1
masthead
1. prosince 1900
2
masthead
Příloha „Národnich Listn
Národnich
6
article
Sešitová vydání.
Je dost přízračný zjev, že skoro žádný
větší spis — ať vědecký, ať zábavný — nevy-
chází u nás než po sešitech. Sešitové vydáváni
o sobě jistě není na ujmu písemnictvu. Většina
dobrých spisů možná by vůbec zůstala ve skla-
dišti. Mnohé starší i novější cenné knize jenom
sešitové vydání pomohlo. Poukazuji k »Sborníku
světové poesie«, Akademií vydávanému v nákladu
Oltově, k některým dílům »Ruské knihovny«,
k některým starším (na př. Rubešovým) spisům
z »Národní bibliotěky« Kobrovy atd.
Kupuje se u nás mnoho knih — avšak
jejich hlavní kontingent odběratelstva tvoří »mal
lidé« — učitelé, professoři, studující, nižší úřad-
nictvo atd. Těm pak jenom sešitové vydán
umožňuje získati pro svou knihovničku spisy
i dosti nákladně.
Ale ani zámožnějšímu bibliophilu sešitove
vydání nevadí. Ba mnohý při něm teprve nále
žitě užije pravé rozkoše čtenářské a rád polom
vzpomíná, s jakou dychtívostí čekal na po
kračování.
A tu právě se namítá bolavá stránka seši
tového vydávání.
Nejpravidelněji vycházejí — jak často jsem
pozoroval — sešily spisů ceny pomijejíci, nel
přímo tendence — ne chvalné. Spisy však,
vnitřní lodnotou vynikající, — ty zrovna jakoby
naschvál nepravidelně a s přestávkami někdy
nekonečnými se vlekou. Vzpomínám si jen Šem-
berových »Dějin středověku«, Heroldových » Ma-
lebných cest«, obě díla zůstala následkem úmrli
autorů torsem — Rankova »Česko-ruského slov-
nika«, jenž vychází v sešitech 48 str. od roku
1895; sešitů vyšlo dosud 14 a nesou skoro
veskrze až do posledního letopočet 1896. Dále
Mádlových »Dějin umění výtvarných«, jichž
vyšlo od roku 1892 dosud pouze 27 sešitův,
z nichž poslední (z dubna t. r.) nese na obálce
alib nakladatele, že dílo bude vycházet nyn
pravidelně.
Rubešův
Kobrův
Heroldová
Mádlův
Ma
Rankův
7
article
Dosti váhavě má se od k čísla k číslu dra
V. Flajšhanze »Písemnictví české slovem i ob
razem« (od r. 1897 dotud 17 sešiíů), kteréžto
dílo mělo být dle slibu vydavatelstva na obálce
8. sešitu dokončeno do konce října 1899
V delšich přestávkách vycházejí také Otfo y
»Čechy«.
Nevím, jaké v tom kterém případě jsou
příčiny otálivého tempa, tolik jen je jisto, že
nepravidelnost vycházení není na prospěch žád-
ného ze zúčastněných činitelů. Sešit, na který
čekám a který nepřichází, budí rozmrzelost.
otupuje znenáhla interess a co nejhoršího, uěi
odběratele příště ostražitěji se vyhýbati svodua
nedbati lákavé výmluvnosti prospektů.
Jisto je, že by v prospěchu literatury, na-
kladatele i čtenáře bylo, dřive k vydávání po
sešitech nepřistupovati, dokud dle počtu pravdě-
podobnosti nerušené vycházení v ustanovených
lhůtách není aspoň přibližně zabezpečeno.
Ne-li z ohledu ke čtenáři a k literatuře,
už k vůli jmenu a pověsti firmy mělo by v té
věci co nejrigorosněji býti postupováno. Hane-
lových »Dějín práva německého«, na příklad.
každému právníku k I. státní zkoušce nevyhnu-
telných, vyšly staršího vydání 3 sešity, ve
druhém vydání r. 1896 prvního dílu svázek
první, v němž pokročeno o 7 listů dále, než
v prvním vydání, přes to však končí svazek —
přetrženou větou. Studující nucení jsou kupovati
drahé, neúplné a ne vždy spolehlivé lithografie
a to jistě nikoli s pocity vděčnosti jak vači
spisovateli tak i nakladateli.
V Flajšhanz
Čecho
8
article
Jiné zlo ještě nelitěji pociťují širší kruh
čtenářstva. A to je překročování rozsahu pro-
spektem určeného a tím ovšem i udaně tam
ceny. Nešvar, který poslední dobou přímo na
jakýsi závodní sport se vyvinul a velmi zhoubně
působí na důvěru odběratelstva, s níž znenáhla
všecka možnost obchodu odumírá. Nikdo nebude
si pomalu troufati, předplatiti dílo z obavy, že
by pro nekonečnost sešitového růžence konce
díla se nikdy nedoplatil, neřku-li — dočetl.
Tím méně, není-li na ujišťování prospektu možno
spolehnouti.
Tak čteme v prospektu Lacinovy »Obecn
kroniky«, že dílo bude čítati asi 80 sešitů.
Bylo však patrno již ze zevrubnosti, s jakou
probrány státní a kulfurní dějiny starěho Egypta
(74 str.), že dilo dosáhne aspoň 120 sešítů, mohoue
právem řaditi se k nejlepším spisům druhu toho
vůbec. Dosud vyšlých 68 sešitů nevyčerpalo
dějin XIII. stolelí, což ovšem nebudiž řečeno
na ujmu plného uznání výtečnému dílu.
Neprávem bývá českým knihám vytýkán
vysoká cena. Mnohé německé knihy jsou značno
dražší než české vydání téhož spisu, což are
značně je zmírněno okolností, že německé knihy
hned po vydání lze antikvárně dostali v krásných
exemplářích o třetinu i více levněji. Tak na pe
Hartlebenovo vydání (velké, illustrované) spisů
Julesa Vernea jest o 60—100%% dražší českého
vydání Vilímkova, ač rozdil v počtu illustraci
a úpravě není značný. Ottova »Světová knihovnae
obsahem, úpravou i cenou nezůstává ani o krok
za Reclamovou »Universal-Bibliothek«. Poslěze
buď uvedeno, že »Devatenácté stoleti slovem
i obrazem«, jehož výdávání bylo právé zahájeno
a kreréž vlastně jest poněkud zkrávenoua
upravenou na naše poměry parafrasí Kräme-
rova díla: »Das XIX. Jahrhuhdert in Wort und
Bild«, předčí nad němeské vydání lácí: 24 str
sešit tohoto stojí 60 pí., 32 str. sešit českého
vydání 60 hal.
Lacinův
Hartlebenův
Verne
Vilímkův
Ottův
Egypt
Universal
Obecn kronika
Wort und Bild
9
article
Smutnějším úkazem jest naproti tomu,l že
někteří nakladatelé, seznavše oblibenost jistých
spisů — uspořádají s největší ochotoů vydání
nové — mnohem dražší. Tak stálo do nedávna
pěkné vydání Raisových prvních spisůl: »Výmin-
káři«, »Horské kořeny« a »Rodiče a děti« po
60 kr. Letos vyšlá jejich vydání stojí 2 K, ač
mimo barevnou obálku neučiněno změn, jež by
k takovému zdražení opravňovaly. Sienkiewiezův
román »Křižáci« vydán původně v XV. ročníku
»Přítele domoviny«. Letos v září vyšlo druhé
vydání. Nakladatel sám upozorňuje, že od-
běratelé zmíněné sbírky obdrželi román témět
za čtvrtínu jeho nynější ceny. Vyšší honorář.
lepší papír a dražší uhlí stěží vysvětlí tento
náhlý skok.
Vilém Podhorský.
České spisy-
* Pavel Kuzmány, Rozpomienky
kresby. Turčiansky Sv. Marlin, tlačou knihtlačiar
skeho účastinárského spolku.
Raisův
Sienkiewiezův
Podhorský
Pavel Kuzmán
Rozpomienka
Marlin
10
article
Kniha zajímavá nejen na první přečtehí, ale ku
přemýšlení zvoucí. Nejsou to jen črty a povídky
hozené na papír pro pouhou zábavu. Pod zdánlivě
lehkým, šprýmovným humorem tají se hlubší názou
světa a především vroucí, upřímný cit, že drobne
ty obrázky připomínají bezděčně práce Nerudovy —
i svou virtuosní formou. Sloh křišťálově jasný.
úsečný, nikde ani slůvka více, než třeba k docílení
dojmu. A vypravováno vše tak názorně, tak pla-
sticky, jak by to nepodala ani nejdlokonalejší illu-
strace.
Zajímavý je svěží humor autora starce, jenž vy-
pravuje »ako sa to dialo pred pätiesiatimí rokmi
i bystrý smysl jeho pro psychologii dětské duše
A pojednou, uprostřed rozmarného líčení lehce pro-
hozená poznámka sevře vám hrdlo, mocně vámi za-
chvěje tragika lidské bídy, takřka neuvědo mělé, sná-
šené jakoby ze zvyku, jako neodvratné fatum. Právě,
že ten soucit jest tak nelíčený, tak prostý affektace
tím mocněji působí.
Cestopisné obrázky »Z cieste (po severní Italii)
a »Návštěva na Slovenskue prozrazují bystrého po-
zorovatele intelligenta, jenž si všimá všeho, krásy
krajiny, povahy a zvláštnosti lidu, památek histori-
ckých a uměleckých, vědy, komunikací, obchodu,
společenských poměrů i počasí. Tu pochválí, tu se
zasměje anebo šlebne bičem satyry a tu zase jakoby
maně prohozenou poznámkou vzbudí ve vás upřímný
soucit. A vše jen zběžně, aforisticky, několika lehce
vrženými rysy. A přece zase tak účinně, že vám
utkví v mýsli zaokrouhlený, životný obraz. Svoje
rodné Slovensko uviděl autor po mnoha lětech znova
trávě mužná léta mimo domovinu, ale zachovalsi
veškeru svoji vroucí lásku k rodné půdě, upřímnou
soustrast s-trpícím lidem i nadšení k velkolepé pří-
rodě Tater. »Návstěva na Slovensku« náleží k nej
krásnějším parliím knihy.
Nerudův
Návstěv
Slovensko
Tatra
Italia
11
article
Povídky a obrázky, vzpomínky z dob dětstvía
jinošství, vypravované s dokonalým uměním, mají
jevišlěm výbradně rodný kraj autorův. Ty drobné
črty jsbu prosyceny tak zdravým realismem, že každá
tvoří cenný, kulturně-národopisný obrázek. A není
v tom úmyslné affektace, pravdivost líčení splývá tak
intimně s vnitřní poesií děje, že tvoří nezbytnou jeho
podstatu. V obrázcích ze života děti uloženo toli
samorostlé dětské filosofie a tolik ztřeštěných ná-
padů, různé povahy dětské vylíčeny tu s komikou
tak neodolatelnou, že zajisté nepřestanete na jediném
přečtení.
Týž ráz mají ostatní povídky a obrázky knížky
totéž přesně ličení kraje a lidu, týž neodolatelný
humor a táž vnitřní opravdovost při veškeré komice.
Autor dovede bavit, dovede rozesmát, ale k dosažení
účinku užívá vždy toliko prostředků umělecky
vkusných.
Knížka jest psána řečí lidu, jež jest českému
čtenáři mnohem přístupnější, než uměle konstruovaná
řeč některých literátů slovenských, kteří z jakési
koketerie hledí se, pokud možno, nejvíce vzdalovati
češtiny. Obtíží nečiní »Rozpomienky a kresby« če
skému čtenáří nijakých. Srozumitelnosti nemálo při
spívá jadrný sloh autora i svérázný kolorit látky
Vůbec by se u nás měla věnovat větší pozornost
četbě slovenské literatury. Nářečí slovácké obsahuje
pro nás přebohatou studnici forem a obratů tak své-
rázných a při tom tak vonných, šťavnalých a pů-
vabných. Jednotlivá čísla sbírky vycházela poslední
dobou ve feuilletonu slov. »Nár. Novin« a ve »Slov.
Pohladech«. A právě, když v Turč. Sv. Martině knížka
dotištěna vyšla, spisovatele v Praze — pochovávali
—se —
Martina knížka
Praha
13
article
* J. L. Červinka. Sbírka pravěkých
starožitností. V Uherském Hradišti, 1900. Nákla-
dem vlastním
Knížka Červinkova je svědectvím, co dokážez
poměrně krátkou dobu (běhém desíti lel) pilný bada
tel. Podán tu stručný popis pravěkých starožitností
uložených ve sbírkách vydavatelových, který je tal
chce učiniti veřejnosti a vědeckému ocenění přístup
nějšími. Nálezy sestaveny jsou dle dob (počínaje
mladší kamennou) a to tak, že jmena nalezišť jsou
srovnána dle pořádku fabecedního. K popisu před-
mětů připojeny jsou obrázky v textu kromě 12 ta-
bulek na konci. V úvodu vykládá spisovatel o ne-
jistotě určování nálezů. Archacologie, stanovic časový
poměr jednoho nálezu k jiným, zůstává ve svých
udáních vždy jen vztažnou, nikdy absolutní. Dále
pokouší se autor podati obraz našich krajin v ča-
sích, z nichž žádných zpráv nemáme, mimo, co vy-
právěti dovedou pamálky uložené v lůně země.
Povlovný vývoj poměrů od palacolithu (od člověka
diluvialního) k neolithu dodnesnálezy doložen není.
Červinka
Knížek Červinkův
uherský Hradiště
Náklo
14
article
Člověk palaelothický (byl lovcem) snad se odstěhoval
(vlivem změn v podnebí) a misto jeho zaujal člověk
zemědělec, jenž z počátku užívá rovněž nástrojů ka-
menných. V době význačné přítomnosti bronzů
vniká do vlastí našich obyvatelstvo dvojí. Odejiho-
východu lid, jenž pochovává své nebožtíky v poloze
skrčené, od severovýchodu jiný, jenž mrtvé spaluje
ukládá v tak zvaných polich popelnicových. Zde
rozeznati lze zvláštní typy hrobní keramiky, tak ráz
lužický, slezský, uherský. Hallštaltská kultura vnikla
k nám jen jako moda. Vyvinutějším způsobem zpra-
cování železa, jímž vyznačena již halištattská kul-
tura, odlišuje se kultura galiská. Obě poslední zatla-
čuje pozdějí římská. Merovejský ráz kulturní u nás
se neuchytil. Poslední jaksi odstavec vývoje tvoři
kultura rázu hradištného, označená nádobami na
krubu hotovenými, vinovkou zdobenými, pak záušni-
cemi známého tvaru esovitého (—). Srovnávaje
nálezy se zprávami historickými dospívá autor k
tomu, že pro Moravu archaeologicky nedají se doká-
zati ani gallšti Tektosagové nebo Kotini ani ger-
manšti Markomané. Není památek, které by o nich
svědčily. Gallských hrobů jest vůbec málo — asi 15
— a pole popelnicová svým inventářem neodpovídají
i tomu, co víme o povaze a způsobu života tehdej-
ších Němců. Nezbývá než připočísti pole Slovanům
Tím ovšem posunují se dějiny Slovanů daleko pře
V. století, jakž ostatně v poslední době i na zá-
kladě pouhé historie s nejedné strany se dokazuje.
Markoman
Němec
Morava
Odejivýchod
15
article
Tak pomalu padá starý blud o kelticko německé mi-
nulosti naší vlasti u nás v době humanismu vzniklý
a pak uměle pěstovaný. Staří kronikáři, jako Kosmas,
nic o Keltech a Němcích v Čechách a na Morav
nevědáli. Nezbude na konec než odhoditi nepotřeb
nou, volně zkoumání dusfcí bajku. Bylo by na čase
aby různí pp. kompilátoři dějin českých pro lid
pro mládež povšimli si toho, že vzhledem ke stare
historii české nemožno dnes již opisovati starší za-
sloužilé badatele české, nýbrž že nutno přihlednouti
také k tomu, co vykonáno za let posledních od mladál
školy historické. —
Třeba ještě doložiti, že sbírka p. J. L. Červin-
kova uložena jest v Uherském Hradišti, bydlišti
p. spisovatele.
— ek.
Kosmas
Kelt
Němec
Čechy
Morava
uherský Hradiště
16
article
* B. Jindřich Abecední Soupis všech knih
českých nakladatelů, vydaných za posledních tři
let s ukazovatelem dle odborů. 1900. Str. 144,
(14 stran insertů).
Jako mořský had táhne se již od let u nás
snaha po bibliografickém zaznamenávání literatury
české. Nikdo však již si netroufá, podniknouti tuto
práci v obrovských rozměrech Jungmannových: lite-
ralura minulá, až do let sedmdesátých, vylučuje se
z ni již všude. Ale omezení jde ještě dále: i ti biblio-
grafové, kteří chtějí zaznamenávati novou a řekněme
dnešní literaturu českou, omezují se již na produkci
pouze knížnou. Nesmírný obor článků v časopísech
— články v dennících pokládají se už- eo ipso za
pohřbené — zústává v těchto plánech úplně stranou.
Ale i toto nesmírně zúžené pole — zaznamená-
vali novou literaturu knižnou — zůstává pořád a
pořád z největší části nezpracováno. Plánů nechybí,
ani neustých pobídek a výkladův o potřebě: leč do
práce se nechce nikomu.niu 00Imtěvní a
Pan B. Jindřich chce také tulo opravdu »citelnou
mezeru«, nahraditi. V »připomínce« vzadu uvedené
omlouvá svůj první pokus bibliografický. Má věru
proč. Nevyzná se dobře v požadavcích bibliografie —
jeho udání jsou neúplná (scházejí udání sbírek, v
ktoré dílo vyšlo, udání formátu, letopočtu, nakla-
datele, tiskaře atd.) nejsou spořádána podle zásad
bibliografických (měl by se pan autor pobhlédnouti,
jak na př. registrují francouzské, italské a švédské
knihovny veřejné roční přírostky) a jsou velmi kusá.
Publikace České Akademie, dědictví sv. Prokopa ald.
nejsou do něho pojata — a přece jsou ty publikace
jistě důležitější, než některé zvláštní otisky nebo
spisky pro děti, jež neprávem pan autor do svého
spisku pojal. Přesné udání doby, za kterou katalo
je pořízen, také chybí.
Jindřich
Jungmannův
svatý
Prokop ald
Český akademie
17
article
Požadavkům bibliografickým moderním zdá se
že by ostatně měly ochotně otvírati sloupce časopisy
některé odborné: »Obzor literární«, »České knihov
nictví« atd. Tu opět vídíme, jak právě pěkná slova
neshodují se se skutky: ani rednkce jedna, ani druhá
této nutné práce se nepodjala. Kdo pak vlastně má
ji potom vykonati?
Leč — vykonává se přece. Neunavný dr. Zib
vydal právě nákladem Rivnáčovým prvý sešit »Če-
ského věstníku Diografického«; tu je ideál realiso-
ván, pokud aspoň bylo možno. Jsou zde sepsány ve-
škeré knihy české v době jeho vyšlě (i tu by se do-
poručovalo datum. ode kdy do kdy sahá katalog
spořadány dle odborů a zpracovány dle požaďavků
biblioerafických (že nejsou udáni nakladstelé, jest
ovšem koncesse, učiněná patrně nakladateli). Tuje
konečně ona tak toužebně žádaná »česká biblio-
grafiev: místo dalšího mluvení bylo by dobře, kdyby
se každý snažil pomoci redaktoru v této nevděčné
velepotřebné práci. Zahyne-li podnik, bude to jen
naše vina.
V. Flajšhans.
doktor
Ziba
Rivnáčův
V Flajšhans
18
article
Odhorné spisy.
Odhorné spisy.
* Klinické vyšetřovací methody a lékař
ská technika. Učebnice pro posluchače lékařství
příruční kniha pro lékaře. Sestavil a napsal docen
dr. Antonin Veselý. S několika sty původních
obrázků. V Praze. Bursík a Kohout. 1901.
Sešit první.
Je důležilo, aby mladý medik, který teprve po
číná vnikati do tajů vědy, napřed dovedl se na ne
mocného divati, aby dovedl vypozorovati svými pěti
smysly vše to, co k ulvoření rozpoznání o nemoei
chorého polřebuje. Kniha Veselého bude mu dobrým
vůdcem. I starý praktik dočte se v ní, co dávno již
sám pozoroval při svých diagnosách a možná, že
často kmitne se mu mezi četbou nové, zlaté a pro-
spčšné zrnko. V prvním sešitu knihy Veselého počato
inspekcí. Oddil je vyzdoben 21 obrazem vlastního
pozorování nebo pozorevání z klinik prof. Eiselta,
Maydla, Pawlíka atd. Obrazy dopiňují pěkně psaný
text a česky psaný. To v našich vědeckých kni-
hách mnoho znamená!
*O světovém hospodářství. Napsal dr
Josef Gruber. Publikací České společnosti národo-
hospodářské čís. III. Nákladém společnosti.
Pojem světového hospodářství vytvořen teprv
moderní politickou pekonomil. Čím více se prolamo-
valy zdi, jimiž obehnávala hospodářská polilika vy-
sokých cel obvody států, čím více sbližovaly moderní
prostředky dopravní zemi se zemí, díl světa s dru-
hým, čím v ostřejších rýsech vystupoval útvar státe
průmyslového, jehož zemědělská produkce nestačí n
obživu jeho všech vrstev a který nucen živiti své
dělnictvo obilím dováženým, tím více poutají ob-
chodní, výrobní a právní styky různé země a sláty.
hospodářská činnost národa vybočuje z úzkých mezi
vlasti v širé dráhy světové. Rostoucí obchod mězi-
národní, průmyslová délka práce dle zemí, devisa
mezinárodní dopravnictví — toť znamení tohoto vel-
kého obratu, který se odehrává před našima očlma.
doktor
Veselá
Bursík
Veselý
profesor
Eiselt
Maydl
Pawlík
Gruber
Praha
Český společnost
19
article
Hospodářství národní, jak věda je definuje, stává se
částí širšího pojmu: hospodářství světového. V širo-
kých a pevných rysech načrtal pan dr. Josef Gruber
historický vývoj hospodářské organisace až k velko-
lepým útvarům dneška, jichž obraz rozvinut pře
hledně a zajímavě.
*Dělnická otázka. Uvod v její studinm
Napsal prof. dr. J. Herkner. Dle drühého vydán
přeložil dr. Jan Salaba. V Praze, společným na
kladem »Rozhledů« a spolku českých právníků
»Všehrd«. Stran 606, cena 8 K.
Sociálněreformní ideje naší doby pronikají stále
hloub a hloub. Vybudovaly velkolepé sociálně-poli-
tické zákonodárství moderních států a vnášejí usta
vičné nové vzněty přesunující lidstvo v koleje, jimiž
dojíti má cíle: sociální spravedlnosti a míru. Po
úrodným sluncem jich nabylo i národní hospodářství
dneška jiného rázu: stalo se méně doktrinárním
přibližilo se k životu a nalezlo cestu specialisace.
doktor
Gruber
profesor
J Herkner
Salaba
Praha
Všehrdy
20
article
Sociální otázky jednotlivých stavů a tříd staly se
předmětem úsilného studia. Prof. Herkner, jehož díl
převedeno do češtiny, jest z nejpracovitějších so
ciálních reformátorův
Po kritice dnešního hospodářského řádu a po
vylíčení jeho nebezpečí, rozvinuje autor obraz velko-
lepého odporně spolkového hnuti Anglie a jebo
odrazu na ostatní země evropské. Dě nické pojišťo-
vání, ochranné zákonodárství, zařížení zaměstna-
vatelů ku blahu dělnictva, konsumní a výrobní spo-
lečenstva, zemědělská otázka dělnická, otázka bytova,
alkoholism a dělnická otázka, obecní sociální poli
tika — to vše jest předmětem horlivého kritického
studia autorova. Zevrubně a vysoce vystižně vylo-
ženy pojmy státního socialismu, jeho vývoj a poslání.
podány základy anarchismu a vytčeny poměry otázky
dělnické ku křesťanství a darwinismu. Vylíčenim
historie sociálního hnutí ve Francii, Anglii, Německu
Rakousku a Švýcarsku kniha končí.
profesor
Herkner
Anglie
Francie
Německo
Rakousko
Švýcarsko
21
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Pěknou »rozvahu« o našich lelošních návště
vách pařížské výstavy píše A. Stiller v »Ob zor
Nrodohospodařskéme. Podává zajímavá
statistická data o těch nekonečných poutích jedno
tlivců, výprav, ať zábavných, ať odborných, ať vě-
deckých, popisuje živé pocity českých návštěvníků
v tom Babyloně nad Sekvanou, a zkušenosti, jichz
nabývali naši turisté, obchodníci, řemeslníci jak v ži-
votě, tak o práci Francouzů a jiných národů vysta-
vujících. Nemohu si odepřiti, abych necitoval několik
řádek z jeho resumé o životě pařížském. Referen
praví, že to, co tak mnozí hledali v restaurantech
atrakcích, na boulevardech a jinde, není pařížský
živol.
»Pařížský život je zcela něco jiného. Jest to spo-
lečnost, která již mnoho zkusivši, mnoho rozumí
mnoho odpoušti a ke všemu sahá. Jest to práce ne-
únavná, neúmorná, máloslibná, ve službách obrovské
laboratoře myšlenkové stále rostoucí, zápasící s kon-
kurencí všude jinde nevídanou, všestrannou a netu-
šenou, s poslední, ale oprávněnou nadějí svého
k svému. Jest to vzdor tomu věčné, odříkávání se
sebezapfrání, pro chudého jako pro bohatého, upro-
střed svůdností stále se obnovujících a víc a víc
rafinovaných, každodenní, stálý boj sama s sebou,
současný s bojem proti všemu a proti všem. Národ
přemožených, kteří klnou a zouťají a národ ji-
ných, kteří vítězí a plesají, jeviště od nevýslovně
krásného až do nekonečně špatného.« Čtenář.
A Stiller
Nrodohospodařském
Francouz
Ob
Babylón
Sekvana
22
article
Ze slovanekých listů.
* Ruský tisk pilně zaznamenává zprávy o Sien
kiewiczovl. Tak »Bpea BMocH« při-
nesly korrespondenci z Paříže, ve která p. Dmitrijev
líčí popůlaritu polského místra ve Francii. Překlady
jeho prací počaly přinášeti i čelně denní listy pa-
řížské. Mimo to Sienkiewicz razí cestu jiným spiso
vatelům polským, tak že bez nadsázky možno říci
že polská literatura vytlačí znenáhla skandinavskou
jež v posledních letech ve Francii těšila se značné
oblibě. Sienkiewiczova známá práce »Quo vadis
bude sehrána též na francouzské scéně s Čoquelinem
starším ve hlavní- úloze.
* Letošního roku připadá 100letá památka naro-
zení vynikajícího Slavjanofila a přítele našich před
ních buditelů Michajila Petroviče Pogo
dina. Okolnost tato zajisté neunikne pozornosti
našich pěstitelů slovanské vzájemnosti. Zde třeba
jen se zmíniti, že život Pogodinův vliskl ráz cele
epoše a že nebylo snad pole, kterého jeho horlivá
činnost byla by si nepovšimla. Byl učencem, pro-
fessorem, archeologem, básníkem, biografem, publicí-
stou a polemistou, filologem, ano i lidovým tribunem,
a všude, v každém oboru vyvíjel horlivou činnost,
jevil nevšední nadání a vzácné dary ducha. Byl to
člověk, jehož život nebral se vyšlapanou cestičkou,
ale nicméně přinesl národu požehnání a zisk. Jeho
cenné sbírky čili tak řečená »lro pes ne
xpanme« obohatily značně petrohradskou veřejnou
knihovnu a byly ku přání cara Mikuláše I. zakou-
peny za 100.000 rublů. V nejnovější době N. P
Bpe Bmoch
Dmitrijev
Sienkiewicz
Sienkiewiczův
Michajil Petrovič
Pogodinův
Mikuláš
Siena
Paříž
Francie
Quo vadis
23
article
Barsukov vydal několik dílů o životě Pogodinověa
Barsukov vydal několik dílů o životě Pogodinověa
spis jeho právem možno nazvali dějinami ruské spo-
lečnosti za deb Pogodinových. Sám Půškin nadšeně
vítal některě literární práce Pogodinovy a přátele
Puškinovi stali se spolupracovníky jeho časopisu.
z nichž vynikl především známý slavjanofilský list
»Moci«,
Vzácný náš přítel a nadšený Slovan p. Bro
nislaw Grabowski, jenž byl stižen vážnou
nehodou, jak nedávno denní listy oznámily, vydal
v Krakově historické drama »Prorokyně«, čerpané
z českých dějin. Dcera polského velmože Ponislow
ského Kristina přilné celou duší k českému národu
jemuž předpovidá těžké boje a konečně slavné vítěz-
ství. Pěkná mluva a ušlechtilá tendence jsou blav-
ními přednostmi díla. Dějištěm jest hrad Karla Že-
rotína nad Orlicí, Jičín a polské Lešno. V dramate
vystupují Jan Amos Komenský, Martin z Drakova
J. Poniatowski, Danicl Strýc a j. Není pochyby, ž
práce našeho polského přítele v nynějších těžkých
dobách vzbudi u nás i u Poláků zaslouženou po-
Slavjanín.
zornost.
Barsukov
Pogodinův
Puškin
Bro
Grabovský
Kristin
Karel
Jan
Amos
Komenský
Martin
J Poniatowský
Danicl
Polák
Krakov
Jičín
Lešno
rotín nad Orlice
24
article
* »Paul Thirion: Historle contempo
ralne« (1789—1900). Autor této učebnice pro vyšší
třídy středních škol je spolupracovníkem několika
politických revuí, věnuje proto politickým událostem
zahraničním více pozornosti a místa, než tomu
zpravidla bývá v podobných pracech. Pro vás m
kniha tu vzácnou vlastnost, že pan Thirion, js
znalý jazyka ruského i českého, všímá si slovan-
ských věcí jinýma očima, než u spisovatelů zahra-
ničných býváme zvyklí. . . . V Předlitavsku, vy-
pravuje, byli Slované vydáni na pospas Němcům
Nadarmo dovolávaly se Čechy svých historických
práv . .. V době nejnovější vláda vídeňská n
krátký čas zavedla rovnost obou jazyků, avšak
ustoupila opět před prudkou opposicí Němců.
Zkrátka: Rakousko je slát o dvou částech, kde dvě
menšiny ovládají — vělšinu.« Při jmenování če
ských měst uvádí pan Thirion jmena původní. Jako
muž, jenž vládne uměním několika slovy pověděti
mnoho, úmi vždy pověděti právě to nejdůležitější.
Obšírněji pojednává na př. o slovanském sjezdu
v r. 1848, než vlastní učebnice naše: »— Čechové
praví, obdrževše již od císaře uznání svých histori-
ckých práv a sami však na popud dějepisce Pala-
ckého dostaviti se na sněm frankfurtský, uspořádali
v Praze velký slovanský sjezd, jenž byl zahajen
2. června. Vedle 237 poslanců českých a sloven-
ských sešli se tu i Polaci a Jihoslovaně.« V kapi
tole: — Rakousko po r. 1866 — zmiňuje se o úsilí
Pruska zmocniti se našeho království, o bezpráví
páchaném na národnostech zalitavských, zejmena
na Slovácích vyrovnáním s Uhrami r. 1867. Jak
značný má význam, že vědomí o nás šíří se ve
Francii nejen v denních listech, nýbrž i v učebni-
cích, není zapotřebí teprve vykládati! —
ližnol
Z cizich revul.
Paul Thirion
Historle
Thirion
Slovan
Němec
Čecho
Pala
Polak
Jihoslovana
Prusek
Slovák
Předlitavsko
Rakousko
Praha
Uhry
Francie
25
article
Francouzské listy a révue jsou
dosud plny chvály a obdivu nad japonskou herečkou
Sada Yacno, jež denně vystupovala na malém vý-
stavním jevišti v Rue de Paris. Srovnávání japonské
umělkyně s Duseovou a Sarou Bernhardovou nemí
konce. Posledně ozvala se Juditka Gauthierova, dcera
Theofila Gauthiera, jež před nedávnem vydala novou
historii japonské čajovny pod titulem »Princesses
d'Amour«, jež překládá nyní ony kusy. v kterých
Yacco vystupovala. Vše žasne nad nově objevenou
uměleckou hvězdou. Zájmu pro divadlo japonské
bledl vyhovětí v »Révue des révuese japonský
státní delegát J. Hitonn studif: Japonls ké di-
vadlo. Z náboženských tanců v maskách vyvinulo
se ve XII. století divadlo japonské. Ráz nebyl již
náboženský, ale herci podrželi ještě masky. Nejdříve
bylo divadlo jen zábavou lidovou, pozdějí teprve
i vyšší kruhy se o ně zajímaly. Kioto r. 1669 mělo
již sedm divadel. Ještě více jich bylo v městě Osaka.
Nejvíce rozšířený druh her nazýval se Shibal, týž
druh, v jakých vystupuje do dnes Sada Yakko. Ženy
sice z počátku horlivě účastnily se hraní, ale už
r. 1642 zakázal mikado ženám veškeré účastenství
a mužové byli nuceni přejímati role ženské. Podnes
herečky v Japonsku jsou podřízeny hercům, kteří
nad ně v každém ohledu vynikají. Jediná herečka
je v Japonsku opravdu slavnou: jest to Kumehachi,
vystupující pod jménem Onna Danshů (vzdor svým
54 letům ještě dokonalá kráska), a po ní hned Sada
Yakko, jež má snad ještě větší budoucnost. —. Třet
herečka, jež zaslouží býti jmenována, jest Keisho.
Duseová
Bernhardová
Gauthierův
Gauthier
J Hitonn
Japonls
Onn Dansh
Keisha
Rue jít Paris
Sara
Osaka
Japonsko
Princesses d ' Amour
26
article
V Japonsku se dítě již vychovává na herce. Rodiče
dají je k nějakému slavnému herci do učení. Hono-
ráře herecké jsou různy. Byly saisony, kdy divadlo
v Osace platilo herci Danjieuro 50.000 yenů za sai-
sonu. V Tokiu plali se berci I. třídy 1500—5000 veno
za každých 22 dní, herci II. třídy 800—1200 yenů
za jedno představení. Heřec I. třídy pak hraje oby-
čejně čtyřikrát, herec II. třídy šestkrát do roka. Co
se druhu dramat tkne, jest v Japonsku dvojí: dráma
historické (Jidaímono) a drama občanské (Sewamono)
Oba druhy stojí na značné výši mravní a nikdy ne
zavdávají obecenstvu podnět k pohoršení. Nejslav
nějším ze žijících dramatiků jest Foukuchi, jenž
všímá si i evropské literaturý, již do Japonska v pře-
kladech uvádí. Ceny míst divadel jsou asi tyto: lože
(pro 4 osoby) od 3 yenů do 7 yenů; vstupné d
parterru 60 senů (asi 1 Ir. 50 cent.), na gallerii 3
senů. Orchestr umístěn buď v zadu neb po straně
jeviště. Dříve dávali Japonci výraz spokojenosti há-
zením květin na jeviště, později bázeli stříbro neb
hohatý oděv. Japonská divadla po většině mají olá-
čivou scěnu. Trojí dekorace možno pouhým otočením
obecenstvu představiti. Co do výpravy mohli by prý
Japonci býti učiteli i samým Mejningenským. Před
stavení počíná o 11. hod. ráno a končí kolem 9. hod
večer. V divadle se jí a pije. Lepši obecenstvo za
Mr. Penn.
chází však do sousedních čajoven.
Danjieuro
Foukuchi
Ir
Japonec
Osaka
Tokio
Japonsko
27
article
* České knihovnictví. Casopis, věno
vaný potřebám českých knihoven. Vy
davatela redaktor dr. Zdeněk Tobolka.
V Praze, nákl. Bačkovského 1900. 8°. Stav
knihovnický, tak důležitý pro lidové vzdělání, nen
u nás dosud organisován, neměl dosud půdy, na ni
by mohl své zkušenosti, stížnosti a přání pronášeti
Teď, třeba že ještě není založen spolek, alespoň ca-
sopisem knihovníci mohou se dohodovati. Bude zá-
ležeti na podpoře českého stavu knihovnického, ale
i širších kruhů, které měly by pro list, starající se
o vzorné čítárny a knihovny, projeviti zájem nej-
účinnějšl. List chce si všímati všech potří b knihov
nictví, zahrnuje i theoretické a programové články
i cenné praktické pokyny. Zvláštní pozornost věno
vána lidovému knihovnictví domácímu i zahranič
nému. Bibliograficků a kritická část jest bohata
četné illustrace zvýšují zájem čtenáře.
Mr. Penn.
doktor
Tobolka
Bačkovský
Praha
28
article
* »Život starého kantora«. Napsal prok
Arnošt Vávna. Nákladem R. Prombergra v Olo-
mouci. Díl III., sešit 1. Žák a dlouholetý příte
autorův pokračuje v líčení tam, kde smrt přernšila
nit vypravovatele v životopisu Kosinově.
* Učitel a škola ve službách lidu. Snaby
a nároky českého učitelstva. Vydal Ústřední spolek
jednot učitelských v království českém. Ve vlastním
nákladu. Kniha má 12 kapitol, z nichž »Potřeby
vrstev lidových a výchova« nejoběírnější. V doslovu
dovolává se dobré vůle a citu pro uvolnění mravně
i hmotně upoutaného zájmu duševní kultury.
* Učebníce kupecké arithmetiky, díl II.
vydání 2. Sepsal Jan Ctibor, ředitel obchodní
akademie. Nákladem firmy Stanislava Pospíšila zet
J. Sčholle v Chrudimi. Pojednává o výpočtech, kter
v obchodě vyskytují se při tržbě penězi (zlatem
stříbrem), devisami (cizími směnkami) a cennými
papíry v našem mocnářství. Poprvé se tu přihlíž
ke všem změnám, jež nastaly od zavedeny korunov
měny.
Arnošt Vávna
R Prombergr
Jan Ctibor
Pospíšil
J Sčholle
Ola
Chrudim
obchodní akademie
29
article
Plodinová bursa. Mdlé smýšlení na obil
ních trzích se ještě více přiostřilo. Miynáři ku-
pují jen pro nejnutnější spotřebu, vůbec byla
koupěchtivost skrovná. Ceny pšenice i žita jen
stěži dodržely. Pšenice česká znamenala K
8.35—8.75, uherská K 8.40—8.80 z Prahy,
srbská z Vídně (skladiště) K 6.60, Ceny ječ-
mene se při. nesnadném odbytu nezměnily. Cizí
kupci se na včerejší trh nedostavili. Po ovsu
byla poptávka lepší a poněvadž nebyla nabídka
nalehavá, bylo možno i o 5 h. více docíliti.
Z Prahy znamenal K 6.25—6.60, rychlík ze
stanice K 6.25—6.35. Ceský mák docházel
více povšímnutí, ale nepodražil. Placen byl k
Praha
Vídeň
30
article
24.00—26 00. Obchod s červeným jetelem byl
slabý. Záznam 61—69 K zůstal nezměněn.
Schůze českých rolnických mlékařských
družstev markrabství moravského konati se
bude v sobotu dne 15. prosince o 11. hod. dopol.v
Národním domě v Olomouci. Pořad: 1. Zpráva a
účty o mlékařské výstavé v Praze. 2. O odborné
škole mlékařské pro Moravu, referuje P. Fícek z Bla-
zie. 3. O společné reklamě a zařízení
skladiště výrobků mlékařských vBrně.
v Praze a ve Vídni. 4. Rozdání stříbrných me-
daillí mlékárnám, které při odborné výstavě v Praze
vyznamenány byly. 5. Volné návrhy: O černé knize,
o kursu účetním, a vývozu másla a j. Na schůzi
této pojedná se o věcech pro průmysl mlékařský ve-
lice důležitých, pročež pp. zástupci rolnických mlé-
kařských družstev všichni se dostavte.
Česká společnost pro obchod a průmyel
v Praze usnesla se ve valné hromadě, dne 11. listo-
padu t. r. konané, na zřízení vlastní výroby hed-
vábných látek a vypisuje za tím účelem veřejnou
subskripci k zvýšení závodního kapitálu o 100.000 K.
Přihlášky subskripční přijímá Živnostenská banka
pro Čechy a Moravu v Praze a její filiálky, dále
Občanská záložna v Karlíně a společnost sama ve
svých písárnách na Václavském nám. 15.
dopol
Olomouc
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
Karlín
Václavský já
národní dům
O odborný škola mlékařský pro Morava
živnostenský banka
31
article
Budoucnost středoevropského zeměděl-
ství líčí vratislavský prof. národního hospodářství
Jul. Wolf následovně. Pěstění obilí stane se pro
středoevropské zemědělství bezvýznamnějším. Možno
již v druhé polovině 19. století pozorovati obmezení
výměry půdy věnované pěstění obilí. Vzrůst obyva-
telstva, větší potřeby životní staví do popředí pro-
dukci masa a výrobu plódin vzácnějších. Rovněž se
jeví stoupající intensita polního hospodářství nejen
ve vydatnějších žních, alei v mnohostrannosti pě-
stovaných plodin a v produkci plodin vyšší ceny.
Dospěje tudíž asi časem ku dalekosáhlé změně v po-
měrech produkce zemědělské, vyvine se postupující
dělení práce, při čemž asi péstění obilí v krajinách
zámořských se ještě více rozmůže, kdežto na pevníně
evropské bude přibývati pěstování rostlin pícních,
okopanin, zelenin, obchodních rostlin a pod., chovu
dobytka a tak zvaných vedlejších zemědělských
Oborů.
Koštcká obchodní a živhostopská ko-
mora o autonomním celním tarifu. V.dobrém
zdání uherskému ministerstvu obchodu podaném pro-
hlašuje, že byla ode vždy stoupencem samostat-
ného celního území uherského a že vždy
projevovala přesvědčení, že základní podmínkou ho-
spodářského rozvoje Uhér jest postavení celnía
obchodní politíky uherské na samostatné záklaty.
Ježto se však nyní jedná o opatření uherských zájmů
na společném celním území, prohlašuje předem, že
posavadní celní tarif poškozuje jak zemědělskou vý-
robu, tak obchod a průmysl. Uherské dobytkářství,
vinnřství a ostatní obory produkce zemědělské všecky
stejně nařikají, jak se zatlačují jejich výrobky z Ra-
kouska; současně však u nás dusen byl timto celním
tarifem rozvoj průmyslu: Komora jest pouze pro
celní politiku smluvnou, jež zvláště by se
musila provésti vzhledem k Východu.
profesor
Jula
Wolf
32
article
Autonomní celní politika prospěla by jen Rakousku
a zničila by na dobro průmysl vznikající v Uhrách.
Návrh nového akciového zákona, o němž
se již po delší dobu pracuje v ministerstvech inter-
essovaných, dodán byl již ke konečné redakci mini-
sterstvu spravedlnosti; spolu se pracuje o návrbu
zákona o společnosti s ručením obmezeným. Mini-
sterstvo doufá, že budou oba návrhy v čas hotovy.
aby se mohly podati budoucí radě říšské.
Ke zrušení mlecího řizoní. Dle zprávy ra-
kousko-uherského konsula v Bělehradě nejde již
z východních stanic tamních níjaká pšenice do Uher
a vysvětluje to zrušením mlecího řízení. Pšenice
ona obrátila se do Antverp; tam bylo v r. 1898 do-
vezeno ze Srbska pouze 7000 metů, v letošním roce
oqkanc
však již 170.000 mctů.
Poukázky na zlato při placení cla, je-
jichž vydání jsme tuto již oznámili, počnou prý se
vydávati až v polovici prosince, protože bylo třeba
úpravu jejich zdokonaliti, aby padělání jejich pokud
možno se předešlo.
Zrušení plavebního kartelu. Z Rěky s
oznamuje, že-kartel uzavřený o dopravě dalmatské
mezi společnostmi »UngaroCroata«, »Rakouským
Lloydem« a ostatními účastníky koncem r. 1900 pře-
stane, protože se nedocílilo dohody o dopravě z pří-
stavu rěckého, jíž dosud obstárávala »Ungaro-
Croata«.
Dodávka pro dráhu. Ředitelství přiv. rák.-
uherské společnosti státních dráh zadá dodávku
prýmkářského zboží a mazacích polštáříků na rok
1901 a přijtmá písemné oferty do 12. hod. pol. dne
4. prosince 1900 v podacím protokole ve Vfoni, I.
Min
Lloyd
Rakousko
Uhry
Bělehrad
Antverpy
Srbsko
UngaroCroata
33
article
Schwarzenbergplatz č. 3. Ofertní formulář a pod-
mínky vydá oddělení materiální této dráhy ve Vídni,
X-2., Hintere Südbahnstrasse, 1. (Z obch. a živn. ko
mory v Praze.)
Dopravní příjmy c. k. rakouských stát-
níchodráh, jakož i dráh ve státní reži
včetně s městskou dráhou vídeňskos.
V měsíci říjnu t. r. bylo za dopravu osob přijato
K 5,296 627, za dopravu zboží K 16.781.591, tudíž
celkem K 22,078.218. Dopraveny byly 5,848.052 osoby
a 3,399.630 tun zboží. Proti měsíci říjnu min. roku
stouply přljmy za dopravu osob o K 206.655 (—-
229.525 cestujících)a za dopravu zboží o K 312.837
(+ 241.255 tun). Od 1. ledna až do 31. října t.r.
obnášely příjmy dopravní jmenovaných dráh K
195,773.624 proti K 185,724 323 ve stejném období
roku loňského, tudíž letos více o K 10,049,301.
Amerioké uhlí. Tajemník společnosti uhelně
»Anthracit Coal Operatory. Association«, p. HI. S.
Hintere Südbahnstrass
Vídeň
Praha
Anthracit Coal Operator
34
article
Fleming, kterýž byl vyslán do Evropy, aby studoval
zde podmínky vývozu amerického uhlí do Evropy.
prohlašuje, že bude vývoz americký velmi slibný,
ačkoliv ne ihned: couvání cen uhlí v Anglii a drahé
dopravné ještě budou zdržovati rozvoj vývozu ame-
rického uhlí, ale do 10 let, až si zřídí Amerika
zvláštní loďstvo pro dopravu uhlí, dodá Evropě
aspoň (ak mnoho uhlí jako Anglie. Vývoz jeho
půjde hlavně do Francie a Italie, ale i Španěly.
jižní území Rakouska, Turecko, Rumunsko, jižní
Rusko a v Africe Egypt bůdou dle všeho odběrateli
amerického uhli.
Dražba v zastavárně. V první všeobecné
záložně v Žižkově, v Husově třídě č. 219, koná se
v úterý a ve středu dne 4. a 5. prosince, po připadé
dny následující od 2 do 6 hod. odpol. dražba na
skvosty v měsíci listopadu a prosinci 1899 za-
stavené.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 29. listopadu činil 29.69
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.60 obnáší tudíž cena 1. kg
ryz. stříhra K 103.45. Měď 721/2 za hotové a 731/4 na
3 mě fce; cín 1263/4 za hotové a 1261/% na 3 měsíce,
zinek 191/% za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
šeanělské 17.—, angnické 171/4 liber šterlinků a za
Fleming
Španěl
Husův
Evropa
Anglie
Francie
Rakousko
Turecko
Rumunsko
Rusko
Afrika
Egypt
Žižkov
Londýn
37
article
1 tunu.
Hanky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční
poukázky a knížky obnášel koncem měsíce listo-
padu K 39,258.426.17, tedy o K 806.49 4.65
více než koncem měsíce října t.r.
Městská spořitelna pražská. V měsíci
listopadu 1900 bylo od 7081 stran vloženo k
2,078.396.01 a od 6501 stran K 2,573.409. 86
vybráno; bylo tedy o K 495.130 85 více vy-
bráno. — Vkladů končem listopadu 1900 k
105,330.845.57.
Česká průmyslová banka. Vklady po-
něžní činily koncem měsíce listopadu 7,313.811
K (v měsíci říjnu K 6,917.313.—)
Pražská úvěrní banka. Koncem listo-
padu činily vklady na běžný účet K 8,874.190.64,
na knížky vkladní K 9,792.737.13, celkem K
18,666.927.77, tudiž o K 1,551.044 74 více
než předešlého měsíce.
Čoská spořitelna. V měsící listopadu t. r. bylo
od 4848 stran K 1,908.544.29 vloženo a 6292 účast-
níkům vyplaceno K 2.450.121.52. Většina výplat
obnáší tedy K 541.577.23. Vkladů koncem listopadu
t. r. K 213,907.756.15.
Hank
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Čoský spořitelna
38
title
Národní hospodář.