Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvá

3

Obchod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 5. ze dne 5. ledna 1907.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Obchodní a průmyslová banka v Mor. Ostravě. Z vídně, 4. ledna. »Ztgu.« telegrafují z Mo- ravaké Ostravy, že tamější obchodní a prů- myslová banka převzala centrální prodej výrobků vápenic ve Studáncích a Štramberku Celková výroba činí 6000 vagonů vápna a 4000 va- gonů kamene. Odbyt jde do Vídně a do Bohu- mína, na druhé straně pak do Slezska a Uher. Zřidí se oddělení pro zboží, oddělené od oddělení bankevního. K tomuto oddělení připojí se oddělení pro cihly před dvěma lety převzaté. Zaderská filiálka rakousko-uherské banky. Z Vídně, 4. ledna. N. F. P.“ sděluje: V nej- bližších týdnech bude v Zadru otevřena filiálka rakousko-uherské banky. V Dalmacii jest až dosud toliko jediná bankovní filiálka, toliž ve Splitu. Nyní bude zřízena v zemském hlavním městě Zadru fi- liálka druhá. Tento podník souvisí s akcí ke zve- lebení Dalmacie; království toto bylo doposud jedi- nou zemí, v jejímž hlavním městě nebylo filiálky. Dle nynější bankovní dohody měla vláda právo, žá- dti od rakousko-uherské banky zřízení deseti no- vých filiálek. Filiálka v Zadru bude nyní desátou takže banka této svojí statutární povinnosti vy- hověla.

Ztg bůh Ostrava Studánce Štramberk Vídeň Slezsko Uhry Dalmacie Split Zadr průmyslový banka Morava

8 article

Uherská soulěž rakonského mlynářství. Z Vídně, 4. ledna. V poslední době konaly se porady interesentů, jak čeliti posledním nájezdům uberské konkurence proti rakouskému mlynářství. Jak známo, uzavřela uberská říční a námořní spo- lečnost s uherskými mlýny smlouvy pro dopravu zásilek mouky z Pešti do Vídně za podmínek, které značně zvyšují schopnost konkurence uber ských výrobků. Mouka má býti na příště dopravo vána za 70 h místo dosavadních 88 h za 100 kg sice s tříměsíčním právem volného skladiště z ná- draží na dunajském nábřeží ve Vídni. Tatáž spo- lečnost povolila již stavbu nového skladiště na ná- břeží dunajském ve Vídní. Ve věci té, jak známo, podána byla interpelace na sněmu království če- ského a dolnorakouský svaz mlynářů zahájil již akci obrannou, poněvadž jde o vážné poškození zájmo předlitavského mlynářstvi.

Vídeň Pešť kg

9 article

Investice jižní dráhy. Z Vídně, 4. ledna. (»N. F. P.«) Mezi vládoua jižní drahou bylo v otázce investiční dosaženo ji- stého sblížení. Vláda vydá k jižní dráze výnos, ve kterém vyznačí investice, které obě strany uznaly za nutné. Pro rozšíření velkých nádraží stanoví se doba 6 let. pro menší 4—5 let, pro bezpečnostní zařízení 4 let. Nebylo dosud při konferencích dosa- ženo dorozumění o státních příspěvcích pro připojo- vací stanice, dále o náhradě státu za investice v pří- padě postátnění jižní dráhy. Zejtřejší dekadový výkan jižní dráhy bude vykazovati úbytek 404.000 K. Na proti tomu bude rektifikace za srpen, první měsíc dělení vozby mezi jižní drahou a státními drahami. po zahájení dopravy na nových alpských drahách, obnášeti plus 100.000 K. Siluace na trzich amerických. Z Berlina, 4. ledna. Na amerických trzích jest sváteční klid, ale smýšlení jest ochablé. Výroba jest vyprodána na celé první pololetí. Na třetí čtvrilet jsou již uzavřeny velké obchody. Anglické železe do Německa a Ameriky. Z Londýna, 4. ledna. Německo a Amerika kupují laké dále anglické železo Zásoby warrantů byly sníženy na 510.000 tun. Skladištš jsou vyklizena. Londýnský diskont. Z Londýna, 4. ledna. »Times« oznamují, že snlžení diskontu v Londýně jest pravdě- podobno v týdnu příštím anebo nejdéle druhém. Schválené zákony španělské. Z Madridu, 3. ledna. (K. k.) Král schválil zákony o udělení milosti a zatímné dani na cizozem ské o bill.

K Siluace Vídeň Berlín Německo Amerika Londýn Madrid Times

10 article

st. Z Pešti, 4. ledna. (Zvl. telegram »Nár, Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 metr. centů s 2 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 kg K 7.80, 79 kg K 7.65, pešt- ská 79 kg K 7.70, 78.5 kg K 7.624. 78 k 7.474g; žito (— 5 h) K 6.20—6 50; oves — 5 h) K 7 20—7.60; ječmen K 6.15 až 6.49; kukuřice stará K 6.20—6.25, nová K 4 85—4 95. Terminový obchod byl mdlý. K večeru znamenala: pšenice na duben 1907 K 7.46, na říjen K 7.74; žito na duben K 6 67; oves na duben K 7.41; kukuřice na květen 1907 K 5.12, řepka na srpen K 13.—. Plodinový trh byl bez odbytu změny- Počasí: obleva. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yerku, 4. ledna. (Peněžní bursa.) Z věrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akeli 910.000 (590.000). Kanada Pacifie 1953/4 (193.—). United States Steel Corporman 497/% (48.—) 4. ledna 2. ledna Cukr (Fair Muse.) . . . 31/ Tuky Western Steam . . 9. 85 9.85 Tuky známka Wilcox . . 10.— Z Nového Yorku, 4. ledna. (Obilní bursa.) Sm Hlení obilní bursy ustálené. Káva. 4. ledna 3. ledn 5.h

Platil Pešť Nový Yerk Kanada Nový York nový K 4 85 4 95 Steel Corporman Musa Tuka western Steam Tuka známka Wilcox Sm Hlení kg 50 67 Cukr

11 article

Rlo čis. 7. na leden . . . . . . . na brezen Pšenlce.

12 article

4. ledna S. ledn pohotová . . . . . . . 80.25 80.50 na leden . . . . . . . na květen . . . . . . 81.75 8rlk. Kukuřice 51.25 na leden . . . . .. na květen. . . . . . . 50.25 50.50 na červenec . . . . . . 50.50 Petrolej rafinovaný, kesonový

13 article 7.50 745

7.50 745 raflnovaný Standard White Kovy. 4. ledna 3. ledna. Měď. . . . . . 24.—, 24.25 24.—, 24.25 Cín . . . . . . 41.—, 41.25 41.—, 41.30 25.75. Železo čís. 2. . . 25.75

745

14 article

Bavlna. Z Nov. Yorku, 4. ledna. (Bavlnářská bursa. Lhůty z počátku zahájeny na nepříznivé zprávy kabelové chaběji, na konce však byly interveneí hausierů zotaveny a ustáleny. 4. ledna 3. ledna 2. ledna pohotová . . . . 10.75 10.75 10.75 na leden . . . . 9.48 9.49 9.4 na únor . . . . 961 9.62 9.60 na březen . . . . 9.73 9.70 9.67 na květen . . . . 9.85 9.83 9.83 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu 4. ledna. Bavlna na leden 10.26 (10.21).

York Nový Orlean 9.49

15 article Decentralisace poštovní spořitelny

Decentralisace poštovní spořitelny Jedním z nejzdařilejších zařízení rakouské ve- řejné správy je bez odporu poštovní spořitelna, která zejména zavedením šekového řízení vyšinula se na ústroj přímo obdivuhodké, jemuž se dostává uznání též v cizině. Ačkoliv tedy naše poštovní spořitelna již nyní dosáhla značné dokonalosti, nesmíme se spokojovati s nynějším stupněm rozvoje, nýbrž musíme hleděti dosáhnouti ještě vyšších cílů, jakých žádá stále proudící život veřejný, neboť i v oboru veřejně správy platí všeobecné pravidlo, že zů- stává-li nějaký ústav ve svém rozvoji státi, jde vlastně krok za krokem zpět. Též o poštovní spo- řitelně nesmíme se domnívati, že octla se již na nejvyšším bodu dokonalosti, naopak, musíme se stále snažiti, abychom vyhledali nové dráhy, nové cíle k dalšímu, ještě vyššímu rozkvětu. A právě jednou z cest, jež vede k dalšímu stupní rozvoje, jest de- centralisace poštovní spořitelny. Připouštíme, že dosavadní centralisace byla nutna, prospěšna, a že pouze na její základě po- štovní spořitelna se mohla rozvíjeti k ústrojí tak velkolepému. Je-li však tento vysoký stupeň dosažen. bylo by dle našeho mínění další setrvání při centra- lisaci překážkou nového rozmachu, kdezto decen- tralisace mohla by přivoditi ještě dokonalejší rozvoj- Snad na první pohled zdá se, že decentralisaci nelze uskutečniti anebo že ji lze uskutečniti pouz způsobem, jenž by svou složitosti stal se nepraktický a obchodním kruhům více škodil než prospěl. Tak vyskyll se ve veřejnosti názor, vyslovený jedním z nejvázenějších sborů našeho obchodního svěla, z šekovnictví (clearing) poštovní spořitelny nelze de- centralisovati, „poněvadž se nazvájem doplňuje a předpokládá přímo ústřední vedení“, Praveno tu:

16 article

„Kdyby se odloučila od společné ústřední pokladny pražská její filiálka se samostatnými účty, musil by se šekové a clearingové zařízení obmeziti jen na účastníky z Čech, nebylo by možno zúčtování na př mezi obchodníkem pražským a prostějovským. Zá- pisy k dobru na pražském účtě by 4e mohly sice prováděti, nechť by složní list byl podán ve které- koliv části říše, ač i tu byly by technické oblíže poštovní, avšak vklady z pražského účtu mohly by se vypláceti na šekové poukázky do jiných zemí říše jen poštovními poukázkami anebo prostřel- nictvím vídeňské spořitelny ústřední, čímž by se placení protahovalo. Komplikována byla by věc pří- mo do nekonečna, kdyby za filiálkou pražskou násle- dovalo zlízení filiálek u ostatních poštovních ředilel- ství v Rakousku. Chtěl-li by český obchodník zůčto- vati tak jako dosud s jinými obchodníky různých zemí rakouských, musil by jeho účet veden býti sou- časně u všech ředitelství pošt a telegrafů v Rakousku- Nehledě k tomu, bylo by pro majilele účtů ne- výhodou také to, že by musil po případě míti ně- kolik účtů najednou a některé z nich udržovati vlast- ními vklady aktivními, poněvadž se stává, žes platy přijímají jen v místě usazení, poukazují se však do všech končin říše.“ S tímto názorem nesouhlastme, a jsme mínění, že decentralisace poštovní spořitelny dá se uskuteč- niti bez oblíží, a že by byla účelnou a prospěšnou netoliko pro obchod a průmysl, nýbrž také pro stát Dosavadm zařízení, dle něhož všechny poukázky- tedy též ty, jež v hlavním měslě zemském jakožto středisku obchodu zasílají se majiteli konta v tém městě bydlícímu, musí konati dvakrále ceslu do Vídně a dvakráte cestu z Vídně do hlavního měsla zemského, než majitel konta dostane penize, toto zarizení nelze přece považovati za ideálně dokonalé.

Čechy Rakousko Vídeň

17 article

Vypočtěme si jen, jak nesmírná ztráta vzníká ob- chodním kruhům hlavních měst zemských a v jak velké výhodě jsou tu vídeňští majitelé konta, kteř poukázané jim částky již druhý den si mohou vy- zvednouti, kdežto na př. pražský majitel kont částku, kterou mu pražský zákazník poukazuje šekem poštovní spořitelny, dostane v nejpříznivějším případě teprve pátý den. A přece dala by se decentralisace poštovní spo- řitelny snadno upraviti asi na základě zásad, na nichž zakládá se mezinárodní poštovní spořitelnictví které nyní mezi francouzskou a italskou spořitelnou již skutečně jest provedenc. Byla by totiž u ná v každém království a v každé korunní zemí zlí- zena samostatná poštovní spořitelna, jež by měla s vlastní konta. Tyto zemské poštovní spořitelny byly by ve vzájemném kontokorrentě, jímž by pak snadn částky z jedné země do druhé země poukazované mohly býti vyrovnány. Vzájemné takověto zúčtová mezi jednotlivými zemskými poštovními spořitelnami dělo by se měsíčně prostřednictvím říšské poštovn spořitelny. Tímto způsobem stačí, zná-li obchodník peuze jedno konto při některé ze zemských spoři- telen a může pak z něho poukazovati částky ne toliko v obvodu této zemské poštovní spořitelny nýbrž také v obvodu jiné zemské poštovní spořitelny Rovněž bude možno na knížku vydanou od jedne poštovní spořitelny vybírati vklady též u kterékoliv jiné poštovní spořitelny, třebas i v obvodu jiné země. arcit bude vybírání takové, jako dosud, obmezeno určitou výší. Chce-li tedy na př. pražský majitei konta ze svého u české zemské poštovní spořitelny složeného vkladu poukázati částku kupci v Prostě- jově, učiní tak buď tím způsobem, že tuto částku dá adresátu vyplatiti hotově nebo připsati k dobru n jeho kontě.

18 article

Má-li částka ta Býtí hotově vyplacena, zašl majitel konta šek přímo pražskému poštovnímu ře- ditelství, které tuto částku odepíše z konta praž- ského vkladatele a poukáže prostějovský poštovn úřad, aby částku tuto adresátu vyplatil a oznámít zároveň moravskému zemskému poštovnímu ředítel- ství, by částku tu připsalo k tíži českému zemskému peštovnímu ředítelství. Prostějovský poštovní úřa částku tu vyplatí a o učiněně výplatě zpraví, k vůli kontrole, moravské poštovní ředitelství. V tomto případě bude adresát míti peníze ve stejně době, jako nyní. Výhoda vznikne však tehdy, poukáže-li pražský majitel konta takovým způsobem peníze do mis blizkých, neboť tu by české zemské poštovní ředi- telství odepsalo z jeho konta tuto částku a pouká- zalo poštovní úřad v místě adresátově, by adresátu částku vyplatil. V případě výhodného pošťovního spojení se doba mezi poukazem a výplatou značně zkráti oproti dosavadnímu zařízení. Má-li částka pražským vladatelem poukázaní Býti připrá na k dobru valadatele prostějov

19 article

ského, zašle majitel konta šek svůj rovněž českému zemskému poštovnímu ředitelství, které tuto částku odepíše z konta pražského vkladatele a poukáže mo- ravské poštovní ředitelství, by částku tu připsalo k tíži české zemské poštovní spořitelně a k dobru n kentě prostějovského vkladatele a oznámí to přímo prostějovskému vkladateli. Moravská zemská po- štovní spolitelna poukazu tomu vyhoví a nezpravi již prostějovského vkladatele o tom. Velká výhoda tohoto zařízení záleží tu tedy v tom, že prostějovský vkladatel o částce k jeho dobru připsané doví se již druhý den a může hned v tento den o své čásíce disponovati, kdežto dle nynějšího zařízení doví se o ní teprve den třeti. Arci ještě větší vý- hody zkrácením doby vzniknou, poukáže-li majilel konta, by částka poukázaná připsána byla k dobr majiteli konta u téže zemské poštovní spořitelny, neboť při vhodném spojení poštovním můze se majitel konta ještě v týž den dověděti o čásíce n jeho účtě jemu k dobru připsané.

20 article

Arci bude přípuslno, aby na př. na šek české zemské poštovní spořitelny měhly býtř složeny pe níze na př. též u prostějovského poštovního úřadu Tu prostějovský poštovní úřad zašle peníze i se še- kem moravskému zemskému poštovnímu ředitelství. zpraví o tom českou zemskou poštovní spořitelnu majitele konta. Moravská zemská poštovní spořitelna částku tu připíše k dobru české zemské poštovní spořitelně a česká zemská poštovní spořitelna částku tu připiše k dobru majiteli konta, alo nezpraví jej už o tom. Majilel konta se tedy již druhý den doví o tom, že na jeho kontu byla mu připsána k dobru další částka, Činil-li by tento způsob obtíže, mohl by věc býti upravena tak, že by o složené částce zpravila majitole konta toprve zemská poštovn spořitelna u níž má konto (v našem případě tedy česká poštovní spořitelna). Tu by dověděl se majite konta o částce na jeho účet složené ve třetí den tedy ve lhůtě stejně jako dosud. Největší výhoda ovšem vznikne majitelům konla v hlavním městě. Platil-li tedy na př. pražskému ma- jiteli konta pražský jeho zákazník částku složním listem české zemské poštovní spořitelny, zašle po štovní úřad peníze i se složním listem pražské po štovní spořilelně, jež částku tu majiteli konla k dobru připíše. Zavede-li se zařízení, že poštovní úřad, jenž peníze přijímá, bezprostředně zpraví o tom adresáta. doví se týž o složené částco již druhého dne může ji hned v tento den vybrati. Zavede-li se za řízení, že zenská poštovní spořitelna zpráví adre- sáta, doví se týž o složené částce již třetího dne a může hned v tento den peníze si vybrati, kdežto nyní je k tomu třeba nejméně pěti dnů.

21 article

Decentralisace poštovní spořitelny měla by však také pro stát výhodu, ježto by zemským poštovním spořitelnám mohlo býti přikázáno zúčtování všech daní, jež byly složeny poštovními poukázkami a šeky peštovní spořitelny, kdežto zúčtování dosud děje se u poštovní spořitelny ve Vini a znesnadňuje velice toto zařízení. Tyto zemské poštovní spořitelny byly by ustanoveny též k tomu, aby obstarávaly zúěto- vání i všech ostatních peněz erárních, jež došly po- uká žkami (šeky) poštovními, zúčtování daní, jež od- vádějí berní úřadyy a částek. připsaných k dobru státním pokladnám; dále zúčtování záleh, jež po- štovní pokladny dávají jednotlivým úřadům na poukaz finanční (zemské) pokladny. Dále realisovály by poukázky na určité osoby nebo firmy podříze- nými poštovními úřady, vůbec kontrolovaly by a dohlížely na příjem a vydání peněz u poštovních úřadů v obvodu zemském. Podrobný návrh na úpravu takovéto decentralisace pro vnitřní potřebu státní po- dává Viktor Wilfan, borní adjunkt v Lipnici, ve člá nku „Studie uber die Vereinfachung der Steuereinhebun und Ausgeslaltung der k. k. Postsparkasse fůr den in- neren staatlichen Geldverkehr““ uveřejněném v roě 30. č. 26 časopisu „Oesterreichische Zeitsehrift fůn Verwaltung Jsme tudíž přesvědčeni, že decentralisace dá se uskutečniti, a že znamenala by důležitou událost v rozvoji poštovní spořitelny, neboť zařízení to byl by novou vzpružinou pro používání šekového řízení poštovní spořitelny, poskytujíc majitelům konta nové Dr. Č. Klier. značné výhody.

Wilfan Klier Lipnica Oesterreichische Zeitsehrift die Vereinfachung Steuereinhebun und Ausgeslaltung der

22 article

Z trhů peněžních. (4. ledna.) Dnešní bursy poněkud ochably, zvláště berlínská a vídeňska. Pod- nětem k tomu byly okolnosti více místního rázu Všechny bursy jsou také poněkud znepokojeny po- plašnými zprávamí ze Srbska. Situace na trhu peněz zůstává prozatím nevyjasněna. Soukromý diskon ovšem poněkud poklesl jak ve Vídni tak v Berlině nároky na cedulové banky však sotva budou příliš rychle klesati. Nároky na obě banky, rakousko- uherskou a říšskou německou byly nebývalé. Obh bankovek dostoupil u nás výše skorem 2 miliar (1982 mil. kor), kdežto koncem r. 1905 činil 184 mli. a r. 1904 1751 mil. kor. To jest ovšem vzestu rychlý a v Rakousku zřídka vídaný. Stav německé říšské banky jest ještě méně příznivým. Kovový po- klad jest o 138 mil. menší než před rokem. Banka byla vzdálena pouze o 220 mil. mk. od přípustné ma- ximální hranice práva na emissi bankovek a bylo tudíž snadno možno, že by byla banka nucena vůbee zastaviti další vydávání bankovek. Talto situace roz- hodně není zdravou, a dokazuje, že vývoj v Německu děje se překotným tempem. Ovšem dokazuje také. že organisace říšské banky německé není na výš doby a že nutno přistoupiti k reformám.

Srbsko Vídeň Berlín Rakousko Německo

23 article

Praha. Trh na dnešní Burse Byl pevný a došlo k následujícím závěrkám: v rentách květnové z K 99.271/4 a zlaté rak. za K 117.221/4 a K 117.25 dále obchodovány 42% kom. dl. úp. české zemské banky za K 99.60, 4% zást. listy Hal. akc. hy banky za K 97.371/2 a akcie rak.-uher. banky zak 1787.—. Dále kladeno za akcie: Podolské cementárny K 205.— strojírny Daňkovy K 476.—. Vídeň. Když koncem roku na evropské banky naléháno, jako pokaždé také tentokráte velmi pod- statně, vznikly obavy, že úroková míra nesniží se tak rychle, jak se očekávalo. Na smýšlení dnešní pří- pravně hursy působily zahraniční nižší záznamy. avšak znaha po prodeji jevila se jen v některých obo- rech. Německé losy těšily se na vyšší kursy pařížské trvalé poptávce. Stouply též akcie továrny pro výrobu koberců a též akcie leykam-josefodolské. Akcie dráhy severo-západní byly pevné, Kursy hodnot v kulise doznaly malého klesnuti. Při pravidelném zaopatřo- vání týdenním neklesly podstalně sazby reportní. č-

Daňkův Praha Vídeň evropský banka

24 article

nily 5342—5/2%. Na polední burse potrvalo emý šlení chabé, protože na berlínské burse byl obchod zkalený obavami, jak ufváří se poměry na trhu pe něžním a kromě toho působily špatně zprávy o prů- pravách k železářskému kartelu. Nehledě k tomu, tak zprávy o siluaci v Bělehiradě přiměly spekulaci k re servě. Kreditky, akcie státní dráhy a alpinky povo- lily. Ve šraňku klesly zejména akcie pražsko-železář- ské, továrny na fezy a dunajské paroplavební spoleě nosti. Naproti tomu podražily poněkud akcie dráhy severní. Naposledy dostavilo se všeobecně, ale ne valné zlepšení, zejména stouply akcie dráhy jižní Trh k ukládání byl trvale pevný. Devisy podražily Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 4 1/42 až 4°/8 . Berlín. Ziskové prodeje na trhu kasovním roz- ladíly téměř všeobecně. Rovněž o posledním výkazu říšské banky uvažováno dnes více než včera a spe- kulační kruhy staraly se spíše o uvolnění svých n - vých závazků, jmenovitě bylo tomu tak na trhu báňském a bankovním, Oitelněji dotčen kurs včer favorisovaných akcií König Wilhelm a Nordster Americké dráhy celkem nezměněny. Z rakouských státní dráha taciněji vybízena. Na trhu ruských titro věnována většr pozornost akciím ruských bank. z nichž mezinárodní nejvíce hledána. Ruské renty mírně oslabeny. Soukromý diskont setrval na 53/2 0.

König Berlín

25 article

Kartelní zákon. „Frdbl.“ sděluje o otázce kartel- ního zákona: 1. června 1897, pak opětně 12. října 1897 a 29. března 1898 podána sněmovně poslanecke vládní předloha o zákonité úpravě kartelů. Tento návrh věnoval zření pouze oněm kartelům které tý- kají se nepřímo zdhněných předmětů spotřeby, jako cukru, kořalky, piva, nerostného oleje a soli. V po- zdějším novém zpracování návrhu zákona toto ome- zení odpadlo. Všechny tyto předlohy zákona zůstaly nevyřízeny. Vědecké a parlamentní projednávání pro- blému kartelního však od té doby neuvázlo; pouká- zati možno na opětovná jednání německého právni- ckého sjezdu jak v Berlíně tak v Inšpruku. N inšpruckém sjezdu právníků podával referát nynější ministr spravedlnosti dr. Klein a navrhl resoluci.

Klein Berlín Inšpruk

26 article

která byla přijata. Resoluce zněla: Sjezd právníků má za to, že uspořádání záležitostí, jež vyplynuly z tendence kartelové a činnosti kartelů, přináleži hlávně správní politice a hospodáž skému zákonodár- ství. Sjezd považuje však za nutné opatřiti rychle ochranu proti přehnaným, hospodářsky neoprávně- ným zvyšováním cen, zvláště proti takovým, kterými citelně postižene jest hospodářství méně zámožnýc tříd a poskytnutí stejné koaliční svobody, kterou maj podnikatelé, také dělníkům. Co se týče právního stanoviska vůči kartelům, považuje sjezd právník za nutné zákonité uznání právoplatné existence kar telů, a jest toho přesvědčení, že také v rámci kartelu musí přijíti k plné platnosti ustanovení a duch panu- jícího soukromého práva, a že každý musí tu požívat plně a stejné ochrany svých zájmů a svě osobnosti jako v ostatním právním životě. Pokud jest třeb k tomu účelu změn a doplnění platného práva, jes nutno určiti lo dle osobitosti jednollivého právníh řádu. Tolo usnesení podává obraz o zásadnim stano- virku, které ministr práv dr. Klein zaujímá v otázce kartelni, a tu jest významno že právnímu odboru přísluší beze sporu nejdůležitější slovo při zákonitém upřavení kartelní otázky. Jak se praví, jsou interpe- lace, které byly podány v otázce kartelní v poslane- cké sněmovně během posledních měsiců, jakož i jiné události na poli kartelnictví — sem náleží ovšem také akce zahájená Rooseveltem — předmětem dů- kladného sťudia a ozboru u kompetentních správ- ních úřadů. Jak se dále dovídáme, jeví se ochota.

doktor Klein

27 article

učiniti otázku kartelní co nejdříve předmětem pora mezi ministerstvy, a snad i předmětem jednání v mi- nisterské komisi, která zvlášť k tomu účelu byla by utvořena. Od výsledku těchto porad závisefi bude další projednávání kartelní otázky, po případě 4 ob- novení akce na utvoření kartelního zákonodárství anebo uvažování o jiných opatřeních. Doboda severočeských průmyslníků bavlná- ských o podmínkách prodejových. Jak se z Vídně oznamuje, sjednána dohoda varnsdorfských továren bavlnářských o prodejních podmínkách, kterou pro- vede a povede Úvěrní ústav vídeňský. Dohodou vá- zány továrny varnsdoríské, šluknovské a rumburské s úhrnnou roční výrobou 30 mil. K. Konečná osnov je vypracována a bude záhy podepsána. Zatím do- hoda týká se všech prodejů varnsdorfských pestř tkaných látck na kabáty, kalhoty a vesty, které se prodávají do Rakouska. Dlo ni nutno účty plati za hotové do 30 dnů ode dne zúčtování s 5%% sráž- kou, hotovými do 60 dnů ode dne zúčtování se 490 srážkou, měsíční směnky ode dne zúčtování, při ole- vřeném účtu do šesti měsíců. Za den zúčtování po- kládá se při zásilkách zboží, které se vypraví od1 do 15. kterého měsíce, poslední den měsíce, jinak 15. den toho kterého měsíce. Faktury stanoví se ode de zaslání. Vypraví-li se faktura o všech zásilkách toho kterého měsíce je dněm zúčtování 15. následu- jícího měsíce. Lhůty platehní prodloužiti nelze. Ne- zaplatí-li kupec při placení hotovými v povinné ihůtě, jest dlužný obnos ihned splatným, má ale kupec nárok na 6% mezitimní úroky ode dne placen do projití šesti měsíců.

Vídeň Rakousko

28 article

Z pražského trhu obilního. Také na včerejší burse nemohl se rozviniouli čilejší obchod. Zvlást ohledně pšenice a žita ochromoval koupěchtivos špatný odbyt mouky v posledních dnech a nedostatek podnětu z Pešti a Vadně, Odhyt pšenice a žita by obtížný, ceny síce zůstaly nězměněny, avšak smý- šlení ochablo. Z Prahy placeno byjo za 50 kg neto pšenice 78—82 kg 8.25—8.50, žita 72—75 kg 7.40 až 7.65. Poptávka po ječmeni -hyla mírná a ceny zůstaly pevně uhájeny: 8.20 až 8.85 z Prahy. P - plávka spotřeby po ovsu jest dobrá, nelze koupiti snadno za dosavadní ceny, uzávěrky, jichž bylo po skrovnu, vykazují dakší zvýšení“ o 5 hal. za 50 kt- Z Prahy bylo placeno 7.50 až 7.65 za 50 kg. Ku- kuřice zůstala v ceně beze změny, znamenala 5.40 2 Marcheggu. U ostatních druhů nebylo změny, pouz mák jest pevně uhájen při nedostatečně nabídce. Příznrvé smýšlení měly olruby, jichž cena kloní se při nedostatečných zásobách k dalšímu stoupání. Ke stavu průmyslu cementového. Továrny za- stoupené ve svazku rakouských továren portland- skěhio cementu s výkoností 120.000 vagonů zvýšily na rok 1907 ceny asi o 20 K na 1 vagonu Dle zprávy „W. A. Zíz“ disponuj již nym tak značnými oi- jednávkami, že se možno bezpečně. naditi oproti r.

Zíz Pešť Praha 2 Marchegg kg

29 article

1906 zvýšení odbytového o 7—10%. Tím stoupnou arci i obraty. Výsledky roku 1906 jsou velmi uspo- kojivy. Z dividendových odhadů nutno uvésti: di- videnda perlmoosské společnosti odhaduje ke za r. 1906 na 26 K (loni 24 K), králodvorské 60 (50) k. Průmysl cementu počítá se značně stouplou spo- třebou hlavně při slavbách vodních. Ústecko-teplická dráha. V prosinci 1906 přijala dráha tato e 64.902 K méně než v tomtože období lonském. Roční přijmy činily (konečné zůčto- vání provedeno pouze do září) 15,475.195 K; 792.711 K více než loni. Lihovarství na jubilejní výstavě pražského ke- morního obvodu 1908. Ve čtvrtek dne 3. t. m. ke- nala se v místnostech obchodní a živnostenské k- mory v Praze schůze zástupců průmjslových a ho- spodářských lihovarů, ve které stanoveny byly zá- sady pro uspořádání exposice lihovarnického pro- myslu na rubilejní výslavě. Schůzi předsedal presi- dent výkonného výboru c. r. Léon Bondy, referáto přípravných pracích podal vládní rada dr. Rotowelz, vedle nichž se debaty zůčastnili pánové: Jose! Bauer, Adolí Braun, c. r. Jul. Kraus, posl. dr. Malinský, řei.

Léon Bond doktor Rotowelz Bauer Braun r . Jula Kraus Malinský Praha Jos

30 article

Nýdrle, dr. Plate a Alír. Schwarz. Debala vedl k úplnému sjednocení obou skupín, jednohlasnému usnesení vystavěli pro výstavu lihovarnického prů- myslu vlastní pavilon a k jednomyslné volbě pří- pravného komitétu, jemuž náležejí: z skupiny he- spodářských lihovarů pp.: JUDa. Bodřích knize Schwarzenberg, ředitel J. Arh, Josef Bauer, posl. dr. Malinský, ředitel A. Nýdrle a ústřední ředitel Ad Solnař (Křivoklá!): ze skupiny průmyslových liho- varů pp.: Ad. Braun, spoločník firmy M. Fischla sy- nové, c. r. Julius Kraus, řed. kolinské společnost pro rafinování lihu a dr. Plate, správní rada a ředite rafinerie F. X. Brosche syn. Komilét zvolil za před- sedu p. JUDra. Bedřicha knížete Schwarzenberga, z úřadující předsedy pak ze skupiny průmyslových lihovarů p. c. r. Krause, za skupiny hospodářských lihovarů p. J. Bauera v Prazr a započal ihnen svoje práce.

Nýdrle Schwarz Juda Schwarzenberg J Arh Bauer doktor Malinský A Nýdrle Solnař Braun M Fischl Julius Kraus Bedřich Kraus J Bauer Prazr Křivoklý

31 article

Dividendy železářskýchi společností. Dle vídeňiské zprávy „B. B. C.“ bude činiti dividenda Praží ké železářské epolečnosti pe značných odpi- sech 40% = 160 K proti 3714 % = 150 K v 10ce předešlém a Alpské báňské spolexne s ti aspoň 30 K = 15% proti 122% = 24 K Ze Spolku pro průmysl pivovarský v král. če- ském. První debatní večen (v pořadí debatních ve- čerů výzkumného ústavu pro pivovarství třetí) koná se v sobotu dne 5. ledna 1907 o 8. hod. večerní v restaurantu Choděrově na Ferdinandově třídě. Na progranu jest: „Pensijní zaopatření služebních sládků.“ V rozhovor uvede p. Fr. Zvěřina, sládek v Petrovicích. Časová otázka tato přivábí zajist hojně účastníků z kruhů interesovaných. Hlosté z kruhů odborných jsou víláni. Ruská státní banka. Dle úřadního výkazu z 29. prosince měla ruská státní panka zlatěho pokladu 11828 mil. rb. prou 1178.2 mil. . tyane předcho- zího. Oběh bankovek naproti tomu klesl s 11920 mil. rh. na 1190.4 mil. rb.

Choděrův Zvěřina Ferdinandov třída Francie Petrovice spolek pro průmysl pivovarský v král

32 article

Nový místní tarií české severní dráhy. (Dokončení z čís. 1.) Z důležitějších změn, v novém místním ta- rifu čes. severní dráhy provedených, vytknouti sluší dále tyto: Dosavadní 4 výjimečné tarily místní dráhy Chotětov—D olní Cetno (č. 1.—4.) dostaly nová číselná označení 1., 2., 17. a 18., obdobná příslušným výjimečným tarifům hlavního tarifu. Poznamenati dlužno, že výhody výjimečného tarifu č. 17 (doposud č. 3) místní dráhy Chotětov—D. Celne na „zemědělské výrobky“, platíci doposud jen při započítání dovoz- ného za naložiteinou váhu upotřebeného vozu, posky- tují se nyní jiz při podání nejméně 10.000 kg. Výjim. tarif č. 18. (doposud č. 4.) rozšířen též na „c ukr su- rový“ při podání nejméně 10.000 kg se sazbou per 9 hal. za 100 kg plalící ve všech relacích této mistní dráhy. Velmi důležitých a četných změn doznal t. zv. „přípojek“ k místnímu tarifu, obsalnuijící snížené snzby na určité předměty, ponejvíce též v urči- tých staničních relacích. Z důležitějších změn vzpome- nute budiž těchto: v nové položce č. 13 (doposud č. 17) na obilí a luštěniny pojaty nově též stanice: Bakov, Oužice, Praha, Satalice se sníže- nými sazbami do Podmokel—Děčína (z Bakova a Oužic), pokud se týče do Cvikova, Č. Lípy, Rabštejna a Šluknova ( z Prahy a Salalic). — Dosavadní položka č. 25 se sníženými sazbami na vápno, vápenec, cement, šamotové cihly atd. v Prahy do stanice Doksy, jakož i pol. č. 26 na vápenně odpadky z Prahy do Chotětova nejsou v no- vém přípojku více obsaženy. — Nově jest za to pojata položka č. 21 na dřevinu, broušenou, vlhikou neb suchou, se sníženými sazbami z Turnova do Č.

D Celne Chotětov Bakov Oužice Praha Satalice Podmokly Děčín Cvikov Rabštejn Šluknov Doksy Turnov D olní Cetno kg Salalic

33 article

Kamenice. — Nová jest rovněž položka č. 24. obsa- hující snížené sazby na brambory z četných stanic české sev. dráhy do stanic: Bakova, M n. Hradi- š tě a Svijan-Podelí při zaplacení dovozného nejméně za 10.000 kg. — V pol. 27. na uhlí z Kralup jest pojala nově stanice Bakov se sníženou sazbou 49 h za 100 kg. — V polož. 31. (makulaturní papír a papírové odpadky) jest nově pojata relace Prah.—Bělá se sníženou sazbou 55 h za 100 kg při zaplacení dovozného nejméně za 8000 kg. — V novém přípojku jest vypuštěna a tudiž z ru- šena dosavadní položka č. 55, jež obsahovala (ve formě výpočelné tabulky snížené sazby na cihly na vzdálenosti od 84 km a platila na veškerých tratích české severní dráhy mimo m. dr. Č. Ka- menice—Kamenický Šenov). Sazební rozdíly z toha povstavší znázorněny buďtež takto- km dosud nyní (výj. tí. 8) 23 24 50 23 100 37 Oproti tomu byly do nové polož. č. 33, ohsahujícl snížené sazby na cihly v určitých relaeich sta- ničních, nově pojaty stanice: Chotětov (v dopravě s čelnými stanicemi) a Turnov se stanicí Kam. Šenov (35.5 hal, za 100 kg). Důležité změny došla nová pol. č. 35 se snížonými sazbami na mouku a melivo při podání v každé váze. V dosavad platně, stejnojmenné položce byly na mouku a melivo pro veškerý obvod čes. severní dráhy poskytnuty ve formě výpočetní tabulky zvláštní snížené sazby, opraveně jednotně pro pásma 10kilometrická. V nové polozce poskytnuta za těchže podmínek deklasifikace na zvl. tarif 1. Nastalo tudíž při drobných polovagenových zásilkách mouky a meliva tolo zvýšení: km dosud nyn 10 12 20 16 24

Hrad Svijany Kralupy Bakov Praha Č . Ka Kamenický Šenov Chotětov Turnov Kama Šenov kg km

34 article

hal. za 100 kg

kg

35 article

hal. za 100) bs

36 article

34 . 48 48 63 110 62 . s Ruský zahraniční obchod. Dle sdělení finaněnl agenlury ruské v Berlíně dosáhl zahraniční obichod ruský od 11. do 18. prosince: při vývozu přes ev- ropské hranice 18.18 mil.-rb. a při dovozu 3.14 vníl, rb. přes asijské hranice pal 15 resp. 17 ndl. a

Berlín