ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 f3f200c0-6745-11dc-852b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 38 celkem · entity: person 118, place 73, org 15, work 6
1 masthead
1. prosince 1900
2 masthead
Příloha „Národnich Listn
Národnich
3 masthead
k čislu 339
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Sešitová vydání. Je dost přízračný zjev, že skoro žádný větší spis — ať vědecký, ať zábavný — nevy- chází u nás než po sešitech. Sešitové vydáváni o sobě jistě není na ujmu písemnictvu. Většina dobrých spisů možná by vůbec zůstala ve skla- dišti. Mnohé starší i novější cenné knize jenom sešitové vydání pomohlo. Poukazuji k »Sborníku světové poesie«, Akademií vydávanému v nákladu Oltově, k některým dílům »Ruské knihovny«, k některým starším (na př. Rubešovým) spisům z »Národní bibliotěky« Kobrovy atd. Kupuje se u nás mnoho knih — avšak jejich hlavní kontingent odběratelstva tvoří »mal lidé« — učitelé, professoři, studující, nižší úřad- nictvo atd. Těm pak jenom sešitové vydán umožňuje získati pro svou knihovničku spisy i dosti nákladně. Ale ani zámožnějšímu bibliophilu sešitove vydání nevadí. Ba mnohý při něm teprve nále žitě užije pravé rozkoše čtenářské a rád polom vzpomíná, s jakou dychtívostí čekal na po kračování. A tu právě se namítá bolavá stránka seši tového vydávání. Nejpravidelněji vycházejí — jak často jsem pozoroval — sešily spisů ceny pomijejíci, nel přímo tendence — ne chvalné. Spisy však, vnitřní lodnotou vynikající, — ty zrovna jakoby naschvál nepravidelně a s přestávkami někdy nekonečnými se vlekou. Vzpomínám si jen Šem- berových »Dějin středověku«, Heroldových » Ma- lebných cest«, obě díla zůstala následkem úmrli autorů torsem — Rankova »Česko-ruského slov- nika«, jenž vychází v sešitech 48 str. od roku 1895; sešitů vyšlo dosud 14 a nesou skoro veskrze až do posledního letopočet 1896. Dále Mádlových »Dějin umění výtvarných«, jichž vyšlo od roku 1892 dosud pouze 27 sešitův, z nichž poslední (z dubna t. r.) nese na obálce alib nakladatele, že dílo bude vycházet nyn pravidelně.
Rubešův Kobrův Heroldová Mádlův Ma Rankův
7 article
Dosti váhavě má se od k čísla k číslu dra V. Flajšhanze »Písemnictví české slovem i ob razem« (od r. 1897 dotud 17 sešiíů), kteréžto dílo mělo být dle slibu vydavatelstva na obálce 8. sešitu dokončeno do konce října 1899 V delšich přestávkách vycházejí také Otfo y »Čechy«. Nevím, jaké v tom kterém případě jsou příčiny otálivého tempa, tolik jen je jisto, že nepravidelnost vycházení není na prospěch žád- ného ze zúčastněných činitelů. Sešit, na který čekám a který nepřichází, budí rozmrzelost. otupuje znenáhla interess a co nejhoršího, uěi odběratele příště ostražitěji se vyhýbati svodua nedbati lákavé výmluvnosti prospektů. Jisto je, že by v prospěchu literatury, na- kladatele i čtenáře bylo, dřive k vydávání po sešitech nepřistupovati, dokud dle počtu pravdě- podobnosti nerušené vycházení v ustanovených lhůtách není aspoň přibližně zabezpečeno. Ne-li z ohledu ke čtenáři a k literatuře, už k vůli jmenu a pověsti firmy mělo by v té věci co nejrigorosněji býti postupováno. Hane- lových »Dějín práva německého«, na příklad. každému právníku k I. státní zkoušce nevyhnu- telných, vyšly staršího vydání 3 sešity, ve druhém vydání r. 1896 prvního dílu svázek první, v němž pokročeno o 7 listů dále, než v prvním vydání, přes to však končí svazek — přetrženou větou. Studující nucení jsou kupovati drahé, neúplné a ne vždy spolehlivé lithografie a to jistě nikoli s pocity vděčnosti jak vači spisovateli tak i nakladateli.
V Flajšhanz Čecho
8 article
Jiné zlo ještě nelitěji pociťují širší kruh čtenářstva. A to je překročování rozsahu pro- spektem určeného a tím ovšem i udaně tam ceny. Nešvar, který poslední dobou přímo na jakýsi závodní sport se vyvinul a velmi zhoubně působí na důvěru odběratelstva, s níž znenáhla všecka možnost obchodu odumírá. Nikdo nebude si pomalu troufati, předplatiti dílo z obavy, že by pro nekonečnost sešitového růžence konce díla se nikdy nedoplatil, neřku-li — dočetl. Tím méně, není-li na ujišťování prospektu možno spolehnouti. Tak čteme v prospektu Lacinovy »Obecn kroniky«, že dílo bude čítati asi 80 sešitů. Bylo však patrno již ze zevrubnosti, s jakou probrány státní a kulfurní dějiny starěho Egypta (74 str.), že dilo dosáhne aspoň 120 sešítů, mohoue právem řaditi se k nejlepším spisům druhu toho vůbec. Dosud vyšlých 68 sešitů nevyčerpalo dějin XIII. stolelí, což ovšem nebudiž řečeno na ujmu plného uznání výtečnému dílu. Neprávem bývá českým knihám vytýkán vysoká cena. Mnohé německé knihy jsou značno dražší než české vydání téhož spisu, což are značně je zmírněno okolností, že německé knihy hned po vydání lze antikvárně dostali v krásných exemplářích o třetinu i více levněji. Tak na pe Hartlebenovo vydání (velké, illustrované) spisů Julesa Vernea jest o 60—100%% dražší českého vydání Vilímkova, ač rozdil v počtu illustraci a úpravě není značný. Ottova »Světová knihovnae obsahem, úpravou i cenou nezůstává ani o krok za Reclamovou »Universal-Bibliothek«. Poslěze buď uvedeno, že »Devatenácté stoleti slovem i obrazem«, jehož výdávání bylo právé zahájeno a kreréž vlastně jest poněkud zkrávenoua upravenou na naše poměry parafrasí Kräme- rova díla: »Das XIX. Jahrhuhdert in Wort und Bild«, předčí nad němeské vydání lácí: 24 str sešit tohoto stojí 60 pí., 32 str. sešit českého vydání 60 hal.
Lacinův Hartlebenův Verne Vilímkův Ottův Egypt Universal Obecn kronika Wort und Bild
9 article
Smutnějším úkazem jest naproti tomu,l že někteří nakladatelé, seznavše oblibenost jistých spisů — uspořádají s největší ochotoů vydání nové — mnohem dražší. Tak stálo do nedávna pěkné vydání Raisových prvních spisůl: »Výmin- káři«, »Horské kořeny« a »Rodiče a děti« po 60 kr. Letos vyšlá jejich vydání stojí 2 K, ač mimo barevnou obálku neučiněno změn, jež by k takovému zdražení opravňovaly. Sienkiewiezův román »Křižáci« vydán původně v XV. ročníku »Přítele domoviny«. Letos v září vyšlo druhé vydání. Nakladatel sám upozorňuje, že od- běratelé zmíněné sbírky obdrželi román témět za čtvrtínu jeho nynější ceny. Vyšší honorář. lepší papír a dražší uhlí stěží vysvětlí tento náhlý skok. Vilém Podhorský. České spisy- * Pavel Kuzmány, Rozpomienky kresby. Turčiansky Sv. Marlin, tlačou knihtlačiar skeho účastinárského spolku.
Raisův Sienkiewiezův Podhorský Pavel Kuzmán Rozpomienka Marlin
10 article
Kniha zajímavá nejen na první přečtehí, ale ku přemýšlení zvoucí. Nejsou to jen črty a povídky hozené na papír pro pouhou zábavu. Pod zdánlivě lehkým, šprýmovným humorem tají se hlubší názou světa a především vroucí, upřímný cit, že drobne ty obrázky připomínají bezděčně práce Nerudovy — i svou virtuosní formou. Sloh křišťálově jasný. úsečný, nikde ani slůvka více, než třeba k docílení dojmu. A vypravováno vše tak názorně, tak pla- sticky, jak by to nepodala ani nejdlokonalejší illu- strace. Zajímavý je svěží humor autora starce, jenž vy- pravuje »ako sa to dialo pred pätiesiatimí rokmi i bystrý smysl jeho pro psychologii dětské duše A pojednou, uprostřed rozmarného líčení lehce pro- hozená poznámka sevře vám hrdlo, mocně vámi za- chvěje tragika lidské bídy, takřka neuvědo mělé, sná- šené jakoby ze zvyku, jako neodvratné fatum. Právě, že ten soucit jest tak nelíčený, tak prostý affektace tím mocněji působí. Cestopisné obrázky »Z cieste (po severní Italii) a »Návštěva na Slovenskue prozrazují bystrého po- zorovatele intelligenta, jenž si všimá všeho, krásy krajiny, povahy a zvláštnosti lidu, památek histori- ckých a uměleckých, vědy, komunikací, obchodu, společenských poměrů i počasí. Tu pochválí, tu se zasměje anebo šlebne bičem satyry a tu zase jakoby maně prohozenou poznámkou vzbudí ve vás upřímný soucit. A vše jen zběžně, aforisticky, několika lehce vrženými rysy. A přece zase tak účinně, že vám utkví v mýsli zaokrouhlený, životný obraz. Svoje rodné Slovensko uviděl autor po mnoha lětech znova trávě mužná léta mimo domovinu, ale zachovalsi veškeru svoji vroucí lásku k rodné půdě, upřímnou soustrast s-trpícím lidem i nadšení k velkolepé pří- rodě Tater. »Návstěva na Slovensku« náleží k nej krásnějším parliím knihy.
Nerudův Návstěv Slovensko Tatra Italia
11 article
Povídky a obrázky, vzpomínky z dob dětstvía jinošství, vypravované s dokonalým uměním, mají jevišlěm výbradně rodný kraj autorův. Ty drobné črty jsbu prosyceny tak zdravým realismem, že každá tvoří cenný, kulturně-národopisný obrázek. A není v tom úmyslné affektace, pravdivost líčení splývá tak intimně s vnitřní poesií děje, že tvoří nezbytnou jeho podstatu. V obrázcích ze života děti uloženo toli samorostlé dětské filosofie a tolik ztřeštěných ná- padů, různé povahy dětské vylíčeny tu s komikou tak neodolatelnou, že zajisté nepřestanete na jediném přečtení. Týž ráz mají ostatní povídky a obrázky knížky totéž přesně ličení kraje a lidu, týž neodolatelný humor a táž vnitřní opravdovost při veškeré komice. Autor dovede bavit, dovede rozesmát, ale k dosažení účinku užívá vždy toliko prostředků umělecky vkusných. Knížka jest psána řečí lidu, jež jest českému čtenáři mnohem přístupnější, než uměle konstruovaná řeč některých literátů slovenských, kteří z jakési koketerie hledí se, pokud možno, nejvíce vzdalovati češtiny. Obtíží nečiní »Rozpomienky a kresby« če skému čtenáří nijakých. Srozumitelnosti nemálo při spívá jadrný sloh autora i svérázný kolorit látky Vůbec by se u nás měla věnovat větší pozornost četbě slovenské literatury. Nářečí slovácké obsahuje pro nás přebohatou studnici forem a obratů tak své- rázných a při tom tak vonných, šťavnalých a pů- vabných. Jednotlivá čísla sbírky vycházela poslední dobou ve feuilletonu slov. »Nár. Novin« a ve »Slov. Pohladech«. A právě, když v Turč. Sv. Martině knížka dotištěna vyšla, spisovatele v Praze — pochovávali —se —
Martina knížka Praha
13 article
* J. L. Červinka. Sbírka pravěkých starožitností. V Uherském Hradišti, 1900. Nákla- dem vlastním Knížka Červinkova je svědectvím, co dokážez poměrně krátkou dobu (běhém desíti lel) pilný bada tel. Podán tu stručný popis pravěkých starožitností uložených ve sbírkách vydavatelových, který je tal chce učiniti veřejnosti a vědeckému ocenění přístup nějšími. Nálezy sestaveny jsou dle dob (počínaje mladší kamennou) a to tak, že jmena nalezišť jsou srovnána dle pořádku fabecedního. K popisu před- mětů připojeny jsou obrázky v textu kromě 12 ta- bulek na konci. V úvodu vykládá spisovatel o ne- jistotě určování nálezů. Archacologie, stanovic časový poměr jednoho nálezu k jiným, zůstává ve svých udáních vždy jen vztažnou, nikdy absolutní. Dále pokouší se autor podati obraz našich krajin v ča- sích, z nichž žádných zpráv nemáme, mimo, co vy- právěti dovedou pamálky uložené v lůně země. Povlovný vývoj poměrů od palacolithu (od člověka diluvialního) k neolithu dodnesnálezy doložen není.
Červinka Knížek Červinkův uherský Hradiště Náklo
14 article
Člověk palaelothický (byl lovcem) snad se odstěhoval (vlivem změn v podnebí) a misto jeho zaujal člověk zemědělec, jenž z počátku užívá rovněž nástrojů ka- menných. V době význačné přítomnosti bronzů vniká do vlastí našich obyvatelstvo dvojí. Odejiho- východu lid, jenž pochovává své nebožtíky v poloze skrčené, od severovýchodu jiný, jenž mrtvé spaluje ukládá v tak zvaných polich popelnicových. Zde rozeznati lze zvláštní typy hrobní keramiky, tak ráz lužický, slezský, uherský. Hallštaltská kultura vnikla k nám jen jako moda. Vyvinutějším způsobem zpra- cování železa, jímž vyznačena již halištattská kul- tura, odlišuje se kultura galiská. Obě poslední zatla- čuje pozdějí římská. Merovejský ráz kulturní u nás se neuchytil. Poslední jaksi odstavec vývoje tvoři kultura rázu hradištného, označená nádobami na krubu hotovenými, vinovkou zdobenými, pak záušni- cemi známého tvaru esovitého (—). Srovnávaje nálezy se zprávami historickými dospívá autor k tomu, že pro Moravu archaeologicky nedají se doká- zati ani gallšti Tektosagové nebo Kotini ani ger- manšti Markomané. Není památek, které by o nich svědčily. Gallských hrobů jest vůbec málo — asi 15 — a pole popelnicová svým inventářem neodpovídají i tomu, co víme o povaze a způsobu života tehdej- ších Němců. Nezbývá než připočísti pole Slovanům Tím ovšem posunují se dějiny Slovanů daleko pře V. století, jakž ostatně v poslední době i na zá- kladě pouhé historie s nejedné strany se dokazuje.
Markoman Němec Morava Odejivýchod
15 article
Tak pomalu padá starý blud o kelticko německé mi- nulosti naší vlasti u nás v době humanismu vzniklý a pak uměle pěstovaný. Staří kronikáři, jako Kosmas, nic o Keltech a Němcích v Čechách a na Morav nevědáli. Nezbude na konec než odhoditi nepotřeb nou, volně zkoumání dusfcí bajku. Bylo by na čase aby různí pp. kompilátoři dějin českých pro lid pro mládež povšimli si toho, že vzhledem ke stare historii české nemožno dnes již opisovati starší za- sloužilé badatele české, nýbrž že nutno přihlednouti také k tomu, co vykonáno za let posledních od mladál školy historické. — Třeba ještě doložiti, že sbírka p. J. L. Červin- kova uložena jest v Uherském Hradišti, bydlišti p. spisovatele. — ek.
Kosmas Kelt Němec Čechy Morava uherský Hradiště
16 article
* B. Jindřich Abecední Soupis všech knih českých nakladatelů, vydaných za posledních tři let s ukazovatelem dle odborů. 1900. Str. 144, (14 stran insertů). Jako mořský had táhne se již od let u nás snaha po bibliografickém zaznamenávání literatury české. Nikdo však již si netroufá, podniknouti tuto práci v obrovských rozměrech Jungmannových: lite- ralura minulá, až do let sedmdesátých, vylučuje se z ni již všude. Ale omezení jde ještě dále: i ti biblio- grafové, kteří chtějí zaznamenávati novou a řekněme dnešní literaturu českou, omezují se již na produkci pouze knížnou. Nesmírný obor článků v časopísech — články v dennících pokládají se už- eo ipso za pohřbené — zústává v těchto plánech úplně stranou. Ale i toto nesmírně zúžené pole — zaznamená- vali novou literaturu knižnou — zůstává pořád a pořád z největší části nezpracováno. Plánů nechybí, ani neustých pobídek a výkladův o potřebě: leč do práce se nechce nikomu.niu 00Imtěvní a Pan B. Jindřich chce také tulo opravdu »citelnou mezeru«, nahraditi. V »připomínce« vzadu uvedené omlouvá svůj první pokus bibliografický. Má věru proč. Nevyzná se dobře v požadavcích bibliografie — jeho udání jsou neúplná (scházejí udání sbírek, v ktoré dílo vyšlo, udání formátu, letopočtu, nakla- datele, tiskaře atd.) nejsou spořádána podle zásad bibliografických (měl by se pan autor pobhlédnouti, jak na př. registrují francouzské, italské a švédské knihovny veřejné roční přírostky) a jsou velmi kusá. Publikace České Akademie, dědictví sv. Prokopa ald. nejsou do něho pojata — a přece jsou ty publikace jistě důležitější, než některé zvláštní otisky nebo spisky pro děti, jež neprávem pan autor do svého spisku pojal. Přesné udání doby, za kterou katalo je pořízen, také chybí.
Jindřich Jungmannův svatý Prokop ald Český akademie
17 article
Požadavkům bibliografickým moderním zdá se že by ostatně měly ochotně otvírati sloupce časopisy některé odborné: »Obzor literární«, »České knihov nictví« atd. Tu opět vídíme, jak právě pěkná slova neshodují se se skutky: ani rednkce jedna, ani druhá této nutné práce se nepodjala. Kdo pak vlastně má ji potom vykonati? Leč — vykonává se přece. Neunavný dr. Zib vydal právě nákladem Rivnáčovým prvý sešit »Če- ského věstníku Diografického«; tu je ideál realiso- ván, pokud aspoň bylo možno. Jsou zde sepsány ve- škeré knihy české v době jeho vyšlě (i tu by se do- poručovalo datum. ode kdy do kdy sahá katalog spořadány dle odborů a zpracovány dle požaďavků biblioerafických (že nejsou udáni nakladstelé, jest ovšem koncesse, učiněná patrně nakladateli). Tuje konečně ona tak toužebně žádaná »česká biblio- grafiev: místo dalšího mluvení bylo by dobře, kdyby se každý snažil pomoci redaktoru v této nevděčné velepotřebné práci. Zahyne-li podnik, bude to jen naše vina. V. Flajšhans.
doktor Ziba Rivnáčův V Flajšhans
18 article Odhorné spisy.
Odhorné spisy. * Klinické vyšetřovací methody a lékař ská technika. Učebnice pro posluchače lékařství příruční kniha pro lékaře. Sestavil a napsal docen dr. Antonin Veselý. S několika sty původních obrázků. V Praze. Bursík a Kohout. 1901. Sešit první. Je důležilo, aby mladý medik, který teprve po číná vnikati do tajů vědy, napřed dovedl se na ne mocného divati, aby dovedl vypozorovati svými pěti smysly vše to, co k ulvoření rozpoznání o nemoei chorého polřebuje. Kniha Veselého bude mu dobrým vůdcem. I starý praktik dočte se v ní, co dávno již sám pozoroval při svých diagnosách a možná, že často kmitne se mu mezi četbou nové, zlaté a pro- spčšné zrnko. V prvním sešitu knihy Veselého počato inspekcí. Oddil je vyzdoben 21 obrazem vlastního pozorování nebo pozorevání z klinik prof. Eiselta, Maydla, Pawlíka atd. Obrazy dopiňují pěkně psaný text a česky psaný. To v našich vědeckých kni- hách mnoho znamená! *O světovém hospodářství. Napsal dr Josef Gruber. Publikací České společnosti národo- hospodářské čís. III. Nákladém společnosti. Pojem světového hospodářství vytvořen teprv moderní politickou pekonomil. Čím více se prolamo- valy zdi, jimiž obehnávala hospodářská polilika vy- sokých cel obvody států, čím více sbližovaly moderní prostředky dopravní zemi se zemí, díl světa s dru- hým, čím v ostřejších rýsech vystupoval útvar státe průmyslového, jehož zemědělská produkce nestačí n obživu jeho všech vrstev a který nucen živiti své dělnictvo obilím dováženým, tím více poutají ob- chodní, výrobní a právní styky různé země a sláty. hospodářská činnost národa vybočuje z úzkých mezi vlasti v širé dráhy světové. Rostoucí obchod mězi- národní, průmyslová délka práce dle zemí, devisa mezinárodní dopravnictví — toť znamení tohoto vel- kého obratu, který se odehrává před našima očlma.
doktor Veselá Bursík Veselý profesor Eiselt Maydl Pawlík Gruber Praha Český společnost
19 article
Hospodářství národní, jak věda je definuje, stává se částí širšího pojmu: hospodářství světového. V širo- kých a pevných rysech načrtal pan dr. Josef Gruber historický vývoj hospodářské organisace až k velko- lepým útvarům dneška, jichž obraz rozvinut pře hledně a zajímavě. *Dělnická otázka. Uvod v její studinm Napsal prof. dr. J. Herkner. Dle drühého vydán přeložil dr. Jan Salaba. V Praze, společným na kladem »Rozhledů« a spolku českých právníků »Všehrd«. Stran 606, cena 8 K. Sociálněreformní ideje naší doby pronikají stále hloub a hloub. Vybudovaly velkolepé sociálně-poli- tické zákonodárství moderních států a vnášejí usta vičné nové vzněty přesunující lidstvo v koleje, jimiž dojíti má cíle: sociální spravedlnosti a míru. Po úrodným sluncem jich nabylo i národní hospodářství dneška jiného rázu: stalo se méně doktrinárním přibližilo se k životu a nalezlo cestu specialisace.
doktor Gruber profesor J Herkner Salaba Praha Všehrdy
20 article
Sociální otázky jednotlivých stavů a tříd staly se předmětem úsilného studia. Prof. Herkner, jehož díl převedeno do češtiny, jest z nejpracovitějších so ciálních reformátorův Po kritice dnešního hospodářského řádu a po vylíčení jeho nebezpečí, rozvinuje autor obraz velko- lepého odporně spolkového hnuti Anglie a jebo odrazu na ostatní země evropské. Dě nické pojišťo- vání, ochranné zákonodárství, zařížení zaměstna- vatelů ku blahu dělnictva, konsumní a výrobní spo- lečenstva, zemědělská otázka dělnická, otázka bytova, alkoholism a dělnická otázka, obecní sociální poli tika — to vše jest předmětem horlivého kritického studia autorova. Zevrubně a vysoce vystižně vylo- ženy pojmy státního socialismu, jeho vývoj a poslání. podány základy anarchismu a vytčeny poměry otázky dělnické ku křesťanství a darwinismu. Vylíčenim historie sociálního hnutí ve Francii, Anglii, Německu Rakousku a Švýcarsku kniha končí.
profesor Herkner Anglie Francie Německo Rakousko Švýcarsko
21 article Z českých listů.
Z českých listů. * Pěknou »rozvahu« o našich lelošních návště vách pařížské výstavy píše A. Stiller v »Ob zor Nrodohospodařskéme. Podává zajímavá statistická data o těch nekonečných poutích jedno tlivců, výprav, ať zábavných, ať odborných, ať vě- deckých, popisuje živé pocity českých návštěvníků v tom Babyloně nad Sekvanou, a zkušenosti, jichz nabývali naši turisté, obchodníci, řemeslníci jak v ži- votě, tak o práci Francouzů a jiných národů vysta- vujících. Nemohu si odepřiti, abych necitoval několik řádek z jeho resumé o životě pařížském. Referen praví, že to, co tak mnozí hledali v restaurantech atrakcích, na boulevardech a jinde, není pařížský živol. »Pařížský život je zcela něco jiného. Jest to spo- lečnost, která již mnoho zkusivši, mnoho rozumí mnoho odpoušti a ke všemu sahá. Jest to práce ne- únavná, neúmorná, máloslibná, ve službách obrovské laboratoře myšlenkové stále rostoucí, zápasící s kon- kurencí všude jinde nevídanou, všestrannou a netu- šenou, s poslední, ale oprávněnou nadějí svého k svému. Jest to vzdor tomu věčné, odříkávání se sebezapfrání, pro chudého jako pro bohatého, upro- střed svůdností stále se obnovujících a víc a víc rafinovaných, každodenní, stálý boj sama s sebou, současný s bojem proti všemu a proti všem. Národ přemožených, kteří klnou a zouťají a národ ji- ných, kteří vítězí a plesají, jeviště od nevýslovně krásného až do nekonečně špatného.« Čtenář.
A Stiller Nrodohospodařském Francouz Ob Babylón Sekvana
22 article
Ze slovanekých listů. * Ruský tisk pilně zaznamenává zprávy o Sien kiewiczovl. Tak »Bpea BMocH« při- nesly korrespondenci z Paříže, ve která p. Dmitrijev líčí popůlaritu polského místra ve Francii. Překlady jeho prací počaly přinášeti i čelně denní listy pa- řížské. Mimo to Sienkiewicz razí cestu jiným spiso vatelům polským, tak že bez nadsázky možno říci že polská literatura vytlačí znenáhla skandinavskou jež v posledních letech ve Francii těšila se značné oblibě. Sienkiewiczova známá práce »Quo vadis bude sehrána též na francouzské scéně s Čoquelinem starším ve hlavní- úloze. * Letošního roku připadá 100letá památka naro- zení vynikajícího Slavjanofila a přítele našich před ních buditelů Michajila Petroviče Pogo dina. Okolnost tato zajisté neunikne pozornosti našich pěstitelů slovanské vzájemnosti. Zde třeba jen se zmíniti, že život Pogodinův vliskl ráz cele epoše a že nebylo snad pole, kterého jeho horlivá činnost byla by si nepovšimla. Byl učencem, pro- fessorem, archeologem, básníkem, biografem, publicí- stou a polemistou, filologem, ano i lidovým tribunem, a všude, v každém oboru vyvíjel horlivou činnost, jevil nevšední nadání a vzácné dary ducha. Byl to člověk, jehož život nebral se vyšlapanou cestičkou, ale nicméně přinesl národu požehnání a zisk. Jeho cenné sbírky čili tak řečená »lro pes ne xpanme« obohatily značně petrohradskou veřejnou knihovnu a byly ku přání cara Mikuláše I. zakou- peny za 100.000 rublů. V nejnovější době N. P
Bpe Bmoch Dmitrijev Sienkiewicz Sienkiewiczův Michajil Petrovič Pogodinův Mikuláš Siena Paříž Francie Quo vadis
23 article Barsukov vydal několik dílů o životě Pogodinověa
Barsukov vydal několik dílů o životě Pogodinověa spis jeho právem možno nazvali dějinami ruské spo- lečnosti za deb Pogodinových. Sám Půškin nadšeně vítal některě literární práce Pogodinovy a přátele Puškinovi stali se spolupracovníky jeho časopisu. z nichž vynikl především známý slavjanofilský list »Moci«, Vzácný náš přítel a nadšený Slovan p. Bro nislaw Grabowski, jenž byl stižen vážnou nehodou, jak nedávno denní listy oznámily, vydal v Krakově historické drama »Prorokyně«, čerpané z českých dějin. Dcera polského velmože Ponislow ského Kristina přilné celou duší k českému národu jemuž předpovidá těžké boje a konečně slavné vítěz- ství. Pěkná mluva a ušlechtilá tendence jsou blav- ními přednostmi díla. Dějištěm jest hrad Karla Že- rotína nad Orlicí, Jičín a polské Lešno. V dramate vystupují Jan Amos Komenský, Martin z Drakova J. Poniatowski, Danicl Strýc a j. Není pochyby, ž práce našeho polského přítele v nynějších těžkých dobách vzbudi u nás i u Poláků zaslouženou po- Slavjanín. zornost.
Barsukov Pogodinův Puškin Bro Grabovský Kristin Karel Jan Amos Komenský Martin J Poniatowský Danicl Polák Krakov Jičín Lešno rotín nad Orlice
24 article
* »Paul Thirion: Historle contempo ralne« (1789—1900). Autor této učebnice pro vyšší třídy středních škol je spolupracovníkem několika politických revuí, věnuje proto politickým událostem zahraničním více pozornosti a místa, než tomu zpravidla bývá v podobných pracech. Pro vás m kniha tu vzácnou vlastnost, že pan Thirion, js znalý jazyka ruského i českého, všímá si slovan- ských věcí jinýma očima, než u spisovatelů zahra- ničných býváme zvyklí. . . . V Předlitavsku, vy- pravuje, byli Slované vydáni na pospas Němcům Nadarmo dovolávaly se Čechy svých historických práv . .. V době nejnovější vláda vídeňská n krátký čas zavedla rovnost obou jazyků, avšak ustoupila opět před prudkou opposicí Němců. Zkrátka: Rakousko je slát o dvou částech, kde dvě menšiny ovládají — vělšinu.« Při jmenování če ských měst uvádí pan Thirion jmena původní. Jako muž, jenž vládne uměním několika slovy pověděti mnoho, úmi vždy pověděti právě to nejdůležitější. Obšírněji pojednává na př. o slovanském sjezdu v r. 1848, než vlastní učebnice naše: »— Čechové praví, obdrževše již od císaře uznání svých histori- ckých práv a sami však na popud dějepisce Pala- ckého dostaviti se na sněm frankfurtský, uspořádali v Praze velký slovanský sjezd, jenž byl zahajen 2. června. Vedle 237 poslanců českých a sloven- ských sešli se tu i Polaci a Jihoslovaně.« V kapi tole: — Rakousko po r. 1866 — zmiňuje se o úsilí Pruska zmocniti se našeho království, o bezpráví páchaném na národnostech zalitavských, zejmena na Slovácích vyrovnáním s Uhrami r. 1867. Jak značný má význam, že vědomí o nás šíří se ve Francii nejen v denních listech, nýbrž i v učebni- cích, není zapotřebí teprve vykládati! — ližnol Z cizich revul.
Paul Thirion Historle Thirion Slovan Němec Čecho Pala Polak Jihoslovana Prusek Slovák Předlitavsko Rakousko Praha Uhry Francie
25 article
Francouzské listy a révue jsou dosud plny chvály a obdivu nad japonskou herečkou Sada Yacno, jež denně vystupovala na malém vý- stavním jevišti v Rue de Paris. Srovnávání japonské umělkyně s Duseovou a Sarou Bernhardovou nemí konce. Posledně ozvala se Juditka Gauthierova, dcera Theofila Gauthiera, jež před nedávnem vydala novou historii japonské čajovny pod titulem »Princesses d'Amour«, jež překládá nyní ony kusy. v kterých Yacco vystupovala. Vše žasne nad nově objevenou uměleckou hvězdou. Zájmu pro divadlo japonské bledl vyhovětí v »Révue des révuese japonský státní delegát J. Hitonn studif: Japonls ké di- vadlo. Z náboženských tanců v maskách vyvinulo se ve XII. století divadlo japonské. Ráz nebyl již náboženský, ale herci podrželi ještě masky. Nejdříve bylo divadlo jen zábavou lidovou, pozdějí teprve i vyšší kruhy se o ně zajímaly. Kioto r. 1669 mělo již sedm divadel. Ještě více jich bylo v městě Osaka. Nejvíce rozšířený druh her nazýval se Shibal, týž druh, v jakých vystupuje do dnes Sada Yakko. Ženy sice z počátku horlivě účastnily se hraní, ale už r. 1642 zakázal mikado ženám veškeré účastenství a mužové byli nuceni přejímati role ženské. Podnes herečky v Japonsku jsou podřízeny hercům, kteří nad ně v každém ohledu vynikají. Jediná herečka je v Japonsku opravdu slavnou: jest to Kumehachi, vystupující pod jménem Onna Danshů (vzdor svým 54 letům ještě dokonalá kráska), a po ní hned Sada Yakko, jež má snad ještě větší budoucnost. —. Třet herečka, jež zaslouží býti jmenována, jest Keisho.
Duseová Bernhardová Gauthierův Gauthier J Hitonn Japonls Onn Dansh Keisha Rue jít Paris Sara Osaka Japonsko Princesses d ' Amour
26 article
V Japonsku se dítě již vychovává na herce. Rodiče dají je k nějakému slavnému herci do učení. Hono- ráře herecké jsou různy. Byly saisony, kdy divadlo v Osace platilo herci Danjieuro 50.000 yenů za sai- sonu. V Tokiu plali se berci I. třídy 1500—5000 veno za každých 22 dní, herci II. třídy 800—1200 yenů za jedno představení. Heřec I. třídy pak hraje oby- čejně čtyřikrát, herec II. třídy šestkrát do roka. Co se druhu dramat tkne, jest v Japonsku dvojí: dráma historické (Jidaímono) a drama občanské (Sewamono) Oba druhy stojí na značné výši mravní a nikdy ne zavdávají obecenstvu podnět k pohoršení. Nejslav nějším ze žijících dramatiků jest Foukuchi, jenž všímá si i evropské literaturý, již do Japonska v pře- kladech uvádí. Ceny míst divadel jsou asi tyto: lože (pro 4 osoby) od 3 yenů do 7 yenů; vstupné d parterru 60 senů (asi 1 Ir. 50 cent.), na gallerii 3 senů. Orchestr umístěn buď v zadu neb po straně jeviště. Dříve dávali Japonci výraz spokojenosti há- zením květin na jeviště, později bázeli stříbro neb hohatý oděv. Japonská divadla po většině mají olá- čivou scěnu. Trojí dekorace možno pouhým otočením obecenstvu představiti. Co do výpravy mohli by prý Japonci býti učiteli i samým Mejningenským. Před stavení počíná o 11. hod. ráno a končí kolem 9. hod večer. V divadle se jí a pije. Lepši obecenstvo za Mr. Penn. chází však do sousedních čajoven.
Danjieuro Foukuchi Ir Japonec Osaka Tokio Japonsko
27 article
* České knihovnictví. Casopis, věno vaný potřebám českých knihoven. Vy davatela redaktor dr. Zdeněk Tobolka. V Praze, nákl. Bačkovského 1900. 8°. Stav knihovnický, tak důležitý pro lidové vzdělání, nen u nás dosud organisován, neměl dosud půdy, na ni by mohl své zkušenosti, stížnosti a přání pronášeti Teď, třeba že ještě není založen spolek, alespoň ca- sopisem knihovníci mohou se dohodovati. Bude zá- ležeti na podpoře českého stavu knihovnického, ale i širších kruhů, které měly by pro list, starající se o vzorné čítárny a knihovny, projeviti zájem nej- účinnějšl. List chce si všímati všech potří b knihov nictví, zahrnuje i theoretické a programové články i cenné praktické pokyny. Zvláštní pozornost věno vána lidovému knihovnictví domácímu i zahranič nému. Bibliograficků a kritická část jest bohata četné illustrace zvýšují zájem čtenáře. Mr. Penn.
doktor Tobolka Bačkovský Praha
28 article
* »Život starého kantora«. Napsal prok Arnošt Vávna. Nákladem R. Prombergra v Olo- mouci. Díl III., sešit 1. Žák a dlouholetý příte autorův pokračuje v líčení tam, kde smrt přernšila nit vypravovatele v životopisu Kosinově. * Učitel a škola ve službách lidu. Snaby a nároky českého učitelstva. Vydal Ústřední spolek jednot učitelských v království českém. Ve vlastním nákladu. Kniha má 12 kapitol, z nichž »Potřeby vrstev lidových a výchova« nejoběírnější. V doslovu dovolává se dobré vůle a citu pro uvolnění mravně i hmotně upoutaného zájmu duševní kultury. * Učebníce kupecké arithmetiky, díl II. vydání 2. Sepsal Jan Ctibor, ředitel obchodní akademie. Nákladem firmy Stanislava Pospíšila zet J. Sčholle v Chrudimi. Pojednává o výpočtech, kter v obchodě vyskytují se při tržbě penězi (zlatem stříbrem), devisami (cizími směnkami) a cennými papíry v našem mocnářství. Poprvé se tu přihlíž ke všem změnám, jež nastaly od zavedeny korunov měny.
Arnošt Vávna R Prombergr Jan Ctibor Pospíšil J Sčholle Ola Chrudim obchodní akademie
29 article
Plodinová bursa. Mdlé smýšlení na obil ních trzích se ještě více přiostřilo. Miynáři ku- pují jen pro nejnutnější spotřebu, vůbec byla koupěchtivost skrovná. Ceny pšenice i žita jen stěži dodržely. Pšenice česká znamenala K 8.35—8.75, uherská K 8.40—8.80 z Prahy, srbská z Vídně (skladiště) K 6.60, Ceny ječ- mene se při. nesnadném odbytu nezměnily. Cizí kupci se na včerejší trh nedostavili. Po ovsu byla poptávka lepší a poněvadž nebyla nabídka nalehavá, bylo možno i o 5 h. více docíliti. Z Prahy znamenal K 6.25—6.60, rychlík ze stanice K 6.25—6.35. Ceský mák docházel více povšímnutí, ale nepodražil. Placen byl k
Praha Vídeň
30 article
24.00—26 00. Obchod s červeným jetelem byl slabý. Záznam 61—69 K zůstal nezměněn. Schůze českých rolnických mlékařských družstev markrabství moravského konati se bude v sobotu dne 15. prosince o 11. hod. dopol.v Národním domě v Olomouci. Pořad: 1. Zpráva a účty o mlékařské výstavé v Praze. 2. O odborné škole mlékařské pro Moravu, referuje P. Fícek z Bla- zie. 3. O společné reklamě a zařízení skladiště výrobků mlékařských vBrně. v Praze a ve Vídni. 4. Rozdání stříbrných me- daillí mlékárnám, které při odborné výstavě v Praze vyznamenány byly. 5. Volné návrhy: O černé knize, o kursu účetním, a vývozu másla a j. Na schůzi této pojedná se o věcech pro průmysl mlékařský ve- lice důležitých, pročež pp. zástupci rolnických mlé- kařských družstev všichni se dostavte. Česká společnost pro obchod a průmyel v Praze usnesla se ve valné hromadě, dne 11. listo- padu t. r. konané, na zřízení vlastní výroby hed- vábných látek a vypisuje za tím účelem veřejnou subskripci k zvýšení závodního kapitálu o 100.000 K. Přihlášky subskripční přijímá Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze a její filiálky, dále Občanská záložna v Karlíně a společnost sama ve svých písárnách na Václavském nám. 15.
dopol Olomouc Praha Vídeň Čechy Morava Karlín Václavský já národní dům O odborný škola mlékařský pro Morava živnostenský banka
31 article
Budoucnost středoevropského zeměděl- ství líčí vratislavský prof. národního hospodářství Jul. Wolf následovně. Pěstění obilí stane se pro středoevropské zemědělství bezvýznamnějším. Možno již v druhé polovině 19. století pozorovati obmezení výměry půdy věnované pěstění obilí. Vzrůst obyva- telstva, větší potřeby životní staví do popředí pro- dukci masa a výrobu plódin vzácnějších. Rovněž se jeví stoupající intensita polního hospodářství nejen ve vydatnějších žních, alei v mnohostrannosti pě- stovaných plodin a v produkci plodin vyšší ceny. Dospěje tudíž asi časem ku dalekosáhlé změně v po- měrech produkce zemědělské, vyvine se postupující dělení práce, při čemž asi péstění obilí v krajinách zámořských se ještě více rozmůže, kdežto na pevníně evropské bude přibývati pěstování rostlin pícních, okopanin, zelenin, obchodních rostlin a pod., chovu dobytka a tak zvaných vedlejších zemědělských Oborů. Koštcká obchodní a živhostopská ko- mora o autonomním celním tarifu. V.dobrém zdání uherskému ministerstvu obchodu podaném pro- hlašuje, že byla ode vždy stoupencem samostat- ného celního území uherského a že vždy projevovala přesvědčení, že základní podmínkou ho- spodářského rozvoje Uhér jest postavení celnía obchodní politíky uherské na samostatné záklaty. Ježto se však nyní jedná o opatření uherských zájmů na společném celním území, prohlašuje předem, že posavadní celní tarif poškozuje jak zemědělskou vý- robu, tak obchod a průmysl. Uherské dobytkářství, vinnřství a ostatní obory produkce zemědělské všecky stejně nařikají, jak se zatlačují jejich výrobky z Ra- kouska; současně však u nás dusen byl timto celním tarifem rozvoj průmyslu: Komora jest pouze pro celní politiku smluvnou, jež zvláště by se musila provésti vzhledem k Východu.
profesor Jula Wolf
32 article
Autonomní celní politika prospěla by jen Rakousku a zničila by na dobro průmysl vznikající v Uhrách. Návrh nového akciového zákona, o němž se již po delší dobu pracuje v ministerstvech inter- essovaných, dodán byl již ke konečné redakci mini- sterstvu spravedlnosti; spolu se pracuje o návrbu zákona o společnosti s ručením obmezeným. Mini- sterstvo doufá, že budou oba návrhy v čas hotovy. aby se mohly podati budoucí radě říšské. Ke zrušení mlecího řizoní. Dle zprávy ra- kousko-uherského konsula v Bělehradě nejde již z východních stanic tamních níjaká pšenice do Uher a vysvětluje to zrušením mlecího řízení. Pšenice ona obrátila se do Antverp; tam bylo v r. 1898 do- vezeno ze Srbska pouze 7000 metů, v letošním roce oqkanc však již 170.000 mctů. Poukázky na zlato při placení cla, je- jichž vydání jsme tuto již oznámili, počnou prý se vydávati až v polovici prosince, protože bylo třeba úpravu jejich zdokonaliti, aby padělání jejich pokud možno se předešlo. Zrušení plavebního kartelu. Z Rěky s oznamuje, že-kartel uzavřený o dopravě dalmatské mezi společnostmi »UngaroCroata«, »Rakouským Lloydem« a ostatními účastníky koncem r. 1900 pře- stane, protože se nedocílilo dohody o dopravě z pří- stavu rěckého, jíž dosud obstárávala »Ungaro- Croata«. Dodávka pro dráhu. Ředitelství přiv. rák.- uherské společnosti státních dráh zadá dodávku prýmkářského zboží a mazacích polštáříků na rok 1901 a přijtmá písemné oferty do 12. hod. pol. dne 4. prosince 1900 v podacím protokole ve Vfoni, I.
Min Lloyd Rakousko Uhry Bělehrad Antverpy Srbsko UngaroCroata
33 article
Schwarzenbergplatz č. 3. Ofertní formulář a pod- mínky vydá oddělení materiální této dráhy ve Vídni, X-2., Hintere Südbahnstrasse, 1. (Z obch. a živn. ko mory v Praze.) Dopravní příjmy c. k. rakouských stát- níchodráh, jakož i dráh ve státní reži včetně s městskou dráhou vídeňskos. V měsíci říjnu t. r. bylo za dopravu osob přijato K 5,296 627, za dopravu zboží K 16.781.591, tudíž celkem K 22,078.218. Dopraveny byly 5,848.052 osoby a 3,399.630 tun zboží. Proti měsíci říjnu min. roku stouply přljmy za dopravu osob o K 206.655 (—- 229.525 cestujících)a za dopravu zboží o K 312.837 (+ 241.255 tun). Od 1. ledna až do 31. října t.r. obnášely příjmy dopravní jmenovaných dráh K 195,773.624 proti K 185,724 323 ve stejném období roku loňského, tudíž letos více o K 10,049,301. Amerioké uhlí. Tajemník společnosti uhelně »Anthracit Coal Operatory. Association«, p. HI. S.
Hintere Südbahnstrass Vídeň Praha Anthracit Coal Operator
34 article
Fleming, kterýž byl vyslán do Evropy, aby studoval zde podmínky vývozu amerického uhlí do Evropy. prohlašuje, že bude vývoz americký velmi slibný, ačkoliv ne ihned: couvání cen uhlí v Anglii a drahé dopravné ještě budou zdržovati rozvoj vývozu ame- rického uhlí, ale do 10 let, až si zřídí Amerika zvláštní loďstvo pro dopravu uhlí, dodá Evropě aspoň (ak mnoho uhlí jako Anglie. Vývoz jeho půjde hlavně do Francie a Italie, ale i Španěly. jižní území Rakouska, Turecko, Rumunsko, jižní Rusko a v Africe Egypt bůdou dle všeho odběrateli amerického uhli. Dražba v zastavárně. V první všeobecné záložně v Žižkově, v Husově třídě č. 219, koná se v úterý a ve středu dne 4. a 5. prosince, po připadé dny následující od 2 do 6 hod. odpol. dražba na skvosty v měsíci listopadu a prosinci 1899 za- stavené. Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn- ský záznam stříbra ze dne 29. listopadu činil 29.69 penny za stand. unci; při současném kursu lon- dýnské devise K 240.60 obnáší tudíž cena 1. kg ryz. stříhra K 103.45. Měď 721/2 za hotové a 731/4 na 3 mě fce; cín 1263/4 za hotové a 1261/% na 3 měsíce, zinek 191/% za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo šeanělské 17.—, angnické 171/4 liber šterlinků a za
Fleming Španěl Husův Evropa Anglie Francie Rakousko Turecko Rumunsko Rusko Afrika Egypt Žižkov Londýn
35 article
Cizí spisy.
37 article
1 tunu. Hanky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky a knížky obnášel koncem měsíce listo- padu K 39,258.426.17, tedy o K 806.49 4.65 více než koncem měsíce října t.r. Městská spořitelna pražská. V měsíci listopadu 1900 bylo od 7081 stran vloženo k 2,078.396.01 a od 6501 stran K 2,573.409. 86 vybráno; bylo tedy o K 495.130 85 více vy- bráno. — Vkladů končem listopadu 1900 k 105,330.845.57. Česká průmyslová banka. Vklady po- něžní činily koncem měsíce listopadu 7,313.811 K (v měsíci říjnu K 6,917.313.—) Pražská úvěrní banka. Koncem listo- padu činily vklady na běžný účet K 8,874.190.64, na knížky vkladní K 9,792.737.13, celkem K 18,666.927.77, tudiž o K 1,551.044 74 více než předešlého měsíce. Čoská spořitelna. V měsící listopadu t. r. bylo od 4848 stran K 1,908.544.29 vloženo a 6292 účast- níkům vyplaceno K 2.450.121.52. Většina výplat obnáší tedy K 541.577.23. Vkladů koncem listopadu t. r. K 213,907.756.15.
Hank Čechy Morava Praha živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Čoský spořitelna
38 title
Národní hospodář.