1
masthead
2. ledna 1901.
5
article
petem tam, kam cválá říšský německý kůň se
svým kopytem. Tak prorokuje na př. »Neue
Froie Presse« v novoročním čísle: »Vedoucí
postavení Němců bylo v Rakousku ukázáno
přírodou. . . Dvacáté století nebude náležeti
absolutismu, nýbrž ústavním panovníkům a ono
nskuteční povolání německého národa: chrániti
Rakousko jako útulek všech národů na něme-
čkém podkladu ().«
Vizme, co o těchto ochrancích Rakousk
píše jich nejlepší přítel, »Pester Lloyd«: »Jest
smutné a zahanbující, že mezi rakouským
Němci není dnes ani jediného vůdce, jenž by
vynikal nad prostřednost a mohl svou autoritou
mysli lidu k sobě obrátiti a řídití; je to smutno
i vzbledem k nezbytným následkům. Nej-
horší nepřátelé Němeů nejsou Če
nové, jsou to Němci sa mi.
Od té doby, co se bývalá ústavověrná stran
zbavila mužnosti, zahostila se mezi Němci vášeň
sebepotírání, jakoby příklad strany účinkoval na
celý národ. A nejvíce pozoruhodno jest to, že
tehto rozkladný proces děje se právě za nej-
silnějšího akcentování národnosti. Dokud pano-
valy ještě idey politické, nebylo mezi Němci
takových reakcionářských frakcí, jako nyní. Vý-
bojný klerikalismus, antisemitská s uro-
vost, barbarství, pronásledující umění a
vědu, chrpový vandalismu s vznikly a
zmohutněly leprve za výhradného kultu německé
párodnosti. Tvrdí se sice, že jazyková nařízení
vnutila Němeům nejkrajnější boj ale babylonský
matek panoval mezi nimi před vydáním oněeh
narízení právě tak, jako nyní, když ona nařízen
odvolánu a neni možno na ně se vymlouvati..«
A těmito krásnými vlastnostmi obdaření Němei
chtěji býti podkladem budoucího Rakouska
Krásné vyhlídky!
Němec
Lloyd
Něme
Rakousko
Neue Froia Presse
6
article
V Praze, 1. ledna. Sloučeni Sto
jalovčíků s polskými lidovci-
Lvovský »Przedswit« sděluje, že za posledníh
znosdání haličského sněmu P. Stojalovský
unavřel s lidovci následující úmluvu: 1. Lidovei
Revakovič, Vyslouch, Stapiňský, Bojko, Sred-
ňavský, Bernadzikovský, Vójeik a Krempa při-
jimaji program křesťansko-lidový (P. Stojalov-
ského); 2. v orgánech strany nedovoluje se
Stojalovčíkům psáti níčeho proti lilovcům a na-
opak; 3. všechny volby mají se konati spoje-
nými silami; 4. kandidatury mají se vyhlašovat
po obapolné dohodě; 5. volební schůze maj
se konati společně a referáty mají se rozděliti
mezi přívržence obou stran. Úmlava tato před-
ložena 23. prosince v Krakově výkonnému vý
boru strany P. Stojalovského a byla vesměs
schválena. Zároveň usneseno, že Stojalověíci na
říšské radě zasednou společně s lidovci a s Brei-
terem a zaujmou tam stanovisko opposiční.
P Stojalovský
Stapiňský
Bojko
Sred
Krempa
P Stojalov
Brei
Praha
Krakov
Lidovei Revakovič
Vyslouch
křesťanskýlidový
7
article
V téže věci poznamenává krakovský »G
Nar.«, že kromě Kubika, jenž byl zvolen do
říšské rady ve venkovských obcích Biala- Živec
a hodlá se vzdáti mandátu, aby se uprázdnilo
místo pro P. Stojalovského, projevil ocholu
vzdáti se též mandátu ve prospěch vůdce li-
dovců Stapiňského poslanec Olševský, zvoleny
ve čtvrté kurii bocheňské.
kesti, 27. prosince. (Pracovní ptogr a
uhorské sněmovny.) P
nastane poslední obeour uncn
ším složení. Sněmovnu čeká však ještě vyřizení ně
kolika důležitých návrhů zákonů. Kromě projednání
rozpočtu na r. 1901, jenž před vánocemi vyřizen jen
z části, bude nutno projednati ještě predlohu o re
visi zákona o inkompatibilitě, zákon o vicinálních
dráhách a zákon o zjednodušení státní správy
Vsechny tyto návrhy budou vládou dodány sněmu
za debaty o rozpočta.
Z Pešti, 27. prosince. (Čtvrté pravo
slavné biskupství v Bosně.) »Pester Lloyd-
otiskuje znění zakládací listiny nového pravoslav-
něho biskupství v Bosně, jehož sídlem bude Baňa-
luka. Když si byl sarajevský arcibiskup vyžádal svo-
lení cařihradského patriarchy jako vrchní hilavy církve
bosensko-hercegovské k rozdělení sarajevské eparachie
ve dvě samostatná biskupství, vymohl si prostřed-
nictvím bosenské vlády též sankci panbvníkovu, již
se novému biskupství dostalo dne 14. ledna 1900
Nová eparchie bude objímati kraje biňalucký a bi
hačský, Dude míti 13 protopresbyterištů a 134 fary
Důchody novému biskupu, jímž jmenován Eugen Le
tica, opatři vláda bosenská.
Zprávy ze Slezska.
Kubik
P Stojalovský
Olševský
Eugen Le
Biala
Pešť
Boseň
Baňa
Slezsko
G Nara
Pester Lloyd
8
article
Někteří lidé pojednou nechájou, že možno
válčiti s Poláky o některé osady na rozhraní
jazykovém, a při tom ve věcch politickýeh
býti s nimi za jedno. Jsou to ldé, kteří jindy
třeba s čerten by se smlouvali, jen aby měl
nějaké své, to jest odehylné stanovisko od
ostatního světa českého, ale shola polsko-česká
ve velkých otázkách politickýc jim pojednou
nevoní. Kolik je Čechů na Tišínsku? Sotva
75.000! Poláků však 180.000! Jaký smysl
měla by tedy samostatná kanddatura česká v
IV. neb V. kurii na Těšínsku? Jedině ten,že
by po případě odřezancc mohl zvítězit.
Co je to odřezanec? Na Momvě a ve Slezsku
odrůda dosud velmi známá, dověk původu če-
ského nebo polského, který rěmecky třeba ani
neumí a přece ve všem jde s Němci. Takovým
odřezancem byl Pítrík, původu českého, tako-
vým odřezancem je Chlebus, původu pol-
ského. Je k tomu zapotřebí zvláštní mravní
uzpůsobenosti, namlouvati českému obecenstvu,
že sten Chlebus není tak zlý«. Zrádce —
není tak zlý, člověk, který na říšské radě by
byl pouhým stínem pana hr. Leonharda Demla,
zpupného skůdce všeho českého a ten není
tak zlýl
To věru svět se už nyní jinak točí. C
jindy bylo záslužné, nyní je směšné, a co jindy
bylo ničemné, nyní — snení tak zlé«; hloupost
je volit dle úmluvy ve IV. kurii dra. Jana
Michejdu, v V. kuril rolníka Stwiertniu,
ale »chytrost« je volit kandidáta německého
kasina v Těšíně.
Pravda, Poláci v Moravské Ostravě nectně
ce k nám zachovali. Ale z toho pořád ještě ne
následuje, že by se hanebnost měla stát insti
tucí, které by se měli kořit také Čechové.
Polák
Čecho
Němec
Pítrík
Chlebus
Leonhard Deml
Michejda
Stwiertnio
Těšínsko
Těšín
Ostrava
poloský
9
article
Polské taktiky v M. Ostravě lze zcela jinak vy
užieovali. Poláci přistěhovali se nedávno
do M. Ostravy a vystavěli si tam »Polský dům«
Z toho nsleduje přirozeně, že my nikterak ne-
dotkneme se bratrských cítů polských, kdyžsi
svou posici českou v Těšíně upevníme.
Těšín býval český, v tomto stoleti se po-
němčil, v téže době, co čeští protestanti na
Téšinsku se popolštili. Průběh popolštění
je znám. Od dob kněze Liberdy těšínští
protestanti měli stálé styky s protestanty pru-
skými. V Čechách protestantství skorem vy-
haslo, kněží nebylo než v Prusku. Ale ne če-
ských, nýbrž polských. Do Těšinska přicházeli
k českým protestantům pastoři z Pruska,
kteří uměli polsky. Polštili nám české pro-
testanty na Těšínsku napřed mimoděk, později,
za superint. Otta úmyslně. Když se české
kancionály a bible věřícím odnímají a za polské
vyměňují, to už není bezděčně popolšťování, to
už je systém. Bohužel prolestanté čeští vůbec
toho nepostřehli, a když Čechové konečně za-
čali si všímat poměrů na Těsinsku, bylo už
pozdě, neboť to už dr. Theodor Haase mě
dvacetiletou činnost za sebou.
České kdysi protestanty na Těšínsku jsme
už ztratili, a to neodvratně, ale neztratili jsme
právo na město Těšín, kde musíme mít silnou
přední stráž, která brání přístupu k Frýdecku
i k uhelné oblasti fryštácko-bohumínské. Jindy
Poláci s nepřátelskými hrozbami dotazovali se:
co chcete s českými spolky v Tě-
šíně? — A co vy, bratři Poláci, chcete
s polskými spolky v Moravské Ostravě? Za-
řizujete se na naší půdě po domácku za dobrým
úmyslem? Nuže dobře, my za stejně dobrým
úmyslem musíme upevňovat svou posici ve
městě Těšíně. Vedle dobrého úmyslu máme
k tomu také šest set let staré právo. Vy, bratři
Poláci, zajisté nám budete pomáhat, abychom
staré, nikdy nepromlčené právo si uhájili!
Polák
Liberda
Ott
Čecho
Haas
Ostrava
Těšín
Čechy
Prusko
Těšínsko
Frýdecko
polský spolek v moravský Ostrava
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V. V. Komarov o Polácích.
V. V. Komarov uveřejňuje ve svěm orgáně
»CT« dva své články o polské otázce
Rusku, které se nám zdají míti programovou
důležitost a naznačovati, jak si v Petrohradě
představují další práci ruské politiky v carství
polském, jež nyní dostane nového generál. gu-
bernátora.
V článcích těch nejprve radí se Polákům, aby
se zhostili všeho zjevného i tajného odporu na-
proti Rusku a smířili se s myšlenkou, že stá
jejich přestal býti a na vždy nerozlučně sply-
nul s Ruskem. O svůj jazyk a národnosť ne-
musejí se při tom báti. Je známý a nepopíraný
fakt, že polská národnosť pod Ruskem zmohut-
něla, že nejlepší polští spisovatelé XIX. stol
pošli z ruských Poláků, že polská žurnalistik
v Rusku je vyvinutější, než v Haliči nebo Po-
znaňsku. »Mají-li Poláci jako národ budoucnost
mohou ji míti pouze v bratrské jednotě s náro-
dem ruským a v poznání té důležité úlohy,
kterou Prozřetelnost určila Slovanstvu«.
Dále píše: Ruský stát ovšem nemohl ne-
chati bez trestu vzpoury, které v Polsku pro
němu byly ustrojeny; ale Rusové nikdy neza-
pomněli, že prostý polský lid k nim nenávist
nechová a sporů s nimi nevyhledává a že pol-
ské bouře bývaly následkem agitací z ciziny.
Avšak »tresty, kterých se Polákům dostalo za
revoluce, nejsou ničím naproti jinému zlu —
naproti stržení německé kolonisace do polských
oblasti. Nad polským srdcem stojí germanisátor
Němec, jenž nikdy nespí a vykořisťuje každý
spor Poláků s Rusy k ukrocení své nenasytno-
o se Mkuláši I., že mu Poláky na
zkrotí, pustic mezi ně davy svých kolonistů.
V V Komarov
Polák
Rus
Němec
Mkuláša I
Rusko
Petrohrad
Halič
Polsko
11
article
Car Mikuláš I. nabídnutí zamítl, ale po po
vstání r. 1863 němečtí kolonisté vedrali se do
Polska přece a do dneška utvořili si v něm dvě
mohutná střediska: Loď a Sosnovice.
Rozvinuv Polákům takový obraz před očima.
autor zavírá: »Jen na ňadrech Slovanstva av
bratrském svazku slovanského světa Poláci mohou
najíti sobě i světový význam, i slavnou budou-
enost. Ti, kdo pozdvihují polskou ruku prol
Rusku, jsou skuteční nepřátelé polského národa.
Rusko žádá od svých Poláků, aby nebyli proti
ruskému státu, ale proti polské národnosti a ja-
zyku Rusko nikdy nebylo. Sám car Mikuláš II.
za posledního svého pobytu na Visle tázal se,
zpívají-li se polské národní písně v obecných
školách a řekl: »Musejí se zpívat!« a v písn
národní, jak známo, zavírá se duch národní.
Polský národ, pravidelně se rozvijející, je sym
patický Rusku. Polský národ na Vísle, Varte
a Prosně je prvou hradbou Slovanstva prot
germanisaci. Poláci jako Češi jsou přední stráže
Slovanstva, jsou kozáci Slovanstva naproti pan
germanismu, Avšak dá-li se polský národ zne
užíti od cizáků naproti Rusku, dočká se nepo
chybné a konečné záhuby místo slavného stát-
ního života.«
S naší strany poznámek netřeba a myslíme,
že by Slované podál stojící nepřispěli k blahému
rozřešení polsko-ruského sporu, kdyby do něho
jakkoli zasahovali. Spor ten je přiliš delikátné
povahy a obě zúčastněné strany musejí si jej
vyříditi samy. Slované mohou si jen přáti, aby
se to stalo v duchu slovanském, ve smyslu prin-
cipů slovanských. Bude-li polská otázka v Rusku
tím způsobem rozřešena, vzejde z toho ohromný
prospěch všemu Slovanstvu, na jehož těle rusko-
polský spor jest nejbolestivější ranou.
Polák
Mikuláš II
Čech
Slovan
Polsko
Rusko
Visla
Mikuláš I
12
article
Reorganisace dobročinnosti ve
Slovanském spolku petrohradském
Nedávno německé listy přinesly potěšlivou
pro sebe zprávu z Petrohradu, že tamní Slo-
vanský spolek zastavil udilení podpor slovanské
mládeži, studující a učící se v Rusku. Dle
mínění těch listů Slovanský spolek slovanské
mládeži vůbec nikdy hmolně pomáhati neměl,
a měly by pravdu, kdyby účelem Slovanského
spolku bylo dělati to, eo by si přály ně-
mecké listy.
Z dopisu nejmenovaného člena řečeného
spolku do vídenského »Slovanského Věku« vy
svitá, že jde o reorganisaci spolkové činnosti
v té příčině a nikoli o zastavení podpůrné čin-
nosti vůbec. Spolek dosud udilel značné summ
na podpory slovanské mládeže, ale podpory
přinesly zřídka žádoucího ovoce. Nejčastěji pod-
porovaní dělali ostudu svému národu, poku
byli v Rusku, a ostudu Rusku, když se vrátili
domů. Je třeba vychovávati pracovníky pro
slovanskou myšlenku, ale takovým pracovníkem
není každý, kdo se Slovanem narodil. Je k tomu
především zapotřebí hlubokého přesvědčení a
jistého »svatého ohně«. Proto musí býti při-
hlíženo nikoli k množství podporovaných, nýbrž
k jejich jakosti. Toho by se nejspíše dosáhlo
zřízením přísného konkursu mezi všemi jinochy.
ucházejícími se o podporu Slovanského spolku
Petrohrad
Rusko
13
article
Budoucnost Černé Hory.
»Iler. BĚ« ještě jednou se vra-
cejí k významné pro Černou Horu události, že
kníže Nikola přijal titul velikého knížete a krá-
lovské výsosti. Podav přehled zásluh, kterých
si veliké kníže Nikola dobyl o pokrok Černě
Hory zvláště za krajně nepřiznivých okolností,
do kterých Černá Hora i celý srbský národ
vrženy byly berlínským kongresem, list končí:
Pro nás Rusy Černá Hora a její panovník jsou
něco svého, rodného, blízkého, krev z naší
krve, maso z našeho masa. Všecko Rusko o
malého do velikého jako jeden muž jest ubez-
pečeno, že, bude-li zapotřebí, historické hnízdo
sokolů černohorských v budoucnosti jako v mi-
nulosti osvědčí své junáctví naproti každému
nepříteli. V té příčině Evropa není v žádných
pochybnostech. Rusko se má k Černé Hoře
jako ke svobodnému, příbuznému a spojenému
státu. Vzájemná láska spojuje oba národya
jich panovníky. Dcery velikého knížete Nikoly
vychovány byly v Rusku a dvě z nich staly se
sňatkem velikými kněžnami ruskými. Jedna
z nich stala se královnou italskou. Slovem,
v mezinárodní společnosti veliké knížectví černo-
horské zaujalo vážené místo. Před nímje
světlá budoucnosť, neboť v něm slily se síla
jednota vlády, junáctví s patriarchalnými
ctnostmi svěžího a nedotknutého národa.
Iler
Rus
Nikola
Rusko
Evropa
spojený stát
14
article
V Praze, 1. ledna.
Praha
15
article
Nejnovější nařízení varšavské
policie.
Polské, německé a rakouské vládní listy s
obzvláštním potěšením uveřejňují nařízení var-
šavské policie, aby všecky, i nejdrobnější tisko-
pisy a litografie byly před vydáním na veřejnos
předkládány policii ku schválení, a to v ruském
originále, podle něhož teprve může býti pořízen
překlad polský nebo jiný, jen ne židovský. Ně-
které z těch listů se tážou, co tomuto nařízení
říkají »Národní Listy«. Povíme upřímně. Naří-
zení takové, bylo-li skutečně vydáno, odporuje
duchu, v kterém království polské bylo spravo
váno knížetem Imeretinským z vůle cara Miku-
láše II. Možná, že po smrti kn. Imeretinského
objevila se ve Varšavě jistá reakce, jež ale za
jisté dlouho nepotrvá, protože car Mikuláš II.
brzy si najde schopného státníka, který byv
království polském jeho záměry prováděl tak
věrně a přesně, jako činil kn. Imeretinský. Že
car bude ve své smířlivé politice naproti Polá-
kům pokračovati, o tom po jeho uzdravení ne-
může býti pochybnosti. Proto myslíme, že není
třeba rozčilovati se nařízením varšavské policie
»Národní Listy« nikdy nehájily policejn
libovůli ani zdejší, ani cizí, a proto otázky,
nám položené byly vic, než nemístné: byly po-
šetilé.
Mikuláš
Varšava
Imeretinský z vůle car Mik
16
article
Německé hanebnosti v Číně.
»Londýnské »Times«, tedy list, proti Ně-
mecku nikoli zaujatý, záznamenává opět některé
z brutálnosti těch. V Čantanu Němci sami
osvobodili »boxery«, generálem čínským Mejem
uvězněné a uložili pak městu přilišnou kontri-
buci válečnou. — V Yunsinu znás il nili
ž11 vojáci,ženy a pobili pal
77 bezbranných sédlákův a poliefstův,
mezi nimiž i jednoho křesťana, kd yž
byli městu před tím velikou kon-
tribuei válečnou uložili. — Pod-
důstojník čínského vojska Eubei, jenž usmrtil
německého vyslance Kettelera v Pekině, odsou-
zen nyní k smrti. Rozsudek byl odkládán v
»slechetném« úmyslu, aby z Eubeje bylo vyzvě-
děno více o jeho spoluvinnících. Sluší pozna-
menati, že Eubej střeliv po Kettelerovi
vykonal jen rozkaz svého před-
staveného, jemuž se nemohl vze-
příti. Poprava vykonána bude na místě, kde
byl Ketteler zabit, v třídě, kteráž jest nyní dle
něho přezvána.
Ketteler
Čína
Čantan Němec
Pekina
Times
17
article
K Panamě v Německu.
Řadu Panam a Panamiček v Německu měl
jsme potěšení v poslední době zaznamenati.
12.000markovou afféru Posadowského, uplácení
listův a státníkův anglickým kapitálem, aby proti
Burům zaujali postavení, uplácení vyšších a nej-
vyšších úřádníků v afféře Sternbergově. Také
již na jiném, náležitém místě vytkli jsme ohyzdné
zjevy, jež vyšly na jevo při krachu některých
tak zvaných hypotečních akciových ústavův.
K těmto jen mimochodem některé dodatky za-
znamenáváme. Ještě v roce minulém na přiklad
vykazovala »Pruská hypoteční akciová banka«
s odvislou od ni »Bankou pro úvěr pozem-
kový« čistého zisku 200.000 marek a v letech
dřivějších nesla až 13 proe. Na tantiemách vy-
platily obě banky v jediném roce 250.000 m.
Dnes je zachvacuje ale krach. Akcie prv
banky měly loni kurs 132, dnes 41, akcie
druhé banky mají dnes dokonce kurs 5 marek,
jsou tedy téměř bezcenny. Dnes ovšem brání
se i dvůr i hofmistr císařovnin Mirbach zuby
nehty proti výtkám, že důvěru v banky ty po
silovali! Úpadek nynější jest ale vzhledem
ke všemu, co umělého dosud bylo v hospodář
ském rozmachu Německa, pravé mene tekel pro
budoucnost!
Poslání Bülova u dvorův jiho-
německých.
Zajímavá verse sděluje se dodatečně k po
slední cestě Bülowa po dvorech jihoněmeckých
Bavorsko bylo rozmrzeno chovánímse
Pruska za Hohenlohova kancléřství v různých
otázkách, zvláště pak s nesvoláním říšského
sněmu před výpravou do Činy. Virtembersk
sdílelo toto roztrpčení. Nový kaneléř byl proto
Vilémem II. vyslán k jihoněmeckým dvorům,
aby roztrpčení to rozptýlil a když se muto
podařilo (skutečně ?), byl za to Vílémem II. ne-
dávno uděleným vysokým řádem vyznamenán.
Bur
Sternbergův
Bülow
Prusek
Hohenlohův
Vilém
Panama
Německo
Bülov
Bavorsko
18
article
Z říše Viléma II
V jediném měsíci listopadu bylo z Lo
trynska vypovězeno 35 osob, po-
něvadž prý ohrožovaly bezpečnost říše německé.
Dle národnosti bylo mozi nimi 15 Ilalův,
11 Francouzův, 4 osoby z Rakou
s ka, 2 Belgové atd.
Při sčítání lidu ději se v po-
ských krajích Pruska největš
násilností. Obyvatelstvo celých pol-
ských vsí zapisuje se jako německé
polské soupisy nshrazují se německými atd.
aby německého živlu přibylo aspoň n
papíře.
V Drážďanech odsouzen byl poddůstojníl
Gross pro týrání vojákův na 1 rok do vězen
a k degradaci. Pro »hunskou akci« v Čině by
by ale býval zcela způsobilým.
K obnově obchodních smluv něme
ckých. Ke zprávě, pokud v rámec politick
rubriky spadá, zaznamenáváme, že kupectvo
podala hr. Bülovu pamětní spis, v němž mimo
drobné věci žádá, aby v celku ponechán by
v platnosti nynější celní tarif, jenž prý se dobře
osvědčil. Před zásadními změnami, zvláště pře
zavedením maximální a minimální sazby, pře
zřeknutím se pravidla o největších výhodách
před rozšíření příštího vyclívání dle ceny se
rozhodně varuje. V čem spokojenost německých
interesentův se jeví, to ovšem jest pro nás do
jisté míry výstrahou.
Vilém
Prusek
Gross
Drážďany
Ilalův
Francouzův
Belg
19
article
Ve vytrvalosti — spása národa —
burského . ..
Berlínský jeden list uveřejňuje přípis jed
noho bojovníka z řad burských, jenž ličí zají
mavě smýšlení a naděje kmene početně daleko
slabšího národa českého, kmene, jenž již n
druhé vánoce zápasí se zbraní v ruce prol
ohromné přesile britské. V přípise tom shledá-
váme i tyto úvahy, pozoruhodné pro v šech ny
»Čas, kdy některý stát riskoval by pro
obě republiky válku s Anglií, ještě nenadešel
Nadejde však! Musíme míti trpěli
vost, musíme věřiti, že věrní bojovní
naši vytrvají po léta ještě, bude-li bohu
libo, a že na konec musí zvítěziti.
Víru tu, jíž sám jsem nabyl na místě, mají na
štěstí bojovníci v poli, od jichž vy
trvalosti vše závisí, až do posledního
»Víra jest naděje naše!« slyšel jsem opětně
od Devetla, Rouxa a jiných. Prokurálor oranž-
ského státu Villiers pravil: »Činem musíme du-
kázati, že jsme hodni, abychom byli národem
neodvislým«. Kazatel Marquard pravil pak před
výpravou do Hobartsnecku: »Bez těžkých
obětí a útrap nevzešel národ žádný.
Neobětovali a netepěli jsme ještě
příliš mnoho. Nenasadímeli životů,
života nezískáme!« Slova, jež vtěli
i Krüger v proklamaci svou z června letošního«.
Villiers
Marquard
Krüger
Anglie
20
article
»Věřte«, píše dále bojovník, jenž sám jes
cizincem, v přípise svém, »věřte, že nejvzneše
nější a největšl, co jsem v tomto boji viděl,
bylo, jak postupně každý Bur osobní zájmy
obětoval pro zemi a národ svůj, jak vědo m
spojitosti probudilo se v nich
jako v národě bratří a jak vzni-
kalo u bojovníků, z nichž v červnu
ještě mnozí jen na obranu vlast-
niho majetku pomýšleli. A v t
míře jako vznikalo toto vědom
vedlo se lěpe naší věci a hůře Angli-
čanům. Tak vzchází a tvoří se národ, odtud
mizely pochybnosti ve mně, že válka vypukla
příliš brzy pro vnitřní sesílení a vývoj Burův«.
—President-Steljnpravil mně již v letě to
hoto roku: »Myslím, že budeme musit věc sami
vybojovati«. Vyslovil častěji náhled, že vál k
potrvá ještě léta. K intervenci časem
v nějaké formě dojde, ale teprv až svět uvidí
že Anglie Burův zdolati nedovede a až pro in-
tervenující bude méně risika a více výhody v in
tervenci jejich. Severoameričtí far
máři vedlí válku po tři léta, až
Francie uzavřela s nimi spolek,
který ji přinesl přátelství a obchod s novým
světem«.
Burův
Angl
Anglie
Francie
22
article
Vyznamenán za přivolávání
nepřítele.
Setník mimo službu Mach, jenž tyto dny
vyznamenán byl ministerstvem Waldeck-Rouseau-
ovým, jest ředitelem pověstné »L'Indep. Belge«
Vyznamenaný jest israelitou. Účastnil se vášnivě
výpravy k osvobození Dreyfusa, a když totos
nedařilo, dovolával se dokonce ozbro-
jeného zakročení Německa prot
Francii. Nyní mu udělila — francouzská
vláda řád čestné legie. Poslanec Charles Ber-
nard chtěl toto zvláštní udílení řádů přivésti na
přetřes na tribuně francouzské sněmovny, ale
předseda pan Deschanel odňal mu slovo.
Esterhazy.
Paní Estorhazová, dnes rozvedená od svého
muže, vymáhala na své matce, markýzce z Net
tancourlu, cestou soudní podporu pro své děti
Žádost tuto podepírala kromě jiných dokumento
psaním svého muže, datovaným koncem listo-
padu v Londýně. Major píše:
»Nemohl jsem psáti svým dětem, nemaje
na známku. Jsem úplně bez prostředků. Nejed
jsem již po dva dny ničeho. Nemám oděvu a
třesu se zimou, nemaje prostředků, abych se
ohřál, leč v kostelích a museích. Nevím, jak
dlouho budu s to, abych toto snášel.
Byl jsem nucen zastaviti svůj svatební
prsten. Byl to jediný skvost, který mi zbyl.
Nosil jsem ho stále, ač jsem rozveden, a jen
v největší nouzi s bolestí jsem se s ním loučil.
Walsin Esterhazy«.
Tak odměňují se millionáři Dreyfüssardi
lidem, jichž zneužili a kteří jim nemohou být
na dále nebezpečni.
Hlad ve stopách Angličanů. Po Indi
Uganda. Ve vnitroafrické državě britské Ugandě,
jež jinak jest velice úrodnou, řádí hlad tak, že
ve třechměsicích v jediném okrsku
Ugandy zemřelo jím 2500 lidí. Ovšem
jen »méně cenných domorodcův.
Mach
L Indep
Belge
ber
Deschanel
Estorhazová
Angličan
Německo
Francie
Neto
Londýn
Uganda
ministerstvo Waldeck
Walsin Esterhaza
23
article
O úřadním sčitání lidu
O úřadním sčitání lidu
docházejí ze smíšených míst neuvěřitelné zprávy
Němci neštíti se při něm ani nási li.
ani podvodu a vnikají i do bytů
Čechů, archy sčítací z nich o dei
zuji a zneuživají jich ke svým nekalým úče-
Tak děje se zejmena v Českých Bu
dějovicích. Četní němečtí majitelé domů
v tomto městě zdráhají se vydati českým ná-
jemníkům archy sčitací a vyplňují je
sami, při čemž vpisují v ně obcovací reč
lům.
ovšem německou. Jiní majitelé domů mají
dvoje sčítací arehy. Když jeden
z nich nájemnik vyplní a odevzdá, přepíše ně-
mecký majitel domu udaná v něm data na
nový arch a přemění na něm obco-
vací řeč českou v německou.
Nejnemravnějšího násilí dopoušti se však
budějovická obec na svých českých
zřizencích a osobách poněkud na ní odvislých.
Tak na př. obeení pohodný, Čech, napsal sobě
obcovací řeč českou, manželce své, která je
Němkyně, německou a svým deseti détem řeč
českou. Když se o tom dověděli na radnici,
pohodného předvolali a poručili, by předložil
vyplněný svůj sčítací arch, načež mu nařizeno,
aby celé své rodině připsal obco-
vací řeč německou. Stejný osud stihl
celou řadu jiných oboeních zri-
zenců Čechů.
Obecní zamatači a jiní dělníci byli p ro-
puštěni z práce, proto že odvážili se
přiznati se k české obcovací řeči. Včera pro-
puštěni byli čtyři zametači: Prö ksl,
Majer, Lex a Bukač. Následkem tolo
všichni ostatní šmahem dávají si arehy své
přepisovati a hlási se za Němce.
Němec
Čecho
Čo
Němkyně
Majer
Lex
Bukač
Prö ksl
24
article
Hrobník na židovském hřbilově, Čech, při po-
sledním sčítání zapsal polovici své rodiny jako
českou, polovici německou. Letos dostal
rozkaz, že musí všecky přísluš-
níky svě rodiny označiti jako
Němee.
Pan Tasehek a jeho družina mají kromě
toho k ruce četné své nohsledy, kteři musí je
slepě poslouchati. Osoby tyto vnik ají do
bytů Čechů, když majitelé jejich nejsou
doma a předstírajíce, že posláni jsou od obce,
odnášejí z nich sčítací archy
zapisují pak do nich obcovací řeč ně me-
c kou.
Podvodů těchto dopouští se zejmena na-
térač Hattan z Otakarovy ulice, který nechtěl
takto sebraných archů, když žádány zpět, ani
vydati, a učinil tak jen v připadech, když po-
hrozeno mu soudem. Ještě neúrvaleji počiná si
jakýsi Winkler z Radeckého ulice, který
násilím dostal se do bytu Čecha
vloupav se do uzavřeného kufru,
odeizil z něho sčítací arch a vyplnil
jej německy, což učinil i dvěma bosen-
ským prodavačům cukrovinek.
Náhončí radnice chytají české občany i po
ulicích a ve veřejných místnostech a zavádějí
je do německých kanceláří, ve kterých vpisuje
se jim do sčitacích archů obcovací řeč ně-
mecká. Na radnicí dán byl obecním zřízencům
pokyn, aby zanášeli do archů i trvale ne-
přítomné členy svých rodin, jako t rvale
přitomné, což provádějí také četné jiné ně
mecké rodiny. Tak na příklad v rodině něme-
ckého knížecího úřadníka zapsáno tímto způ-
sobem do sčitacího archu pět osob, kter
tam nenáležely.
Čo
Tasehek
Čecho
Hattan
Winkler
Otakarův ulice
Radecký ulice
Ic
25
article
Proti všem podvodům a násilím, kterýeh
se Němci v Českých Budějovicích při sčítánl
lidu dopustí, Češi energicky zakročí.
A co děje se při »ůřadním« sčítání lidt
v Českých Budějovicích, provádějí Němci ve
všech městech a obcích smíšených. V práe
této pomáhá jim statně jejich žurnalistika, ktert
vyzývala ještě v poslední chvíli, by použilo se
všech prostředků, by ve zněmčeném územi na
počítalo se pokud možno nejméně Čechů a vy.
bízí při tom přímo i k násilí. Tak na příklad
»Brüxer Zeitung« z 29. prosince t. r. svým
úvodníkem budí německého Michla a vyzývá
v závěrku k násilí těmito nezabavenými slovy
»Bylo by to výsměchem, lehkomyslným vy
zváním k boji, ba hrubou lži a podvodem.
kdyby Čechové mostečtí, kteři, chtějí-li si zde
chléb vydělati, nutně německy uměti a rozumět
musí, chtěli udávati češtinu za svůj jazyk
obeovací. Tomu musí býti zabráněno a vy-
zýváme k pozornosti veškery činitele, kteřl
by udání podobných podvodných dat chtěli do-
pustiti a vyzýváme i naše německé pány domácí.
O prostředeích, jak by takovýmlo lžim a pod-
vodným udajům mělo býti zabráněno, no-
můžeme bohužel z ohledů ku
státnímu návládnímu se šířiti,
leč dofáme, že nám němečtí páni domácí po-
rozuměji.
Němec
Čech
Čecho
Michl
Český Budějovice
Brüxer Zeitung
26
article
A skutečně stateční Mommsenovci mostečti
dovedli řeči této pochopiti. Zaznamenáváme
zatím jen některé největší přechmaty. V domě
č. p. 897 v Mostě chodil domácí František
Zaibich po nájemnících a představoval jim
neznámého člověka, kterého označil jako úřad-
níka. Tento člověk dal podepsati nájemníkům
poučení německá, jaká přikládají se ku sčí-
tacím archům. Nájemníci, kteří nevěděli, oč se
jedná, podepsali předložené jim listy, a le
sčítacích arehů ani neviděli.
Do domu č. p. 883 přišel policejn
strážnik a přinesl sčítací archy, kterých
z ruky nedal; vyptal se nájemníků na
jména a jiná data, dal pak nájemníkům, kteří
ani nevěděli, oč se jedná, archy podepsati
odnesl je. Že v nich nezanesl české řeči
obcovací, není třeba dodávati.
Zaibich
Most
27
article
Podobným postupem provádí se sčítánív
každém domě a veřejný tisk s největší svobo-
dou přímo k tomu vyzývá. Našimi lidmi kon-
statováno několik falšovaných archů sčítacích,
jež nesprávně jsou vyplněny a které dal měst-
ský strážník podepisovati; nájemníci, jichž
jmena falšována, neměli o tom ani tu-
šení. Čechové nemohou se však nikde dovo-
lati pomoci a marně volají po zakročení kom-
petentních orgánů.
Na geniální nápad přišli naši sousedé v
Břežánkách u BIliny. Majitelé domu
nevydávají tam nájemníkům žádných sčítacích
archů a chtějí pouze, by nájemníci všecka data
vepsali na kousek papíru, že prý si potom
arehy vyplni sami. Stížnosti na tuto
protizákonnost zůstávají nevyřize ny.
V Hodkovicích u Liberce již v polo-
vici t. m. rozeslala městská rada německá po-
učení o vyplňování sčítacích archů a nyní roz-
dává pouze německé archy, ač jest v obci
více nežli 1000 Čechů. Vůči stižnostem připo-
menul starosta obce, žě prý dle minister-
ského poučení () osoby služebné, učňové
a dělníci v německých rodinách, třebas mluvili
lépe česky než německy, mají obcovací řeč ně-
meckou! Pěkný to zajisté výklad ministerského
poučení! A takovýto výklad udílen byl, jaks
nám sděluje, i sčítacím komisařům
Čecho
Břežánky u Bilin
Hodkovice
Liberec