3
masthead
29. října 1907.
5
article
pečné situaci byli četníci nuceni použili střel-
ných zbraní a vystřolili 24krát. Zabito bylo 11
osob, 12 ráněno. Vrehní župan Palugiay přije
do Černově, aby osobně řídil vyšotřování.
Z Hodonína, 28. října. Četníci a vojsko
vystřelili do lidu v Černové padesát ran. Pokud
zjištěno, bylo stříleno také do utíkajících; také
do oken školy černovské padlo několik ostrýeh
ran.
Palugiay
Černov
Hodonín
28 . říjen
6
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 27)
Ve Vídni, 28. října.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Šestihodinná schůze dnes odpoledne a ve
čer konaná, byla prnskrovně navští-
vena, Lavice všech stran zely mezerami. Za
slabého účastenství a malé pozornosti mluvili
jednotliví řečníci. Ruský klub a klub
polské strany lidové vyslovíly se
proti předlohám vyrovnacím z důvod
politických a hospodářských. Zajímavou
byla polská část řeči předsedy polské strany
lidové Stapiňského. Tento poslanec byl
po r. 1897 a nyní opčt jest zajisté krajním od-
půrcem kola polského a jeho politiky, ale na-
značil ruským poslancům z království halič-
ského, že polská strana lidová nedá se
nikdy zneužíti k nějaké roli, ve které
by porušila solidaritu polskou.
Tohoto výroku, který jest povahy zásadní, měl
by si zajisté všimnouti také na lavlicí ch
českých, kde — žel — proti solidaritě
české bylo v minulých dobách mnoho hřešeno.
Hr. Sternberg ve své řeči zmínil se
léž o nynější krisi českých ministrů, soudě, že
by měli býti ponecháni v úřadě svém, dokud
rakousko-uherské vyrovnání není hotovo; po-
tom prý může bar. Beck do kabinetu povo-
lati všechny analfabety z království českého,
Zejtra bude se v prvním čtení vyrovnacích
předloh pokračovati.
Beck
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
polský strana lidový Stapiňský
7
article
Z Vídně, 28. října. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
ve 3.20 hod. a projevil jménem sněmovny upřímnou
soustrast obětem italského zemětřesení a vyžádalsi
zmocnění, by min. předseda byl požádán tlumočit
prostřednictvím zahraničního úřadu vládě a parla-
mentu italskému nejhlubší soustrast poslanecké sně-
movny a projev ten byl zapsán do úřadního proto
kolu dnešní schůze.
Mezi došlými spisy byly návrhy poslanců
Reichstádtra a sp., aby se zabájilo jednání
o postátnění moravské západní dráhy; — dra. Syl-
vestra a sp. na rokování o předloze tiskového
zákona, vypracované v 17. schůzi tiskového výboru
Choce a sp. o ručení těžaře za život a zdraví
horníků.
Poslanec dr. Srb a sp. podali návrh ve příčině
jmenování a upravení služebních poměrů úřadníků
soudních kanceláří a úřadníků výkonných ve stavu
absolventů středních škol.
Dotazy podali poslanci: dr. Michl a sp. po
mimořádné roční remuneraci poštovnímu služebnictvu,
neoprávněném vykonávání praxe podkovářem 13.
dragounského pluku ve Stodu a potrestání a přelo-
žení učitele Paara z Hořic do Glöckelbergu; — dr.
Hain a sp. po průtazích s jmenováním soudců
v Čechách; — Buřival a sp. po obsazení míst
u ředitelství státní dráhy v Praze a Plzni a po akti-
vitních přídavcích sl. zřízenců a úřadníků v Žižkově;
— Prokeš a sp. po zdravotních poměrech v Mor.
Ostravě; — Fresl a sp. po pronásledování českého
lidu a zneužívání úřadní moci okr. hejímanem
Sieglem v Mostu: — Maštálka a sp. po nedo-
statečných místnostech berního úřadu v Sobotce ; —
Habermann a sp. po zapsané lidové nemocenské
a pohřební pokladně v Plzni.
Sněmovna pokračovala v 1. čtení
vyrovnávacích předloh.
doktor
Weiskirchner
Reichstádtra
Srb
Michl
Paar
Hain
Buřival
Prokeš
Fresl
Siegl
Maštálek
Habermann
Vídeň
Stoda
Hořice
Glöckelberg
Čechy
Praha
Žižkov
Ostrava
Most
Sobotka
Plzeň
Choc
8
article
Posl. dr. Urban považuje vyrovnání za politický
a hospodářský výkon prvého řádu a vyslovuje nej
větší uznání všem, kdo při něm spolupůsobili obě-
tavě, osvědčivše při tom zcela zvláštní zručnost
schopnost
Thunovo vyrovnání bylo hříchem proti základní
myšlence vyrovnání z r. 1867. Události na cukerní
konvenci bruselské a inartikulování celního tarifu
uherského byly pak osudnými důsledky. Už o bru-
selské konvenci platil uherský právní názor, že také
obchodní záležitosti nepatří k záležitostem společ-
ným. Bohužel, spokojil se tehda rakouský parlameno
jalovým protastem. Předložený elaborát přizpůsobii
se názoru uherskému. Charakteristickou známkou
předloženého vyrovnání jest snaha po nejvělši co
možná rozluce všech správních oborů. Tak jest lomu
na př. při řádu námořnickém a přístavním, nemo-
cenském a úrazovém pojišťování námořníků a jme-
novitě ve vysoce důležitém oboru pošlovniciví a te-
legrafu. Na druhé straně doznala v jiných oborech
attonomní judikatura podslatného sesilení, jako v pa-
lentním zákonodárství a v zákonech o ochraně zná-
mek a vzorků. Také v oboru spotřebních daní došl
do jisté míry k rozluce obou států. Všude vidě
Posl
doktor
Urban
Thunův
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Umělecké besedy. Dnes o 8. hod. več. koná
se ohlášený již komorní koncert Griegů
ve velkém sále Měšťanské besedy pražské. Účinkují
sl. Marie Hurychova-Calma, slavné Ševčíkovo kvar-
leto (pp. Lhotský, Procházka, Vážka a Moravec)
p. prof. Hanuš Trneček. Přístup mají zdarma členové
Umělecké besedy a jimi nvedení hosté.
+ Večer písni je dnes o 8. hod. več. ve velkém
sále Nár. domu na Král. Vinohradech. Účinkují
operní pěvkyně pí. M. Musilová, býv. člen Nár. di-
vadla p. V. Viktorin a koncertní pěvec p. K. Březina.
Milovníci písňové literatury nedají si zajisté ujiti pří-
ležitosti uměleckého požitku, jejž skýtá bohatý pro-
gram tohoto večera, zahrnující vzácné perly písňové
tvorby našich i cizích skladátelů. Lístky po 1 K
studentské po 50 h večer u pokladny.
+ Z České Filharmonie. Dnešním dnem počí-
naje nalézá se kancelář Českého filharmonického
družstva v I. poschodí téhož domu na Vaclavském
nám. č. 53. Úřadní hodiny jsou od 10 do 12 hodin
dopol. a od 3 do 6 hod. odpol.
+ Pan Jiři Huml, býv. basista našeho Náro-
ního divadla, přijat byl do svazku dvorní opery
drážďanské. Hned po prvé zkoušce na jevišti za pří
tomnosti intendanta hr. Seebacha a generálního ře-
ditele opery taj. rady Schucha, uzavřena byla sp.
Humlem na pět let smlouva, dle které dostávati bude
první rok 6000, druhý 10.000, další pak léta 12.000
marek roční gáže. Poprvé zpíval p. Hůml Mefista
Gounodově »Faustu« s úspěchem — jak z drážďan-
ských časopisů vidno — dokonalým.
Grieg
Hurychův
Ševčíkův
Lhotská
Procházka
Moravec
profesor
Trneček
Král
M Musilová
V Viktorin
K Březina
Huml
Hůml Mefisto Gounodův
Faust
Alma
Vaclavský já
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
ní divadlo
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Ze Sydneje, 28. října. Novozee-
landský matematik a hvězdář Beverley zemřel ve
věku 84 lel.
— Povodně v Ilalil. Z Piacenzy, 28. Híjna.
(K. k.) Následkem lijáků vystoupila řeka Pád z břehů
a zaplavila nížeji položené části měšta Piacenzy, ja-
kož i pole v obcích Piacenza, Sv. Antonín, Portizo
Alessandrino. Zelezniční spojení mezi Placenzou
Alessandrinou bylo přerušeno — Z Piacenzy, 28
října. (K. k.) Dolejší část města jest za-
plavena. Obyvatelstvo uteklo se na
střechy domů. Vojsko provádí záchranné práce
Některé ulice jsou zatopeny vodou na 2 m zvýší
Hmotná škoda je velká. Při povodní nikdo nezahynul
Ileka Pád stále stoupá. 500 rodin jest bez přístřešl
Městská rada postarala se o jejich ubytování.
snahu, aby byla připravena likvidace pospolitosti.
Připouští, že toto vyrovnání vyniká nad Körbrovu
osnovu a v oboru finanční poliliky a železničníc
tarifů přináší výhody. Také dohoda o košicko-bohu
mínské dráze je uspokojiva.
Prohlašuje za velkou chybu, že do souboru vy-
rovnacího nebyl pojat obor vojenské správy, poně-
vadž úprava důležitých pro Rakousko otázek, jako
reforma vojenského trestního řádu, dvouletá služba
a zvýšení důstojnických platů nesmí se zdržeti. Vy
moženost dvouprocentního zvýšení kvoly se součas-
ným stanovením kvotového poměru na deset let nelze
prohlásíti za úspěch. Také vyloučení bankovní otázky
je velkou chybou. Vyrovnávací operát odvolává se
na mnohých místech na nařízení z nouze, z nichž
nařízení o přikazovacím řízení je přímo protiústav-
ním, neboť řízení to znamená trvalé zalížení státní
pokladny a v tomto ptípadě nesmí se užíti § 14.
Antonín
Piacenza
28 říjen
Rakousko
11
article
Jest ústavní povinností a příkazem praktické úvahy.
aby ihned rokovalo se o nařízeních, na něž se vy-
rovnání odvolává. Tím příšlo by též ke cti přesné
trvání na ústavních zřízeních. (Hlučná pochvala.)
Poslanec dr. Lavický prohlašuje, že nelze, aby
zůstaly bez protestu nové úmluvy, jež mají za úče
úplné osamostatnění Uher. Brojí proti dualismu, jenž
rozdělil národy říše v panpjící a v potlačené. Řiše
musí změniti se ve spolkový stát svobodných národ-
ností. Rusové nemohou hlasovati pro vyrovnání, proto
že jich soukmenovci bydlící za Karpafami, těžce zá-
pasí za svoji existenci pro maďarskou zvůli. V ohledu
hospodářském znamená vyrovnání velké poškození
zemědělských zájmů rakouských vůbec a baličských
zvlášť. Rusové musí trvati na tom, aby národnostní
otázka byla najednou rozřešena. Povedou dále boj
proti systému, jenž nyní vládne v Haliči a použijí
všech prostředků, aby jej zničili. Opakuje, že Rusov
z politických a hospodářkých příčin budou hlasovati
proti vyrovnání. (Hlučný souhlas mezi Rusy.)
Poslanec hr. Steraberg stěžuje si, že vážnost Ra-
kouska hluboko poklesla následsem jeho rozervanost
a věčných provisorií a dovozuje nutnost společné
stální myšlenky, i vnitřní konsolidace. Ve vyrovnání
vyrůstá prvá elapa k utvoření státní myšlenky. Před-
ložené vyrovnání liší se věcně od předchozích tím.
že je vyrovnáním národů. Velkou cenu má také proto
že strana, jež od r. 1848 bojovala proti společenství
s Rakouskem a prohlásila se zásadně pro unii osobní
postavila se tímto vyrovnáním na stanovisko spole-
čenství. Z toho vyplývá záruka, že stav nyní utvořený
je trvalým a potrvá také přes rok 1917.
doktor
Lavická
Rus
Rusov
Uhry
Halič
Rakousko
12
article
Rečník postrádá junktím mezi otázkou armádní
a vyrovnáním. Vojenská moc musí býti s to, opříii
se armádám sousedním. Vítá vyrovnání s rakouského
stanoviska, poněvadž z přirozeného nepřítele, jehož ne-
důvěra k Rakousku byla oprávněna pro nehospodář-
ství absolutismu, udělali jsme si spojencem. Avša!
třeba hájiti je také se stanoviska křesťana, dále z dů-
vodů hospodářských a konečně i se stanoviska rol-
níka, který se musí spojením s Uhry brániti prot
největším svým nepřátelům: socialní demokracii
a kartelovému kapitálu.
Obzvláště je však vyrovnání nezbytným, aby se
mohl podniknouti boj proti stranám převratným.
Mluví o vyrovnání se stanovíska Čechů, stěžujes
na anarchii mezi českými zástupci. Je stydno viděti,
jak čeští zástupci, když jim byla pětina českých
mandátů uloupena sociálními demokraty, tříští se
z osobních důvodů, kdežto ostatní národnosti jdou
do boje sjednoceny. Protestuje rozhodně, aby oba
čeští ministři, kteří podali demisi jako citliví a po-
čestní mužové, byli odstraněni min. předsedou pře
vyřízením vyrovnání. Kritisuje postulátní politiku
plá se, proč byla opuštěna za Gautsche, kdy Čechové
při volební opravě mohli prosaditi úřadní řeč a uni-
versitu? Rovněž není proč zahajovati ji nyní, kdy
jedná se o tak důležité zájmy. S takovou náladovou
postulátní politikou není srozuměn. Není logickým
provozovati politiku profesorů a soudních adjunktů,
když se jedná o vysoce důležité hospodářské otázky,
jež se týkají zvláště Čech. Nabádá české strany, aby
se vzdaly osobní politiky a provozovaly loyálním
způsobem politiku v zájmu českého národa.
Čecho
Gautsch
Rakousko
Uhry
Čechy
13
article
Vzhledem ke Slovákům prohlašuje řečník, že jest
demagogií, ujímá-li se kdo cizích bratří, dokud je
sám bez moci. Zdůrazňuje velký zájem, jejž mají
Čechové na vyrovnání, poukazuje s jedné strany, že
by roztržení říše mělo bezpodmínečné vydání slo-
vanských národů v oběť Němcům v zápětí, s drubé
označuje utvoření česko-uherské aliance problémem,
od něhož závisí budoucnost říše. Dále akcentuje
velký hospodářský význam vyrovnání pro Čechy,
nejvíce to vyvinutou zemi. V závěrku dolýká se
otázky českého státního práva. Tato otázka není
národní, nýbrž konservativní a jde přímo o zájmy
Němců i Čechů. Jest také v zájmu panující rodipy.
aby osvěžila cit vzájemné souvislosti obyvatelstva v Če-
chách dvorskou organisací českého a německého ná-
roda v Čechách. Především je však Čechám potřebí
národní správy. Chceme miti také své vlastní české
znaky a české pluky. Dále žádáme pozvolné ozdra-
vění veřejného života. V závěrku apeluje na český
národ aby si vždy uvědomoval loyalitu, již Maďai
v r. 1867 osvědčili, a dále na panující rod. aby vy-
konáváním spravedlnosti učinil národy šťastnými.
(Hlučná pochvala.)
Posl. Kainez brojí, aby každá záležilost i hospo
dářská projednávala se politicky. Uznávě, že ministř
se snažili dosíci všeho, pokud bylo možno.
Veterinářská dohoda není doslatečna. Zrušení
mlecího zřízení neznamená žádnou novou vymože-
nost. Zákaz terminového obchodu je krásnou nadějí,
ale jeho provedení není zaručeno. Surtaxa je v od-
poru s ustanovením, že nesmí býti vybírána žádn
mezicla. O společném hospodářském území nelze
vůbec mluvil.
2% zvýšení kvoty neznamená naprosto žádný
úspěcb. Tuké v státoprávním ohledu nedává vyrov-
nání žádné doslatečné jistoty. Ze všech těch důvodů
nemůže hlasovatí pro vyrovnání, ala učinil by tak
jako Němec, kdyby byl přesvědčen, že vyrovnání
Slovák
Čecho
Němec
Posl
Čechy
14
article
Z Neapole, 28. října. (K. k.) Prudký dopolední
orkán způsobil v obvodu města velikou škodu. Mnohé
paláce stojí pod vodou a mnoho stromů bylo vy-
vráceno. — V Portici byly na vilách způsobeny
veliké spousty. Jízda tramvaje do zaplavených obeh
je přerušena. — V Pozzuoli zalilo moře část
města.
= Zemělřesení v Calabrii. Z Brancaleone
28. října. (K. k.) Dle zpráv z Ferruzzana vznikla ná-
sledkem nových otřesů země urhlina ve skále, čímž
umožněno bylo tvoření zátoky. Jsou obavy, že cel
skalisko se sřílí. — Z Říma, 28. října. (K. k.
Jak se dovídá „Messagero“, mají býti tři osady Fer-
ruzzano, Brancaleone a Sant' Ilario del Jonio znovu
vystaveny na jiných místech poblíže moře na tra
jenské. — Z Říma, 28. října. (K. k.) Rak.-uh. vel-
vyslanec tlumočil ministru Tittonovi účastenství své
vlády u příležitosti zemětřesení v jižní Italii.
Z Říma, 28. října. (K. k) Královna-ydova da-
rovala 20.000 lir ve prospěch obyvatelstva v Calabri
zemětřesením postiženého.
= Požáry v Uhrách. Z Rozsahegy, 28. rij-
na. (K. k.) V erárních lesích u Fenyöhazy vypuk.
požár, který se následkem sucha štří. — Ze Sat-
maru, 28. října. Lesy v Avas Felsöfalu ve výměře
600 jiter stojí v plamenech. Také les města Salmaru
který měří 3000 jiter, začíná už chytati. Úřady vyžá-
daly si vojenskou pomoc. — Z Pešti, 28. října
(K. k.) V obci Batyu (komitát marmarošský) vyho-
řelo 10 domů, mezi tim i kostel reformované církve.
V Kölese hořj schönbornské lesy.
Brancaleone
del Jonio
Titton
Požár
Neapol
Portici
Pozzuoli
Calabrie
Ferruzzan
Řím
Fery
Uhry
Sata
Salmar
Pešť
Batyu
Santa ' Ilario
15
article
= Manzelé Toselliovi v Mínichově. Z Mnichova
28. října. Dle hodnověrné zprávy přibyli manželo
Toselliovi včera večer rychlíkem z Italie do Mni-
chova a odešli z nádraží pěšky do malého hotelu.
kdež přenocovali. Měli sebou princeznu Moniku a ko-
mornou. Dnes odpoledne odjeli drážďanským rychlí-
kem dále. Do seznamu cizinců zapsali se „Louis
Stolzová s dcerou a služebnictvem z Florencie.“
S jiné strany se sděluje, že dne 31. října má saský
úřadník převzíti princeznu Moniku ve Florenči
= Arcivěvoda Jindřich Fordinand se vzdá svého
důstojenství? Z Vídně, 28. října „Wr. Allg. Ztg.“
prohlašuje na základě informací prý nejkompetent-
nějších, že bezpodstatny jsou pověsti, jakoby arci-
vévoda Jindřich Ferdinand Toskánský, druhorozený
syn velkovévody Toskánského, zamýšlel následovati
příkladu svého bratra Loopolda, nyní známého I.
Wölflinga, a resignovati na důstojenství arcivévodské.
Arcivévoda prý si toliko vyžádal souhlas panovníka
a svého olce, aby zdokonaliti směl svá sludia ma-
lířská půlročním pobytem v Mnichově.
Monika
Stolzová
Fordinand
Jindřich Ferdinand
Loopold
I Wölfling
Mnichov
Florencie
Vídeň
Manzel Toselli
Mínichov
16
article
prospěje v ohledu národnostním. Tohoto přesvědčen
však nemůže míti po událostech posledních dnů, kdy
Čechové vystoupili opět se svými národnostními po-
žadavky. Jest nám třeba silného, mocného slátu-
ukončil — kde nebude roztříšťajících národnostních
požadavků. (Hlučný souhlas.)
Posl. Stapiňski prohlašuje jménem polské lidové
strany, že z důvodů hospodářských a polilických
bude hlasovati proti vyrovnání. Při úplné rozluce by
Halič jen získala, zejména v haličském zemědělství
jemuž nedostává se žádné vládní ochrany. Broji
proti centralistickému systému a stěžuje si do pře-
hmatů správních útadů v Haliči. Naše strana obává
se, že uzavřením vyrovnání centralistický systém b
mohl nabýti velkého vlivu, a proto bude hlasovati
proti vyrovnání.
Čecho
Posl
Broj
Halič
17
article
Posl. Axmann prohlásil, že jeho strana nemůže
považovati státoprávní koncese ve vyrovnání s Uhram
za pouhou formalitu; musí jim přikládati velký vý-
znam, poněvadž nemůže připustiti ro tržení mocná
ství. V tarifnictví poskytují se Uhrám nejvyšší vý
hody, kterých dostati má Německo. V tom je veliký
ústupek Uhrám. Pokud jde o ochranu známek
vzorků, jest náš průmysl poškozován tím, že tuliná-
nové hnuti došlo plné ochrany. Dobré jest ustano-
vení, jímž se oběma státům zaručuje úplná samo-
statnost v úpravé otázky podomního obchodu, avšak
ať Rakousko zakáže podomní obchod beze všcho
ohledu na Uhry. Řečník chová jisté obavy v příčině
ustanovení o akciových společnostech a výdělkových
a hospodářských družstev a j. a žádá tu určité zá-
ruky. Dohoda o blokové rentě je pro Rakousko vý-
hodou. Lituje, že se ve vyrovnání stále ještě mluví
so královalvích a zemích najříšské radě zastoupených«
a ne o Rakonsku, bznává, že nynější vyrovnání je
celkem lepší než předcházející. Postavení jeho strany
k vyrovnání bude závislým na prohlášení vládyo
vyslovených pochybách. (Hlučná pochvala.)
Jednání přerušuje se.
Konec schůze v 8 hod. 20 min. večer; přišt-
bude zejtra o 11. hod.
sjezd českých měst v Kolině n.L
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů-.)
(Dsl ončení)
Posl
Axmann
Uhry
Německo
Rakousko
Kolina můj . L
18
article
Potom jednání sjezdové pro pokročilou
dobu přerušeno a pokračováno v něm zase
o 214 hod. odpolední.
Druhou čásť rokování zahájil předseda sjezdu
posmrtnou vzpominkou čisté pa-
mátce a politickému charakteru
včera zesnulého poslance drs. Em.
Engla. Shromáždění v pohnutí vslává a projey
smuteční účasti zanáší se do protokolu a bude
zaslán choti zesnulého.
Na programu jest další bod: reform
veřejného chudinství. Referát má de-
legát p. V. Řezníček (Vršovice). Aby umožni
následující debatu, omezuje se referent na stručné
poznámky ke svému resolučnímu návrhu, ° jejk
podává v dohodě s přípravným komitélem. Ob-
šírné debaty zúčastnili se pp. Šetina (Vla ším).
Augenthaler (Chlumec), Lukesle (Par-
dubice), Hubáček (Praha), jenž mluví o chu-
dinském zřízení města Prahy, jeho slabinách
zkušenostech, jichž nabyl ve správě ohromného
svého referátu; delegát Vosáhlo (Přelouč
připojuje řadu kritických poznámek k zákonu
chudinskému z r. 1868 o zaopatření nalezenců.
V Řezníček
Šetina
Augenthaler
Lukesle
Hubáček
Vosáhlo
Vršovice
Ob
Chlumec
Praha
Přelouč
19
article
Po závěrečném slovu referentově přijímají se
příslušné návrhy v tomto znění:
I. (Způsob reformy.) 1. Zavedeno budiž
nucené pojišťování veškerého dělnictva, maloživnost
nictva a malorolnictva pro případ stáří a neschop-
nosti výdělku; pojištění to provedeno budiž rám-
čovým zákonem pro jednotlívá království a země na
říšské radě zastoupené a náklad na ně nechť nese
stát. 2. Pro osoby choré, jež stíženy jsou trvalou
chorobou tělesnou nebo duševní, kterážto choroba
však přijetí do veřejné nemocnice neb do úslavu
choromyslných nepodmiňuje, anebo jich propuštění
z těchto ústavů nutným činí, buďiež zřízeny choro-
bince okresní a sice pokud možno v každém jedno-
tlivém okresu neb pro více okresů společné. Sla-
vební náklad opatřen budiž jednak okresem, pokuo
se týče okresy, jednak zemí stejným dílem; udržo-
vací náklad pak hražen budíž jednak z vlastních
příjmů chorobince, na př. z darů, nadací atd., jedna
z příspěvků domovských obcí, zbytek pak ohražen
buď dofyčným okrezem, pokud se týče okrosy a zem
stejným dílem. 3. Sirotci a dítky opuštěné dávány
buďte v první řadě do péče spolehlivých pěstound.
20
article
nebylo-li by těchto pěstounů dosti, buďtež zřizovány
okresní sirolčince (lřeba pro více okresů jediný
společným nákladem okresů a zemí; náklady udrže-
vací, pokud by přebytky společných pokladen sirol-
čích království českému zakonem ze dne 3. červn
1901, č. 62. ř. z. přikázané, nestačily, hraženy bude
od domovských obcí, okresů a země. 4. Pro dítky
spustlé, školou povinné, zřízovány buďtež zvláštn
školy kárně, a sice na náklad země. 3. Pro osoby
slepě, hiuchoněmé a slabomyslné zřízeny a vydržo-
vány buďle účelně zřízené ústavy zemské. 6. Pěč
o ostatní chudé, k práci buď naprosto neschopn
anebo pouze částečně schopně, ponechána budiž
obcím domovským, jež hleďte v první řadě umislit
tyto chodé v rodinách a když by to možno nebylo
postarejle se o přiměřené přístřeší a event. též o vý-
živu (chudobince.) Dostoupí-li v jednotlivých obelch
náklad na veřejné chudinství takové výše, že by tím
mohl naslati v obecním hospodářství rozvrat, o čemě
rozhoduje zemský výbor, vyslechna příslušné okrenní
zastupitelstvo, obdrží obce od okresů a země přimt-
řenou podporu.
Pěč
21
article
II. (Správa.) Správa chudinství veřejného
pokud by toto nebylo opatřeno ústavy, rozdělen
budiž mezi zúčastněné korporace a širší veřejnos
lakovým způsobem, že by v jednotlivých obcích zří-
dily se obecní, v jednotlivých okresích okresní rady
chudinské: v obecních radách chudinských zasedn
by vedle členů zastupilelstva určitý počet občanů
zdravotní znalec, a bylo by vždy jednomu členu
(otci chudých) svěřeno pouze menší území, v němž
by o chudě pečoval a zprávy a návrhy o nich po-
dával. Chudinsků rada obecní opatřena budiž jistou
samostatnou působnosti, tak že by v mezích, zastu
pitelstvem obecním schválených, zcela samostatně
mohla rozhodovati. Okresní rada chudinská jes
pouze orgánem pomocným a poradním v záležito
stech chudinských, okresu přikázaných, a má dohlé
dací právo na obeční rady chudinské.
III. (Prostředky linanční.) Poněvadi
účelné rozlešení olázky chudinství veřejného tako
vým způsobem bude míli v zápělí značné stoupnui
vydání jak obecních, tak okresních a zemských,
budiž při reformě financí zemských — a dále okre
ních i obecních přihlíženo k tomu, aby někter
zvláštní zdroje příjmů, jakožto samostatné dávky
chudinské k tomu účelu byly zavedeny.
Užší komise, dopoledne zvolená, podává pak
svoje návrhy na volbu stálého sjezdovéh
výboru, do něhož povolání pp.: dr. Fuxa V. (Kr.
Vinohrady), Hubáček Fr. (Praha), dr. Jandač P. (Ra-
kovník), dr. Jiskra V. (Brandýs n. L.), dr. Kotrbelec
Al. (Tábor). Kuchyňka Fr. (Pardubice), Macháček J.
(Kutná Hora). Mattuš Jar. (Praha), dr. Pavlousek L
(Kralupy), dr. Peták V. (Plzeň), Sládek A. (Kolin)
dr. Štych J. (Praha). dr. Wagner Fr. (Chrudim),
a na volbu jednotlivých odborů, jež
zvoleny takto: a) odbor právní pp: dr. Ferschmann
L. (Benešov), dr. Hrbek J. (Kolín), dr. Koldinský A.
Fuxa
Kristus
Hubáček
doktor
Jandač
Ra
Jiskra
Kotrbelec
Al
Pavlousek
Peták
Kolin
Štych
Wagner
Ferschmann
Hrbek
Koldinská
Praha
Brandýs
Tábor
Francie
Pardubice
Kralupy
Plzeň
Chrudim
Benešov
Kolín
Macháček J
Kutná Hora
Sládek A
Francie
22
article
(Smíchov), Mattuš J. (Praha), dr. Podlipný J. (Praha),
dr. Uhlíř Jos. (Písek): b) odbor finanční pp. :J
Beneš (Semily). dr. Hruška J. (Kladno), Kasalický V.
(Praha), Rone J. (Karlín), dr. Supich J. (Praha), dr.
Truhlář (Žižkov): e) odbor školský pp.: Hansl P.
(Praha), Matoušek B. (Ml. Boleslav), JUČ. Prošek (Ko-
stelec n. O.). Schrötter J. (Praha), Saroch A. (Louny)
d) odbor sociální pp.: Brož V. (Praha), Bureš A.
(Kr. Vinohrady), Holeček J. (Kr. Vinohrady), Hubáček
Fr. (Praha), Rezníček V. (Vršovice), dr. ZimmerJ.
(Čáslav).
Delegát dr. Vorlíček (Kostelec n. L
navrhuje ještě zvolení zvlástního odboru z d ra
volního, což odkázáno výboru ku případné
kooptaci.
Mistem příštího sjezdu pra-
covního — pro přišti rok 1908 — jedno-
myslně a bez debaty usnesena Praha, Za
všeobecného potlesku děkuje p. náměstek Jirousek
jménem presidia za toto usnesení, o něž chtěl
vlastně prositi, zmocnén k tomu radou král.
hlav. města Prahy.
doktor
Podlipná
Uhlíř
Hruška
Supich
Truhlář
Prošek
ko
Kristus
Hubáček
Zimmerj
Vorlíček
Jirousek
Smíchov
Praha
Písek
Semily
Kladno
Karlín
Žižkov
Boleslav
Louny
Vršovice
Čáslav
Kostelec můj
Mattuš J
Matoušek B
Schrötter J
Sarochy A
Holeček J
Rezníček V
J Beneš
Hansl P
Brož V
Bureš A
23
article
Volný návrh podal del. p. Anic hobe
(Rokycany). Týkal se včasné tužby, aby zákon
ze dne 5. pros. 1896 doplněn byl ustanovením,
že obce pobytu povinny jsou obeím domovským
ohlašovati každou změnu v pobytu jejich pří-
slušníků. Po důkladném odůvodnění návrhu
jehož důležitost všeobecně přiznána, odkázán
návrh sám právnímu odboru právě zvolenému.
Sjezd uzavřen projevem politické povshy,
jenž uvítán byl s pochopením a kvitován bouři
potlesku. Delegát p. Břicháček (Blatná)
navrhl, aby účastníci sjezdu poslali poslancům
českým do Vídně projev sympatií s prosbou,
aby ve vážné a těžké chvíli nynější vynasnažili
se o uklidnění poměrů a o utvoření spo-
lečného, na vzájemné důvěře
konciliantnosti spočívajícího, jed
notného klubu.
Závěrečným slovem díkův a přáním na
shledanou napřesrok v Praze, uzavřel předseda
p. Sládek jednání sjezdové o 5. hod. odpol.
Účastníci sjezdu, pokud večerními vlaky ne-
odjeli, sešli se ku přátelské schůzce v Sokolovně
(včerejší večírek byl v Grand-Hotelu, nikoli, jak
omylem uvedeno, v Sokolovně), a zejtra ráno
po 9. hod. odjíždějí do Hory Kutné.
Břicháček
Sládek
Rokycany
Blatná
Vídeň
Praha
Grand
Kutná
Anic Probe
24
article
Návštěva Hory Kutné.
Část delegátů sjezdových, zvláště z měst
vzdálenějších, kteří dosud neměli příležitost
shlédnouti stavitelské památky strobylých Hor
Kutných, zakončila dnes ráno sjezdové jednání
společným výletem do tohoto sousedního města,
následujíc vřelého pozvání jeho městské rady.
O 110. hod. dopol. vyjelo z Kolína asi 20
starostův a zástupců měst, zvláště z českého
západu a jihu, doprovázeno starostou kolinským
p. Sládkem, měst. inž. Hlaváčkem a
drem. Hrbkem, a na nádraží kutnohorském
přivítáni byli eo nejsrdečněji starostou města
zem. posl. p. Macháčkem, jeho náměsíkem
továrníkem p. Tučkem a městskými rady pp.
Boh. Černým, A. Hrabákem a J. Pro-
cházkou.
Tito pánové byli také ochotnými průvodc
a neunavnými vykládači při prohlidce památek
kutnohorských, především ovšem obnoveného
Vlašského dvora, arciděkanského chrámu Ja-
kubského, sv. Barbory a Kamenného domu.
v němž nyní umístěno a vzorně uspořádán
městské museum. Ve Vlašském dvoře zvláště
hosty zajímal bohatý městský archiv, jejž právě
pořádá c. k. konservátor prof. Heinic. Ar-
chiv, umístěný v býv. pokladnici královské ve
Vladislavské části Vlašského dvora, chová ne-
přebraný poklad dokumentů, týkajících se nej-
slavnější historie Hor Kutných, horního práva,
zápisů krevních písařů atd.
Sládek
Ing
Hlaváček
Hrbek
Macháček
Tuček
Černá
A Hrabák
svatý . Barbora
profesor
Heinice
Kutná
Kolín
Ara
25
article
Zastávka učiněna také ve starobylém
„Hrádku“, bývalém sídle stáročeské rodiny
Smíšků z Vrchovišť, vzáené stavitelské památce
nemenší ceny, než sám proslavený Vlašský
dvůr. V „Hrádku“ umístěno jest nyní c. k.
paedagogium, jemuž má se v brzku dostati
nové vlastní budovy, čímž olázka restaurace
této vzácné památky, širší veřejnosti poměrně
málo známé, vystupuje do popředí, vřele dopo-
ručována jsouc archoologickými odborníky.
V budově, zhyzděné nynější „úpravou“ se
strany státu, jejíž ušlechtilé starobylé klenby
nádherná kamenná výzdoba zaneseny jsou čet-
nými omítkami a „adaptacemi“ k účelům vy-
učovacím, laskavý průvod a vysvětlení podali
hostům pp. ředitel paedagogia a arciděkan mon-
signor Vorlíček. Ve skvěle restaurovaném
chrámu sv. Barbory vyložen byl hostům cel
postup restaurace, jeho historie a zajímavé de-
taily, vztahující se zejména k podílu, jaký měla
městská správa a obětaví měšťané kutnohoršt
na vzácném a nákladném díle, které jest chlou-
bou města. Obdivován také skvostný hlas sta
rých varhan, upravených a přestavených míst
ním továrníkem varhan p. J. Tučkem, jehož
závod je jedním z nejstarších a nejlepších v Če-
chách.
Smíšek
Vorlíček
svatý . Barbora
J Tuček
26
article
O 1. hodině odpol. sešli se hosté s re-
presentanty rady městské ke společnému obědu
v Měšťanské besedě kutnohorské. Po obědě po-
vstal ku přípitku jako nejstarší z přítomných
starostů českých p. Anichober z Rokycan,
vyslovuje povděk všech zúčastněných, jimž
bylo v minulých právě dvou dnech dopřáno se-
znati dvě vynikající města rozdílného typu —
průmyslově vzkvétající Kolín a slavnou, hi-
storií, bohatstvím svých památek se honosící
Horu Kutnou. Starosta kutnohorský pan Ma-
cháček děkoval za čest vzácné návštěvy
za porozumění, jaké projevili zástupci české
samosprávy pro veliké oběti města, které s na-
pjetím všech svych sil snaží se budoucnosti za
chovati památky, na nichž má zájem celé krá-
lovství.
Anichober
ma
Rokycany
Kolín
Kutná
27
article
Starosta kolínský p. Sládek ve svém
přípitku děkoval vřele za lichotivá slova uznání
jež včera i dnes vzdána byla městu, jemuž stoj
v čele, jeho průmyslovému ruchu a významu
jeho budocnosti. Vzpomněl krásných podnětů.
vzešlých ze včerejšího prvního sjezdu českých
měst, prose jeho účastníky na samém rozchodu.
aby slibným počátkům založené organisace vě-
novali všechnu svojí energii a dosavadní zájem.
Po srdečném rozloučení odebrali se pak
všichni hosté na nádraží. Část jich použila ještě
krásného podzimního odpoledne k výletu do
blízké Sedlice — ke shlédnutí památné kostniee
sedlické a tamní tabákové továrny, ostatní roz-
jeli se domů.
Po všecky tři dny sjezdového ruchu stěžo-
váno si mezi účastníky sjezdu trpce na do-
časné nepořádky v dopravě p
trati priv. společnosti stát. dráhy
(Podmokly—Praha—Brno). Všechny vlaky, ze-
jména rychliky přijížděly i odjižděly se zpo-
zděním i několikahodinným! Jmenovitě
rychliky, jež mají sprostředkovati delší přímá
spojení, liši se v těchto dnech od vlaků osob-
ních a smíšených pouze svými vysokými ce-
nami. Potrvá-li tento stav ještě delší dobu, měla
by se správa dráhy postarati aspoň o dočasnou
změnu jízdního řádu, aby jezdící obecenstvo
nemusilo po případě celé hodiny na do-
tyčný vlak na nádraží zbytečně čekati.
Sládek
blízký Sedlice
Podmokly
Praha
Brno
stát . dráha
28
article
Poslední pouť dra. Emanuela
Engla.
(Od zvláštntho zpravodale »Nár. Lislde. )
Poslední pouť dra. Emanuela
Engla.
(Od zvláštntho zpravodale »Nár. Lislde. )
V Karlových Varech, 28. října.
Engl
Karlová Vary
29
article
Před pohřbem karlovarským.
.. . Nevyslovitelný smutek, jaký znají jen
siroty, dolehl tíhou nejvyšší na veškery Čechy
karlovarské od chvíle, kdy dr. Engel zavřel očil
A rostl, čím více blížil se okamžik vyzdvižení
rakve z tichého domu »Slovanské besed,«a
převezení jeji na nádraží. Zdroj slz prýštil za
všech očí, jež plachým pohledem zíraly na po-
slední onu schránku na katafalku, která sebe
ozdobnější a bohatší, účelem svým vždy budí
jen lítost a žal.
Po celý den nedělní i pondělní přicházely
zástupy českého lidu a tísnily se kolem rakve,
jakoby žádaly ji o nadšení Toho, jenž s tichým
úsměvem na rtech a vznešeným klidem v tváři
v ní spočíval. V němém zármutku stáli tu muži
mozolných rukou, huvíři přišlí z Falknova;
byly tu prosté ženy z lidu i drobné děti —
»žáčkové jeho české školy«. Kdo těm bude nyní
dobrým »Andělem«?
A jak neskonale smutným, zamlklým a z-
raženým byl nedělní večer v Besedě, jindy
tolik veselý a oživený za předsedování doktoral
Dvojnásobně teskno bylo v jindy útulném sále,
když pohled padl na připravené jeviště, kde
ochotníci ku pobídce zesnulého a za jeho reži-
sérství právě této neděle sehráti měli »Hrobči-
ekého z Hrobčie«.
Čecho
doktor
Engel
Anděl
Falknov
tichý dom
30
article
V ranních hodinách dnešního dne přene-
sena byla rakev s ostatky dra. Engla z ložnice
do salonu, kde obložena závějí věnců a kytic,
posledními pozdravy hynoucí přírody. Večer pak
sňat byl s výrazné typické tváře Englovy sá-
drový odlitek akad. sochařem Uhrem, do skří-
žených rukou zesnulého vloženo poslední, smu-
teční číslo »Hlasů od Blaníka«, načež za pří-
tomnosti členů Sluvanské besedy dra. Zatlou-
kala, lék. Niesnera a jiných, rakev zaletována.
V hlavách rakve položen nádherný věnec od mi-
nistra dra. Bedřicha Pacáka a choti jeho
Marie s nápisem na bílo-červené stuze: Dra-
hému přlteli. Vedle něho, po levé straně
na stuze bílo-červené: Prof. B. Votýpka
s rodinou — Duši nejšlechetnějšl u věrné
vzpomínce. V nohách byl veliký věnec »Hl asů
od Blaníka« — Nenahraditelnému zakla-
dateli, taktéž na stuze bílo červené, a dále
věnec Slovanské besedy v Karlových
Varech s trikolorou: »Nezapomenutelnému před-
sedovi vděčné členstvo. Karlovy Vary, 26 /10.
1907.« Další věnce věnovali: Der ärtzliche
Verein Karlsbad, Verein Arbeiterheim, kroužek
»Živio« (Velkému příznivci), R. a G. Niesnerovi
(Nezapomenutelnému příteli), dr. Fischer, rodina
Kerlitzkých (V úctě k velikosti), rodina Schobe-
rova, Krejzova, Votavova, Pokorných, Kučerova,
Saskova a Uhrova, dr. Zatloukal, pan Sobota
Englův
Niesner
Pacák
Votýpka
doktor
Fischer
Kerlitzký
Krejzův
Votavův
Pokorná
Kučerův
Saskův
Uhrův
Zatloukal
Sobota
Blaník
Karlová Vary
Karlov Vara
SF Karlsbad
SF Arbeiterheim
31
article
Převezení ostatků dra. Engla.
Chvílí nejtesknější byla hodina, na klerou
určen výkrop a převezení ostatků dra. Engla
z Besedního domu na nádraží. Není možno
mluviti v pravém slova smyslu o pohřbu —a
přece pro Čechy karlovarské, kteří nemohou
zúčastniti se pohřbu v Praze, byl to poslední
akt piety a rozloučení. V nesmírných zástupech
shromáždili se dávno před 4. hodinou v okoll
Besedního domu v Lothringerstrasse, ... a ne-
byli to jen Češi. Přes tu chvíli ozývalo se
»Schade um Engel«. Zatím shromáždili se
v I. poschodí domu smutku nejbližší příbuzní
přátelé zesnulého u rakve, kol které od rána
čestnou stráž stáli členové Besedy.
Na rakví spočívala prostá kytice červenýeh
růží, položená na odpolední vydání »Národ-
nich Listů« ze dne 26. října s nekrologem
Englovým.
Ze smulečních hostí, pokud Bylo lze pozorovati
Byli přítomní: hrabě Vladimír Lažanský z Ch-
šky, americký konsul v Karl. Varech p. T w els
členové Slovanské besedy karlovarské korporativně,
všichni čeští lékaři karlovarští, spolek dělnické mla-
deže obojího pohlaví „Jarost. ze Zvodavy u Falk-
nova (zástupci pp. Stáňa a Tříska), výkonný
výbor českoslov. sociální demokracie v Karlových
Varech, dr. Buxbaum, dr. Gans a dr. Brei-
tenstein v zasloupení Vereinigung Karlsbader
Aerzte, p. Nickel, náj. dvora z Dalvic u Karl.
Čech
Schade
Engel
List
Englův
Lažanský
Falk
Stáňa
Tříska
doktor
Buxbaum
Gans
Brei
Nickel
Karl
Čechy
Praha
Karlová Vary
Vereinigung Karlsbader Aerdět
32
article
Varů, pp. poštovní úřadníci, dr. Podvinecz
Prahy, p. inž. Janoušek z Falknova, prol. Vo-
týpka z Benešova, karlovaršti lékaři pp. dr. Herr-
mann, H. Löwy, cís. rada Mlady, obětavý těl
lékaž dra. Engla p. dr. Fischer, městský lékal
karlovarský dr. Kugler, zástupce Arzulicher Ver-
oinu v Karl. Varech, p. dr. Jack Hoffmann, cí
rada P1 schner, člen obec. zastup. karlovarského,
vrchní okr. lékař rytíř Hochberger, medic. rada
dr. Strunz, dr. Fink, dr. Janatka, dr. Mixa,
dr. Vejnar, místní jednota soc. demokr., odbor
Nár. jednoty severočeské atd.
Výkrop vykonal dp. P. Sika, člen ryž. řádu kři-
žovnického. Dojemně zněl český Otčenáš a Zdrávas,
jejž přílomní s palrným pohnutím se modlili
Po vykonaném výkropu promluvil nejprve pan
MUDr. Zatloukal, místopředseda karlovarské Slo-
vanské besedy, následující slova na rozloučenou:
„Milovaný předsedo a otče besedy!
Odcháziš nám a opouštíš Slovanskou bosedu
karlovarskou, kteréž jsi věnoval valnou čásť svého
žití a též valnou část svého jmění, abys se do ní
nenavrátil nikdy více.
Zásluhy tvé jak o celý národ náš, tak i o naši
besedu jsou tak veliké, že jen budoucnost je bude
moci jak náleží oceniti.
Dnes — loučice se s tebou na vždy = vzd-
váme hold a dík ryzosti tvé povahy a poclivým sna-
hám tvým.
Než ty neodcháziš nám celý. To, co dnes nás
opouští, jest jen tělesná schránka tvoje, která se
ubrá k věčnému spánku do srdce naší vlasti, dote
české půdy, kterouž ty jsipo celý život tak vřele mi-
loval a které jsi celý svůj život zasvětil.
Důch tvůj však zůstává i nadále mezi námia
di bůh, že se udrží v besedě a v celém národě ještě
na dlouhá a dlouhá leta a dovede nás k oněm me-
tám, ke kterýmž jsi nás chlěl přivěsli ty za svého
obětavého a blahu besedy a národa věnovaného
života,
doktor
Podvinecz
Ing
Janoušek
Herr
H Löw
Mlada
Fischer
Kugler
Hoffmann
Hochberger
Strunz
Fink
Janatka
Mixa
Vejnar
MUDr
Zatloukal
Praha
Falknov
Benešov
Arzulichry Vera
karlovarský St
P 1