ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f36514c0-75c4-11dc-ab50-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 62, person 110, org 4, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVÍ.
2 masthead
V. Praze, v sobotu dne 5: ledna 1907.
Praha
3 masthead
Čísio 5.
4 article
Na ranní a odpol. Itnt přešplácí ner v Praze v administrael a měsíc . . . .. nk čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí donáškou na měsío . . . . n čtnt lta . . . . 7 K 50h ve fllalkách: sa něsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na čtvet leja . . . . 9 K 60 s drají zisilken r leta . . . nK ck sa měste
Praha
5 article Poplašné zprávy ze Srbska.
Poplašné zprávy ze Srbska. Po několik dní již zaplavuje se denní časopisectvo poplašnými zprávami ze Srbska a Bulharska, jakoby jednak hrozila nová srážka mezi oběma slovanskými národy. jednak jakoby Srbsko stálo na prahu nového dynastického a státního převratu. Předními šířiteli těchto pověstí jsou jako obyčejně listy vídenské a ona část říšskoněmeckých časo- pisů, kteréž přijímaji informace vídeňské- Zejména co se týče nové změny na trůně srbském vědi zmíněné zprávy již i den, kdy vypukne revoluce srbská, totiž o Novém roce pravoslavném! Ač postavení nynějšího Srbska není záviděníhodné a ač poměry mezi Jihoslovany. zejména pro otázku makedonskou, jsou do- sud daleky žádoucí společné shody, kteráž nalezla aspoň případné slovo pro kýžený po- stup — totiž myšlenku »balkánského troj- spolku«, přece máme za to, že sbližovací pokusy mezi Srby a Bulhary, kteréž se pro- jevily společnými sjezdy školské i umělecké inteligence, zůstavily na obou stranách hlubší stopy, než aby průhledné štvací pokusy do- vedly setříti je, kdykoliv to pořadatele jejieh uznají pro sebe za vhodné.
Jihoslovan Srba Bulhar Srbsko Bulharsko
6 article
Neméně jest jisto, že jak srbský tak bulharský národ čítá již dosti zkušených politiků a státníků, aby vystihl cíle obnove- ných znepokojujících pokusů, kteréž se s příslušnou změnou okolností podnikají dnes na celé čáře proti Slovanstvu, snažíce se učiniti je sobě služebným při vlastním postupu — na Východ. Sem zajisté spadá i soustavné hanobení Ruska, sem útočení na Poláky v Prusku, sem zapřahání rakouských Slovanů do vozu luegrovské politiky — vše to pospolu jsou součástky předvoje známého pudu na Východ, nyní tím troufalejšího, že pokládá moc jediného slovanského velestátu za upoutanou vnitřními nepořádky a neko- nečnými vraždami na mnohá leta. Ba ve smyslu tohoto nového postupu na Východ ozývá se i volání na Západě, aby Rumuni hleděli se rozšířiti na Balkáně.
Polák Rumun Rusko Prusko západ Balkán
7 article
Není proto divu, že každá záminka jest tomuto směru vítanou, jen když slibuje se- slabení kteréhokoliv slovanského národaa tím i poškození jeho obranných sil. Nejnovější poplach balkánský v novi- nách vídeňských má vedle této základní e trvalé pohnutky ještě mnohem bližší a jasnou pohnutku, zahaliti zvířeným prachem sku- tečnost, že skupština srbská velikou většinou hlasů svých schválila jak nákup děl, tak uzavření nové půjčky proti známému stano- visku politiky vídeňské; neboť usnesení ta možno pokládati spolu za vyřízení sporuo obchodní smlouvu s velikou houževnatostí vedeného. Vídeňská žurnalistika koná tu malichernou odvetu, předpovídajíc úplný rozvrat Srbska a příští rozmnože ní egypt- ských ran na národ srbský. Pokud možno přes tuto vřavu ocenit pravý stav věcí, jak co se týká poměru srbsko-bulharského tak vnitřní situace v Srb- sku, jest pozadí oněch poplašných zvěstí asi toto: V Makedonii vyskytly se v poslední době srbské čety, o nichž se v Bulharsku domní- vají, že byly vypraveny s vědomím vlády srbské. Kdo čety tyto ve skutečnosti vy- pravil a vyzbrojil, není sice dosud na jisto postaveno, ale není rovněž nepřípadnou domněnka, že jest to dílo oněch, jimž záleží na tom, aby Srby a Bulhary znepřátelili. Dle vídeňských listů prý ve příčině těchto čet zakročil zahraničný ministr bul- harský u srbského zástupce v Sofii. Naproti tomu však prohlašují srbské časopisy, že se takového něco státi nemohlo, že o přechodu nbln nrnq s
Srb Srba Bulhar Srbsko Makedonie Bulharsko Sofie
8 article
čet ze Srbska do Makedonie nemůže býti řeči, protože vláda srbská provádí co nej- přísnější opatření proti jakémukoliv pokusu — překročení hranic, jakož i proti případ- nému sestavení a ozbrojení čet na území království srbského. Tvoří-li se čety z ture- ckých Srbů, vláda srbská nemá při tom nejmenší účasti a také jest si plně vědoma toho, že jest zachování srdečně přátelských styků mezi Srby a Bulhary v zájmu jich obou. Pouze ti, kdož kořistiti chtějí jak n újmu Srbů, tak Bulharů, staví se jednou na stranu těchto, po druhé oněch, aby oba drželi ve svých rukou. V nynějším okamžiku by bylo odvážným podnikem, kdyby Bulhaři i Srbové učinili společný krok na Balkáně v úplné dohodě, na tož aby se postavili proti sobě. Pokud pak jde o vnitřní převrat v Srbsku. vznikly poplašné pověsti z toho důvodu, že čásť studentstva a oposice, jež ve skupštině zůstala v nepatrné menšině, uspořádaly po- uliční demonstraci, volajíce: »Pryč s monarchií, ať žíje republika !« Nuže, jaká jest síla těchto nespokojenců? Dle »Berl. Tagbl.« prýští prý nespokojenost zvláště odtud, že nepodařilo se vládě srbské ujednati obchodní smlouvu s Rakousko-Uherskem, jakožto jediným tržištěm srbského vývozu dobytka. Ale tato nespo kojenost zasahuje asi jen kruhy bývalých vý. vozníků, neboť jest s dostatek známo, že podařilo se Srbům v době poměrně dosti krátké nalézti nových a dosti dobrých od- bytišt.
Srba Bulhar Berl Srbsko Makedonie Balkán žíje republika RakouskoUhersko
9 article
Jsou dále nespokojenci v řadách části důstojníků, přívrženců dřívější dynastie. S nim jdou ve skupštině narodňáci a napredňáci prvých jest 15, ale strana tato se právě v otázce nové dynastie rozštěpila. Od dva- ceti let strana tato ve skupštině nevykazuje nijakého vzrůstu. Ještě slabší jsou napred ňáci. Obě tyto oposiční skupiny čítají mezi 160 členy skupštiny třicet osm hlasů ato i se soeialisty. Tito jsou republikáni, a z je jich středu se ozývalo při zmíněné pouliční demonstraci: »Pryč s monarchií, ať zije republika !e Rovněž ukázalo se, že všecky zprávy o hnutí v armádě byly a jsou přehnane Uvádí se výrok krále Petra, že jest s poměr- v armádě úplně spokojen a že nadál se když před třemi roky na trůn byl povolán zeela jiných otřesů. Zbýva konečně zaznamenati, že s uroit stsany se šíří zprávy, jakoby vlastní nebez pečí převratu hrozilo Srbsku — z Anglie Tato, jak známo, neuznala krále Petra, doku nebyli spiklenci proti předešlé dynastii od straněni z okolí jeho. Připisuje-li se Angli i nyní ještě nepřátelské smýšlení proti králi Petrovi, mělo by to ovšem důvod v poměrech mezinárodních, jež však spočívají na jiném soupeřství, a pro něž jest vnitřní stav Srbska jinak zcela lhostejným. Pokud v souvislosti s Anglií se mluví o případném povolání dosazení na trůn srbský některého člena z rodiny Battenbergů — byla by událost ta ková předzvěstí konfliktu, jenž by asi vy bočil z hranic otázek balkánských.
Petro zija republika Srbsko Anglie
10 article Delegace.
Delegace. Z Pešli, 4. ledna. (K. k.) Užší rozpočtový výbor rakouské dele gace pro vojenské dodávky pokračoval dopo ledne ve včerejším rokování a usnesl se prý oa volati výborovou resoluci, před vánocemi schválenou a předložiti výboru zejtra dopoledne novou res luci, přiměřenou změněným zatím poměrům. Vy pracují ji rel. hr. Clam. Martinic a del. dr Baernreither. Plenární schůzi zahájil předseda prin Lobkovic ve 2.20 hod. odpol Ministr vojenství pzm. Schönaich: Se zře telem na uvedené zde tvrzení dovolují si prohlásiti
Martinic Baernreither Lobkovic
11 article
že je zcela vyloučeno, aby arcikníše František Ferdi nand jakýmkoliv nezákonným způsobem mohl roz- hodovati o kterémkoliv muži v činné službě. Ovšem loni byli posláni do Konopiště zákopníci, avšak pro vodní katastrofn. V takém případu dostává se každé obci na nezbytně nutnou dobu vojenské pomoci. Del. Stein pravi, že po ministrově prohlášení nebude se již zabývati záležitostí včera uvedenou. Lituje svého projevu, jejž v rozčilení učinil proli předsedovi; nemá co namítati profi způsobu, jakým řídí rokování. Zabývá se na to včerejší řečí Schön- bornovou. Uvádí III. přikázání o svěcení soboty proti němuž celá delegace prohřešila se, konalať se zahajovací schůze v neděli. Přikázání »Nezabiješ« je v přímém odporu k vojenské přísaze na prapor. Jde-li do tuhého, octne se vojín v rozporu s povin- nosti: poslouchati bezpodminečně svého představe- ného a s katechismem. O katechismu nemělo se mluviti; morálku a mravnost nelze vždy nalézti u nejlepších a nejpravověrnějších křesťanů. Bez kalechismu lze žíti také počestně. Dále opakuje řačník, že je zjevným odpůrcem revoluce a venkoncem monarchistou. Del. dr. Kramář: Všeněmectví je přece rev lucionářstvíl Del. Stein: Als! Ale! Poláci neposkytují an Němcům, ani svým národním bratřím v Haliči, čeho požadují pro poznaňské Poláky. K věci samé jest promluví. Del. Einspinner odsuzuje instituci delegace nemá žádné ceny. Jedná se s ní s jakousi neúclou Ministr nestará se o její jednání. Řečník přímlouvá se za větší účast maloživnostnictva a naléhá na opravu vojenského trestního zákona. Vytýká různe vady vojenské organisace; žádá různé reformy v zdravotniciví, poukazuje na nezdravé poměry v růz- ných ubikacích a pevnostech, zejména v Dalmacii Pro rozpočet hlasovati nemůže.
Ferdi Stein Schön Del doktor Kramář Polák Němec Halič Dalmacie Als
12 article
Del. Steiner prohlašuje proli Steinovým vý- vodům, že v naší armádě není žádné zbabělosti. On a jeho strana nejsou proti úpravě armády anebo snad proti ní samé, neboť zachovat ji, je nejdůleži- tějším úkolem konservativní strany. Jest však od- půrcem nadržování vojenské správy Uhrám na újmu Rakouska, jež přispívá na společné výdaje mnohem více. Společná vláda prohřešila se velice proti své povinnosti, poskytnuvši v úmluvě Uhrám na újmu Rakouska jednostranné výhody. Delegace je po mnoha již desítileli pouhým hlasovacím strojem. Řečník do- máhá se vysvětlení obsahu úmluvy mezi korunou uherskou vládou a opravy branného zákona; Jinak jeho strana nebude hlasovati pro zvýšení braneckého kontingentu. Protestuje proti ústupkům, povoleným Uhrám vojenskou správou na škodu Rakouska a na- léhá na předložení trestního vojenského řádu. Předseda sděluje, že del. Klofáč omluvil s telegraficky, že jest nemocen. Del. Herzmansky stěžuje si, že nešetří se přání rolnického obyvatejstva, zvláště vzhledem k vo- jenským dodávkám a ptá se, proč ve známé úmluvě není zmínky o dodávkách zemědělských. Rakouští zemědělci nemohou míti proto k armádě dřivější přízeů. Mezi německým rolnictvem ozývá se více než jindy oprávněný hlas: »Pryě od Uher !e Del. Biankini (ehorvatsky a německy)je rozhodně pro národní ústupky, neboť armáda, jaž nenůze nolehali na lásku svého lidu, není moderní. Jako Chorvat lituje velice, že koncesl, poskytnutýci Uhrám, nedostalo se stáže trojjedinému království.
Steiner Steinův Klofáč Del Chorvat Uhry Rakousko
13 article
Program tak zv. 9členného výboru třeba v logickém důsledku uhersko chorvatského vyrovnání z r. 1868 užíti též pro Chorvaty. Žádá, by při vojenských do- dávkách měl se větší zřetel na Dalmacii, pokud jde o její dva hlavní výrobky: víno a olej. Nalehá na reformu vojenského trestního řádu a přimlouvá se za železniční spojení s Dalmacií přes Chorvatsko. Pokud nevyhoví se těmto tužbám a přáním, nemůže hlasovati pro rozpočet. Del. ryt. Kozlowskí nechce pouštěti se s del. Steinem do výkladu o katechismu. Spokojí se protestem proti urážení svého náboženství a národ- ních citů a konstatozšním, že Polákům nikdy nena- padlo urážeti národní city jiných. Steinovy vývody jsou urážkou a překrucováním učení církve. Odmíta tvrzení o odstrkování Němců v Haliči. Pruští Poláci byli by velmi šťastni, kdyby dostali práva, jaká mají haličtí Rusové. Del. dr. Ryba protestuje proti tvrzení, že český národ nebo jeho sněmovní zástupci nechovali se přátelsky k armádě. Toto překrucování stalo se tra- dicí; bylo ho použito již často od našich nepřátel a bohužel! nezřídka s úspěchem proti našemu národu a způsobilo nám již mnoho trpkých chvil a škod, ač nemůže býti nic nesmyslnějšího a nic nám více vzdáleného, než právě toto překrucování, jak mohli bychom chovati se nepřátelsky k instituci, jíž přiná- šíme tolik obětí a od níž očekáváme, že v okamžiku nebezpečí bude ochranou a záštitou nejen říše, nýbrž i naší event. ohrožené národnosti? (Svohlas. V Ra- kousku zavedena byla obecná branná povinnost, ale zdá se, že bylo zapomenuto provésti její důsledky. Bylo zapomenuto, že armáda ze žoldnéřského vojska, jež mělo německý nátěr, stala se vojskem národním. Jsme přateli armády, ale jsme nepřáteli
Chorvat Stein Polák Steinův Němec Rus Del doktor Ryba Dalmacie Chorvatsko Halič
14 article
ducha, jehož stopy ještě dnes jsou patrny ve vojenské správě. Prohlašoval-li del. Madevski včera s povdě- kem, že Rakousko vyhnulo se, aby jeden národ byl potlačován na útraty druhého a nepoložilo v cestu žádnou překážku národnostnímu vývoji jednotlivých nářodností, platí to pro Němce a také pro Poláky. Český národ není, bohužel! v té situaci, aby hlasem svým vpadl do podobné jásavé hymny. Jsme nucení žádat, by vychování vojínů v národnostním směru nebylo zkracováno. Jsme nuceni žádati to nejen v zájmu své národnosti, ale především v zájmu ar- mády samé. (Souhlas.) Na stížnosti, jež v národním směru pronesl v rozpočtovém výboru, odpověděl mu ministr, že nastínil příliš křiklavý obraz. Tato výtka nezůstavila ho (řečníka) lhostejným. Plesvědčil se že ministrova výtka není ospravedlněna. Naopak. obraz jím nastíněný jest příliš mdlý. Ref. hr. Clam-Martínic odpověděl mu, že jako důstojník hlásil se vždy otevřeně jako Čech, aniž by mu to bylo dělalo nepříjemnosti. To platí snad pro přístušníky vyšších stavě. Řečník mluví o rů ných konkretních stížnostech především o tom, že úřadně není vlastně žádnýel českých důstojníků, to proto, že při sčítání lidu zjišťuje se obcovací jazyk a tím je dle mínění ve doucích kruhů u důstojníků němčina. Ministr ovšem přednesl údaje, na jejichž základě ze všech důstoj níků více než 80% jest národnosti německé a ve zbý vajících 20% jsou zahrnuty ostatní národnosti. Kdyby to byla pravda, bylo by to zahanbující kvotou ne německých národností. Šťastnou náhodou sluší však příznati, že tyto číslice nejsou správny.
Madevski Němec Polák Ref Martínice Rakousko Čechy
15 article
Postaráme se budoncně, abychom opatřili si př nejmenším správná statisticka data o své národ- nosti. Pokud se týče plukovní řeči a její znalosti mezi důstojníky, příznává olevřeně, že v postední době vykonáno v tom ohledu mnoho dobrého. VI, že je k tomu třeba času, neboť při přesazování důstojníků třeba míti ohled na nejrůznější zájmy. Poukazuje na příznačný případ. Je posádkové město v Čechách, kde ze 26 důstojníků pouze 4 mocni jsou mateř ského jazyka mužstva. Je povděčen ministrovi za jeho vydatné zakročení v tomto ohledu, žádá he všav, by svá další opatření co možná urychlil. V závěrku zmiňuje se řečník o osudu záložního důstojníka, že je přív žencem strany ře nikovi ne - přátelské. Přednáší však přes to připad ten; zdá s mu důježitým a jeho opakování mohlo by způsobiti znepokojení. Tento důstojník byl odsouzen čestným soudem k ztrátě důstojnické hodnosti a k dvoulete dodatečné službě proto, že jako záložní důstojnik byl členem národního spolku, jehož účelem je zvý šiti národní vědomí určitých tříd obyvatelstva a há- jiti jejich hospodářské zájmy. (Slyšte ! Slyšte l) Del. dr. Kramář: Spolek má úřadně schvá lené stanovy Del. dr. Ryba: Nemohlo se mu vytýkati, neh členství tohoto spolku. Bylo proti němu zahájeno vyšetřování, protože byl delegátem zemědělské rady Bylo velmi obtížno vysvětliti soudců n, co zeměděl ská rada je. Kolik maďarských důstojníků musilc by býti stíháno pro podobné zločiny.
Del doktor Kramář Ryba Čechy národní spolek
16 article
Del. dr. Kramař: A také německýcl ! Del. dr. Ryba nechce více mluviti o toml předmětu. Avšak potom nelze diviti se, nemůžeme-l pokroéiti v bojí s Maďary. Tam jsou docela jine pomery nez u nás. U nás je dušeno všeliké národ nostní hnutí, v Unrách je podporováno. Přiští schůze bude zejtra o 1. hod. odpol. Mezi došlými spisy byl dolaz Bianki- nův po zavraždění hulána Graberského v Sarajevu osobou, která náleží vyšším kruhům úřadu ckým a o zatajení této záležitosti politickými úřady soudy.
Del doktor Ryba Maďar Sarajevo
17 article
V novinové zprávě o plenární schůzi rakouské delegace 3. t. m. praví se, že del. Stein žádal vy svátlení o nedávném sdělení »Az Ujszagu«, dle něhož uherská ministerská rada usnesla se k návrhu mi nistra Polonye, povoliti zvýšení stavu společné armády o 24 pluky, což císař označil prý jako naprosto nutné — učiní-li panovník o 40letém výročí své ko runovace 8. července t. r. v jub lejní trůnní řeči Ma darům nové národnostní ůstupky: aby 4 nové pluky pěchoty pojmenovány byly jménem krále Matyáše. Jana Hunyada, krále Ludvíka Vel. a krále Kolomu na a byly poděleny národními prapory; aby dále utvo- řeny byly 2 nové husarské pluky v rámci společné armády, při nichž zavedeno by bylo maďarské ve- lení. Tento návrh ministra spravedlnosti byl prý sdělen císaři, ministru vojenství, novému náčelníku hlav. štábu a tímto byl prý také schválen. Načelník hlavního štabu prohlašuje naproti tomu. že nebyl mu nikdy učiněn podobný návrh, pročež také údaje jeho se týkající jsou úplně neprav divy
Stein Matyáš Hunyada Ludvík Vela Ma Aza Ujszag
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. ledna. (Příští kandida tury ve Slezsku.) Ve Slezsku jest volební agitace pro příští řišské volby na základě vše-
Praha Slezsko
19 article
V drobném prodejii ranni číslo o robě . . . za a odpoledni. . . . zstk Ve flislkách na vsnkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově napřel Předplacení a Inserty přijímá zdmini- sirsce v Narisnské alici č.3. Tan nacházejí se též redakce Uskárna a expediee „Národnich Liistů“ Rukopisy se novraceji-
Národnich
20 article
obeeného volebního práva již v plném proudu. Němei sestavili si hned po ukončení sněmu zemský volební výbor, jenž se sejde dne 16. t. m. a ustanoví definitivně kandidatury v ně- meckých okreších. Sociální demokrat jmenovali již kandidáty pro šest volebních okre- sů; na Opavsku kandiduji Eldersch v Brun- tále, Tupy a dr. Czech v Krňově (městěi venkově); na Těšínsku Cingr (v polsko-ostrav- ské skupině), Arbeitl a Hoinke s. Se strany české bude v opavském venkovském okresu kandidovati agrárník bar. Rolsberg. na Frý- decku Věncesl. Hrubý. Ze Lvova, 2. ledna (Programruský ch radikálů.) Sjezd ruských radikálů, konaný ve Ivově, přijal resoluci, v níž ohlašuje, že ra- dikálové budou při nových volbách postupovati samostatně, tedy bez zřetele na stranu staro- ruskou a národně-demokratickou, že však nevy- lučují od případu ku případu dorozumění s ji- nými stranami demokratickými. Při tom ustano- veno, že strana bude podporovati jen takové kandidáty, kteří se zaručí, že se budou domá- hatí osvobození haličské a bukovinské Ukrajiny od Vidně i Polska. Prvou povinností radikálů bude, aby během nastávajícího šestiletí převedli všechny velkostatkářské, státní a církevní země v ruské části Haliče, Bukoviny a, možnosli, i v uherské Rusi v ruce sedláků. Sjezd vidí bu- doucnost národa ve sloučení s Malorusy v říši ruské v ukrájinskou republiku. Proto nutno po- máhati i Malorusům v Rusku, aby se domohli půdy a svobody, a udržovati stálé styky se sel- ským lidem na Malé Rusi, v Uhrách a v Buko- vině. 8 duchovenstvem radikálové nehodlají miti nic společného, vynasnaží se však převésti na svou stranu venkovské učitelstvo.
Němei Tupa doktor Czech Cingr Hrubá Rus Malorus Opavsko Brun Lvov Ukrajina Polsko Halič Bukovina ukrájinska republika Rusko Uhry Buka Krňov Arbeitl a Hoinke s
21 article
V Praze, 4. ledna. (Pozdrav Slová- kům.) Čeští lidoví poslanci sněmu moravského poslali na návrh dra. Fischera pronásledovaným vlastencům slovenským sympatický telegram, jejž podepsali dr. Žáček, Stránský a Staněk. Po- slanee dr. Seifert uspořádal současně sbírku ve prospěch Slováků, jež vynesla 1044 K a byla ode- slána na Slovensko. Předseda české sněm. kurie dr. Žáček obdržel na to následující telegrafickou odpověd: „V těžkých dobách poznáváme své bratry. Vám a bratrskému lidu českému na Mo- ravě srdečné díky! Nás v boji nic nezlomi! Za slovenské poslance Milan Hodža. Ze Zádru. 1. ledna. (D almatský sně m.) Dle zprávy „Narodn. Listu“ dalmatský sněm, jenž r. 1906 vůbec nebyl svolán, sejde se kon- cem února neb počátkem března ke krátkému zasodání, Jmenovaný list očekává, že sněm ve- zme na přetřes mimo jiné i otázku sloučení Dal- macie s Chorvatskem.
Fischer Stránský Staněk doktor Seifert Slovák Žáček Hodža Narodn Praha Slovensko Chorvatsko
22 article
Ze Styrského Hradce. 2. ledna. (Celske slovinské gymnasium. ) „Tagesp.“ má z Celje zprávu, že dle rozšířené tam pověsti vláda chce zrušiti celské samostatné slovinské pobočky při německém gymnasiu a náhradou za to přeměniti mariborské slovinské nižší gymnasium v úplné gymnasium. Úmysl ten setkal prý se se souhlasem slovinských klerikálních poslanců. Ke zprávě té dodáváme, že byl skutečně ta- kový úmysl za vlády dra. Körbra a že se i roz- počtový výbor poslanecké sněmovny většinou německých hlasů usnesl na resoluci, kterou se žádá zrušení celskych poboček a zřízení samo- statného slovinského ústavu v Mariboru. Avšak Slovinci právem zdvihli protest proti takovému německému úkladu, jímž se ohrožená Celje měla zbaviti slovinské střední školy a nový ústar se měl zříditi v německém Mariboru, jehož ně- mecký ráz několika sty slovinských gymnasistů nemůže býti porušen a proto poslanecká sné- movna r. 1902 resoluci tu zamitla. Pochybu- jeme, že se názory slovinských poslanců na vý- znam slovinské střední školy v Celji od té doby tak podstatně změnily, aby sami poslanci dávali dnes souhlas k tomu, proti čemuž před čtyřmi roky co nejrozhodněji protestovali,
Tagesp Styrský Hradec Maribor poslanecký sněmovna
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanští apoštolé — řečtí dobro- druzi? Profesor berlinské university, polský sla- vista Alexandr Brückner, jest znám po širém světé slovanském četnými svými pracemi v pra- vém slova smyslu filologickými, v nichž perem velmi obratným s rozsáhlou znalostí věci proná- šívá nová, překvapující, ano zarážející mínění — kácí modly, jak bychom řekli u nás zná- mým slovem okřídleným. Stačí tu jen zmínk o jeho názorech, o vůdčím postavení polštiny v koncertu slovanských jazyků, o slovanské mythologii, českém pravěku, polské orthografli . . aby byla zřejma bohatost jeho fantasie a látky. Arci, profesor Brüekner není zvláštní příte starších našich názorů slovanských a slavo fil- ských. Je dosti známo, jak velkopansky odbyl novou naši literaturu, jak dosti s patra zkriti- soval kroniku Kosmovu, popřel Libuši a pověsti k ní se táhnoucí — jeho články mívají často kromě polské upřímnosti také hodnou dávku pruské říznosti a berlinské samolibosti — coz konečné nelze ani zvlášť zazlivatí. V posledním sešitě Jagiéova Archivu fur slavische Philologie dokončuje Brückner kampaň, dlouho již vedenou, proti dosavadním názorům o pokřtění Veliké Moravy. Právě nyní přední zástupce cyrillo-methodějské tradice, profesor Lamanský, v žurnálu ruského ministerstva osvěty píše rozsáhlou rozpravu bráníci celou tuto tra- dici s vynaložením značné učenosti (dvorní rada Jagió podává z ní výtahy) — jinou rovněž ob- sáhlou práci o legendách těch podal Malorus Franko — a u nás rovněž značnou část práce příslušné provedl profesor Pekař ve svém bojí o Kristiána. Brückner se zřetelem k těmto(a
Brückner Brüekner Kosmův Libuše Jagiéův Philologie Lamanský Jagió Malorus Franco Kristián Morava řecký dobro
24 article
také polským i srbským pracím) formuluje nyn své nové, arcikaciřské názory do dvanácti thesí s nimiž není nezajímavo seznámiti se podrobněji Není zde arci nutno zmiňovati se podro něji o dosavadní tradici cyrillo-methodějské Čtenář ví ze školy, že zbožný Rastislav povol svatě bratří do Moravy, tito že měli tam veliký úspěch, že jejich bohumilému dílu požehnal sám papež, že nehodný Svatopluk utlačoval v- lebného Methoděje a že bůh potrestal polom zemi vpádem Maďarů i ztroskotáním říše velko moravské. To v podstatě vyprávějí i legendy zvané pannonské.
Rastislav Svatopluk Maďar Morava
25 article
Proti tomu tvrdí Brückner: I. Všecky tři legendy cyrillomethodějské (lat. i slovanské) jsou dílo — samého Methoda II. Všecky tři vznikly tedy před r. 885 to ve Velké Moravě. III. Všecky tři jsou dílo tendenční, kla mavé: hodlajíce krýti zavedení liturgie slovanské přilhávají i ulhávají; zamlčují fakta, přibásňuj věci neskutečné, líčí falešně, vědomě i úmyslně IV. Domnělé dokumenty do nich vložené. slova cisařská, listiny papežovy, jsou buď vůbec padělány, naprosto vymyšleny — anebo sfalšo vány, upraveny — s vynecháním a přidáním věcí nejpodstatnějších. V. Slovanská liturgie byla uznána Rímem jen jednou — od papeže Jana, slabého a Ře- kům příznivého; o Hadrianovi tvrdí se to ne- pravdivě. VI. Pro všecky tři legendy bylo dvojí schéma, dvojí »šiml«, dle něhož psány. Jeden byl pro misijní cesty k Arabům, Kozarům atd. druhý pro pouti ke králi, císaři, papeži. Obojí je ryzl výmysl — vlastní pohnutky jsou všude zakryty. VII. Přílišnou důvěrou těmto padělkům vznikly různé odpory u historiků; z německého křesťanského krále vytvořen divoký pohlavár
Brückner Jan Kozar Velká Morava
26 article
maďarský, vybásněna nemožná disputace Melho dova v Benátkách atd. VIII. Osoba Cyrillova se přeceňuje; hlavnín aktérem byl Method, jenž se hnal za fantómem slovanské liturgie, »věci ostatně dost zbytečné (»einer übrigens im Grunde ziemlich zwecklosen Sache«, praví Brüekner doslovně). IX. Oba bratří byli fanatičtí Řekové, zaryt fotiovci, urputní nepřátelé Říma, od něhož přec vše dostali. Method na konec Řím proklel — a za to přijat do počtu římských světců. X. Svatopluk se k Methodějovi chova slušně a shovivavě; co se vypráví o pronásle dováních, jsou prázdné pomluvy. XI. Moravská filiálka řecké církve upro- střed římského teritoria, byla již od počátku beznadějná, dílo naprosto protipřirodní. XII. Sváděti Husa ve styk s cyrillometho- dějstvím, jak činí ještě frázisté, jest dětinsk báchorka. Hrdina toho způsobu jako Hus byl možný — píše Brüekner slovně — jen na půdě eírkve římské. — To jsou stručně these Brücknerovy — historie dle nich byla tato. Oba bratří, zvláště arci Methoděj, hořeli touhou rozšířiti moc církve řecké, již islam právě odňal Asii i Afriku, v Evropě; veškery pokusy jejich selhaly i pojali na konec fanta- stieký plán přičleniti k ní Velikou Moravu vyrvati tyto země Římu, jenž biskupy něme- ckými již již po ní své ruce vztahoval. Upravili proto — ještě doma — pro Moravu písmo řecké: aby zakryli jeho původ, proto měnili tak značně a proto hlaholice tak se liši o alfabety — a vypravili se do Moravy. Rastislav nechtěl s nimi míti ničeho a měl je proto k tomu, aby si napřed vymehli schválení pa- pežské. To se podařilo u papeže Jana, ale are ne na dlouho. Ale dílo, genialně myšlené, po smrti Methodově sesulo se samo sebou. V Ma ravě arci jenom — zůstalo na Východě a mělo
Grund Sache Řek Svatopluk Methoděj Hus Brüekner Brücknerův Rastislav Jan Benátky Řím Afrika Evropa Morava Ma
27 article
podle Brücknera, v zápětí nenahraditelnou škodu tu, že největší počet Slovanů odřízlo od kul- tury západní a připoutalo ke shnilé a rozpadá- vající se Byzanci. Slovanská liturgie měla býti vnadidlem jímž mělo býti poutáno Slovanstvo k ctrk řecké; byla možna jen podvodem a lstí — f lešným výkladem slov Písma, vymyšlenými zá zraky a hlasy s nebe, přelstěním papežů a ne- poslušnosti vrchností světských i církevníeh Byla zbytečná a nepřinesla požehnání. Poče jejích přívrženců byl vždy omezen (na Moravě a odklizena byla takřka jako jediným dechem Bez násilí a bez odporu. — — Tak zní nové, dnešní evangelium modern historické a Gilologické kritiky. Že názory ty jsou nové a překvapující, pozná čtenář snadn — a že kácejí modly, ano celou modloslužbu — to je patrno rovněž tak. Co však je na nieh pravdy? O tom náleží úsudek kritikům Brůcknero- vým. Není arci pochyby, že Brüekner na mno- bých místech jde značně dále, než kam mu dovoluje jeho materiál. Na př. jeho odsouzen slovanské liturgie, i kdyby všechny vývody bi storické byly oprávněny, je přec jen diktováno spíše osobní antipatií, nežli historii a filologií ostrá slova o Methodějovi jsou přece často jen subjektivní — vždyt jeho motivů vždy neznám a znáti nemůžeme. Atd. Otázka celá na konec redukuje se v otázku o tendenci a vznik legend cyrillomsthodějských Dnes arci nikdo z nás — ani katoličtí protestantstí theologové — není již na zbožně věřícím stanovisku středověkého křesťana, jenž všechny, i nejnesmyslnější výmysly legend, bral za bernou minci a málem za výroky Ducha svatého. Moderní filologická kritika od dob Tischendorfových pokročila i k samému Pismu — a žádný orientalista nepokládá dnes Penta- teuch za dilo Mojžíšovo, nýbrž za padělek
Brückner Brüekner Tischendorfový Mojžíšův Byzanc Morava Penta
28 article
pozdních kněží hebrejských, žádný filolog kla- sický nepokládá Vulgatu za kanon Nového Zákona, nýbrž text sinajský, v němž dokonce celé verše a kusy kap tol, pro církve křesťanské svrchovaně důležité, ještě se nevyskytají. Brániti tedy legend cyrillomelhodějských v celém jejich rozsahu, jako činili v XIX. věku někteří učenci rušti, nenapadne dnes již nikoho. Vždy každý historik vymýtí z nich všechny hagiografické podrobnosti, zázraky, hlasy s nebe atd., nežl jich užije za pramen historický. Jde nyní o to, stači-li tato práce sama — stačí-li vymýtiti ducha doby, abychom dostali zbytek fakt jistých. Brückner tvrdí, že nikoli. Že i fakta sama jsou smyšlena. Rastislav ne- žádal nikdy císaře řeckého o apoštoly křesťan- ství — celé jeho politické položení mu toho nedovolovalo. Zpráva legendy je vymyšlena — a to úmyslně, aby z dobrodružných pionýra Byzance udělala toužebně očekávané hlasatele křesťanství, z nezvaných dobrodruhů vyslance císařské a hosty knížecí. A tak i s ostatními fakty třeba dle Brücknera naložiti. Všechno, co není dosvědčeno odjinud a co se příčí pramenům historickým, třeba prostě zamítnouti — motiv byl »maior gloria liturgiae slavicae«. Jak praveno, o Brüeknerových thesích ná- leží nyní slovo historikům, zvlášť ruskýma byzantským. Jednu arci výhodu nese s sebou stanovisko Brücknerovo: tak, jak známe středo- věké Řeky, těžko si sloučíme s jejich názory naši starou tradici o obou věrozvěstech slovan- ských. Oba byli Řekové, to víme určitě — ale podle legend neměli téměř na sobě nic řeckého. lstivě prohnaného, oné »graeca fides«, jak ji nazývali Římané. Podle Brücknerových názorů byli však nejen tělem, ale i duší Řekové : podle ného byli slovanští apoštolé jenom řečtí dobro- druzi.
Brückner Brüeknerový Brücknerův Řek Říman Byzanc
29 article
V. Flajšhans.
V Flajšhans