ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f39a0c50-65fe-11dc-821d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 79, place 55, work 10, org 9
1 masthead
2. ledna 1901.
2 masthead
Číslo2.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3
5 article
petem tam, kam cválá říšský německý kůň se svým kopytem. Tak prorokuje na př. »Neue Froie Presse« v novoročním čísle: »Vedoucí postavení Němců bylo v Rakousku ukázáno přírodou. . . Dvacáté století nebude náležeti absolutismu, nýbrž ústavním panovníkům a ono nskuteční povolání německého národa: chrániti Rakousko jako útulek všech národů na něme- čkém podkladu ().« Vizme, co o těchto ochrancích Rakousk píše jich nejlepší přítel, »Pester Lloyd«: »Jest smutné a zahanbující, že mezi rakouským Němci není dnes ani jediného vůdce, jenž by vynikal nad prostřednost a mohl svou autoritou mysli lidu k sobě obrátiti a řídití; je to smutno i vzbledem k nezbytným následkům. Nej- horší nepřátelé Němeů nejsou Če nové, jsou to Němci sa mi. Od té doby, co se bývalá ústavověrná stran zbavila mužnosti, zahostila se mezi Němci vášeň sebepotírání, jakoby příklad strany účinkoval na celý národ. A nejvíce pozoruhodno jest to, že tehto rozkladný proces děje se právě za nej- silnějšího akcentování národnosti. Dokud pano- valy ještě idey politické, nebylo mezi Němci takových reakcionářských frakcí, jako nyní. Vý- bojný klerikalismus, antisemitská s uro- vost, barbarství, pronásledující umění a vědu, chrpový vandalismu s vznikly a zmohutněly leprve za výhradného kultu německé párodnosti. Tvrdí se sice, že jazyková nařízení vnutila Němeům nejkrajnější boj ale babylonský matek panoval mezi nimi před vydáním oněeh narízení právě tak, jako nyní, když ona nařízen odvolánu a neni možno na ně se vymlouvati..« A těmito krásnými vlastnostmi obdaření Němei chtěji býti podkladem budoucího Rakouska Krásné vyhlídky!
Němec Lloyd Něme Rakousko Neue Froia Presse
6 article
V Praze, 1. ledna. Sloučeni Sto jalovčíků s polskými lidovci- Lvovský »Przedswit« sděluje, že za posledníh znosdání haličského sněmu P. Stojalovský unavřel s lidovci následující úmluvu: 1. Lidovei Revakovič, Vyslouch, Stapiňský, Bojko, Sred- ňavský, Bernadzikovský, Vójeik a Krempa při- jimaji program křesťansko-lidový (P. Stojalov- ského); 2. v orgánech strany nedovoluje se Stojalovčíkům psáti níčeho proti lilovcům a na- opak; 3. všechny volby mají se konati spoje- nými silami; 4. kandidatury mají se vyhlašovat po obapolné dohodě; 5. volební schůze maj se konati společně a referáty mají se rozděliti mezi přívržence obou stran. Úmlava tato před- ložena 23. prosince v Krakově výkonnému vý boru strany P. Stojalovského a byla vesměs schválena. Zároveň usneseno, že Stojalověíci na říšské radě zasednou společně s lidovci a s Brei- terem a zaujmou tam stanovisko opposiční.
P Stojalovský Stapiňský Bojko Sred Krempa P Stojalov Brei Praha Krakov Lidovei Revakovič Vyslouch křesťanskýlidový
7 article
V téže věci poznamenává krakovský »G Nar.«, že kromě Kubika, jenž byl zvolen do říšské rady ve venkovských obcích Biala- Živec a hodlá se vzdáti mandátu, aby se uprázdnilo místo pro P. Stojalovského, projevil ocholu vzdáti se též mandátu ve prospěch vůdce li- dovců Stapiňského poslanec Olševský, zvoleny ve čtvrté kurii bocheňské. kesti, 27. prosince. (Pracovní ptogr a uhorské sněmovny.) P nastane poslední obeour uncn ším složení. Sněmovnu čeká však ještě vyřizení ně kolika důležitých návrhů zákonů. Kromě projednání rozpočtu na r. 1901, jenž před vánocemi vyřizen jen z části, bude nutno projednati ještě predlohu o re visi zákona o inkompatibilitě, zákon o vicinálních dráhách a zákon o zjednodušení státní správy Vsechny tyto návrhy budou vládou dodány sněmu za debaty o rozpočta. Z Pešti, 27. prosince. (Čtvrté pravo slavné biskupství v Bosně.) »Pester Lloyd- otiskuje znění zakládací listiny nového pravoslav- něho biskupství v Bosně, jehož sídlem bude Baňa- luka. Když si byl sarajevský arcibiskup vyžádal svo- lení cařihradského patriarchy jako vrchní hilavy církve bosensko-hercegovské k rozdělení sarajevské eparachie ve dvě samostatná biskupství, vymohl si prostřed- nictvím bosenské vlády též sankci panbvníkovu, již se novému biskupství dostalo dne 14. ledna 1900 Nová eparchie bude objímati kraje biňalucký a bi hačský, Dude míti 13 protopresbyterištů a 134 fary Důchody novému biskupu, jímž jmenován Eugen Le tica, opatři vláda bosenská. Zprávy ze Slezska.
Kubik P Stojalovský Olševský Eugen Le Biala Pešť Boseň Baňa Slezsko G Nara Pester Lloyd
8 article
Někteří lidé pojednou nechájou, že možno válčiti s Poláky o některé osady na rozhraní jazykovém, a při tom ve věcch politickýeh býti s nimi za jedno. Jsou to ldé, kteří jindy třeba s čerten by se smlouvali, jen aby měl nějaké své, to jest odehylné stanovisko od ostatního světa českého, ale shola polsko-česká ve velkých otázkách politickýc jim pojednou nevoní. Kolik je Čechů na Tišínsku? Sotva 75.000! Poláků však 180.000! Jaký smysl měla by tedy samostatná kanddatura česká v IV. neb V. kurii na Těšínsku? Jedině ten,že by po případě odřezancc mohl zvítězit. Co je to odřezanec? Na Momvě a ve Slezsku odrůda dosud velmi známá, dověk původu če- ského nebo polského, který rěmecky třeba ani neumí a přece ve všem jde s Němci. Takovým odřezancem byl Pítrík, původu českého, tako- vým odřezancem je Chlebus, původu pol- ského. Je k tomu zapotřebí zvláštní mravní uzpůsobenosti, namlouvati českému obecenstvu, že sten Chlebus není tak zlý«. Zrádce — není tak zlý, člověk, který na říšské radě by byl pouhým stínem pana hr. Leonharda Demla, zpupného skůdce všeho českého a ten není tak zlýl To věru svět se už nyní jinak točí. C jindy bylo záslužné, nyní je směšné, a co jindy bylo ničemné, nyní — snení tak zlé«; hloupost je volit dle úmluvy ve IV. kurii dra. Jana Michejdu, v V. kuril rolníka Stwiertniu, ale »chytrost« je volit kandidáta německého kasina v Těšíně. Pravda, Poláci v Moravské Ostravě nectně ce k nám zachovali. Ale z toho pořád ještě ne následuje, že by se hanebnost měla stát insti tucí, které by se měli kořit také Čechové.
Polák Čecho Němec Pítrík Chlebus Leonhard Deml Michejda Stwiertnio Těšínsko Těšín Ostrava poloský
9 article
Polské taktiky v M. Ostravě lze zcela jinak vy užieovali. Poláci přistěhovali se nedávno do M. Ostravy a vystavěli si tam »Polský dům« Z toho nsleduje přirozeně, že my nikterak ne- dotkneme se bratrských cítů polských, kdyžsi svou posici českou v Těšíně upevníme. Těšín býval český, v tomto stoleti se po- němčil, v téže době, co čeští protestanti na Téšinsku se popolštili. Průběh popolštění je znám. Od dob kněze Liberdy těšínští protestanti měli stálé styky s protestanty pru- skými. V Čechách protestantství skorem vy- haslo, kněží nebylo než v Prusku. Ale ne če- ských, nýbrž polských. Do Těšinska přicházeli k českým protestantům pastoři z Pruska, kteří uměli polsky. Polštili nám české pro- testanty na Těšínsku napřed mimoděk, později, za superint. Otta úmyslně. Když se české kancionály a bible věřícím odnímají a za polské vyměňují, to už není bezděčně popolšťování, to už je systém. Bohužel prolestanté čeští vůbec toho nepostřehli, a když Čechové konečně za- čali si všímat poměrů na Těsinsku, bylo už pozdě, neboť to už dr. Theodor Haase mě dvacetiletou činnost za sebou. České kdysi protestanty na Těšínsku jsme už ztratili, a to neodvratně, ale neztratili jsme právo na město Těšín, kde musíme mít silnou přední stráž, která brání přístupu k Frýdecku i k uhelné oblasti fryštácko-bohumínské. Jindy Poláci s nepřátelskými hrozbami dotazovali se: co chcete s českými spolky v Tě- šíně? — A co vy, bratři Poláci, chcete s polskými spolky v Moravské Ostravě? Za- řizujete se na naší půdě po domácku za dobrým úmyslem? Nuže dobře, my za stejně dobrým úmyslem musíme upevňovat svou posici ve městě Těšíně. Vedle dobrého úmyslu máme k tomu také šest set let staré právo. Vy, bratři Poláci, zajisté nám budete pomáhat, abychom staré, nikdy nepromlčené právo si uhájili!
Polák Liberda Ott Čecho Haas Ostrava Těšín Čechy Prusko Těšínsko Frýdecko polský spolek v moravský Ostrava
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V. V. Komarov o Polácích. V. V. Komarov uveřejňuje ve svěm orgáně »CT« dva své články o polské otázce Rusku, které se nám zdají míti programovou důležitost a naznačovati, jak si v Petrohradě představují další práci ruské politiky v carství polském, jež nyní dostane nového generál. gu- bernátora. V článcích těch nejprve radí se Polákům, aby se zhostili všeho zjevného i tajného odporu na- proti Rusku a smířili se s myšlenkou, že stá jejich přestal býti a na vždy nerozlučně sply- nul s Ruskem. O svůj jazyk a národnosť ne- musejí se při tom báti. Je známý a nepopíraný fakt, že polská národnosť pod Ruskem zmohut- něla, že nejlepší polští spisovatelé XIX. stol pošli z ruských Poláků, že polská žurnalistik v Rusku je vyvinutější, než v Haliči nebo Po- znaňsku. »Mají-li Poláci jako národ budoucnost mohou ji míti pouze v bratrské jednotě s náro- dem ruským a v poznání té důležité úlohy, kterou Prozřetelnost určila Slovanstvu«. Dále píše: Ruský stát ovšem nemohl ne- chati bez trestu vzpoury, které v Polsku pro němu byly ustrojeny; ale Rusové nikdy neza- pomněli, že prostý polský lid k nim nenávist nechová a sporů s nimi nevyhledává a že pol- ské bouře bývaly následkem agitací z ciziny. Avšak »tresty, kterých se Polákům dostalo za revoluce, nejsou ničím naproti jinému zlu — naproti stržení německé kolonisace do polských oblasti. Nad polským srdcem stojí germanisátor Němec, jenž nikdy nespí a vykořisťuje každý spor Poláků s Rusy k ukrocení své nenasytno- o se Mkuláši I., že mu Poláky na zkrotí, pustic mezi ně davy svých kolonistů.
V V Komarov Polák Rus Němec Mkuláša I Rusko Petrohrad Halič Polsko
11 article
Car Mikuláš I. nabídnutí zamítl, ale po po vstání r. 1863 němečtí kolonisté vedrali se do Polska přece a do dneška utvořili si v něm dvě mohutná střediska: Loď a Sosnovice. Rozvinuv Polákům takový obraz před očima. autor zavírá: »Jen na ňadrech Slovanstva av bratrském svazku slovanského světa Poláci mohou najíti sobě i světový význam, i slavnou budou- enost. Ti, kdo pozdvihují polskou ruku prol Rusku, jsou skuteční nepřátelé polského národa. Rusko žádá od svých Poláků, aby nebyli proti ruskému státu, ale proti polské národnosti a ja- zyku Rusko nikdy nebylo. Sám car Mikuláš II. za posledního svého pobytu na Visle tázal se, zpívají-li se polské národní písně v obecných školách a řekl: »Musejí se zpívat!« a v písn národní, jak známo, zavírá se duch národní. Polský národ, pravidelně se rozvijející, je sym patický Rusku. Polský národ na Vísle, Varte a Prosně je prvou hradbou Slovanstva prot germanisaci. Poláci jako Češi jsou přední stráže Slovanstva, jsou kozáci Slovanstva naproti pan germanismu, Avšak dá-li se polský národ zne užíti od cizáků naproti Rusku, dočká se nepo chybné a konečné záhuby místo slavného stát- ního života.« S naší strany poznámek netřeba a myslíme, že by Slované podál stojící nepřispěli k blahému rozřešení polsko-ruského sporu, kdyby do něho jakkoli zasahovali. Spor ten je přiliš delikátné povahy a obě zúčastněné strany musejí si jej vyříditi samy. Slované mohou si jen přáti, aby se to stalo v duchu slovanském, ve smyslu prin- cipů slovanských. Bude-li polská otázka v Rusku tím způsobem rozřešena, vzejde z toho ohromný prospěch všemu Slovanstvu, na jehož těle rusko- polský spor jest nejbolestivější ranou.
Polák Mikuláš II Čech Slovan Polsko Rusko Visla Mikuláš I
12 article
Reorganisace dobročinnosti ve Slovanském spolku petrohradském Nedávno německé listy přinesly potěšlivou pro sebe zprávu z Petrohradu, že tamní Slo- vanský spolek zastavil udilení podpor slovanské mládeži, studující a učící se v Rusku. Dle mínění těch listů Slovanský spolek slovanské mládeži vůbec nikdy hmolně pomáhati neměl, a měly by pravdu, kdyby účelem Slovanského spolku bylo dělati to, eo by si přály ně- mecké listy. Z dopisu nejmenovaného člena řečeného spolku do vídenského »Slovanského Věku« vy svitá, že jde o reorganisaci spolkové činnosti v té příčině a nikoli o zastavení podpůrné čin- nosti vůbec. Spolek dosud udilel značné summ na podpory slovanské mládeže, ale podpory přinesly zřídka žádoucího ovoce. Nejčastěji pod- porovaní dělali ostudu svému národu, poku byli v Rusku, a ostudu Rusku, když se vrátili domů. Je třeba vychovávati pracovníky pro slovanskou myšlenku, ale takovým pracovníkem není každý, kdo se Slovanem narodil. Je k tomu především zapotřebí hlubokého přesvědčení a jistého »svatého ohně«. Proto musí býti při- hlíženo nikoli k množství podporovaných, nýbrž k jejich jakosti. Toho by se nejspíše dosáhlo zřízením přísného konkursu mezi všemi jinochy. ucházejícími se o podporu Slovanského spolku
Petrohrad Rusko
13 article
Budoucnost Černé Hory. »Iler. BĚ« ještě jednou se vra- cejí k významné pro Černou Horu události, že kníže Nikola přijal titul velikého knížete a krá- lovské výsosti. Podav přehled zásluh, kterých si veliké kníže Nikola dobyl o pokrok Černě Hory zvláště za krajně nepřiznivých okolností, do kterých Černá Hora i celý srbský národ vrženy byly berlínským kongresem, list končí: Pro nás Rusy Černá Hora a její panovník jsou něco svého, rodného, blízkého, krev z naší krve, maso z našeho masa. Všecko Rusko o malého do velikého jako jeden muž jest ubez- pečeno, že, bude-li zapotřebí, historické hnízdo sokolů černohorských v budoucnosti jako v mi- nulosti osvědčí své junáctví naproti každému nepříteli. V té příčině Evropa není v žádných pochybnostech. Rusko se má k Černé Hoře jako ke svobodnému, příbuznému a spojenému státu. Vzájemná láska spojuje oba národya jich panovníky. Dcery velikého knížete Nikoly vychovány byly v Rusku a dvě z nich staly se sňatkem velikými kněžnami ruskými. Jedna z nich stala se královnou italskou. Slovem, v mezinárodní společnosti veliké knížectví černo- horské zaujalo vážené místo. Před nímje světlá budoucnosť, neboť v něm slily se síla jednota vlády, junáctví s patriarchalnými ctnostmi svěžího a nedotknutého národa.
Iler Rus Nikola Rusko Evropa spojený stát
14 article
V Praze, 1. ledna.
Praha
15 article
Nejnovější nařízení varšavské policie. Polské, německé a rakouské vládní listy s obzvláštním potěšením uveřejňují nařízení var- šavské policie, aby všecky, i nejdrobnější tisko- pisy a litografie byly před vydáním na veřejnos předkládány policii ku schválení, a to v ruském originále, podle něhož teprve může býti pořízen překlad polský nebo jiný, jen ne židovský. Ně- které z těch listů se tážou, co tomuto nařízení říkají »Národní Listy«. Povíme upřímně. Naří- zení takové, bylo-li skutečně vydáno, odporuje duchu, v kterém království polské bylo spravo váno knížetem Imeretinským z vůle cara Miku- láše II. Možná, že po smrti kn. Imeretinského objevila se ve Varšavě jistá reakce, jež ale za jisté dlouho nepotrvá, protože car Mikuláš II. brzy si najde schopného státníka, který byv království polském jeho záměry prováděl tak věrně a přesně, jako činil kn. Imeretinský. Že car bude ve své smířlivé politice naproti Polá- kům pokračovati, o tom po jeho uzdravení ne- může býti pochybnosti. Proto myslíme, že není třeba rozčilovati se nařízením varšavské policie »Národní Listy« nikdy nehájily policejn libovůli ani zdejší, ani cizí, a proto otázky, nám položené byly vic, než nemístné: byly po- šetilé.
Mikuláš Varšava Imeretinský z vůle car Mik
16 article
Německé hanebnosti v Číně. »Londýnské »Times«, tedy list, proti Ně- mecku nikoli zaujatý, záznamenává opět některé z brutálnosti těch. V Čantanu Němci sami osvobodili »boxery«, generálem čínským Mejem uvězněné a uložili pak městu přilišnou kontri- buci válečnou. — V Yunsinu znás il nili ž11 vojáci,ženy a pobili pal 77 bezbranných sédlákův a poliefstův, mezi nimiž i jednoho křesťana, kd yž byli městu před tím velikou kon- tribuei válečnou uložili. — Pod- důstojník čínského vojska Eubei, jenž usmrtil německého vyslance Kettelera v Pekině, odsou- zen nyní k smrti. Rozsudek byl odkládán v »slechetném« úmyslu, aby z Eubeje bylo vyzvě- děno více o jeho spoluvinnících. Sluší pozna- menati, že Eubej střeliv po Kettelerovi vykonal jen rozkaz svého před- staveného, jemuž se nemohl vze- příti. Poprava vykonána bude na místě, kde byl Ketteler zabit, v třídě, kteráž jest nyní dle něho přezvána.
Ketteler Čína Čantan Němec Pekina Times
17 article
K Panamě v Německu. Řadu Panam a Panamiček v Německu měl jsme potěšení v poslední době zaznamenati. 12.000markovou afféru Posadowského, uplácení listův a státníkův anglickým kapitálem, aby proti Burům zaujali postavení, uplácení vyšších a nej- vyšších úřádníků v afféře Sternbergově. Také již na jiném, náležitém místě vytkli jsme ohyzdné zjevy, jež vyšly na jevo při krachu některých tak zvaných hypotečních akciových ústavův. K těmto jen mimochodem některé dodatky za- znamenáváme. Ještě v roce minulém na přiklad vykazovala »Pruská hypoteční akciová banka« s odvislou od ni »Bankou pro úvěr pozem- kový« čistého zisku 200.000 marek a v letech dřivějších nesla až 13 proe. Na tantiemách vy- platily obě banky v jediném roce 250.000 m. Dnes je zachvacuje ale krach. Akcie prv banky měly loni kurs 132, dnes 41, akcie druhé banky mají dnes dokonce kurs 5 marek, jsou tedy téměř bezcenny. Dnes ovšem brání se i dvůr i hofmistr císařovnin Mirbach zuby nehty proti výtkám, že důvěru v banky ty po silovali! Úpadek nynější jest ale vzhledem ke všemu, co umělého dosud bylo v hospodář ském rozmachu Německa, pravé mene tekel pro budoucnost! Poslání Bülova u dvorův jiho- německých. Zajímavá verse sděluje se dodatečně k po slední cestě Bülowa po dvorech jihoněmeckých Bavorsko bylo rozmrzeno chovánímse Pruska za Hohenlohova kancléřství v různých otázkách, zvláště pak s nesvoláním říšského sněmu před výpravou do Činy. Virtembersk sdílelo toto roztrpčení. Nový kaneléř byl proto Vilémem II. vyslán k jihoněmeckým dvorům, aby roztrpčení to rozptýlil a když se muto podařilo (skutečně ?), byl za to Vílémem II. ne- dávno uděleným vysokým řádem vyznamenán.
Bur Sternbergův Bülow Prusek Hohenlohův Vilém Panama Německo Bülov Bavorsko
18 article
Z říše Viléma II V jediném měsíci listopadu bylo z Lo trynska vypovězeno 35 osob, po- něvadž prý ohrožovaly bezpečnost říše německé. Dle národnosti bylo mozi nimi 15 Ilalův, 11 Francouzův, 4 osoby z Rakou s ka, 2 Belgové atd. Při sčítání lidu ději se v po- ských krajích Pruska největš násilností. Obyvatelstvo celých pol- ských vsí zapisuje se jako německé polské soupisy nshrazují se německými atd. aby německého živlu přibylo aspoň n papíře. V Drážďanech odsouzen byl poddůstojníl Gross pro týrání vojákův na 1 rok do vězen a k degradaci. Pro »hunskou akci« v Čině by by ale býval zcela způsobilým. K obnově obchodních smluv něme ckých. Ke zprávě, pokud v rámec politick rubriky spadá, zaznamenáváme, že kupectvo podala hr. Bülovu pamětní spis, v němž mimo drobné věci žádá, aby v celku ponechán by v platnosti nynější celní tarif, jenž prý se dobře osvědčil. Před zásadními změnami, zvláště pře zavedením maximální a minimální sazby, pře zřeknutím se pravidla o největších výhodách před rozšíření příštího vyclívání dle ceny se rozhodně varuje. V čem spokojenost německých interesentův se jeví, to ovšem jest pro nás do jisté míry výstrahou.
Vilém Prusek Gross Drážďany Ilalův Francouzův Belg
19 article
Ve vytrvalosti — spása národa — burského . .. Berlínský jeden list uveřejňuje přípis jed noho bojovníka z řad burských, jenž ličí zají mavě smýšlení a naděje kmene početně daleko slabšího národa českého, kmene, jenž již n druhé vánoce zápasí se zbraní v ruce prol ohromné přesile britské. V přípise tom shledá- váme i tyto úvahy, pozoruhodné pro v šech ny »Čas, kdy některý stát riskoval by pro obě republiky válku s Anglií, ještě nenadešel Nadejde však! Musíme míti trpěli vost, musíme věřiti, že věrní bojovní naši vytrvají po léta ještě, bude-li bohu libo, a že na konec musí zvítěziti. Víru tu, jíž sám jsem nabyl na místě, mají na štěstí bojovníci v poli, od jichž vy trvalosti vše závisí, až do posledního »Víra jest naděje naše!« slyšel jsem opětně od Devetla, Rouxa a jiných. Prokurálor oranž- ského státu Villiers pravil: »Činem musíme du- kázati, že jsme hodni, abychom byli národem neodvislým«. Kazatel Marquard pravil pak před výpravou do Hobartsnecku: »Bez těžkých obětí a útrap nevzešel národ žádný. Neobětovali a netepěli jsme ještě příliš mnoho. Nenasadímeli životů, života nezískáme!« Slova, jež vtěli i Krüger v proklamaci svou z června letošního«.
Villiers Marquard Krüger Anglie
20 article
»Věřte«, píše dále bojovník, jenž sám jes cizincem, v přípise svém, »věřte, že nejvzneše nější a největšl, co jsem v tomto boji viděl, bylo, jak postupně každý Bur osobní zájmy obětoval pro zemi a národ svůj, jak vědo m spojitosti probudilo se v nich jako v národě bratří a jak vzni- kalo u bojovníků, z nichž v červnu ještě mnozí jen na obranu vlast- niho majetku pomýšleli. A v t míře jako vznikalo toto vědom vedlo se lěpe naší věci a hůře Angli- čanům. Tak vzchází a tvoří se národ, odtud mizely pochybnosti ve mně, že válka vypukla příliš brzy pro vnitřní sesílení a vývoj Burův«. —President-Steljnpravil mně již v letě to hoto roku: »Myslím, že budeme musit věc sami vybojovati«. Vyslovil častěji náhled, že vál k potrvá ještě léta. K intervenci časem v nějaké formě dojde, ale teprv až svět uvidí že Anglie Burův zdolati nedovede a až pro in- tervenující bude méně risika a více výhody v in tervenci jejich. Severoameričtí far máři vedlí válku po tři léta, až Francie uzavřela s nimi spolek, který ji přinesl přátelství a obchod s novým světem«.
Burův Angl Anglie Francie
22 article
Vyznamenán za přivolávání nepřítele. Setník mimo službu Mach, jenž tyto dny vyznamenán byl ministerstvem Waldeck-Rouseau- ovým, jest ředitelem pověstné »L'Indep. Belge« Vyznamenaný jest israelitou. Účastnil se vášnivě výpravy k osvobození Dreyfusa, a když totos nedařilo, dovolával se dokonce ozbro- jeného zakročení Německa prot Francii. Nyní mu udělila — francouzská vláda řád čestné legie. Poslanec Charles Ber- nard chtěl toto zvláštní udílení řádů přivésti na přetřes na tribuně francouzské sněmovny, ale předseda pan Deschanel odňal mu slovo. Esterhazy. Paní Estorhazová, dnes rozvedená od svého muže, vymáhala na své matce, markýzce z Net tancourlu, cestou soudní podporu pro své děti Žádost tuto podepírala kromě jiných dokumento psaním svého muže, datovaným koncem listo- padu v Londýně. Major píše: »Nemohl jsem psáti svým dětem, nemaje na známku. Jsem úplně bez prostředků. Nejed jsem již po dva dny ničeho. Nemám oděvu a třesu se zimou, nemaje prostředků, abych se ohřál, leč v kostelích a museích. Nevím, jak dlouho budu s to, abych toto snášel. Byl jsem nucen zastaviti svůj svatební prsten. Byl to jediný skvost, který mi zbyl. Nosil jsem ho stále, ač jsem rozveden, a jen v největší nouzi s bolestí jsem se s ním loučil. Walsin Esterhazy«. Tak odměňují se millionáři Dreyfüssardi lidem, jichž zneužili a kteří jim nemohou být na dále nebezpečni. Hlad ve stopách Angličanů. Po Indi Uganda. Ve vnitroafrické državě britské Ugandě, jež jinak jest velice úrodnou, řádí hlad tak, že ve třechměsicích v jediném okrsku Ugandy zemřelo jím 2500 lidí. Ovšem jen »méně cenných domorodcův.
Mach L Indep Belge ber Deschanel Estorhazová Angličan Německo Francie Neto Londýn Uganda ministerstvo Waldeck Walsin Esterhaza
23 article O úřadním sčitání lidu
O úřadním sčitání lidu docházejí ze smíšených míst neuvěřitelné zprávy Němci neštíti se při něm ani nási li. ani podvodu a vnikají i do bytů Čechů, archy sčítací z nich o dei zuji a zneuživají jich ke svým nekalým úče- Tak děje se zejmena v Českých Bu dějovicích. Četní němečtí majitelé domů v tomto městě zdráhají se vydati českým ná- jemníkům archy sčitací a vyplňují je sami, při čemž vpisují v ně obcovací reč lům. ovšem německou. Jiní majitelé domů mají dvoje sčítací arehy. Když jeden z nich nájemnik vyplní a odevzdá, přepíše ně- mecký majitel domu udaná v něm data na nový arch a přemění na něm obco- vací řeč českou v německou. Nejnemravnějšího násilí dopoušti se však budějovická obec na svých českých zřizencích a osobách poněkud na ní odvislých. Tak na př. obeení pohodný, Čech, napsal sobě obcovací řeč českou, manželce své, která je Němkyně, německou a svým deseti détem řeč českou. Když se o tom dověděli na radnici, pohodného předvolali a poručili, by předložil vyplněný svůj sčítací arch, načež mu nařizeno, aby celé své rodině připsal obco- vací řeč německou. Stejný osud stihl celou řadu jiných oboeních zri- zenců Čechů. Obecní zamatači a jiní dělníci byli p ro- puštěni z práce, proto že odvážili se přiznati se k české obcovací řeči. Včera pro- puštěni byli čtyři zametači: Prö ksl, Majer, Lex a Bukač. Následkem tolo všichni ostatní šmahem dávají si arehy své přepisovati a hlási se za Němce.
Němec Čecho Čo Němkyně Majer Lex Bukač Prö ksl
24 article
Hrobník na židovském hřbilově, Čech, při po- sledním sčítání zapsal polovici své rodiny jako českou, polovici německou. Letos dostal rozkaz, že musí všecky přísluš- níky svě rodiny označiti jako Němee. Pan Tasehek a jeho družina mají kromě toho k ruce četné své nohsledy, kteři musí je slepě poslouchati. Osoby tyto vnik ají do bytů Čechů, když majitelé jejich nejsou doma a předstírajíce, že posláni jsou od obce, odnášejí z nich sčítací archy zapisují pak do nich obcovací řeč ně me- c kou. Podvodů těchto dopouští se zejmena na- térač Hattan z Otakarovy ulice, který nechtěl takto sebraných archů, když žádány zpět, ani vydati, a učinil tak jen v připadech, když po- hrozeno mu soudem. Ještě neúrvaleji počiná si jakýsi Winkler z Radeckého ulice, který násilím dostal se do bytu Čecha vloupav se do uzavřeného kufru, odeizil z něho sčítací arch a vyplnil jej německy, což učinil i dvěma bosen- ským prodavačům cukrovinek. Náhončí radnice chytají české občany i po ulicích a ve veřejných místnostech a zavádějí je do německých kanceláří, ve kterých vpisuje se jim do sčitacích archů obcovací řeč ně- mecká. Na radnicí dán byl obecním zřízencům pokyn, aby zanášeli do archů i trvale ne- přítomné členy svých rodin, jako t rvale přitomné, což provádějí také četné jiné ně mecké rodiny. Tak na příklad v rodině něme- ckého knížecího úřadníka zapsáno tímto způ- sobem do sčitacího archu pět osob, kter tam nenáležely.
Čo Tasehek Čecho Hattan Winkler Otakarův ulice Radecký ulice Ic
25 article
Proti všem podvodům a násilím, kterýeh se Němci v Českých Budějovicích při sčítánl lidu dopustí, Češi energicky zakročí. A co děje se při »ůřadním« sčítání lidt v Českých Budějovicích, provádějí Němci ve všech městech a obcích smíšených. V práe této pomáhá jim statně jejich žurnalistika, ktert vyzývala ještě v poslední chvíli, by použilo se všech prostředků, by ve zněmčeném územi na počítalo se pokud možno nejméně Čechů a vy. bízí při tom přímo i k násilí. Tak na příklad »Brüxer Zeitung« z 29. prosince t. r. svým úvodníkem budí německého Michla a vyzývá v závěrku k násilí těmito nezabavenými slovy »Bylo by to výsměchem, lehkomyslným vy zváním k boji, ba hrubou lži a podvodem. kdyby Čechové mostečtí, kteři, chtějí-li si zde chléb vydělati, nutně německy uměti a rozumět musí, chtěli udávati češtinu za svůj jazyk obeovací. Tomu musí býti zabráněno a vy- zýváme k pozornosti veškery činitele, kteřl by udání podobných podvodných dat chtěli do- pustiti a vyzýváme i naše německé pány domácí. O prostředeích, jak by takovýmlo lžim a pod- vodným udajům mělo býti zabráněno, no- můžeme bohužel z ohledů ku státnímu návládnímu se šířiti, leč dofáme, že nám němečtí páni domácí po- rozuměji.
Němec Čech Čecho Michl Český Budějovice Brüxer Zeitung
26 article
A skutečně stateční Mommsenovci mostečti dovedli řeči této pochopiti. Zaznamenáváme zatím jen některé největší přechmaty. V domě č. p. 897 v Mostě chodil domácí František Zaibich po nájemnících a představoval jim neznámého člověka, kterého označil jako úřad- níka. Tento člověk dal podepsati nájemníkům poučení německá, jaká přikládají se ku sčí- tacím archům. Nájemníci, kteří nevěděli, oč se jedná, podepsali předložené jim listy, a le sčítacích arehů ani neviděli. Do domu č. p. 883 přišel policejn strážnik a přinesl sčítací archy, kterých z ruky nedal; vyptal se nájemníků na jména a jiná data, dal pak nájemníkům, kteří ani nevěděli, oč se jedná, archy podepsati odnesl je. Že v nich nezanesl české řeči obcovací, není třeba dodávati.
Zaibich Most
27 article
Podobným postupem provádí se sčítánív každém domě a veřejný tisk s největší svobo- dou přímo k tomu vyzývá. Našimi lidmi kon- statováno několik falšovaných archů sčítacích, jež nesprávně jsou vyplněny a které dal měst- ský strážník podepisovati; nájemníci, jichž jmena falšována, neměli o tom ani tu- šení. Čechové nemohou se však nikde dovo- lati pomoci a marně volají po zakročení kom- petentních orgánů. Na geniální nápad přišli naši sousedé v Břežánkách u BIliny. Majitelé domu nevydávají tam nájemníkům žádných sčítacích archů a chtějí pouze, by nájemníci všecka data vepsali na kousek papíru, že prý si potom arehy vyplni sami. Stížnosti na tuto protizákonnost zůstávají nevyřize ny. V Hodkovicích u Liberce již v polo- vici t. m. rozeslala městská rada německá po- učení o vyplňování sčítacích archů a nyní roz- dává pouze německé archy, ač jest v obci více nežli 1000 Čechů. Vůči stižnostem připo- menul starosta obce, žě prý dle minister- ského poučení () osoby služebné, učňové a dělníci v německých rodinách, třebas mluvili lépe česky než německy, mají obcovací řeč ně- meckou! Pěkný to zajisté výklad ministerského poučení! A takovýto výklad udílen byl, jaks nám sděluje, i sčítacím komisařům
Čecho Břežánky u Bilin Hodkovice Liberec