byl by příliš
veliký a operetou ve Vídni z různých podstalných
příčin nesnadno by bylo vystoupití.
Dějí se nyní ve Vídni porady a podávají se ná-
vrhy i na pravidelnou organisaci přednášek, koncerto
z Čech a Moravy pro Vídeň u to i při dosavadním
nedostatku vlastní české veliké místnosti.
Pořízením vlastní budovy dostaly by nejen tyte
všechny záměry, ale i všechen vnitřní osvětový život
Čechů vídeňských arenu, střed a vzmach, u nás v
Čechách a na Moravě dosud netušený. Oporoua
přímo jedním zdrojem byla by mu veliká knihovna,
jaká se poříditi má ve Vídni ze vzorné knihovny spol-
ku „Svatopluk Čech“ a knihoven všech ostatních
větších spolků českých, jež by v tom případě se spo-
jily a v české budově se umístily jako jednotná
knihovna veliká, stále doplňovaná a s veřejnou čí-
tárnou spojená.
Čecho
Čo
Vídeň
Čechy
Morava
městský divadlo Královský
národní divadlo
Ná
městský divadlo
18
article
Stykem všech duchově vynikajících živlů českých
v takovém středísku vídeňského života českého —
živlů vědeckých, uměleckých, hospodářských, literár-
ních, časopiseckých ald. — samo sebou by dochá-
zala ka vření všech těch vzájamných dduchových po-
pudů, z kterých tryslá rozvoj kulturní vůbce, zvláště
ve velkých městech a k nenáhlému vznik nutí
skutečně nového a vydatného ohní ska
a nového střediska kulturního pro cely
náš nároa,
Vídeň, politicky dosud proti nám stojíci, nemu-
sila by pro nás zůstati boz důležilého významu kul-
turního — a důsledkem toho i politického. Roz-
květ osvětového života českého ve Vídni přivábil by
k českému živlu, tak se presentujícímu, především
i jiné vídeňské živly slovanské a stal by se v prvo
řadě pro nás samě činitelem velice vážným. Jak by
na př. získalo již i jen samo divadlo české, kdyby
ve Vídni — městě divadel, jichž některá stojí na
vzácném stupni — mohla se vytvořiti stálá česká
scéna a mohla vstoupili ve všestrannou vzájemnost
s ostatními českými divadly. Vzpomeňme si, že Ví-
deň nám už jednou stala se hlasatelkou významu
Smelanova a mostem, po kterém část dramatické pro-
dukce vůbec přešla z bývalého neznáma do cstat-
ního světa.
Ale jen budovu, budovu, právě to shro-
maždiště všeho duchového kvasu, i českého oby-
vatelstva všech třídl
Má jí býti Český dům ve Vídni, ten, o je-
hož docílení usilovně se pracuje ve Vídni a k němuž
poslední dobou se obrací pozornost i v ostatním ná-
rodě našem. Zvláště od těch dnů, co zmaření her
Vídeň
19
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Nově nastudo-
vaná Puceiniova »Bohéma« našla u obecenstva
opět o zalfbení. Jsou to sice jen vyrvané listy z Mor-
gerova slavného díla, které ani nechtělo býti dějově
souvislým románem, nýbrž jen výjevy ze života bo-
hémského, volně seřazenými. Tedy theoreticky špatný
kup pro divadlo, jež vyžaduje především jiným dě
pevně zkloubený. Ale v praxi vítězí původnost látky.
její rozmanitost a pestrost, děj, který za jednotu na-
bízí hodně ruchu, života i překvapení a sentimen-
tální slzy promíchává humorem. Nevíme, jak dalece
a proč máme sympatisovati s tou lehkomy slnou spo
lečností, jež se na jevišti předvádí, vše je tak rapso-
dicky podáno, stěží se dovíme ze scény, oč běží, jaké
jsou vztahy těch lidí mezi sebou, nejvíce děje vždy
spadá do přestávky mezi dva akty. Ale vidíme je tu
hladověti a se radovati, šibalské kousky provozovati,
hašteřiti se a pomábati si, milovati se a umírati,a
třeba zprvu zdálo se nám vše jen lhostejnou grima-
sou, citíme se najednou pod suggescí toho divného
víru života, unášeni proudem, strženi tou nakažlivou
lehkou myslí. A když na konec Mimi, o níž ani
dobře s jeviště nevíme, co se s ní mezi třetíma
čtvrtým jednáním dělo, přichází umírat před naše oči,
zapláče si pro ni celé divadlo. Čím zasluhovala naši
soustrast? Co vykonala? Trpěla bez viny, či jakou
vinu teď smrtí vykupuje? Umírá. Není tu katharsis,
žádná tragédie vysokého slohu, ani občanského dra-
matu. Pouhá čistě lidská soustrast s umíráním,
s bynutím mladého života, s neodvratným osudem
všeho zemského.
Morava
národní divadlo
20
article
Podobně tomu s hudbou. Jako text, neuspokojí
úplně. A přece, jako text, dráždí zvědavost, napíná,
strádá, pestří se, víří životem. Má divadelní kreva
dramalický tep, jímž udržuje čilé žilobití v osnově
vlastně nedramatické. Námitek vyvolává dosti. I když
se smířite a některými schvály, v nichž hledá svou
originalitu, jako že pro ni neexistuje zákaz kvinty,
že v přímém pohybu vede za sebou plné trojzvuky
(nejvíce je toho ve třetím dějství), zásadně — aspoů
mému pojímání — vadí emfase, jež co chvíli
má nahraditi pravý cit a která většinou zastupuje tu
i humor, jeho břitkost nebo gracii. Je tu mnoho
falešného sentimentalismu a zase nabobřelosti, nej-
protivněji působící tam, kde stýká se v textu s holou
prosou všedního života. Vlastnosti společné celému
hudebnímu verismu mladé Italie a činící vlastně ve-
rismus ten vnitřně nedosti pravdivým. Ale na venek.
pro toho. kdo neodvažuie poměr výrazu k látce vy-
jadřované na útlých vážkách, hudba Pucciniova je
líbivá, má melodickou lichotivost, tu efektně se vze-
pne a zahlučí, v lidových výstupech na křižovatce
latinské čtvrti dokonce řízně si zaryčí, vždy plna
barvitého živlu a rozmanitosti, místy i rozpustilosti
tam zase dovede býti něžná a jemná jako pavu-
činka a poeticky snivá. Je to zejména partie Mimia
její výjevy s básníkem Rudolfem, jež jsou prosyceny
touto náladovostí.
Rudolf
21
article
Také na bedrech představitelů těchto dvou úloh
spočívá skoro celý úspěch. V novém obsazení jest
oň, jak náleží postaráno. Mimi zpívá pí. Bogucká
a nejen že ji krásně, umělecky dokonale svým vrou
cím skřivánčím hlasem zpívá, ona žije, do posled-
ního záchvěvu nervů vyživá celou tu něžnou postavu
dívčí. Vše je nanejvýš prosté a přirozené v jejím
podání lakovým půvabem a poesil prolnutém. Na detail
bohata byla zvláště scéna umírání. Třeba si jen při-
pomenouti, jak představitelka vyzvedne drobnůstku
s rukávníkem: ten její výraz dětské radosti, ten roz-
tomilý mazlivý tón, tu přesvědčivou hřejivost slov.
22
article
Jinou takovou drobnůstkou je před tím výjev s če-
pečkem, jemuž pěvkyně umi zase dodati relicí vzpo-
mínky milostné, prvého shledání. Na Mimi lze mě-
řiti hloubku uměleckého fondu pí. Bogucké, veli-
kost talentu nové naší divy. Rudolf p. Lebedů
má ještě ve výrazu hudebním i hereckém co dorů-
stati k úrovní své partnerky, ale je s potěšením vi-
děti snahu i schopnost uměleckéno vzrůstu. Teno
jeho krásně se rozvíjí, nabývaje od úlohy k úloze
většího lesku a zvuku, v přednesu pak vřelosti. Malíř
Marcel a filosof Collin jsou svými představiteli vý-
borně charakterisovány. Pan Benoni vyniká ve
velké scéně s Mimi a Rudolfem ve třetím jednání,
p. Kliment upne k sobě pozor svou humorně ele-
gickou apostrofou na starý plášť, jejž nes do zasta-
várny, aby Mimi poskytnuta mohla býti lékařská po-
moc. Schaunard p. Širův překypuje lahodným hla-
sem. Jako Musseita ukázala sl. Ungrova nejen
své dobré kvality zpěvní, ale i schopnost povaho-
kresby. Zdařilé šarže podali pp. Pollert a Po-
lák, prvý jako povídavý domácí pán, druhý jak
za nos voděný starý zamilovanec. Novému scenován
podařilo se oživiti hlavně výjevy ped kavárnou Mo-
musovou. Režie p. Polákov a osvědčila tu opětně
obratnou svoji ruku.
Rudolf p
Lebeda
Marcel
Collin
Benon
Mimi
Rudolf
Kliment
Širův
Ungrův
Pollert
Tena
23
article
Operu nastudoval a s úspěchem řídil kapelník
p. Picka. Lze čekati, že dílo vzhledem na výkon pan
Bogucké bude míti ještě živější úspěch, nežl
před desíti lety, kdy k nám poprvé bylo uvedeno.
+ Za Spolku pro pěstování písné. První koncer
konati se bude ve čtvrtek 21. ledna (Hotel Central).
Na pořadu budou písně Dvořákovy, jejichž interpre-
taci laskavě převzala dcera mistrova sl. M. Dvořá-
kova. U klavíru p. Suk. Zbylé Hstky členské (po 80
hal.) platící pro všech 8 koncertů I. ročníku lze za-
koupiti do poloviny ledna. Přihlášky přijímá pokladní
spolku sl. A. Hrdličkova, Praha—II., Jungmannova
Picek
Bogucký
Dvořákův
M Dvořá
Suk
A Hrdličkův
Jungmannův
Praha
Central
II
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Sacharin pašován v lahvích od
šampaňského
Z Basileje, 28. prosince. Ždejší zasílatelská firma
Danzas Cie, má po několik let zastupitelství známky
šampaňského vína »Haidsiek« pro Rakousko. V po-
slední době byla firma překvapena novinářskou
zprávou, že její dovoz do Rakouska značně stoupl,
ačkoli neměla žádných neobyčejně velkých objedná-
vek. Aby zjistila, co na věci jest, vstoupila ve spo-
jení s rakouskými celními úřady. Za krátko na to
přišly přes hranice velké zásilky z Basileje, deklaro-
vané jako šampaňské. Poněvadž se věc zdála firmě
podezřelou, byla pří revisi otevřena nejen bedna,
nýbrž i jedna láhev a tu se ukázalo, že v ní není
šampaňské, nýbrž sacharin. Na to vypátrání hned
odesilatelé. Jistý zřízenec firmy provozoval ve spo-
jení se známým zubním lékařem rafinované podloud-
nictví. Zubní lékař dal u litografa napodobiti etikety
závodu a ty, jakož i korky, vypadaly tak, že je ne-
bylo možno od původních rozeznati a tak byly lábve
s tekutým sacharinem snadno dopravovány přes bra-
nice, tím spíše, když clo za šampaňské bylo vždy
řádně placeno. Vyplácelo se to znamenitě, neboť clo
na láhev šampaňského činí 90 baléřů, kdežto na
stejné množství sacharinu asi 200 korun. Poněvadž
podloudníci prováděli své řemeslo nerušeně po celý
rok, byl rakouský fiskus poškozen ne
jméné o půl milionu kornu. Domovní pro-
hlídka, podniknutá u zubního lékaře a jeho pomoc-
níka. neměla výaledku. Furma, jež byla nevěrnýa
zřízencem podváděna, nemá na podloudnictví žádné
viny.
Basilej
Rakousko
Danzas Cie
25
article
Velké zemětřesení v Italii.
Z Palmi, 28. prosince. (K. k.) Za zemětře-
sení sesulo se mnoho domů. Na mno
hých domech objevily se trhliny. Té
mnoho lidí při zemětřesení zahynulo,
Z Catanzara, 28. prosince. (K. k.) Dle zpráv
z Monteleona způsobilo zemětřesení v několik
obeích škodu. Několik lidí zahynulo. Po
drobných zpráv není.
z Catanie, 28. prosince. (K. k.) Nastal též p od-
mořský otřes, jenž způsobil v přístav
značnou škodu. Na mořském nábřeží za-
hynul chlapec. Následkem otřesu potopilos
několik bárek. Rakouský parník a dvě plachetní lodi
byly by se málem ztroskotaly. Zboží, složené
v docích, utrpělo velkou škodu. V Stefanaconi
byly z trosek vytaženy 3 mrtvoly a 6
zraněných. V San Gregorio zahynuly
dvě osoby. Škoda jestohromně veliká.
Z Řima, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení, dne
dopoledne pozurované, bylo též pocítěno v několika
městech sicilských. Přístroje na observatoři ukazují
neustálé otřesy země.
Z Říma, 28. prosince. (K. k.) Ministerský před
seda Giolitti daroval ve prospěch osob zemětře-
sením poškozených jako první příspěvek 20.000
franků.
Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení
Messině způsobilo prý velmi značné žkody-
Nelze zjednati si potvrzení těchto pověstí. Tune
u Rometti (na trati Messina —Palermo) je zatara-
sen. Nádraží v Romettě je sbořeno. Po-
mocný vlak, který tam byl odeslán, může jen po-
malu jeti po trati.
Z Řima. 28. prosince. (K. k.) Ministerstvo vnitr
dostalo zprávn, že v Messině byly skutečně způso-
beny značné škody. Postáno tam na pomo
velké množství vojska.
Giolitti
Palmi
Catanzaro
Catania
San Gregorio
Řím
Palermo
Messina
Tune u Rometti
26
article
Z Catanie, 28. prosince. (K. k.) Mořskými vlnami
Byly spláchnuty do more 3 děti a utonuly. 4 ma-
lé domy se sřítily, několik bárek se pohřešuje.
Z mnohých částí venkova docházejí zprávy o vážných
ztrátách. V Maletu byly dva kostely těžce poško-
zeny. 55 domů se za zemětřesení sesulo.
Část jich byla úplně pobořena. V Belpassu sři-
tily se dva domy a mnoho jiných domů bylo po-
škozeno. V San Giovanni di Giarre sřítilo s
prý 10 domů. Jedna osoba prý byla usmrcena
jedna raněna. V Ripostu se sřítila katedrá-
la. Několik jiných kostelů a radnice je na spadnutí.
Motskými vlnami, dmoucími se do výše 10 metrů,
bylo několik obytných domů zaplaveno. 4 osoby prý
zahynuly a několik jiných bylo zraněno. Z mno-
hých ohcí docházejí zprávy, že byly tam budovy po-
škozeny.
Z Calanzara, 28. prosince. (K. k.) Zemětřesení
Bylo pocítěno v celém území, jež bylo v roce 1905
postiženo katastrofním zemětřesením. Z provincie
Reggio decházejí poplašné z prá vy.
Z Říma, 28. prosince. (K. k.) M-p. Giolittí
nařídil ve shodě s ministry vojenství a námořnictva,
aby zákopnické setniny a jedna vojenská loď byly
pohotově, aby mohly odebrati se do Calabrie, bude-li
toho třeha. Ministr pošt a telegrafů nařídil, by parník
„Sirio“ odplul z Neapole do Messiny, aby bylo opět
obnoveno telegrafní spojení. V Palmi a Messin“ bu-
dou zřízeny stanice s potravinami. Parník „Sirio“
dopraví do Messiny též pomocné prostředky společ-
nosti Červeného kříže
Giarre
Giolitt
Catania
ma
San
Reggio
Řím
Calabrie
Neapol
Messina
Palmi
27
article
Roosevaltova lovecků výprava. Roosevelt při-
bude v průvodu proslulých afrických lovců Selousa
a Mc. Willama dne 22. dubna do Mombasy a tam
krátce pobude jako host sira Alfreda Peasesa. Na to
bude pokračovati v cestě do Nairobi ve středu Afriky,
kdež se pro něj již zařizuje telefonické vedení a
elektrické osvětlení. Z Nairobi budou s domorodými
nosiči a za vedení známého průvodce Kunninghama
podnikány lovecké výlety do pralesa. Krajina kolem
Nairobi jest bohatá na slony, Ivy a žirafy, tak e
se očekavá hojná kořist.
Roosevaltův
Roosevelt
Alfréd Peasesa
Ivy
Mombasa
Nairobi
Afrika