3
masthead
21. dubna 1905. Císlo 110.
4
article
vlaští členové obchodní komory a všichni po-
slanci, přítomní v Zadru, též Vlachové. Mši slou-
žil arcibiskup Dvornik. V Dubrovnícea
Kotoru, kdež zádušní bohoslužby sloužili
tamní katoličtí biskupové, účastnili se oslavy
Strossmayerovy svorně Srbové s Chorvaty.
Vlach
Dvornik
Strossmayerův
Srba
Chorvat
Dubrovnícea Kotor
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 20. dubna.
Praha
7
article
Poláci a Rusko.
Za nynější války ruské Poláci chovají se
k ruskému státu tak, že jim nelze učiniti výtky
Výtek mnohem spíše zasluhují někteří Rusové.
Uznáni te dlužno vzdáti nejen Polákům ruským.
nýbrť i poznaňským, a také haličtí Poláci chovají
se tentokrát k Rusku mnohem slušněji a správně-
ji než bylo do nedávna. Pěkným skutkem, jenž
jistě dojde v Rusku uznání, je výprava deputace
krakovské do Varšavy, jež tam nese sebraných
30.000 K jako příspěvek na přilepšenou raně-
ným polským vojínům v Mandžurii.
Jak radikálně změnily se názory ruských
Poláků na Rusko, o tom svědčí dopis, zaslaný
z Plocka „Dzenniku Poznaňskému“. Dopiso-
vatel praví: „Nepokoje u nás nejsou dílem. do-
mácím, nýbrž dílem sousedních emis-
sarů. Sousedé ze sportu vyvolávají u nás revo-
luce. Když velkomyslný car Alexandr I. obnovil
království polské a dal mu svobodomyslnou
ústavu, nepřátelé v sousedství nemohli snésti
toho idealného stavu malého státečku,
bojíce se, aby se odtud svobodomyslná nákaza
nedostala do států jejich. Let patnáct horlivě
pracovali, až vyvolali povstání r. 1830. Vyvolati
nepokoje ve volkém městě, jako Varšava, jež
má nyní 800.000 obyv., nikdy není obtižno.
Tam je mnoho lidí, kteří se štití práce a loví
lehký zisk, nad to mnoho darmochlebů a zlodějů,
jichž vůbec je ve Varšavě taková hojnost, že by
Varšava mohla všechna stolná města Evropy
jimi zásobiti. Vím o tom, že cizina usi-
luje vyvolati ve Varšavě v květnu
povstání, avšak zdá se mi, že se to nezdaří.
Polák
Rus
Plocek
Dzennika
Rusko
Varšava
Evropa
8
article
Po zlých zkušenostech naučili jsme se rozumu
Lépe někdy, než nikdy. Pozdě jsme zpozorovali,
že jsme pouze hračkou svých nepřátel. Otcem
povstání našeho r. 1863 byl Bismark. Člen hi-
storického spolku londýnského, Karel de Co-
ligny, má vlastnoruční listy Bismarkovy, které
svědčí, že hrál úlohu provokatora povstání pol-
ského r. 1863. — Nestrannost velí mi dodati,
že posílaní k nám ruští činovníci často skutečně
bývají lidé rukou špinavých, avšak vyjímkou
jsou činovníci z ruské šlechty. Pánové ti úplatk
neberou, ruce mají čisté, a nám ulevují, kde
mohou. Jsem milovníkem Ruska, ne-
boť jsem přesvědčen, že kdyby ne-
bylo těch nešťastných revolucí,
které nám pouze záhubu připra-
vily, že jsme mohli rukama Ruska znovazbude-
vati království polské bez vojny. Za vojny uhor-
ské bylo možná získati Halič. Čas minul. Ne-
vděčnost k dobrodinci nám nyní do tváře vhání
ruměnee studu, ale východu není. Stvořeni jsmo
k tomu, abychom prolévali krov i kladli životy
i statky za cizí zájmy. Tak bylo od Napoleona
po dnes, a východ vidím pouze z rukou Ruska;
spojeni s ním, můžeme a musíme tvořiti hradbu
o kterou se rozbijou zálusky celého světa.
Bismark
Karel jít Company
Bismarkův
Napoleon
Rusko
Halič
9
article
Z francouzské sněmovny.
Ve francouzské sněmovně nastává stále prudčí
zápas. Po svátcích strhne se rozhodující bitva
parlamentní o rozluce církve od státu. Tento boj
rozhodne o osudu zákona. Rokování o rozpočtu
bude vyřízeno stručně. Debata marocká, do něj
vsunutá, byla již skončena, jak oznámeno na
jiném místě. Zdá se, že teprve po Velikonocích
se bude pokračovati v rokování o rozluce církve
od státu. Ale krajní levice se prudce vzpírá
jakémukolív odročení debaty. Chce učiniti z této
záležitostí otázku důvěry. Je však pochybno,
zda-li její odpor proti prázdninám velikonočním
najde většinu. Na každý pád lze očekávati po
hnuté chvíle v paláci Bourbonském.
10
article
Sir Rowland Blennerhassei
jehož znamenitý článek o české otázce ve »Fort-
nightly Review« jsme přinesli v pondělí 17. dubna
v obšírném výtahu, je, jak se nám z Londýna
oznamuje, poslancem za irský kraj Kerry a za-
ujímá vysoké postavení v irské správě jako do-
zorce národního vyučování v Irsku. Sir Blenner-
hasset byl dále presidentem královské koleje
v Corku, r. 1897 byl senátorem královské uni-
versity v Irsku. Studoval v Oxfordu a na uni-
versitách v Louvainu, v Mnichové a Berlíně. Je
tudíž velmi důkladným znalcem poměrů evrop-
ských. Jako poslanec obstarával četné úřady
a hodnosti veřejné. Je spolupracovníkem před-
ních revuí anglických. Ve vážném tomto publi-
cistovi, učenci a politikovi anglickém našla česká
věc velmi platného příznivce.
Rowland Blennerhassei
Fort
Londýn
Irsko
Cork
Oxford
Berlín
Review
11
article
Socialism v Německu.
Do 16. t. m. obdržel hornický svaz socia-
listický v Bochumu na podporách pro stávkující
horníky 1,831.329 marek.
K bouřím v Limoges.
Vylíčili jsme již na jiných místech, zvláště
v rubrice telegrafní, tyto bouře, jež zavdaly
podnět ku politické debatě ve francouzském par-
lamentu, kteráž, jak čtenáři sami již zvěděli,
zjednala ministerstvu Rouvierovu veliké vítězství
proti krajní levici. Zaznamenati cheeme zde ale
jen zajímavou ještě podrobnost. Když dělníei
obklopili vězení a počali i barikády stavěti, jali
se bombardovati vojsko kameny, stolicemi a ji-
nými předměty. Vojáci volali na dělníky: »Ne-
chceme vám nic udělati, rozejděte
se ale jen.« Důstojníci poručili pak vojákům
aby stříleli pouze do vzduchu. Někteří vo-
jáci ale rozčíleni ranami, jež utrpěli předměly
metanými a neznajíce míslních dělníků, s nimiž
ostatní vojáci jindy styk pěstovali, přes to do nieh
vystřelili. Počet oběti byl již sdělen. Z případu
tohoto jest vidno, že krveproliti bylo událostí
spíše nahodilou, neosnovanou z té ni oné strany
a nad to, že i za regimu Rouvierova, kterýž
krajní levice v orgánech svých líčí jako krůček
k reakci, připouští se, by vojsko pěstovalo styk
důvěrnější s ostatním občanstvem a by hledělo
na ně zrakem lidštějším a liberálnějším. Ovšem
nadobro nepodaří se vymeziti i z pokročilejších
mass vojenských živly neuvědomělé a brutální,
kteréž také na úkol zjednati pořádek, hledí jen
se stanoviska vojácké ráznosti, recte surovosti
a kteří také v Limoges na rozdil od ostatnlho
»lidu ve zbrani« byli způsobili krveprolití a ne-
štěstí, jež, třeba se psychologicky vysvětlovalo
nutné nebylo.
Rouvierův
Německo
Limoges
12
article
Ifalský senát a stávka.
Ohlas, kterýž vzbudila stávka železničních
zřízenců v první politické korporaci italské, toliž
ve sněmovně poslanecké, jsme již včera vylíčil
v telegramech. Nebyl pro stávkující nijak pří
znivý: Stávka byla v nevčasné chvíli, nevhod-
ným způsobem a nedostatečnými prostředky za-
hájena, a stávka neprozíravě a lehkomyslně
zorganisovaná jest více než chybou, také tam,
kde jest i jen prostředkem obranným. Nyní ne-
pochybně vyřídí také senát velmi rychle želez-
niční předlohu a právě nešťastné proveden
stávky posílí živly zpátečnické v něm, aby před-
lohu spíše v neprospěch dělnictva pohoršil, nežli
polepšil, jak by snad bylo se stalo, kdyby
zprvu před projednáváním zákona nebyla neši-
kovná organisace stávky odhalila malomoc že-
lezničního personálu jeho nepříznivcům. Před-
loha byla ministrem Ferrarisem senátu již dnes
podána a projednání její i prohlášení po přání
min. předs. Fortisa hned zajištěno. Zvláštní
výbor, jemuž předloha byla odkázána, podá
zprávu senátu již zejtra. Možná tedy, že před-
loha vstoupí v platnost ještě o velikonočních
sváteích a vzhledem na výminečná ustanoven
její pozbyli by u dráh na dobro míst stávku-
jící, kteří do té doby práce by se nechopili.
Ferraris
13
article
Politika Deloasnéova.
Včerejší rokování francouzské sněmovny
nezměnilo celkem úsudek francouzského tisku
o politice Deleasséově. Veliká čásť listů posu-
zuje nepříznivě vývody ministrovy, Clěmencenu
míní dokonce v »Aurore»: »Deleasséovi ne-
zbude ničeho po jeho prohlášení, přijatém
všeobecně krčením ramen, nežli složiti úřad. (r.
Byl by k tomu nucen také, kdyby Rouvier
nebyl pokládal za povinnost svou uspořiti mu
brutální odsouzení sněmovní. Rouvier musil při
tom ale do Delensséa sám netaktně udeřiti.
jako potápěč, jenž chce zachrániti tonoucího
Díky Rouvierovi Delcassé jest dnes ještě mini-
strem, ale chee-lí Rouvier zůstati u vesla, mus
hledati neprodleně za něj nástupce.«
Jest pochopilelna celá snaha Clémen-
ceauova: on a jeho »bloc«, kterýž nenávid
Rusko z celé duše své, snažili se dávno
v ministerstvo vnějších věcí dosaditi muže, jen
by poměr k Rusku »barbarskému« uvolnil
Divno dost ale, že na tento lep »bloeu« sedaj
i někteří nacionalisté.
»Gaulois« mluví o trapném sezení a píše
Delcassé se nebránil. Protesty odpůrců a mlčen
přátel ho odsoudily.
Clěmencena
Aurore
Rouvier
Rusko
14
article
»Eelair« praví: Včerejší debata ukázala.
že konec Deleasséův jest blízký. Ovšem pro v
řejně mínění jest to jen vedlejší zadoslučinění.
»Petite République« praví, že Deleassé se
tvářil jako sfinx, protože nie říci neuměl. Hlava
francouzských socialistů oportunistiekých Jaurěs
jemuž dohoda s Německem byla ale vždy pro-
gramem přednějším, nežli provádění dělnických
požadavků, jest za to u vytržení nad tim, že
Delcassé s Berlínem vyjednávati počal a míní,
že služby, jež Delcassé ve fašodské záležitost
a při sblížení franko-italském prokázal Anglii,
zjednaly mu přes nedávné jeho »těžké chyby«
(rozuměj: opomenutí Německa v Marokku !) dost
autority, aby bez újmy (?) pro národní brdost
uklidil »nedorozumění« mezi Německem a fran-
couzskou diplomacií. Pan Jaurěs ovšem nevidě
mezi Francií a Vogesy nikdy nic než pouze ne-
dorozumění. Průlom ve Vogesách uniká ovšem
jeho krátkozrakým očím a mír frankfurtský
v historii pro něj neexistuje.
»Gil Blas« píše: »Rouvier, pravíme vy-
slovně Rouvier, dovede vyjednávání s Bülowem
říditi v duchu, jím včera naznačeném.
Petit République
Deleassé
Delcassé
Jaurěs
Gil Blas
Bülow
Německo
Berlín
Anglie
Maroko
Francie
15
article
Politická schůze v Pardubicích.
Politická schůze v Pardubicích.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Politický klub národní strany svobodomyslné
konal ve středu v sále Mésťanské besedy svou
výroční valnou schůzi, ke které pozval téz
říšského poslance p. dra. Jos. Fořta, aby pro-
mluvil o nynější politické situaci. Schůze konala
se za velmi četného účastenství a vývody dra
Fořta byly sledovány s nejživějším zájmem,
jakož vůbec byl milý host po celý večer stře-
diskem vzácné pozornosti. Po schůzi konferovaly
deputace spolku majitelů domů a spolku po-
štovních úřadníků a soukromých úřadníků s po-
slancem a odevzdaly mu pamětní spisy, obsahu
jící jejich požadavky, jimž slíbil dr. Fořt vše-
možnou podporu. Schůze měla ráz povznášejíe
a vyzněla po skvělé řečí dra. Fořta v spontann
projev důvěry české delegaci.
Schůzi zahájil předseda p. Č. Vanč ure
uvítáním přítomných, mezi nimi zvlástě zem
poslance a starostu města p. dra. Formánka
načež podal pan JUDr. Karel Vojáček v stručné
ale vřele psané zprávě jednatelské nástin čin-
nosti klubovní v minulém roce. Zejmena vytk
důležitou událost, že podařilo se společnému
úsilí upřímných stoupenců strany svobodomyslné
skonsolidovati společenský život v městě, kterážto
událost bude míti, jak přirozeno, pro budouei
vývoj veřejných záležitosti ve vzkvétajících Par-
dubicích vliv dojista blahodárný. Zprávy jedna-
telská, jakož i ostatní zprávy přijaty a schváleny
byly bez debaty. Volby vykonány byly aklamaei
a zvoleni byli pp.: Č. Vančura, majitel
domu, předsedou, Karel Verner, obchodník
místopředsedou, JUDr. V. Horák, advokál
jednatelem a do výboru pp.: Fr. Kuchynka,
majitel domu, Ant. Minařík, zámečník, Jan
Macháček, učitel, Jiři Drahoš, hostinský
Po krátké přestávce vešel do sálu p. dr.
Fořt
Formánek
JUDr
Vojáček
Vančura
Verner
V Horák
Kuchynka
Antonín
Minařík
Macháček
Drahoš
Pardubice
16
article
Fořt, který při vstupu svém byl celým shro-
mážděním velice sympaticky pozdraven, načež
ihned ujal se slova a promluvil obsáhlou poli-
tickou řeč, jejíž průběhem vyčerpal celou
situaci vnitropolitickou i vztahy zahraniční.
Vývody p. dra. Fořta sledovány se stále
rostoucím zájmem a když pak zajímavé vývody
své ukončil, otřásl sálem hlučný potlesk n
znamení plného souhlasu. Řeč dra. Fořta půso-
bila na přítomné dojmem hlubokým, jemuž dal
pak zejmena výrazu jednatel klubu p. dr
Vojtěch Horák v odůvodnění následující
resoluce:
Valná hromada politického klubu národní
strany svobodomyslné v Pardubicích, konaná
dne 19. dubna 1905, vyslechnuvši řeč říšského
poslance dra. Fořta o politické situaci, vyslovaje
scuhlas úplný s vývody poslance dra. Fořta, ze-
jmena pokud se týče národního a politického
programu českého, stanovení realní base jeho,
určení dosažitelných cílů a pak soustavného
úsilovného domáhání se jejich za současného
semknuti všech šiků národních.
Vzhledem na rozvraty ve světové politicc.
vzhledem na krisi uherskou a se zřetelem na
nevyjasněné a neustálené poměry vnitřní budiž
heslem české politiky: „Jasně viděti, střizlivě
uvažovati a odhodlaně pak jednati!
Důvěřujeme poselstvu svému a doufáme.
že toto v pynější krušné, zodpovědné době
těžkou zkoušku státníkovu se zdarem pro národ
vykoná, ve kteréžto snaze my všichni s jedno-
myslností, řečníkem nám doporučovanou, po
slance své ze všech sil svých podporovati bu
deme.
Při hlasování byla tato resoluce jednomyslně
přijata, načež předseda p. Č. Vančura za po-
tlesku a volání „Slávy“ posl. dru. Fořtovi zda-
řilou tuto schůzi zakončil.
Poslanec Josef Sokol omluvil svou nepří-
tomnost v srdečném dopisu chorobou svou.
—Ič ek.
Horák
Vančura
Sokol
Pardubice
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Zejtra v sobotu, 22. dubna
t. r. za příčinou nastávajících
svátků bude administrac
našeho listu též v poledních
hodinách otevřena; inseráty
přijímati se budou až do 4.
hodiny odpolední-
— Jakým způsobem mají býti opatřen
němečtí úřadníci. Vykonané před nedávnem
hromadné povýšení soudních úřadníků vzbudilo
jak popříti se nedá, v kruzích českých uspoko
jení. Národní odpůrci naši naproti tomu nebyl
právě příjemně překvapeni tímto tak dlouho od
kládaným aktem, jakkoli neodvážili se vytýkat
vládě, že by byla jednala oproti nim strannicky
Kde nie není, tam ani německá nenasytnos
nebere a poněvadž vláda nad slunce jasně pro
kázala, že pro německá místa adjunktů neměla.
proto nezbylo ji nic jiného, než jmenovati pro
ně Čechy, ovšem takové, již němčiny jsou úplně
znali a plně způsobilí v jazyku tom úřadovati.
Však zdá se, že Němci si zapamatovali, co bylo
příčinou, že tentokráte tak smutně pochodili
dnes již jsou při práci, jak nahraditi nedostatek
německých kandidátů pro místa úřadnická. Ti,
kteří před čtyřiceti léty bouřili proti tak zvanému
»Sprachenzwangsgesetzu«, jímž bylo zavedeno
na středních školách v Čechách povinné učení
se druhému zemskému jazyku a již neustali tak
dlouho, až se jim podařilo zrušiti zákon ten —
dnes vypisuji prémie pro stu-
denty, kteří odhodlají se nenávi-
děnému českému jazyku se při-
učiti. Tak se časy mění. Však nejen tímto
způsobem chtějí si opatřiti úřadnický dorost,
nýbrž jiným ještě zabývají se plánema
pokud jsme byli zpraýůni, projevena byla
ochota ze strany v té věci rozhodující, přistou-
piti na jejich intence. Německý poslanec dr. Urban
naznačil to již před čtrnácti dny v rozpočtovém
výboru ve své krátké polemice s poslancem drem.
Čecho
Němec
doktor
Urban
Čechy
18
article
Rybou. Aby totiž na příště nebyl tak veliký ne-
poměr mezi úřadníky českými a německými, má
býti již ab initio o to postaráno, aby prý češt
úřadníci nenabyli tak ohromnou převahu nad ně
meckými, jakou mají dnes. »Dokud nebude vy-
hověno německému přání, aby v Čechách zřízen
byl dvojí status úřadnický, český a německý —
pravil dr. Urban — bude zapotřebí, aby dbáno
bylo již při přijímání auskullantů, praktikantů
aspirantů, vůbec při přijímání úřadníků kategorie
nejnižší o to, aby bylo později ve všech stup-
ních německých úřadníků zdůstatek. Nesměj
býti totiž zaznamenání pořadem
přihlášky, bez ohledu na národ-
nost, nýbrž se zřetelem k národn
potřebě. Jinými slovy, při záznamu
mají býti čeští kompetenti dřív
se přihlásivší odmítání tak dlouho
až se přihlásí zdůstatek Němcův
Jak jsme se již zmínili, u vlády jeví se ochot
na tento německý modus přistoupiti, jehož násle-
dek by byl, že by po celá léta neby
do státní služby přijat kandidá
národnosti české. Povoláváni byli by jen
Němci, až by jich bylo tolik, že by nebylo »ne
bezpečí« při dalším postupu jmenovati pro »něme
cká« místa — dle názorů našich krajanů druhého
jazyka německá — úřadníky původu českého
Tímto po čertech chytrým způsobem má být
počet českých a německých úřadníkův uveden
v náležitý poměr. Skvostný to nápad a že se-
tkal se v centrálních kancelářích s porozuměním.
to nás, již známe kruhy rozhodující, ani dos
málo nepřekvapilo. Češti kandidáti měli by tedy
na příště čekat, až by se uráčilo německým
jejich soudruhům se přihlásit. Němec měl by
přednost a Čech byl by zaznamenán jen tehidy,
když by konkurent jeho privilegované národ-
nosti byl zabezpečen. A což kdyby se tolik
Němců vůbec nepříhlásilo, co by jich bylo pro
Hory sv. Kateřiny, Touškov, Schönbach, Cin-
vald, Bastiansperk atd. zapotřebí? Vše jedno.
Urban
Němcův
Němec
Čo
svatý . Kateřina
Čechy
Touškov
Schönbach
Cin
19
article
Čechové by musili čekat. Ku podivu, jak
v této říši a v této zemi názory rychle s
mění. Jak dávno jest tomu, co nejen vláda,
nýbrž i Němci co nejrozhodněji protestovali při
každé příležitosti proti tomu, aby vnášen byl
do veřejné správy a vůbec do úřadu moment
národnostní a dnes? Byli druhdy ovšem tak
naivními domnívati se, že národní posice jejich
v byrokracii je pro všechnu budoucnost skálo-
pevně zajištěna a jestli vzpírali se zuby nehty
proti nacionálním vlivům v úřadě, měli na mysli
výhradně jen vlivy národně české. Dnes domá-
hají se garancií pro svou národnost v úřadni-
ctvu a to na úkor ústavně zaručenému stejnému
právu každého občana státního bez ohledu na
národnost státi se úřadníkem, je-li k tomu způ-
sobilý. Na to bychom se podívali, aby ke všem
křivdám, jež se národnosti naší v tomto státě
dějí, přistoupila ještě ta, že by Čech byl k vůli
Němci přes nejlepší kvalifikaci odstrkován
poškozován, hlásí-li se o nějaký úřad.
— Okresní orgnnisace německého Volksrafu po-
kračuje stále. V neděli byla ustavena organisace ta-
ková pro okres děčínský, za účastenství zástupců
všcch německých nacionálních spolků, ořci a okr
zastupitelstva. Prvním činem ustaveně organisace byla
žádost k poštovnímu ředilelství, aby z Děčína odvolán
byl poštovní komisař dr. Klein, Čech.
Čecho
Němec
doktor
Klein
Čo
Čechy
Děčín
20
article
— Obecní volby v Kouzově, okresu žaleckého
vyhlašuje německý tisk za nacionální vítězství ně-
mecké, tak, jako kdyby byli kounovští Němci pora-
zili český obecní výbor. Přiznávají se tak. co ná-
mahy stálo je odvalení českého pokusu o třetí sbor
v němž Češi získali 48 až 52 hlasů proti německým
62 až 77. Pražský kasiňácký list nazývá tento vý-
sledek dokonce skvělým volebním vítězstvím ně-
meckým, ačkoli doznává, že dobyto jenom pomoe
cizích voličů, zvláště ze Žatce, jichž „v ě tš í“ počet
s okresním starostou drem. Fr. Breutem do Kounova
se dostavil. Není tudíž vyloučeno, že celá ta 14 až
25hlasá většina přišla ze Žatce. Naproti tomu do-
kázáno právě těmito volbami ve III. sboru z české
strany, že kdyby mělo pravdu poslední sčítání lidu
téměř na vlas každý druhý Čech a Češka v Kounově
od nemluvněte až po starce nad hrobem — by musi
býti voličem ve III. sboru. Za takových okolností ne-
budou Němci dlouho v kounovském III. sboru skvěle
vítěziti, nenadělají-li si v Zatci čestných i méně
čestných voličů do zásoby.
Němec
Čech
František
Breut
Čo
Češka
Žatec
Kounov
21
article
— V podmokelském Variété málem by bylo došle
při zápasech atletů k matchi mezi českým a ně-
meckým diváctvem a sice při rozhodujícím utkání
Berlíňana Schwarze s českým zápasníkem Šmejka-
lem z Prahy. Berlínský „místr“ počínal si patrně
proti všem regulím ušlechtilého sportu, Češi hou
livě prolestovali, Němci přidali se na stranu Schwar
zovu i došlo ke scénám takovým, že policie zakázala
pokračování zápasů, aby z římsko-řeckých nedošle
na všeobecné česko-německé. „Bohem.“ oznamuje
že se do Variěté dostavili podmokelští Češi v počtu
velmi hojném. V Podmoklech a hojno
Čechů? — To si dlužno zapamatovat.
— Ze »Svatobora«. V minulé schůzi své
poskytlo ředitelství »Svatobora« ku podpoře po-
třebných a churavých spisovatelů 1000 K. Na
podpory ke studijním cestám a literárním pra-
eím byl počátkem r. 1905 opět vypsán veřejný
konkurs a do ustanovené lhůty bylo o ně po-
dáno 50 žádostí, potom pak ještě dvě. Měl-l
poněkud větší počet uchazečů býti podělen, ne-
mohly ovšem podpory býti veliké. Ředitelství
povolilo p. Viktoru Dykovi, spisovateli ve
Vinohradech, 250 K k cestě do Německa ; panu
Josefu Holému, professoru v Brně, 250K
k cestě po západní a jižní Evropě; p. Janu
Havlasovi, toho času ve Spojených státech
meškajícímu, 250 K k dokončení cest po Ame-
rice; p. Jos. Peškovi (K. Šipkovi), ríd.
učiteli v Praze, 250 K k cestě na světovou
výstavu do Lutychu; sl. Anně Vrbově, spi-
sovatelce v Přerově (pseud. Jiři Sumí n) 250K
na cestu po Německu a k Baltickému moři;
p. dr. V. Flajšhansovi, gymn. professoru
ve Vinohradech, 200 K ke studíím o Mistru
Berlíňan
Schwarz
Šmejka
Čech
Němec
Čecho
Dykův
Holý
Havlas
Jos
Pešek
K Šipka
Vrbův
Jiř
doktor
V Flajšhans
Praha
Variěta
Podmokly
Německo
Brno
Evropa
spojený stát
Lutych
Přerov
22
article
Janu Husovi v Německu; p. dru. Harlasovi,
assistentu městského musea v Praze, 200K
ke studiu renaissančních památek uměleckých
v Čechách a na Moravě; p. F. V. Krejčímu,
spisovateli ve Vinohradech, 200 K k sepsání
studie o K. H. Máchovi; p. dru. Jar. De-
mlovi, koncipistovi finanční prokuraturyv
Praze, 200 K ku pokračování »Dějin fiskálního
úřadu v zemích koruny české«; p. dru. Janu
K aprasovi, spisovateli v Praze, 200 k
ke studiu deskového práva moravského a opav-
ského; p. dru. Fr. Grohovi, gymn. profes-
soru a univ. docentu v Praze, 200 K k se-
psání »Topografie starých Athen«; p. M. Schön-
baumovi, žurnalistovi v Karlíně, 200 k
k cestě do Vídně, do Uher a zemí jihoslovan-
ských k získání korrespondence dra. Slgfrida
Kappra; p. dru. Karlu Thonovi, em. assi-
stentu zoologie na české universitě, 250 K
ku pokračování ve studilch o morfologii nižsích
arachnidů; p. Václavu Šváchovi, učiteli
těloeviku v Žižkově, 200 K k sepsání příruční
knihy z tělocviku, — Pan Ferd. Kalina, rada
zemského soudu na odpočinku, dne 3. prosince
1904 v Praze zemřelý, odkázal v poslední své
vůli »Svatoboru« 1000 zl. papírové renty. Malo-
stranská záložna v Praze učinila i letos »Svato-
boru dar 20 K. — Za nové skutečné členy
přistoupili ke »Svatoboru« p. dr. Boh. Němec
professor české university v Praze, p. dr. Alci
Hus
Harlas
F V Krejčí
Mácha
Jan
František
Groh
M Schön
Kappra
Thon
Švácha
Ferd
Kalina
Malo
doktor
Boh
Němec
Alec
Německo
Čechy
Morava
Praha
Karlín
Vídeň
Uhry
Žižkov
Svata
městský muzeum v Praga
český univerzita v Praga
23
article
Mrázek, professor zoologie na české universitě
v Praze, p. F. S. Procházka, spisovatel v Praze
a p. Boh. Strér, gymn. professor v Domažli-
cích; za člena činného p. Hynek Votoček, maji-
papírnického závodu v Praze. — Valná hro-
mada »Svatobora« ustanovena jest na den
24. května.
— Národní beseda v Praze vyslala včerejšíh
dne deputaci, v níž byli pánové Artuš hr. Aichelburg
Bohumil Penížek a Ladíslav Mattuš do kancelář
Ústřední Matice školské, by odevzdali výtěžek le
tošní Národní besedy. Pokladně matiční odevzdán
6800 K, tolik, co roku loňského. Pánové interesoval
se velmi zevrubně o rozvoj matičního školství jakož
o oslavu dvacetipětileté práce Čstřední Matice školské
jejíž nejvěrnějším podporovatelem jest právě výbo
Národní besedy. Ředifel kanceláře a přítomný člen vý
bcru pan ředitel Zeman vzdavše díky deputaci vyhra-
dili si podati zvláštní zprávu plenární schůzi výboru
Ústřední Matice školské, načež zástupcové Národní
besedy s přáním všeho zdaru opouštěli úřadovnu ma-
tiční.
— Osební. Za starostu okresního zastupitelstv
ve Vysokém Mýtě zvolený rolník Jan Cejp z Tisové
byl císařem potvrzen-
— Promoce. Pan PhDr. Josel Folprech
rodem z Lanžhota na Moravě, provisorní učitel na
české státní reálce v Plzni, byl 19. dubna o 12. hodině
polední na české universitě Karlo- Ferdinandské veřejně
prohlášen doktorem filosofie.
Mrázek
F S Procházka
Strér
Votoček
Artuš
Penížek
Ladíslav Mattuš
Zeman
Cejp
PhDr
Josel
Praha
Domažli
Aichelburg
Vysoký Mýto
Tisová
Lanžhot
Morava
Plzeň
národní beseda
český univerzita Karla
24
article
— Úmrtí. Ve středu dne 19. t. m. zemřela v Praze
po krátké nemoci pí. Johanna Wokaunová
choť účetnino rady vrch. zem. soudu. Pohřeb koná se
v pátek ve 2 hod. odpol. z domu čp. 216 v Nerudově
ulici. — V Kyjích zemřela ve středu dne 19. dubna
t. r. paní Marie Slavíčková, roz. Krupkova
vdova po řídícím učiteli, ve věku 74 let. Tělesná
schránka zesnulé bude v sobotu dne 22. dubna t. r.
o 1/411. hod. dopol. v domě smutku v Kyjích vykro-
pena, pak do ústřední kaple na hřbitově vinohradském
převezena a tam o 4. hodině odpoledne pochována.
Na Král. Vinohradech zemřel pan Antonín Zejda.
poštovní účetní rada. — V Kralupech n. Vlt. zemřel
ve středu pan Václav Ladislav Jodl, rolník.
člen městské rady, člen ředitelství Rolnické záložny
ve Velvarech, občan všeobecně vážený spoluobčany
kraje svého. Skonal v 55. roce věku svého. Tělesná
schránka zesnulého bude v sobotu dne 22. dubna t.r.
o 3. hod. odpol. v domě smutku v Kralupech vykro-
pena a pak na hřbitově minickém do rodinné hrobky
k věčnému spánku uložena.
Wokaunová
Slavíčková
Krupkův
Král
Zejda
Václav
Jodl
Praha
Nerudův ulice
Kyje
Vltava
Velvary
Kralupy
25
article
— Pohřeb. Z kostala u sv. Jiljí na Starém městě
pražském konal se včera odpoledne pohřeb bývalého
obecního staršího a dlouholetého otce chudých p. Fr
Kroupy. Poslední poctu ostatkům zesnulého úča-
stenstvím svým na pohřbu přišli vzdáti zejmen«. čle
nové sboru obecních staršich a městské rady v čelo
se starostou p. drem. Srbem a oběma náměstky p
drem. Grošem a stav. Seifertem; čále byli mezi sn
tečními hosty: vrchní ředitel chudinského ústavua
Brož, bývalý vrchní ředitel p. Hubáček,) členoné
Měšťanské besedy, Jednoty občanů pražských, a.
chranného sboru a jiných spolků, jichž členem b
p. Kroupa, dále otcové chudých, členové vrchníbe
ředitelství ústavu chudých, magistrátní radové, der
tace Klubu státních úřadníků a j. v. Po ukončenýc
pohřebních obřadech byla kovová rakev s tělesnými
ostatky odnesena do zlatého pohřebního vozu: průvo
byl zahájen zlatým vozem věncovým, na němž n-
věšeno bylo množství drahocenných věnců. Zesnuly
byl pochován na olšanském hřbitově
— Z obcí předměstských. Z městského úřadu ns
Král. Vinohradech. Za příčinou svátků vehke
nočních úřaduje se na Velký pátek a Bílou sobot
pouze do 12. hod. polední.
Jiljí
Kroupa
Srb
Groš
Seifert
Brož
Hubáček
Král
Olšanský
26
article
— Výbor Městské spořitelny pražské měl včen
schůzi, v níž vykonal doplňovací volby do ředitelstri
téže spořitelny. Zvoleni byli opět pp. dr. K. Černo
horský, dr. J. Vlček a J. Havlíček, za náhradníky p
dr. Štych a Portík
— Státní úřadnik policejním inspektorem Eevin
zatčen. Případ, který křiklavě charakterisuje osoba
právní bezpečnost občanů této říše, udál se včena
Žižkově. Zasluhuje, aby mu věnována byla nejptu
nější pozornost celé veřejnosti a povolaných kruš
vládních. Co se přihodilo? Na dvéře příbytku p
mceného úřadníka c. k. zemského soudu pans Jos
Jandourka v domě č. 11 ve Štítného ulici v Žižk
bylo včera o půl 8. hodině ranní sílně zaklepám
Nejstarší, Oletá dcera páně Jandourková vyskočil
z lože i lázala se, kdo to jest? Když jí nebylo
pověděno, přiběhla do pokoje e probudila svého cte
Než pan Jandourek mohl se nejnutnějí obléci, by
znovu tak prudce mláceno do dveří pěstí anebo be
tou, jako by se nějaký zlý člověk do bytu dobýval
Na ctázku: Kdo jest? ozvala se konečně odpověd.
K Černo
doktor
J Vlček
J Havlíček
Štych
Portík
Eevin
Jandourek
Jandourková
Zvolen
Žižkov
Žižk
městský spořitelna
27
article
Stráž! Pan Jandourek neprodleně otevřel dvéře. K jebs
ustrnutí vstoupil do kuchyně vyzbrojený policejní i
spektor a za dveřmi zůstal státi jeden policejní strál
ník. Inspektor rozkřikl se: Jak se jmenujete? a koyi
pan Jandourek jméno své udal, oznámil mu polici
krátce a stručně: Krajským soudem v Jičíně byl jl
11. ledna odsouzen k několikaměsíčnímu žaláři. Spl-
chal jste zločin a vyhýbáte se trestu. Pan Jandoun
pln údivu namítal, že jen omylem může cos podcb
ného býti tvrzeno, že je mužem zachovalým a nikdy
že pro nějaký trestní skutek odsouzen nebyl. Předloš
hned policejnímu inspektorovi vojenskou knížku b-
neckou, ale to inspektorovi nepostačovalo, be ani če
kret c. k. vrchního soudu zemskéhc neměl na inspe-
tora vlivu. Manželka páně Jandourkova a tři jeho dílhy
do zoufalství ustrašeny úpěnlivě prosily inspektor,
aby jim otce neodváděl, že z toho budou míti sm
Jandourek
Jandoun
Jandourkův
Stráž
Krajský soud v Jičín
28
article
Ale nic naplat. Vůči naříkající manželce páně Jan
dourkově inspektor dvakráte si dupl i rozkázal jí, ab
přinesla šaty svému muži, který do svého pokoj
již ani vstoupiti nesmí. Paní Jandourková mezi t
přivolala domovníka, který svojí hlavou zaručoval a
za pana Jandourka, jejž zná jako muže v každín
ohledu dokonalého a poctivého, ale pan inspekto
Jindřich Krause počínal si jako by měl přel
sebou nejnebezpečnějšího zločince, jejž nemůže pustil
z rukou. Marně byl žádán a napomínán, aby k vůí
dětem aspoň trochu se mírnil. Dlouhé prosby neměly
účinku. Vyzval p. Jandourka, „aby ihned s ním še
Pan Jandourek uposlechl. Byl veden žižkovským
ulicemi na komisařství. Tam žádal, aby byl ok.
mžitě vyslechnut. Přivolaný vrchní komisař p. Vana
nahlédnuv do spisů inspektorových i do osobní
průkazů zatčeného úřadníka, tohoto ihned — jaka
jmak býti nemohlo — na svobodu propustil. Přip
menouti sluší, ze dle spisů úřadních hledaný a a
souzený Josef Jandourek, příslušný jest do Tříěni
v okresu jičínském, kdežto úřadník c. k. zemského
soudu p. Josef Jandourek, narozen jest v Kopidh
okresu libáňského. Již z toho mohl inspektor Krau
poznati, že možný je omyl i mohl v afféř této jinnl
jednati. Pan Jandourek zaměstnán jest 8 roků u c.k
soudu jako kancelářský pomocník. I tam mohl sei
spektor informovati dříve než způsobil v jeho rodin
lak vzrušující výjev. Rozumí se, že tato afféra boh
míti ještě dohru před příslušnými instancemi, b
pan Jandourek domáhati se bude zadostiučinění
pohanu, jež se stala jemu i jeho rodině.
— Ze staroměstské radnice. Na Velký pátek
Bílou sobotu bude se úřadovati na staroměstské nal
nici pouze dopoledne od 8 do 12 hodin.
pán Jan
Jandourková
Jandourek
Kraus
Van
Krau
staroměstský radnice
29
article
— Ke květnovým slavnostem jubilejním 70. naro
zenín maršálka král. českého, knížete Jiřího z Loo
kovic vydala „Unie“ zdařilou světlotiskovou repte
dukci portrétu páně maršálkova od mistra Vojtěchi
Hynaisa. Předslavuje pana maršálka v úboru jek
zástupce království. Umělecké kvality portrélů H
naisových jsou skvělým doporučením i tohoto po
trétu, jedné z nejlepších portrétních prací Hynakso
vých.
— Národní kolek. První vzáj. podpor. spolt
„Domobranců“ v Praze usnesl se ve schůn
správního výboru zavésti národní kolek na všecky
přípisy a tiskopisy ve spolku užívané, které odeběh
prostřednictvím Ústřední Matice školské
— Katastr daně pozemkové. Ve dnech 1.; 2t
3. května bude úřadník evideněmí v místnostech er
dence katastru daně pozemkové v Praze III., Karm
litská ul. č. 528 přijímati ohlášení o nastalých zn
nách v držebnosti a majitelé pozemků mohou m
oznámiti změny jejich majetku.
— Dary. České dětské nemocnici věnují pp. lék
a lékárníci v Praze VII. k uctění památky zesnuléhe
kolegy dra. Ferd. Kotaše jakožto přebytek ze sbíny
na věnec 67 K. — K uetění památky MUDr. Jarosla
Hornycha složila v redakci naší středeční společno
ke které zesnulý náležel, pro českou dětskou nemo
nici k fondu dra. Boh. Součka 70 K
— Oslava Jana A. Komenského. Tělocvični
jednota Sokol v Teplicích pořádati bude n
oslavu památky J. A. Komenského v neděli 23. dabt
o 8. hodině večerní v místnostech Sokola. Seilergass
akademický večírek. O životě, působění a význan
J. A. Komenského promluví br. František Mráz. p
přednášce účinkovati bude hudba br. Cillera, kroul
tamburašů a zpěvácký spolek »Slavík«. Ke konci pe
veden bude živý obraz.
Jiří
MUDr
Hornych
Souček
Jan
Komenský
Sokol
Mráz
Ciller
Praha
Teplice
Sokol
Hynakso východ
30
article
— Z ústř, jatek pražských. V neděli na Hod ba
velikonoční dne 23. dubna 1905 budou veškeré
dovny ústř. jatek král. hlav. města Prahy i tan
úřadovna nájmu c. k. potravní daně po celý
uzavřeny a zavedena bude jen nejnutnější skaá
zdravolní.
— Změny držebností. Choť býv. advokáta n
Augusta Hellerová koupila od stavitele p. Jos. b
běte dům čp. 1263 na nároží Korunní třídy a Cn
ské ul. na Král. Vinohradech za 148.000 K. Ban
adjunkt p. Zdeněk Mareček koupil s chotí m
Annou od manželů Ladislava a Alžběty Králorýe
dům čp. 1134 »u anděla« v Budečské ul. na kn.
Vinohradech za 64.800 K. Manželé Jan a Anna S
dláčkovi koupili od velkostatkáře p. Jana Kreisli
spol. dva stavební pozemky od č. kat. 523/8 v le
žické ul. na Král. Vinohradech za 43.750 K a v
staví na nich dva třípatrové domy. Pan Alois Zini
a spol. koupil od paní Gabriely Ždekauerové a npd
díl stavebního pozemku od č. kat. 62/1 na Král. V
nohradech za 23.755 K a vystaví na nich třípaltov
dům. Manželé Josef a Marie Jirsovi a pan Toni
Fleischhanz koupili od paní bar. Josefy Dobřansk
z Dobřenic a spol. dva stavební pozemky od č. hul
19/1 v Nuslích za 13.776 K. Paní Kateřina Zen
nová koupila od velkostatku nuselského stavební p
zemek od č. kat. 19/1 v Nuslích za 7258 K.
— Sníh. V četných krajinách severních Čel
zejmena v okolí Rumburku, Varnsdorfu a Röhrsdoríu
zuřila v úterý prudká sněhová vánice a sněhu ae
padlo na stopu vysoko, až četné vělve stromů a
pod ním lámaly. Vše zasněženo je jako v nejbet
zimě. Také v Aši sněžilo v úterý po celý den. —
Z Chomutova se sděluje, že Rudohoří v poslelt
Augusta Hellerová
Král
Mareček
Anna
Ladislav
Králorý
Jan
Jan Kreisnout
Zini
Ždekauerová
Josef
Jirsa
Fleischhanz
Dobřansk
Kateřina zen
Röhrsdorí
Praha
Vinohrady
žický ulice
Dobřenice
Nusle
Rumburk
Varnsdorf
Aš
Chomutov
Rudohoří