2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. ledna 190í
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplání se
v Praze v administraci
na čtvit lats . . . . 6 X —
s dvejí donáškon
n ko
vsyh, 2 K So
ma e poštoui
sn
Kei
raka
s dvají zlsllkou
ml
Praha
5
article
Do první volební bitvy.
Do první volební bitvy.
Zejtra počnou v tomto království volby
poslanců do vídeňslé rady říšské. První
vypravi se v boj tak zvaná kurie pátá
jinými slovy, zejtra povoláni budou k urně
v tomto hlavním mětě přímo všichni do
spělí svéprávní mužoté, v ostatním království
jejich dříve již zvolení volitelě, aby vykonal
nejcennější a nejdůležitější právo občanské
Zejtra voliti se bude tedy na základě rov-
ného práva hlasovacho. Nebudou se voliti
ovšem všichni zástupcové lidu, nýbrž pouze
šestina jejich, však v podstatě neubude
v ničem na význanu tomuto aktu, který
sluší pokládati jaksi za pokus koné veliké
reformě, jež v prigramu demokratických
stran nalezá se na prvním místě: ku vše-
obecnému přínému a rovnému
právu hlasovatímu.
Jest znám výlledek voleb minulých.
konaných před čtyrr tety a jenž způsobil
mazi- obyvatelstvem, jež nepřeje st roz-
vratu nynějšího společenského řádu a jež
věrno dosud myšlence národní, nemalý roz-
ruch. Volby v páté kurii dopadly totiž ve
mnohých okresích ve prospěch kandidátů
strany sociálně-demokratické, jež výborně
zorganisována, vyslala v zápas nejčelnější
své předáky a která při lhostejnosti a vla
nosti ostatního voličstva dobyla rázem patnácti
mandátů, tedy mnobem více, než při ne
poměrně větší mohutnosti své dobyli sociální
demokraté na první pokus v sousedním Ně-
mecku.
Zděšení zavládlo následkem toho v kru
zích řidí bojácných, neboť nejedna zaječ
duše viděla již, jak všechny dosud platné so-
ciální instituce kácejí se v bezednou propas
a jak nad vodami vznášejí se již ve vítěz
ném reli ideály Lassallovy, Marxovy a Ave
lingovy.
Lassallův
Marxův
6
article
Však stačila pouhá čtyři léta, aby spo
lečnost vybavila se z bludu, že páta kurie
náleží jen jedné vrstvě společenské a od-
činila, čím tehdy bylo pochybeno.
Dnes, kdy ovládlo přesvědčení, že ne-
náleží pátá kurie pouze dělnictvu, nýbrž že
v pravém toho slova smyslu je všeobecná
a že by bylo pošenilostí, ba více než to,
hříchem ponechati ktnii tuto těm, kteř
zavrhují politický program všeho ostatního
národa a nepřispěti dělníkům s vědomím
národním ku nomoci. ukázalo e iiž při vol-
komulů, že soclálni demokracie je pře
všechno své naparování uacies ifanktn
stojícím na podkladu národním příliš slab
i v oněch okresích, kde před čtyřmi léty
byla vítěznou.
Dnes jisto je, že v královstv
českém ve volbách nepřímých
nedobudou sociální demokrate
v okresích českých ani jediného
mandátu.
Jde ale o to tedy, aby Praha nezůstala
za ostatní zemí a aby také zde tak volby
dopadly jako v ostatních Čechich. Sociální
demokraté napínají zde všechny síly a nejsou
zde bez spojenců také z jiný ch
vrstev než dělnických. Proto je
zapotřebí, aby k zejtřejší volbě
dostaviloekazůý, kždý bez vý
ky a dopomohl k vítězství ne
osobě, o niž jde, nýbri myšlénce,
za níž stojí všechen fáro d.
Je to povinností, které vymknoutise
nesmí žádný Čech, zejmena v této vážné,
ne-li rozbodné chvíli. A kdiž každý z nás
dostojí povinnosti své, i v Fraze zvítězímel
Čo
Fraga
Praha
7
article
Mohli bychom tedy s klidem a oprávně
ným vnitřním uspokojením hleděti vstříc vol-
bám zejtřejším, ne snad proto, že bychom
pokládali nynější společenskou organisaci za
vrchol dokonalosti a nepociťovali potřebu
radikálních oprav této organisace, ale zté
příčiny, že nemají u nás, aspoň prozatím,
půdy strany, jimž myšlénka národní přede-
vším je lhostejnou a které nemají smyslu
pro státoprávní osvobození národa ode jha.
jímž je dnes stížen a které mu nedovoluje
plniti ani kulturní, ani hospodářské úkoly.
jaké každému národu ukládá pokrok lidský.
Však přes to s pocitem radosti dnům
zejtřejším vstříc nehledíme, jakkoli víru máme
ve zdravý instinkt našeho lidu a v jeho po
litickou vyškolenost, která mu nedovolí, aby
uposlechl těch, kteří mu namlouvají, aby
době vážné a rozhodně, v okamžiku nejkri
tičtějším učinil průlom do discipliny politické
a na svůj vrub se pustil do boje.
Kormoutí nás právem a hořkostí napl-
niti musí každého vlastence, že lidé, již sle-
dují účely, které leží mimo zájem národní
že lidé, kteří vedeni buď slavomamem, jak
vůdci stran svých, neb vedeni záští a nená-
vistí proti stranám existujícím, neb i mizer
ným prospěchem osobním, svádějí jednotlivce
i celé šiky k proradě na věci, jež by měla
býti svatou všem, již k národu českému
se hlásí.
Neužíváme ani lehkomyslně ani rádi
příkrého slova prorady, které trivialisováním
v době dřívější pozbylo vší své hrůzya
ošklivosti, však v tomto případě nelze nám
vyhnouti se mu.
8
article
Jakou odpověď měl dáti národ český
na vládní akt, kterýmž rada říšská byl
rozpuštěna?
Národ český měl všechny do-
savadní poslance své do jednoho
a jednohlasně opětně vyslati do
Vídně.
To by byla ta jedině pravá a imposantn
odpověď. Nemělť ani jediný poslanec od
mítnouti mandát a neměl ani jediný volič
dáti hlasu jinému zástupci, než tomu, který
rozpuštěním parlamentu vídeňského mandátu
svého byl zbaven. Tomu byla by vláda po-
rozuměla a tomu by byl porozuměl i svěo
ostatní.
Leč nestalo se-
Bylo nutno učiniti v kandidátní listiné
změny a také ji doplniti. Nebyla to práce
svobodomyslně, jez te dobýRem surevu
svých otěže domácí politiky, s onou svě do-
mitostí, jaká jest nezbytnou při jednání tak
důležitém a vážném. Není tak snadno vyhle-
dati v nynější době apathie naproti veřej-
nému životu osoby způsobilé a tu i tam
snad v něčem pochybeno. Nevime sice
čem, ale možnost tu nepopíráme.
Však tážeme se člověka soudného, muže
politicky zralého, zda-li v nynějším okamžiku,
kdy hlas jednotlivce by zaniknouti měl v od
povědi hromem burácející, kterou národ náš
povinen jest dáti vládě na to, co se stalo
— zda-li v nynějším okamžiku
není do nebe volajícím hřích em
uzdu pouštěti osobní ambici právě
tak jako osobní nechuti a z mali-
cherné škorpivosti a z pohnutek
malicherných ba i nízkých sesla-
bovati a mařiti v účinku jejím
odpověď těžce uraženého lidu
našeho?
Jaký jiný cíl sledovala vláda tím, že
říšskou radu rozpustila, než aby rozpoutala
Vídeň
9
article
volební boj a s bojem tímto strannické
osobní vášně a tím nejnebezpečněj
šího odpůrce svého seslabila?
A odpůrce ten měl by býti skutečne
tak naivním a nevyškoleným a sednoutí vládě
na vějičku? Tím osud národa našeho věru
nebude rozhodnut, prosadí-li z odbojných
stran jednoho, dva a třeba plný tucet kandi-
dátů. Ti zrovna tak málo pomohou národu
svému, jako spasí rolnictvo, jemuž se za
spasitele vtírají, však počínání mužů těch by
eventuálně stačilo poškoditi a ochromit
mocný český vzdor.
Zaslepení klamným leskem mandáto
neuvěří slovům našim i kdyby sebe více
přesvědčovala a k povinnosti své se nevrátí
ale snad v posledním okamžiku ještě vy
střízliví z bludu ti, již nepovolanými proroky
se dali svésti.
Nechať mají na mysli účinek případ-
ného »vítězství« svého. Při každé zprávě
o něm — o tom nemůže býti pochybnosti —
zajásá vláda i zajásají nepřátelé
naši. Představte si, jakou škodu způsobíte
národu svému, když podaří se vládě,
co chtěla, když na místě aby chom
všichni v jedno sliti se vší silou
vrhlí se na nepřítele, k vůli
choutkám několika samozvanců,
k vůli prázdným planým heslům
pustíme se navzájem do sebea
síly své na místě v boji proti
Vídni a proti Němcům, utrácet
budeme v bojích domácích
Odpověď na tuto otázku nechť dá si
každý sám a dle odpovědi té nechť se zejtra
zařídí.
Němec
Vídeň
11
article
Kandidátní listina.
Kandidátní listina.
Všeobecná třída voličská (V. kurie)
Volba dne 3. ledna 1901.
1. Město Praha, Karlín a Smíchov
Václav Březnovský, rukavičkan
v Praze.
Okresy soudní:
Mladoboleslavský, benátecký, turnovský
českodubský, mnicho-hradištský, bělský
mělnický, roudnický, libochovický, vel
varský, karlinský a brandýsský: Ferdi-
nand Šrámek, dělník v Lounech.
Jičinský, novopacky, noricky, novopyuzov
ský, chlumecký, poděbradský, králové-
městecký, nymburský, libáňský, sobote
cký, semilský, železnobrodský, lomnický
a jilemnický: Josef Doležal, hostin
ský a starosta města Lomnice n. Pop
Královéhradecký, novoměstský, opočen
ský, náchodský, česko-skalický, úpický
polický, jaroměřský, nechanický, pardu-
bický, holický, chrudimský a nasavrcký
Váelav Formánek, majitel domu
usedlosti v Kralové Hradci.
Litomyšlský, poličský, hlinecký, vysoko
mýtský, skučský, rychnovský, kostelecký
nad Orlicí, žamberský a ústecký nad
Orlicí: František Dostál, rolník
v Morašicích.
Čáslavský, haberský, chotěbořský, při
byslavský, německo-brodský, humpole
cký, polenský, štocký, ledečský, dolno
kralovický, kutnohorský, ublířsko-janovi-
cký a přeloučský: Filip Bečvář, ho
stinský v Humpolci.
Březnovská
Šrámek
Jičinský
Doležal
Pop
Váelav Formánek
Dostál
Čáslavský
Bečvář
Praha
Karlín
Smíchov
Louny
Lomnica
Kral Hradec
ústecký nad Orlice
Morašice
Humpolec
kostelecký nad Orlice
12
article
Kolínský, kouřimský, českobrodský, černo
kostelecký, říčanský, vinohradský, žižkov
ský, jílovský, benešovský, neveklovsky
a vlašimský: Váelav Karbus, ředite
nemocenské pokladny nového obchodníh
gremia v Praze.
Taborský, mladovožický, soběslavský, pel
hřimovský, pacovský, počátecký, kameni
cký, sedlčanský, sedlecký, votický, milev
ský, bechyňský, vltavotýnský, hlubocký
lišovský, veselský a lomnický: Vojtěcl
Holanský, majitel hospodářství v Če
ských Budějovicích.
Písecký, mírovický, vodňanský, netoli
cký, strakonický, horažďovický, volyňský
sušický, blatenský, březnický, příbram
ský a dobříšský: František Krato-
chvíl, zámečník v Žižkově.
Krato
Praha
votický
ský Budějovice
Žižkov
Váelav Karbus
13
article
Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné
Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné
Veleváženým pánům voličům měst
Tábora, Pacova, Kamenice n. L.
Pelhřimova, Něm. Brodu, Polně
Humpolce a Přibyslavi.
Velectění pánovél
Poután dlouhou nemocí na lože, nemohu
jak bych chtěl, osobně ucházeti se o Vaši důvěru
a musím Vás tudíž prositi, abyste mně dovolil
touto cestou Vám říci, jak dívám se na poli
tické položení českého národa.
Nejasnost, která panovala za boje o jazy
ková nařízení, zmizela. Čemu tehdy málo kdo
chtěl věřiti, že jedná se Němcům o něco do-
cola jiného než o zrušení nařízení, toho ani sam
Němci dnes více nezakrývají. Hraběti Badenovi
jednalo se o to, aby český národ konečně vídě
opravdovou vůli vlády, učiniti mu alespor
v otázce jazykové do značné míry po právu
poslanci čeští aby mohli opustiti principiální
svoji opposici proti vídeňským vládám. Doufal,
že podaří se zjednati národnostní smír a potom
i součinnost zástupeů obou národů v zákono-
dárství i správě. Hrabě Badeni se ve všech
svých nadějích zklamal. Po utvoření pravice
Němci počali s obstrukcí a když se jim poda-
řilo zfanatisovati německé voličstvo, utvořiti ně-
mecké souručenství a dosíci zrušení jazykových
nařízení Gautschových, neskrývali více, oč jim
jde: o znovudosažení rozhodujícího vlivu n
vládu a o zavedení němčiny jakožto jazyka
státního nebo sprostředkovacího. Když kapitulo-
vala před nimi státní autorita, státní správa,
mysli, že smějí požadovati, aby kapitulovala
před nimi také většina národů rakouských.
Němec
Baden
Gautschův
Tábor
Pacov
Pelhřimov
Německo
Brod
Humpolec
Přibyslav
národní
14
article
Aěkoliv nemají a nemohou míti většiny n
říšské radě, ačkoliv veliká jich čásť má pro
gram, který přímo ohrožuje samostatné a ne-
odvislé trvání říše, mají dosti smělosti žádati
aby jim opět svěřeny byly otěže vládní, aneb
aby alespoň v jejich duchu se vládlo národům
rakouským. V zájmu Rakouska, v zájmu zacho
vání celistvosti státní žádají za provedení svého
německo-nacionálního programu. Jsou opravdu
zásluhy Němců o stát tak veliky a tak ne
sporny, že by pro ně mohli žádati za roz
hodující vliv na správu státní?
Od let šedesátých snaha Němců po nad
vládě nedává říši klidu a pokoje. Všecka energie
národů utrácí se v boji za samozřejmý pož
davek spravedlnosti, za rovnoprávnost národní
Centralismus, který chtějí Němci pro udržen
svého vlivu, niči hospodářský a kulturný rozvo
jednotlivých království a zemí. Snaha po nad
vládě vedla Němce k tomu, aby přistoupili na
dualismus, který způsobil tak ostrý konflik
hospodářských a politických interessů obou po-
lovicí říše, že všickni v něm hyneme a říše trp
Němec
Rakousko
15
article
v orobnění prodejt:
rnnní čílo o sobě . . . za Sk
odpeles lni
. . . na 2k
Ve slialkich na ronková
ranní či-l
odpolečn
16
article
Inseraty
plati se hotově rapěal
Předplicení a inserty peljimá delni
strane v Minriauské ulici č. 3
Tas zaeláratí se též ro dabee
tiskirsa a ezpedice Nirednich Llsta-
Bukoplny ao nsvrictji.
Nirednich Llsta
Minriauský ulice
17
article
nejednotností hospodářské politiky. V době, kdy
celý svět hotovil se k rozhodné soutěži na svě-
tovém tržišti hospodářském, ubita byla u nás
všecka zdravá podnikavost hospodářskou kata-
strofou v roce 1873 a podlomena byla důvěra
v princip associace na poli průmyslového pod-
nikání, který v jiných státech tak velikolepýeh
dodělal se výsledků. Následky tehdejšího hospo-
dářského rozkvětu, tak nerozlučně spojeného
s německo centralistickým panstvím, dlouho jeste
poneseme.
Rakousko je následkem všeho toho v ne-
bezpečí, klesnouti na stupeň státu druhého
řádu, poněvadž hospodářsky na svělovém tržišti
nedovedlo se udržeti na výši velmoci prvního
řádu, a politicky podle theorie Němců, kteři
i do zahraniční politiky zanášejí národnostn
moment, dobrovolně se dává v područí Německa,
ačkoliv by mělo v zájmu ohroženého svého
mezinárodního postavení žárlivě chrániti svou
naprostou samostatnost a rovnocennost v rámci
trojspolku. Nešťastné války neměly tak zhouh-
ných účinků na položení řiše, jako nepřirozená,
nemožná politika vnitřní a zahraniční.
Němec
Rakousko
Německo
18
article
Jediným světlým bodem v rozvoji politi-
ckých věcí v Rakousku od let šedesátýchje
stav financí, konec deficitů a dluhů na běžné
vydání, a to je zásluhou pravice a mínistra
Dunajewského, kdy Němci na nějaký čas ne-
měli rozhodujícího vlivu na vládu. A přece
mají tolik odvahy celému světu hlásati, že je-
dině jejich vedením Rakousko může býti spa-
seno, a bohužel, od 17. října 1899 se jim dává
za pravdu, ačkoliv v níčem nesplnili, co slibo-
vali. Slibovali, že bude mír a pokoj, když budou
zrušena jazyková nařízení, a zatím rostou te-
prve nyní požadavky jich do nekonečna. Vyrov-
návací konference nevedly k elli, poněvadž mimo
nešťastné jich vedení se strany vlády bezkonečně
musili jsme při projednávání předlohy zákona
o jazyku samosprávných sborů a úřadů bojovati
o věci, které Němci před krátkým časem beze
všeho odporu povolovati. Spoléhajíce na pod-
poru vnější a na podporu z Pešti, která se tak
osvědčila při zrušení jazykových nařízení, ne-
chtějí více smíru, nýbrž uzákoněné panství ně-
meckého jazyka a rozhodující vliv na vládu
Tak daleko to došlo, že dokonce ústavověrní
velkostatkáři na Moravě otevřeně to prohlašují.
Němec
Rakousko
Pešť
Morava
19
article
Program pánů Schönerera a Wolfa přichází po-
malu ke cti u tak zv. umirněných Němců, ale
to nevadí nynější »nestranně« vládě, aby pod
diktátem téchže »umírněných« Némců urážela
a dráždila český národ způsobem přímo neomluvi-
telným.
Má to snad být trestem za naši obstrukci
a je vedoucí ideou vlády politika pomsty
trestů? Anebo platí v Rakousku princip, že jen
my máme býti trestáni za každé nepodčiněnís
vůli vídeňské vlády?
Za naši umírněnost, která šla do sebez
pření, potrestali nás zrušením jazykových naři
zení, Němce za nejbrutalnější obstrukci odměnil
a postavili na piedestal slátní strany. Něm
smějí hroziti obstrukcí dále, a pod tou hrozbou
jako pod bičem musí se svíjet všecko ostatn
Je v tom spravedlnost? Což nebyli jsm
přímo vehnáni do obstrukce? Vždyť hledal
jsme napřed pomoci u většiny sněmovny, kter
byla stejně potupena, jak my. Po dvě leta
byla hnána do boje proti německé obstrukcia
pak se kapitulovalo před násilím a nastolen
německo-bureaukratická vláda.
Kdyby bývala pravice měla jen trochu
hrdosti, trochu konstitučního vědomi, nebylo
potřebí naší ohstrukce. Pravice mohla tehdy
jenom odepřiti vládě hrab. Clara prozatímní
Rakousko.
Schönerer
Wolf
Němec
Claro
Rakousko
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dob Prozatimného.
Divadelní vzpomlnka Adolla Čecha.“)
Těžiště své činnosti v opeře položil ředite
Liegert na získání znamenitých hostí a světo
vých celebrit. Jes že často přestřelil, jak ni
žeji povím. Před nastoupením ředitele Wirsinga
byly v německém divadle velice oblíbeny: kolo-
ralurní primadonna, Maďarka sl. Brennerovaa
mezzosopranistka, Polačka sl. Zawiszanka. Obe
tyto dámy Winsing neangažoval. Pospišilsi
tedy Liegert, aby obě získal ku pohoslinským
hrám. Sl. Zawiszanku pak později vůbec enga
žoval k českému divadlu.
Spekuloval výborně. Představení, ve kt
rých jmenované dámy vystupovaly, měla vždy
silnou návštěvu; šlať za nimi velká část něme
ckého obecenstva. Sl. Brennerova zpívala v celku
šestnáctkráte.
Dále získal ku pohostinským hrám znam
nitou prima ballerinu cís. opery v Potrohradě
sl. Kat. Friedbergovu, která ve společnosti s ně
kolika vynikajícími členy dvorního baletu vídeň
ského provedla pro Prahu nové celovečerní ba-
lety. Slečna Friedbergova vedle toho, že byla
znamenitá tanečnice, byla i výlečná herečka
Hrála s velkým úspěchem němou úlohu Jel vy
v Reisigrové melodramatu »Jelva, s i rotel
z Ruska«. Ale dokonalý triumí dobyla Fe-
nellou—
Portiei«. Všeobecné a
uznávalo, že Praha kore— ještě nevi-
děla. Její podání těto úlohy zůstalo u českého
divadla tradiční. Nejvíce se mu přibližil výkon
bývalé naší prima-balleriny sl. Grimaldi.
Ale to vze Liegertovi nestačilo. Engažovav
ku pohostinským brám slavného v tehdejší době
tenoristu Stěgra (Staziče, dával po přikladu
pařížské opery v jeden a (pž večer operu
balet, obyčejně v neděli.
Na př. operu »Lucii«, ve které Stégen
zpíval partii Edgarda a balet »Karneval pa-
*) Viz »Nár. Listy« čss. 339 ze dne 8. pro-
since 1900.
Čecho
Wirsing
Maďarka
Polačka
Liegert
Brennerův
Friedbergův
Hrála
Jelvo
Grimaldi
Stěgr
Stazič
Lucius
Edgard
Potrohrad
Praha
Rusko
21
article
řížský« se svrchu jmenovanými umělci. Před-
stavení mělo, jak se samo sebou rozumí.
ohromnou návštěvu a trvalo od 147. skorem d
půl noci.
Velkou zásluhu si vydobyl získáním světo-
vých pěvkyň: Carlotty a Barbary Marchisiových,
pak tenora Minetti a baritonisty Zacchi. Obe
dámy, nehledě k tomu, že skutečně byly krom-
obyčejné umělkyně, vynikaly také tím, že pří-
roda je obdaříla hlasy neobyčejně krásnými,
přes to že jedna byla sopranistka a druhá
altistka, hlasy jejich byly si co do timbru tak
podobny, že jmenovitě v kadencích, kterési
samy komponovaly a které z největší části s
skládaly ze škál, posluchně nerozeznal, kde
přestala jedna zpívat a kdle začala druhá. Znělat
taková škála, která počínala s malým f a vznesla
se až na třičárkované c a klesla zase zpět až
na malé f, jako kdyby jedno jediné hrdloji
bylo zpívalo. Pokud se týče technické dokona-
losti ve dvojzpěvech, není možná si myslit, že
by bylo ještě dokonalejších výkonů, nežli ob
sestry podávaly.
Barbaro
Minetti
22
article
K pohostinským hrám volily tedy nejraděj
opery, ve kterých mohly společně vystupovati
majíce v pánech Minettim a Zacchim výtečné
pobočníky. Ostatní partie zpivali naši solisté
Byly to zejmena opery: »Norma«, »Semiramis«
»Lazebník Sevillský« (ve kterém zpivaly jako
vložku dvojhlasné varlace na národní píser
»Ach není tu, není« pro ně zde schválně slo
žené) dále »Lukretie Borgia«, »Troubadoure,
*Montecchi a Capuletti«, »Marta«, »Don Juane
a jednotlivá jednání z různých oper. Předsta-
vení opery »Lazebník Sevillský« nabylo větší
zajímavosti tím, že partii »Rosiny«, která je
komponována pro alt, zpívala Barbara Marchisio,
skutečná altistka, tedy celou partii v originálu.
Možno říci, že celá Praha putovala do
Novoměstského divadla, aby slyšela tyto divy
pěveckého umění. Ale tu právě Liegert pře-
střell. Měl totiž angažovánu francouzskou ba-
letní společnost, která provozovala féerii »Život
ve snách« od 15. června do 17. července, a
od tohoto dne féerii »Kouzelnou nožku« až do
5. srpna. Protože však před tím už byl enga-
Minetti
Zacchi
Semiramis
Borgia
Troubadoure
Montecchi
Mars
Juan
Rosin
Barbaro Marchisio
Praha
novoměstský divadlo
kouzelný nožka
23
article
žoval od 23. června sestry Marchisiovy, padly
tyto pohostinské výstupy mezi francouzské ba
letní, — i byl Liegert nucen každý večer, kdy
byla opera, draze odkoupiti Francouzům divadlo
Tedy přes to, že divadlo bylo nabito, zbyl
jemu z příjmu pramálo po odrážce honoráru
italským pěvkyním a tančícím Francouzům.
Podruhé přestřelil tím, že uzavřel smlouvu
s celou vojenskou kapelou, aby hrála v Novo-
městském divadle ve féerii »Kouzelná nožka«,
a náš orkestr v prozatímném divadle pro abo-
nenty operu. Z toho zase byla škoda, protože
v malém divadle v červnu a červenci nejen že
nic nepřijal, ale z přijmů fčerie ještě doplácel
Sotva odjely sestry Marchisiovy a francouzský
balet, již měl Liegert zase nového hosta, ale
tenkráto attrakci nejprvnějšího řádu. Byl to
jednonohý španělský tanečník seňor Donato,
umělec vskutku neobyčejný. Clověk úplně za-
pomněl na jeho tělesnou vadu, vida jej provádě
nejtěžší pas jako u tanečníka dvounohého.
Liegert
Francouz
Marchisiův
Donato
Novaměstský divadlo
kouzelný nožka
24
article
Divadlo bylo při jeho pohostinských vý
stupech, jichž bylo v srpnu 12 a v září 7
vždy nabito.
Dne 30. září 1864 uzavřeli jsme hry
v Novoměstském divadle a Donato tančil na
posled.
Vrátili jsme se do prozatímného divadla
vrhli se s celou pílí na studium oper, ktere
byly našemu obecenstvu novinkami. Vypraven
byly skutečně tyto opery:
26. října: »Zedník a zámečník« od Auber
a již 30. října: »Hugenolti« od Meyerbeera, dále
26. listopadu téhož skladatele »Robert dábels.
17. prosince: »Orfeus a Evridika« od Krištof
Vilib. ryt. Glucka, 5. ledna 1865: »Linda ze
Chamounix« od Donizetta, 26. ledna: »Figa-
rova svatba« od Mozarta, 4. března: »Vesel
ženy Vindsorské« od Nikolaie, 7. dubna: »Ná-
měsíčná« od Bellina a 14. května poslední
opera za ředitelství Liegertova: »Marie di Rohan«
od Donizetta. Tedy za 8 měsíců 9 skorem
samých velkých oper, z nichž Gluckova opera
»Orfeus a Evridika« byla pro Prahu vůbe
novinkou.
Donato
Zedník
Auber
Meyerbeer
dábels
Orfeus
Krištof Vilib
Gluck
Mozart
Rohan
Gluckův
Evridik
Figa
Praha
novoměstský divadlo
25
article
Z vypravených oper však nebyla ani jedna
česká a ani jedna jinoslovanská a přece byla
Smetanova opera: »Braniboři v Čecháche
už komponována a docela ku provozování
zadána.
Dne 14. října 1864 debutoval v pro-
zatímném divadle za účelem angažementu bari-
tonista Josef Lev a dodělal se takového úspěchu
a způsobil u obecenstva takové nadšení, jako
hosté, kteří před ním zpívali v Novoměstském
divadle. Obecenstvo rozpoznalo ihned, že se tu
hlásí umělec nevšední, s krásným, znamenitě
vycvičeným hlasem neobyčejné lahody. Zpíra
partii hraběle Luny v opeře »Troubadour«. Nej
skvělejší stránku jeho umění poznalo však
obecenstvo až 11. března 1865, kdy zpíval po
prvé partii Figara v opeře »Lazebník Sevíllský«
Byl to triumf, jakého tak brzo nedobude druhý
pěvec. Možno říci, že zpíval s naší tehdejš
výtečnou koloraturní primadonou sl. z Ehiren
berka o závod.
Ještě jedneho znamenitého debutu za ř
ditelství Fr. Liegerta dlužno připomenouti.
Smetanův
Josef Lev
Liegert
Troubadour
26
article
Dne 16. února 1865 vystoupil poprvé do
savádní člen sboru p. Paleček jako Sarastro
v opeře »Kouzelná flétna« a dne 23. únor
jako Kašpar v opeře »Carostřelec«. Úspěch by
skorem týž, jako když poprvé zpíval Lev. Pa
leček měl krásný, zvučný hluboký bas a do-
plňoval se znamenitě s Hynkem, jehož hlas se
lépe pohyboval ve výšce. Mělť tedy v tu dobu
Liegert personál solový, orkestr a sbor, který
mu mohlo záviděti mnohé dvorní divadlo. Stůj
zde alespoň seznam solového personálu: Dram.
pěvkyně sl. Macháčkova, dram. pěvkyně a mezzo-
sopranistka sl. Zawiszanka, koloraturní pěvkyně
sl. z Ehrenberka, altistka pl. Procházková, su-
brelta sl. Pisařovicova, hrdinné tenorové partie
p. Vecko, lyrické p. Polák, vysoké a kolora
turní baritonové p. Lev, hluboké baritonovép
Švarc, vysoké basové p. Hynek, hluboké basové
p. Paleček. Tenor buffo byl p. Kysela, bas
buffo p. Sák.
Liegertova víra v přitažlivost hostů byla
ale tak veliká, že to nevydržel pracovati jens
svým znamenitým ensemblem.
Paleček
Sarastro
Carostřelec
Hynk
Macháčkův
Procházková
Vecka
Polák
Švarc
Hynek
Liegertův
Drama
kouzelný flétna
27
article
Již v březnu 1865 povolal si opět sl.
Brennerovu (ačkoliv slč. z Ehrenberka co do
umění se jí úplně vyrovnala) a nechal ji 19.
vystoupit a mezi tyto pohostinské hry jestě
jednu koloraturní pěvkyní sl. llmu Murskou,
člena dvorní opery ve Vídni, pro kterou s
zvláště studovala opera »Náměslčnár.
Barytonista německého divadla p. Robinson
se nepohodl s ředitelem Wirsingem a odešel.
Toť se vl, že jej Liegert ihned engažoval ku
pohostinským hrám. Nechal jej zpivat Gkrát
ačkoliv náš Lev až na postavu ve všem nad
něj vynikal.
Nejhlavnější chyby se však dopustil tim,
že pro leto 1865 nenajal Novoměstské divadlo.
Utkvěla totiž v něm myšlenka, že by starý
Žofinský sál se dal s prospěchem upraviti za
divadlo, které by bylo uprostřed města a ne
jako Novoměstské divadlo za branou. Podobně,
jako Krollovo divadlo v Berlíně. Učinil tak. D
adaptace strčil velikou sumu peněz, a facit byl
— konkurs. Sál zůstal sálem, bylo v něm
zrovna tak horko, a pobyt v něm právě tak ne-
příjemný, jako v prozalimném divadle.
Brennerův
Murská
Robinson
Wirsing
Vídeň
Berlín
Krollův divadlo
28
article
Za rok pobytu v Praze ředitel Wirsing
seznal vkus svého obecenstva, vyhovoval mu a
tak také přestali Němei k nám chodit do divadla,
tím spíše, poněvadž německá opera dostal
náhle výborného hrdinného tenora.
Wirsing, kterému propadával jeden teno-
rista za druhým, tak dlouho sváděl Vecka na
vzdor jeho chatrné němčině a lákal jej několika-
tisícovou gáží, až Vecko svodům těm podlehl
v květnu 1865 porušiv smlouvu s českým di-
vadlem, utekl k divadlu německému.
Konec konců byl, že v červenci r. 1865
Liegert se prohlásil insolventním.
Zemský výbor, jemuž dal Liegert do zá-
stavy svůj fundus a hudební archiv (tento po-
slední dostalo k užívání první družstvo od zem-
ského výboru v r. 1867), hrál do konce srpna
1865 na jeho účet.
Dne 2. záři 1865 nastoupil po něm vládu
opětně Fr. Thomé, jemuž byl zemský výbor
divadlo až do roku 1870 pronajal.
Wirsing
Vecka
Thomý
Praha
Francie