ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f45680a0-77e8-11dc-9ccf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 66, person 31, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
ty hore
3 masthead
ta lm oateu veol a
4 masthead
V Praze, v úterý 29. prosince 1908.
Praha
5 masthead
Číslo 358
6 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraei ná měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie. . . . . . 2 K 50 h na čtvrt leta . . . . 7 K Do vo filiálkách na měsio. . . . . . 2 K 30 h na měsle. Poštou: nk čtsrt ieta : . . S K aon s dvojí zásilko na měsií Ba čtvrtiota : . : o Diplomatický zápas o — konfe- renci. Diplomacie nedává si ráda hledět do svých kuchyň a odhaluje clonu ze svých zákulisních tajů zvykle teprv tehdy, když je krise rozhodnuta, t. j. když buď je nebezpečí konfliktu zažehnáno, anebo všechno další zažehnávání marno a válka nezbytna. Pak uveřejňují kabinety depeše, jež byly ve sporu mezi sebou vyměnily, aby sok proti soku ospravedlnil na soudě dějin svou věc. Než, tentokráte při nově zjitřené otázce balkánské není ani válka na spadnutí, aniž jest nebez- pečí její úplně zažehnáno, však nieméné diplomacie ruská i rakouská dávají světu gratis nahlédnouti v zákulisí svých scén, uveřejňujíce takřka o přítrž svou korespon denci důvěrnou o těžkostech, jaké jim činí již pouhé dohodnutí se o programu Tureckem navržené evropské konfe- rence stran osudu Bulharska, Bosny a Hercegoviny.
Praha Turecko Bulharsko Bosna a Hercegovina
7 article
Zásluha počinu náleží ruskému ministru zahraničných věcí hr. Izvolskému, který jiz na Štědrý den dal v »Rossiji« uveřejnit svůj okružní telegram, zaslaný signatárním moc- nostem, načež v pátek proslovil svou velikou řeč v dumě ruské. Po tomto rozvázání ja- zyka diplomacie ruské nemohla ovšem an diplomacie rakouská déle halit svoje skutky v háv tajemství a tak dnes též baron Aehrenthal otevřel zásuvku svého »sekre- táře«, aby pobavil zvědavost světa důvěrnou úřadní korrespondencí, již pěstil během po- sledních 6 neděl se svým ruským kolegou v Petrohradě. — Vděk této hovornosti ruské i rakouské diplomacie především poznaváme, jak těžko padně diplomovaní strážcové světového míru pracují. Zatím co národové chvějí se rozčilením, zda-li »tam dole« na Dunajia Dravě nespustí ručnice samy od sebe, pani diplomaté dosud ani o to se ne- dohodli, jaká má býti pravomo zamýšleně té konference evropské Obtíže činí kabinet rakouský. Jakmile bylo Turecko se Srbskem a Černou Horou zaprotestovalo proti přivtělení Bosny a Herce- goviny, Rusko ujalo se tužby, vládou tureckou projevené, aby mocnosti, podepsavší r. 1878 smlouvu berlínskou, sestoupily se na konfe- renci za účelem klidného, právního roz- resení mezinarodního sporu tak daleko sáhlých následků.
Izvolský Aehrenthal Petrohrad Turecko Srbsko Černá Hora Bosna Rusko
8 article
Za nedlouho byly Rusko, Anglie, Francie Italie i Turecko dohodnuty o tom, že jde tu o uhájení zásady na londýnské konf- renci z r. 1871 všemi mocnostmi (i Ra- kouskem) uznané, že zádná mo- nost nemůže se o své ujmě jednostranně zhostiti závazků, smlouvou mezinárodní jí ulo- žených, nýbrž musí se domáhati souhlasu všech signatárních mocí, aby byla z nich vyproštěna. Ježto pak nyní Rakousko, při- vtělujíc si Bosnu a Hercegovinu, kteráji byla berlínským sjezdem pouze k dočasné okupaci a správě svěřena, smlouvu skutkem protrhlo, měla evropská konference nyní zhojiti tento úraz po dobrém, na způsob jakéhos mezinárodního soudu smírčího. Než, ředitel rakouské politiky zahra- ničné bar. Aehrenthal nechtěl od samého počátku přiznati evropské konferenci právo, aby rozsuzovala o právní stránce annexe Bosny a Hercegoviny, nýbrž namítal, že se o annexi dohodne Rakousko se samo- jediným Tureckem, načež aby Evropa vzala dohodu tu prostě na vě domí a prohlásila článek 25. smlouvy
Rusko Anglie Francie Turecko Rakousko Bosna a Hercegovina Evropa
9 article
las ne o
10 article
berlínské (o okupaci Bosny a Hercego- viny) za neplatný. Pro toto stanovisko své nezískalo však Rakousko nikde podpory, kromě jediného Německa. Veškery ostatní mocnosti, ani Italie nevyjímaje, souhlasily s názorem Ruska, že ani v tom případě, kdyby se Rakousko s Tu- reckem o postup neb odkoupen práva na Bosnu dohodlo, nemůže ostatní Evropa přestati na pouhém »amen« — k ne- platnosti 25. článku smlouvy berlínské, nýbrž musí jej doplnit novým ustanove ním o dalším upravení poměrů na Balkáně se zřetelem na oprávněné zájmy Srbska i Černé Hory.
Italia Bosna Rakousko Německo Rusko Evropa Balkán
11 article
Vidouc se takto osamocena, diplomacie rakouská hleděla si pomoci novou proposicíh Nechť před sejitím se konfe rence dohodnou se veškeré mocnosti dříve předběžně o formulích, dle nichž ty které otázky balkánské řešiti hodlají Tím chtěl baron Aehrenthal předem výzvě děti, jak ty které mocnosti se staví k annex Bosny, zdali může jiti na konferenci bez pečen, že se na ní o faktu anne x nebude jednati. Nuže Rusko, ač do posledka hajilo úplnou svobodu diskuse na konferenci, na konec pro ten boží mír učinilo Rakousku po vůli. A tak nyní, po dvouměsíčním průtahu dospěla akce slavné diplomacie teprv k tomu, že nastane vzájemné dopisování a vyjedná- vání od kabinetu ke kabinetu o každém z devíti bodů programu konferenčního, aby se napřed mezi všemi velmocemi docí- lila dohoda o podstatě věci takova, že by pak již vlastně nezbývalo na konferenci pospolité než formalně zpečetiti úmluvy hotové. Toť stručný obsah depeší mezi Petro hradem a Vídní během listopadu a prosince t. r. vyměněných. Rozhodnutí spočíva nyní v Cařihradě. Prodá-li ústavní sultán turecký své právo na Bosnu Rakousku, pak se asi sejde konference a mračna válečná na jihu se do jara rozptýlí. Jinak ale neni žadné jistoty přes všechnu mírumilovnost Ruska přes všechnu loudavost diplomacie evropské. co se příštím rokem z balkanských zmatkův vyrojí.
Aehrenthal Petro Rusko Rakousko Vídeň Cařihrad
12 article Depeše mezi Vídní a Petrohradem
Depeše mezi Vídní a Petrohradem (Výměna a text not ruských a ra- kouských v listopadu a prosinci.) Na Štědrý den bylo z Vidně ohlášeno že ruské a bulharské notě následovati bude i projev rakouský, obsahujíeí zprávu v přlčině konference a sdělující evropskéveřejnosti a signatárním mocnostem obsah. do té doby tajných a důvěrných de- peší, vyměněných v záležitosti balkánské mezi Vídní a Petrohradem. Celá tato korrespondence prostřednictvím tiskové vládní kanceláře byla dána nyní listům k disposici a předchází jí tento ofíiciosní výklad: Z Vídně, 28. prosince.
Vídeň Petrohrad
13 article
Vyjednávání kabinetů vídeňského petrohradského o programu bal kánské konference dospěla před krátkou dobou k prozatím nému zakončen potud, že pan Izvolský dal souhlas ke stanovisku rakousko-uherskému aby před sejitím se konference předchá- zela vyjednávání mocností, kterými by činnost koference byla praeciso- vána na základě všeobecné dohody. Jak známo, sdělil z tohoto důvodu pan Izvolský stanovisko ruské vlády k otázce kon- ferenční berlínským signatárním mocnostem oběžníkovou notou, která byla nedávnc uveřejněna. Právě tak rozhodl se vídeňský kabinet zpraviti signatární moci o stavu vy jednávání. Stalo se tak pamětním s pi- sem zaslaným 23. t. m. mocnostem, ve kterém se pravl: C. a k. vláda učinila ihned po obdržen konferenčního programu panem Izvolským jí doručeného vše, pokud na ni bylo, aby podpo- rovala myšlénku konference, která nevznikla u ní. Také dnes zaujímá vůči konfarenci sym- patické stanovisko a výhrady ji formulované mají jenom účel, aby zaručily pokud možno ú spěšnost prací konferenčních. Tentýž úmysl měl také vídeňský kahinet vo svěm vyjednávání s vysokou Portou a jednou, až kýženého vý- sledku bude dosaženo, bude také o tom podána mocnostem přislušná zpráva. K tomuto pamět- nímu spisu připojeno ješt 5 příloh a to Izvolského konferenční program a noty vyměněné mezi oběma vlá- dami.
Izvolský
14 article
V notě vídeňského kabinetu ze dne 14. listopadu se prohlasuje, že balkánská konference mohla by se s úspěchem sejíti jenom tenkrát, kdyby ji předcházelo dorozumění signatárních mocnosti. Stanovisko c. a k. vlády k jednotlivým bodům precisuje se pak taklo: C. a k. vláda jest ochotna uznati v Bulharsku proklamovaný nový stav věcí, při čemž předpokladá, že konference uzná neodvislost to- toto státu, když budou upraveny otázky finanění, včetně otázky železni ční. Ohledně Bosny a Hercegoviny, jakož i sandžaku novopazarského projevuje c. a k. vláda ochotu, aby obě tyto otázky byly pojatv do programu, ale žádá : aby nebylo již předmětem diskuse na konferenci rozšíření suverenních práv na Bosuu a Hercegovlnu, jakož i vykli- zení sandžaku. Dale se připominá, že c. a k. vláda v těchto otázkách doufá do- spěti k dohodě s vysokou Portou. kteroužto dohodu by pak konference po- tvrdila Zároveň by měla konference článe k 25 berllnské smlouy prohlásiti za neplatný. Co se týče článku 29. berlín- ské smlouvy, který obmezuje svr- hovsná práva Ča Hary. nan mítá vídeňský kabinet mičeho prot tomu, aby byl předmětem rozpravy na konferenci, trvá však v tomto směru na vý- hradách stále činěných. Ohledně výhod pro Srbsko a Černou Horu na- vrauje se, aby předešlo se pochybným výkla- dům znění »hospodářské výhody, jež mají se poskytnouti Srbsku a Černé Hoře«. C se týče kapilulací a cizích poštovních úřadů v Turecku, prohlašuje vídeňský kabinet, že jest ochoten dohodnouti se s ostatními mocnoslmi o případných modifikacích.
Dale Bulharsko Bosna a Hercegovina Srbsko Černá Hora Černá hoře Turecko Čo Haro
15 article
V pamětním spise ruského kabi- netu, t. j. odpovědi na rakouskou notu ze dne 14. listepadu, ze dne 22. Ilstopadu 1908 pro- hlašuje tento kabinet, že jest úplně srozuměn s názorem c. a k. vlády o nutnosti předběž- ného vyjednávání, než sejde se konfe- rence. Toto předběžné dorozumění týkalo by se toliko programu konference. Pro- gram tento musí však zabezpečovati prá vo že různé otázky budou probírány ůplně svobo'd ně. Pokud jde o dohodu s Tureckem, na klerou pomýšlí vídeňská vláda, má ruská vláda za to, že dohoda tato ovšem by přispěla k rozřešení otázky, ale nemůže ani předbíhati def- nitivnímu rozřešení, ani zameziti vol- nou vzájemnou diskusí mocností, ne- boť dle zásady, uzuané londýnskou konferencí, nemůže se žádná mocnost jednostranně sprostiti smluvních zá- vazků. Také má petrohradský kabinet za to, že konference by se neměla omezit na prosté zrušení článku 25 ber- lInské smlouvy, nýbrž že by měla doplniti tento článek novým usta- novení m.
Turecko
16 article
V pamětním spise z 8. prosince 1908 potvrzuje vídeňský kabine dohodu vídeňské a petrohradské vlády o nut- nosti vyjednávání a dovozuje z toho, že ruský kabinet se právě tak snaží jako vídeňský chrá- niti konferenci před nebezpečím, kleré by mohl vzplanouti z připadné neshody mínění. Tohoto účelu bylo by sotva dosaženo, kdyby se před- chozi vzájemné dorozumění mocnosti ome- zilo na vypočtení programových bodů. Dorozumění kabinetů musilo by se tedy týkati také podstaty ale s po nejdůležitějších bodů programu a vedlo by takto pravděpodobně k ujedná n jistých formuli určených k tomu, aby se diskuse pohybovala v pře sn vytčených mezlch. Tak by na př. byla ruská vláda jistě ochotna ohrani- čiti diskusi o Bosně a H.ercego- vině tak, že by se o faktu annexe nejednalo. Takovýto postup ruské vlady zda se býu rakousko-uherskému kabinetu tím méně pochybným, ježto na možnost anne xe pomýšlelo se v několika dřivějších, mezi oběma říšemi učiněných doho- dách. Timto postupem byly by práce konfe- renční podstatně ulehčeny a překonány obtíže, které by nutně povstaly, kdyby se rokovánío různých bodech dal volný průchod.
Boseň
17 article
V pamětním spise petrohradské vlády na to odpovídající, ze dne 17 pro- since se prohlasuje, že rakousko uberský naveh, aby totiž výměna názorů mezi mocnostmi byl rozšířena též na podstatu programních bodů a aby se tímto způsobem dospělo k for- mulim, jimiž rozprava na konferenci by byla držána v přesně vvlčených mezích, obsahuje sice následkem své zdlouha vosti mnohé obtiže, že však ruská vláda jest pokud na ní sejde, ochotna, aby dokázala svého smířlivého ducha, na ná- 4 , Aej te. že i ostatní vlády učiní podobně. Vi- deňská vláda může nyní tento návrh sdělit ostatním vlád m, jimž i carská vláda oznámi své stanovisko vůči této otázce. Pokud jde o prání vídeňského kabinetu, aby ruská vláda sdě- lila svůj názor o různých bodech programu, vy- hražuje si vláda ruská vylknouti během nastá- vajícího jednání své stanovisko k nejdůležitěj- ším bodům programu, pokud Ruska se týkaji
18 article Úsudky o řeči lzvolského.
Úsudky o řeči lzvolského. Z Vídně, 28. prosince. »W. Allg Ztg« sděluje z diplomatických kruhů vídeňských k řeči Lzvolského: »Dojem jest velmi dobrý, ba řeč ta jest příjem- ným překvapením. Se zvláštním povděkem v diplomatických kruzích vyslechnuto zejména důtklivé napomenutí ke klidu, adre- sované do Bělehradu a Celyně. Zvláště cenným k upokojení situace je veřejné doznání Izvol- ského, že Rusko uznává existenci čelnýeh diplomatických dohod v příčině záležitostí bal- kánských a cítí se jimi vázáno. Co se týké výroků Izvolského o něklerých ustanoveníc berlinské smlouvy, dlužno rozuměli ustanove- ními témi uzavření Dardanel. Jest
W Allg Vídeň Bělehrad Rusko Dardanely
19 article
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 b Ve fliálkách na venkověi ranní cislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotové napřed. Předplacení a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 6 Tam nacházejí se táž redakcn, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracoji.
20 article
známo, že Rakousko proti úpravě zále- žitosti dardanelské na prospěch Ruska nečinl žádných námitek, že všsk rozhodnutí o splnění této oprávněně žádosti Ruska není ve Vldni. Ostatně dlužno přípomenouti, že Rusko nš- kterých ustanovení berlinské smlouvy, tak ze- jména v příčině Batumu, se samo již zpro- stilo.« Z Paříže, 28. prosince. (K. k.) Několik listů rozepisuje se v podobném smyslu jako »Temps«. »Eelaire soudí, že Izvolský hledá patrně východiště, aby se poněkud slušně svého úkolu shostil. O snnexi Bosny bude moci tim obužněji diskutovati, poněvadž byla cenou za neutralitu Rakousko-Uherska před Plevnema po něm. »Humanité« brojí ostře proti Rusku, jehož nárok na hájení svobody jihoslo- vanských národů dokazuje, jak daleko zacházl jeho nedostatek sebepoznání.
Ruska Eelaire Rakousko Rusko Paříž Bosna Uhersko
21 article
Z Cařihradu, 28. prosince. (K. k.) »Omanský Lloyd« shledává, že řeč Izvol- ského je pro slovanský svět velikým zklamáním. List vyznačuje z řeči lzvol- ského jeho přání po pokojném rozřešení otázek balkánských, jakož i radu danou slovanským bratřím, aby byli rozvážni a prohlašuje konečně, že řeč ta nestanovi žádného požadavku ve při- čině Bosny, kteréhož by Rakousko-Uhersko po annexi nemohlo přijati, a jejž by konference zmařila. Z Londýna, 28 prosince. (K. k.) »Daily Graphie« praví, že vzhledem na smlouvu zá- kupskou a na tajnou deklaraci berlinskou bylo. už dávno jasno, že Rusko by nemohlo klásti odpor akci Rakousko- Uherska. Izvolský při- pustiv to, jednal jen poctivě. Z Londýna, 28. pros. (K. k.) »Standari d« praví o řeči Izvolského: Všechno na- svědčuje, že dojde k pokojné dohodě, které si Lzvolský přeje. Hlavni podminkou jest, aby Rakousko-Uhersko dalo skutečnou náhradu. Jeho postup je — cokoliy se uvádí k jeho obhájení — skutečné porušenl mezinárodní spravedlnosti, začež povinno jest zadostiučiněním poškozeným stranám.
Standari Cařihrad Bosna RakouskoUhersko Londýn 28 prosinec Rusko Omanský Lloyd Daily Graphia
22 article
»Times« soudl, že pohříchu není oceňo- vána ve Vídni oběť popularity, kterou Izvolský přinesl evropskému míru. O stanovisku Anglie praví »Timese dále: V Rakousko-Uhersku je nyní nálada, po- kládati každou kritiku za nepřátelství k monarchi. Doufali jsme, že staré přatelské styky, tak dlouho drvající mezi Anglií a Rakousko-Uherskem, do- statcug unazal, zo po auguchuu kosiha nuva hledati jiného, více objasňujícího vysvětlení. — O vyhlídkách budoucího vyjedná- vání praví »Times«: Posměšný ton vůči Tu- recku a přijetí ruské noty videňským tiskem vzbuzují v každém připadě pochybnosti o upřímnosti Rakousko-Uherska. Avšak čas kvapí, neboť nynějš! situa ce je nebezpečnou pro mlr. »Morning Post« považuje notu Izvol- ského za zcela bezvadnou a korektní. Byla sice považována ve Vídni za nepříznivou, ve skutečnosti však takovou není. Videň ne- stará se o mezinárodní smlouvya nic si z nich nedělá. Řeč Izvolského však je přiměje krotiti svou zbytečnou svévoli. Dokazuje toliž tato řeč, že Rusko nabude ve véci samé dělati obtíže, bude-li Vídeň zachová- vati mezinárodní pravidla. »Daily News« píše: Bylo úmyslem Izvolského svou řečí rozptýliti obavy z váleč- něho hnutí v Rusku. Rusko jest zajisté od- hodláno nadále plniti svoje úkoly jako jedna z největších evropských mocnosti, avšak my- šlenka na válku jest za jeho nynějších poměrů skoro vyloučena.
Vídeň Anglie Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Rusko Times Morning Post Daily News
23 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 28. prosince. ? (Několik vzpomlnek na Ji- řího knížete Lobkovice.) Bývalý nejvyšší maršálek království českého, Jiří kníže Lobkovic, náleží již navždy minulosti. Vý. značný kus novodobé politické historie české odpočívá vedle něho v hořinské hrobce. Jméno z tvář jeho zná snad každý, osobní povahu však málo kdo; pouze několik jednotlivců může o ní se vysloviti, neboť Jiři kníže Lobkovic byl muž nepřistupný. Najde li se kdy Lobkovicův životopisec, který se zahloubá do podrobnost jeho povahy, bude musit velmi se přičiniti, aby výstižně a přesvědčivě v soulad uvedl ne- přistupnost, ba tvrdost osobního charakteru Lobkovicova s jeho velice živou, snadno vzně- tlivou letorou, mnohem bystřejší, nežli byla jeho řečnická pohotovost. Povšechně lze tento rozdíl vysloviti aristokratismem bývalého maršálka tedy pojmem, pro který nynější svět, zejměna český, nemá žádného smyslu, aristokratismem. který také pro nás český lid nemá podstatného významu kladného a příznivého, a jehož ny nější doba prostě neuznává. Při vzpomínce na zesnulého šlechtického politika a státníka lze zaznamenati řadu po- drobnůstek, prokazujících ušlechtilost, ráznost dobrou mysl i noblesu, v každém případě však zároveň též ostře vyvinutý a nikdy nestiumený aristokratismus zemřelélio právě věvody roudni ckého, pána na Mělníku, Drhovli a Rožďalo vicích. Psal se Jiří kníže z Lobkowiez a z nej bližšího jeho okoli bylo vysvětleno, že tento pravopis, staročeský a stavovský, je při jeho jmeně neměnitelný, poněvadž po staleti se vy- lkytuie v rodových listinách. Jako mnohié jiné. že i tento pravopis náleží ke tradicím rodu, knižetem žárlivě střeženým a horlivě pěstěným tak, že rozhorleně odmital každý jiný způsoh psaní svého jmena.
Lobkovic Jiří Lobkovicův Jiří kníže Praha Mělník Drhovle Tropez
24 article
Z funkce starosty okresu mělnického zbyla Jiřímu Lobkovicovi jedna vzpomínka velmi ne- příjemná. Jako mladý starosta podřipského Měl- nicka byl kníže v pravdě obliben. V těch letech byl zhusta nazýván i v širších vrstvách občan- stva v okrese mělnickém Jiřičkem; křestním jménem proto, že byl populární a jménem zdrobnělým proto, že byl malé postavy. Jako starosta okresní byl Jiří Lobkovic v oboru práva naprosto neústupný, v oboru výkonů samospráv- ných přesný. Nebyl jen representantem, nýbrž zároveň řídicím pracovníkem. Své starostenské povinnosti vyřizoval většinou osobně a ústně.
Lobkovic
25 article
Mimo to však musily se mu všech ny důležitější spisy posílati a kníže pak sděloval formou jed- nacích dopisů tehdejšímu okresnímu tajemníkovi na Mělnice Fr. Vinklerovi, kterak spisy ty se mají vyříditi. Vinkler schovával bedlivě Lobko- vicovy dopisy. Vinkler, kdysi duševní hlav okresu, stal se později hlavním vinníkem úpadku Hospodářské záložny mělnické. Když katastrofa se provalila a způsobila paniku, rozběsnila zdě- šení i zapálila rozvrat v celém okresu, tu Vin- kler, ač byl ztracen, přece podnikl zoufalý zá- pas o záchranu ne tak zničeného peněžního ústavu, jako své osoby. Mimo vše jiné pouka- zoval také na neobmezenou důvěru a na přá- telství, jichž požíval u Jiřího knížete Lobkovice. Dokladem to předstíraného přátelství měly býti Lobkovicovy dopisy Vinklerovi. V době kon- kursu Hospodářské záložny mělnické se jim v řečeném smyslu operovalo. Nesprávně. Dopisy neobsahovaly nic jiného nežli pokyny pro vyři- zování určitých spisů, došlých okresního výboru mělnického v době, kdy Jiři Lobkovic byl okresním starostou na Mělníce. Kníže byl vždy ptilis upistý tory, než aby byl důvérně přátel- sky obcoval s někým nerovnorodým Ale přece prý jej velmi mrzelo, že starých jeho dopisů bylo nepříslušným způsobem použito v aféře černé a neblshé.
Vinkler Jiří Lobkovic Lobkovicův Kníže Francie Mělník
26 article
Jako politik byl v době prudké oposice let sedmdesátých kníže Jiří Lobkovic zapsán u vlády stejně špatně jako všichní ostatní češti státoprávníci. Tehdy mladý kníže chodil na li- dové schůze. Jednou přišel na schůzi takovou, při níž intervenoval mladičký, nezkušený prakti- kant politického úřadu. Lobkovic vstoupiv do místnosti šel prudce k němu a důrazně se ho tázal: »pane komisaři, je pravda, že máte shora rozkaz, ihned rozpustiti schůzi, přijduli do ní já?« Praktikant — nyní místodržitelský rada v krajském městě — zkoprněl úžasem otázkou přiveden byl do takových rozpaků, že v první chvilce nevěděl jak z nich vyvázne. Několika vlídnými slovy Lobkovicovými dostala se rozmluva v jiný směr a schůze se pak ko- nala, jakoby nebylo rozkazu, při němž prakti- kant zvláště to nedovedl si vysvětliti, jak o něm kníže zvěděl. Na statcích Jiřího Lobkovice působí vzorné úřadnictvo; hospodářství daří se skvěle. Před lety rozmnoženo bylo v šopeckém dvoře knížecím hospodářství mlékařské a správce pe- čoval všemožně o výhodný odbyt mléka. Ná- hodou bylo tehdy vypsáno ofertní řízení na do- dávku mléka pro ústav choromyslných v Har- ních Beřkovicích. Šopecký pan správce neřekl nikomu nic a zadal ofertu. V duchu těšil se nesmírně, kterak si vše pěkně zařidí, až do- stane hornobeřkovickou dodávku, že ji dostane, o tom byl přesvědčen, poněvadž nevědělo žádně nebezpečné soutěži. Najednou byl zavo- lán k řediteli a oferta byla mu vrácena s přís- ným nařízením, že se vicekráte nic takového nesmí stát. Pan ředitel ovšem pochopoval pana správce a v duchu jej pochválil jako úřadník znamenitého. Ale kníže pán je tvrdohlavee.
Lobkovic Lobkovicův ústav choromyslný v Haro
27 article
Pan ředitel sám vypravoval, jak se celá věc udála. Byl zavolán na centrální ředitelství a tam zvěděl celou pro šopeckého pana správce Jobovu zvěst. Oferty byly pěkně zadánya když byly u zemského výboru otevřeny, dal si je maršálek předložit, prohlížel si je a našel tam také oferlu šopeckou, ofertu svého vlast- ního dvora. Sebral ji, zamkl do svého stolku a už byla ze soutěže navždy odstraněna. Při- šed domů dal si zavolat centrálního ředitele ukázal mu ofertu z vlastního dvoru a prohlá- sil: řekni jim, že se mně to víekrát nesmi stát. Centrální ředitel vyřídil ovšem knižecí roz- hodnutí ředitelovi, který je zase tlumočil šope- ckému správci s vysvětlením, že z knížecích statků a podníků se nesmí oferovat na žádnou soutěž, zemí vypisovanou, poněvadž kníže je maršalkem. »Ale já chci vykázat rentabilitu dvora«, namítal, rozumí se marně, šopecký správce, jehož dobrá vůle byla ovšem po zá- sluze správné a příznivě uznána.
Jobův
28 article
Po veliké oslavě, na počest sedmdesátých narozenin Jiřiho z Lobkovic provedené, uspořádal kníže ve svém paláci malostranském večerní hostinu pro přísedící zemského výboru. Nálad byla nejlepší; pánům u tabule zasedajícím se však jednoho nedostávalo: kouření Kněžna pa- trně pozapomenula dát nabídnout doutníky, i nekouřilo se. Přísedící dr. Herold, jak známo vášnivý kuřák malých ale silných doutníků »damas«, a jak rovněž povědomo muž, který nerad seděl obřadně, byl by si velice rád za- kouřil, i čekal netrpělivě na příležitost, abysi mohl zapálit. Konečně se mu naskytla hovorem s jednou z princezen. S vrozenou elegancí upo- zornila princezna dra. Herolda na oblibený zá- kusek. Dr. Herold odpověděl hladce a nenuceně, že nejlepším zákuskem je doutník. Pouto for- malit bylo zlomeno, a za okamžik liboval si dr. Herold, jak výtečný je doutník, který si právě zapálil. Jen několik minut trvalo a maršálek viděl usměvavou tvář Heroldovu v obláčeích dýmu, nesmírně lákavého. Za chvilku přišel ke dru. Heroldovi rovněž již se zapáleným doutníkem. »To jste dobře udělal s tim kouřením,« pravil, »já už jsem měl takovou chuť na kouření, ale nemohl jsem začít.« Dr. Herold, když vypravoval tuto drob- nůstku, dodal: »Je jistě dobře, že v našich občanských kruzích není takové přísné ebikety, jaká u maršálka stihla jej i mne, aniž se toho kdokoli ze společnosti mohl nadáti.e
Jiři doktor Herold Heroldův
29 article
U knížete Lobkovice ohlásil se kdysi jeden český žurnalista. V maršalkově předsíní nechá- pali, jak bylo patrno, smělost novináfovu a jeho počínání bylo jim záhadeu tím větší, čím po- vrchněji novinář odpovídal na jejich otázky, co mají knížeti pánu říci. Konečně dostal pokyn, aby vstoupil. Mluvě s knížetem poukázal na řadu naléhavých politických problémů, jichž ob- jasnění je třeba a požádal maršálka o úsudek a o svolení, by jej směl reprodukovat tiskem. Jiří z Lobkovie — snad byl dosti překvapen novinářovým odhodláním — odpověděl, že žá- dosti jeho vyhověti nemůže, poněvadž hned na počátku své čmnosti si byl umínil, že žádnému žurnalistovi nikdy nic nepovi, že skutečně ještě nikdy žádnému novináři nic neřekl, a že také nyní nemůže od tohoto svého stanoviska upu- stiti. Novinář se pousmál a naznačil maršálkovi, že občanští politikové uznávají vesměs nutnost žurnalisty náležitě informovat. Kníže pravil po- tom žurnalistovi, že by v jiných případnostech nenyl od toho uvážili žádost se strany novi- nářské. Novinář nebyl nezdarem svého pokusu u knížete Lobkovice zkrušen, ponévadž mu se strany, s povahou knížete obeznalé, byl s plnou určitostí předpověděn naprostý neúspěch odvahy, jež by od knížete dosíci chtěla informativního slova politiekého.
Lobkovic Jiří Kníže Lobkovie