ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f19b90b0-8d70-11dc-93c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: place 101, person 137, org 16, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. června 1909 Císlo 163.
4 article
by těž příjmy obcí. Také zvýšení daně lihové jest nespravedlivé a nemravné. Řečník zasazuje s o zavedení daně z přepychu, žádá mezi jiným sku- točnou daň z automobilů, vybudování vzestupu daně z příjmů ve vyšších třídách, žádá, aby vývoz uhlí bvl na prospěch zemí zdaněn, pro- lože země loupeživým dolováním jsou poškozovány, a přeje si dále další vybudování daně z dědi- ctví. Diví se, proě vína, zvláště cizí drahá vín nejsou zdaněna. Ministru financí nejde o sanování financí zemských, nýbrž o sanování finane státních, ačkoli stát jest povinen sanovat finance nemské, protože centralismem zničil finanění hosrodářství zemí, zvlášte Čech. Jediným skutečným sanováním financí zem- ských byla by sanace, navržená drem. Heroldem v anketě, že hy se zemím odstoupila ně- která odvětví státních pivjmů. Nikdo však není oprávněn hospodářství zemi sestátniti zcentralisovati. Království české není tak malá země. že by nemohlo své finance samo spravovali. Poslanci čeští nepřipustí takového poručníkování Čech. Je zde viděti týž postup, jako u předloh jazykových.
Čechy
5 article
Stejně jako tam bylo úmyslem upraviti jazy kove poměry království českého zákonem říšským, chee se zde sestátniti hospodářství země. ačkoli zemská ústava není podřízena ústavě říšské, nýbrž nalézá se s ní na rovném stupni. Ministr fi- nancí není ani autonomista, ani Slovan. To bylo viděti za posledních událostí. Vláda ví, že ničeho nedosáhne tímto finančním plánem. Člověk se musí divit, že čeští ministři projevili souhlas s předlohou. U dra. Žáčka není tu žádného divu. Dr. Žáček měl ihned podati svou de- misi. Dr. Žáček ji však nepodal, nýbrž ucházel se o přízeň koruny. Není to parlamentní, když mini- strovi, který jest zároveň poslancem, dostává se od koruny pochvaly za jeho chování v oblížných okol- nostech. Dr. Žáček dlouho hlásal svorost českých poslanců. Nyní čeští poslanci nalézají se v jediném táboře, ale dr. Žáček jest proti jednotě. (Souhlas radikálů.) To neprospěje vážnosti českých poslanců.
Žáček doktor Slovan
6 article
Strana řečníkova bude usilovati o to, aby nejen padly předlohy, nýbrž také vláda. (Pochvala u če- ských radikálů.) Na návrh posl. Baumgartnera se rozprav končí. Generálními řečníky byli zvoleni: pro posl dr. Gessmann. contra posl. dr. Renner. Gererální řečník pro posl. dr. Gezsmann praví. že následky volební reformy musí se také projevo vali v oberu herním a že lidová sněmovna musí za- hájiti rozpočtovou politiku malého mu- že. Řečník prohlašuje, že předložený plán finanční jest neuspokojivý a parlamentně nemožný. Poukazuje na nutnost, aby při berní refor- mě byli více zdaněni silnější poplat- níci a prohlašuje za nemožně uvaliti všecko na nepřímě daně. Bude se musit sáhnouti na řadu pří- mých daní. Navržené zvýšení daně pivn jest naprosto nepřijatelno. Ani zamý- šlené sanování financí zemských ne uspokojuje. Jest nezbytno, aby vzhledem na finanční tíseň zemi se vážně začal zjedná- vati modus vivendi mezi oběma náro- dy hospodářsky nejvýznamnější ko- nunní země Čech, profože s tím sanování fi- nancí zemských těsně souvisí. Řečník apeluje na české strany, jejichž oposíce jest úplně bez cíle, aby docilily dohody v zájmu řádné činnosti říšské rady a sněmů zemských. Řečník prohlašuje, že křesťanšti sociálové nejsou stranou vládní, že však třeba miti na mysli, co přijde, kdyby vláda byla svržena. Po třebujeme přes všecky obtíže silnou parlamentní vlá du, avšak koalice musí míti možnost trvati, a te je možno jenom po dohodě mezi národ- nostmi po národním vyrovnání.
Baumgartner doktor Gessmann Renner Gezsmann Čechy
7 article
Řečník apeluje především na Čechy z království Českého, jichž naprostá negace jest hlavním zlem, znemožňujícím dohodu. (Hlučný souhlas.) Řečník prohlašuje, že jest třeba, aby vláda tyla tivalou a měla určitý směr. Kritisuje jednání sociálních demokratů, kteří vyna- kládají vše, aby jednak oslabili postavení vlády, jed- nak zaseli rozkol mezi občanské strany. Apeluje opětně na Čechy, aby umožnili dohodu. Řečník prohlašuje konečně, že jest třeba, aby ještě v letním zasedání dospělo se ve finančním výboru k základům lerní reformy, aby dne 31. prosince nenastal chaos, zhoubný pro země a pro celou veřejncu správu. (Hlučná pochvala a potlesk. Generální řečník proti posl. dr. Renner pouka- zuje na pchoufení, jež vzbudily u proletariátu nové berní předlohy, protože mají nyní na prole taliát ten býtiuvalena nová berní bře- mena. Celý vývoj berní politiky v Rakousku čel k tomu, aby berní břímě bylo s majetných tříd sňato a uvaleno na třídy nemajetně. Místo, co měl se před- ložili jednotný soustavný tinanční plán, byla sně- movně podána berní reforma, která jes bídnou slátaninou. Sociální demokra- té budou však činiti co největší obtíže každé berní reformě, jež posunuje dosavadní nopoměr mezi přímými a nepřímými daněmi ještě více v neprospěch daní nepřímých. Pokud jde o ozdravění zemských financí, poukazuje řečník na různá volební práva do zemských sněmů.
doktor Renner Čechy Rakousko
8 article
zlavující proletariát veškerého vlivu, a prohlašuje zvláště, že v českém zemském sněmu ne- zasedá ani jediný zástupce proleta- riátu. Za takových okolností nemohou sociál- ní demokraté povoliti žádně daněk uzdravění zemských financí. Řečník jes pro to, aby stát přispíval na školský náklad zemí. prolestuje protí premiím z kontingentovaného lihu. protože prospívají jen nejbohatším a nejmocnějším třídám. Řečník polemisuje s vývody posl. dra. Gess- manna, vytýká křesťanským sociálům, že z ohledu na dvůr odstranili ministerstvo Beckovo, jež pro- vedlo velební reformu a vyrovnání, a že je nahradili ministerstvem Hienerthovým. Přeje-li si dr. Gessmann, aby se Čechov dorozuměli s Němci, nepostačí k tomu pouze přání. Musí býti učiněny také konkretn návrhy. Křestasko-sociální strana, která nyní to- liko horlí pro stální auteritu, jest stranou stát- ního a politického vykořisťování. Není nic, co by tato strana byla nezlehčovala, neho nesni- žovala. Sociální demokraté nechtějí žádnou ochotr nebo koncesi od vlád, chtějí jenom míti mi- nisterstvo, které ctí zákony a chrán státní občany. Na konec řečník prohlašuje, že sociální demokraté vystoupí proti berní reforměv zájmu proletariátu. (Illučná pochvala a potlesku soc. dem.) Následují věcně poznámky poslanců Schuh- meiera, ilráského, Freundlicha, za jehož řeči došlo k hlučným výkřikům se strany německých radikálů a Kunschaka. Na to schvaluje se návrh posl. Glabiňského na zvolení 52členného zvláštního výboru, jemužs přikážou linanční předloly. Výbor tento bude zvolen zejtra Na to jedná se o pilném návrhu posl. Kaliny. Posl. Kalina chápe se slova.
Beckův Hienerthův doktor Gessmann Čechov Němec Schuh Kalina Posl Křestaskýsociální strana
9 article
Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 12. června 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Soudní kancelista Gjuro Benčak vypráví že pravoslavní v Grubišnom Polji počali se nazývat Srby teprve po příchodu dra. Gjuriče. Tím prý s- přípravovala nálada lidu pro Srbsko a jeho krále. Dr. Gjuriě prý i v noci obcházíval po vesnicích, aby lid pro srbskou myšlenku získal. (Dobře mu tak proč i v noci nemocným pomoe plinášíval!) Svědek na dnešní výstup dobře se připravil. Je vidět, jak si svou výpověď dobře „sesumíroval“ S naučencu zběžností vykládal: Za kralja Petro govore Srbi, kako bi liepo bilo, da se Hrvatska sje- dini (sjednotí) sa Srbijom, pa da ovdje (tady) za- vlada krali Petar.“ Dr. Gjurič potom činí rozklad svědkových vý povědI. Poučuje nás, proč Benčak má „pifku“ n něho: žalovalť ho obžalovaný svého času pro urážky srbskému národu učiněné. Bylo dost ničemů, kteř proti shodě srbsko-chorvatské pracovali. Těm ovšem díla dra. Gjuriče nevoněla. Přirozeno je, že jim ne- mohl se líbit „proglas“, jímž osvicený lékař k lidu mluví a jemuž mimo jiné radí: „Čuvaj tlo (chran prsť) svoje zemlje od koje živiš, da ne postaneš bez- kučníkom (bezdomkem), da tudjinac (cizinec) ne dodje na tvoje.“ A to je velezráda! Pavao Lalič je pravoslavný člověk, který zabloudil do tábora dra. Franka. Barvu před sou- dem nepřiznává a dí, že je členem obou srbských partají „Meni je sve jedno je-li ova ili ona“, dí filo- soficky. Ale dr. Španič hned poučuje, co je Lalič za ptáka: „On je magjaron“ dí obhájce.
Gjuro Benčak Srba Gjurič doktor Gjuri Srb Hrvatska Petar Lalič Franco Meni Španič Záhřeb Srbsko Čuvaj tlo da tudjinac
10 article
Svědek ví, že se zpívaly srbské písně. Nesly šel, že by lid toužil na připojení ke království srb- skému. Dra. Gjuriče chválí: „Znam da je bio (že byl narodu bez razlike (rozdílu) jednako praveden; mno- ho je debra učínio sirotinji.“ Na otázku dra. Tuškana přiznává, že se v obec- ním zastupitelství nepohodl jen k vůli volbám a ne k vůli neshodě Srbů a Chorvatů. Srb je, ale Srbů Chorvatsku neuznává. Svědek Luka Vojkovič tvrdí, že v obcije víc Chorvatů než Srbů, ale se Srby prý jdou i tamní Čeči i Maďaři a proto prý Srbové mají v obci větší cu. Dříve prý pravoslavní Srby se nenazývali. „Ja pamtim dok smo ješ svinje čuvali (dokud svině cho- vali), pa smo čitali kmige od kraljeviča Marka a oni su ohda rikali, da je to Hrvat a sada veli (říkají da je bio Srbin.“ A tak u záhřebského soudu i krá- levič Marko se stává velezrádcem! O králi Petrovi svědlek mluvit neslyšel. Luka Škender těžce nese, že „Pemae? (Čech) i Magjar naselio (osldlil) našu zemlju. Dru Gjuričovi dává pěkné vysvědčení, dí o něm, že j dobrým člověkem a že každému jen dobro dělá. Dr Španič se táže svědka, je-li pravdou, co řekl učitel Klemen o dru. Gjuričovi. (Klemen tvrdil, že Gjurič v kterési společnosti v Mali Zdenci připíjel na zdravi králi Petrovi a že to dokáže svědek Škender.) Svě- dek toto tvrzení prohlašuje za lež. Svědek Klenn odujel do Bavorska, svědek Gjur- kovič umřel, proto se čtou protokoly obou. Neobsa- hují nic zvláštního. I čtení jiných svědeckých výpo- vědí žádnou „velezrádu““ neodha lilo.
Gjurič Srba Chorvat Srb Luka Vojkovič Čečo Maďar Petro svědlek Čo Španič Klemen Zdenek Petro Chorvatsko Luka Bavorsko Pemae
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co ohrožuje nynější vládu, prozrazuje kdosi v „Traut. Wochenbl.“: nikoli prý oposice v plné sněmovně, nýbrž zákulisní intriky někte- rých předáků vládních stran. Intriky spřádají ministerští kandidáti, a takové intrikány má prý polské kolo, Německo-nacionální svaz i křesťan- ští sociálové. Bohužel prý nikdo jim nepřekáží, a tak se také stalo, že strany většiny octly se na- jednou v menšině. Vláda zná intrikány v táboře vládních stran, ale nic prý proti nim nečiní; to- liko vedení strany křesťansko-sociální prý ne- připouští jejich machinace; tím dlužno vysvětliti vnitřní spory v klubu křesťansko-sociálním. Německý tisk věři těmto zprávám, dodávaje, že parlamentní poměry jsou patrně velmi neutě- šené. My bychom toho ovšem nelitovali! — Z Berouna. Výbor „Občanské besedy! v Berouně vyslovuje J. M. rektoru profesoruJ. Bertlovi vroucí dík za mužné a opravdově vla- stenecké hájení práv a svobod českého vysokého učení a žádá ho uctivě, aby v tomto boji se zatvrzelými představiteli byrokratismu mužně až do konce vytrval — a dobyl si tak sympatií ce- lého českého národa. Za výbor „Občanské be- sedy“ v Beronně. Dr. Kučera, předseda, inž. V Pavlíšta, jednatel. — Osobní. Pan Frant. Votruba, dlouholetý účetní, byl jmenován správcem váleových mlýnů -lektrotechnického závodu na výrobu karbidu vápe- nalého v Lobkovicích n./L., náležejících p. Bohdanu Kasperovi.
Bertl doktor Kučera Ing František Votruba Kasper Německo Beroun Lobkovice můj . / L občanský beseda občanský be
12 article
Osobní z pošty na Eoravě. Jmenováni byli poštovním kontrolorem v Šumperku poštovní oficiá Heřman Steinschneider; poštovními asistenty vojenští aspiranti Hynek Přenosil v Přerově Prant. Welz v Místku, Frant. Janků v Těšlně Karel Kuchovský v Bohumíně, Ferdinand Stir ve Šterobersku a Karel Měřínský v Břeclavě poštmistrem II. třídy 2. st. poštovní adjunkt Ant Špole v Brně pro Černou Horu. Poštmistr Ant. Mma- čík v Černě Hoře ořeložen byl do Ziína. — Ze šlechtických kruhů. Z Vídně, 15. čer- vna. Drera říšského postance hr. Leopolda Ko lowrata, komtesa Berta, zasnoubila se zde s ná mořním poručíkem hr. Colloredo-Mansfeldem, synen nebožtíka ministra orby. — Z rozhodčího soudu úrazová pojišťovny. Před sedou tohoto soudu byl jmenován rada vrch, zem- ského soudu p. dr. Šerl a náměstkem předsedy rada z. s. p. Alex. Ueh y til. — Úmrtí. V Dobrušce) zemřel v pondělí dne 14. června t. r. pan Antonín Krauser, obchodník v 72. roce věku svého. Pohřeb bude dne 16. června 1909 o 10 hod. dopol. z domu smutku na hřbítov u sv. Ducha. — Německý poslanec a německý redaktor. Nová sféra znamého všeněmeckého poslance učitele Frant. Schreitra, o němž je známo — že nesbody osobnt nejraději vyřizuje bezodkladným zakročením: nadáv- kami, poličky i tělesným ztýráním svého odpůrce, je právě předmětem úvah německého kraj nského tisku Redaktor křesťansko-sociálního časopisu »Die E ba- post« August Loacker v Litoměřicích uveřejnil článek dle kterého Schreiter, který je také čienem Volksratu chtěl se vypůjčsti od tohoto spolku bez záruky 5000 kor. a mimo to žádal, aby jeho dceři vyměřil Volks rat 125 K měsíční školní nadace. Žadnou půjčku Volksrat prý nepovolil, pro nedostatek hotovosti, ale školní stipendium dcera Schreitrova prý dostala.
Heřman Steinschneider Přenosil František Janko Kuchovský Stir Měřínský Antonín Špole Drer ko Bert Colloredo Mansfeld Šerl Alex Krauser Loacker Schreiter Schreitrův Šumperk Přerov Welz v Místek Bohumín Šterobersko Břeclava Brno Černá Hora Vídeň Dobruška Litoměřice úrazový pojišťovna rada z . s die E ba
13 article
Slovy: »To je zjevná korrupce«, končil svůj článek redaktor Loncker. Hned potom objsvil se posl. Schreiter se třemi poliřickými přáteli v redakčních místnostech a po krátké výměně slov zasadil rod. Losckrovi ze zadu ránu pěstí, načež odešel. Redaktor žaloval, al k líčení nedošlo, protože Schreiter ja ko poslane chráněn jest immunitou a zemský sněm pro obstrukei nebude tak záhy svolán, aby ho vydal. Vyšíčil tedy red. Loacker, co se událo, ve svém časopise. V tom ale shledali přátelé Schreitrovi urážku na cti, vyzvali ho na souboj a jeden z nich oznámil velitelstvu při- slušného vojenslého sboru, jehož je Loacker zálož ním důstojnikem, že tento posl. Sehrettra, klerý ho udeřil, nevyzval, ba vyzvání přátel jeho odmiti, Byla svolána čestná rada před kterou Loacker prohlásil že nevyzvat Schreitra pro osobní jeho vlastnostia také z důvodu, že souboj připravil by ho do rozporu s jeho náboženským a mravním přesvědčením. Pro toto prohlášení byl ale ze svazku důstojnického pro- puštěn a na prostého vojína degradován. A poslanec Schreiter, člen Volksratu a zemské školní rady ? Vy- řídí patrně i každý příští konflikt osobní ranou pěstí nebo neurvalostí, jakou spáchal ve vagoně želez- ničním.
Schreitr Schreiter Volksra
14 article
— Poštovní úřad zřízen bude zejtřejším dnem počínaje ve Stránéicích, ke kterému také Před- boř přináleží. — Dary. České dětské nemocnici vě- novali: Pan MUDr. Fr. Leius v Plzni 18 K, pan Jaroslav Tomášů v Horní Krči 20 K, slečny Robá čovy v Praze k uctění památky zesnulého synovce Jenička 20 K, p. J. Arnošt v Praze k uctění pamatky zesuulého p. prof. Martína Kuchynky 20 K. — Prosba o knihy. České děti chudých českých zemědětských dělníků, navštěvující matiční školu v Liběchově u Mělníka, velmi rády a pilně čtou, ne- mají však ve své matiční škole dosfatek vhodných knih pro četbu školních dítek, proto si vzal kroužek
MUDr Leius Jaroslav Tomáš Robý Arnošt Martín Kuchynka Stránéice Francie Plzeň Praha Liběchov Mělník Jeniček 20 K
15 article
přátel této matiční školy za úkol sebrati a vypraviti do uzavíraného Liběchova vzornou žákovskou knihovnu. Za vhodné knihy jménem kroužku prosí a je také přijíma Jos. Jonák, katecheta, Praha- VII. 904 a český modní závod firmy Čupík a Váňa na Ovoc- ném trhu. — Divadlo v Opavě vyhořelo. Z Vídně, 15. června. »Zeitu« telegrafují z Opavy, že dnes o 1. hodině v noci vznikl požár v měst- ském divadle, ve klerém se před mě- sícem přestalo hráti, a to ve třelí galerii. Veškeré hasičstvo z Opavy a okolí společně s celou posádkou hasilo požár, který se stal nebezpečným pro město z té příčiny, že divadlo nalézá se uprostřed hlavního náměstí a že jest zcela blízko radnice O život nepřišel nikdo. — Z Opavy, 15. června (K. k.) Po půlnoci vypukl ve zdejším městském di vadle požár. Všecko hasičstvo z Opavy a okolí zdejší posádka dostavily se ihned a pracovaly s nej- větším úsilím na zdolání požáru, jenž brozil ve- likým nebezpečím pro sousední soukromé domya pro veřejné budovy v bezprostřední blízkosti. P'ří- čina vzniknutí požáru nemohla býti dosud zjištěna.
Jonák Váňa Liběchov Jos Praha Vídeň Opava Čupík divadlo v Opava
16 article
— Z Opavy, 15. června. (K. k.) Požár opavského městského divadla nabyl hrozivých rozměrů. O 1/42. hod. v noci šlehaly již plameny ze stropu a ohrožo- valy sousední proboštský chrám, radnici a jiné bu- dovy. Obětavému úsilí opavských dobrovolných hasičů, jakož i německých hasičů z Kateřinek a vojska jest děkovati, že po námaze půl 3. hodiny, bylo nebezpečí pro okoli zažehnáno a že požár mohl býti omezen na vnitřek budovy divadelní a na střechu. Část hlediště, strop a střecha byly zničeny. Jeviště a zevnější stavba zůstaly úplně neporušeny. Uvnitř divadla stále ještě doutná. Na požářiště, které jest od vypuknuti ohné obklopeno velikým zástupem lidu, dostavil se brzo po vypuknutí požáru zemský president hr. Coudenhove, kterýž si zevrubně pro- hlédl též hořící vnitřek divadla. Nikdo nepřišel o život a též jiná nehoda se neudála. Pokud mohl býti zjištěno šetřením, ještě v noci zahájeným, vznik požár na střeše galerie a byl způsoben, jak se soudí. neopatrností dělníků, kteří v posledních dnech ještě včera až do 6. hodiny veder byli zaměstnání v divadle, od minulého měsíce uzavřeném. Divadlo jest majetkem města a pojištěno. Požárem stalo se pochybným, zdali se bude moci v příští saisoně hráli — Skůdcové pražského stromovi. Píše se nám Včerejší článek o škůdcích pražských stromů po vzbudil mne, abych upozornil ještě na jednoho škůdce, jehož zhoubným účinkům na městské stromy dalo by se pouhým magistrátním nařízením zabrániti.
Coudenhove Opava Kateřinka
17 article
Bedlivému pozorovateli zajisté neujde, že nejvíce stromů chřadne a hyne tam, kde těsně při chodníku stojí koně fiakrů, nebot po nakloněné v těch místech dlažbě stéká močůvka přímo ke stromům a spáram mezi dlažebními kameny ke kořenům prosakuje. Ka- ždému odborníku jest známo, že močůvka ve stavu rozředěném jest dobrým hnojivem, ve stavu koncen- trovaném během roku zničiti může mohutný zdravý strom. Čím dále od stromů koně budou státi, tím méně budou se v Praze a předměstích muset stromy vysazovati. — Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech v Praze V týdnu od 6. do 12. června bylo měst- skému fysikátu oznámeno 230 případů nakažlivých nemocí a sice 2 případy tyfu střevního, 14 planých neštovic, 142 spalniček (21 na Starém městě 23 na hoř. Novém městě, 28 v Holešovicích, 28 v Libni, 30 na Malé straně atd.), 38 spály, 2 kašle dusivého, 10 záškrtu, 3 růže, 18 tuberkuli plic, 1 zá nětu příušnic. Mimo to byl do zdejší nemocnice do- praven 1 nemocný na ztrnutí šíje a 7 trachomů. — Stávka personálu na šroubových parniclo v Praze. Dnes ráno nevypluly z Prahy po Vítavě šroubové parníčky pražské paroplavební společnosti.
Ka Praha 28 v Holešovice Libeň
18 article
Personál zahájil stávku, ježto nebyly splněny jeho požadavky za zvýšení platů. Dopravu umožňují velké parníky. — Slávka vypukla nenadále, takže způso- bila překvapení v kanceláři paroplavební společnosti. které vlastně není známo, jaké jsou požadavky per sonálu. Teprve dnes odpoledne budou tužby ony správní radě sděleny. — Deíraudace v německé půjčovně. »Pr. Tgbltu. sděluje se z Českých Budějovic: V půjčovně v Hoři cích u Čes. Krumlova byly odhaleny velké zprone věry, jichž se dopustil obecní tajemník Alois Tschunko. Ob-ení úřad svěřil revisi ústřední bance německých spořitelen. — »Boh.« sděluje se z Českých Budějovie Ve zdejší zastavárně byly objeveny velké zpronevěry obecního tajemníka Aloise Tschunka. Starosta da provésti revisi orgánem ústřední banky německých spořitelen. Výše škody není dosud známa. — Zoufala si. V Konici utopila se svobodná švadlena Dvorákova v rybníčku zvaném »Nohavce«. Nešťastuice bodla se snad jehlou do ruky. dostal otravu krve, následkem čehož měla jí býti ruka odejmuta. Strach před amputací přivedl dívku k zou- falství, — Náhlé úmrll. V domě č. 539-VII. zemřel náhle 59letý kameník Vojtěch Konvalinka. Mrtvola odve- osr zena do ústavu pro soudní pitvu.
Slávek Tschunko Tschunka Zoufal Dvorákův Nohavec Konvalinka Český Budějovice Čes . Krumlov Ob Konice
19 article
— Živelní pohromy. (Krupobití na Pra chaticku.) V sobotu dne 12. t. m. o 7. hodině ve- černí rozpoutala se na hranicích okresu prachatické- ho, netolického a vodňanského prudká bouře, prová- zená průtrží mračen a hrozným krupobitím, jímt byla polní úroda, jmenovitě v obcích Vitějice. Svu- nice, Hracholusky (okres Netolice), Zíchovec, Strun- kovice (okres Vodňany), Chumeny. Budkov a Těšo- vice (okres Prachatice), buď úplně neb z velké části zničena. Krupobití trvalo přes 4 hodiny nepřetržite a nebyly to již kroupy, ale kusy ledu, jež padaly a všechno obilí, zvláště jarní, po celém kraji, kudy se bouře, po tříkráte se vrátivší, valila, do země za- tloukly. Co nezničily kroupy, jichž mohlo se ješti třetího dne v některých místech na nůše sebrati, vza- la voda, jež valila se celými potoky. Prst z polí od- nosena, luka zaplavena, sena i jetele z valné část zničeny. Smutná jest pedívaná na spustošené pozem- ky a smutná budcucnost čeká naše rolnictvo, jež po- stiženo bylo loni suchem tak, že bylo nuceno kupo- vati na jaře osivo i krmivo, o něž i nyní velká nouze panuje a ještě značně se zvětší. Vydatné pomoci jak od státu, tak i od země jest nejvýše potřebí a prote obrací se postižené rolnictvo na své poslance, aby domáhali se pro ně udělení státní i zemské nouzov po dpory.
Chumit Hracholusky Netolice Zíchovec Vodňany Budkov Těšo Prachatice
20 article
— Kdo zemřel na cestě do Ameriky? Důklad ným byrokratickým řízením se stalo, že zdejší bez pečnostní orgány teprvé nyní byly vyzvány k za- hájení patraní po jménu muže, zemřelého mezi plav- bou z Evropy do Ameriky. Dotyčný cestující měl lí- stek III. třídy, plul na anglickém parníku „St. Paul“ americké trati a dne 7. října 1908 zemřel. Mrtvola byla do moře ponořena. Na lodi, nikdo určitě nevě- děl, jak se zesnulý jmenoval. Někdo pravil, že se jmenoval Jan Utipil, druhý opět vyslovil jméno Jan Stipil. Není vyloučeno, že se jmenoval Chytil. Uchy- til a pod. Kdo by věděl o tom, že muž podobného jména loni v měsíci říjnu nastoupil cestu do Ame- riky, nechť o tom podá zprávu bezpečnostnímu úřadu. — Při práci zemřel. Frant. Tošner, 63letý obecní metař z Košíř č. 116, náhle zemřel při zametánív Pizeňské třídě v Košířích. Mrtvola odnesena na hřbitov.
Stanislav Paul Utipil Stipil Chytil František Tošner Amerika Evropa ame Košíře
21 article
— Pouliční příhody. V Palackého ulici v Michl klesl kůň, kterého dělník Josef Kohout vedl z bene- ševského trhu do Kludského zvěřince v Libni a ne mohl se postavit na nohy. Kůň byl zabit a do Libně převezen. — Na říšské silnici v Karlíně srazil s uhlířský povoz kočího Fr. Topinky s motorovým vo- zem elektrické dráhy č. 26, u něhož se dvě skleněné tabule rozbily. — Otrávená zemřela. Nemalé vzrušení způso- bilo před nedávnem vyprávění 34leté služky Anežky Litošové z Král. Vinohradů. Služka tvrdila, že v pod- večerní době vloudili se do bytu dva lupiči, kteří jí vyhrožovali zastřelením, kdyby křičela a aby bylí úplně bezpečni, ucpali jí ústa. Potom násilně ote- vřeli skříň a odcizili mnoho cenných předmětů. To- muto vypravování nebylo přikládáno víry, poněvadž také stopy páčení skříně nenasvědčovaly, že by lu- piči měli dokonalě zlodějské nástroje. Při opětném výslechu služka koktala a značně se zaplétala a ke třetímu výslechu už ani nepřišla. Pojednou se otrá- vila lysolem. Byla dopravena do vinohradské okresn nemocnice, kde dnes zemřela, Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu.
Kohout Kludský Topinka Litoš Král Palacký ulice Michl Libeň Karlín Francie
22 article
= Smrlelně popálena. Truchlivý případ stal s dnes ráno v Jirnech. Tamtéž na letním pobytu dlíe paní Malvína Valdštajnová, manželka solicitátora Královské tř. č. 14 v Karlíně, chtěla uhasiti hoříc záclony, které se náhodou vzňaly a při tom chytily na ní šaty. Než se nebohé paní dostalo pomoci, utr- pěla těžké popáleniny na prsou a hlavě. Ve stav velmi povážlivém byla dopravena do pražské vše- obecné nemocnice. — Z Konice na Moravě. Letošní slavnost Božíh těla mohla dopadnouti zde tragicky. Když lid po od- bytí průvodu na náměstí končil slavnost v kostele, snesla se náhle nad Konicí bouře. Po silném za blesknutí uhodilo do kostelní věže a jelikož ato nemá dosud hromosvodu, prorazil blesk v několika místech strop chrámový a vnikl do vnitř. Dík ná- hodě byl roztřištěn na několik proudů, čímž jeho účinek se seslabil. V kostele nastala panika. Lid s křikem hnal se k východům a způsobil velkou tla- čenici, při níž několik osob bylo pohmožděno. O blesku nepatrně zasaženo bylo asi pět osob, n nichž kromě mdloby pozorovali slabé popálení. Snad událost tato bude dostatečnou pobídkou ke zří zení řádného hromosvodu.
Valdštajnová Jirny Karlín Konica na Morava
23 title
Různé zprávy.
24 article Zemětřesení v jižní Francii.
Zemětřesení v jižní Francii. Z Paříže. 15. června. »Petit Parisien« přináš zprávy o hrozných spouslách, způsobených země třesením zvláště v departemenlu Bouches du Rhöne. Z obce Rognes je jen hromada trosek. Vojsko, jež trosky odklizí a organisuje pomocnou akci, koná svou povinnost obdivuhodně. Na polích zřizují se stany. v nichž obyvatelstvo nalézá přístřeší. Zranění, jich jest velký počet, jsou ošetřování ošstřovateli Červe ného kříže. Po 24hodinné osilovné práci podařilo se oddílu vojínů osvoboditi jednoho z nejváženějších občanů, Reynauda, jenž byl se svým synem a dcerou pohřben pod troskami. Celé hodiny bylo slyšeti v- lání zasypaných, které stále sláblo, až konečně umiklo. Všichni tři byli vytaženi ještě živi, jsou však těžce zraněni a tak vysíleni, že se o jejich uzdra- vení pochybuje. V St. Cannatu, odkudž bylo původně hlášeno jen 10 mrtvých, bylo vytaženo již 36i mrtvol. Oddí 61. pěšího pluku udržuje zde pořádek a odklízí trosky. Vojáci musejí obyvatelům násilně bránit, aby se nevraceli do svých pobořených domů, poněvadí stojící ještě zdi hrozí každým okamžikem spadnouti Domy, které se za zemětřesení nesřítily, musej nyní býti zákopníky z Avignonu vyslanými zbořeny. poněvadž ohrožují mužstvo, konající záchranné práce.
Petit Parisien Reynaud Francie Paříž St . Canna Dom Avignon Bouches jít Rhöne
25 article
Mrtvoly jsou brozně zohaveny, uložili je na slámu do stodoly. Malý dvanáctiletý hoch, jenž se zachránil z bořícího se domu, byl ještě na ulici usmrcen pa dajícími cihlami. 70lelý stařec byl usmrcen spadlým stropem obecního klubu, kdež právě hrál kulečník Ve slaně ošetřuje mladá dívka starého zraněnéh muže, svého otce, kterého za pomoci své družky vy tahla ze sříceného domu, žíněnka z postale ochrá- nila jej před padajícím zdivem. V Lambescu, malém městečku s 2600 obyvateli je třetina všech budov zničena. Krásný kostel, jenž byl nedávno zařaděn do seznamu historických pa- mátek, je z větší části zničen a stojící zbytky musejí býti strženy. Ulice jsou úplně neschůdny pro hromady trosek. Žena s 5letým ditělem na rukou byla vyta- žena z trosek mrtva. Záchranné mužstvo nalezá stále nové oběti pod zříceninami. V jediném domě bylo vytaženo šest mrtvol, členů téže rodiny. Sděluje se také, že v deparlementu Loire byly v územi dolů u Firminy v pátek večer pocítě iv otřesy země, které způsobily v obyvalelstvu zděšení V dolech se pracuje, ale za zvláštních bezpečnost- ních opatření.
Loira
26 article
Nyní teprve se oznamuje, že za zemětřesen v noci na sobotu nastala mezí posádkou, v toulon- ském přístavu kotvících válečných lodí »Charle- magne«, »St. Louis« a »Gironde«, paníka. Lidé byl náhle otřesem probuzení ze spanku a při vzpomíne na hroznou katastrofu na palubě válečné lod. »Jéna«, která se udála v sousedním suchém doku, byli za- chváceni divou bázní a spěchali na břeh. Trvalo hodně dlouho, než se důstojníkům podařilo přiměti posádku, aby se vrátila na palubu. Velká čast muž stva zdrahala se uposlechoouti rozkazu a vrátila s na lodi teprve ráno. Francouzský parník » Marguerite- dostal se u mysu Creuxu do víru, způsobeného pod mořským zemětřesením a jen stěží vyvázl z nebez pečí utonutí. Z Marseillu, Aixu a jiných míst oznamují se dalšt, ovšem velmi slabé olřesy země, spojené s ná- hlou změnou povětrnosti a velkým chladnem. V oby vatelstvu panuje velká bázeň před novým zemětře- sením. sesilovaná prognosami učeneů.
Charle Marguerita St . Louis Marseille Aix
27 article
Abbé Morsux ředitel observatoře v Bourgesu jenž vyniki již publikacemi v ohoru astronomie a geo- logia a jenž je také borlivým zastáncem Iheorie o příčinné souvislosti mezi vyskytováním se slnnečníeh skvrn a zemětřesením, poukázal již loni a pak leto v lednu v tisku na velkou pravděpobobnost zemětřesen na francouzském pobřeží Středozemního moře. Nyníse proroctví jeho vyplnilo a obrátilo opět pozornost k této theorii. V hovoru s žurnalistikou pravil, že přes mnohé útoky, jež musil snésti, na svých názo rech trvá. Obyvatelé jižního pobčeží a lázeňští pod nikstelé na Rivieře byli ovšem předpovědmi Mo reuxovými velmi rozčileni. Někteří interesenti obáva- jíce se o prosperitu svých podniků, žádali dokonce. aby svá slova odvolal. Abné Morenx však nejen trvá úplně na své theorii, nýbrž dodává, jak již sděleno, že zemětřesení v jižní Francii stávají se nyní stále pravděpodobnějšími a že se v příštích letech beze vši pochyby budou opakovati častěji a s větší prud- kostí, takže se jihofraneouzské ohnisko bude stále více přibližovati celou svou povahou jihoitatskému.
Morsux Bourges středozemní moře Francie
28 article
Jednotlivé klidné přestávky nemohou působiti klam o této kontiunitě zjevu. Abbé nakreslil podrobnou mapu ohroženého území, kdež jsou jednotlivá místa dle síly předvídaných otřesů různě vystinována. V obvod tento je zabrnuta Nizza, Monako, Toulon, pruh země západně od Nyonu a krajina severoza- padně od Brianconu jako nejvíce ohrožena místa. V druhé řadě přicházejí Lyon, Nimes, Marseillea Perpignan. Leto ní rok prohlašuje abbé za zvláště kritický a soudí léž, jako vělšina učenců, že zde stejně jako při zemětřesení jihoitalském jde o zjevy tektonické, spočívající na všeobecném klesání kotliny Středozemního moře. Také známý ředitel seismografického ústavu v Římě Alfano prohlásil, že lze očekávati dalš otřesy země v jižní Froncii, jež budou silnější než posavadní.
Nizza Monako Toulon Nyon Briancon Lyon Nimes středozemní moře Řím Marseillea Perpignan
29 article
= Půlmilionová zpronevěra. Z Brussel u, 14 června. V antverpském diamantovém klubu působí sensaci zpronevěra diamantů v ceně půl milionu franků. Ve spojení s tím uvádí se muž, jenž byl v těchto dnech dopraven do léčebného ústavu. = Náboženské šílenství. Z Heidelbergv, 14. června. Včera v poledne vrhl se zde studující theo- logie Hans Sraedlin z Velkého Affulternu u Bernu v záchvatu náboženského šílenství s okna nového bytu a zůstal ležeti na místě mrtev s roztřištěnou lebkou. V kapse měl navštivenku, na niž napsal »Modlil jsem se k bohu a odpustil mi.« = Boj o duchovního. Z Říma, 14. června V Aquile odehrály se včera zvláštní výjevy. Na roz- kaz biskupa byl u lidu velmi oblíbený prozatímní duchovní ve Fosse Angelo Ricciardi odvolán a na- hražen jiným knězem, jménem Lauria. Obyvatelstvo se rozhodlo, přivěsti svého dřivějšího duchovníh násilím nazpět. S celou obecní radou v čele táhli mužové, ženy a děti do Aquily, vyhledali Ricciard v jeho úkrytu a donutili jej vsednouti do vozu. nadež se průvod vrátil do Fossy, provolávaje bisku- povi »poreat«. Nyní jest otázka, jak biskup svou vůl prosadí, ježto úřady mu odepřely veškeru pomor.
Sraedlin Lauria Brusel Heidelbergv Bern Řím Aquila fossa Fosse Angela Ricciardi
30 article
= Návrat Shackletonův. Z Londýna, 14. června. Poručík Shackleton, jenž britskou vlajku posunu! blíže k polu než všichní dosavadní badatelé. vrátil se v sobotu do Anglie a stal se brdinou dne. V interviewech vylíčil již některé nové podrobnosti své cesly. Zajímavo jest mezi jiným, co vyprávěl o vzlýčení britské vlajky. Po celé dny trvala sněhová vichřice, jež nedovolila opustit spací vaky. Panovala zima skoro 40° pod nulou. Kanečně 9. ledna vydal se badatel opět na jih, ale k 10. hod. počala bout znova a Shackleton odhodlal se k návratu. Napřed ještě zatknuli do umrzlé půdy bambusovou tyč, n níž upevnili vlajku, kterou anglická královna k tomu účelu badateli věnovala. Bylo to na 88° 23' jižní šířky. Území bylo jménem anglického krále formálně prohlášeno za britské. Výjev tento byl fotografován. Listina, v níž bylo zabrání území konstatovano, byla zanechána na místě ve válci. Ještě jednou obrátili badatelé zrak k točně a pátrali na obzoru. Nikde neobjevovala se hora v této ledové poušti. Na to vydali se na zpáteční cestu. Kdyby byli měli jen o několik liber zásob více, byl by Šhackleton pře veškeré obtíže dospěl k jižní točně, takto však by musil u dosaženého cíle zemříti hladem. = Po 38 lelech propuštěn z káznice. Z Ř íma. 14. června. Starý brigant Albino Fratta byl včera propuštěn z káznice na Nisitě, kdež ztrávil 38 let. Roku 1870 byl náčelníken velké tlupy lupičů a když byl dopaden, odsouzen k smrti, trest však byl mu změněn v doživotní nucenou práci a nyní byla mu udělena milost. Hodla se odstěhovati do Ameriky. kdež přes svůj vysoký věk doufá ještě dojíti štěstí.
Shackletonův Shackleton Fratt Hodl Londýn Anglie Amerika
31 article Divadlo.
Divadlo. + Z Vídně, 15. června. »Frmdbitt « oznamuje, že dvorní činohra vídeňská přijala tříaktové drama PRaškolnikové od Lróna Biriňského, po- sluchače vídeňské university, který toto drama zro- bil podle znamého románu Dostoje vského: »Zločin trest«, oveřejněného před lety ve večerníku »Nár. Listů«. Hlavní úlohu Raskolnikova hráti bude Kamnz. Podotýkáme, že drama »Raskolnikov«, hrubé spraco- vané (jiným literátem) podle románu Dostojevského, bylo vídeňskou dvorní činohrou sehráno již před mnoha léty a že premiéra dopadla tak ne- šťastně, že žádná reprisa už nenásledovala. + L. V. Čelanský v Paříži. Kapelník p. L. V. Čelanský pozdravil se üpine ze své nervové choroby již koncem měsíce března t. r. a obdržel brzo na to nabídku, aby v Pařiži sestavil celý francouzský per- sonál pro novou komickou opero a operettu v di- vadle »Apollo«, vež jest jedním z největších divadel pařížských a jež k tomu účelu upravil ředitei di- vadla »Gymnase« Alfons Franck. Čelanský sestavil z absolventů pařižské konservatoře 5Očlenný orkestr jehož většina členů dobyla si na konservátoři první cenu. Sbor sestavil 60čienný. Celý personál baletní byl angažován z Londýna. Pro prvni novinku byla vyhlédnuta Leharova »Veselá vdovička«, k níž lext upravili pánové Caillavet a Fiers. Různé narážky na slovanskou národnost černohorskou byly zaměněny narážkami anglickými. Celanskému bylo nabídnuto nastudování télo operetly pro Paříž a rí- zení premiety. Zajímavo je, že nabidka stala se če- skému dirigeniu jen z toho důvodu, že čtyři různé německé operelty, německými dirigenty nastudované a v Paříži v posledníchilelech hrané, úplně propadly.
Biriňský Raskolnikov Dostojevský L V Čelanský Apollo Franck Čelanský Leharův Caillavet Fiers Vídeň Dostoj Paříž Londýn
32 article
(Mezi nimi i »Cikánský baron« a »Netopýr«) Proto s tím větším zájmem sledováno bylo v Pařiži nastu- dování Čelanského. Jak znamo již z jiných listů — úspěch »Veselé vdovičky« byl nade vše očekávání a Čelanský, který dirigoval z paměti, stal se přes noc v Paříži popu- lárním, a orchestr jim sestavený a sehraný čital se okamžitě k nejlepším orkestrům pařižským. Hned mu bylo nabídnuto, aby dir goval prvních 50 předsta- vení, což Čelanský přijal. »Veselá vdovička« hrála se každodenně při vyprodaném domě. Dne 11. června r. skončila jeho smlouva, neboť toho dne dirigoval Čelanský již po padesáté. Celkový přijem divadla za těchto padesát představení byl půl milionu franků. Průměrny příjem jednoho představení 10.000 franků. Jaké popularity si Čelanský v tomto krátkém čase Paříží dobyl, svědčí nejlépe to, že dne 10. června při koncertním matinée řidil orkestr komické opery pařížské v »Troccaderu« (největší sál pařížský). kterýžto koncert pořádán jest každoročně ředitel- stvím komické opery pařížské na dobročinný účel a k jehož účinkování zvaní bývají pouze ti umělci pařížští, kteří jsou toho roku v Paříži nejpopular- 2. šími.
Čelanský Paříž
33 title
Ze soudní sině.
34 article Fiakr sjel do příkopu.
Fiakr sjel do příkopu. (Pře civilní.) Fiakrista Antonín Málek z Malé strany domäbai se soudní cestou na obcí smíchovské náhrady škody v obnosu 142 K a nárok svůj opodstatňoval těmnitu okolnostmi. Kočí Karel Schnabel jel dne 2. července 1908 před půlnocí s jeho fiakrem Královskou třídou na Smichově, kde se prováděla kanalisace. Žalabe tvrdil, že příkop nebyl osvětlen a také ulice nebyla pro vozbu uzavřena. Kočí vjel na příkop a koně spadli do hlobiny. V kočáře seděl vl. rada Alex.
Málek Schnabel Kočí rada Alex
35 article
Baudiss, jemuž se nestala žádná pohroma. Postroje se přetrhaly, kočár poškodil a tím utrpěl fiakrista zmíněnou škodu, jejíž náhradu žádal od obce smíchov- ské, poněvadž stavbu kanalisace prováděla a ona měla veškerá bezpečnostní zařízení opatřit. Zástupee žalované obce p. dr. Steiner uvedl, že nešlo tu o provádění uliční stoky, nýbrž o přípojku vodovodní k domu č. 536, kterou prováděl majitel domu. Ostatně různé práce pouliční zadává obecní výbor soukro- mým podnikatelům, kteří jsou za všechna opatření při stavbách zodpovědni. Namitá se tudiž nedostatek pasivní legitimace. Ostatně před příkopem byl na 1 metr vysoko nához a ulice byla dostatečně osvě- tlena žárovkami. Okresní soud na Smíchově po proj vedeném výslechu svědků žalobu fiakristy zam tt žalobce uznal povinným k náhradě útrat v obnosu 90 K 88 b. V důvodech sděleno, že dle § 1295 vš. z. o. jest povinen nahradit škodu ten, kdo svou vinou ji způ- sobil. Výslechem svědků však se zjistilo, že obci ne- může se vina nějaka přisuzovali, nýbrž podnikateli stavby. Není žádného positivního předpisu, klerý by ukládal obci povinnost ručiti za škodlivé následky opomenutí, jehož by se dopustil stavbuvedoucí sa- mostatný, ku provedení prací obcí zjednaný podni- katel. Naopak, že povinnost opatření bezpečnostníeh přísluší vykonati stavbyvedoucímu a nikoli staveb- níku, vyplývá z ustanovení § 45. 3) stav. řádu pro Prahu. Ostatně kočí při průměrné opatrnosti moh viděti překážku na cestě. Žalobce z rozsudku se odvolal, ale zemský ape- lační soud za předsednictví p. vrch. rady Maýra od- volaní zamít! z důvodů, uvedených v rozsudku prvního soudce.
Baudiss doktor Steiner Maýr Praha okresní soud na Smíchov
36 article Poslední zprávy
Poslední zprávy Jenom rozpočet. Z Vídně, 15. června. Slovanská jednota jest odhodlána nejpevněji, kromě rozpočtu nepřipustiti projednání žádný ch jiných předloh vládních. Dlužnose nadlti, že také pevnou zůstane. Uherská krise. Z Pešti, 15. června. Zpráva, že hr. Štěpán Tisza sejde se s následníkem trůnu na honech u hr. Černína, se hr. Tiszou samým co nejroz- hodněji vyvracl.
Štěpán Tisza Vídeň Pešť Černín
37 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. X Dopis z Kocourkova z. 1829 o nošení převe- likých ženských klobouků. Ve sbírce Lžive pravdy uveřejnil V. R. Kramerius škádlivý dopis z Kocour- kova: Poněvadž nyní i papír ze slámy se dělá a tudy veliké množství jí se spotřebuje, tedy náš slav- ný představený rozkázal, aby ona zbytečná a pří- lišná nádhernost, totiž nošení převelikých slamě- ných klobouků, jež krásotinky zdejší jako přenáram- né ošatky a krajáče na hlavách nosejí, zame- zena byla; podobné klobouky pro ženské mají se bu- doucně velmi malé zhotovovati a tudy se může množství slámy uspořiti. Která by se tomu protivila a s tak velikým slaměným přístřeším zastižena byla, bude bez milosti notnou pokutou trestána. Příčina takového rozkazu má býti neštěstí, které se zde při- hodilo, když jeden zdejší vozka, táhna své nedomrlé herky ke kováři, musil se pozastaviti. V tom tde manželka zdejšího městského básníře paní Kostliv- cová, na hlavě slaměný klobouk, pod bradou uvé- bne vsinla
Kocourkův Kramerius Kocour Kostliv