3
masthead
1. prosince 1900. Číslo 332.
4
article
vek, aby vinní princové a úřadníci Byli potre-
stáni smrtí a místo něho ustanoveno, že vinniei
mají býti potrestáni Číňany způsobem pro moe-
nosti přijatelným, nebo že toto ustanovení
snad i jiné kusy noty nemají se pokládati za
neodvolatelná usnesení vyslanců, jinými slovy,
že po dalším vyjednávání s čínskými plnomoe-
níky mohou býti zmčněna. Japonsko požaduje
rovněž, aby nola vyslanci navržená byla změ-
něna v tom smyslu, že by se do ní pojalo, že
Čína má zavražděnému kaneléři japonského vy-
slanectva zříditi pomník.
Z Paříže, 30. listopadu. (C.B.) »Agene
Havas« sděluje z Pekina ze včerejška: Fran
couzský vyslanec Pichon zplno-
mocněn byl pro případ, že by
všichni vyslanci byli za jedno
podepsati jimi schválené návrhy
a doručiti je čínským zplnomoeněncům. Jes
ale pravdě podobno, že návrhy požadavkův
budou před tím ještě částečně zmiěněny.
Ostrá vláda.
Z Londýna, 30. listopadu. (C.-B.) Rou-
terova kancelář oznamuje z Tjeneina, že
zatímní vláda tamější vydala vyhlášku, v níž
se zakazuje pod trestem smrti přecho-
vávati zbraně ve městě a předměstích. Na vy-
dání zbraní stanovena lhůta 5 dní. Jeví se ve-
liká potřeba tohoto bezpečnostního opatření,
ježto nalezeno bylo veliké množství zbraní ve
městě, kdež značný počet boxerů se ukrývá.
Z Tjencina, 29. listopadu. (Reuter.)
Provinciální pokladník Danvenhu an, jen
odsouzen byl vojenským soudem paotinským
k smrti, bude dopraven do Tjencina a tam sta
katem městské vlády.
Z Pekina, 29. listopadu. (C. B.) Na p
pud německého vyslanectví sesazena byl
městská rada v Čanho pro agitace proti kř
stanům.
Číňan
Agen Havas
Pichon
Roa
Danvenh
Japonsko
Paříž
Londýn
Tjencina
Pekina
Reuter
5
article
Operace spojencův.
Z Londýna, 30. listopadu. (C.-B.) Dl
telegramu »Timesů« z Pokina ze dne 29. t. m.
nalezá se nyní oddělení franco u zskéh
vojska na pomezí provincie Šensi západně od
Pintina a hodlá vyraziti do Tajnenu. —
Jak »Standard« oznamuje ze Šanehaje ze vče-
rejška, bylo minulé soboty v Hanču 40 osob
výbuchem prachu zabito.
Z Berlínn, 30. listopadu. Dle došlých
sem z Pekina zpráv, plukovník hr. Yor k 27.
t. m. podlehl neštěstí, kteréž jej potkalo. Oženi
se s Ruskou a následkem svých styků s ru-
skými kruhy byl přidělen štábu hr. Walderseea.
Z Berlína, 30. listopadu. Z Pekina došl
sem zpráva, že plukovník hr. York podleh
otravě uhelnými plyny, která ho stihla při přeno-
cování na cestě z Kalganu. Hr. York byl pravou
rukou hr. Walderseea. Vystřídá jej generál Gayl
Mrtvola hr. Yorka přivezena bude dnesdo
Pekina.
Z Pekina, 30. listopadu. (»Stefani«.) Po
smrti plukovníka Yorka převzal velení nad ně-
meckoitalskou kolonou v Kalganě italský plu-
kovník Sassa. Kolonu očekávají zde 3. pro-
since.
Ve vítězných bojich s boxery ve Chvejleji
byl lehce raněn italský námořník.
Ruska
York
Gayl
Pekin
Stefan
Londýn
Berlínn
Berlín
Hradec
Pekina
Timesy
6
article
Ostatní Čína.
Z Londýna, 30. listopadu. (C.-B.) »Mon
ningpost« oznamuje ze Šanchaje ze včerejška
Dle telegramu z Hankova byla provázena ná
vštěva admírála Seymoura u místokrále
Čan-Čituna úspěchem. Poměry mezi admi-
rálem a místokrálem jsou velmí přátelské. V ji-
něm telegramu se oznamuje, že guvernér
Šensi vyzval hankovského místokrále, aby dodal
bez prodlení osm rychlostřelných děl. Místokrál
nařídil, aby byla dopravena do Šensi. Cizí
konsul obdržel zprávu, že 10.000 mu z
vojska Dunfusjanova vtrhlo do pro-
vincic Kansu, aby se spojilo s princem Tuanem
ke vzpouře proti císaři.
Čínské železnice.
Z Londýna, 30. listopadu. (C. B.) Z P
kina ze dne 28. t. m. oznamuje se, že Rusové
vydají železnici ze Šanch a jk va n
do Tjeneina Němců m, kteří ji opět An
gličanům odevzdají.
Mona
Hankův
Seymour
Tuan
Rus
Němec
Čína
Londýn
Šensi
ČanČituna
7
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 30. listopadu.
Odboj Vurů kapských?
Soukromé telegramy sdělují, z
Burové v severním Kapsku, soukmenovci bojov-
níků transvaalských, vzbouřili se proti své vládi
anglické. Myslíme ovšem, že depeši tu dlužno
bráti tak, že burští farmáři hrnou se opět četněji
pod prapory vůdce guerilly burskě Dewveta, jenž
přes odpor Knoxův přiblížil se opět k severní
hranici kapské. Přimá vzpoura celých tamnícl
obcí burských jeví se nově málo prarděpodobnou
dnes, když Burové kapští neužili příležitostit
ve chvíli velkých bitevních vitězství soukmenovcu
a když také při vpádu burské armády do sever-
ního Kapska koncem předešlého a počátkem t. r.
Dewvet
Knoxův
Burová
Praha
severní Kapsko
8
article
spokojili se tím, že její voje několika tisíci muižův
sesílili. Nieméně pravdou jest, že rozčilení Ho
lanďanů v kapské osadě nad hkrutným pokoře-
ním Burů z republik jest ohromné a že by tito
burští poddaní královny Viktorie, jichž jest v Kap-
sku většina proti menšině anglické, vyvodili z to-
hoto smýšlení svého důsledky, jakmile by 200.000
mužů anglických, dnes v jižní Africe soustředě-
ných, musilo býti povoláno proli jiném u ne-
příteli. Ostatně i vojenské poměry anglické
v jižní Africe jsou žalostné. Doznává sám i lon-
dýnský »Star«, jenž píše: »Poměry v ar-
mádě britské jsou nanejvýš špatné,
generálové žárlí na sebe a dobro-
volníci z osad bouříse. Austrálci zdrá-
hali se přidružiti k Baden-Powellově sboru po-
břežnímu; proti Baden- Powelloví jeví se vůbec
jistý odpor, ano lord Roberts, vrchní velitel, byl
i ve shromáždéní »outlanderů« v Kapském
městě vypískán. Nejlepší právě muž-
stvo chce ve vrátiti do svého do-
mova a při tom nedostává se vo-
jáků. Zatím vyskytují se burské oddíly na
všech stranách obou republík, jež hledí se
stůj co stůj vymknouti vojenské správě naší.«
»Times« pak otiskují ostrou stížnost dobro-
volníků na to, že vojenská správa britská po-
všila své slovo, že mužstva toho bude jedině
álky použito. Vláda zvítězila za voleb hlavně
Austrálec
Powellův
Roberts
Kapa
jižní Afrika
Afrika
Baden
Viktoria
9
article
proto, že prohlásila: »Válka jesť skončena !«.
nyní táží se pak rodiče v »Timesích«: »P ro
synové naši se ještě novracejí?e
Tak v Anglii samé i v Irsku jeví se ovšem
ještě mocnější hnutí proti politice Chamber-
lainově, jež počíná znepokojovati i samy mi-
nistry anglické. Však i v osadách poměry pro
Anglii se neustále zhoršují. V Zadní Indi
na příklad vzbouřili se domorode
a tísní slabé britské posádky. Misto-
král nalehá úpěnlivě, aby bylo indické vojsko
z jižní Afriky domů k obraně posláno, lor
Roberts již přislibil, ale nepochybně nemůže
nyní vojska toho postrádati. I ženy v kapske
osadě pořádají protestní projevy proti angli
ckému válčení v Transvaalu a proti ukrutno-
stem jeho. Že zprávy o těchto ukrutnosteck
nejsou nijak přepjatv, vidno z toho, že sam
opposice anglická hodlá po zahájení sněmoven
podati resoluční návrh proti tomuto způsobu
válčení. Resoluce ta bude zníti: »Ve válce
v jižní Africe pokračuje se v e z káze kraj
těch; pro Velkou Britanii znamená pak po-
kračování to těžké ztráty na životech
drahocenných i na penězích; nad
to systém našimi generály pro válčení to při-
jatý: ničení dvorců, zajímání žen
a dítek a odnímání jim přístře šl,
jest barbarským, neodpovidá an-
glickému mravu a není způsobi-
lým, aby dosáhlo se jim kýženého
cile, to jest, aby mužové donucen
byli vzdáti se. Kromě toho systém ten
jest způsobilým, zemi naší jen hanbu a zášt
přinésti a přinésti a příštím pokolením angli-
ckého i holandského kmene jen zášť a pomstu
jako odkaz zanechati.
Válek
Roberts
Timese
Anglie
Irsko
Misto
Afrika
Transvaal
jižní Afrika
Velká Británie
10
article
Opposice anglická nepřestává ale pouze n
tom, nýbrž přechází k přímému útoku i proti
Chamberlainovi samému. Příčinou jsou ji známá
odhalení, že většina akcií právě těch závodů,
jež dodávaly státu válečný materiál protí Burům,
náleží rodině ministra Chamberlaina. Také v pří
čině této navrhne opposice resoluci následující
»Prokázané styky vynikajícího ministra a členů
jeho rodiny k syndikátům obchodním, jež uza
vřely kontrakty s vládou, jsou veřejný m
skandálem i měly by v zájmu počest-
nosti vlády a cti parlamentu hlasy všech
členů sněmovny bez rozdílu stran odsouzeny
Se skvrnami mravního prohnívání a z
známek nejzlověstnějších, vstupuje Anglié Foxů
a Gladstonův ve dvacáté stolet.
býti.«
Chamberlain
Anglié Fox
Gladstonův
11
article
Telegramy.
Z Brusselu, 30. listopadu. Holandané
na severu Kapska se vzbouřili. V několika krajíeh
vzplanul již odboj. Mnoho holandských farmáře
spěchá pod prapory Dewella, který v posledn
době na kapských hranicích na řece Oranž
bojoval proti generálu Knoxovi.
Z Londýna, 30. listopadu. (C. -B) »Daily
Telegraph« sděluje, že lord Kitchener pře-
vezme dnes vrchní velení nad vojskem v Africe
Z Paříže, 30. listopadu. (C. -B.) Těžisk
otázky zakročení ve prospěch Burů spočívá tou
dobou v Livadii. Rusko jest jedinou moci, která
by mohla učiniti na Anglii tlak ve smyslu za-
chování burských republik jako zemí p
anglickým protektorátem. Anglie by v tom pří-
padé byla nucena vyslovenou již annexi opěo
odvolati. Anglický dvůr používá prý tudíž s vých
rodinných stykůs ruským dvo-
rem a žádá zejmena na carové
aby svého vlivu u cara použila
na prospěch Anglie. Na druhě straně
prý však několik velkoknížat ruských užívá
svého vlivu na prospěch Borů. Car, který jest
nemocen, dosud není rozhodnut a jest prý nad
barbarským vedením války se strany Anglie
velmi rozhořčen.
Ze stanice Oranjeriveru, 29. listo-
padu. (»Reuter«.) Oddil za velení generál
Littla byl v úterý přepaden nedaleko Lück-
hoffu 400 Bury, jež vedl velitel Hertz og-
Nepřítel zaujal pevné postavení, byl však po
tubém boji z něho vypuzen a utrpěl prý
značných ztrát. Angličané měli prý jen skrovné
ztráty. Hertzog hledí docíliti spojení s Deweltem,
jenž, jak se oznamuje, jest prý na blízku.
Z Kapska, 29. listopadu. (»Reuter«.
Dewell
Knox
Littl
Angličan
Brusel
Kapsko
Londýn
Kitchener
Afrika
Paříž
Rusko
Anglie
burský republika
Oranjeriver
Hertz
Reuter
Daily Telegraph
Bura
12
article
Lord Roberts opustil Johannesburg a odjel
do Durbanu. Dne 7. prosince jej očekávají zde
(v Kapsku), kde zdrží se několik dní.
Minulý úterek kohala se předběžná schůze
sdružených výborů trans vaalský ch
uprehlíků ve zdejší vládní budově. M il ne
tam dovozoval, že za poslední návštěvy v Trans-
vaslsku přesvěděil se, že uitlandři doposud n-
mohou se vrátili s potřebným množstvím tu-
zemců do Transvaslska ke svěmu zaměstnání.
Nebude to možná, dokud pořádek nebude ob-
noven úplně. Prosí, by se nikdo nevracel, doku
se mu dostává podpory.
Do Woreesteru posláno do tábor
300 mužů. Dne 6. prosince bude se tam konat
sjezd ařrikandr.
Z Londýna, 30. listopadu. (C.- B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje z Vryburgu 27. t. m.
Schweizer-Renceká posádka byla osvobo
zena zdejším oddělením. Burové, již ji oblé
bali, postavili se trochu na odpor, ale musil
se ztrátami ustoupit. Angličané měli 3 raněné
Z Londýna, 30. listopadu. Zdejší listy
žádají, by vyhlášeno bylo stanné právo nad
celým Kapskem a aby pro toto území zrušen
byla ústava. Generál Dewetit — jak se
zdá — blíží se k řece Oranži
hodlá vpadnouti do Kapska. Si-
tuace je velmi povážlivou. Angli-
ekému vojsku zbývá pouze úko
obranný. Burové vypravili do pole
o pět 15.000 mužů. — Dle »Daily Telegraphue
převezme lord Kitchener dneškem vrehní velen
nad veškerou armádou anglickou v Jižn
Africe.
Z Londýna, 30. listopadu. (Zvl. telegr.)
»Daily Express« dovída se, že vláda bude žá
dati na parlamenlu za další úvěr 16 millionů
liber šterl. pro válku v jižní Africe i pro ope
race v Číně.
Roberts
Woreestera
Schweizer
Burová
Angličan
Dewetit
Johannesburg
Durban
Kapsko
Londýn
Angl
Kitchener
Jižn Afrika
jižní Afrika
Čína
Daily Telegraphue
Daily Express
13
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
České a pražské věci v železniční
radě.
Z Vídně, 30. listopadu. V plenu to
hoto sboru projednávaly se napřed návrhy
ve příčině města Prahy. Co se týká r oz-
šíření průjezdu železničního na
Vyšehradě přes Vratislavovu třídu.
usneseno návrhy schváliti. Tolikéž přijaty
návrhy stran rozšířepí Neklanovy ulice
stran zakoupení dvou domnů na Vyšehradě
k vůli uvolnění kommum ace. Návrhyty
doporučeny ministerstvu železničnímu k pro-
vedení.
Tolikéž schváleny byly návrhy ve pří
čině zřízení železniční láv ky pro
nádraží společnosti státních dráh v Praze
ve smyslu návrhu posl. Kaftana a návrh
ve příčině zřízení železné láv ky
v Holešovicích ve směru ulice o
Královské Obory do Pomezní ulice. Tyto
návrhy doporučeny ministerstvu a vysloveno.
že se žádá, by působeno bylo v tomto smy-
slu též na společnost rakousko-uherských
státních dráb.
Velkou rozpravu vzbudil návrh, podany
delegáty Bondym, inž. Kaftanem
delegátem Schuhmeyerem z Lince ve
příčině zřízení přímého rychlí ko-
vého spojení ze severního Ně-
mecka přes Prahu na Solnohra
a Inšpruk. Po obšírném odůvodnění
všemi třemi navrhovateli návrh byl přijat.
V této příčině ukázal inženýr Kaft a
na nedostatky nádraží císaře
Františka Josefa v Praze; nalehal
na brzké provedení rekonstrukce jeho a vy-
slovil své politování, že ministerstvo financí.
peníze k tomu účelu již povolené jak
ministerstvem železničním, tak parlamentem
samým, odpírá. Řečník připomenul, jak
veliké je nebezpečí, které by vzniknouti
mohlo dalším trváním nedostatků těchto
v ohledu bezpečnostním při rostoucí do-
pravě.
Vratislavův
Neklanův
Kaftan
Bondy
Ing
Schuhmeyer
Kaft
František Josef
Vídeň
Praha
Vyšehrad
Holešovice
pomezní ulice
Linec
státní dráh
14
article
Při návrhu, by ponechán byl také v zimě
ranní rychlovlak, z Vídně v 8 hod. 2 mín.
vyjíždějící, až do Prahy, žádali poslanci dr.
Fořt a inž. Kaftan důrazně, by tento
vlak jezdil celý rok a nikoli pouze v létě,
ježto se, jak povědomo, vyplácí, a není tudíz
žádných budžetních překážek proti jízdě jeho
také v zimní sezoně.
Tarifní věci v železniční radě.
V tarifní komisí železniční rady nejzají
mavějším momentem byl boj mezi vídeňskými
agrárníky, resp. mezi ústředním jich svazem
a na druhé straně mezi mlynáři, kteří s
bránili proti tomu, aby refakciemi na otrub
a deklassifikací t. zv. picní mouky na úkon
tuzemských mlynářův a zemědělců dávala s
uherské polovici říše nepřímá náhradaz
zrušené mlecí řízení.
Jak povědomo, bylo v jarním zasedání
železniční rady usneseno vyzvati vládu, aby
ve příčině picní mouky stal se návrat ke
stavu dřívějšímu, t. j. aby provedená deklas-
sifikace se zrušila a ve příčině otrub, aby
výhoda 15procentní refakce výlučně se
poskytla zemědělcům, čehož zárukou mělo
býti zavedení certifikátů, vydaných zemskými
korporacemi hospodářskými.
Proti tomuto usnesení zahájila vídeňská
centrálka výdatnou agitaci, jejímž výsledkem
bylo podání protestu ministerstvu železnic
proti provedení rozhodnutí železniční rady.
Ministerstvo vyhovělo protestu tomu, zasta-
vilo vzpomenuté usnesení a tak dostala se
věc na novo do železniční rady
doktor
Fořt
Ing
Kaftan
Vídeň
Praha
15
article
Debata zahájena byla výslechem expertův
obou stran, při čemž ze zástupcův českýeh
jednot promluvili pp. Ronz z Karlína
Sevfried z Brněnce. Výsledek byl pře-
kvapující: ukázalo se totiž z debaty, která
trvala déle tří hodin, že vídeňská centrála
neměla o věci ani ponětí, že protestovala
úplně bez příčiny a že veškerá agitace se
konala za planými hesly beze vší motivace.
Z těchto důvodů navrhl poslanec dr. Fořt
aby usnesení jarní se obnovilo, po případě
aby se ve příčině otrub upustilo od poža-
davku potřebného průkazu certifikátem.
Komise se usnesla, že setrvává na jar
ním usnesení a že rozšiřuje právo, vydávati
certifikáty, i na hospodářské jednoty okresní.
Finanění plány.
Z Vídně, 30. listopadu. Porady mezi
finančním a ostatními ministerstvy o roz-
počtu na rok 1901 jsou nyní skončeny.
Rozpočet bude sestaven koncem příštího
týdne.
Osnovy o přirážce k' dan
z lihu, jež budou předloženy sněmům
budou míti téměř souhlasné znění. Se zave
dením přirážky budou dodatečně zdaněny
též všecky zásoby lihovin. Zdanění to bude
provedeno v prvních dnech měsíce ledna
Jak se dovídáme, budou prováděcí předpis
vydány zároveň s osnovou.
Bar. Dipauli.
Z Vídně, 30. listop. Bar. Dipa ul
měl dnes delší poradu s min.- pres. drem
Körbre m.
doktor
Fořt
Dip
Körbre
Karlín
Brněnec
Vídeň
16
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Liberce, 30. listopadu. Libereck
obehodní komora určila dnes za kandidáty
pro říšskou radu poslance zemského Adolfa
Siegmunda, inženýra v Teplicích, a přísedí-
cího zemského výboru dra. Karla Urbana.
d. Z Inšpruku, 30. listopadu. Libe-
rálové kandídují zdejšího obecního radu
Thurnera proti Kathreinovi ve zdejších
venkovských obcích inšpruckých.
K sjezdu měst ve Vídni.
Z Jihlavy, 30. listopadu. Městská
rada jihlavská odmítla účast na sjezdu,
svolaném vídeňskou obecní radou, z těchže
důvodů jako Brno.
Výhrůžný list.
cz. Z Krakova, 30. listopadu. »Slov
Polskie« sděluje, že prý jistý továrník v Pod-
gorze před několika dny dostal ručním lisem
tištěný list s podpisem »Stiletedo«, ve kterém
se mu vyhrožuje zavražděním dýkou.
Německá pomoe.
D. Z Výmaru, 30. listopadu. Praesi-
dium evangelického spolku se usneslo vy
slati ihned 40 evangelických duchovních ku
podpoře evangelického hnutí v Rakousku.
Tito se mají v Rakousku trvale usaditi.
Attentát na hr. Starzenského.
cz. Z Krakova, 30. listopadu. Dne
byli okresnímu hejtmanovi předvedeni zatčení
Szczypka a Królikowski. V žádném z obou
nepoznal hr. Starzenski útočníka.
Adolf Siegmund
doktor
Urban
Libea
Thurner
Kathrein
Liberec
Teplice
Vídeň
Jihlava
Brno
Krakov
Výmar
Rakousko
obecní rada
Inšpruk
Polskie
17
article
Klapkova legic.
G. Z Vídně, 30. listopadu. Spis Ki
nasta, důstojníka Klapkovy legie z r. 1866.
způsobil v Berlíně velkou nevoli. »Kreuz-
zeitung« vyslovuje se velmi drsným způ-
sobem o této publikaci. Nazývá ji malou
zlomyslností, jejíž ostří je namířeno proti
Prušákům a Maďarům. List praví: My bychom
byli spisu tohoto vůbec si nevšimli, kdyby
za tímto nevinným jmenem se neskrýval, jak
slyšíme, důstojník rakouského oddělení pro
válečné dějiny. Nelze uhodnouti, byl-li c. k.
generální štáb dal skutečně podnět k tomuto
spisu a co jej pohnulo k uveřejnění. —
»Neue Freie Presse« k tomu při-
pomíná, že dle její informací tento spis ne-
pochází z podnětu generálního štábu anebo
ministerstva vojenství, nýbrž že je soukromou
prací.
Klapkův
ki nasta
Prušák
Maďar
Vídeň
Berlín
Kreuz
Neue Frei Presse
18
article
Kníže Herbert Bismark.
n. Z Berlína, 30. listopadu. Na po-
věsť, že kn. Herbert Bismark stane se snad
nástupcem Radolinovým v Petrohradě, podo-
týkají »Berl. Neueste Nachrichten«, knížeti
blízké, že Herbert Bismark nedychtí nijak
po opětném vstupu do státní služby.
Ještě hr. Münster.
R. Z Paříže, 30. listopadu. »Figaroe
přináší rozmluvu s německým vyslancem
hr. Münsterem. Pravil, že odstupuje pro
vysoký věk (překročil 80. rok). Po výstavě
pařížské, kde Německo a Francie se tak vý-
borně snášely, pokládá prý dílo utvrzení
míru, kterémuž byl oddán, za skončené
prosil císaře za propuštěnou. Na otázku,
nemohl-liž snad žádati o delší dovolenou, aby
se zotavil, odtušil vyslanec: »To není možno.
Vyslanci musí konati povinnost svou na
místě samém, a zvláště diplomatické poslán
německého vyslance ve Francii nen
žádnou sinekurou«. Hr. Münster pro-
hlásil, že ve 2 měsících předá úřad svůj
svému nástupci, ale ze bude v zimě oby-
čejně ve Francií bydleti.
Z Paříže, 29. listopadu. (C.-B.)
»Temps« píše k odstupu německého vy-
slance kn. Münstra: »Musí se uznati,že
kníže Münster dle sil svých přispěl k zacho-
vání míru a ke stále lepšícímu se poměru
mezi Německem a Francií.
Bismark
Berl
Berlín
Petrohrad
Münster
Paříž
Německo
Francie
Hradec
Neueste Nachrichten
Temps
19
article
»Kníže Münster odnáší ssebou i zaslou-
žené uznání a vážnost Francie.
»Kdokoliv bude jeho nástupcem, může
počítati na zachování poměru toho, který
spočívá na prozíravém posouzení sil, zájmech
a náklonnostech obou velikých národův.«
Německá vláda proti Burům.
K. Z Kolína n. R., 30. listopadu.
Vzhledem na úmysl Krügrův, přijeti do Ber
lina a domáhati se smírčího soudu, píše
»Köln. Ztg.«, známý svými styky se zahra-
ničným úřadem berlínským: »Myšlenku na
smírčí soud pojal dříve již hr. Muravěv, ale
sřekl se jí ihned, když Anglie prohlásila, že
návrh ten musila by pokládati za »akt ne-
přívětivosti«. Od té doby poměry se nezměnily.
Ano čínské zápletky, obmezení diplomatické
a vojenské volnosti státův zápletkami těmi a
úspěchy anglických zbraní v Transvaalu, pro-
klamace Robertsova o annexi obou republik,
nemoc carova — jsou momenty, jež požada-
vek takový činí ještě beznadějnějším nežli př
tím. Krüger i jeho družina zklamou se v pří-
čině přijetí, jakéž v Berlíně očekává plány
jejich.«
Z říše Viléma II.
n. Z Berlína, 30. listopadu. Vzbudi
zde trapný dojem list chefa generálního štábu
hr. Schlieffena, jimž se důstojníci vy-
zývají, by na zřízení pomníku
Moltkovi věnovali dvojnásobný denn
plat. Listy ostře kárají toto jednání, které
bude přivedeno na přetřes také na říšském
sněmu.
Arméni a šach.
ov. Z Petrohradu, 30. listop. Perský
šach podepsal na zpáteční cestě do Tehe-
ranu ferman, jímž uděluje arménským pod-
daným nových cenných práv. Arméni mohou
od nynějška bez zvláštního povolení zřizo-
vati v celé Persii školy, pořádati veřejne
přednášky a zakládati dobročinné spolky
časopisy a obchodní společnosti.
Köln
Robertsův
Krüger
Vilém II
Schlieffen
Armén
Münster
Francie
Kolín
Anglie
Transvaal
Berlín
Petrohrad
Tehe
Persie
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. listopadu. (C. - B.
O dnešní doplňovací volbě ve sboru
bukovinských velkostatkářů zvolen zem-
ským poslancem statkář ryt. Kazimír Bohda-
novič všemi 51 platnými hlasy.
Ministr vojenství bar. Krieghamme
odjel dnes do Hranic na Moravě.
Ministr vyučování ryt. dr. Hartel o
cestoval do Krakova.
VévodaRobertParmský s chot
arcikněžnou Marií Antonií odebral se do
Karlových Varů.
Rektor Ivovské university.
Ze Lvova, 30. listopadu. (C.-B.) Na
místě prof. dra. Bilezewského, jmenovaného
arcibiskupem, zvolil dnes akademický sená
zdejší university professora jazykozpytu dra.
Bohda
doktor
Hartel
Marie Antonia
Vídeň
Hranice
Morava
Krakov
Karlová Vary
Lvov
Ivovský univerzita
21
article
Kiruczkiewieze rektorem.
Kiruczkiewieze rektorem.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 30. listopadu. (C.-B.) Doln
sněmovna pokračovala v povšechném roko-
vání o rozpečtu.
Posl. Juriš opřel se předloze; — Jan
Asboth polemisoval s lidovou stranou ma
ďarskou, dávaje ji na pováženou, že prý ani
s opposičního stanoviště nelze upírati vládě
aspoň politiku loyální blahovůle. Schvaluje
rozpočet.
Posl. Buzath polemisoval s Asbothen
a vyslovil se proti rozpočtu; Csavols z ky
vyčítal ministrovi obchodu, že nebyl dosti
prozřetelný při sestavování rozpočtu. Za
170.000 zl. poštovních známek pozbylo ceny.
proto že zatím zavedla se korunová měna
Ministr obchodu Hegedüs omlouvá
se, že prý jedná se o poštovní lístky millen-
niové a stát neměl z toho žádnou škodu.
Pro Vörösmarthovu slavnost nebude
zejtra žádná schůze.
Carova choroba.
Z Livadie, 30. listopadu. (C.-B.) V 1i
hod. dopol. oznamují: Včerejší den a noc
minuly velmi dobře; carův stav je veli ce
uspokojivý. O 9. hod. večer byla te-
plota 36.4, tepů 65; dnes ráno teplota 35 89,
tepů 62.
Z Cařihradu, 30. listopadu. (C.-B)
Car vyslovil sultánovi dík za přání
k brzkému pozdravení tlumočené vyslancem
Zinověvem. V jeho sdílnosti shledává nový
důkaz sultánova přátelství.
Z Bělehradu, 30. listop. (C.-B.) Král
Alexandr dostal od carové telegram, kde
projevuje jemu a královně díky za jejich
přání k brzkému pozdravení cara Mikuláše.
Návrat Rusů z Číny.
Z Petrohradu, 30. listopadu. (C. B.)
Ministerstvo vojenství oznamuje, že 24. t. m.
odplul z Port-Arturu do Oděssy parník
s 13 důstojníky a 1088 muži XIV. a XV.
střelecké brigady. a j.
Posl
Juriš
Asboth
Buzath
Csavols
Hegedüs
Vörösmarthův
Carův
Zinověv
Mikuláš
Rus
Artur
Pešť
Livadie
Cařihrad
Bělehrad
Čína
Petrohrad
Port
Doln sněmovna
22
article
Zatčený biskup.
Z Cařihradu, 29. listopadu. (C.-B.)
Arménský biskup v Muši msgr. Papken
byl místními úřady zatčen, protože stěžoval
si na týrání arménského obyvatelstva Kurdy.
Turecko si objednává novou lod..
Z Cařihradu, 30. listopadu. (C.-B.)
Sultán zplnomocnil námořního ministra, aby
uzavřel s americkou firmou Crampovou
smlouvu o dodávce lehké vojenské lodi
nové soustavy.
Španělská sněmovna.
Z Madridu, 29. listopadu. (C.-B.)
Poslanec Robledo brojí proti sňatku prin-
cezny Asturské se synem hr. Caserty; je
přesvědčen, že tím mohly by utrpěti poměry
mezi Španělskem a Italií. Žádá. by se sečkalo,
až král bude plnoletým, aby pak rozhodl.
Vyzývá státníky, aby opřeli se tomuto sňatku,
jenž nesrovnává se se zájmem státním.
Jak se proslýchá, bude také S ag a s ta
opírati se sňatku tomu.
Francouzský parlament.
Z Paříže, 30. listopadu. (C.-B.) Ve
sněmovně dotazoval se posl. Basli po
katastrofě v anicheských dolech a žádal,
by bylo zakázáno ukladati zásoby dynamitu
v dolech.
Ministr veřejných prací Baudin od-
pověděl, že okolnosti, za nichž výbuch se
stal, nejsou dokonale známy. Jest prýmnožno.
že náhlý výbuch zaviněn byl vlhkostí. Mnoz-
ství zásob, jež dovoleno jest v dolech ucho-
vávati, jest zákonem přesně stanoveno. O tom,
zda vyhověno bylo předpisům, se již koná
vyšetřování
Tím byla záležitost tato odbyta a po-
v genorální debatě o rozpočtu
ministerstva orby, čímž dopolední
schůze byla vyplněna
kračováno
Senát přijal jednohlasně projev pří-
chylnosti k presidentu Krügrovi, sepsaný
ve smyslu včerejšího sněmovního usnešení.
Robledo
Krügr
Cařihrad
Turecko
Madrid
Caserta
Španělsko
Paříž
Crampova
Italia
23
article
Krüger ve Francil.
st. Z Terstu, 30. listopadu. Zdejš
»Associazione Democratica« se usnesla za-
slati Krügrovi uvítací telegram.
n. Z Berlina, 30. listopadu. Dosud
není jisto, zda Krüger přijede do Ber-
lína. Bezpochyby, že dostal z Berlína
již pokýn, že jeho žádosti a je ho
návrhy by nemohly míti žádného
praktického úspěch u.
»National Zeitung« míní, že vůči bezna-
dějnosti takového kroku by třeba bylo lito-
vati, kdyby starý pán měl snad
nastoupiti namáhavou cestu,
která by v nejlepším případě byla demon-
strací proti věci Burů. (l
s. Z Brasselu, 30. listopadu. Optimi-
stické posuzování úspěchu kroku Krügrova
jest dnes ještě sesíleno zprávami, že Kri-
grova cesta do Berlína je již ujednána. (?)
Francouzský ministr zahraničních záležitostí
prohlásil, že bude každý krok u cizích moc-
ností, který by se týkal rozhodčího soudu,
podporovati, ano že by se sám toho kroku
ujal, kdyby Německo dalo přípověď. Dovolí-l
nemoc carova, odebere se Krüger do
Ruska. Dnes byly o tom vyměněny mezi
Paříží, Berlínem a Livadií dotazné te-
legramy
Z Paříže, 30. listopadu. (C.-B.) Krüger
přijal dopoledne zástupce pařížské obecní
rady, jenž Krügrovi odevzdal zlatou medailli
na památku na jeho návštěvu na radnici.
Krüger
Democratica
Terst
Berlín
Německo
Rusko
Paříž
obecní rada
Brassel
24
article
Krüger děkoval živě za sympatické projevy
Paříže a ujistil, že jen dosazením smírčího
soudu obnoven bude mír v Transvaalu.
Z Paříže, 30. listopadu. (C.-B.) Pre-
sident Krüger byl dopoledne s dr. Leyd-
sem v elysejském paláci rozloučiti se s pre-
sidentem Loubetem. Po celé cestě byl
aklamován. Hned na to president Loubet
odvětil Krügerovu návšťěvu.
Z Paříže, 30. listopadu. (C. B.) Pre-
sident Krüger byl krátkou návštěvou u
senátního předsedy Falličres a
s. Z Brusselu, 30. listopadu. V kru-
zích zdejších příznivců Burů jásají. Jsou
pevně přesvědčeni, že Německo (?) a Rusko
dodají odvahy francouzskému ministru zahra-
ničních zálezitostí.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 30. listopadu. (C.- B)
Na říšském sněmě německém při rokování
o půjčce státní tajemník Thielmann
na dotaz, proč byla zadána 80 milliono vá
půjčka do Ameriky, dovozoval, že stav
peněz v Německu v září nebyl příznivý.
Vláda byla také vyzývána, aby nehnala
diskont výše. Bylo žádoucím, by americkéa
anglické peníze dostaly se do Německa,
neboť jich byla hojnost zvláště v Americe.
Koncem roku není radno zbavovati německý
trh peněz.
Posl. Kanitz by si býval přál, by
půjčka zadala se v Německu a ne v Americe
Krüger
Leyd
Loubet
Krügerův
Thielmann
Posl
Paříž
Transvaal
Brusel
Německo
Rusko
Berlín
Amerika