1
masthead
Ročník XXXXVÍ.
2
masthead
V. Praze, v sobotu dne 5: ledna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Itnt
přešplácí ner
v Praze v administrael
a měsíc . . . ..
nk čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí donáškou
na měsío . . . .
n čtnt lta . . . . 7 K 50h
ve fllalkách:
sa něsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na čtvet leja . . . . 9 K 60
s drají zisilken
r leta . . . nK ck
sa měste
Praha
5
article
Poplašné zprávy ze Srbska.
Poplašné zprávy ze Srbska.
Po několik dní již zaplavuje se denní
časopisectvo poplašnými zprávami ze Srbska
a Bulharska, jakoby jednak hrozila nová
srážka mezi oběma slovanskými národy.
jednak jakoby Srbsko stálo na prahu nového
dynastického a státního převratu. Předními
šířiteli těchto pověstí jsou jako obyčejně listy
vídenské a ona část říšskoněmeckých časo-
pisů, kteréž přijímaji informace vídeňské-
Zejména co se týče nové změny na trůně
srbském vědi zmíněné zprávy již i den, kdy
vypukne revoluce srbská, totiž o Novém roce
pravoslavném!
Ač postavení nynějšího Srbska není
záviděníhodné a ač poměry mezi Jihoslovany.
zejména pro otázku makedonskou, jsou do-
sud daleky žádoucí společné shody, kteráž
nalezla aspoň případné slovo pro kýžený po-
stup — totiž myšlenku »balkánského troj-
spolku«, přece máme za to, že sbližovací
pokusy mezi Srby a Bulhary, kteréž se pro-
jevily společnými sjezdy školské i umělecké
inteligence, zůstavily na obou stranách hlubší
stopy, než aby průhledné štvací pokusy do-
vedly setříti je, kdykoliv to pořadatele jejieh
uznají pro sebe za vhodné.
Jihoslovan
Srba
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
6
article
Neméně jest jisto, že jak srbský tak
bulharský národ čítá již dosti zkušených
politiků a státníků, aby vystihl cíle obnove-
ných znepokojujících pokusů, kteréž se
s příslušnou změnou okolností podnikají
dnes na celé čáře proti Slovanstvu, snažíce
se učiniti je sobě služebným při vlastním
postupu — na Východ. Sem zajisté spadá
i soustavné hanobení Ruska, sem útočení na
Poláky v Prusku, sem zapřahání rakouských
Slovanů do vozu luegrovské politiky — vše
to pospolu jsou součástky předvoje známého
pudu na Východ, nyní tím troufalejšího, že
pokládá moc jediného slovanského velestátu
za upoutanou vnitřními nepořádky a neko-
nečnými vraždami na mnohá leta. Ba ve
smyslu tohoto nového postupu na Východ
ozývá se i volání na Západě, aby Rumuni
hleděli se rozšířiti na Balkáně.
Polák
Rumun
Rusko
Prusko
západ
Balkán
7
article
Není proto divu, že každá záminka jest
tomuto směru vítanou, jen když slibuje se-
slabení kteréhokoliv slovanského národaa
tím i poškození jeho obranných sil.
Nejnovější poplach balkánský v novi-
nách vídeňských má vedle této základní e
trvalé pohnutky ještě mnohem bližší a jasnou
pohnutku, zahaliti zvířeným prachem sku-
tečnost, že skupština srbská velikou většinou
hlasů svých schválila jak nákup děl, tak
uzavření nové půjčky proti známému stano-
visku politiky vídeňské; neboť usnesení ta
možno pokládati spolu za vyřízení sporuo
obchodní smlouvu s velikou houževnatostí
vedeného. Vídeňská žurnalistika koná tu
malichernou odvetu, předpovídajíc úplný
rozvrat Srbska a příští rozmnože ní egypt-
ských ran na národ srbský.
Pokud možno přes tuto vřavu ocenit
pravý stav věcí, jak co se týká poměru
srbsko-bulharského tak vnitřní situace v Srb-
sku, jest pozadí oněch poplašných zvěstí
asi toto:
V Makedonii vyskytly se v poslední době
srbské čety, o nichž se v Bulharsku domní-
vají, že byly vypraveny s vědomím vlády
srbské. Kdo čety tyto ve skutečnosti vy-
pravil a vyzbrojil, není sice dosud na jisto
postaveno, ale není rovněž nepřípadnou
domněnka, že jest to dílo oněch, jimž záleží
na tom, aby Srby a Bulhary znepřátelili.
Dle vídeňských listů prý ve příčině
těchto čet zakročil zahraničný ministr bul-
harský u srbského zástupce v Sofii. Naproti
tomu však prohlašují srbské časopisy, že se
takového něco státi nemohlo, že o přechodu
nbln nrnq s
Srb
Srba
Bulhar
Srbsko
Makedonie
Bulharsko
Sofie
8
article
čet ze Srbska do Makedonie nemůže býti
řeči, protože vláda srbská provádí co nej-
přísnější opatření proti jakémukoliv pokusu
— překročení hranic, jakož i proti případ-
nému sestavení a ozbrojení čet na území
království srbského. Tvoří-li se čety z ture-
ckých Srbů, vláda srbská nemá při tom
nejmenší účasti a také jest si plně vědoma
toho, že jest zachování srdečně přátelských
styků mezi Srby a Bulhary v zájmu jich
obou. Pouze ti, kdož kořistiti chtějí jak n
újmu Srbů, tak Bulharů, staví se jednou na
stranu těchto, po druhé oněch, aby oba
drželi ve svých rukou. V nynějším okamžiku
by bylo odvážným podnikem, kdyby Bulhaři
i Srbové učinili společný krok na Balkáně
v úplné dohodě, na tož aby se postavili
proti sobě.
Pokud pak jde o vnitřní převrat v Srbsku.
vznikly poplašné pověsti z toho důvodu, že
čásť studentstva a oposice, jež ve skupštině
zůstala v nepatrné menšině, uspořádaly po-
uliční demonstraci, volajíce: »Pryč s monarchií,
ať žíje republika !« Nuže, jaká jest síla těchto
nespokojenců? Dle »Berl. Tagbl.« prýští prý
nespokojenost zvláště odtud, že nepodařilo
se vládě srbské ujednati obchodní smlouvu
s Rakousko-Uherskem, jakožto jediným tržištěm
srbského vývozu dobytka. Ale tato nespo
kojenost zasahuje asi jen kruhy bývalých vý.
vozníků, neboť jest s dostatek známo, že
podařilo se Srbům v době poměrně dosti
krátké nalézti nových a dosti dobrých od-
bytišt.
Srba
Bulhar
Berl
Srbsko
Makedonie
Balkán
žíje republika
RakouskoUhersko
9
article
Jsou dále nespokojenci v řadách části
důstojníků, přívrženců dřívější dynastie. S nim
jdou ve skupštině narodňáci a napredňáci
prvých jest 15, ale strana tato se právě
v otázce nové dynastie rozštěpila. Od dva-
ceti let strana tato ve skupštině nevykazuje
nijakého vzrůstu. Ještě slabší jsou napred
ňáci. Obě tyto oposiční skupiny čítají mezi
160 členy skupštiny třicet osm hlasů ato
i se soeialisty. Tito jsou republikáni, a z je
jich středu se ozývalo při zmíněné pouliční
demonstraci: »Pryč s monarchií, ať zije
republika !e
Rovněž ukázalo se, že všecky zprávy
o hnutí v armádě byly a jsou přehnane
Uvádí se výrok krále Petra, že jest s poměr-
v armádě úplně spokojen a že nadál se
když před třemi roky na trůn byl povolán
zeela jiných otřesů.
Zbýva konečně zaznamenati, že s uroit
stsany se šíří zprávy, jakoby vlastní nebez
pečí převratu hrozilo Srbsku — z Anglie
Tato, jak známo, neuznala krále Petra, doku
nebyli spiklenci proti předešlé dynastii od
straněni z okolí jeho. Připisuje-li se Angli
i nyní ještě nepřátelské smýšlení proti králi
Petrovi, mělo by to ovšem důvod v poměrech
mezinárodních, jež však spočívají na jiném
soupeřství, a pro něž jest vnitřní stav Srbska
jinak zcela lhostejným. Pokud v souvislosti
s Anglií se mluví o případném povolání
dosazení na trůn srbský některého člena
z rodiny Battenbergů — byla by událost ta
ková předzvěstí konfliktu, jenž by asi vy
bočil z hranic otázek balkánských.
Petro
zija republika
Srbsko
Anglie
10
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešli, 4. ledna. (K. k.)
Užší rozpočtový výbor rakouské dele
gace pro vojenské dodávky pokračoval dopo
ledne ve včerejším rokování a usnesl se prý oa
volati výborovou resoluci, před vánocemi schválenou
a předložiti výboru zejtra dopoledne novou res
luci, přiměřenou změněným zatím poměrům. Vy
pracují ji rel. hr. Clam. Martinic a del. dr
Baernreither.
Plenární schůzi zahájil předseda prin
Lobkovic ve 2.20 hod. odpol
Ministr vojenství pzm. Schönaich: Se zře
telem na uvedené zde tvrzení dovolují si prohlásiti
Martinic
Baernreither
Lobkovic
11
article
že je zcela vyloučeno, aby arcikníše František Ferdi
nand jakýmkoliv nezákonným způsobem mohl roz-
hodovati o kterémkoliv muži v činné službě. Ovšem
loni byli posláni do Konopiště zákopníci, avšak pro
vodní katastrofn. V takém případu dostává se každé
obci na nezbytně nutnou dobu vojenské pomoci.
Del. Stein pravi, že po ministrově prohlášení
nebude se již zabývati záležitostí včera uvedenou.
Lituje svého projevu, jejž v rozčilení učinil proli
předsedovi; nemá co namítati profi způsobu, jakým
řídí rokování. Zabývá se na to včerejší řečí Schön-
bornovou. Uvádí III. přikázání o svěcení soboty
proti němuž celá delegace prohřešila se, konalať se
zahajovací schůze v neděli. Přikázání »Nezabiješ« je
v přímém odporu k vojenské přísaze na prapor.
Jde-li do tuhého, octne se vojín v rozporu s povin-
nosti: poslouchati bezpodminečně svého představe-
ného a s katechismem. O katechismu nemělo se
mluviti; morálku a mravnost nelze vždy nalézti
u nejlepších a nejpravověrnějších křesťanů. Bez
kalechismu lze žíti také počestně. Dále opakuje
řačník, že je zjevným odpůrcem revoluce a venkoncem
monarchistou.
Del. dr. Kramář: Všeněmectví je přece rev
lucionářstvíl
Del. Stein: Als! Ale! Poláci neposkytují an
Němcům, ani svým národním bratřím v Haliči, čeho
požadují pro poznaňské Poláky. K věci samé jest
promluví.
Del. Einspinner odsuzuje instituci delegace
nemá žádné ceny. Jedná se s ní s jakousi neúclou
Ministr nestará se o její jednání. Řečník přímlouvá
se za větší účast maloživnostnictva a naléhá na
opravu vojenského trestního zákona. Vytýká různe
vady vojenské organisace; žádá různé reformy v
zdravotniciví, poukazuje na nezdravé poměry v růz-
ných ubikacích a pevnostech, zejména v Dalmacii
Pro rozpočet hlasovati nemůže.
Ferdi
Stein
Schön
Del
doktor
Kramář
Polák
Němec
Halič
Dalmacie
Als
12
article
Del. Steiner prohlašuje proli Steinovým vý-
vodům, že v naší armádě není žádné zbabělosti. On
a jeho strana nejsou proti úpravě armády anebo
snad proti ní samé, neboť zachovat ji, je nejdůleži-
tějším úkolem konservativní strany. Jest však od-
půrcem nadržování vojenské správy Uhrám na újmu
Rakouska, jež přispívá na společné výdaje mnohem
více. Společná vláda prohřešila se velice proti své
povinnosti, poskytnuvši v úmluvě Uhrám na újmu
Rakouska jednostranné výhody. Delegace je po mnoha
již desítileli pouhým hlasovacím strojem. Řečník do-
máhá se vysvětlení obsahu úmluvy mezi korunou
uherskou vládou a opravy branného zákona; Jinak
jeho strana nebude hlasovati pro zvýšení braneckého
kontingentu. Protestuje proti ústupkům, povoleným
Uhrám vojenskou správou na škodu Rakouska a na-
léhá na předložení trestního vojenského řádu.
Předseda sděluje, že del. Klofáč omluvil s
telegraficky, že jest nemocen.
Del. Herzmansky stěžuje si, že nešetří se
přání rolnického obyvatejstva, zvláště vzhledem k vo-
jenským dodávkám a ptá se, proč ve známé úmluvě
není zmínky o dodávkách zemědělských. Rakouští
zemědělci nemohou míti proto k armádě dřivější
přízeů. Mezi německým rolnictvem ozývá se více než
jindy oprávněný hlas: »Pryě od Uher !e
Del. Biankini (ehorvatsky a německy)je
rozhodně pro národní ústupky, neboť armáda, jaž
nenůze nolehali na lásku svého lidu, není moderní.
Jako Chorvat lituje velice, že koncesl, poskytnutýci
Uhrám, nedostalo se stáže trojjedinému království.
Steiner
Steinův
Klofáč
Del
Chorvat
Uhry
Rakousko
13
article
Program tak zv. 9členného výboru třeba v logickém
důsledku uhersko chorvatského vyrovnání z r. 1868
užíti též pro Chorvaty. Žádá, by při vojenských do-
dávkách měl se větší zřetel na Dalmacii, pokud jde
o její dva hlavní výrobky: víno a olej. Nalehá na
reformu vojenského trestního řádu a přimlouvá se
za železniční spojení s Dalmacií přes Chorvatsko.
Pokud nevyhoví se těmto tužbám a přáním, nemůže
hlasovati pro rozpočet.
Del. ryt. Kozlowskí nechce pouštěti se
s del. Steinem do výkladu o katechismu. Spokojí se
protestem proti urážení svého náboženství a národ-
ních citů a konstatozšním, že Polákům nikdy nena-
padlo urážeti národní city jiných. Steinovy vývody
jsou urážkou a překrucováním učení církve. Odmíta
tvrzení o odstrkování Němců v Haliči. Pruští Poláci
byli by velmi šťastni, kdyby dostali práva, jaká mají
haličtí Rusové.
Del. dr. Ryba protestuje proti tvrzení, že český
národ nebo jeho sněmovní zástupci nechovali se
přátelsky k armádě. Toto překrucování stalo se tra-
dicí; bylo ho použito již často od našich nepřátel a
bohužel! nezřídka s úspěchem proti našemu národu
a způsobilo nám již mnoho trpkých chvil a škod,
ač nemůže býti nic nesmyslnějšího a nic nám více
vzdáleného, než právě toto překrucování, jak mohli
bychom chovati se nepřátelsky k instituci, jíž přiná-
šíme tolik obětí a od níž očekáváme, že v okamžiku
nebezpečí bude ochranou a záštitou nejen říše, nýbrž
i naší event. ohrožené národnosti? (Svohlas. V Ra-
kousku zavedena byla obecná branná povinnost, ale
zdá se, že bylo zapomenuto provésti její důsledky.
Bylo zapomenuto, že armáda ze žoldnéřského
vojska, jež mělo německý nátěr, stala se vojskem
národním. Jsme přateli armády, ale jsme nepřáteli
Chorvat
Stein
Polák
Steinův
Němec
Rus
Del
doktor
Ryba
Dalmacie
Chorvatsko
Halič
14
article
ducha, jehož stopy ještě dnes jsou patrny ve vojenské
správě. Prohlašoval-li del. Madevski včera s povdě-
kem, že Rakousko vyhnulo se, aby jeden národ byl
potlačován na útraty druhého a nepoložilo v cestu
žádnou překážku národnostnímu vývoji jednotlivých
nářodností, platí to pro Němce a také pro Poláky.
Český národ není, bohužel! v té situaci, aby hlasem
svým vpadl do podobné jásavé hymny. Jsme nucení
žádat, by vychování vojínů v národnostním směru
nebylo zkracováno. Jsme nuceni žádati to nejen
v zájmu své národnosti, ale především v zájmu ar-
mády samé. (Souhlas.) Na stížnosti, jež v národním
směru pronesl v rozpočtovém výboru, odpověděl mu
ministr, že nastínil příliš křiklavý obraz. Tato výtka
nezůstavila ho (řečníka) lhostejným. Plesvědčil se
že ministrova výtka není ospravedlněna. Naopak.
obraz jím nastíněný jest příliš mdlý.
Ref. hr. Clam-Martínic odpověděl mu, že jako
důstojník hlásil se vždy otevřeně jako Čech, aniž by
mu to bylo dělalo nepříjemnosti. To platí snad pro
přístušníky vyšších stavě.
Řečník mluví o rů ných konkretních stížnostech
především o tom, že úřadně není vlastně žádnýel
českých důstojníků, to proto, že při sčítání lidu
zjišťuje se obcovací jazyk a tím je dle mínění ve
doucích kruhů u důstojníků němčina. Ministr ovšem
přednesl údaje, na jejichž základě ze všech důstoj
níků více než 80% jest národnosti německé a ve zbý
vajících 20% jsou zahrnuty ostatní národnosti. Kdyby
to byla pravda, bylo by to zahanbující kvotou ne
německých národností. Šťastnou náhodou sluší však
příznati, že tyto číslice nejsou správny.
Madevski
Němec
Polák
Ref
Martínice
Rakousko
Čechy
15
article
Postaráme se budoncně, abychom opatřili si př
nejmenším správná statisticka data o své národ-
nosti.
Pokud se týče plukovní řeči a její znalosti mezi
důstojníky, příznává olevřeně, že v postední době
vykonáno v tom ohledu mnoho dobrého. VI, že je
k tomu třeba času, neboť při přesazování důstojníků
třeba míti ohled na nejrůznější zájmy. Poukazuje
na příznačný případ. Je posádkové město v Čechách,
kde ze 26 důstojníků pouze 4 mocni jsou mateř
ského jazyka mužstva. Je povděčen ministrovi za
jeho vydatné zakročení v tomto ohledu, žádá he
všav, by svá další opatření co možná urychlil.
V závěrku zmiňuje se řečník o osudu záložního
důstojníka, že je přív žencem strany ře nikovi ne -
přátelské. Přednáší však přes to připad ten; zdá s
mu důježitým a jeho opakování mohlo by způsobiti
znepokojení. Tento důstojník byl odsouzen čestným
soudem k ztrátě důstojnické hodnosti a k dvoulete
dodatečné službě proto, že jako záložní důstojnik
byl členem národního spolku, jehož účelem je zvý
šiti národní vědomí určitých tříd obyvatelstva a há-
jiti jejich hospodářské zájmy. (Slyšte ! Slyšte l)
Del. dr. Kramář: Spolek má úřadně schvá
lené stanovy
Del. dr. Ryba: Nemohlo se mu vytýkati, neh
členství tohoto spolku. Bylo proti němu zahájeno
vyšetřování, protože byl delegátem zemědělské rady
Bylo velmi obtížno vysvětliti soudců n, co zeměděl
ská rada je. Kolik maďarských důstojníků musilc
by býti stíháno pro podobné zločiny.
Del
doktor
Kramář
Ryba
Čechy
národní spolek
16
article
Del. dr. Kramař: A také německýcl !
Del. dr. Ryba nechce více mluviti o toml
předmětu. Avšak potom nelze diviti se, nemůžeme-l
pokroéiti v bojí s Maďary. Tam jsou docela jine
pomery nez u nás. U nás je dušeno všeliké národ
nostní hnutí, v Unrách je podporováno.
Přiští schůze bude zejtra o 1. hod. odpol.
Mezi došlými spisy byl dolaz Bianki-
nův po zavraždění hulána Graberského v Sarajevu
osobou, která náleží vyšším kruhům úřadu ckým a
o zatajení této záležitosti politickými úřady
soudy.
Del
doktor
Ryba
Maďar
Sarajevo
17
article
V novinové zprávě o plenární schůzi rakouské
delegace 3. t. m. praví se, že del. Stein žádal vy
svátlení o nedávném sdělení »Az Ujszagu«, dle něhož
uherská ministerská rada usnesla se k návrhu mi
nistra Polonye, povoliti zvýšení stavu společné armády
o 24 pluky, což císař označil prý jako naprosto
nutné — učiní-li panovník o 40letém výročí své ko
runovace 8. července t. r. v jub lejní trůnní řeči Ma
darům nové národnostní ůstupky: aby 4 nové pluky
pěchoty pojmenovány byly jménem krále Matyáše.
Jana Hunyada, krále Ludvíka Vel. a krále Kolomu na
a byly poděleny národními prapory; aby dále utvo-
řeny byly 2 nové husarské pluky v rámci společné
armády, při nichž zavedeno by bylo maďarské ve-
lení. Tento návrh ministra spravedlnosti byl prý
sdělen císaři, ministru vojenství, novému náčelníku
hlav. štábu a tímto byl prý také schválen.
Načelník hlavního štabu prohlašuje naproti tomu.
že nebyl mu nikdy učiněn podobný návrh, pročež
také údaje jeho se týkající jsou úplně neprav
divy
Stein
Matyáš
Hunyada
Ludvík Vela
Ma
Aza Ujszag
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 4. ledna. (Příští kandida
tury ve Slezsku.) Ve Slezsku jest volební
agitace pro příští řišské volby na základě vše-
Praha
Slezsko
19
article
V drobném prodejii
ranni číslo o robě . . . za a
odpoledni.
. . . zstk
Ve flislkách na vsnkovš:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově napřel
Předplacení a Inserty přijímá zdmini-
sirsce v Narisnské alici č.3.
Tan nacházejí se též redakce
Uskárna a expediee „Národnich Liistů“
Rukopisy se novraceji-
Národnich
20
article
obeeného volebního práva již v plném proudu.
Němei sestavili si hned po ukončení sněmu
zemský volební výbor, jenž se sejde dne 16.
t. m. a ustanoví definitivně kandidatury v ně-
meckých okreších. Sociální demokrat
jmenovali již kandidáty pro šest volebních okre-
sů; na Opavsku kandiduji Eldersch v Brun-
tále, Tupy a dr. Czech v Krňově (městěi
venkově); na Těšínsku Cingr (v polsko-ostrav-
ské skupině), Arbeitl a Hoinke s. Se strany
české bude v opavském venkovském okresu
kandidovati agrárník bar. Rolsberg. na Frý-
decku Věncesl. Hrubý.
Ze Lvova, 2. ledna (Programruský ch
radikálů.) Sjezd ruských radikálů, konaný
ve Ivově, přijal resoluci, v níž ohlašuje, že ra-
dikálové budou při nových volbách postupovati
samostatně, tedy bez zřetele na stranu staro-
ruskou a národně-demokratickou, že však nevy-
lučují od případu ku případu dorozumění s ji-
nými stranami demokratickými. Při tom ustano-
veno, že strana bude podporovati jen takové
kandidáty, kteří se zaručí, že se budou domá-
hatí osvobození haličské a bukovinské Ukrajiny
od Vidně i Polska. Prvou povinností radikálů
bude, aby během nastávajícího šestiletí převedli
všechny velkostatkářské, státní a církevní země
v ruské části Haliče, Bukoviny a, možnosli,
i v uherské Rusi v ruce sedláků. Sjezd vidí bu-
doucnost národa ve sloučení s Malorusy v říši
ruské v ukrájinskou republiku. Proto nutno po-
máhati i Malorusům v Rusku, aby se domohli
půdy a svobody, a udržovati stálé styky se sel-
ským lidem na Malé Rusi, v Uhrách a v Buko-
vině. 8 duchovenstvem radikálové nehodlají miti
nic společného, vynasnaží se však převésti na
svou stranu venkovské učitelstvo.
Němei
Tupa
doktor
Czech
Cingr
Hrubá
Rus
Malorus
Opavsko
Brun
Lvov
Ukrajina
Polsko
Halič
Bukovina
ukrájinska republika
Rusko
Uhry
Buka
Krňov
Arbeitl a Hoinke s
21
article
V Praze, 4. ledna. (Pozdrav Slová-
kům.) Čeští lidoví poslanci sněmu moravského
poslali na návrh dra. Fischera pronásledovaným
vlastencům slovenským sympatický telegram,
jejž podepsali dr. Žáček, Stránský a Staněk. Po-
slanee dr. Seifert uspořádal současně sbírku ve
prospěch Slováků, jež vynesla 1044 K a byla ode-
slána na Slovensko. Předseda české sněm. kurie
dr. Žáček obdržel na to následující telegrafickou
odpověd: „V těžkých dobách poznáváme své
bratry. Vám a bratrskému lidu českému na Mo-
ravě srdečné díky! Nás v boji nic nezlomi! Za
slovenské poslance Milan Hodža.
Ze Zádru. 1. ledna. (D almatský sně m.)
Dle zprávy „Narodn. Listu“ dalmatský sněm,
jenž r. 1906 vůbec nebyl svolán, sejde se kon-
cem února neb počátkem března ke krátkému
zasodání, Jmenovaný list očekává, že sněm ve-
zme na přetřes mimo jiné i otázku sloučení Dal-
macie s Chorvatskem.
Fischer
Stránský
Staněk
doktor
Seifert
Slovák
Žáček
Hodža
Narodn
Praha
Slovensko
Chorvatsko
22
article
Ze Styrského Hradce. 2. ledna. (Celske
slovinské gymnasium. ) „Tagesp.“ má
z Celje zprávu, že dle rozšířené tam pověsti
vláda chce zrušiti celské samostatné slovinské
pobočky při německém gymnasiu a náhradou za to
přeměniti mariborské slovinské nižší gymnasium
v úplné gymnasium. Úmysl ten setkal prý se se
souhlasem slovinských klerikálních poslanců.
Ke zprávě té dodáváme, že byl skutečně ta-
kový úmysl za vlády dra. Körbra a že se i roz-
počtový výbor poslanecké sněmovny většinou
německých hlasů usnesl na resoluci, kterou se
žádá zrušení celskych poboček a zřízení samo-
statného slovinského ústavu v Mariboru. Avšak
Slovinci právem zdvihli protest proti takovému
německému úkladu, jímž se ohrožená Celje
měla zbaviti slovinské střední školy a nový ústar
se měl zříditi v německém Mariboru, jehož ně-
mecký ráz několika sty slovinských gymnasistů
nemůže býti porušen a proto poslanecká sné-
movna r. 1902 resoluci tu zamitla. Pochybu-
jeme, že se názory slovinských poslanců na vý-
znam slovinské střední školy v Celji od té doby
tak podstatně změnily, aby sami poslanci dávali
dnes souhlas k tomu, proti čemuž před čtyřmi
roky co nejrozhodněji protestovali,
Tagesp
Styrský Hradec
Maribor
poslanecký sněmovna
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovanští apoštolé — řečtí dobro-
druzi?
Profesor berlinské university, polský sla-
vista Alexandr Brückner, jest znám po širém
světé slovanském četnými svými pracemi v pra-
vém slova smyslu filologickými, v nichž perem
velmi obratným s rozsáhlou znalostí věci proná-
šívá nová, překvapující, ano zarážející mínění
— kácí modly, jak bychom řekli u nás zná-
mým slovem okřídleným. Stačí tu jen zmínk
o jeho názorech, o vůdčím postavení polštiny
v koncertu slovanských jazyků, o slovanské
mythologii, českém pravěku, polské orthografli . .
aby byla zřejma bohatost jeho fantasie a látky.
Arci, profesor Brüekner není zvláštní příte
starších našich názorů slovanských a slavo fil-
ských. Je dosti známo, jak velkopansky odbyl
novou naši literaturu, jak dosti s patra zkriti-
soval kroniku Kosmovu, popřel Libuši a pověsti
k ní se táhnoucí — jeho články mívají často
kromě polské upřímnosti také hodnou dávku
pruské říznosti a berlinské samolibosti — coz
konečné nelze ani zvlášť zazlivatí.
V posledním sešitě Jagiéova Archivu fur
slavische Philologie dokončuje Brückner kampaň,
dlouho již vedenou, proti dosavadním názorům
o pokřtění Veliké Moravy. Právě nyní přední
zástupce cyrillo-methodějské tradice, profesor
Lamanský, v žurnálu ruského ministerstva osvěty
píše rozsáhlou rozpravu bráníci celou tuto tra-
dici s vynaložením značné učenosti (dvorní rada
Jagió podává z ní výtahy) — jinou rovněž ob-
sáhlou práci o legendách těch podal Malorus
Franko — a u nás rovněž značnou část práce
příslušné provedl profesor Pekař ve svém bojí
o Kristiána. Brückner se zřetelem k těmto(a
Brückner
Brüekner
Kosmův
Libuše
Jagiéův
Philologie
Lamanský
Jagió
Malorus
Franco
Kristián
Morava
řecký dobro
24
article
také polským i srbským pracím) formuluje nyn
své nové, arcikaciřské názory do dvanácti thesí
s nimiž není nezajímavo seznámiti se podrobněji
Není zde arci nutno zmiňovati se podro
něji o dosavadní tradici cyrillo-methodějské
Čtenář ví ze školy, že zbožný Rastislav povol
svatě bratří do Moravy, tito že měli tam veliký
úspěch, že jejich bohumilému dílu požehnal
sám papež, že nehodný Svatopluk utlačoval v-
lebného Methoděje a že bůh potrestal polom
zemi vpádem Maďarů i ztroskotáním říše velko
moravské. To v podstatě vyprávějí i legendy
zvané pannonské.
Rastislav
Svatopluk
Maďar
Morava
25
article
Proti tomu tvrdí Brückner:
I. Všecky tři legendy cyrillomethodějské
(lat. i slovanské) jsou dílo — samého Methoda
II. Všecky tři vznikly tedy před r. 885
to ve Velké Moravě.
III. Všecky tři jsou dílo tendenční, kla
mavé: hodlajíce krýti zavedení liturgie slovanské
přilhávají i ulhávají; zamlčují fakta, přibásňuj
věci neskutečné, líčí falešně, vědomě i úmyslně
IV. Domnělé dokumenty do nich vložené.
slova cisařská, listiny papežovy, jsou buď vůbec
padělány, naprosto vymyšleny — anebo sfalšo
vány, upraveny — s vynecháním a přidáním
věcí nejpodstatnějších.
V. Slovanská liturgie byla uznána Rímem
jen jednou — od papeže Jana, slabého a Ře-
kům příznivého; o Hadrianovi tvrdí se to ne-
pravdivě.
VI. Pro všecky tři legendy bylo dvojí
schéma, dvojí »šiml«, dle něhož psány. Jeden
byl pro misijní cesty k Arabům, Kozarům atd.
druhý pro pouti ke králi, císaři, papeži. Obojí
je ryzl výmysl — vlastní pohnutky jsou všude
zakryty.
VII. Přílišnou důvěrou těmto padělkům
vznikly různé odpory u historiků; z německého
křesťanského krále vytvořen divoký pohlavár
Brückner
Jan
Kozar
Velká Morava
26
article
maďarský, vybásněna nemožná disputace Melho
dova v Benátkách atd.
VIII. Osoba Cyrillova se přeceňuje; hlavnín
aktérem byl Method, jenž se hnal za fantómem
slovanské liturgie, »věci ostatně dost zbytečné
(»einer übrigens im Grunde ziemlich zwecklosen
Sache«, praví Brüekner doslovně).
IX. Oba bratří byli fanatičtí Řekové, zaryt
fotiovci, urputní nepřátelé Říma, od něhož přec
vše dostali. Method na konec Řím proklel —
a za to přijat do počtu římských světců.
X. Svatopluk se k Methodějovi chova
slušně a shovivavě; co se vypráví o pronásle
dováních, jsou prázdné pomluvy.
XI. Moravská filiálka řecké církve upro-
střed římského teritoria, byla již od počátku
beznadějná, dílo naprosto protipřirodní.
XII. Sváděti Husa ve styk s cyrillometho-
dějstvím, jak činí ještě frázisté, jest dětinsk
báchorka. Hrdina toho způsobu jako Hus byl
možný — píše Brüekner slovně — jen na půdě
eírkve římské. —
To jsou stručně these Brücknerovy —
historie dle nich byla tato.
Oba bratří, zvláště arci Methoděj, hořeli
touhou rozšířiti moc církve řecké, již islam
právě odňal Asii i Afriku, v Evropě; veškery
pokusy jejich selhaly i pojali na konec fanta-
stieký plán přičleniti k ní Velikou Moravu
vyrvati tyto země Římu, jenž biskupy něme-
ckými již již po ní své ruce vztahoval. Upravili
proto — ještě doma — pro Moravu písmo
řecké: aby zakryli jeho původ, proto měnili
tak značně a proto hlaholice tak se liši o
alfabety — a vypravili se do Moravy. Rastislav
nechtěl s nimi míti ničeho a měl je proto
k tomu, aby si napřed vymehli schválení pa-
pežské. To se podařilo u papeže Jana, ale are
ne na dlouho. Ale dílo, genialně myšlené, po
smrti Methodově sesulo se samo sebou. V Ma
ravě arci jenom — zůstalo na Východě a mělo
Grund
Sache
Řek
Svatopluk
Methoděj
Hus
Brüekner
Brücknerův
Rastislav
Jan
Benátky
Řím
Afrika
Evropa
Morava
Ma
27
article
podle Brücknera, v zápětí nenahraditelnou škodu
tu, že největší počet Slovanů odřízlo od kul-
tury západní a připoutalo ke shnilé a rozpadá-
vající se Byzanci.
Slovanská liturgie měla býti vnadidlem
jímž mělo býti poutáno Slovanstvo k ctrk
řecké; byla možna jen podvodem a lstí — f
lešným výkladem slov Písma, vymyšlenými zá
zraky a hlasy s nebe, přelstěním papežů a ne-
poslušnosti vrchností světských i církevníeh
Byla zbytečná a nepřinesla požehnání. Poče
jejích přívrženců byl vždy omezen (na Moravě
a odklizena byla takřka jako jediným dechem
Bez násilí a bez odporu. — —
Tak zní nové, dnešní evangelium modern
historické a Gilologické kritiky. Že názory ty
jsou nové a překvapující, pozná čtenář snadn
— a že kácejí modly, ano celou modloslužbu —
to je patrno rovněž tak. Co však je na nieh
pravdy?
O tom náleží úsudek kritikům Brůcknero-
vým. Není arci pochyby, že Brüekner na mno-
bých místech jde značně dále, než kam mu
dovoluje jeho materiál. Na př. jeho odsouzen
slovanské liturgie, i kdyby všechny vývody bi
storické byly oprávněny, je přec jen diktováno
spíše osobní antipatií, nežli historii a filologií
ostrá slova o Methodějovi jsou přece často jen
subjektivní — vždyt jeho motivů vždy neznám
a znáti nemůžeme. Atd.
Otázka celá na konec redukuje se v otázku
o tendenci a vznik legend cyrillomsthodějských
Dnes arci nikdo z nás — ani katoličtí
protestantstí theologové — není již na zbožně
věřícím stanovisku středověkého křesťana, jenž
všechny, i nejnesmyslnější výmysly legend, bral
za bernou minci a málem za výroky Ducha
svatého. Moderní filologická kritika od dob
Tischendorfových pokročila i k samému Pismu
— a žádný orientalista nepokládá dnes Penta-
teuch za dilo Mojžíšovo, nýbrž za padělek
Brückner
Brüekner
Tischendorfový
Mojžíšův
Byzanc
Morava
Penta
28
article
pozdních kněží hebrejských, žádný filolog kla-
sický nepokládá Vulgatu za kanon Nového
Zákona, nýbrž text sinajský, v němž dokonce
celé verše a kusy kap tol, pro církve křesťanské
svrchovaně důležité, ještě se nevyskytají. Brániti
tedy legend cyrillomelhodějských v celém jejich
rozsahu, jako činili v XIX. věku někteří učenci
rušti, nenapadne dnes již nikoho. Vždy každý
historik vymýtí z nich všechny hagiografické
podrobnosti, zázraky, hlasy s nebe atd., nežl
jich užije za pramen historický.
Jde nyní o to, stači-li tato práce sama —
stačí-li vymýtiti ducha doby, abychom dostali
zbytek fakt jistých. Brückner tvrdí, že nikoli.
Že i fakta sama jsou smyšlena. Rastislav ne-
žádal nikdy císaře řeckého o apoštoly křesťan-
ství — celé jeho politické položení mu toho
nedovolovalo. Zpráva legendy je vymyšlena —
a to úmyslně, aby z dobrodružných pionýra
Byzance udělala toužebně očekávané hlasatele
křesťanství, z nezvaných dobrodruhů vyslance
císařské a hosty knížecí. A tak i s ostatními
fakty třeba dle Brücknera naložiti. Všechno, co
není dosvědčeno odjinud a co se příčí pramenům
historickým, třeba prostě zamítnouti — motiv
byl »maior gloria liturgiae slavicae«.
Jak praveno, o Brüeknerových thesích ná-
leží nyní slovo historikům, zvlášť ruskýma
byzantským. Jednu arci výhodu nese s sebou
stanovisko Brücknerovo: tak, jak známe středo-
věké Řeky, těžko si sloučíme s jejich názory
naši starou tradici o obou věrozvěstech slovan-
ských. Oba byli Řekové, to víme určitě — ale
podle legend neměli téměř na sobě nic řeckého.
lstivě prohnaného, oné »graeca fides«, jak ji
nazývali Římané. Podle Brücknerových názorů
byli však nejen tělem, ale i duší Řekové : podle
ného byli slovanští apoštolé jenom řečtí dobro-
druzi.
Brückner
Brüeknerový
Brücknerův
Řek
Říman
Byzanc
29
article
V. Flajšhans.
V Flajšhans