Načítám náhled…
Chunky — 33 celkem
· entity: place 50, work 2, person 59, org 6
1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 7. ledna 1907.
Praha
3
masthead
Číslo 7.
4
article
Na ranní a odpol. tisty
přodplácí set
v Praze v sdininla
nnk. : :
s drojí čonáško
. :: ke
ve slis lkí c
n ne . rojisn
n srrk iia “ . .
rojí sienko
n:kE
Praha
5
article
NARO
NARO
v drobnem prodej
rani čísle o sobě . .
odpolední .
ve slislkách na venkor
ranní čuslo. . . . . . . .
Pdpolodní . . . . . . . . 4
1nser aty
plati se hotovs sapr
oni a ineerty přijína.
strace v karintkdpint
an naehásejí se též reddstko
Hslárna a erpedice , Národnich List as
Nara
4 1
6
title
NILIS
Nilis
7
title
Bsksky s orraos
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Pracovní program říšské rady.
Z Vidně. 7. ledna, Ministři bar. Beck, d
Fořt. dr. Korytowski a hr. Auerspers
kteří byli včera v Pešti na společné konferen
s maďařskými ministry o záležitostech obchodně-
politických, vrátili se z uherského hlavního mě-
sta. Dnes koná se ministerská por a da
která věnována bude pracovnímu pro
gramu říšské rady, zejměna sněmovny
poslanecké. O něm rokovati bude napřed mini-
sterský předseda bar. Beck s předsedou posla-
necké sněmovny hr. Vettrem.
Němci v čele státních úřadů v královstvi
Beck
doktor
Korytowski
Němec
Pešť
d Fořt
necký sněmovna
10
article
Z Vídně, 7. ledna. O stati, kterouž. uve-
řejnila »N. Fr. Pri« proti »Národním Listůme
ve příčině politických úřadníků v králo vstv
českém podle národnosti, píše » M. P. «:
»Jednu věc toliko chceme podolknouti
faktum, že mlstodržitel a místopře
seda místodržitalský v královstv
českém jsou Němei rodem a smy
8lením. To nikde se nepopírá, tolikěž nepo
pírá se, že také mistopředseda zemské školnt
rady Zabusch jest dobrým Němclem
Ale časové jsou ti tam, kdy bylo nějakou kon-
cesí, že v čele politické správy království če-
ského stojí muž, jenž neuráží český lid svým
vystupováním a který dokonce umí česky. Hrabe
Coudenhove jest korektní kavalír i úřadník
a zajisté si nemůže stěžovati na chování se če-
ského obyvatelstva v království Ale jest přece
Němcem, pan Dörfel jest Němcem, pan Z -
buch jest Némcem, pan Wessely, presiden
vrch. soudu zemského, a p. Šafaří k-P š tr o
jsou také Němci: — zkrátka pohlaváro v
státních úřadů v Praze, v sídle krá-
lovství českého, jsou Němci a bylo by ne-
upřímností popírati, že jest povinnosti politiko
českých, působiti k tomu, aby tento s t a
přestal. Jmenování Čecha druhým misto-
předsedou místodržitelství v království českám
nemůže býti vyhlašováno za žádnou koncesi,
může nanejvýše považovati se za přiznak, že
vláda počíná uznávati anomalii tohoto stavu.
Pri
M P
Hrab Coudenhove
Němec
Dörfel
Némc
Wessel
Čecho
Vídeň
Praha
11
article
Páni si budou musiti navyknouti, že v čele
království českého někdy také státi bude Čec
i tenkráte, nebude-li míti předepsaných 1
předků. Pánům, kteří tak zevrubně dovedou
počitati, doporučujeme, aby své pátravé zraky
obrátili na Moravu. To jest pravý »Musterlands
O tem podruhě.
Akce vídeňiských řezníků.
Z Vídně, 7. ledna. Včera konala setu
večer schůze nákupního a prodejního společen-
stva videňských řezníků. Na jednacím
pořadu byla volba výboru, který provede vyjed-
návání s velkojatkami. Sděleno, že 250 členů
již upsalo dostatečný počet 1200 podilů a že
třeba ustaviti výbor, který vyjednávati má v
příčině odevzdání velkojatek spolku
nákupnímu a prodejnímu. Tento
výbor byl zvolen.
Morava
Vídeň
12
article
Telegramy korres p. kanceláře
Telegramy korres p. kanceláře
Úsilí o poněmčení Poláků v Prusku.
Z Poznaně, 6. ledna. (K. k.) Veřejnt
německá schů ze, svolaná na dnešní od-
poledne s polkem pro Východní mar ku
byla navštivena přes 1000 osobami. Zahájil ji
předleda spolku pro Východní marku major v. v.
8l. Terdemann provoláním slávy clsaři Vilémovi
Byla přijata jednomyslně resoluce, jíž se záda
jako nutnost zákonité ustanovení tohoto obsahu
Jako úřadní řeč, jest i vyučovae
řeč německou. Na veřejných s cho-
zích smí se jednati pouze řečí ne
meckou.
Vilém
Prusko
Poznaň
13
article
Soudní stíháni posl. Korfanta.
H. Z Katovic, 5. ledna. S polským po
slancem Korfantem zavedeno soudní vyše-
třování, protože prý přiměl úřadníka fiskální
báňské správy, že mu vydal důvěrné listiny
jejíchž obsahu pak použil v debatě říšského
snému o nedostatku a drahotě masa. Jde pr
tu o prozrazení úřadní mzdové statistiky horno
slezského hornictva a o ujednáních fisku s uhe
nou firmou Wollheim, o nichž se chce Ko
fanty zmíniti. Korfanty i svědci vyslechnuti by
ve čtvrtek vyšetřujícím soudcem.
Vilémův nový čin.
H. Z Berlína, 6. ledna. Císař nařídil šest-
pruským důstojníkům, aby na jeho útraty pod-
nikli několikaměsíční cestu po Spojených stá-
tech. Účetem jejím nejsou prý žádné vojensk
ohledy, nýbrž důstojnici mají prý pouze prostu-
dovati zemi a lid. Do Ameriky odjedou ješté
tomto měsici.
Ve prospěch žurnalisty Ferresa.
Z Paříže, 5. ledna. (K. k.) Na schůzi, ji
se zúčastnilo asi 1000 osob a na níž promlu-
vilo několik Francouzů a beigičuí poslanci. L -
rand a Furnemont byl přijat jednací pořad, dl
kterého má být jmenem prára, pravdy a bra-
trství na Španělsko působeno ve prospěch spa-
nělského žurnalisty a pnedagoga. Ferresa, který
jest ve vazbě pro účast na mudridském atentátu.
Vilémův
Ferresa
Francouz
Furnemont
Katovice
Berlín
Amerika
Paříž
Španělsko
Wollheim
14
article
Výslodek ečítání lidu ve Franci.
z Pariže, 6. ledna. (K. k.) Dle výsledků
posledniho sčítání lidu ze dne 4. března 1906
uveřejněného dnes ministerstvem obchodu, ob-
náší počet obyvstelstva Franci
39.352.267 duší. Příbytek od sčítání
lidu z r. 1901 cbnáší 390 322 duší. Ve mno-
hých departementech počet obyvatel st v
klesi následkem stéhování se venkovského
obyvatelstva do velkých měst. Z úhrnnéh
příbytku 390 322 duší připadá na města
s obyvateli přes 30.000, 323 072. V departe-
mentu Seine stouplo obyvatelstvo z 3,669. 930
duší v r. 1901 na 3,. 818 618 v r. 1906. Z toh
připadá na Paríž 2.763 393, t. j. o 49 325
dusí více než r. 1901
Církev a stát ve Francii.
Z Bordenuxu, 5. ledna. (K. k.) Stätní pod-
sekretář ministerstva vnitra Sarraut pravi
v řeči, kterou pronesl zde dnes večer, že zem
je klidna po provedení rozlukového zákona
Zákon je dle jeho názoru tak svobodomyslným.
že by se před nim kněžstvo i věřicí byli ihnen
pokořli, kdyby jim byla cizí moc neuložile
od poe.
Jednota ve irancouzském ministerstvu.
Z Clermontu-Ferrandu, 5. ledoa. (K. k
Ministr spravedlnosti Guyot-D es-
saigne prohlásil zde dnes, že kabinet jev
svých názorech úplně za jedno a že vláda je
odhodlána bez předsudku přistoupiti k ře še n
všech demokratických proble mo
Náčelaík revoluční bulharské organisace v Mna
kodonii zabi.
Franek
Sarraut
Pariže
Francie
Clermont
Ferrand
ministerstvo obchod
D eso
072
15
article
Ze Sofije, 6. ledna. (K. k.) Dle zpráv, do-
šlých vůdčích makedonských kruhů, byl. D
mian Gruev, který je považován za v last-
ní hlavu vnitřní revoluční organi
sace, zabit se svými pěti průvodci u Ruse-
nova (kraj malešovský) tureckým vojskem. Ae
zpráva ta úřadně není potvrzena, vzbuzuje všude
neobyčejné vzrušení.
Řecký patriarchát a Porta.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Generální in-
spektor Hilmi paša zakázal řeckým metropolitům
v Kastorií a Elsasoně, aby projížděli své diecése
Patriarchát ohradil se proti tomu notou u porty.
Dnes odevzdal patriarchát port
protestní nótu proti zatčení a eskortování
vikáře, zavražděného metropolity korického
25 hodnostů do Bitolje pro politickou demon-
straci, uspořádanou v červnu.
Ruse
paša
Cařihrad
Kastorie
16
article
Turocko prý nezbrojl.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Všechny po
drobnosti zprávy „Daily Telegr.“ o zbrojení Tu
recka jsou bezpodstatny.
Cařihrad
17
article
Turecko proli zastoupeni balkánských států
Turecko proli zastoupeni balkánských států
v Egyptě.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Porta n
uznala vedle nového bulharského jednatele pro
Egypt dosud ani rumunského jednatele, který již
delší dobu dlí v Egyptě, a to proto, že nebyla
dosud uzavřena turecko-rumunská konsulárni
smlouva. Rovněž tak odpirá uznání novému srb-
skému jednateli, ač mezi Srbskem a Tureckem
je konsulární smlouva. Porta dle v šeho
nerada vídí, že bslkánské státy zři-
zujísi v Egyptě syá zastoupení. D -
sod bylo zastouponí jen bulharské, které po čtyt
léta nebylo uznáno.
Reformy pro Make donil.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Ministru spra
vedlnosti bylo uloženo, aby povolal Halima beje
předsedu obchodního soudu, a Ulemu Mahmud-
Essada Eífendia, odborníka z ministerstva fi
nancí, jakož i některé jiné vysoké justiční úřad
níky, kteří jsou ustanoveni ke studiu zlepse-
ní makedonského soudnictví, a po-
radil se s nimi o nových výjimečných soudech
i jiných opatřeních. Vzlledem k velké důležitost
těto otázky má býti cesta delogátů urychlena
Port
Halima
Mahmud
Essad
Turecko
Egypt
Cařihrad
Srbsko
18
article
Z MIarokka.
Z MIarokka.
Z Tangeru, 6. fedda. (K. k.) As i z0
D žebalů sestoupilo s hor a piri
dalo se k Rajsulovi. Ben Mansur se p
útoku na Zmnat obzvláště vyznamenal a prohlá-
sil, že ráno vnikne do pevnos t
Vojsku mehaliskému bylo dodáno v noci st -
liva, naloženého na 100 mezeích. Andžurové.
kteří byli při včerejším boji poubými diváky
sočastní se prý dnes útoku. Včer
bylo ukořistěno 2000 skopců a jiných dobytčat.
K zatýkání nepřátelských čet nedoslo.
Z Tangeru, 6. ledna. (K. k.) Poručík Be
Tedera, který r. 1904 řídil v Udje s t ře l b
děl proti Rogiovi a tak umožn
Maghzenovi vítézství, byl ministrem
vojenství Gebbasem vyzván, aby vedl dělostr-
leckou skci p roti pevnos ti Zi n a t u. A l
feancouzské úřady mu zakázaly opustit Tange
Boj byl dopoledne zase zahájen.
Z Tangeru, 6. ledna. (K. k.) (Ag. Havas
Ministr vojenství Gebbas požádal oficrální Fran-
cii, aby poručiku Ben Tederovi bylo dovolen
elditi dělostřeleckou akci pro
Zinatu. Francouzské vyslaneciví v y ho v ě l
žádosti Gebbasorě, vyžádavší si určité -
ruky. Poručík Ben Tedera opustil již Tanger.
ben Mansur
Teder
Rogi
Maghzen
Havas
Gebbas
Fran
ben Teder
Tanger
19
article
Boj trvá.
Z Tangeru, 5. ledna. (K. k.) (Ag. Havas.
Dle posledních zpráv ztratilo vojsko mehallsk
20. Raisuli 50 mužů. Asi 1000 mužů pálilo
na vojsko mehallské. Kryt střelbou, byl RRalsul
s to uprchnouti večer ze Zina tu, klerý je zboř n
a hoří.
Z Tangeru, 6. ledna. (K. k.) Dle prvých
hodnověrných zpráv, jež přinesli domorodci z
Zinatu, byla tvrz Raisuliho v po le d n
z ničena. Vojsko Maghzenovo ji obsadilo, ale-
Raisuli sám jest na útěku. Byli nale-
zeni pouze ranění, kteří nemohli prchnout
mezi nimi synovec Raisuliho.
Z Tangeru, 6. ledna. (K. k.) Zprávy do-
morodců se potvrdily. Dělostřelectvo m-
hallské pálilo o 10. hod. dopol. z e tr
děl na tvrz Raisuliho. Z tvrze, která.
jak se zdálo, byla, opuštěna, nebylo stříleno.
Proto část mehallského vojska opatrně postou-
pila a shledala, že vrata Ivrze jsou otovřena.
tvrz pak že jest prázdna. Také nebylo tu raně
ných. Velmi znepokojuje osud 15 osob, jež
Raisuli zajal. Jest mezi nimi též porlugalský
chráněnec Arrar, kterého Raisuli nedávno zajal
a s 3 příbuznými násilně odvedl. Myslí se, ž
zajatci jsou u RRaisulih-
Havas
RRalsul
Zina
Raisuli
Tanger
20
article
Z Tangeru, 6. ledna. (K. k.) »Reuterov
kanc.« oznamuje: Úradně se potvrzuje, ze
pevnost Raisuliova byla rozbo-
řena aon sám utekl do hor.
Americké vojsko na Filipiny.
Z Washingtonu, 5. ledna. (K. k.) Vše-
chna vojska řádné armády — vyjma
bělochy — byla odeslána konat slu-
žbu na Filipiná ch. Náčelník generálního
štábu Bel! prohlašuje, že tato vojska byla ode-
slána dle toho, jak byla na řadě a ne snad prolo.
aby vzhledem k událostem ve Brownaville bsl
odstraněna ze země.
Výbuchy pum.
Z Jekaterlnoslavi, 5. ledna. (K. k.)
V předměsti Amuru vybuchla včer
v prázdném příbytku puma. Polici
provedla domovní prohiídku a nalezla ješt
dva podobné pekelné stroje. Dopra-
vila je na oddělené misto, kde měly býti dne
učiněny neškodnými Dnes dopoledne dos ta-
vili se tři kozáčtí důstojníci
prosili, aby jim byly pumy uká-
zány. Když jeden z důstojníků zdvihal pumu,
udály se dva výbuchy, jimiž byli
tito tři důstojníci a jeden strát-
ník zabiti a jeden policejní d-
stojník těžce ranén. Část bytu byl
spustošena.
Bela
Tanger
Filipíny
Washington
Amur
21
article
Politické zprávy domáci,
Politické zprávy domáci,
V Praze, 6. ledna. (Smiřo v a č ky
Čechách.) Klidný poměrně průběh přednovo-
ročního pražského sněmování zavdal nejmenova-
nému německému poslanci z Čech Podnět
úvaze o národním vyrovnání v Čechách, otistě-
né v »N. W. Tagbl.«. Chatrný stav zemský
financí v království českém jest pisateli výcho-
diskem úvah, jak by bylo možno dojíti v Č-
chách k národnostnímu smíru. Zemské finan
bude prý možno zlepšiti jen tehdy, jestliz
každý národ bude své potřeby v určitých mezích
sám obstarávati a platiti. Jen za tu cenu jest
prý možno zlepšení zemských financí a národn
vyrovnání. Tvrdí-li se, že smír v Čechách dá
se provésti dle vzoru moravského, jest to poube
heslo. Poměry v Čechách jsou zcela jiné než
na Moravě a proto i forma národní samosprávy
musí býti jiná. Ale využije li se obratně situac
v českém sněmu, jest možno rozřešiti i v Č-
chách tuto otázku v témž smyslu jako na Mo-
ravé, totiž tak, aby obě národnosti mohly ži
pospolu a národní třenice se značně omezily.
Čo
N W Tagbl
Praha
Čechy
Čchy
Morava
22
article
Jest to dnes možnější než v dobách jestě ne-
dávno minulých. Sněm v nynějším složení ovšem
se již nebiodl na provedení smíru, poněvad
platnost zemských mandátů v Čechách vyprší
koncem tohoto roku. Ale v příštím únorovém
zasedání sněmovním možno vykonati značný
kus přípravných prací, v nichž by pak pokra-
čoval nový sněm.
Konkretnější návrhy, než podává pisatei
stati v »N. W. Tagbl.«, značně se jinak shodu-
jicí s názory ministra krajana Prada, nacházím
v jiných vídeňských listech, přinášejících zpráv
o chystaném česko-německém s mír
v Budějoviclch. Jest známo, že vůde
budějovických Čechů, dr. Zátka, navrhl Ném-
cům vyrovnání. Dle jeho návrhu měla bys
zvláštním zemským zákonem upraviti otázka za-
stoupení obou národností v Budějovicích jak
v říšské radě a ve sněmu, tak i v obecním
okresním zastupitelstvě a v obchodní komoř
dle národního katastru, současně psk
také rozřešiti otázka jazyková v samosprávných
sborech a otázka vydržování obecných a mě-
sťanských škol. Dr. Zátka podal svůj návrh
také minist. předsedovi bar. Beckovi. Bar. Bec
jednal o návrhu s některými, německými po-
slanci, s jichž svolením opět vůdce budějovi-
ckých Němců Taschek projevil ochotu zahá-
jiti vyjednávání o dohodu. Bar. Beck pozval
nyní dra. Zátku na konřerenci, jež prý se bude
N W Tagbl
Čecho
doktor
Zátka
Beck
Němec
Taschek
Čechy
Prado
Budějovice
23
article
konati tento týden. Dr. Zátka vymoht prý si ji
svolení české národní rady v Budějovicíchi
prazžskenárodní rady, aby se vyjednávání o kom-
promis pro Budějovice mohl zúčastniti.
Tento kompromisní návrh jest už věrná
kopia pověstných smířovaček moravských, jimia
moravští Němci na nedozírná léta zachránili to-
noucí loďku svého panství na Moravě.
V Praze, 6. ledna. (Přístí říšs ka
volby.) Minist. předseda bar. Beck oznámil na
dotažskterých poslanců, že řišské volby nu
základě nového volebního řádu budou se ko-
nati počátkem května. Konati volby dříve
nebude možno, poněvadž politické úřady budou
teprve v dubnu hotovy s přípravnými pracemi,
totiž sestavením a prozkoumáním volebních
listin, vyřízením reklamací, opravou volebnich
listin atd.
doktor
Zátka
Němec
Beck
Budějovicíchi
Budějovice
Morava
Praha
český národní rada
24
article
Videň a Maďaři.
Videň a Maďaři.
v Pesu, 5. ledna.
Maďaři pranic se neohlížejí na rámus, jejs
dělají zde dědicové těch, jichž dualismus je
nejvlastnějším dílem a již domnívali se, že po-
daří se jim s Cislajtanii zrovna tak uchvátit
panství nad ostatními národy, jako se to poda-
řilo Maďarům s Translajtanil.
Když byla strana Tiszova po více než 30
let rovnala půdu k maďarské samostatnosti
když dospěly věci tak daleko, že v rámci pro-
gramu svého pranic již vykonati nemohla, ode-
vzdala heslo neodvislým, jež číhali v zálozea
úkol těch je naplniti čeho třeba ke konečnému
uskutečnění maďarského ideálu, k úplné státn
neodvislosti uherské.
Prozíraví politikové věděli již v době dua-
listických červánků, kam věci průběhem let z
každé okolnosti dospěti musí; neboť co zname-
nal dualismus jiného než zřízení vedlejsího
státu, jenž opíraje se o souhlas naprosté většiny
obyvatelstva, o vlastní svou byrokracii, o své
národní zřízení a instituce a o svá vlastní ná-
rodní vojska, mohl koruně diktovati, čehos
přeje ? Co platný byl všechen její odpor, když
byl by jinak přemoci se nedal, než vojenským
zakročením a zcela formální vátkou mezi oběma
polovinami monarchie?
A jestli taková byla situace již za Tiszy
a jeho nástupeů z tábora těch, kteří stáli n
podkladě vyrovnání z roku 1867, jak bezna-
dějnou je pro Vídeň teprve dnes l
Hřich z roku 1867 mstí se nyní krutě na
svých původcích a na jich následovnícich, kteř
velmi dobře vědí, že nic jim nepomůze povyk,
jejž v delegacích a jinde tropí.
Maďar
Tiszův
Vídeň
25
article
Ujednání stran vojenských dodávek, jakkol
hluboce zasahuje v hospodářský interes kruhů
výrobních této poloviny říše, jest pouhou zá-
minkou zápasu, jenž svádí se dnes o zcel
jiné, manohem důležitějšt věci. A že situnce je
povážlivá, k tomu dokiadem jsou slova, jež pro-
nesena byla jedním delegátem v subkomitétu
výboru rozpočtového, že na konec ne-
zbude nic jiného, než aby mini-
sterstyo války spor rozhodlo, ale
nikoli za zeleným stolem! A jest
charakteristickým zjevem, že s tímto výrokem,
tak velice odvážlivým, všichni přítomni mlčky
souhlasili, třeba že někteří neustále ještě tvrdí,
jak ohromné by to bylo neštěstí, kdyby došlo
přece jen k rozluce obou polovin této mon-
archie. Tak záhy sice válka mezi Předlitavskem
a Zalitavskem nevypukne, však naprosto ne-
známý je tou dobou způsob, jak by se přišt
poměr obou států dal cestou míru a na základé
vzájemné shody urovnati.
Máme za to, že pánové Beck a Wekerle.
již dnes se zde sjeli ke konferenci, sami ne-
vědí, co podniknouti, aby ve svých zastupitel-
ských sborech opatřili si většinu pro eventuální
ujednání,
Deset let se tahá Vídeň s Peští o nový
vyrovnávaci pakt, dosud ale není z objemného
materialu vyřízen ani jediný předmět a je marná
Beck
Wekerle
Předlitavsko
Zalitavsko
Vídeň
Pešť
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zoologická zahrada v Praze.
Praha
27
article
Úvaha v čas
28
article
Stojíme před vážným rozhodnutím. Povolane
korporace chopila se otázky, jejíž provedení do-
týká se všech vrstev našeho královského města
a zároveň i všeho venkova. Chceme to, cou
dávno i menší města zahraniční mají: z oologi
ckou zahradu.
Než představy o zoologické zahradě
v různých vrstvách naší společnosti jsou různé
Našinci znají ji jen z krátkých návštěv za po
bytu v cizině a každý si odnáší jiný dojem.
Jeden jdo do zoologické zahrady proto, že ji
má v průvodci zaznamenanou jako pamětihod-
nost a podle osobního vkusu a náklonnosti v-
jádřl se o své návštévě: trocha kleci, trocha
zvířat, trocha hřmotu a zápachu. Jiný zakouká
se do zelených oči tygřích a ve vzpomínkách
vybásní si celou symfonii o duši zviřeci. Jiný
přinesl si ze zoologické zahrady, ani po létech
nehasnoucí vzpomínku na znamenité pivoči
víno. Přirozeně málo je těch, kteří vcházel
s napjatým očekáváním, aby neznámé jim dosud
neb málo známé formy zvířeci důkladně z blízka
si prohlédli, aby znovu zas potěšili se pohledem
na dávné, známé, ale obrázky, na něž doma
jsou odkázáni, v představě bídně zkomolené
tvary živých zvířat. Pakli co vůbec doved
mocně vzrušiti pozornost a příjemným uspoko-
jením naplniti naši dílnu duševní, jest to přímým
názorem získaná oprava utkvělé, chybné před
stavy.
*) Nevím, proč se u nás toto jméno tak houževnate
ahnízdilo — je přece mnohem správněji říkati
svěřinee.
29
article
»A já si sviště představoval vždycky jako
sysla velikého!« ozval se v mé přítomnosti ná-
vštěvník u sviští klece. Nemáme často žádné
představy ani o věcech často vídaných. Vyzval
jsem kdysi žertem společnost nimrodů, aby uká-
zali, jak as od země je vysoký srnec — a an
jeden přibližné výšku neudal, ač každý z ni
už tucty parůžků měl na sténě. Ani výšku
vlastního klobouku nikdo rázem správně ne-
ukáže.
A tím hůře to dopadá při věcech málov
daných. Chceme-li slouti vzdělanci, to jest lidmi
kteří vládnou vytříbenou skupinou běžných pře-
stav, musíme si tento poklad získávati co nej-
názorněji. Čtené slovo vybledne po hodinách
slvšené po dnech, ale představa, získaná řádným
názorem, potrvá v našem majetku nejdéle. Ješt
dnes vidím stránku, na které vytištěna byl
slovička latinská, jež dávno z mysli mi byl
vymizela.
30
article
Mnoho vykonáno v novém školství po t
stránce. Než neučíme podle knižky »odtud a
sem«, nýbrž vycházíme od předmětu před zrak
žactva stojícího. A přec na celé čáře nelze této
podmínce vyhověti. Slona do školy přinésti n-
můžeme a mrštné pohyby kuny neodkouká nikdo
ani s nejlepšího obrázku. Máme sice sbírky
musea, ale nejkorektnější dílo praeparatorské
jest pouhým stínem života. Mimovolně dávám
se unášeti přítažlivostí živého zjevu. Před vý-
kladní skříní Fričovou, kde časem ty nejvzác-
nější přírodniny vzorně upraveny se vystavují,
nikdy není takový nával jako kousek dál u ptáč-
níka, kde je trocha holubů a kanárů a kde
opička žebře, černé ručky protahujíc mřížovím.
Nejdokonalejší pomůckou vyučovací v pří-
rodopisu jest přírodnina živá. Rozumi se, že ku
poznání celé řady niterných stránek předmětu.
jichž na živém nelze sledovati, musí podati při-
rodnina mrtvá, pak model a konečně obraz. Ale
souhrn projevů životních sebe lépe diagramy.
modely a živým slovem líčený nikdy přec nepo
tolik, co názor na přírodninu živou. Ten uměle
se ještě nezrodil, který byl sestrojil mod
životal
Fričův
31
article
Při zahradě zoologické nejedná se pouz
o školní mládež. Zahrada zoologic k
jest vzdělavací pomůckou nejšir-
šlch vrstev bez rozdílu věku. A to
prostředkem vzdělavacím, jenž nepotřebuje ži-
vého slova, jenž sám za sebe mluví a — co
nejvic platí — dovede vzbuditi sá m s e bo
nejvyšší zájem. A tam, kde vzbuzen zájem
žákův, jde rčení hravě. Život vábí život. Je to
kousek nás samých ta společnost v kletkách.
má podobné potřeby a touhy a přece tak ost-
bité. A to právě dráždí a láká ku pozorování
a srovnávání. Šklebící se obličej opice, dumavé
oko gorily, krvelačný výraz tygří má své pen-
danty v řadách lidských. Zábavné spojiti s p-
učným jest ideál paedagogieký. Jen pozorováním
živého zvířete porozumíme účelnosti ústrojů
osvětlíme si řadu dějů biologických. A od po
znání je krok k lásce. Láska ke zvířatům, jež
za dávné minulosti a ještě dnes v temných kra-
jinách jeví se v přehnané fási, zbožňování
upravena, očišténa a zúčelněna jest první ctnost
vzdělance. Nejsurověji ke zvířatům chovají s
nejméně vzdělaní národové.
Všecky theorie o tak zvané »užitečnosti
volně žijících zvířat — bohužel, theorie veskrz
na vratkých a neúplně vyčerpaných faktech spo-
čívající — i kdyby pronikly v širší masy oby-
vatelstva tolik nezmohou v pravé ochraně zví-
řectva — a tím i krás přírodních — jako
blízké obcování, poznání a pochopení ž i ve
bytosti zvířecl.
Láska
32
article
A k tomuto sbližení má pracovati zahrada
zoologická. Ba, má ještě jiné úkoly. I tomu.
kdo věnoval se z povolání vědám přírodním, je
zoologická zahrada pramenem sludia. V našieh
poměrech nemůžeme arci očekávati, že naplněnn
bude raritami z celého světa, ale i ty nejzná-
mější — pro odborníka — formy tolik ješte
mají zvlášť v biologii nového, že i se strany
přísné vědy zahrada naše bude přivítána. A ko-
nečně i materiál odpadkový — zahynulá nebo
churavá zvířata — jsou cenným objektem pro
studium.
Chceme, aby naše zahrada zoologická byl
pramenem zábavy i poučení.
O to pak, aby v obou směrech vyhovovaln
jest se nám starati právě nyní, když obrysy
její počínají tělesněti.
Největší trvající dosud překážka opatři
místo vhodné *) a laciné odstraněna, zbývá tedy
uvažovati o způsobu uskutečnění.
Kdyby se jednalo o podnik všedního rázu.
jenž nezdarem svým nezasáhne nikterak širštch
vrstev a jenž nepotřebuje zvláštní kvalifikaee
odborné, a dále kdyby se jednalo o podni
slibující výtěžek, byť minimální, bylo by jednání
jednoduché. Offertním řízením nalezl by se jiste
podnikatel a věc by byla vyřízena.
Ale při zoologické zahradě jde věc na nůž
Především jest naprosto vypustiti
alespoň pro dobu dohlednou, na-
ději, že by podnik, byť sebe obrat-
něji inscenován, mohl vynášeti
A pak-li by tak byl ustrojen, že by vynášel —
nebude to zoologická zahrada, v níž vrchní
tužby by se mohly splniti. Není příkladu v historii
řádných zoologických zahrad na kontinentu, ž
33
article
*) Úmfstění na ostrově Štvanici souhlasným zdá-
ním odborniků za nojvbodnější uznáno.
by — alespoň zprvu — vynášely. Ba řada
úpadků jich finančních není malá. Teprve když
těleso přišlo do chodu, když stalo se, abych
tak řekl, organickým celkem, mohli podnikatelé
počítati a velmi nepatrným výtěžkem. N
zoologickou zahradu v našich
dnešních poměrech jest nám bez
podminky pohlížeti jako na velko-
městský podnik v zájmu poučen
a zábavy založený, jehož výnos-
nost jest stránkou vedlejš!. Tak
jako školy, musen, sady, dokonalé osvětlení
vzornou úpravu ulic nebude nikdo považovati
za podniky výdě lkářské.
Jen za této podmínky jest možno, aby za-
hrada zoologická byla tím, čím má býti širším
vrstvám i odborníkům. Té chvile, kdy by pod-
nikatel hledě zachrániti výnosnost vyhověl chut
méně vzdělaných vrstev a počal hromaditi atrakce
v podobě zbytečných dravců, jarmarečních zá-
bav, pořádal krotitelská představení a zaopatro-
val ukázky »cizích národů«, jež pod rouškou
podívané skrývají smyslné zábavy nejnižšího
druhu — ztratila by zoologická zahrada nejen
svůj význam, nýbrž stala by se dokonce pomů-
ckou k se surovění mravů.*)
Z této kalamity může nám pomoci jen
dvojí: buď nalezne se ještě v čas mecenáš,
jenž pochopě pravou stránku věci podá pomoc-
nou ruku a za součinnosti odborníků zařídí nám
to, po čem tak dlouho marně toužíme, anebo
velkoměsto samo se odhodlá na svůj náklad no-
vým klenotem ozdobiti řízu matičky Prahy.
Jiří Janda.
*) Nikterak snad se nestavím proti srušným
atrakcím, jako jsou jízdní oslíčkové, či velbloud pre
děli, občasné návštěvy skutečných ukázek cizích ná-
rodů, řádný hostinec a především líbezně upravení
park.
Janda
Praha