2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. června 1909 Císlo 163.
4
article
by těž příjmy obcí. Také zvýšení daně lihové
jest nespravedlivé a nemravné. Řečník zasazuje s
o zavedení daně z přepychu, žádá mezi jiným sku-
točnou daň z automobilů, vybudování vzestupu daně
z příjmů ve vyšších třídách, žádá, aby vývoz
uhlí bvl na prospěch zemí zdaněn, pro-
lože země loupeživým dolováním jsou poškozovány,
a přeje si dále další vybudování daně z dědi-
ctví. Diví se, proě vína, zvláště cizí drahá vín
nejsou zdaněna. Ministru financí nejde o sanování
financí zemských, nýbrž o sanování finane
státních, ačkoli stát jest povinen sanovat
finance nemské, protože centralismem zničil
finanění hosrodářství zemí, zvlášte
Čech. Jediným skutečným sanováním financí zem-
ských byla by sanace, navržená drem. Heroldem
v anketě, že hy se zemím odstoupila ně-
která odvětví státních pivjmů. Nikdo
však není oprávněn hospodářství zemi sestátniti
zcentralisovati. Království české není tak malá země.
že by nemohlo své finance samo spravovali. Poslanci
čeští nepřipustí takového poručníkování Čech. Je
zde viděti týž postup, jako u předloh jazykových.
Čechy
5
article
Stejně jako tam bylo úmyslem upraviti jazy kove
poměry království českého zákonem říšským, chee
se zde sestátniti hospodářství země.
ačkoli zemská ústava není podřízena ústavě říšské,
nýbrž nalézá se s ní na rovném stupni. Ministr fi-
nancí není ani autonomista, ani Slovan. To bylo
viděti za posledních událostí. Vláda ví, že ničeho
nedosáhne tímto finančním plánem. Člověk se
musí divit, že čeští ministři projevili
souhlas s předlohou. U dra. Žáčka není tu
žádného divu. Dr. Žáček měl ihned podati svou de-
misi. Dr. Žáček ji však nepodal, nýbrž ucházel se
o přízeň koruny. Není to parlamentní, když mini-
strovi, který jest zároveň poslancem, dostává se od
koruny pochvaly za jeho chování v oblížných okol-
nostech. Dr. Žáček dlouho hlásal svorost českých
poslanců. Nyní čeští poslanci nalézají se v jediném
táboře, ale dr. Žáček jest proti jednotě. (Souhlas
radikálů.) To neprospěje vážnosti českých poslanců.
Žáček
doktor
Slovan
6
article
Strana řečníkova bude usilovati o to, aby nejen
padly předlohy, nýbrž také vláda. (Pochvala u če-
ských radikálů.)
Na návrh posl. Baumgartnera se rozprav
končí. Generálními řečníky byli zvoleni: pro posl
dr. Gessmann. contra posl. dr. Renner.
Gererální řečník pro posl. dr. Gezsmann praví.
že následky volební reformy musí se také projevo
vali v oberu herním a že lidová sněmovna musí za-
hájiti rozpočtovou politiku malého mu-
že. Řečník prohlašuje, že předložený plán finanční
jest neuspokojivý a parlamentně nemožný.
Poukazuje na nutnost, aby při berní refor-
mě byli více zdaněni silnější poplat-
níci a prohlašuje za nemožně uvaliti všecko na
nepřímě daně. Bude se musit sáhnouti na řadu pří-
mých daní. Navržené zvýšení daně pivn
jest naprosto nepřijatelno. Ani zamý-
šlené sanování financí zemských ne
uspokojuje. Jest nezbytno, aby vzhledem na
finanční tíseň zemi se vážně začal zjedná-
vati modus vivendi mezi oběma náro-
dy hospodářsky nejvýznamnější ko-
nunní země Čech, profože s tím sanování fi-
nancí zemských těsně souvisí. Řečník apeluje na
české strany, jejichž oposíce jest úplně bez cíle, aby
docilily dohody v zájmu řádné činnosti říšské rady
a sněmů zemských. Řečník prohlašuje, že křesťanšti
sociálové nejsou stranou vládní, že však třeba miti
na mysli, co přijde, kdyby vláda byla svržena. Po
třebujeme přes všecky obtíže silnou parlamentní vlá
du, avšak koalice musí míti možnost trvati, a te
je možno jenom po dohodě mezi národ-
nostmi po národním vyrovnání.
Baumgartner
doktor
Gessmann
Renner
Gezsmann
Čechy
7
article
Řečník apeluje především na Čechy z království
Českého, jichž naprostá negace jest hlavním
zlem, znemožňujícím dohodu. (Hlučný souhlas.)
Řečník prohlašuje, že jest třeba, aby vláda
tyla tivalou a měla určitý směr. Kritisuje
jednání sociálních demokratů, kteří vyna-
kládají vše, aby jednak oslabili postavení vlády, jed-
nak zaseli rozkol mezi občanské strany. Apeluje
opětně na Čechy, aby umožnili dohodu.
Řečník prohlašuje konečně, že jest třeba, aby ještě
v letním zasedání dospělo se ve finančním výboru
k základům lerní reformy, aby dne 31.
prosince nenastal chaos, zhoubný pro země a pro
celou veřejncu správu. (Hlučná pochvala a potlesk.
Generální řečník proti posl. dr. Renner pouka-
zuje na pchoufení, jež vzbudily u proletariátu nové
berní předlohy, protože mají nyní na prole
taliát ten býtiuvalena nová berní bře-
mena. Celý vývoj berní politiky v Rakousku čel
k tomu, aby berní břímě bylo s majetných tříd sňato
a uvaleno na třídy nemajetně. Místo, co měl se před-
ložili jednotný soustavný tinanční plán, byla sně-
movně podána berní reforma, která jes
bídnou slátaninou. Sociální demokra-
té budou však činiti co největší obtíže
každé berní reformě, jež posunuje dosavadní
nopoměr mezi přímými a nepřímými daněmi ještě
více v neprospěch daní nepřímých. Pokud
jde o ozdravění zemských financí, poukazuje
řečník na různá volební práva do zemských sněmů.
doktor
Renner
Čechy
Rakousko
8
article
zlavující proletariát veškerého vlivu, a prohlašuje
zvláště, že v českém zemském sněmu ne-
zasedá ani jediný zástupce proleta-
riátu. Za takových okolností nemohou sociál-
ní demokraté povoliti žádně daněk
uzdravění zemských financí. Řečník jes
pro to, aby stát přispíval na školský náklad zemí.
prolestuje protí premiím z kontingentovaného lihu.
protože prospívají jen nejbohatším a nejmocnějším
třídám. Řečník polemisuje s vývody posl. dra. Gess-
manna, vytýká křesťanským sociálům, že z ohledu
na dvůr odstranili ministerstvo Beckovo, jež pro-
vedlo velební reformu a vyrovnání, a že je nahradili
ministerstvem Hienerthovým.
Přeje-li si dr. Gessmann, aby se Čechov
dorozuměli s Němci, nepostačí k tomu pouze
přání. Musí býti učiněny také konkretn
návrhy. Křestasko-sociální strana, která nyní to-
liko horlí pro stální auteritu, jest stranou stát-
ního a politického vykořisťování. Není
nic, co by tato strana byla nezlehčovala, neho nesni-
žovala. Sociální demokraté nechtějí žádnou ochotr
nebo koncesi od vlád, chtějí jenom míti mi-
nisterstvo, které ctí zákony a chrán
státní občany. Na konec řečník prohlašuje, že
sociální demokraté vystoupí proti berní reforměv
zájmu proletariátu. (Illučná pochvala a potlesku
soc. dem.)
Následují věcně poznámky poslanců Schuh-
meiera, ilráského, Freundlicha, za jehož
řeči došlo k hlučným výkřikům se strany německých
radikálů a Kunschaka. Na to schvaluje se
návrh posl. Glabiňského na zvolení
52členného zvláštního výboru, jemužs
přikážou linanční předloly. Výbor tento bude zvolen
zejtra
Na to jedná se o pilném návrhu posl. Kaliny.
Posl. Kalina chápe se slova.
Beckův
Hienerthův
doktor
Gessmann
Čechov
Němec
Schuh
Kalina
Posl
Křestaskýsociální strana
9
article
Politický proces v Záhřebě.
V Záhřebě, 12. června 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
Soudní kancelista Gjuro Benčak vypráví
že pravoslavní v Grubišnom Polji počali se nazývat
Srby teprve po příchodu dra. Gjuriče. Tím prý s-
přípravovala nálada lidu pro Srbsko a jeho krále.
Dr. Gjuriě prý i v noci obcházíval po vesnicích, aby
lid pro srbskou myšlenku získal. (Dobře mu tak
proč i v noci nemocným pomoe plinášíval!)
Svědek na dnešní výstup dobře se připravil. Je
vidět, jak si svou výpověď dobře „sesumíroval“
S naučencu zběžností vykládal: Za kralja Petro
govore Srbi, kako bi liepo bilo, da se Hrvatska sje-
dini (sjednotí) sa Srbijom, pa da ovdje (tady) za-
vlada krali Petar.“
Dr. Gjurič potom činí rozklad svědkových vý
povědI. Poučuje nás, proč Benčak má „pifku“ n
něho: žalovalť ho obžalovaný svého času pro urážky
srbskému národu učiněné. Bylo dost ničemů, kteř
proti shodě srbsko-chorvatské pracovali. Těm ovšem
díla dra. Gjuriče nevoněla. Přirozeno je, že jim ne-
mohl se líbit „proglas“, jímž osvicený lékař k lidu
mluví a jemuž mimo jiné radí: „Čuvaj tlo (chran
prsť) svoje zemlje od koje živiš, da ne postaneš bez-
kučníkom (bezdomkem), da tudjinac (cizinec) ne
dodje na tvoje.“ A to je velezráda!
Pavao Lalič je pravoslavný člověk, který
zabloudil do tábora dra. Franka. Barvu před sou-
dem nepřiznává a dí, že je členem obou srbských
partají „Meni je sve jedno je-li ova ili ona“, dí filo-
soficky. Ale dr. Španič hned poučuje, co je Lalič za
ptáka: „On je magjaron“ dí obhájce.
Gjuro Benčak
Srba
Gjurič
doktor
Gjuri
Srb
Hrvatska
Petar
Lalič
Franco
Meni
Španič
Záhřeb
Srbsko
Čuvaj tlo
da tudjinac
10
article
Svědek ví, že se zpívaly srbské písně. Nesly
šel, že by lid toužil na připojení ke království srb-
skému. Dra. Gjuriče chválí: „Znam da je bio (že byl
narodu bez razlike (rozdílu) jednako praveden; mno-
ho je debra učínio sirotinji.“
Na otázku dra. Tuškana přiznává, že se v obec-
ním zastupitelství nepohodl jen k vůli volbám a ne
k vůli neshodě Srbů a Chorvatů. Srb je, ale Srbů
Chorvatsku neuznává.
Svědek Luka Vojkovič tvrdí, že v obcije
víc Chorvatů než Srbů, ale se Srby prý jdou i tamní
Čeči i Maďaři a proto prý Srbové mají v obci větší
cu. Dříve prý pravoslavní Srby se nenazývali. „Ja
pamtim dok smo ješ svinje čuvali (dokud svině cho-
vali), pa smo čitali kmige od kraljeviča Marka a oni
su ohda rikali, da je to Hrvat a sada veli (říkají
da je bio Srbin.“ A tak u záhřebského soudu i krá-
levič Marko se stává velezrádcem! O králi Petrovi
svědlek mluvit neslyšel.
Luka Škender těžce nese, že „Pemae?
(Čech) i Magjar naselio (osldlil) našu zemlju. Dru
Gjuričovi dává pěkné vysvědčení, dí o něm, že j
dobrým člověkem a že každému jen dobro dělá. Dr
Španič se táže svědka, je-li pravdou, co řekl učitel
Klemen o dru. Gjuričovi. (Klemen tvrdil, že Gjurič
v kterési společnosti v Mali Zdenci připíjel na zdravi
králi Petrovi a že to dokáže svědek Škender.) Svě-
dek toto tvrzení prohlašuje za lež.
Svědek Klenn odujel do Bavorska, svědek Gjur-
kovič umřel, proto se čtou protokoly obou. Neobsa-
hují nic zvláštního. I čtení jiných svědeckých výpo-
vědí žádnou „velezrádu““ neodha lilo.
Gjurič
Srba
Chorvat
Srb
Luka Vojkovič
Čečo
Maďar
Petro svědlek
Čo
Španič
Klemen
Zdenek
Petro
Chorvatsko
Luka
Bavorsko
Pemae
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co ohrožuje nynější vládu, prozrazuje
kdosi v „Traut. Wochenbl.“: nikoli prý oposice
v plné sněmovně, nýbrž zákulisní intriky někte-
rých předáků vládních stran. Intriky spřádají
ministerští kandidáti, a takové intrikány má prý
polské kolo, Německo-nacionální svaz i křesťan-
ští sociálové. Bohužel prý nikdo jim nepřekáží,
a tak se také stalo, že strany většiny octly se na-
jednou v menšině. Vláda zná intrikány v táboře
vládních stran, ale nic prý proti nim nečiní; to-
liko vedení strany křesťansko-sociální prý ne-
připouští jejich machinace; tím dlužno vysvětliti
vnitřní spory v klubu křesťansko-sociálním.
Německý tisk věři těmto zprávám, dodávaje, že
parlamentní poměry jsou patrně velmi neutě-
šené. My bychom toho ovšem nelitovali!
— Z Berouna. Výbor „Občanské besedy!
v Berouně vyslovuje J. M. rektoru profesoruJ.
Bertlovi vroucí dík za mužné a opravdově vla-
stenecké hájení práv a svobod českého vysokého
učení a žádá ho uctivě, aby v tomto boji se
zatvrzelými představiteli byrokratismu mužně až
do konce vytrval — a dobyl si tak sympatií ce-
lého českého národa. Za výbor „Občanské be-
sedy“ v Beronně. Dr. Kučera, předseda, inž. V
Pavlíšta, jednatel.
— Osobní. Pan Frant. Votruba, dlouholetý
účetní, byl jmenován správcem váleových mlýnů
-lektrotechnického závodu na výrobu karbidu vápe-
nalého v Lobkovicích n./L., náležejících p. Bohdanu
Kasperovi.
Bertl
doktor
Kučera
Ing
František
Votruba
Kasper
Německo
Beroun
Lobkovice můj . / L
občanský beseda
občanský be
12
article
Osobní z pošty na Eoravě. Jmenováni byli
poštovním kontrolorem v Šumperku poštovní oficiá
Heřman Steinschneider; poštovními asistenty
vojenští aspiranti Hynek Přenosil v Přerově
Prant. Welz v Místku, Frant. Janků v Těšlně
Karel Kuchovský v Bohumíně, Ferdinand Stir
ve Šterobersku a Karel Měřínský v Břeclavě
poštmistrem II. třídy 2. st. poštovní adjunkt Ant
Špole v Brně pro Černou Horu. Poštmistr Ant. Mma-
čík v Černě Hoře ořeložen byl do Ziína.
— Ze šlechtických kruhů. Z Vídně, 15. čer-
vna. Drera říšského postance hr. Leopolda Ko
lowrata, komtesa Berta, zasnoubila se zde s ná
mořním poručíkem hr. Colloredo-Mansfeldem, synen
nebožtíka ministra orby.
— Z rozhodčího soudu úrazová pojišťovny. Před
sedou tohoto soudu byl jmenován rada vrch, zem-
ského soudu p. dr. Šerl a náměstkem předsedy rada
z. s. p. Alex. Ueh y til.
— Úmrtí. V Dobrušce) zemřel v pondělí dne
14. června t. r. pan Antonín Krauser, obchodník
v 72. roce věku svého. Pohřeb bude dne 16. června
1909 o 10 hod. dopol. z domu smutku na hřbítov
u sv. Ducha.
— Německý poslanec a německý redaktor. Nová
sféra znamého všeněmeckého poslance učitele Frant.
Schreitra, o němž je známo — že nesbody osobnt
nejraději vyřizuje bezodkladným zakročením: nadáv-
kami, poličky i tělesným ztýráním svého odpůrce, je
právě předmětem úvah německého kraj nského tisku
Redaktor křesťansko-sociálního časopisu »Die E ba-
post« August Loacker v Litoměřicích uveřejnil článek
dle kterého Schreiter, který je také čienem Volksratu
chtěl se vypůjčsti od tohoto spolku bez záruky 5000
kor. a mimo to žádal, aby jeho dceři vyměřil Volks
rat 125 K měsíční školní nadace. Žadnou půjčku
Volksrat prý nepovolil, pro nedostatek hotovosti, ale
školní stipendium dcera Schreitrova prý dostala.
Heřman Steinschneider
Přenosil
František
Janko
Kuchovský
Stir
Měřínský
Antonín
Špole
Drer
ko
Bert
Colloredo
Mansfeld
Šerl
Alex
Krauser
Loacker
Schreiter
Schreitrův
Šumperk
Přerov
Welz v Místek
Bohumín
Šterobersko
Břeclava
Brno
Černá Hora
Vídeň
Dobruška
Litoměřice
úrazový pojišťovna
rada z . s
die E ba
13
article
Slovy: »To je zjevná korrupce«, končil svůj článek
redaktor Loncker. Hned potom objsvil se posl. Schreiter
se třemi poliřickými přáteli v redakčních místnostech
a po krátké výměně slov zasadil rod. Losckrovi ze
zadu ránu pěstí, načež odešel. Redaktor žaloval, al
k líčení nedošlo, protože Schreiter ja ko poslane
chráněn jest immunitou a zemský sněm pro obstrukei
nebude tak záhy svolán, aby ho vydal. Vyšíčil tedy
red. Loacker, co se událo, ve svém časopise. V tom
ale shledali přátelé Schreitrovi urážku na cti, vyzvali
ho na souboj a jeden z nich oznámil velitelstvu při-
slušného vojenslého sboru, jehož je Loacker zálož
ním důstojnikem, že tento posl. Sehrettra, klerý ho
udeřil, nevyzval, ba vyzvání přátel jeho odmiti, Byla
svolána čestná rada před kterou Loacker prohlásil
že nevyzvat Schreitra pro osobní jeho vlastnostia
také z důvodu, že souboj připravil by ho do rozporu
s jeho náboženským a mravním přesvědčením. Pro
toto prohlášení byl ale ze svazku důstojnického pro-
puštěn a na prostého vojína degradován. A poslanec
Schreiter, člen Volksratu a zemské školní rady ? Vy-
řídí patrně i každý příští konflikt osobní ranou pěstí
nebo neurvalostí, jakou spáchal ve vagoně želez-
ničním.
Schreitr
Schreiter
Volksra
14
article
— Poštovní úřad zřízen bude zejtřejším dnem
počínaje ve Stránéicích, ke kterému také Před-
boř přináleží.
— Dary. České dětské nemocnici vě-
novali: Pan MUDr. Fr. Leius v Plzni 18 K, pan
Jaroslav Tomášů v Horní Krči 20 K, slečny Robá
čovy v Praze k uctění památky zesnulého synovce
Jenička 20 K, p. J. Arnošt v Praze k uctění pamatky
zesuulého p. prof. Martína Kuchynky 20 K.
— Prosba o knihy. České děti chudých českých
zemědětských dělníků, navštěvující matiční školu
v Liběchově u Mělníka, velmi rády a pilně čtou, ne-
mají však ve své matiční škole dosfatek vhodných
knih pro četbu školních dítek, proto si vzal kroužek
MUDr
Leius
Jaroslav Tomáš
Robý
Arnošt
Martín Kuchynka
Stránéice
Francie
Plzeň
Praha
Liběchov
Mělník
Jeniček 20 K
15
article
přátel této matiční školy za úkol sebrati a vypraviti
do uzavíraného Liběchova vzornou žákovskou
knihovnu. Za vhodné knihy jménem kroužku prosí a
je také přijíma Jos. Jonák, katecheta, Praha- VII. 904
a český modní závod firmy Čupík a Váňa na Ovoc-
ném trhu.
— Divadlo v Opavě vyhořelo. Z Vídně, 15.
června. »Zeitu« telegrafují z Opavy, že dnes
o 1. hodině v noci vznikl požár v měst-
ském divadle, ve klerém se před mě-
sícem přestalo hráti, a to ve třelí galerii.
Veškeré hasičstvo z Opavy a okolí společně s celou
posádkou hasilo požár, který se stal nebezpečným
pro město z té příčiny, že divadlo nalézá se uprostřed
hlavního náměstí a že jest zcela blízko radnice
O život nepřišel nikdo. — Z Opavy, 15. června
(K. k.) Po půlnoci vypukl ve zdejším městském di
vadle požár. Všecko hasičstvo z Opavy a okolí
zdejší posádka dostavily se ihned a pracovaly s nej-
větším úsilím na zdolání požáru, jenž brozil ve-
likým nebezpečím pro sousední soukromé domya
pro veřejné budovy v bezprostřední blízkosti. P'ří-
čina vzniknutí požáru nemohla býti dosud zjištěna.
Jonák
Váňa
Liběchov
Jos
Praha
Vídeň
Opava
Čupík
divadlo v Opava
16
article
— Z Opavy, 15. června. (K. k.) Požár opavského
městského divadla nabyl hrozivých rozměrů. O 1/42.
hod. v noci šlehaly již plameny ze stropu a ohrožo-
valy sousední proboštský chrám, radnici a jiné bu-
dovy. Obětavému úsilí opavských dobrovolných hasičů,
jakož i německých hasičů z Kateřinek a vojska
jest děkovati, že po námaze půl 3. hodiny, bylo
nebezpečí pro okoli zažehnáno a že požár mohl
býti omezen na vnitřek budovy divadelní a na
střechu. Část hlediště, strop a střecha byly zničeny.
Jeviště a zevnější stavba zůstaly úplně neporušeny.
Uvnitř divadla stále ještě doutná. Na požářiště, které
jest od vypuknuti ohné obklopeno velikým zástupem
lidu, dostavil se brzo po vypuknutí požáru zemský
president hr. Coudenhove, kterýž si zevrubně pro-
hlédl též hořící vnitřek divadla. Nikdo nepřišel
o život a též jiná nehoda se neudála. Pokud mohl
býti zjištěno šetřením, ještě v noci zahájeným, vznik
požár na střeše galerie a byl způsoben, jak se soudí.
neopatrností dělníků, kteří v posledních dnech
ještě včera až do 6. hodiny veder byli zaměstnání
v divadle, od minulého měsíce uzavřeném. Divadlo
jest majetkem města a pojištěno. Požárem stalo se
pochybným, zdali se bude moci v příští saisoně hráli
— Skůdcové pražského stromovi. Píše se nám
Včerejší článek o škůdcích pražských stromů po
vzbudil mne, abych upozornil ještě na jednoho
škůdce, jehož zhoubným účinkům na městské stromy
dalo by se pouhým magistrátním nařízením zabrániti.
Coudenhove
Opava
Kateřinka
17
article
Bedlivému pozorovateli zajisté neujde, že nejvíce
stromů chřadne a hyne tam, kde těsně při chodníku
stojí koně fiakrů, nebot po nakloněné v těch místech
dlažbě stéká močůvka přímo ke stromům a spáram
mezi dlažebními kameny ke kořenům prosakuje. Ka-
ždému odborníku jest známo, že močůvka ve stavu
rozředěném jest dobrým hnojivem, ve stavu koncen-
trovaném během roku zničiti může mohutný zdravý
strom. Čím dále od stromů koně budou státi, tím
méně budou se v Praze a předměstích muset stromy
vysazovati.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech
v Praze V týdnu od 6. do 12. června bylo měst-
skému fysikátu oznámeno 230 případů nakažlivých
nemocí a sice 2 případy tyfu střevního, 14 planých
neštovic, 142 spalniček (21 na Starém městě
23 na hoř. Novém městě, 28 v Holešovicích, 28
v Libni, 30 na Malé straně atd.), 38 spály, 2 kašle
dusivého, 10 záškrtu, 3 růže, 18 tuberkuli plic, 1 zá
nětu příušnic. Mimo to byl do zdejší nemocnice do-
praven 1 nemocný na ztrnutí šíje a 7 trachomů.
— Stávka personálu na šroubových parniclo
v Praze. Dnes ráno nevypluly z Prahy po Vítavě
šroubové parníčky pražské paroplavební společnosti.
Ka
Praha
28 v Holešovice
Libeň
18
article
Personál zahájil stávku, ježto nebyly splněny jeho
požadavky za zvýšení platů. Dopravu umožňují velké
parníky. — Slávka vypukla nenadále, takže způso-
bila překvapení v kanceláři paroplavební společnosti.
které vlastně není známo, jaké jsou požadavky per
sonálu. Teprve dnes odpoledne budou tužby ony
správní radě sděleny.
— Deíraudace v německé půjčovně. »Pr. Tgbltu.
sděluje se z Českých Budějovic: V půjčovně v Hoři
cích u Čes. Krumlova byly odhaleny velké zprone
věry, jichž se dopustil obecní tajemník Alois Tschunko.
Ob-ení úřad svěřil revisi ústřední bance německých
spořitelen. — »Boh.« sděluje se z Českých Budějovie
Ve zdejší zastavárně byly objeveny velké zpronevěry
obecního tajemníka Aloise Tschunka. Starosta da
provésti revisi orgánem ústřední banky německých
spořitelen. Výše škody není dosud známa.
— Zoufala si. V Konici utopila se svobodná
švadlena Dvorákova v rybníčku zvaném »Nohavce«.
Nešťastuice bodla se snad jehlou do ruky. dostal
otravu krve, následkem čehož měla jí býti ruka
odejmuta. Strach před amputací přivedl dívku k zou-
falství,
— Náhlé úmrll. V domě č. 539-VII. zemřel náhle
59letý kameník Vojtěch Konvalinka. Mrtvola odve-
osr
zena do ústavu pro soudní pitvu.
Slávek
Tschunko
Tschunka
Zoufal
Dvorákův
Nohavec
Konvalinka
Český Budějovice
Čes . Krumlov
Ob
Konice
19
article
— Živelní pohromy. (Krupobití na Pra
chaticku.) V sobotu dne 12. t. m. o 7. hodině ve-
černí rozpoutala se na hranicích okresu prachatické-
ho, netolického a vodňanského prudká bouře, prová-
zená průtrží mračen a hrozným krupobitím, jímt
byla polní úroda, jmenovitě v obcích Vitějice. Svu-
nice, Hracholusky (okres Netolice), Zíchovec, Strun-
kovice (okres Vodňany), Chumeny. Budkov a Těšo-
vice (okres Prachatice), buď úplně neb z velké části
zničena. Krupobití trvalo přes 4 hodiny nepřetržite
a nebyly to již kroupy, ale kusy ledu, jež padaly a
všechno obilí, zvláště jarní, po celém kraji, kudy se
bouře, po tříkráte se vrátivší, valila, do země za-
tloukly. Co nezničily kroupy, jichž mohlo se ješti
třetího dne v některých místech na nůše sebrati, vza-
la voda, jež valila se celými potoky. Prst z polí od-
nosena, luka zaplavena, sena i jetele z valné část
zničeny. Smutná jest pedívaná na spustošené pozem-
ky a smutná budcucnost čeká naše rolnictvo, jež po-
stiženo bylo loni suchem tak, že bylo nuceno kupo-
vati na jaře osivo i krmivo, o něž i nyní velká nouze
panuje a ještě značně se zvětší. Vydatné pomoci jak
od státu, tak i od země jest nejvýše potřebí a prote
obrací se postižené rolnictvo na své poslance, aby
domáhali se pro ně udělení státní i zemské nouzov
po dpory.
Chumit
Hracholusky
Netolice
Zíchovec
Vodňany
Budkov
Těšo
Prachatice
20
article
— Kdo zemřel na cestě do Ameriky? Důklad
ným byrokratickým řízením se stalo, že zdejší bez
pečnostní orgány teprvé nyní byly vyzvány k za-
hájení patraní po jménu muže, zemřelého mezi plav-
bou z Evropy do Ameriky. Dotyčný cestující měl lí-
stek III. třídy, plul na anglickém parníku „St. Paul“
americké trati a dne 7. října 1908 zemřel. Mrtvola
byla do moře ponořena. Na lodi, nikdo určitě nevě-
děl, jak se zesnulý jmenoval. Někdo pravil, že se
jmenoval Jan Utipil, druhý opět vyslovil jméno Jan
Stipil. Není vyloučeno, že se jmenoval Chytil. Uchy-
til a pod. Kdo by věděl o tom, že muž podobného
jména loni v měsíci říjnu nastoupil cestu do Ame-
riky, nechť o tom podá zprávu bezpečnostnímu
úřadu.
— Při práci zemřel. Frant. Tošner, 63letý obecní
metař z Košíř č. 116, náhle zemřel při zametánív
Pizeňské třídě v Košířích. Mrtvola odnesena na
hřbitov.
Stanislav
Paul
Utipil
Stipil
Chytil
František
Tošner
Amerika
Evropa
ame
Košíře
21
article
— Pouliční příhody. V Palackého ulici v Michl
klesl kůň, kterého dělník Josef Kohout vedl z bene-
ševského trhu do Kludského zvěřince v Libni a ne
mohl se postavit na nohy. Kůň byl zabit a do Libně
převezen. — Na říšské silnici v Karlíně srazil s
uhlířský povoz kočího Fr. Topinky s motorovým vo-
zem elektrické dráhy č. 26, u něhož se dvě skleněné
tabule rozbily.
— Otrávená zemřela. Nemalé vzrušení způso-
bilo před nedávnem vyprávění 34leté služky Anežky
Litošové z Král. Vinohradů. Služka tvrdila, že v pod-
večerní době vloudili se do bytu dva lupiči, kteří jí
vyhrožovali zastřelením, kdyby křičela a aby bylí
úplně bezpečni, ucpali jí ústa. Potom násilně ote-
vřeli skříň a odcizili mnoho cenných předmětů. To-
muto vypravování nebylo přikládáno víry, poněvadž
také stopy páčení skříně nenasvědčovaly, že by lu-
piči měli dokonalě zlodějské nástroje. Při opětném
výslechu služka koktala a značně se zaplétala a ke
třetímu výslechu už ani nepřišla. Pojednou se otrá-
vila lysolem. Byla dopravena do vinohradské okresn
nemocnice, kde dnes zemřela, Mrtvola odvezena do
ústavu pro soudní pitvu.
Kohout
Kludský
Topinka
Litoš
Král
Palacký ulice
Michl
Libeň
Karlín
Francie
22
article
= Smrlelně popálena. Truchlivý případ stal s
dnes ráno v Jirnech. Tamtéž na letním pobytu dlíe
paní Malvína Valdštajnová, manželka solicitátora
Královské tř. č. 14 v Karlíně, chtěla uhasiti hoříc
záclony, které se náhodou vzňaly a při tom chytily
na ní šaty. Než se nebohé paní dostalo pomoci, utr-
pěla těžké popáleniny na prsou a hlavě. Ve stav
velmi povážlivém byla dopravena do pražské vše-
obecné nemocnice.
— Z Konice na Moravě. Letošní slavnost Božíh
těla mohla dopadnouti zde tragicky. Když lid po od-
bytí průvodu na náměstí končil slavnost v kostele,
snesla se náhle nad Konicí bouře. Po silném za
blesknutí uhodilo do kostelní věže a jelikož ato
nemá dosud hromosvodu, prorazil blesk v několika
místech strop chrámový a vnikl do vnitř. Dík ná-
hodě byl roztřištěn na několik proudů, čímž jeho
účinek se seslabil. V kostele nastala panika. Lid
s křikem hnal se k východům a způsobil velkou tla-
čenici, při níž několik osob bylo pohmožděno. O
blesku nepatrně zasaženo bylo asi pět osob, n
nichž kromě mdloby pozorovali slabé popálení.
Snad událost tato bude dostatečnou pobídkou ke zří
zení řádného hromosvodu.
Valdštajnová
Jirny
Karlín
Konica na Morava
24
article
Zemětřesení v jižní Francii.
Zemětřesení v jižní Francii.
Z Paříže. 15. června. »Petit Parisien« přináš
zprávy o hrozných spouslách, způsobených země
třesením zvláště v departemenlu Bouches du Rhöne.
Z obce Rognes je jen hromada trosek. Vojsko, jež
trosky odklizí a organisuje pomocnou akci, koná svou
povinnost obdivuhodně. Na polích zřizují se stany.
v nichž obyvatelstvo nalézá přístřeší. Zranění, jich
jest velký počet, jsou ošetřování ošstřovateli Červe
ného kříže. Po 24hodinné osilovné práci podařilo se
oddílu vojínů osvoboditi jednoho z nejváženějších
občanů, Reynauda, jenž byl se svým synem a dcerou
pohřben pod troskami. Celé hodiny bylo slyšeti v-
lání zasypaných, které stále sláblo, až konečně
umiklo. Všichni tři byli vytaženi ještě živi, jsou však
těžce zraněni a tak vysíleni, že se o jejich uzdra-
vení pochybuje.
V St. Cannatu, odkudž bylo původně hlášeno
jen 10 mrtvých, bylo vytaženo již 36i mrtvol. Oddí
61. pěšího pluku udržuje zde pořádek a odklízí
trosky. Vojáci musejí obyvatelům násilně bránit, aby
se nevraceli do svých pobořených domů, poněvadí
stojící ještě zdi hrozí každým okamžikem spadnouti
Domy, které se za zemětřesení nesřítily, musej
nyní býti zákopníky z Avignonu vyslanými zbořeny.
poněvadž ohrožují mužstvo, konající záchranné práce.
Petit Parisien
Reynaud
Francie
Paříž
St . Canna
Dom
Avignon
Bouches jít Rhöne
25
article
Mrtvoly jsou brozně zohaveny, uložili je na slámu
do stodoly. Malý dvanáctiletý hoch, jenž se zachránil
z bořícího se domu, byl ještě na ulici usmrcen pa
dajícími cihlami. 70lelý stařec byl usmrcen spadlým
stropem obecního klubu, kdež právě hrál kulečník
Ve slaně ošetřuje mladá dívka starého zraněnéh
muže, svého otce, kterého za pomoci své družky vy
tahla ze sříceného domu, žíněnka z postale ochrá-
nila jej před padajícím zdivem.
V Lambescu, malém městečku s 2600 obyvateli
je třetina všech budov zničena. Krásný kostel, jenž
byl nedávno zařaděn do seznamu historických pa-
mátek, je z větší části zničen a stojící zbytky musejí
býti strženy. Ulice jsou úplně neschůdny pro hromady
trosek. Žena s 5letým ditělem na rukou byla vyta-
žena z trosek mrtva. Záchranné mužstvo nalezá stále
nové oběti pod zříceninami. V jediném domě bylo
vytaženo šest mrtvol, členů téže rodiny.
Sděluje se také, že v deparlementu Loire byly
v územi dolů u Firminy v pátek večer pocítě iv
otřesy země, které způsobily v obyvalelstvu zděšení
V dolech se pracuje, ale za zvláštních bezpečnost-
ních opatření.
Loira
26
article
Nyní teprve se oznamuje, že za zemětřesen
v noci na sobotu nastala mezí posádkou, v toulon-
ském přístavu kotvících válečných lodí »Charle-
magne«, »St. Louis« a »Gironde«, paníka. Lidé byl
náhle otřesem probuzení ze spanku a při vzpomíne
na hroznou katastrofu na palubě válečné lod. »Jéna«,
která se udála v sousedním suchém doku, byli za-
chváceni divou bázní a spěchali na břeh. Trvalo
hodně dlouho, než se důstojníkům podařilo přiměti
posádku, aby se vrátila na palubu. Velká čast muž
stva zdrahala se uposlechoouti rozkazu a vrátila s
na lodi teprve ráno. Francouzský parník » Marguerite-
dostal se u mysu Creuxu do víru, způsobeného pod
mořským zemětřesením a jen stěží vyvázl z nebez
pečí utonutí.
Z Marseillu, Aixu a jiných míst oznamují se
dalšt, ovšem velmi slabé olřesy země, spojené s ná-
hlou změnou povětrnosti a velkým chladnem. V oby
vatelstvu panuje velká bázeň před novým zemětře-
sením. sesilovaná prognosami učeneů.
Charle
Marguerita
St . Louis
Marseille
Aix
27
article
Abbé Morsux ředitel observatoře v Bourgesu
jenž vyniki již publikacemi v ohoru astronomie a geo-
logia a jenž je také borlivým zastáncem Iheorie
o příčinné souvislosti mezi vyskytováním se slnnečníeh
skvrn a zemětřesením, poukázal již loni a pak leto
v lednu v tisku na velkou pravděpobobnost zemětřesen
na francouzském pobřeží Středozemního moře. Nyníse
proroctví jeho vyplnilo a obrátilo opět pozornost
k této theorii. V hovoru s žurnalistikou pravil, že
přes mnohé útoky, jež musil snésti, na svých názo
rech trvá. Obyvatelé jižního pobčeží a lázeňští pod
nikstelé na Rivieře byli ovšem předpovědmi Mo
reuxovými velmi rozčileni. Někteří interesenti obáva-
jíce se o prosperitu svých podniků, žádali dokonce.
aby svá slova odvolal. Abné Morenx však nejen trvá
úplně na své theorii, nýbrž dodává, jak již sděleno, že
zemětřesení v jižní Francii stávají se nyní stále
pravděpodobnějšími a že se v příštích letech beze
vši pochyby budou opakovati častěji a s větší prud-
kostí, takže se jihofraneouzské ohnisko bude stále
více přibližovati celou svou povahou jihoitatskému.
Morsux
Bourges
středozemní moře
Francie
28
article
Jednotlivé klidné přestávky nemohou působiti klam
o této kontiunitě zjevu. Abbé nakreslil podrobnou
mapu ohroženého území, kdež jsou jednotlivá místa
dle síly předvídaných otřesů různě vystinována.
V obvod tento je zabrnuta Nizza, Monako, Toulon,
pruh země západně od Nyonu a krajina severoza-
padně od Brianconu jako nejvíce ohrožena místa.
V druhé řadě přicházejí Lyon, Nimes, Marseillea
Perpignan. Leto ní rok prohlašuje abbé za zvláště
kritický a soudí léž, jako vělšina učenců, že zde
stejně jako při zemětřesení jihoitalském jde o zjevy
tektonické, spočívající na všeobecném klesání kotliny
Středozemního moře.
Také známý ředitel seismografického ústavu
v Římě Alfano prohlásil, že lze očekávati dalš
otřesy země v jižní Froncii, jež budou silnější než
posavadní.
Nizza
Monako
Toulon
Nyon
Briancon
Lyon
Nimes
středozemní moře
Řím
Marseillea Perpignan
29
article
= Půlmilionová zpronevěra. Z Brussel u, 14
června. V antverpském diamantovém klubu působí
sensaci zpronevěra diamantů v ceně půl milionu
franků. Ve spojení s tím uvádí se muž, jenž byl v
těchto dnech dopraven do léčebného ústavu.
= Náboženské šílenství. Z Heidelbergv, 14.
června. Včera v poledne vrhl se zde studující theo-
logie Hans Sraedlin z Velkého Affulternu u Bernu
v záchvatu náboženského šílenství s okna nového
bytu a zůstal ležeti na místě mrtev s roztřištěnou
lebkou. V kapse měl navštivenku, na niž napsal
»Modlil jsem se k bohu a odpustil mi.«
= Boj o duchovního. Z Říma, 14. června
V Aquile odehrály se včera zvláštní výjevy. Na roz-
kaz biskupa byl u lidu velmi oblíbený prozatímní
duchovní ve Fosse Angelo Ricciardi odvolán a na-
hražen jiným knězem, jménem Lauria. Obyvatelstvo
se rozhodlo, přivěsti svého dřivějšího duchovníh
násilím nazpět. S celou obecní radou v čele táhli
mužové, ženy a děti do Aquily, vyhledali Ricciard
v jeho úkrytu a donutili jej vsednouti do vozu.
nadež se průvod vrátil do Fossy, provolávaje bisku-
povi »poreat«. Nyní jest otázka, jak biskup svou vůl
prosadí, ježto úřady mu odepřely veškeru pomor.
Sraedlin
Lauria
Brusel
Heidelbergv
Bern
Řím
Aquila
fossa
Fosse Angela Ricciardi
30
article
= Návrat Shackletonův. Z Londýna, 14.
června. Poručík Shackleton, jenž britskou vlajku
posunu! blíže k polu než všichní dosavadní badatelé.
vrátil se v sobotu do Anglie a stal se brdinou dne.
V interviewech vylíčil již některé nové podrobnosti
své cesly. Zajímavo jest mezi jiným, co vyprávěl
o vzlýčení britské vlajky. Po celé dny trvala sněhová
vichřice, jež nedovolila opustit spací vaky. Panovala
zima skoro 40° pod nulou. Kanečně 9. ledna vydal
se badatel opět na jih, ale k 10. hod. počala bout
znova a Shackleton odhodlal se k návratu. Napřed
ještě zatknuli do umrzlé půdy bambusovou tyč, n
níž upevnili vlajku, kterou anglická královna k tomu
účelu badateli věnovala. Bylo to na 88° 23' jižní
šířky. Území bylo jménem anglického krále formálně
prohlášeno za britské. Výjev tento byl fotografován.
Listina, v níž bylo zabrání území konstatovano, byla
zanechána na místě ve válci. Ještě jednou obrátili
badatelé zrak k točně a pátrali na obzoru. Nikde
neobjevovala se hora v této ledové poušti. Na to
vydali se na zpáteční cestu. Kdyby byli měli jen
o několik liber zásob více, byl by Šhackleton pře
veškeré obtíže dospěl k jižní točně, takto však by
musil u dosaženého cíle zemříti hladem.
= Po 38 lelech propuštěn z káznice. Z Ř íma.
14. června. Starý brigant Albino Fratta byl včera
propuštěn z káznice na Nisitě, kdež ztrávil 38 let.
Roku 1870 byl náčelníken velké tlupy lupičů a když
byl dopaden, odsouzen k smrti, trest však byl mu
změněn v doživotní nucenou práci a nyní byla mu
udělena milost. Hodla se odstěhovati do Ameriky.
kdež přes svůj vysoký věk doufá ještě dojíti štěstí.
Shackletonův
Shackleton
Fratt
Hodl
Londýn
Anglie
Amerika
31
article
Divadlo.
Divadlo.
+ Z Vídně, 15. června. »Frmdbitt « oznamuje,
že dvorní činohra vídeňská přijala tříaktové drama
PRaškolnikové od Lróna Biriňského, po-
sluchače vídeňské university, který toto drama zro-
bil podle znamého románu Dostoje vského: »Zločin
trest«, oveřejněného před lety ve večerníku »Nár.
Listů«. Hlavní úlohu Raskolnikova hráti bude Kamnz.
Podotýkáme, že drama »Raskolnikov«, hrubé spraco-
vané (jiným literátem) podle románu Dostojevského,
bylo vídeňskou dvorní činohrou sehráno již před
mnoha léty a že premiéra dopadla tak ne-
šťastně, že žádná reprisa už nenásledovala.
+ L. V. Čelanský v Paříži. Kapelník p. L. V.
Čelanský pozdravil se üpine ze své nervové choroby
již koncem měsíce března t. r. a obdržel brzo na to
nabídku, aby v Pařiži sestavil celý francouzský per-
sonál pro novou komickou opero a operettu v di-
vadle »Apollo«, vež jest jedním z největších divadel
pařížských a jež k tomu účelu upravil ředitei di-
vadla »Gymnase« Alfons Franck. Čelanský sestavil
z absolventů pařižské konservatoře 5Očlenný orkestr
jehož většina členů dobyla si na konservátoři první
cenu. Sbor sestavil 60čienný. Celý personál baletní
byl angažován z Londýna. Pro prvni novinku byla
vyhlédnuta Leharova »Veselá vdovička«, k níž lext
upravili pánové Caillavet a Fiers. Různé
narážky na slovanskou národnost černohorskou byly
zaměněny narážkami anglickými. Celanskému bylo
nabídnuto nastudování télo operetly pro Paříž a rí-
zení premiety. Zajímavo je, že nabidka stala se če-
skému dirigeniu jen z toho důvodu, že čtyři různé
německé operelty, německými dirigenty nastudované
a v Paříži v posledníchilelech hrané, úplně propadly.
Biriňský
Raskolnikov
Dostojevský
L V Čelanský
Apollo
Franck
Čelanský
Leharův
Caillavet
Fiers
Vídeň
Dostoj
Paříž
Londýn
32
article
(Mezi nimi i »Cikánský baron« a »Netopýr«) Proto
s tím větším zájmem sledováno bylo v Pařiži nastu-
dování Čelanského.
Jak znamo již z jiných listů — úspěch »Veselé
vdovičky« byl nade vše očekávání a Čelanský, který
dirigoval z paměti, stal se přes noc v Paříži popu-
lárním, a orchestr jim sestavený a sehraný čital se
okamžitě k nejlepším orkestrům pařižským. Hned mu
bylo nabídnuto, aby dir goval prvních 50 předsta-
vení, což Čelanský přijal. »Veselá vdovička« hrála
se každodenně při vyprodaném domě. Dne 11. června
r. skončila jeho smlouva, neboť toho dne dirigoval
Čelanský již po padesáté. Celkový přijem divadla za
těchto padesát představení byl půl milionu franků.
Průměrny příjem jednoho představení 10.000 franků.
Jaké popularity si Čelanský v tomto krátkém čase
Paříží dobyl, svědčí nejlépe to, že dne 10. června
při koncertním matinée řidil orkestr komické opery
pařížské v »Troccaderu« (největší sál pařížský).
kterýžto koncert pořádán jest každoročně ředitel-
stvím komické opery pařížské na dobročinný účel
a k jehož účinkování zvaní bývají pouze ti umělci
pařížští, kteří jsou toho roku v Paříži nejpopular-
2. šími.
Čelanský
Paříž
34
article
Fiakr sjel do příkopu.
Fiakr sjel do příkopu.
(Pře civilní.)
Fiakrista Antonín Málek z Malé strany domäbai
se soudní cestou na obcí smíchovské náhrady škody
v obnosu 142 K a nárok svůj opodstatňoval těmnitu
okolnostmi. Kočí Karel Schnabel jel dne 2. července
1908 před půlnocí s jeho fiakrem Královskou třídou
na Smichově, kde se prováděla kanalisace. Žalabe
tvrdil, že příkop nebyl osvětlen a také ulice nebyla
pro vozbu uzavřena. Kočí vjel na příkop a koně
spadli do hlobiny. V kočáře seděl vl. rada Alex.
Málek
Schnabel
Kočí
rada Alex
35
article
Baudiss, jemuž se nestala žádná pohroma. Postroje
se přetrhaly, kočár poškodil a tím utrpěl fiakrista
zmíněnou škodu, jejíž náhradu žádal od obce smíchov-
ské, poněvadž stavbu kanalisace prováděla a ona
měla veškerá bezpečnostní zařízení opatřit. Zástupee
žalované obce p. dr. Steiner uvedl, že nešlo tu
o provádění uliční stoky, nýbrž o přípojku vodovodní
k domu č. 536, kterou prováděl majitel domu. Ostatně
různé práce pouliční zadává obecní výbor soukro-
mým podnikatelům, kteří jsou za všechna opatření
při stavbách zodpovědni. Namitá se tudiž nedostatek
pasivní legitimace. Ostatně před příkopem byl na
1 metr vysoko nához a ulice byla dostatečně osvě-
tlena žárovkami. Okresní soud na Smíchově po proj
vedeném výslechu svědků žalobu fiakristy zam tt
žalobce uznal povinným k náhradě útrat v obnosu
90 K 88 b.
V důvodech sděleno, že dle § 1295 vš. z. o. jest
povinen nahradit škodu ten, kdo svou vinou ji způ-
sobil. Výslechem svědků však se zjistilo, že obci ne-
může se vina nějaka přisuzovali, nýbrž podnikateli
stavby. Není žádného positivního předpisu, klerý by
ukládal obci povinnost ručiti za škodlivé následky
opomenutí, jehož by se dopustil stavbuvedoucí sa-
mostatný, ku provedení prací obcí zjednaný podni-
katel. Naopak, že povinnost opatření bezpečnostníeh
přísluší vykonati stavbyvedoucímu a nikoli staveb-
níku, vyplývá z ustanovení § 45. 3) stav. řádu pro
Prahu. Ostatně kočí při průměrné opatrnosti moh
viděti překážku na cestě.
Žalobce z rozsudku se odvolal, ale zemský ape-
lační soud za předsednictví p. vrch. rady Maýra od-
volaní zamít! z důvodů, uvedených v rozsudku
prvního soudce.
Baudiss
doktor
Steiner
Maýr
Praha
okresní soud na Smíchov
36
article
Poslední zprávy
Poslední zprávy
Jenom rozpočet.
Z Vídně, 15. června. Slovanská jednota
jest odhodlána nejpevněji, kromě rozpočtu
nepřipustiti projednání žádný ch
jiných předloh vládních. Dlužnose
nadlti, že také pevnou zůstane.
Uherská krise.
Z Pešti, 15. června. Zpráva, že hr. Štěpán
Tisza sejde se s následníkem trůnu na honech
u hr. Černína, se hr. Tiszou samým co nejroz-
hodněji vyvracl.
Štěpán Tisza
Vídeň
Pešť
Černín
37
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
X Dopis z Kocourkova z. 1829 o nošení převe-
likých ženských klobouků. Ve sbírce Lžive pravdy
uveřejnil V. R. Kramerius škádlivý dopis z Kocour-
kova: Poněvadž nyní i papír ze slámy se dělá a
tudy veliké množství jí se spotřebuje, tedy náš slav-
ný představený rozkázal, aby ona zbytečná a pří-
lišná nádhernost, totiž nošení převelikých slamě-
ných klobouků, jež krásotinky zdejší jako přenáram-
né ošatky a krajáče na hlavách nosejí, zame-
zena byla; podobné klobouky pro ženské mají se bu-
doucně velmi malé zhotovovati a tudy se může
množství slámy uspořiti. Která by se tomu protivila
a s tak velikým slaměným přístřeším zastižena byla,
bude bez milosti notnou pokutou trestána. Příčina
takového rozkazu má býti neštěstí, které se zde při-
hodilo, když jeden zdejší vozka, táhna své nedomrlé
herky ke kováři, musil se pozastaviti. V tom tde
manželka zdejšího městského básníře paní Kostliv-
cová, na hlavě slaměný klobouk, pod bradou uvé-
bne vsinla
Kocourkův
Kramerius
Kocour
Kostliv