Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY

30. listopadu 1900. Číslo 331.

Václavském náměstí č. 51. Panské lístky vydává Fi A. Urbánek v Praze, vedle Národního divadla. Z Umělecké besedy. Valná hromada B sedy konati se bude dne 17. prosince v besední dvo raně o 8. hod. večer. Valné hromady odborů konaly se: hudebního dne 21. listopadu, literárního 24. listo padu a výtvarného dne 29. listopadu. Fibichův ve- čírek, pořádaný dne 27. listopadu, vydařil se v každém směru. Univ. prof. p. dr. Hostinský načrtl markant- ními rysy význam Fibichův pro českou hudbu, načež v rychlém střídání následovala řada skladeb Fibicho- vých, v jichž provedení uvázali se mezi jinými zvláště pí. Pippichová z Chrudimi, slečny Sourkova, Ottova, Sedlákova a p. prof. H. Trneček. Návštěva byla velice četná, takže veliký sál měšťanské besedy byl přeplněn. V poslední schůzi správního výboru byli za členy přijati pp.: O. Zich, filosof z Prahy, Bedřich Čapek, právník z Prahy, slč. Gisela Motilova z Prahy, Rudolf Janeš, úřadník pojišť. fondu z Prahy.

Král Václav, obchodník v Praze, Josef Aleš, učitel ve Veselé u Mnich. Hradiště, slč. Marie Ježkova z Tur- nova, Jaroslav Haše, korresp. továrny, Ant. Holán. ředitel měšť škol v Rovensku, Frant. Mocek, ev. geometr, Rýva Václav, ředitel průmyslové pokračovac školy, Stráník Julius, soudní adjunkt, Kajetán Tichý. řídíci učitel a hud. skladatel v Jenišovicích, Zap Karel. uměl. rytec, uditel odb. školy klenotnické v Turnově. Havránek Frant., účetní továrny v Dařenicích, slč. Else Suchánkova, pianistka na Král. Vinohradech, okr. ko- misař na Kladně, Geisselreiter Jan, přednosla kance- láře pražské Úvěrní banky, Štěpánek J., stalkář v Pardu- bicích, Klimeš Frant., dr. Skalička, Jan Šetelík. Vá- nočním komisím ústředního výboru jednot pošumav- ské a severočeské bylo věnováno po 10 K. V neděli dne 2. prosince bude obvyklů schůzka pp. členů besedy a jich dam o 4. hod. odpoledne. V předne- sení několika hudebních čísel uvázalo se laskavě damské tercelto: slč. Žákova, virtuoska na piano, slč. Nesslerova, virtuoska na housle a slč. Wilfertova. virtuoska na cello. — Příští schůze správního vý- boru koná se va pondělí 3. prosince o 1/28. hodině večer.

Válčení s Čínour Telegramiy. Diplomacie. Z Londýna, 29. listopadu. (C.-B) Ve- černí noviny oznamují z Pekina včera: Ruský vysl anec Giers odv olal prý souhlas s navrženými požadavky, jež předložiti se maj. Čině, a zdráhá se podepsati preliminarie, ne- změní-li se ustanovení o potrestání vinníkůva přiští náhradě. Takové průtahy mají prý na Čí- ňany nepříjemný účinek. Z Washingtonu, 28. listopadu. (C. -B) (Reuterova kancelář.) Úřad zahraniční vybídi Congera telegraficky, aby sdělil doslovné znění úmlavy vyslanců v Pekině. Zatím Conger bude zdržen od podpisu do té doby, dokud Mac Kinleyovi nebude poskytnuta příležitost, aby se o obsahu listiny přesvědčil a v souhlasji uvedl s politikou Spojených států. L ze sy ji- stotou předpovídati, že úmluv tak, jak jest, se neuskuteční. Za posledních dní jednalon se přimvýměně názorů hlavně o to, zdu jest moudré, aby Čině zaslalo se ultimatum, v némž by výslovně bylo slovo »ultimatum« uvedeno. Vyslanci v Pekině, jak se zdá, s tím souhlasili, kdežto některé vlády asi přod týdnem projevily náhledy odehylný. Japonsko v prvé řadě radilo k umírněnosti. Spojené státy, Francie, Rusko a bezpochyby i Anglie vzaly náhled Japonska v příznivou er

britstí a američtí konsulové, jejichž státní pri- slušníci byli na majetku anebo ve svých zájmech poškozeni, obrátili se sažádostí o odškodnění ne do Pekina, nýbrž přimo na místokrále pro- vincií a že většinou dobře po- chodili. 305e Z Londýnn, 20. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«) »Morning Poste sděluje z Pekinu z předvčerejška: Když byli, vyslanci prohlásil že jim nedostačují tresty císařem čínským po sledné vinnikům vyměřené, poslali Lichunčan a prine Čin znovu císaři depeši, v niž jej upo- zorňují, že vyslanci, žádají opatření daleko- sáhlejších, a dále, že by měl císaf přijeti do Pe- kina neb jiného místo sehen ustanoviti, jenž by tam vyjednával. V depeší praví se, že admirálové na Jance- kianu učinili již opatření, aby zamezili zasílán potravin do Sinanu pro dvůr. Také místokrál Siukunyi obrátil se ke dvoru s pamětním spi- sem, v němž zmiňuje se o činnosti admirálů. Nyni došla do Pekinu zpráva, že nynější silu- ace činský dvůr velmi znepokojila, taka že prý záhy nějaké rozhodné kroky učini

Operace spejencův. Z Honkonu, 29. listopadu. (C.-B.) Dle zpráv z Kantonu jest prý u Sujěu na Vý- chodní řece ještě značný, počet povstalců, ale nedostává se jim náboje. Z Londýna, 29. listopadu. (C.-B) Do- pisovatel »Můrning-Postu«, jenž přibyl z Paotina do Pekinu, sděluje svému listu, že v Pao tinu je soustředěno přes 3000 Němců pod gon. majorem Kellelerem a asi 2000 Franc ouz ů pod generálem Bailloudem; mají tam prodliti přes zimu. Dle sdělění z téhož pramene vyjenává kn. Uchtomský denně o Lichunčanem a občaa také s princem Čiem. Kniže Uehtomský přimlouvá se za to, aby dovolilo se Čině, by sama sobě vládla a aby obmezila cizí zájmy na přístavy dokud neprovede takové opravy, aby mohla oehranu cizineů opět převzíti. Z Lonlý na, 29. listopadu. (C.-R.) Ve- černí listy uveřejňkjí tulo depeší z Pekina ze dne 28. t. m.: Včera přibyl od kolony Yorkovy posel, vyslaný sem v nej větším k valpu, aby odtud ihned odebralhse lékař k plukovníku Yorkovi.

Posel vyprávěl, že když kolona za noci jednom městé tábořile, York, jenž usidlil se domě, vytápěném pov činském způsobu kamtnky bez roury, kout odvádějíci, otráv il se v dy- cháním plynů z uhlI. Ráno nalezen byl bez vědom Pobočník jeho do té chvíle marně s na žíi se vzkřísiti jej. Lékař odjel ihned k Yor- kovi. Hrabě Waldersee povede kolonu sám n zpět do Pekina. Z Herlína, 29. listopadu. (C.-B.). Dle »Kreuzzeitungu« udělil Vilém II. setníku Krem- kornu za jeho chování se při dobytí tvrzi bejdanských, řád pour le merite. V Pečilsku. Z Dondýnn, 29. listopadu. (C B) »Rou terova kancelál« oznamuje z Tjencina 27. t. m. Do Taku přibylo více parostroj ůl p ro Rusy a bude jich užito na včínských železne cích. — V severni Číně je teď asi 7500 Angličanů (mimo čanchajské a honkonské) 15.000 Němců, 15.000 Japoneů, 15.000 Fran- couzů, 3000 Rusů (mimo mandžurské), 2100 Italů, 1800 Američanův a 300 mužů rakou ského vojska.

Válka jihoafrická.

Telegramy. Z Londýna, 29. listopadu. (Zvl., tel »Nár. Listů«.) Jak »Daily Mail« sděluje, r o s te hnutí protibrltské v kapské osad následkem ukrutností proti Burům páchaných Největší rozčilení jeví se zvláště v těch částecl kapské osady, jež za války ušetřeny byly vojen- ských operaci. Z Londýna, 29. listopadu. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« sděluje z Edenburgu ze dne 24. t. m.: Devet obsadil Devetsdorp, z čehož se soudí, že chce vnikniouti do kapske osady a opatřiti si náhradu pro své mužstvo mezi tamními Holanďany. Angličané prolo ob- sadili všechny brody přes řeku Oranži. Bon rozmnožení jizdy pokládá se za nemožno, aby Devet byl zajat. Z Kapska, 29. listopadu. (Reuter.) Gen. Knox dostal se kvapným pochodem De eve- tovi do fronty a zaujal postavení mezi ním a Oranžskou řekou. Z Kapska, 28. listopadu. (C.-B.) Minulou noc odjelaodtud hrstka u prchliků vracejíce se na sever. w. Z Londýna, 29. listopadu. Kap ské telegramy o rostoucí činno s Burů, a o zahájení bojůskapský c Holanďanů vzbuzuji vážné obavy Večerní listy prohlašují, že situace v jižn Arice vyža duje prý drastických opatření. Ne- postačují-li dosavadní zákony k potlačení vzpoury musf kapský parlament je přiostřiti, po případ musí prý býti ústava dočasně zrušena. Z Londýna, 29. listopadu. (C.-B.) Lor Roberts telegrafuje: Plukovník Barker, táhna do Dewetsdorpu a našed Bury v silném posta- vení, obořil se na ně prudce a ztratil 3 muže.

Plukovník Plumer napadl 500 Burů se- verovýchodně od Dewangendriftu a obešely jejich pravé křídlo. Burové ustoupili ztrativše 3° mrtvé Jiný anglický oddil na pochodu do Bethle hemu vrazil 23. t. m. na Bury v silném po stavení na Tligerklofu. Potuhoéi m broj skotská garda dobyla hlavního postavení! Ang i čané měli 2 mrtvé, mezi nimi poručíka, a 3 r něné, mezi nimi majora. Z Johannesburgu oznamuje Roberts ze dne 28. t. m.: Dewetsdorp, jenž byl 21. t. m od Burů napaden, musil se vzdáti 24., avšak 26 jej opět obsadili generál Knox. Tento nyní pronásleduje Bury. Podrobnýcho zpráv o tom není. Z Londýna, 29. listopadu. (C. - B.. Dle večerních novin došla sem dapeše, že pre sident Steijn byl raněn v šarvátcen s gene rálem Knoxem. Vojenský úřad nedostal žádnou zprávu o Steijnově poranění.

Totfvk zprávy „Nár. Listů. „Koalice,“ Z Vídně, 29. listopadu. Záhy p zprávě »Neues Wiener Tagblattu«, žen dojde k výměně čtyř členů kabinetu Körbrov a ministra financí dra. Böhma- Bawerku, ministra obchodu bar. Calla, ministra vy učování dra. Hartla a ministra spravedl nosti bar: Spensa Boodena jinými mi nistry a to parlámentáři, přichází víďeňsky zpravodaj »Pester Lloydu« s. předpovědi mnohem pronikavější. Mluví o chystaném prý obratu ve smysluc nové koalice. Jiné, nez byla v letech 1893 až 1895. Zátím jen o koalici v kabinetě, a právě proto, ze ji pokládá pravdě nepodobnou, věří v jeih možnosta n Všechno to jsou ohlasy pověstí a slechů které jsou tady rozšířeny, postrádají všal všeliké konkretnosti. Vypravuje se zde, že na místech rozhodujících přejí si prý míti nyní již proveden plán, ktery byl vůdcům sněmovních stran ohlášen hned po pádu ka- binetu Thunova a před nastolenímh vlády Clarovy, plán totiž koalice, ve ktere by se nalezaly zástupcové všech velkých stran a všech hlavních národů. V posledních dnech tvrdilo se, že takova koulice se připravuje, aby pr každou chrili mohla vstoupiti na kolbište,a že zkoumá se pro ni terrain atd. atd. Pozoruhodným, ale zároveň podezřelým momentem při tom je, že původ veškerých těchto versí, které jsou dokonce dolo žen kombinacemi o parlamentáříc o bou sěmoven, pro koaliční minister- stvo prý vyhlédnutých, je v táboře německé levice, a že všechny vznikly ze strachu, že by nynější rozhodně protičeský směr mohl v dozírné době byti nesli zasta- ven, alespon zmírněn. Tomuto strachu také referent »Peste Lloydu« dává projev. Jde o pouhopouho kombinace, které nemají zádné věcnosti.

Z Vídně, 29. listopadu. Dvorní rada v ministerstvu financi Matěj Hro nse k, který sem byl povolán za vlády hr. Thuna drem- Kaizlém — nyní přesazen je do Prahy Offieiosně se věc ta vykládá takto »Dvorní rada Hronek požádal již před ro kem, aby mohl přestoupiti zase do Prahy protože tam jsou na studiích jeho synove Nebylo všaku při finančním zemském ředi telství, jehoz byl dříve vrchním radou, žádné uprázdnéné místo. Nyní tam vakance nastal povoláním pana Formánka ke správnímu soudu. Pan Hronek dostane se tudiž na místo Formánkovo, ale nabude postavení sekčního chefa.« Podotýkáme opětně, že tak zní výo klad ofIici osní.

Volební ruch. Z Vídně, 29. listopadu. Volební výbor německo-pokrokové strauy ve II. okresu nabídi říšský mandát opět dvornímu radovi Karreisovi. Tento však prohlásil, že kandi- daturu nepřisímá. Z Černovic, 29. listopadu. (G.a-B Včera konána zde schůze rumunského ústřed- niho volebního výboru za předsednictví svob pána Jiřího Vasilka u přítomnosti přes 200 důvěrníků ze všech částí volebního okresu. Školní rada Demetr Isopesku vyhlášen všemí hlasy proti jednomu za kandidáta druhého volebního okresu páté kurie v Bukovině. Z hospodářství německého. Z Vídně, 29. listopadu. Městská rada se usnesla proti presidentu jednoty průmysl- níků rakouských Pastréovi zahájiti šetřenía výsledek jeho sděliti státnímu zastupitelstvu, by toto ex offo vzneslo naň žalobu pro urážku na cti. Pastré vytýkal totiž na včerejší valné hromadě svazu továrníků na stroje, litinu atd. městské radě vídeňské, že přes lacinější nabídky továrníků vídeňských zadala práce ve dvou případech průmyslníku pražskému a továrníku z Blanska. Na základě toho byla též valnou hromadou městské radě ví- deňské projevena nelibost. Pastré mimoto v konečné řeči své mluvil o protekčním ho- spodářství, které prý se nyní pěstuje na ví deňské radnici. K útoku na hr. Starzeúského. cz. Z Keakova, 29. listopadu. Vyše- (řování proti dělníku Szezypkovi, jenž, by zatčeu pro podezření, že je původcem atten tátu na okresního hejtmana Starzeúského mělo negativní výsledek. Szczypek dokázal svoje alibi. Revolver jeho prozkou mán byl znalci, kteří se vyslovili, že byli tak zrezavělý, že nebylo možno, aby z něho před nedávnem bylo vystřeleno. Také zatčený zedník Kaulikowski, o němž hr. Starzensk. udal, že jej poznal dle vysokých bot, doka- zuje své alibi tvrzením, že byl v kri tické době na voličské s ch ů z v Podgórzi.

Lvovský »Naprzód« prohlašuje, žer attentat na hr. Starzenského, jest činem osobní msty Uherská sněmovna. ch. Z Pešti, 29. listopadu. Dolní sně movna pokračovala v rozpočtovém ro- kování. První mluvil poslanec Košut, jenž pravil, že vyrovnání z r. 1867 se blíží svému skonu a samy vlády nabývají přesvědčení, že vyrovnání v nynější formé se zachovat nedá Po tři roky vůbec není žádného vyrovnání. neboť jeho ustanovení se neprovádějí a tak brzo provedena nebudou. Schází hlavní pod- mínka, totiž ústavně ovládané Rakousko. Řečník mluvil o jednotlivých otázkách vy- rovnání v ohledu politickém a vojenském a žádal mezi jiným za samostatné celní území. Nynější poměr Uher k Rakousku musí býti zrušen a na základě zákonů z r. 1718 a 1723 musí docíliti se vyrovnání na základě osobní unie. Strana neodvislosti nemá důvěry k nynější ani jiné vládě, jež by stála na zá- kladě vyrovnání z r. 1867. Proto nemůže povoliti rozpočet. Dovozuje, že místní úřady zvláště o volbách nedopustí, aby se usku- tečnily dobré úmysly ministr presidentovy Činí resoluční návrh, aby rozpočet nebralse za podklad podrobného rokování z příčin jež dosud uvedl. (Hlučná pochvala na krajn

levici.) roslanec Arunyl bude hlasovati pr rozpočet, ale důvá na uváženou, nebylo-li by lépe, opříti se zvyšování vojenských břemen Poslanec Komjathy nalehal na revis národnostního nákona a brojil proti rozpočtu Poslanec Mandel polemisoval s vče rejšími vývody Molnarovými a vyčítal zpá tečnietvívlidové strané maďarské. (Prudký od por s lidové strany.) Rozpočet přijme. (Po chvala v právo.) Zejkra se bude v rokování pokračovati Pešti, 29 listopadu. (C.B.) Justiční výbor posl. sněmovny sehíválil celou osnov v příčině konsulátních poplatků. Hr. Revertera. a. Z Říma, 29. listopadu. Listy div se, že audienci, kterou udělil dnes papež deputacím katolických škol římských a která se pokládá za projev na prospěch světské moci papežovy, byl přítomen také rakouský vyslanec u Vatikánu hr. Revertera. Studentské demonstrace. č. Z Bělehradu, 29. listopadu. Na zdejší vysoké škole trvají již delší dobu bour livé demonstrace proti profes soru správních věd Janu Jovanoviči poněvadž prý byl ustanoven pro tuto sťolici ač byli četní schopnější úchazeči. Dnes byla vysoká škola na tři dny zavřena.

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 29. listopadu. (C.-B.) V dnešn výroční schůzi svazu rakouských průmyslniků předseda Pastré podával jednatelskou zprávu, v níž děje se mezi jiným také zmínka o poptávce mezi prů myslníky, z nichž většina připisuje hospo- dařský úpadek všeobecné poli tické situaci a národnostním různicím. Předseda nabádal členy svazu, aby o říšských volbách volili — dle svazového provolání. — jen kandidáty, již budou vynasnažovati se o dělnost par- lamentu. Po schválení zprávy referoval tajemník dr. Auspitz o stáv hovém pojli što- vání. Výroční shromáždění svazu průmysl níků přijalo dále návrh žádající, aby zru- šeno bylo nařízení ve příčiné poplatkův při převodech jmění, dále návrh ve příčině osvobození »tichých společníkův« od daně důchodkové, konečně pak i resoluci ve pří- čině zřizování rodinných akciových společ- ností a zmírnění daní akciovým společno stem. Carova chorobn. Z Livadie, 29. listopadu. (C-B.) V 1i hod. dopol. oznamují: Car strávil včerejšel dobře a přes den asi hodinu spal. V 9 hod- večer byla teplota 36.4°, tepů 68. V noc spal nemocný velmi dobře a ráno byl čilý Sil přibývá. V 9 hodin ráno byla teplota 36.2°, tepů 60 F. Z Petroliradu, 29. listop. Dne nedošly z Livadie autentické zprávy o cho- robě carově. Byla od začátku lékaři roz- poznána jakožto střevní tyf. Rozpoznání bylo také nade vši pochy bnosť vědecky ziištěno

V Jaltě je bakteriologický ústav, kde od po- čátku nemoci carovy se děly pokusy s krví carovou. Pokusy nejprve nezjištěny tyfovy bacily. Teprve v posledních dnech nabyli lé- kaři, kteří pokusy řídili, jistoty, že se jedná o střevní tví, jaký se často objevuje na Krymu. Při tyfu tom jeví se hojně potua krise jest obmezena na jeden den. Tento kulminační bod nemeci carovy byl překonán již minulé neděle. Kdežto dřívější teplota se pohybovala vlnitě nahoru a dolů, ale přece jen vzestupně, nyní jí stále ubývá. Nikdy, ani v době větší horečky car vědomí ne- pozbyl; byl stále trpělivy, i když nemocse horšila. Nyní již jeví car zájem také pro věci vzdálenější. Carovna po celou nemoc carovu byla jemu po boku a sama až do dneška jej ošetřovala. Nemoc dle soudu lé kařů nemohla míti ani příznivějšího průběhu. jsou však nyní ještě obavy v příčině mala- rie, která touto roční dobou v Livadii a Jaltě častěji se naskytuje. Lékaři radí proto carovi, aby se opět na sever odebral.

Francouzská sněmovna. Z Paříže, 29. listopadu. (C.-B.) Sně- movna ukončila dopoledne rokování o ná- mořním rozpočtu a začala jednat o rozpočtu ministerstva orby. V odpolední schůzi poslanec Denis dotazoval se vlády, co by soudila o roz- hodčíím málezu ve prospěch Burů? Ministr zahraničných věcí Dlelca sse nenahlíží, jaký by byl prospěch, kdyby se zahájilo rokování o tomto dotazu. Zvláště v zahraničné politice může se státi zbytečné někdy zrovna nebezpečným. Poslanec Denis trval na zahájení de- baty, ale po rozkladu předsedově přece svůj dotaz odvolal a učinil návrhe »Snemovn je povděčna, mohouc ubez pieči ti presidenta transvaalské repu- bliky za jeho návštěvy ve Francii svou uctivou příchylností.e Návri ten byl přijat jednohlas ne a hned potom odebrala se deputace skupiny národní obrany ke Krügrovi, oznámiti mu sněmovní votum. Sněmovna přijala dále osnovu na zru- šení zprostředkovatelských kanceláří pro děl níky a zřízence.

Z rumunských sněmoven. Z Rukurešti, 29. listopadu. (C.- B. Sněmovna zvolila 105 ze 121 hlasů Jiříh Kantakuzena za předsedu, Economa Dela vranca, Camoraschenza a Pona za, místo- předsedy. Kantakuzene děkoval a dovolával se obětavosti poslanců pro blaho a velikost vlasti. (Pochvala.) Senát zvolil 74 hlasy proti 18 hlasůn Boesesca za předsedu. Krüger ve Francii. Z Paříže, 29. listopadu. (C.-B.) Krüiger opustí v sobotu Paříž a odjede do Kolína n. R., kdež v neděli prodlí. Do Berlína při átaný danoledne. S. Z Brusselu, 29. listopadu. »Solr«, jehož používá transvaalská vláda ke svým projevům, sděluje, že mezi Paří'zí, Bl er- línem a Livadií je čilá výměn depeší, od které závisí, pojede-li Krüge na místě do Haagu do B erlí na. R Z Paříže, 29. listopadu. Dnes při jal Krüger mimo jiné též prince Jindřicha Orleanského. Princ pravil: »Děkuji Vám, že jste mne přijal. Jsem šťasten, že jakoo Fran- couz a republikán mohu Vám vysloviti své nejuctivější sympatie pro věc Burů.« Krüger odpověděl »Doufám v boha, že spravedlivá věcBurů bude triumfovati a jsem šťasten, že stará francouzská rodina, jakou je Orleanská, s ostalními Francouzy projevuje sympatíe naší věci.« Nový německý vyslanec v Pařížl. Z Berlína, 29. listopadu. (C.B. V dobře zpravených kruzích proslýchů se že pařižským vyslancem (místo hr. Münstera) stane se dosavadní petrohradský vyslanee kn. Radolin. Jeho jmenování bude záhy prohlášeno. Německá staníce v Rudém moři. Z Cařihradu, 28. listopadu. (C.-B. O zřízení německé uhelné stani ce nao strově Kumu v Rudém moři tvr se v mimoněmeckých kruzích, že výsledkem vyjednávání bylo povolení, že Němci mohou skládati na ostrově uhlí, avšak skladiště musí se považovati za turecké.

Sněmecké strany prohlašují posilivně že se zde tenkrát o té věcř nevyjednávalo a ubezpečují, že německý vyslanec neměl proč zmiňovati se o tomto předmétu v po- slední audienci u sultána. Celá záležitost je prý pro zdejší Němce odbyta. Německý císař zase nluvil. Z Tangermünde, 29. listopadu (C.-B.) Německý císař měl při odhalování městského pomníku císaře Karla IV. asi ta- kovouto řeč: Je prý přesvědčen, že dnešní den poskytl mu příležitost ukázati město v jeho starém významu v Marce. Poloha města a jeho vývojnost poutaly již ve středověku římské císaře, takže císai Karel IV. přijel z krásného jihu na ne- hostinný sever a vystavěl zde krásný zámek. Jsme povinni podivuhodnému na- dání tohoto císaře pro věci, jež teprve nyní nás moderní lidi zaměstnávají, abychom jelo památku z minulosti vyhledali. Jak často as uvažoval císař na břehu Labe za ložení severní říše, jejížo zákla- dem by bylo Labe. Že v tom směru něco zamýšlel, dosvědčuje jeho vyjednávání s hansou. Kéž by dnešní den roznítil intere zdejší mládeže pro minulé děje města. Jen studováním dějin a zachováváním tradicí posiluje se vědomí národní. Rád by, a by co Karel IV. s Tangermündem za- mýšlel, uskutečnilo se za vlády jeho nebo jeho nástupcu Před kompromissem mezi Spoje nýmí obcemí a Porteu. Z Washingtonu, 28. listopadu. (Reu- ter) V námořním úřadě prohlašovali dnes, ze výprava vojenské lodi »Kentucky do Cařihradu (resp. Smyrny) neznamená žádné nepřátelství. Dle dosavadního vyjednávání mezi ame- rickým zástupcem a Portou, je prý naděje, že docílí se kompromissu o missionář- ském požadavku i charputské konsulské exsekvatuře. Z Tokia, 29. listopadu. (C.-B.) Nový anglický vyslanec Macdonald přibyl sem dnes z Číhy.

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 29. listopadu. (C.-B.) V a ketě pro terminový obchod obilln vyslýchána dnes VIII. skupina znalců. Exp. Hohenblum vyslovil se proti terminovému obchodu, protože jeho napomáhání vývozu nemá žádnou důležitost, neboť pšenice se vyváží jen někdy a málo a žito, oves a kukuřice se při- vážejí. Ječmena se termínový obchod bursovní nelýká. Rakouští zemědělci a také zemědělská společnost uherská jsou proti terminovému obchodu bursovnímu, jenž tísní obilní ceny, a napomáhá jen spekulací a ohrožuje spole- čenstevní skladiště. Žádá lepší složení rozhod- čích soudů bursovních a omezení bursovní samosprávy. Exp. Seyfried považuje termí- nový obchod rovněž za škodný; protože nadr- žuje arbitrážnímu obchodu. Exp. Weish u snažil se vymluviti špatné stránky terminového obchodu a jednal o differenčních obehodech. Rokování zúčastnili se dále experti Stei- ner, Tallinger, Rassin z Černovic Thlorsch z Prahy, jenž žádal za obmezení termínového obchodu na členy bursy neb na obchodníky s obilím z povolání, jinako že- obchodomá býti nepíllastný m, začež by nesmělo býti námilek differenčních. Po- slední expert žádal též, aby k znamenání kursů i zemědělci byli přizváni. Na to bylo rokování přerušeno. st. Ze Štyrského Hradce, 29. listo- padu. (Zvh. tel. »Nár. Listů«t) Pi vol v ar v Gloes u má čistého zisku 660.976 K. Divi- denda vyplácena bude po 28 K na akcii- st. Z Pešti, 29. listopadu. (Zvl. tlgr. »Nár.

Listů«v) Na trhu prodalo se 16.000 metr. centů. Smýšleníchabé. Platila: p šenitc e tisská 79 kg K 7.60, 78 kg K 7.40 s přísadou, 77.4 ke K 7.35, 76.5 kg K 7.15 snětivá, 73.5 kg K 6.75, peštská 78 kg K 7.40, 77 kg K 7.20, makovská 78 kg K 7.3813, adská 76 kg K 7.27 1/2, stolno-bělehradská 76.5 kg K 7.321/2, vašar- helská 77.5 kg K 7.35 na čtvrt leta; ž i to K 6.80, ječmen K 5.70, oves K 5 .35; ku- kulřice K 4.70. Termínový obichod byb mdlý n prodeje. K večeru znamenala: pšenti c e na duben 1901 K 7.36, žito na duben 1901 0 7.14, o ves na duben 1901 K 5.54, ku kulři ee na květen 1901 K 4 91, ře p k a na srpen 1901 K 12..95. Sádlo po K 59.50; slanina 4díl. po K 46.—. Jiné zboží beze zmény. Počaslí pochmurné. em. Z Pešti, 29.istopadu. Rothischil- dovské družstvo, jež před několika dny přejalo za 30 millionův uherské renty plapí- rové, odprodalo tuto do dneška již úplně. x. Z Londýna, 29. listopadu. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Z podnětu chilské vládyo byl zřízen kartel na výrobu a prodej c hils kéhe ledku. y. Z Nového Yorku, 29. listopadu. Kartel kukuřicový dorozuměním baissieru zakončen. Následkem toho klesla kukuřice na 41. Z Hřa de Janeiro, 29? listopadu. (C.-B.) Lhůta, do níž zboží a označením v por- lugalštině smi se ještě do Brasilie dovážsti, pro- dloužena do 31. prosince

Národní hospodář. Kožní průmysl na letošní světové výstavě v Paříži. Podává inženýr chem. Josef Jettmar, majitel lu- čební laboratoře v Hradci Králové.

Slušné zmínky zasluhuje koželužská výstava italská, rozdělená ve dvě skupiny, jednak u stát- ního pavillonu na Esplanadě Jhvalidů, jednak v pří- pojkovém pavilionu na Peli Marsově. V prvé je také velmi pěkná výstavka obuvi; málo kdo ji asi nalezl ve spletitém bludišti nesčstných budov. Na obou místech jsou bohaté kollekce rychločiněním svéto- známé firmy Fratelli Durio v Turině, vysta- vující všechny druhy usňové od skopovic a kozin (také s chlupem), k teletinám a krajinám a k usním postrojovým, válcovaným podešvichm a těžkým ne- upraveným řemenicím. Jsou to výrobky prvého řádu i velmi dokonalé a kdyby firma nebyla všude známá svým rychločiněním »Velocitan«, kažlý by myslil, že pracuje po způsobu starém; má tu také holové řemeny, trubky spirálové s koženým povlakem a m.j. Zlatou medaillí byli poděleni Fratelli Bona- mico v Suecri di Carlo-Bra (vachy částečně v půlích, částečně v jádrech, nejspiše kombinovaným způvobem vyčíněné, pěkného řezu, světlé barvy a krásně upravené), Eredi d'lsaca Limi Leo Norsa v Brescii, Milámě a Mantově (v sudě tříslené domácí vachy, dobře činěné, světlého líce a pěkně upravené; extraktem činěné podešvice nedosti zvednuty) a Lepetit Dollfussá Glausser z Miláma (odbarvené exlrakty suma- kový, knštanový a citiivkový, dále skopovice, koziny a vachy vyčiněné, velmi pěkné).

Jest tu také aboží prostřední i dosti chatené, jež asi na venkově italském má odbyl. Ta platí i o italském obuvnictví, velmi krásně pre- sentuje se na příklad obuv pro pány a dámy Ferdinanda Jogliatia v Padově, který obkládá hnědou i černou obuv bílou usní, což činí pěknější dojem, nežli obuv celá bílá, Giuse p pe Anghileri Figli v Leccu a Giuseppe Ferraguti v Calzature dí Lusso vyrabějí obuv horskou, těžkou, ale trvalou a elegantní. Obuv továrny Ammendola Salvatore v Turině jak pro pány tak pro dámy pěknému zboží ameri- ckému v ničem nezadá. V oddělení strojnickém vystavaje pod firmou ně- meckého svazu řemenářského jenom malo firem, ale výstavka tato zaslouží plné pozornosti. neboť je tu nejlepší zboží tohoto obora. Sbírka zboží výtečného firmy Fr. MölIer G. m. b. H. v Brackwede chromočiněných řemenů. Výrobu tuto zavedl náš krajan, p. Fr. Veselý, nyní tech, správc Vošňákovy továrny v již. Štyrsku; také ředitelem to- várny Moellerovy je Čech, totiž p. Arnošt Polák z Roudnice. Franz Pretzel á Cie v Berlině Otto Gehrekens z Hamburku vystavilí nádherné kollekce řemenic a rozmanitých řemenů a jiných technických potřeb z nich zhotovených. Prvý vysta- vuje řemen 1.8 m. široký a 14 mm. eilný, jenž prý již 19 let pracoval a dosud ve slušném stavu se na- lezá. Gehrckens má tu řemen 50 mmu široký, 3—4 mm. silný, který prý převáděl 82 koňských sil, kdežto se obyčejně počítá rozměr patnáctkrát takový; vedle mohutného řemene, končicího ve volovici, jež