Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

7. 1edna 1901.

4

Císlo7

Císlo

5 article

naděje, že za okolností, jak se byly zejměna v poslední době utvářily, vůbec tak se stane. Nedá se níjak očekávati, že zajižďky a návštěvy ministrů tu i tam, při nichž ostatně se vlejí a pije, než vyjednává, budou miti nějaký, by i sebe skrovnější efekt. Konflikt s dodávkami armádními zdál s býti jakž takž urovnán, však co se stalo? Pan obohodní ministr uherský desavouoval pana mi nistra obchodu cislajtánského nejen osobně, nýbrž i ústy svého odborného chefa Sternaye a ministr vojenství neví dnes, na kterou strane ma se přikloniti: k výkladům vídeňskýmči ku pešťským. Je to smutný úkaz, když konfhik nemohou pání jinak vysvěthti a jinak se vy mluviti, než tím, že pan Sternay je příliš »im pulsivní povahas. Jen tak mimochodem připomináme, že tento pán, zrovna tak jako jeho kolega z eislajtáns kého obchodního ministerstva Bach, jest původu staro testamentárního a že jeden napáliti chtěl druhého Že ostatně rozvlnila aféra dodávek vojenských v tak velké míre politické veřejné mlnění, l vysvětliti si také tím, že ministrem obchodu v Cislajtanii je té doby Čech, že jistým pánům, již ve příčině zmíněných dodávek hrají dnes v delegacích první housle a o nichž ne bea důvodů vyslovil se dnes jeden z jejich přívrženců. že ještě více zparlamentarisovati chtějí vídeňské ministerstvo, ovšem směrem v — levo, je d Fořt velmi na překážku. S nepopíratelným zajmem pohliží se vstrie dvorním delegačním tabulím, poněvadž se za to má, že cisař ve věci nyní tak aktuální nějak se vysloví. Máme ovšem z to, že se tak nestane, že ale všechny protesty povolaných a nepovolaných korporaeí v této věei. všechny delegzční řeči a ostré úvodní a jiné članky pranie nezmění na konečném eřektu. jímž záležitost skončí jako vždy na škodu pro — Cislajtánii.

Sternay Bach Cislajtánie

6 article Od stupně k stupni. V Pešti, 5. ledna.

Od stupně k stupni. V Pešti, 5. ledna. Hora ku porodu praeujíeí. O jak to burácelo v jejích útrobách a jal se chyslala na veliký okamžik, kdy překvapen bude politický svět velkým činem slavné cislaj tánské delegace! Zejména, když promluvil od borný chef Sternayi a když publikován byl Ko- šutův list, v němž zeela jinak interpretováno stanovisko, jež naproti Cislajlanii v olázce vo- jenských dodávek zaujali Maďaři, než jak si to představovali páni z Cislajlanie. S počátku hrdě voláno odepřít vojenský rozpočet vůbec. Když počílány soukromě hlasy pánů delegštů, tu skutečně se ukázalo, že pr tento krok je většina bez mála k jednomyslnost se bližícl. Však jediné vyspání v Pešti stačilo, aby páni svou kuráž ochladil. »Ne, vojsko nemá trpět naším usnesením — stačí, když demonstrativně označíme odmilav slanovisko své, odmitnutím nějaké rozpočtové, třeba jen nepatrné položky.« A když poznovu počitáno, i pro tento návrh byla rozhodná většina. Však s jisté strany ozvaly se hlasy, že v delegacích rozhodovati má vůbec jen zřete na armádu a na společnou monarchii a nikol drobné hospodářské zájmy rivalisujících poslaneů a co se stalo? Že přijata na konec resoluce, v níž prohlašuje se, že známé ujednání obou vlád ohledně vojenských dodávek nebere se na vědomost, naproti tomu správa armádní se vy- zývá, jak si má na příště při zadávání dodável počínati.

Hora ko Maďar Pešť Sternayi

7 article

To všechno. Tak vypadá čistá myš, již delegační subkomitét porodil a na níž usnesl se delegační výbor a také delegační plenum. Je to ovšem na venek lepší, než kdyby se bylo ne- stalo nic, však pošetilcem byl by, kdo by se domníval, že se tím na věci něco změní. Již proto ne, že správa vojenská není při zadávání dodávek nijak zákonně vázána a může činiti, co se jí zlibí. Ostatně také z té příčiny po- zbývá usnesení delegační seriosnosti, poněvadž se v něm na ministerstvu války žádají věci, jež provésti ani nemůže a nesmí. Jak možno mu na příklad nařizovati, aby se o to postarslo, aby v cislajtanském ministerstvu orby zřízeno bylo oddělení, jež by v evidenci mělo vojenské dodávky, výrobky hospodářské a zkoušelo je ze- jměna na jejich provenienei. Vždyť je to státoprávní nesmysl, který nedá se omluvit frásí, že jinak to nešlo. Bylo by to šlo velmi dobře, kdyby bylo kuráže ve společ- nosti, jež strhla vedení v protimaďarském boj v delegacích na sebe. Však lidé, již provozovat musí při dělání oposice tanec mezi vejei, již nechtějí se nikde dotknout koruny, nikde ar- mády, níkde ministra vojenství — nejsou způso- bili provésti rozhodný čin. Ostatně je patrno. že působí ve mnohých dosud nevybouřený hněv následkem přijetí volební reformy, kdyby nebylo této »episody«, jak ji nazval jeden z pánů těch, nebylo by jim vůbec napadlo postaviti se na zadní nohy a hájit v resortu vojenském ho- spodářské zájmy cislajtanské.

8 article

Mimo to poznati lze až příliš, že jiný v- dlejší produkt veliké akce má býti, zatlačiti cis- lajtánský kabinet do tísně a odvděčiti se mu z to, že s volební opravou tak se identifikoval Mimo to chtějí páni, již dobře vědí, že v roee přištím v delegacích i jinde sotva budou zase- dati, patrně s bengálem zakončiti parlamentní činnost svou. Ciní tak zejména obranou zájmu zemědělských. Jakkoli přejeme si z plné duše, aby zlomena byla maďarská převaha při do- dávkách výrobků hospodáťských, nemůžeme uta- jiti jistou věc, již také sluší věnovati po- zornost. Jsou to stížnosti vojenské správy na nedbalost jistých dodavatelův a zejména jistýeh družstev a spolků zemědělských, již maří prý se dobrá vůle podporovati menší a malé ho- spodáře. Nechceme pronášeti soud o věci dřiv než slova na obranu ujme se strana druhá, však v ministerstvu války žaluje se velmi zejměna na jisté družstvo, jemuž ponechána část zásobo- vání v Praze, s nímž prý velice smutné učiněny zkušenosti. Je pravda, že se strany jednollivých ko- misí přijímacích se dodavatelé mnohdy zbytečné a snad i zlovolně chikanují, však když zaváže se kdo dodati seno a dodá zatím, přes třikráte opakující se napomenuti, otavu, pak nelze s diviti, že si to vojenská správa nedá libi. Upozorňujeme na to příslušné kruhy v čas, po- něvadž jdo tu o důležitý interes našeho země- dělství. Máme za to, že právě v tomto oboru jeviti by se měla působnost strany agrární s ná- ležitou intensivnosti, s větší aspoň, než jakou jeví v oborech, kde by si měla, dle přirozeného slavu věci, uložiti spíše zdrželivost.

Praha spolek zemědělský

9 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Marie Ž. Sitiova-Petzoldová zemřel Kruhy českého hudebního, zvláště operního umění hluboce dotčeny budou zvěstí o úmrtí bývalé primadony Národního divadla pí. Marie Sittovy- Pelzeldové. A nejen vrstvy a českou operou nejůže souvisíci, nýbrž celá vlastenecká spo lečnost česká, nejen vrstevníci zesnulé uměl- kyně, její posluchači, ale všechen český svět. neboť mezi inteligenci českou málo bude těch, kdož by nebyli slyšeli Sittovu ve svém životě aspoň jednou v některé z jejích velkých smeta- novských rolí. Včera rozžehnala se s vezdej- ším životem diva, která žije v paměti i představě operního obecenstva pražského sedmdesálých devadesátých let jako jedna z nejsvětlejších postav výkonného umění operního a nejznamenitějších pěvkyň operních, nejen českých, vůbec. Mařenk Sittova skutečně bezmála dvacet let byla ohniskem, v němž soustřeďovala se mimořádně štědrá přízer celého hlediště, uchvacovaného každým jejím vy- stoupením druhdy k takovým výjevům frenesie. že nebylo pamětníka takového poměru mez umělcem pěvcem a jeho obecenstvem. Marie Sittova byla vysloveným miláčkem svého obecen- stva, bez fráse, ano byly doby, že v Praze pro- vozován hotový kult její osobnosti, prostý ovšem všeho nechutenství, jehož obětí se mnohdy stává obecenstvo vůči operním fenomenům. V pravém smyslu slova nebyla Marie Sittova nikdy tako- vým »fenomenem«, třeha že její soprán mě rozsah, sílu, ohebnost, i zvon v pravdě fenomenální, neboť k božstvu příslovečné operní divy, k tomu schž zel jí pravý talent, dar bezmezné domýšlivosti.

Ž Sitiův Petzoldová Sittův Praha národní divadlo paní

10 article

A právě proto těšila se Sittova nelíčené lásce také onoho distingovaného obecenstva, kteréž dovede vedle přirozených darů hlasových vedle talentu ceniti také inteligenci umění, vážným studiem dobytého. Sitlova byla nejenom zpěvačkou, ale také i hudebnicí, a jenom tyto dvě vlastnosti pospolu vyšinou operní pěvkyni na onen stupeň úcty i uznání, jaké vymáhá příslovečných vavřinů i za hrobem a jaké nutí klobouky dolů i potom, když druhdy zbožněná umělkyně chodí mezi smrtelníky, vě- doucími, že hrdlo její už jest bez pokladu, jímž druhdy býřívala — tak hospodárně, že vystačila až na nejzažší konec své dráhy I v tom ohledu mohla Sittova-Petzoldová býti vzorem a učitelkou. Význam i smutek o ní se- siluje onen přisvit jejího umění, který Sittovu učinil veřejnosti české drahou i ve smyslu ná- redním. Nejen proto, že byla nejskvělejší inter- pretkou pro národní opery české, zejména Smetanovy a tedy jednou z nejbrillantnějších interpretek z počátečného rozkvětu operní hudby české, ale že obestřela své působení onou nezva- žitelnou a neokázalou vlastností, kterou české obecenstvo pražské hodnotí či hodnotívalo nej- okázaleji při nesporné jinak výši umění, t. j. národní, nezištnou věrnost české pražské sceně operní a očividnou, nezlomnou lásku k speci- álně českému rozvoji opernímu ... Nyní tedy odešla do zákulisí, z něhož není vyvolání, ale oněmění na věky, avšak v historii české opery jméno její zníti bude na vždy; neutuchající jest památka této české umělkyně a české vlastene- cké ženy.

Sittův Petzoldová Smetanův národní opera

11 article

Ottův Slovník Naučný zaznamenává o zesnule tato data: Sittová Marie, druhým jménem zvaná po matc Žofie, provdaná Petzoldová, zpěvačka česká (* 30. ledna 1852), dcera Ant. Silta (v. t. 1), zasvěcena byla do hudby Václ. Em. Horákem, načež stala se žačkou školy Pivodovy. Na českém jevišti vystoupil poprvé jako Gilda ve Verdiově »Rigolettu« (10. října 1869) a v listopadu t. r. zpívala pak Lidunku v »Ča- rostřelci« a Markétku ve »Faustu«. Debuty měly úspěch, k závazku však ještě nedošlo. Mladičká pěv- kyně vyjela si na zkušenou do světa. Vystupovala Salcpurce, ve Štýr. Hradci, v Šoproni, odkud r. 1870 dala se angažovati do Brna. Vrátivši se r. 1873 do

Ottův Žofie Petzoldová Antonín Václ Pivodův Rigoletto Lidunka Markétka Faust Čo Hradec Šoproň Brno Sittová Marie

12 article

Prahy, vystoupila 17. dubna jako Markétka, získána v nůhradu za Věkoslavu Blažkovou a působila na- dále u českého zemského divadla zprvu prozatímního napotom Národního až do října 1898, kdy rozloučila se jako Norma s drahou divadelní. Sittova připravo- vala se původně na pěvkyní koloraturní, situací vti- štěna byla do partií dramatických, ba zasahovala v obor ušlechlilé soubretty. Když v Nár. divadle na staly krise s koloratutnímí pěvkyněmi, Sittova vrátil se k původnímu svému oboru, zprvu nikoli ben váhání a obav, vyplnila své místo však umělecky tak zdatně, že po jejím odchodě vlastně až dosavad zeje mezera nikým nenahrazená. Sittova vynikala na začátku své kariéry krásným, zvonivým hlasem, vydatným sopránem neobyčejného rozsabu, jemut tuhá kázeň dobré školy a přísné šetření se zacho- valy potřebnou ohebnost a silu až do poslední chvíle. Distinguovaný zjev, neúmorná píle, nadání inteligence spojovaly se k úspěchu jejích výkonů v nichž správnost pojímání, hudebnost, k virtuositě vypracovaná technika zpěvní a ušlechtilost hry šly ruku v ruce. Sittova ovladala celý operní repertoire sopránový, Valentinu jako Markétu z Valois, Ma řenku, Vendolku, Katušku jako Libuši a jako Anežku Smetana velmi si vážil jejího umění a pro ni od- hodlával se i k ústupkům, s výslovným ohrazením. že povolená změna toho kterého místa platí pouze pro Marii Sittovou. Sittova také s nadšením věno- vala se jebo zpěvohrám a vytvořila v nich typy plné působivosti.

Markétka Věkoslav Sittův Valentinos Markéta Katuška Libuše Smetan Praha Valois Vendolka Ma řenka

13 article

— Z Brna, 7. ledna. (Náhlá smrť profesor české techniky inž. Gustava Červinky.) Neoby čejný rozruch způsobila ve zdejší české společ nosti zpráva, že profesor české techniky Gustav Červinka skončil včera sebevraždou. Vrh se s druhého patra budovy české techniky do dvora, kde zůstal mrtev ležeti. Custav Červinka narodil se dne 13. červno 1868 v Nymburce. Reálku a techniku studoval v Praze, a obě státní zkoušky ze strojního inže nýrství složil r. 1890, načež nastoupil službu u generálního ředitelství král. saských drah v Drážďanech. Obdržev r. 1891/2 dovolenou odsloužil si vojenskou službu a vrátil se pak znovu k saskym drahám, u nichž setrval do 1. listopadu 1894. Ve službě této osvědčil se jako vynikající konstrukter a vypracoval zejmén výpočty nových normalií na výhybky a spojení výhybková, vypracoval projekt dráhy z Pieschen do Drážďan—Nové město a četné návrhy na že lezné mosty železniční. Od 15. listopadu 1894 do 31. března 1896 zaměstnán byl u železni čního oddělení zemského výhoru království če ského, kdež pracoval o návrzích na místní dráhu z Hodkovic do Českého Dubu a na prozkoušen návrhu a zadávacích prací místních drah z Nakři do Netolic, z Loun do Postoloprt a z Rakovník do Renčova. Dne 1. dubna 1896 vstoupiid

Červinka Renčův Brno Nymburk Praha Drážďany Nová město Hodkovice Český Dub Nakř Netolice Louny Postoloprty Rakovník

14 article

služeb u c. k. státních drah jako inženýrský ad junkt a přidělen byl k ředitelství olomouckému Složiv tehdy zkoušku z provozovací služby, pra- coval o návrzích na četné přestavby nádražía řídil přestavbu nádraží v Šumperku, Hanušovi- cích a Krásné. Obdržev cestovní stipendium kr. hlav. města Prahy a dovolenou, procestoval prohlédl si od 1. listopadu 1898 do 31. březn 1899 nejdůležitější nádraží osobní, nákladová seřaďovací a pod. v Německu, Belgii, Londýně horské železnice ve Švýcarsku a jiné. Po té se vrátil do služby železničního ředitelství v Olo- mouci, kde byl mezi tím jmenován stavebním komisařem. Dne 1. září 1900 jmenován byl zá- stupcem přednosty udržovacího oddělení v Krňo vé, kde setrval do konce října 1901, načež dne 1. listopadu jmenován byl mimořádným profe serem stavitelství silničního, železničního a tu nelového na české technice v Brně a na počátku nynějšího semestru stal se profesorem řádným Byl vlastně navržen za řádného profesora na če- ské technice v Praze, avšak ponechán v Brně. by také tamější česká technika měla výborne síly. Pan Gustav Červinka byl také literárně čin- ným: V letu vývojem nádražním (Techn. Obzor 1905), O přestavbě nádraží brněnského (Čas úřad. želez. 1902), Tachymetr Hammer- Tenne- lův (Techn. Obz. 1902), Rakouské tunelování (Otův slovník naučný), O úpravě ulic vzhledem na místní poměry v Brně (M. Or. 1905), Vý- bybky a spojení výhybkové (V Praze 1905. Na- kladem České Matice technické.) atd.

Hanuša Krásná Červinka Otův Šumperk Praha Německo Belgie Londýn Švýcarsko Ola Brno Vý Tachymetr HammerTennelův

15 article

— Staročeská strana pro koncentraci Výkonný výbor strany národní konal včera v místnostech »Českého klubu« v Praze za účasti 23 členů poradu o koncentraci českýeh stran a vydal následující zprávu: Schůzi zahá- jil předseda p. JUDr. Karel Mattuš přednesením zprávy o posavadních výsledcích jednání »kon- centračního výboru« a předložil k rozhodnut otázku, má-li se strana národní koncentrace zu- častnít či nikoli. Po živé debatě, které se zá- častnili pp. dvorní rada prof. dr. Bráf, námě- stek dr. Jirousek, JUDr. Jindřich Šole, továrník Ed. Dobrý, JUDr. E. Krouský. JUDr. Vlad. Srb MUDr. Ant. Štych, řod. A. Kroutil a F. Vlach bylo jednohlasně usneseno, a by strana národní přistoupila k spo- lečnému postupu českých stran a to na základě programových bodů, které byly předsedou drem. K. Mattušem vypracovány předneseny a výkonným výborem schváleny Schůze skončena o 1. hod. odpol.

JUDr Mattuš profesor doktor Bráf Jirousek Šole Ed E Krouská Vlad Srb MUDr Antonín Štych A Kroutil F Vlach K Mattuš Praha

16 article

— Ve Vídni, dne 6. ledna 1907. (Vše- obecný rakouský úřadnický spolek) svolal na dnešní den sjezd delegátů spol ko soukromých úřadniků a obchod- ních pomocníků za účelem jednotných kroků v příčině vybudování oběma sněmovnami přijatého a císařem schváleného zákona o sta- robním pojištění soukromých úřadníků. Shro- máždění příjalo jednohlasně resoluci v ten smysl. aby do pojištění pojati byli též obchodní po mocníci a dilovedouci. Zástupci organisací z Li berce (něm.-nac.) navrhli dodatek, aby shromá- ždění se vyslovilo pro národnostní rozdělení zemského ústavu pojišťovacího v Čechách, do- znali však velikého sklamání, neboť když dele- gáti Českoslovanské obchodnické besedy a Zem- ské jednoty soukromých-súřadníků za s ou- hlasu velké většiny delegátůs proti návrhu rozhodně ohradili, prohlásil před- nosta Blechschmidt návrh za nepřipustný k hlasování. Vedle toho přijata petice ke vláděv příčině upravení právních poměrů soukroméh úřadnictva. — Osební z Moravy. Jmenováni byli: Listovnín v Uherském Hradišti Ant. Schibl, nadoficiál v Kojetíně kancelářskými nadoficiály oficiálové Karel Kovalčík ve Valašském Meziříčí a Jos. Streit v Jihlavě na týchž místech a Petr Neubauer v Přerově pro Velké Meziříčí kancelářskými oficiály kancelistě Josef Kratochvil ve Vsetině, Eug. Chmel v Hodeníně a Bern. Doležal ve Strážnici, všichni na svých místech; kancelistou ve Valašském Meziříčí pens. četnický strážmistr Vllém

Kovalčík Streit Neubauer Kratochvil Chmel Doležal Vídeň Čechy Morava Kojetín valašský Meziříčí Jos Jihlava Přerov Velká Meziříčí Hodenín Bern Strážnice Listovnín v uherský Hradiště

17 article

Bukovský. — K jubileu Elizy Orzeszkové. Z Ústředního spolku českýci žen zaslán byl vzácné jubilantce lis pokrytý hustě podpisy přemnohých ctitelů a ctitelek jubilantčiných. S listem zaslán jubilejnímu komitétu obnos 100 K jako příspěvek k fondu pro zřízen I. polského seminaria učitelského, jména Elizy Orzesz kové ve Varšavě. — Úmrtí. V pátek dne 4. ledna zemřel v Praze pan František Sedláček, řídící učitel v. v. v Li boci, zakladatel a čestný člen učitelské jednoty »Bu- deč podbělohorská«, zakladatel a čestný člen potrav ního spolku »Blahobyt« v Kněževsi, zakladatel čestný člen »Ruzýňsko-libockého spolku Hvězda- v Liboci, člen mnoha místních spolků atd, v 77 roce věku svého. Svým působením učitelským získai si nehynoucí vděk četných žáků. Tělesná sehránka zesnulého byla do Liboce převezena dnes o 10. hod dopol., po zádušních bohoslužbách vykropena a pak v rodinné hrobce na hřbitově sv. Kříže pochována. — Včera zemřela po krátké nemoci ve stáří 68 l ei- paní Josefa Krostová, choť ředitele pražsk ýc obecních plynáren v. v. Pro dobrou a rázovitou svou povahu požívala obliby a lásky širších kruhů, ze- jmena dělnictvo plynárenské jí ctilo s nadšením. Pohřeb koná se v úlerý 8. ledna o 3. hod. odpol. z kostela v Bubenči na hřbitov bubenečský. — V Mirovicích zemřel dne 3. ledna po delší nemoci pan Matěj Zajíček st., měšťan, majitel realit býv. obchodník, v 75. roce věku svého. Včera by na místním hřbitově pochován.

Orzeszková Orzesz Sedláček Kříž Krostová Zajíček Varšava Praha Kněževes Liboc Bubeneč Mirovice Ruzýňský libocký spolek Hvězda

18 article

— Zesnulý p. Josef Foerster, profesor konserva toře hudby v. v., kapelník melropolitního chrámu u sv. Víta, řádný člen České akademie pro vědy, slo vesnost a umění, byl včera na olšanském hřbitov k věčnému odpočinku pochován. Pohřeb konal se z dómu sv.-vitského na Hradčanech, kde na skvost- ném kalafalku byla vystavena rakev s tělesnými ostatky zesnulého. Ke katafalku položeny četně nádherně věn- ce, které věnovali kromě příbuzenstva Česká akademi pro vědy, slov esnost a umění, konservatoř hudby Em. baron Ringhoffer, Zdeňka Kheilová, rodina Šeb- kova, M. Denešová a j. v. Pohřební obřady vykonal biskup dr. Frind za asistence farářů Čermáka a Kulí- nera a za přítomnosti celé kapitoly sv. Víta. Při obřa- dech zapěl chrámový sbor Horákovy smuteční skladby „Ne recorleris“ a „Salve regina“, po cestě pak k zámecké rampě zapěl „Miserare“. Mezi smutečními hosty nalézali se zejména profesoři konservatoře hud- by pp. Kažn z Albestu, Slecker, Hanuš Trneček, Ji- ránek, Bláha a B. Černý, starosta Umělecké besedy

Foerster svatý . Vít Ringhoffer Kheilová M Denešová doktor Frind Horákův Trneček Bláha Černá Olšanský Hradčany Albest Slecker Český akademie Salve regina

19 article

Fr. Herites, řed. F. A. Šubert, předseda Spolku českýcl žurnalistů Em. Bretler, hudební kritik dr. Borecký stavitel dómu K. Hilbert, členové „Hlaholu“ a „Ky- tary“, Podpůrného spolku ředitelů kůrů a varhaníků pp. Kačaba a Zelinka, sbormistr „Tovačovského“p Sterzer, za Ústřední jednolu zpěváckých spolků p R. Nejedlý, členové opery Národního divadla, nakla- datel Mí. Úrbánek, gen. vikář Brusák, kanovníci kapi- toly sv.-vítské, obecní starší P. Molys, m. r. Bro Vejžválda, skladatelé Em. Chvála, L. Čelanský, v Novák a Malát, členové České akademie pro vědy slovesnost a umění a j. v. Po pohřebních obřadecl bya rakev snesena do šestispežního andělovéhe pohřebního vozu. U zámecké rampy byla rakev s tě lesnými ostatky vykropena biskupem Frindem, načel larář Kuffner převzal vedení průvodu — Pohřeb. Z domu smutku na Jakubském ná městí na Smíchově konal se včera 'pohřeb p. Ant Peroutk y, bývalého svarosty »Sokola« v Rosicieh

František Herites Šubert em K Hilbert Kačab Tovačovský R Nejedlá Brusák Bro Vejžváld L Čelanský Novák Malát Frind Kuffner Smíchov národní divadlo Český akademie Sokol Kataro

20 article

na Moravě a jednatele hospod. odboru V. sletu vše- sokolského. Pohřbu zúčastnili se členové Sokola »Tyrš« se slarostou drem. Záhorským a náčelníkem Trefným, členové Politického klubu, klubu národně sociálního, spolku mlynářů s praporem, členové obecního zastupitelstva na Smíchově, České obce sokolské, pražského Sokola a výboru V. sletu vše- sokolského a mnoho obecensiva. — Okresní výbory a městské rady Národnímu divadlu v Brně. Důležitost a význam Národního di vadla v Prně pro kulturní i národní život celé Mo- ravy uznává každý a projevili různé korporace, spol- ky, jednotlivci, zejména však okresní výbory a měst- ské rady v král. českém pochopení a podporu způ- sobem nejuznalejším. Největší a nejčetnější dary na stavbu Národního divadla docházejí od okresních vý- borů a městských rad v král. českém. Splátky od těch- to korporací až na malé výjimky jsou zasílány pra- videlně. V poslední době zaslaly okresní výbory Libáň 500 K. Český Brod 800 K. Vodňany 500 K Hluboká 200 K, Jaroměř 900 K, Pelhřimov 200 K, Stra- konice 400 K. Mnichovo Hradiště 450 K, Rokycany 600 K, Něm. Brod 200 K, Kouřim 400 K. Městske rady: Foděbrady 110 K, Beneš ov 80 K, Karlin 200 K Litomyši 100 K, Písek 200 K. Četné menší dary ne- uveřejňujeme a budou uvedeny v řádných výkazech

Sokol Tyrš Trefná K Městske Beneš Karlin Litomyša Morava Smíchov Libáň Český Brod 800 K Vodňany Jaroměř Pelhřimov Stra Rokycany Německo Kouřim Písek obecní zastupitelstvo Český obec sokolský Sokol a výbor V okresní výbor a městský rada národní divadlo v Brno národní divadlo Foděbrady 110 K

21 article

— Změny poštovních sazeb. Ministerstvo ob- chodu vydalo nařízením ze dne 22. prosince 1900 nevý řád poštovních sazeb pro dopravu uvnitř ra- kouského poštovního území a pozměnilo nařízením ze dne 22. prosince 1906 některá platná ustanovení, týkající se doručování zásilek poštovních. Pro obe- censtvo nejdůležitějšími ustanoveními jsou následu- jící: 1. Sazba pro dopravu místní odpadá, a pod- léhají psaní též v místní dopravě stejným sazbám jako v dopravě na dálku. To platí též při doručování soudních dopisů se zpětným lístkem, portu podléhajících. 2. Nefrankovaná psaní podléhají dvojnásobnému poplatku jaký je předepsán pro fran- kované psaní stejné váhy. Za psaní nedostatečně frankovaná stanovi se dvojnásobný obnos scháze- jící části porta. 3. Porto za psaní pošty potrubní (pneumatické) obnáší nyní 45 h, za pneumatickou zálepku 35 h, za lístek pneumatický neb za každou část listku pneumatického s odpovědi 25 h. 4. Sběrné

22 article

za předměty sebrané přespolními posly obnáší, vy- jimaje za vklady v úsporném řízení poštovní spoři- telny obnos 10 K nepřesahující, za které se sběrné nevybírá, za doporučenou zásilku listovní 6 h, z ostatní druhy zásilek poštovních tolik, kolik jest za- praviti dodavného za zásilku stejného druhu. 5. Po- platek za uschování a uchystání pošťovních zásilek při výhradě odnášky obnáší tehdy, když maji jen obyčejné a doporučené zásilky pošty listovní býti vy- zvednuty, 2 K měsíčně jako dosud, ve všech jiných případech zvyšuje se poplatek tento na 3 K měsíčně skladištné, v němž obsaženo i příhradečné pro vý hradu odnášky balíků v místech doručování (balik bez ohledu na váhu obnáší v místech s pošlovním úřady erárními 6 K, jinak 4 K měsíčně. 6. Pro přípae výhrady uvolnění celních zásilek jest zapraviti zá zpamné ve výši 3 K za každý nový záznam, 7. De- davné a avisné za psaní s udanou cenou a baliky dále dodavné za poštovní a šekové poukázky poštov ního úřadu spořitelního s poukázanými obnosy jes pozměněno a skladné zavedeno všeobecně. 8. Povin

23 article

nost poštovního ústavu vzlahuje se k doručování zá- silek v poštovním místě a síce obyčejných a dopo- ručených zásilek listovních, psaní s udanou cenou do 1000 K, baliků až do 2 kg váhy, resp. do 1000 k ceny, peněžních obnosů k poštovním a šekovým po ukázkám poštovní spořitelny až do výše 1000 K jakož i dokumentů pohledávkových k poštovním při kazům. — Vzhledem k těfnto změnám budou na místi nyní používaných zálepek po 10 h, pásek po 3 h poukázkových blanketů pro místní dopravu a mezi národní styk po 2 h, pneumatických korrespondenč ních lístků po 20 h, nebo se zpáteční odpovědí po 40 h, pneumatických zálepek a obálek po 30 h a po- dacích blanketů k telegramům na úvěr podaným v hlocích o 100 kusech po 5 K zavedeny nové cenné známky této kategorie. Prodejní cena těchto známek byla stanovena: pro zálepky 11 h, pro pásky 4 h, pro blankety poštovních poukázek 3 h, pro pneuma- tické lístky 25 h, pro pneumatické listky s odpovědí 50 h, pro pneumatiké zálepky 35 h, pro pneumaticke obálky (Envellopes) 45,h a pro dodací blanketyk te- legramům na úvěr podaným v blocích o 100 kusech

kg

24 article

7 K. Tyto cenné známky budou 16. t. m. uvedeny v oběh, a smí od tohoto dne počinaje jedině pří- slušných cenných známek nového vydání používáne býti, vyjímaje stávajících formulářů poštovních po- ukázek po 2 h, jež bez příplatku ještě do 31. t. m. v poštovní dopravě používány býli mohou. Taktéž mohou cenné známky pošty potrubní býti obecen- stvem i na dále používány, opatří-li se dalšími známkami dle nových předpisů. V rukou obecenstva se nalézající formuláře k poštovním poukázkám, zá- lepky a pásky platné emise budou u všech poštovních úřadů do 31. března t. r. bez zapravení jakéhokoliv poplatku za výměnu zaměněny za jiné cenné po- štovní známky stejné hodnoty s tou podmínkou, že nevykazují žádného znaku úřadního upotřebení. P této lhůtě nebudou ani vyměňovány ani zpět vzatv

25 article

Cenné známky pošty potrubní budou za sdělenýcl podmínek vyměňovány jen do konce ledna t. r. sice též bez poplatku za výměnu. Dále budou s plat- ností od 1. t. m. dány do prodeje blankety k podá- vaným telegramům jako cenné známky v ceně 2 ha- léřů za kus. Bloky s podávacími blankety pro oby- čejné telegramy po 50 kusech v ceně 30 haléřů ne- budou se již prodávati. Tyto blankety mohou však do 31. t. m. u všech pošťovních úřadů za poštovn cenně známky jiných druhů a stejně hodnoty být vyměněny — Březinova posmrtná výslava, v níž nacházíme přes 50 po vělšině velkých prací tohoto záhy zemře- lého krajináře, podává důkaz, že Březina byl jedním z nejschopnějších a nejtalentovanějších žáků svého velikého mistra krajináře prof Mařáka. Celá řad vystavených krajin — zvláště lesních zátiší a serie obrazů »Tragedie lesa« — živě mistra jeho připo míná. Výstava tato i s kolekci zároveň tu vystave ných vkusných uměleckých terakotových předmětů továren keram. družstva bechyňského, uspořádána jest v útulném Topičovu salonu (Ferdinandova tř. č. 11) a otevřena denně od 9. hod. ranní do 7. hod večer (při elektr. osvěllení) za vstupné 50 h za osobu (lfstky stud., spolkové a dělnické na legitimaci po 30 hal. ). — Dary. K uctění památky j sl. Marie Karge rovy daroval komitétu pro ošacení chudé školní mlá deže na Král. Vinohradech na místo věnce p. Jaro slav Bursík 20 k. — Anna Mádlová, bývalá hospodyně msgra Drozda, někdejšího smutně proslaveného starosty sv.-Václavské záložny v Praze, který tráví na Pan kráci sedmiletý těžký žalář, vstoupí zejt r ráno ve stav manželský. Zejtra o 8. hod. bude ze konati v kostete u sv. Jindřicha její sňatel se 26letým soustružníkem Frant. Svoňkem ze Zásmuk Nevěsta čílá 46 roků.

Březinův Březina Mařák Ferdinandův třída Karge Král Bursík Mádlová Drozda Jindřich František Svoňk Vinohrady Praha Zásmuky ha Topičův salón

26 article

— Zlaté doly v Kasejovicích. Z rozkazu baň- ského ředitelství v Příbrami odebral se ve čtvrtek horní aprávce pan Čechura s několika úřadulky horníky do Kasejovic, kde (pokračovali bude ve vě- zkumných pracích v dolech na zlato. Erár, jak známo, převzal celý kasejovicko bělčický zlatodolný revír na zkoušku do své správy a sezná li, že dolo- vání zlata je v něm výnosné, získá jej koupl. — Tři osoby otráveny svítiplynem. Potitování hodný případ stal se v domě č. p. 489 v ulici u Pa- pírny v Holešovicích. Na ulici před domem praskla roura plynovodu, plyn vnikl do přízemního přibytku. jehož všechny tři obyvatelé byli omámeni, zemřeli. a teprve po několika dnech mrtvoly jejich byly na- lezeny. A to ještě se stálo pouhou náhodou. Pan Otylie Satranská, manželka zřízence elektrických podniků z Košíř, nedostávala po Novém roce žádné zprávy od svých rodičů, bydlících v domě čís. 489 v Holešovicích. V domnění, že někdo z rodičů se rozstonal, odebrala se paní Satranská včera odpo ledne do Hofešovic k návštěvě svých drahých. Ote Josef Černý, 65 roků starý topič buštěhradské dráhy ve výslužbě, bydlel v domě čís. 489 se svojí man- želkou 62letou Kateřinou a druhou svojí dcerou dosud svobodnou, 20letou Marií. Obývali v přízemí pokoj s kuchyní. Paní Satranská klepala na dvěř příbytku, ale nikdo se neezýval. Už si myslila, ž nejspíš rodičové odešli do Košíř, když domuěnka

Čechura Satranská Černá Kateřina Marie Kasejovice Příbram Holešovice Košíře Hofešovice zlatý dol

27 article

tato pojednou byla vyvrácena sdělením sousedů, ž. manželé Černých užod několika dnů ne- byli spatřeni. Tato zpráva nevěstila nie dobrého a proto pí. Satranská okamžitě učinila opa- tření, aby byt byl otevřen. Byl zavolán nejen poli- cista, ale i zámečník, který otevřel paklíčem dvěře kuchyně, ze vnitř uzamčené. Vstoupivším naskytlo se velmi vzrušující podívání. Nejprve byli ovanuti zápachem svíliplynu a když po chvilce nesnesi- telný zápach byl vyvětrán, pronikli dále do pokoje a zde nalezeny byly tři mrtvoly. Manželi Černých leželi v nočním oděvu na podlaze, dcera Marie nalézala se v posteli. Policejní tékař pan dr. Královec při ohledání mrtvol konstatoval, že smrt nešťastných lidí nastala asi před třemi dny. Příčina smrti byla ovšem vysvětlena množstvím svítiplynu v příbytku. A poněvadž manželé Černých plynem ne- svítili, byla vysvětlena i záhada vniknutí plynu do příbytku. Není dosud zjištěno, zda zřízenci, kteří po- škozený plynovod před domem spravovali, obyvalelé v sousedních domech upozornili na nebezpečí vnik- nutí plynu do příbytku. Dle stavu, v jakém nešťast- níci byli nalezeni, možno soudit, že manželé Černých nejsp'š v noci na den 3. ledna probudili se boleslmi, způsobenými vdýcháním plynu. Oba opustili lože, ale omámeni plynem zvrátili se na podlaze, kde ze- mřeli. Dcera jejich neměla vůbec síly vzchop ti se na loži a zemřela. Za mocného pohnutí obyvatelů v sousedství byly mrtvoly naloženy do vozu a od- vezeny do ústavu pro soudní pytvu. Truchlivý případ oznámen státnímu zastupitelství za účelem zavedení trestního vyšetřování.

Satranská Černá Marie Královec

28 article

— Přeružená zábava seciálních demokratů. Sou- druh Karel Tintěra opustil ke konci minulého týčn e žalář, kde ztrávil tři čtvrti roku. Pro účastenství na listopadových bouřlivých pouličních událostech byl odsouzen do těžkého žaláře na 13 měsíců a přisouzený trest samovazbou si zkrátil. Na svobodě byl uvílán některými členy organisace sociálně demokra tické a přátelě k jeho poctě pořádali v sobotu večírek. Konal se v hostinci „U zeleného stromu“ čp. 17 v Holeš eví- cích. Tam sešlo se v sobotu večer mnoho stoupenců strany. Poněvadž konala se nejprvé důvěrná schůze, byla u dveří přísná kontrola, aby se nikdo nepovolaný do místnosti nedostal. Soudruh Karel Kulhánek, 40letý, zenatý tiskař kartounů z čís. 268—VII. stál u vchodu místnosti a dovnitř vpustil jen toho, kdo se vykázal legitimací. Po ukončení přísně důvěrně schůze následovala k poctě vysvobozeného soudruha Tintěry volná zábava, rovněž důvěrná, neboť při ni neintervenoval žádný zástupce policejního úřadu. Bylo k jedné hodině po půlnoci, když zábava byla z ne- nadání přerušena hlučnými, bouřlivými, ano i nebez- pečnými výjevy. Do výčepu hostince „U zeleného stro- mu“ přišlo asi 12 nakládačů ledu z holešovické ná- plavky. Měli dobrý příjem po celý týden a tak si v sc- botu popřáli úplné volnosti. Někde se důkladně na pili a k „Zelenému stromu“ se přišli dorazit. Hlostinský p. Souček domnívá se, že to, ce tito ledaři v jeho místnosti způsobili, bylo dílem konkurenční zásti; v tomto směru vyšelřování nebylo ještě ukončene.

Tintěra Kulhánek Souček

29 article

Právě, když zábava sociálních demokratů byla v nej- lepším proudu, ve výčepu začalo hromobití. Ledaři utvořili dva tábory, které na sebe vzájemně velmi hrubě a nešetrně útočily. V jednom táboře bylo asi 8 libeňských přislušníků a druhý tábor byl v menšině, neboť čítal pouze 4 hlavy holešovické, Ale uměli do sebe mlátit neslýchaně surově. Výčep „U zeleněho stromu“ ovšem není zařízen pro pranice a tak se dru- hové v práci musili vyřítil ven, aby se mohli náležitě rozpřáhnout. Při všeobecné chumelenici ran byl bit kde kdo vinný i nevinný. Rány slepě dopadaly. Všichni v hostinci byli naplněni vážnými obavami, neboť židle, sklenice, tácky, sirníky a kamení litalo dveřmi i okny do hostince. V největším nebezpečí nalézala se rodina hostinského p. Součka, neboť kamení a sklenice litaly rozbilými okny až do ložnice, kde členové rodiny odpočívali. Před prškou kamení musili se ukrýt. Ně- kolik ledařů z ulice vniklo nazpět do výčepu a tam znova surově do sebe mlátili. Kontrolor vstupních listků do socišlně demokratické zábevy, soudruh Kulhánek, byl u východu nejblíže a také se šel podi val, co se to děje. A netrvalo dlouho, octl se v chumäči a že ihned neutekl, dostal nehorázný výprask. Když se bitva ledařů umírnila, byl soudruh Kulhánek na- lezen na zemi ranami poselý a značně zkrvácený.

Souček Kulhánek

30 article

Dřive byl večírek pořádán důvěrně, bez vědomí policie, ale najednou po slráži bylo voláno. Koudruh Kouša ml. byl vyslán na holešovickou strážnici, aby přivolal policejní asistenci. Když na místo byla vyslána po- licejní hlídka, dostavili se na strážnici soudruh Kouša starší spolu s vůdcem drem. Soukupem. Stěžovali si. že nemohli nalézt žádného lékaře; buď se zapřeli, nebo skulečně nebyli doma. Když bylo tedy nejhůř, šli na strážnici. Poněvadž deputace sdělila, že „U ze- leného stromu“ leží těžce zraněný soudruh, telefonoval velitel stráže zlo Prahy záchranné stanici o vyslání lékaře. Přednosta stanice p. dr. Kotáb přijel v ambu- lančním voze k „Zelenému stromu“ a poskytl první pomeci těžce poraněnému Kulhánkovi. Měl na svěm těle četné rány řezné a úderem způsobené. Jako hlavní účastník velké bitvy byl ještě v noci vypá trán a zatčen 28letý Antonín Bukolský z čís. 60—VII. Včera po celý den konalo se vyslýchání účastníků u holeš ovi- ckého policejního komisařství, načez byli zatčení další dva rváči, a sice Antonín Pavlík a Jan Frolík. Všichni tři ledaři byli dnes dopoledne odvedení k trestnímu soudu. K výslechu přodvolaní Koušové a dr. Soukup se nedostavili. — Vojí do výkladní skříně. V Havlíčkově třídě na Král. Vinohradech srazil se povoz kočího Josela Bartůňka s motorovým vozem elektrické dráhy č. 156.

Kouša Soukup Kotáb Kulhánek Antonín bukolský Pavlík Frolík doktor Král Josel Bartůněk Praha Havlíčkův třída Vinohrady

31 article

Voj povozu vnikla do výkladní skříně obchodu se střiž- ným zbožím Boženy Klapkové na Král. Vinohradech č. 214 a rozbila tabuli v ceně 50 K — Probořil se na ledě. Ferdinand Šisl, 9lelý syn soustružníka ze Smichova č. 347, včera odpoledne při klouzám na vltavském ledě nedaleko mostu Pala- ckého se probořil. Obuvnický pomocník Frant. Kluch z čís. 123—VI. přispěl chlapci na pomoc a zachrá- nil jej. — Nebezpeči ohně. Ve druhém patře domu č. 400 na Smíchově, v bytě kořalečníka Frant. Jirasa, vypadlo z kamen žhavé uhlí do truhliku, který se vzňal. Uni- kající dým upozornil sousedy na nebezpečí a za jich přispění byl oheň uhašen. Na místo dostavili se také smíchovští hasiči. — V domě policejního ředitelství zaměstnaná služka vysypala v sobolu žhavý popel do truhlíku a na truhlík postavila koš se dřívím. V pozdní noci ubíral se jeden pan ruada domů a za- ražen byl pronikavým zápachem kouře, který již na- plnil všechny místnosti budovy. Když bylo hoříci dříví i s košem uhašeno, zotvírána okna a obyvatelá klidně usnuli. — Pomsta opuštěné milenky. Poslubovačka Marie Soukupová, 28 roků stará, byla zamilována do 23letého obuvnického pomocníka Václava Slavíka. Jinoch ne- byl v lásce stálý a brzo Mařenku opustil. Jiná dívka byla by si koupila sirky a druhého dne stálo by v no- vinách »Otrávila se následkem nešťastné lásky«. Ale Soukupová rozhodla se jinak. Sirky nekoupila, nýbrž jakmile potkala včera večer Slavíka v Klimentské ulici, přistoupila k němu a dala mu pěstí tak notnou ránu do obličeje, že se mu několik minut v očich blýskalo. Slavik byl odveden na strážnici.

Klapka Král Šisl Pala František Kluch Uni Poslubovaček Soukupová Slavík Jinoch Mařenka Smíchov

32 article

— Vykradený byt hoslinského. Včera dopoledne vnikl neznámý dosud pachatel do bytu hostinského p. Karla Čížka v čís. 509—II., v Ječné ulici. Zloděj odcizil: vkladní knížku Občanské záložny se vkla- dem 260 korun a na jméno Ant. Žalud znějící, los červeného kříže, dva zlaté kříže se zlatými řelězy. střibrný náramek s písmenami F. Z., zlatý prsten panský a damský, zlaté náušnice, zlatý medailon s tyrkysy, dvě šňůry a granáty a korály a jiné skvo- sty. Žloděj zanechal v bytě železnou páku, již vy- páčil dveře. Krádež provedl nejspíš propuštěný číš- ník, po němž zavedeno pátrání. — Nepřijemná koupel. Zámečnický pomocník Miroslav Paul ze Svíhovského ulice čís. i v Žižkově, ubíral se o půlnoci na dnešek z Libně domů. V Po- břežní ulici v Karllně zbloudil, dostal se na okraj pobřeží a osudnou náhodou spadl do přístaviště. Na pokřik tonoucího přikvapili kormidelníci Robert Kreč- mer a František Walter a vykoupaného pomocníka šťastně zachránili. Po první pomoci lékařské byl Paul v ambulančním voze odvezen do všeobecné ne- mocnice.

Čížek Antonín Žalud Žlodějovice Miroslav Paul Kreč František Walter Paul Svíhovský ulice Žižkov Libeň Karllně