ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f3894370-65fe-11dc-9e67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 43, person 89, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. ledna 190í
Praha
3 masthead
Číslo2.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplání se v Praze v administraci na čtvit lats . . . . 6 X — s dvejí donáškon n ko vsyh, 2 K So ma e poštoui sn Kei raka s dvají zlsllkou ml
Praha
5 article Do první volební bitvy.
Do první volební bitvy. Zejtra počnou v tomto království volby poslanců do vídeňslé rady říšské. První vypravi se v boj tak zvaná kurie pátá jinými slovy, zejtra povoláni budou k urně v tomto hlavním mětě přímo všichni do spělí svéprávní mužoté, v ostatním království jejich dříve již zvolení volitelě, aby vykonal nejcennější a nejdůležitější právo občanské Zejtra voliti se bude tedy na základě rov- ného práva hlasovacho. Nebudou se voliti ovšem všichni zástupcové lidu, nýbrž pouze šestina jejich, však v podstatě neubude v ničem na význanu tomuto aktu, který sluší pokládati jaksi za pokus koné veliké reformě, jež v prigramu demokratických stran nalezá se na prvním místě: ku vše- obecnému přínému a rovnému právu hlasovatímu. Jest znám výlledek voleb minulých. konaných před čtyrr tety a jenž způsobil mazi- obyvatelstvem, jež nepřeje st roz- vratu nynějšího společenského řádu a jež věrno dosud myšlence národní, nemalý roz- ruch. Volby v páté kurii dopadly totiž ve mnohých okresích ve prospěch kandidátů strany sociálně-demokratické, jež výborně zorganisována, vyslala v zápas nejčelnější své předáky a která při lhostejnosti a vla nosti ostatního voličstva dobyla rázem patnácti mandátů, tedy mnobem více, než při ne poměrně větší mohutnosti své dobyli sociální demokraté na první pokus v sousedním Ně- mecku. Zděšení zavládlo následkem toho v kru zích řidí bojácných, neboť nejedna zaječ duše viděla již, jak všechny dosud platné so- ciální instituce kácejí se v bezednou propas a jak nad vodami vznášejí se již ve vítěz ném reli ideály Lassallovy, Marxovy a Ave lingovy.
Lassallův Marxův
6 article
Však stačila pouhá čtyři léta, aby spo lečnost vybavila se z bludu, že páta kurie náleží jen jedné vrstvě společenské a od- činila, čím tehdy bylo pochybeno. Dnes, kdy ovládlo přesvědčení, že ne- náleží pátá kurie pouze dělnictvu, nýbrž že v pravém toho slova smyslu je všeobecná a že by bylo pošenilostí, ba více než to, hříchem ponechati ktnii tuto těm, kteř zavrhují politický program všeho ostatního národa a nepřispěti dělníkům s vědomím národním ku nomoci. ukázalo e iiž při vol- komulů, že soclálni demokracie je pře všechno své naparování uacies ifanktn stojícím na podkladu národním příliš slab i v oněch okresích, kde před čtyřmi léty byla vítěznou. Dnes jisto je, že v královstv českém ve volbách nepřímých nedobudou sociální demokrate v okresích českých ani jediného mandátu. Jde ale o to tedy, aby Praha nezůstala za ostatní zemí a aby také zde tak volby dopadly jako v ostatních Čechich. Sociální demokraté napínají zde všechny síly a nejsou zde bez spojenců také z jiný ch vrstev než dělnických. Proto je zapotřebí, aby k zejtřejší volbě dostaviloekazůý, kždý bez vý ky a dopomohl k vítězství ne osobě, o niž jde, nýbri myšlénce, za níž stojí všechen fáro d. Je to povinností, které vymknoutise nesmí žádný Čech, zejmena v této vážné, ne-li rozbodné chvíli. A kdiž každý z nás dostojí povinnosti své, i v Fraze zvítězímel
Čo Fraga Praha
7 article
Mohli bychom tedy s klidem a oprávně ným vnitřním uspokojením hleděti vstříc vol- bám zejtřejším, ne snad proto, že bychom pokládali nynější společenskou organisaci za vrchol dokonalosti a nepociťovali potřebu radikálních oprav této organisace, ale zté příčiny, že nemají u nás, aspoň prozatím, půdy strany, jimž myšlénka národní přede- vším je lhostejnou a které nemají smyslu pro státoprávní osvobození národa ode jha. jímž je dnes stížen a které mu nedovoluje plniti ani kulturní, ani hospodářské úkoly. jaké každému národu ukládá pokrok lidský. Však přes to s pocitem radosti dnům zejtřejším vstříc nehledíme, jakkoli víru máme ve zdravý instinkt našeho lidu a v jeho po litickou vyškolenost, která mu nedovolí, aby uposlechl těch, kteří mu namlouvají, aby době vážné a rozhodně, v okamžiku nejkri tičtějším učinil průlom do discipliny politické a na svůj vrub se pustil do boje. Kormoutí nás právem a hořkostí napl- niti musí každého vlastence, že lidé, již sle- dují účely, které leží mimo zájem národní že lidé, kteří vedeni buď slavomamem, jak vůdci stran svých, neb vedeni záští a nená- vistí proti stranám existujícím, neb i mizer ným prospěchem osobním, svádějí jednotlivce i celé šiky k proradě na věci, jež by měla býti svatou všem, již k národu českému se hlásí. Neužíváme ani lehkomyslně ani rádi příkrého slova prorady, které trivialisováním v době dřívější pozbylo vší své hrůzya ošklivosti, však v tomto případě nelze nám vyhnouti se mu.
8 article
Jakou odpověď měl dáti národ český na vládní akt, kterýmž rada říšská byl rozpuštěna? Národ český měl všechny do- savadní poslance své do jednoho a jednohlasně opětně vyslati do Vídně. To by byla ta jedině pravá a imposantn odpověď. Nemělť ani jediný poslanec od mítnouti mandát a neměl ani jediný volič dáti hlasu jinému zástupci, než tomu, který rozpuštěním parlamentu vídeňského mandátu svého byl zbaven. Tomu byla by vláda po- rozuměla a tomu by byl porozuměl i svěo ostatní. Leč nestalo se- Bylo nutno učiniti v kandidátní listiné změny a také ji doplniti. Nebyla to práce svobodomyslně, jez te dobýRem surevu svých otěže domácí politiky, s onou svě do- mitostí, jaká jest nezbytnou při jednání tak důležitém a vážném. Není tak snadno vyhle- dati v nynější době apathie naproti veřej- nému životu osoby způsobilé a tu i tam snad v něčem pochybeno. Nevime sice čem, ale možnost tu nepopíráme. Však tážeme se člověka soudného, muže politicky zralého, zda-li v nynějším okamžiku, kdy hlas jednotlivce by zaniknouti měl v od povědi hromem burácející, kterou národ náš povinen jest dáti vládě na to, co se stalo — zda-li v nynějším okamžiku není do nebe volajícím hřích em uzdu pouštěti osobní ambici právě tak jako osobní nechuti a z mali- cherné škorpivosti a z pohnutek malicherných ba i nízkých sesla- bovati a mařiti v účinku jejím odpověď těžce uraženého lidu našeho? Jaký jiný cíl sledovala vláda tím, že říšskou radu rozpustila, než aby rozpoutala
Vídeň
9 article
volební boj a s bojem tímto strannické osobní vášně a tím nejnebezpečněj šího odpůrce svého seslabila? A odpůrce ten měl by býti skutečne tak naivním a nevyškoleným a sednoutí vládě na vějičku? Tím osud národa našeho věru nebude rozhodnut, prosadí-li z odbojných stran jednoho, dva a třeba plný tucet kandi- dátů. Ti zrovna tak málo pomohou národu svému, jako spasí rolnictvo, jemuž se za spasitele vtírají, však počínání mužů těch by eventuálně stačilo poškoditi a ochromit mocný český vzdor. Zaslepení klamným leskem mandáto neuvěří slovům našim i kdyby sebe více přesvědčovala a k povinnosti své se nevrátí ale snad v posledním okamžiku ještě vy střízliví z bludu ti, již nepovolanými proroky se dali svésti. Nechať mají na mysli účinek případ- ného »vítězství« svého. Při každé zprávě o něm — o tom nemůže býti pochybnosti — zajásá vláda i zajásají nepřátelé naši. Představte si, jakou škodu způsobíte národu svému, když podaří se vládě, co chtěla, když na místě aby chom všichni v jedno sliti se vší silou vrhlí se na nepřítele, k vůli choutkám několika samozvanců, k vůli prázdným planým heslům pustíme se navzájem do sebea síly své na místě v boji proti Vídni a proti Němcům, utrácet budeme v bojích domácích Odpověď na tuto otázku nechť dá si každý sám a dle odpovědi té nechť se zejtra zařídí.
Němec Vídeň
10 title
Volební ruch.
11 article Kandidátní listina.
Kandidátní listina. Všeobecná třída voličská (V. kurie) Volba dne 3. ledna 1901. 1. Město Praha, Karlín a Smíchov Václav Březnovský, rukavičkan v Praze. Okresy soudní: Mladoboleslavský, benátecký, turnovský českodubský, mnicho-hradištský, bělský mělnický, roudnický, libochovický, vel varský, karlinský a brandýsský: Ferdi- nand Šrámek, dělník v Lounech. Jičinský, novopacky, noricky, novopyuzov ský, chlumecký, poděbradský, králové- městecký, nymburský, libáňský, sobote cký, semilský, železnobrodský, lomnický a jilemnický: Josef Doležal, hostin ský a starosta města Lomnice n. Pop Královéhradecký, novoměstský, opočen ský, náchodský, česko-skalický, úpický polický, jaroměřský, nechanický, pardu- bický, holický, chrudimský a nasavrcký Váelav Formánek, majitel domu usedlosti v Kralové Hradci. Litomyšlský, poličský, hlinecký, vysoko mýtský, skučský, rychnovský, kostelecký nad Orlicí, žamberský a ústecký nad Orlicí: František Dostál, rolník v Morašicích. Čáslavský, haberský, chotěbořský, při byslavský, německo-brodský, humpole cký, polenský, štocký, ledečský, dolno kralovický, kutnohorský, ublířsko-janovi- cký a přeloučský: Filip Bečvář, ho stinský v Humpolci.
Březnovská Šrámek Jičinský Doležal Pop Váelav Formánek Dostál Čáslavský Bečvář Praha Karlín Smíchov Louny Lomnica Kral Hradec ústecký nad Orlice Morašice Humpolec kostelecký nad Orlice
12 article
Kolínský, kouřimský, českobrodský, černo kostelecký, říčanský, vinohradský, žižkov ský, jílovský, benešovský, neveklovsky a vlašimský: Váelav Karbus, ředite nemocenské pokladny nového obchodníh gremia v Praze. Taborský, mladovožický, soběslavský, pel hřimovský, pacovský, počátecký, kameni cký, sedlčanský, sedlecký, votický, milev ský, bechyňský, vltavotýnský, hlubocký lišovský, veselský a lomnický: Vojtěcl Holanský, majitel hospodářství v Če ských Budějovicích. Písecký, mírovický, vodňanský, netoli cký, strakonický, horažďovický, volyňský sušický, blatenský, březnický, příbram ský a dobříšský: František Krato- chvíl, zámečník v Žižkově.
Krato Praha votický ský Budějovice Žižkov Váelav Karbus
13 article Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné
Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné Veleváženým pánům voličům měst Tábora, Pacova, Kamenice n. L. Pelhřimova, Něm. Brodu, Polně Humpolce a Přibyslavi. Velectění pánovél Poután dlouhou nemocí na lože, nemohu jak bych chtěl, osobně ucházeti se o Vaši důvěru a musím Vás tudíž prositi, abyste mně dovolil touto cestou Vám říci, jak dívám se na poli tické položení českého národa. Nejasnost, která panovala za boje o jazy ková nařízení, zmizela. Čemu tehdy málo kdo chtěl věřiti, že jedná se Němcům o něco do- cola jiného než o zrušení nařízení, toho ani sam Němci dnes více nezakrývají. Hraběti Badenovi jednalo se o to, aby český národ konečně vídě opravdovou vůli vlády, učiniti mu alespor v otázce jazykové do značné míry po právu poslanci čeští aby mohli opustiti principiální svoji opposici proti vídeňským vládám. Doufal, že podaří se zjednati národnostní smír a potom i součinnost zástupeů obou národů v zákono- dárství i správě. Hrabě Badeni se ve všech svých nadějích zklamal. Po utvoření pravice Němci počali s obstrukcí a když se jim poda- řilo zfanatisovati německé voličstvo, utvořiti ně- mecké souručenství a dosíci zrušení jazykových nařízení Gautschových, neskrývali více, oč jim jde: o znovudosažení rozhodujícího vlivu n vládu a o zavedení němčiny jakožto jazyka státního nebo sprostředkovacího. Když kapitulo- vala před nimi státní autorita, státní správa, mysli, že smějí požadovati, aby kapitulovala před nimi také většina národů rakouských.
Němec Baden Gautschův Tábor Pacov Pelhřimov Německo Brod Humpolec Přibyslav národní
14 article
Aěkoliv nemají a nemohou míti většiny n říšské radě, ačkoliv veliká jich čásť má pro gram, který přímo ohrožuje samostatné a ne- odvislé trvání říše, mají dosti smělosti žádati aby jim opět svěřeny byly otěže vládní, aneb aby alespoň v jejich duchu se vládlo národům rakouským. V zájmu Rakouska, v zájmu zacho vání celistvosti státní žádají za provedení svého německo-nacionálního programu. Jsou opravdu zásluhy Němců o stát tak veliky a tak ne sporny, že by pro ně mohli žádati za roz hodující vliv na správu státní? Od let šedesátých snaha Němců po nad vládě nedává říši klidu a pokoje. Všecka energie národů utrácí se v boji za samozřejmý pož davek spravedlnosti, za rovnoprávnost národní Centralismus, který chtějí Němci pro udržen svého vlivu, niči hospodářský a kulturný rozvo jednotlivých království a zemí. Snaha po nad vládě vedla Němce k tomu, aby přistoupili na dualismus, který způsobil tak ostrý konflik hospodářských a politických interessů obou po- lovicí říše, že všickni v něm hyneme a říše trp
Němec Rakousko
15 article
v orobnění prodejt: rnnní čílo o sobě . . . za Sk odpeles lni . . . na 2k Ve slialkich na ronková ranní či-l odpolečn
16 article
Inseraty plati se hotově rapěal Předplicení a inserty peljimá delni strane v Minriauské ulici č. 3 Tas zaeláratí se též ro dabee tiskirsa a ezpedice Nirednich Llsta- Bukoplny ao nsvrictji.
Nirednich Llsta Minriauský ulice
17 article
nejednotností hospodářské politiky. V době, kdy celý svět hotovil se k rozhodné soutěži na svě- tovém tržišti hospodářském, ubita byla u nás všecka zdravá podnikavost hospodářskou kata- strofou v roce 1873 a podlomena byla důvěra v princip associace na poli průmyslového pod- nikání, který v jiných státech tak velikolepýeh dodělal se výsledků. Následky tehdejšího hospo- dářského rozkvětu, tak nerozlučně spojeného s německo centralistickým panstvím, dlouho jeste poneseme. Rakousko je následkem všeho toho v ne- bezpečí, klesnouti na stupeň státu druhého řádu, poněvadž hospodářsky na svělovém tržišti nedovedlo se udržeti na výši velmoci prvního řádu, a politicky podle theorie Němců, kteři i do zahraniční politiky zanášejí národnostn moment, dobrovolně se dává v područí Německa, ačkoliv by mělo v zájmu ohroženého svého mezinárodního postavení žárlivě chrániti svou naprostou samostatnost a rovnocennost v rámci trojspolku. Nešťastné války neměly tak zhouh- ných účinků na položení řiše, jako nepřirozená, nemožná politika vnitřní a zahraniční.
Němec Rakousko Německo
18 article
Jediným světlým bodem v rozvoji politi- ckých věcí v Rakousku od let šedesátýchje stav financí, konec deficitů a dluhů na běžné vydání, a to je zásluhou pravice a mínistra Dunajewského, kdy Němci na nějaký čas ne- měli rozhodujícího vlivu na vládu. A přece mají tolik odvahy celému světu hlásati, že je- dině jejich vedením Rakousko může býti spa- seno, a bohužel, od 17. října 1899 se jim dává za pravdu, ačkoliv v níčem nesplnili, co slibo- vali. Slibovali, že bude mír a pokoj, když budou zrušena jazyková nařízení, a zatím rostou te- prve nyní požadavky jich do nekonečna. Vyrov- návací konference nevedly k elli, poněvadž mimo nešťastné jich vedení se strany vlády bezkonečně musili jsme při projednávání předlohy zákona o jazyku samosprávných sborů a úřadů bojovati o věci, které Němci před krátkým časem beze všeho odporu povolovati. Spoléhajíce na pod- poru vnější a na podporu z Pešti, která se tak osvědčila při zrušení jazykových nařízení, ne- chtějí více smíru, nýbrž uzákoněné panství ně- meckého jazyka a rozhodující vliv na vládu Tak daleko to došlo, že dokonce ústavověrní velkostatkáři na Moravě otevřeně to prohlašují.
Němec Rakousko Pešť Morava
19 article
Program pánů Schönerera a Wolfa přichází po- malu ke cti u tak zv. umirněných Němců, ale to nevadí nynější »nestranně« vládě, aby pod diktátem téchže »umírněných« Némců urážela a dráždila český národ způsobem přímo neomluvi- telným. Má to snad být trestem za naši obstrukci a je vedoucí ideou vlády politika pomsty trestů? Anebo platí v Rakousku princip, že jen my máme býti trestáni za každé nepodčiněnís vůli vídeňské vlády? Za naši umírněnost, která šla do sebez pření, potrestali nás zrušením jazykových naři zení, Němce za nejbrutalnější obstrukci odměnil a postavili na piedestal slátní strany. Něm smějí hroziti obstrukcí dále, a pod tou hrozbou jako pod bičem musí se svíjet všecko ostatn Je v tom spravedlnost? Což nebyli jsm přímo vehnáni do obstrukce? Vždyť hledal jsme napřed pomoci u většiny sněmovny, kter byla stejně potupena, jak my. Po dvě leta byla hnána do boje proti německé obstrukcia pak se kapitulovalo před násilím a nastolen německo-bureaukratická vláda. Kdyby bývala pravice měla jen trochu hrdosti, trochu konstitučního vědomi, nebylo potřebí naší ohstrukce. Pravice mohla tehdy jenom odepřiti vládě hrab. Clara prozatímní Rakousko.
Schönerer Wolf Němec Claro Rakousko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dob Prozatimného. Divadelní vzpomlnka Adolla Čecha.“) Těžiště své činnosti v opeře položil ředite Liegert na získání znamenitých hostí a světo vých celebrit. Jes že často přestřelil, jak ni žeji povím. Před nastoupením ředitele Wirsinga byly v německém divadle velice oblíbeny: kolo- ralurní primadonna, Maďarka sl. Brennerovaa mezzosopranistka, Polačka sl. Zawiszanka. Obe tyto dámy Winsing neangažoval. Pospišilsi tedy Liegert, aby obě získal ku pohoslinským hrám. Sl. Zawiszanku pak později vůbec enga žoval k českému divadlu. Spekuloval výborně. Představení, ve kt rých jmenované dámy vystupovaly, měla vždy silnou návštěvu; šlať za nimi velká část něme ckého obecenstva. Sl. Brennerova zpívala v celku šestnáctkráte. Dále získal ku pohostinským hrám znam nitou prima ballerinu cís. opery v Potrohradě sl. Kat. Friedbergovu, která ve společnosti s ně kolika vynikajícími členy dvorního baletu vídeň ského provedla pro Prahu nové celovečerní ba- lety. Slečna Friedbergova vedle toho, že byla znamenitá tanečnice, byla i výlečná herečka Hrála s velkým úspěchem němou úlohu Jel vy v Reisigrové melodramatu »Jelva, s i rotel z Ruska«. Ale dokonalý triumí dobyla Fe- nellou— Portiei«. Všeobecné a uznávalo, že Praha kore— ještě nevi- děla. Její podání těto úlohy zůstalo u českého divadla tradiční. Nejvíce se mu přibližil výkon bývalé naší prima-balleriny sl. Grimaldi. Ale to vze Liegertovi nestačilo. Engažovav ku pohostinským brám slavného v tehdejší době tenoristu Stěgra (Staziče, dával po přikladu pařížské opery v jeden a (pž večer operu balet, obyčejně v neděli. Na př. operu »Lucii«, ve které Stégen zpíval partii Edgarda a balet »Karneval pa- *) Viz »Nár. Listy« čss. 339 ze dne 8. pro- since 1900.
Čecho Wirsing Maďarka Polačka Liegert Brennerův Friedbergův Hrála Jelvo Grimaldi Stěgr Stazič Lucius Edgard Potrohrad Praha Rusko
21 article
řížský« se svrchu jmenovanými umělci. Před- stavení mělo, jak se samo sebou rozumí. ohromnou návštěvu a trvalo od 147. skorem d půl noci. Velkou zásluhu si vydobyl získáním světo- vých pěvkyň: Carlotty a Barbary Marchisiových, pak tenora Minetti a baritonisty Zacchi. Obe dámy, nehledě k tomu, že skutečně byly krom- obyčejné umělkyně, vynikaly také tím, že pří- roda je obdaříla hlasy neobyčejně krásnými, přes to že jedna byla sopranistka a druhá altistka, hlasy jejich byly si co do timbru tak podobny, že jmenovitě v kadencích, kterési samy komponovaly a které z největší části s skládaly ze škál, posluchně nerozeznal, kde přestala jedna zpívat a kdle začala druhá. Znělat taková škála, která počínala s malým f a vznesla se až na třičárkované c a klesla zase zpět až na malé f, jako kdyby jedno jediné hrdloji bylo zpívalo. Pokud se týče technické dokona- losti ve dvojzpěvech, není možná si myslit, že by bylo ještě dokonalejších výkonů, nežli ob sestry podávaly.
Barbaro Minetti
22 article
K pohostinským hrám volily tedy nejraděj opery, ve kterých mohly společně vystupovati majíce v pánech Minettim a Zacchim výtečné pobočníky. Ostatní partie zpivali naši solisté Byly to zejmena opery: »Norma«, »Semiramis« »Lazebník Sevillský« (ve kterém zpivaly jako vložku dvojhlasné varlace na národní píser »Ach není tu, není« pro ně zde schválně slo žené) dále »Lukretie Borgia«, »Troubadoure, *Montecchi a Capuletti«, »Marta«, »Don Juane a jednotlivá jednání z různých oper. Předsta- vení opery »Lazebník Sevillský« nabylo větší zajímavosti tím, že partii »Rosiny«, která je komponována pro alt, zpívala Barbara Marchisio, skutečná altistka, tedy celou partii v originálu. Možno říci, že celá Praha putovala do Novoměstského divadla, aby slyšela tyto divy pěveckého umění. Ale tu právě Liegert pře- střell. Měl totiž angažovánu francouzskou ba- letní společnost, která provozovala féerii »Život ve snách« od 15. června do 17. července, a od tohoto dne féerii »Kouzelnou nožku« až do 5. srpna. Protože však před tím už byl enga-
Minetti Zacchi Semiramis Borgia Troubadoure Montecchi Mars Juan Rosin Barbaro Marchisio Praha novoměstský divadlo kouzelný nožka
23 article
žoval od 23. června sestry Marchisiovy, padly tyto pohostinské výstupy mezi francouzské ba letní, — i byl Liegert nucen každý večer, kdy byla opera, draze odkoupiti Francouzům divadlo Tedy přes to, že divadlo bylo nabito, zbyl jemu z příjmu pramálo po odrážce honoráru italským pěvkyním a tančícím Francouzům. Podruhé přestřelil tím, že uzavřel smlouvu s celou vojenskou kapelou, aby hrála v Novo- městském divadle ve féerii »Kouzelná nožka«, a náš orkestr v prozatímném divadle pro abo- nenty operu. Z toho zase byla škoda, protože v malém divadle v červnu a červenci nejen že nic nepřijal, ale z přijmů fčerie ještě doplácel Sotva odjely sestry Marchisiovy a francouzský balet, již měl Liegert zase nového hosta, ale tenkráto attrakci nejprvnějšího řádu. Byl to jednonohý španělský tanečník seňor Donato, umělec vskutku neobyčejný. Clověk úplně za- pomněl na jeho tělesnou vadu, vida jej provádě nejtěžší pas jako u tanečníka dvounohého.
Liegert Francouz Marchisiův Donato Novaměstský divadlo kouzelný nožka
24 article
Divadlo bylo při jeho pohostinských vý stupech, jichž bylo v srpnu 12 a v září 7 vždy nabito. Dne 30. září 1864 uzavřeli jsme hry v Novoměstském divadle a Donato tančil na posled. Vrátili jsme se do prozatímného divadla vrhli se s celou pílí na studium oper, ktere byly našemu obecenstvu novinkami. Vypraven byly skutečně tyto opery: 26. října: »Zedník a zámečník« od Auber a již 30. října: »Hugenolti« od Meyerbeera, dále 26. listopadu téhož skladatele »Robert dábels. 17. prosince: »Orfeus a Evridika« od Krištof Vilib. ryt. Glucka, 5. ledna 1865: »Linda ze Chamounix« od Donizetta, 26. ledna: »Figa- rova svatba« od Mozarta, 4. března: »Vesel ženy Vindsorské« od Nikolaie, 7. dubna: »Ná- měsíčná« od Bellina a 14. května poslední opera za ředitelství Liegertova: »Marie di Rohan« od Donizetta. Tedy za 8 měsíců 9 skorem samých velkých oper, z nichž Gluckova opera »Orfeus a Evridika« byla pro Prahu vůbe novinkou.
Donato Zedník Auber Meyerbeer dábels Orfeus Krištof Vilib Gluck Mozart Rohan Gluckův Evridik Figa Praha novoměstský divadlo
25 article
Z vypravených oper však nebyla ani jedna česká a ani jedna jinoslovanská a přece byla Smetanova opera: »Braniboři v Čecháche už komponována a docela ku provozování zadána. Dne 14. října 1864 debutoval v pro- zatímném divadle za účelem angažementu bari- tonista Josef Lev a dodělal se takového úspěchu a způsobil u obecenstva takové nadšení, jako hosté, kteří před ním zpívali v Novoměstském divadle. Obecenstvo rozpoznalo ihned, že se tu hlásí umělec nevšední, s krásným, znamenitě vycvičeným hlasem neobyčejné lahody. Zpíra partii hraběle Luny v opeře »Troubadour«. Nej skvělejší stránku jeho umění poznalo však obecenstvo až 11. března 1865, kdy zpíval po prvé partii Figara v opeře »Lazebník Sevíllský« Byl to triumf, jakého tak brzo nedobude druhý pěvec. Možno říci, že zpíval s naší tehdejš výtečnou koloraturní primadonou sl. z Ehiren berka o závod. Ještě jedneho znamenitého debutu za ř ditelství Fr. Liegerta dlužno připomenouti.
Smetanův Josef Lev Liegert Troubadour
26 article
Dne 16. února 1865 vystoupil poprvé do savádní člen sboru p. Paleček jako Sarastro v opeře »Kouzelná flétna« a dne 23. únor jako Kašpar v opeře »Carostřelec«. Úspěch by skorem týž, jako když poprvé zpíval Lev. Pa leček měl krásný, zvučný hluboký bas a do- plňoval se znamenitě s Hynkem, jehož hlas se lépe pohyboval ve výšce. Mělť tedy v tu dobu Liegert personál solový, orkestr a sbor, který mu mohlo záviděti mnohé dvorní divadlo. Stůj zde alespoň seznam solového personálu: Dram. pěvkyně sl. Macháčkova, dram. pěvkyně a mezzo- sopranistka sl. Zawiszanka, koloraturní pěvkyně sl. z Ehrenberka, altistka pl. Procházková, su- brelta sl. Pisařovicova, hrdinné tenorové partie p. Vecko, lyrické p. Polák, vysoké a kolora turní baritonové p. Lev, hluboké baritonovép Švarc, vysoké basové p. Hynek, hluboké basové p. Paleček. Tenor buffo byl p. Kysela, bas buffo p. Sák. Liegertova víra v přitažlivost hostů byla ale tak veliká, že to nevydržel pracovati jens svým znamenitým ensemblem.
Paleček Sarastro Carostřelec Hynk Macháčkův Procházková Vecka Polák Švarc Hynek Liegertův Drama kouzelný flétna
27 article
Již v březnu 1865 povolal si opět sl. Brennerovu (ačkoliv slč. z Ehrenberka co do umění se jí úplně vyrovnala) a nechal ji 19. vystoupit a mezi tyto pohostinské hry jestě jednu koloraturní pěvkyní sl. llmu Murskou, člena dvorní opery ve Vídni, pro kterou s zvláště studovala opera »Náměslčnár. Barytonista německého divadla p. Robinson se nepohodl s ředitelem Wirsingem a odešel. Toť se vl, že jej Liegert ihned engažoval ku pohostinským hrám. Nechal jej zpivat Gkrát ačkoliv náš Lev až na postavu ve všem nad něj vynikal. Nejhlavnější chyby se však dopustil tim, že pro leto 1865 nenajal Novoměstské divadlo. Utkvěla totiž v něm myšlenka, že by starý Žofinský sál se dal s prospěchem upraviti za divadlo, které by bylo uprostřed města a ne jako Novoměstské divadlo za branou. Podobně, jako Krollovo divadlo v Berlíně. Učinil tak. D adaptace strčil velikou sumu peněz, a facit byl — konkurs. Sál zůstal sálem, bylo v něm zrovna tak horko, a pobyt v něm právě tak ne- příjemný, jako v prozalimném divadle.
Brennerův Murská Robinson Wirsing Vídeň Berlín Krollův divadlo
28 article
Za rok pobytu v Praze ředitel Wirsing seznal vkus svého obecenstva, vyhovoval mu a tak také přestali Němei k nám chodit do divadla, tím spíše, poněvadž německá opera dostal náhle výborného hrdinného tenora. Wirsing, kterému propadával jeden teno- rista za druhým, tak dlouho sváděl Vecka na vzdor jeho chatrné němčině a lákal jej několika- tisícovou gáží, až Vecko svodům těm podlehl v květnu 1865 porušiv smlouvu s českým di- vadlem, utekl k divadlu německému. Konec konců byl, že v červenci r. 1865 Liegert se prohlásil insolventním. Zemský výbor, jemuž dal Liegert do zá- stavy svůj fundus a hudební archiv (tento po- slední dostalo k užívání první družstvo od zem- ského výboru v r. 1867), hrál do konce srpna 1865 na jeho účet. Dne 2. záři 1865 nastoupil po něm vládu opětně Fr. Thomé, jemuž byl zemský výbor divadlo až do roku 1870 pronajal.
Wirsing Vecka Thomý Praha Francie