ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f2f1d0d0-70f3-11dc-8abe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 40, place 13, org 3, work 2
1 masthead
čili 16.500K
2 article
řádku a nemáme ničeho, co bychom výboru zvláště přednésti měli.« Grünwaldovi vytýká tudíž žaloba spoluvinu na zločinu podvodu. Emanuel Hercík přijat byl jako absolvent obchodní akademie 18. čer- vence 1888 do záložny prozatímně na šest měsíců za praktikanta, r. 1890 jmenován praktikantem v od- dělení záloženském a 13. března 1890 druhým pří- ručím. 22. června 1896 stal se pokladníkem zmíně- ného oddělení a 1. května 1902 ustanoven vrchním účetním, ponechán však u pokladny, kde setrval až do 30. září 1902. Základního platu měl od r. 1898 1500 zl., kromě kvinkvenálky 400 zl. (od 21. února 1901), remunerací (za r. 1901 400 zl.) a novoročného zpravidla ve výši měsíčního platu. Tomuto obžalovanému vytýká státn í zastupitel ství v 15 případech defraudace buď hotových obnosů, neb cenných papírů v ceně 70.073 K 32 h. a soudí tak z různých okolností, jež vyšly na jevo jednak soudním šetřením, jednak revisí knih záloženských. Především uvádí žalobní spis, že Hercík na ne- velký poměrně svůj plat se svou tříčlennou rodinou — manželka Hercíkova je dcerou obchodníka a ma- jitele domu na Malé straně — dosti nákladně žila že byl majitelem villy v Roztokách. A nápadnou shledává žalobní spis zejmena okolnost, že v prvních měsíce října 1902, kdy po Praze rozlétly se pověsti o malversacích v záložně odhalených, manželka Her- cíkova značnou čásť domácího svého zařízení a sice právě nejcennější předměty uschovala u různých svých známých a příbuzných, kdež pak, ježto odná- šení věcí bylo pozorováno, také nalezeny.
Grünwald Hercík Hercíkův Hera Roztoky Praha
3 article
Policejním šetřením — jak žaloba dovozuje- bylo zjištěno, že rodina Hercíkova žila poslední dobou ve velkém přepychu a mnoho utrácela a že Hercík svou villu v Roztokách zařídil s velkým ná- kladem. Dle knihovní vložky č. 95 kat. obce Roztok jest Emanuel Hercík od 9. března 1899 majitelem domu č. 107 v Roztokách a dle knih. vložky č. 170 téže obce od 10. listopadu téhož roku patří mu dům č. 107a, který vystavěl Hercík na pozemkové parcele č. k. 256/2 v Roztokách, zakoupené za 2442 zl. od Josefa Ledera a zaplacené hotově hned při uzavření smlouvy. Na domě č. 107, který koupil Hercík za 12.500 zl., vázne 5500 zl. pohledávek. V tomto domě (ville) dal Hercík r. 1900 vysta- věti vodovod a zříditi pumpu a koupelnu za 2541 zl 44 kr., kterýžto obnos Hercík splácel po částkách. Poslední splátku odvedl 30. září 1900. Václav Mráček stavěl Hercíkovi r. 1901 ve ville studnu 22 m. hlubokou za 240 zl., při čemž cihly stály 90 zl. Během léta 1902 chtěl Hercík villu zmíněnou vyměniti za dům č. 1408 v Praze. Dům tento od hadnut tehdy na 60.000 zl., villa na 20.000 zl., ale ke směně nedošlo, protože měl Hercík málo hotových peněz na závdavek. Jak dotazy u peněžních ústavů v Praze bylo zjištěno, měl Hercík 1. u Živnostenské banky r. 1895 v zástavě losů za 360 K, r. 1899 za 450 K a r. 1894 uložil si tam na jméno »fond cestovní« vklad 360 zl.; 2. u Občanské záložny malostranské měl Hercík vklady, které vybral, a to: 2. března 1899 částkou 118 zl. 43 kr., 3. března 1899 zbytek 4228 zl. 57 kr.; 3. v Malostranské záložně měl vklady 400, 800a 100 zl.; 4. v české bance »Union« na jméno dra. Morice Landbauera 1100 zl.; 5. v poštovní spořitelně 820 zl.; 6. v Českoslov. záložně obchodní 100 zl.a 400 zl. Kromě toho měl Hercík na domě tchánově
Hercíkův Hercík Leder Mráček Landbauer Roztoky Praha Českoslov český banka zl
4 article
knihovně zajištěnou pohledávku 4000 K, která mu 30. září 1902 hotově byla splacena. Hercík byl abonentem Nár. divadla a majitelem jednoho podílu »Společnosti« v ceně 2000 K, které složil 28. dubna 1901. Podíl ten byl 21 září 1902 prodán za 1800 K staviteli Richardu Jahnovi. Hercík měl také dluhy a sice: 1. U vinohradské záložny dluh směnečný od 3. června 1902 a splatný 1. prosince 1902, 2. u občanské záložny na Malé straně směnečný dluh od 23. května 1902 obnosem 1200 K, splatný 31. října 1902, 3. u Jindřicha Kohla v Drážďanech chtěl se vy- půjčiti Hercík 15. září 1902 12.000 K, ale nedošlo k tomu následkem jeho zatčení. Ohledně ekypáže a koní bylo zjištěno, že byly majetkem tchána Hercíkova, jenž jich v obchodě po- třeboval a propůjčoval pouze Hercíkovým. Hercík tvrdí, že majetek jeho dnešní záleží z villy v Roztokách v ceně 25.000 K, na niž položil hotově 14.000 K, které si ušetřil. Na jaře 1902 že vypůjčil si z vinohradské záložny na směnku 5400 K a ty že obrátil na opravu villy, již koupil prý jen proto, že šestiletý jeho hoch byl po dvě léta nemocen a lékař mu radil, aby dítě to choval na čerstvém vzduchu. Peníze na villu že vybral 3. března 1899 z občanské záložny malostranské zbytkem 4228 zl. 57 kr. Také obnosy, získané zastavením losů že obrátil na za- koupení. Věnem se svou ženou — jak později udal — obdržel Hercík 7000 zl.
Hercík Jahn Kohl Hercíkův Drážďany národní . divadlo
5 article
Kromě toho tvrdil obžalovaný, že žil doma velice skrovně a že přivydělával sobě ještě mimořádnými pracemi. Za revisorství v občanské záložně na Malé straně že dostávalo se mu v posledních třech letech po 100 zl. roční remunerace. Celou rodinu jeho že po všecka léta vydržoval tchán a tchýně, v jichž domě bydlil. Roku 1888 měl Hercík rodinu svou v Dol ních Počernicích, kam s dovolením starostovým od jížděl každodenně o půl 5. hodině odpoledne. Okolností, že se v záložně úřadovalo až do 5 hodin, snaží se Hercík vysvětliti, že se ještě po jeho odchodu až do 5 hodin přijímaly vklady, jichž on neobdržel, poně- vadž při odchodu svém uzavřel jak pokladnu, tak strazzu. Hercík byl často nemocen, netěšil se pevnému zdraví a ve svém úřadě — jak praví žaloba — zdál se býti bedlivým a spořádaným úřadníkem. Hercík popírá jakoukoli vinu, tvrdě, že nespráv- ností v záložně vůbec netušil. Také znalci soudní při revisi z 10. října 1902, nemajíce s dostatek ma- teriálu po ruce, vyslovili se původně, že nenabyli dosud dostatečného přesvědčení o jeho přímém vlivu na obchody záloženské a vytkli Hercíkovi pouze ne- pořádky. Po prozkoumání knih z let 1898, 1899, 1900 1901 nalezen však materiál tak závažný, že v něm státní zastupitelství spatřuje podstatné dokla- dy o spoluvině Hercíkově na záložen- ském schodku. Žalobní spis vytýká Hercíkovi, že zpronevěřil v r. 1898 1. 9. května na účet Fr. Záruby slož. obnos 1600 zl » Barb. Baštové » 2. 14.» 3. 17. . » Anny Taftlové , 4. 30. dubna » Tržnice nábytku » 1000, » 1000 5. 3. září » JJos. Jiráka 6. 31. prosince » M. Horáčkové » 2500 v r. 1899 » J. a E. Sluníčkových 7. 29. srpna
Hercík Hercíkův Záruba Bašta Taftl Jirák M Horáček Dolo Počernice Francie Barb
6 article
úhrnem 8250zl.
7 article
v r. 1909 Jos. Zavadila» 5400 K 8. 2. dubna 9. 28. června » Marie Fabiánové » 10..000 v r. 1901 10. 28. února » J. a J. Suchomelových 11. 23. července » Anny a E. Jüngrových, 12. 1. srpna » Anny a Ant. Černých 13. 14. , » Fr. a M. Pazderových, 14. v r. 1900 za slosovaný zást. list Hypo- teční banky král. českého č. 3755 vy- placený obnos 15. v letech 1899—1902 4% komun. dluho- pis Zemské banky král. českého č. 411 v ceně . ..
Zavadil Fabián J Suchomelův Anna Antonín Černá M Pazderův Jos Francie
8 article 9873.32
9873.32 10.000.—
9 article
úhrnem 70.073.32k
10 article
Na vysvětlenou důvodů žalobních stůjž zde jeden případ z oněch patnácti, jež státní zastupitelství ro- zebírá dopodrobna:
11 article
Atféra vkladu Fr. Záruby.
Záruba Francie
12 article
Na str. 573 strazzy činí zůstatek jmění z před- chozího dne 8 května 1898 zl. 39.613.72, 9. května 1898 přijato zl. 24.209.87, úhrnem zl. 63.823.59, za rubrikou příjmu následuje ve strazze rubrika vydání, které 9. května 1898 činilo skutečně zl. 19.731.34, takže bylo by zbylo 9. května 1898 saldo zl. 44.092.25. Ale vydání zl. 19.731.34, jak znalci zjistili, bylo ve strazze zvýšeno o zl. 1600, takže činilo zl. 21.331.34 a zanesen pak po odečtění od příjmu zů- statek zl. 42.492.25, místo správného zl. 44.092.25. Příčinu tohoto »lapsu« vysvětlují znalci tím, že dle příruční knihy pokladní Hercík oněch 1600 zl. přijal, jak rukopis nasvědčuje, do strazzy v příjmu poznamenal a zanesl do knihy vkladatelů, ne však do hlavního denníku, z něhož de facto se účtujea účtovati se má. I tvrdí znalci, že pokladník zúmyslně na- početl ve vydání na téže straně o 1600 zl. vícea sníživ tím uměle zůstatek na zl. 42.492.25, podržel peníze patrně pro sebe. Farář v Gruntu p. Záruba prohlásil určitě, že obnos zpronevěřený skutečně složil, ale dodal, že nepamatuje se, kterému úřadníku jej odevzdal.
Záruba
13 article
Hercík snaží se tento případ vysvětliti naho- dilou závadou, vyrovnanou účetnicky tím, že obnos dal zase do vydání, aby vyšlo správné saldo, které by souhlasilo s denníkem a pokladní hotovostí. Zá- vada ta záležela — dle tvrzení Hercíkova — asi v tom, že strana buď obnosu onoho neměla úplně pohromadě nebo že se v tomže obnosu objevila hned vedle výplata a pod. Peněz prý však neobdržel. Vůči námitce, že v podobném případě (afféra vkladu Pazderova) zástupce strany dr. Žavadil předložil stvr- zenku, opatřenou razítkem Hercíkovým, hájí se tento tím, že to nedokazuje ještě původ od něho, poněvadž prý razítko leželo v záložně volně a bylo přístupno i jiným úřadníkům. Týmiž argumenty, jako v případě Zárubově, do- vozuje žaloba vinu Hercíkovu i v dalších případech. Pokud jde o zástavní list živnostenské banky, soudí znalci, že peníze vyzvednuté sluhou u bankyí Hercík — jehož rukou psány jsou dotyčné zápisy — přímo zpronevěřil a čin ten pokusil se zakrýti ra- surou, kterou se mu podařilo oklamati Fr. Zbírala, starce to, jenž k dozorčí funkci nad pokladnou dosta- tečných s chopností neměl.
Hercík Hercíkův Pazderův doktor Žavadil Zárubův Zbíral Francie živnostenský banka
14 article
A počal se rozhlížet, ale to, co zpozoroval, uvedlo ho teprve v úžas. Zadní stěna povozu měla povrch vál- covitý. Následkem toho viděl v ní sedlák všecko široké, malé a obrácené vzhůru nohama. Nad zašpičatělou oblo- hou ležela cesta, v hloubce úzká, poblíž se náhle rozši- řujíc. On sám měl hlavu jak dýni umístěnou pod krát- kýma nohama, jako hrábě na násadě. Když vztáhl ruku směrem ku povozu, rostla mu jako těsto na droždí a zaclá- něla celou postavu. »Nečisté mámení!« pomyslil si šafář, předvídaje neštěstí. Byl to člověk, jenž jedva jednou za několik let opouštěl svoji pustinu a rovněž málokdy vídal kočárů, jako málo rozuměl zákonům optiky. Zatím dáma vešla do chaty a její komorník zastavil se na prahu. Právě šafářová po třetí počala zaříkávati chorobu Andělčinu, když šustot vlekoucích se šatů od- vrátil její pozornost od nemocné. Ohledla se a ustrnula, spatřivši neznámou dámu, jež takřka páchla jasným panstvem. Paní, nevšímajíc si úžasu šafářčina, přiblížila se k Andělce s výrazem upřímného soucitu na tváři, pěkné dosud, třeba poněkud povadlé a vzala děcko za ručku. »Andělko!« pravila vlídným hlasem. Dívčinka jako spuštěné péro usedla na lůžkua bloudícíma očima prohlížela si dámu. Sbírala rozprchlé vzpomínky, ale tuto osobu poznat nemohla. Přece však se nedivila, snad považovala neznámou dámu za jednu ze svých horečných vidin. »Andělko!« opakovala dáma. Dívčinka se pousmála, ale mlčela.
Andělčin Andělka
15 article
Šafář ubíral se k polednímu do chaty, uvažuje, že obilí letos vzroste v pouhou slámu, ale nevydá zrna, když v tu chvíli doletěl ho od lesa podivný zvuk. Cosi se tetelilo, točilo se a kolisalo, tu opět umlklo a časem zapraskalo. Sedlák se zastavil a obrátil se směrem k lesua zaslonil oči dlaní. V dálce zpozoroval dva páry koňských hlav a lesklý klobouk, umístěný kdes hodně vysokoa nad ním, ještě výše, bílý bič. Probrav se ve svých vzpomínkách, počal se do- mnívat, že to musí být kočárek. Vlastně byl to odkrytý kočár, široký, hluboký a velmi ozdobný. Na úzké a nerovné cestě ekypáž uvolnila běh a po- čala silně kolísat. Šafář prohlédl si ji lépe a otevřel ústa. Na kozlíku seděli lokaj a kočí, oděni po pansku a v ta- bákově hnědé livreji se zlatými knoflíky. Před nimi běželi čtyři krásní koně v lesklé postroji a v pozadí povozu, za koni a služebnictvem bylo viděti pod slunečníkem dámu prostředních let, hluboce usazenou v povoze. V jakési vzdálenosti za ekypáží pohybovala se po- hodlná bryčka, na které seděl toliko vozka. Andělka.
Šafář Sedlák
16 article
Kapitola XVII. Pomoc přichází.