ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f1991fb0-8d70-11dc-814d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 71, person 107, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
slvoěiaveen n
3 masthead
alebrn
4 masthead
V Praze, v úterý 15. června. 1909.
Praha
5 masthead
lavoon delavnoilosotedlta i
6 masthead
Číslo 163.
7 masthead
nelsbr
8 article
Naranni a večerní listy předplácl se v Praze v administranit na měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt lsta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou: o 5t5 na měsie. na čtvrt ieta . . . . 7 K enh vo filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 80 h Poštou: na měsle. . . . . . S K 20 na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na mě na čtrrt isia . . . . k o
Praha
9 article
án sid ny ob páin del aom ,obbog zor bl .inno sěinau plnl
10 article
loten ld brel nae tobiv nčněn
12 article
V drobném prodejie ranni čislo o sobě . . za 9h večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní číslo večerní . . . . . . 5h lnaeráty platí se hotově napřed Předpluceni a inasrty přijímu sdmnistrace v Marianské ul., a Tar nacházají se taš redakce, tiskárna a sxpodice „Národních Listů“ Rukoplay se nevracsjí.
Tara
14 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,z
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,z Jak si vláda koupila hlasy italských poslanců Z Vídně, 15. června. Jeho Excejlence mi- nistr práv dr. Hochenburger dává státním zastu- pilelstvem pražským vyvraceti oficielně naše zprávy o tom, jak odměněni byli Vlachové a posl. Stark za hlaso- vání svoje proti návrhům dra. Šusteršiče dnes týden konáné. 1s st Užil k tomu § 19. hisk. zák. a p. Morsladta. Kdyby se timto sparátem daly zprovoditi se světa všechny zprávy, také pravdy a příhody některému dočasném kabinetu nepříjemné, to by se to nějak pěkně vládlol
doktor Hochenburger Vlach Stark Morsladt Vídeň
15 article Mohli bychom se těšíti starou zkušenoslí,
Mohli bychom se těšíti starou zkušenoslí, že čim rozhodněji se něja ké faktum vládou vyvrací, tím pod- statnější jest zpráva o něm, ale nepotřebujéme takové útěchy. Nám dostačí kon- statovati: noviny vídeňské oznámily, že bylo zastaveno vyšetřování proti vla ským posluchačům vysokých ško vldeňských pro násilnosti a střelbu z r- volverů na vídeňské universitě, a to právě den po hlasování onom — patrné podle kupecké zásady: napřed zboží a potom pe- ní ze. Nejsme také vůbec povinni někomu sdě- lovat, odkud máme nějakou zprávu, tudiž také nikoli, odkud jsme zvěděli, co do- stali Vlachové za to, že všich n položili 8. t. m. své votum pro vládu. V mimořádném a ojedinělém tomto případě nerozpakujeme se tak učiniti. Byli to vlaští poslanci sami, kteří zá- stupcům několika žurnálů ve středu dne 9.t. m. o polednách ve velkém vestibulu parlament- nlho paláce pověděli nepokrytě, co se slalo s vlašskými studenty n že jest to část honoráře za jejich hlasování včerejší. hn Dodáváme ještě, že za druhou část hono- ráře udali lokální dráhu v Trident- sku a nebojíme se, že ministr železnic dr Wrba požádá p. Morstadta, aby také to t tvrzení vyvracel § 19. tisk. zák. Tolik, pokud se týče Vlachů. Pokud jde pak o pana Starka, který od pátku 4. t. m. do úterka 8. t. m. ze zuřivého odpůrce vlád se proměnil vjejího zastance, platí přísloví: »Qui vivra verra!« (Kdo se do- žije, uvídl.) Neprovozujeme politiku kuloárovou Kdybychom ji pěstovali, mohli bychom vypra- vovati zcela jiné a pikantnější po- drobnosti o p. Hochenburgrov a leckterém jeho kolegovi, pikantnosti ovšem poltické — než toto jsme byli povinni postavit na jisto ve příčině hlasování o návrzích dra.
Vlach Morstadt Starek Trident
16 article
Šusteršiče, protože neustále se hlásá, že ny- nější vláda také potud se liší od minulých vlád, že za hlasy a za hlasování ne dává nic a také ještě z toho důvodu, aby- chom ukázali, jak 11čenou byla l ho- stejnost, se kterou bylo stále opakováno že p. dru. Biliňskému pranic na tom nezáležl jak dopadne hlasování o koncesi, klerou da maďerskému družstvu k založení zemědělské banky agrární pro Bosnu a Harcegovinu. Kupování hlasů pro vládu v rozpočtové debatě Z Vídně, 15. června. Regentem v posla- necké snémovně jest čas. Čas absolutní a čn relativní. Do 25. t. m. musi býti a bude schválen řádný rozpočet na rok 1909 touto sněmovnou a pro jednollivé strany, ba pro jednotlivé poslance konlingentuje se čas k mlu- vení o jednotlivostech budželu toho a tím vše- obecné politice eislajtánské. Devět minut na vlas povoleno jednomu poslanci a řečníku, což násobeno 516 členy sněmovny, dá 77 4 hodiny V této době může mluvíti tohk poslanců, kol jich bude chtiti, ale po této době mus býti odhlasován rozpočet. Pro tří člennou skupinu poslanců, kteři nenáležejí k žádnému svazu, pro dra. K ura n diu, dra
Bosna Vídeň
17 article
Hocka a dra. Ofnera jest vymezeno do- hromady 27 minut. Protože chtějí dva poslanet z této skupiny mluviti: dr. Hock i dr. Ofner, připadá ledy na každěho z nieh 134 minuty. Na pětičlennou skupřnu posl. V asil ka 45 minut. Tu však pozbývá celá věc stránky humoristické a nabývá řázu vážného, pdvážli- vého, nebezpečného a korupčního. Docela bez obslu napovidá se v »N. Fr. Pr.«, že poslancům skupin mimovládních, zvláště skupině Vasilkově a sionislů, přidá se čas k mluvení vládním stranám vyměřený, ale nikoli zadar mo, nýbržmusí za to hlasovati pro vlád a pro rozpočet. Jak vidno, kupují se hlasy a prodává se čas. Pan Mor- stadta p. Hochenburger ať si to spraví s»N. Fr. Pr.« l nn o O vlašské fakultě právnické. Z Vidně, 15. června. Německo-nacio- nálni svaz rokoval o sídle vlašské fakully právnické. Mnoho řečníků vyslovilo se pro Terst, ale usnesení nestalo se žádné. Linecká studující mládež s chrpami. Z Vídně, 15. června. »N. Fr. Pr « telegra- fují z Lince: Zemská školní rada hor- norakouská vydala výnos, který způso- bil v německo-liberálních kruzíeh velikou nevoli a to všem ředitelům a profesorským sborům státních gymnasií v Linci. Praví se ve výnosu tom, že při poslední produkci tělo- cvičné skoro vsichni žáci měl chrpy, což jako důkaz protidynastického smý. šlení, za který tento odznak musí býti pokládan. způsobilo všeobecné rozhořčení.
Hocek Ofner Hock doktor Vasilkův Francie Terst Vídeň vlašský fakulta
18 article
Oslava bitvy u Solferina. Z Vídně, 15. června. »Zeit« oznamuje, že 24. t. m. slaveno bude 501 eté výroč bitvy u Solferina, ve které bar. Fejer vary, lenkráte setník generšlního štábu, s vyznamenal do té míry, že byl mu udělen řád cisařovny Marie Terezie. Císář hodlá nyní jme- novaného dne poslednímu rytíci toholo řádu vůbec uděliti nějakou zvláštní poct u. ar Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. června. (K. k.) »Wien. Zlg.e oznamuje: Císař jmenoval rozhodnlitím ze dne 13. června t. r. minislerského radu v mini- sterstvu obchodu Ant. Dellesa, pověřeného správou námořního úřadu, presidentem námoř- ního úřadu a za té přiležitosti povolil, aby zmíněný byl vřadén ad personam do IV. hod nostní třídy státních úřadníků. — Cisař schválil na základě návrhu, podaného ministrem záležitost zahraničních rozhodnutím ze dne 18. května, aby konsul Aristoteles Petrovič byl povolán ke správě konsulátu v Alexandrii, konsul Ladi- slav Györgyei ke správě konsulátu v Miláně a konsul dr. Junius ryl. Puseariu ke správ generálního konsulátu v Moskvě. — Císař pro- půjčil konsulům Ladislavu Györgyeiovi dru. Juniu ryt. šl. Puscariovi titul gene- rálního konsula druhé třídy. — Miinis tr ob chodu jmenoval poštovní komisaře Josef Hořejšího a Aloisa Hammersa ck v Praze poštovními tajemníky. — Mini s tr spravedlnosti přeložil notáře dra. Václ.
Marie Terezia Antonín Cisař Aristoteles Petrovič doktor Junius Györgyei Josef hořejší Hammersa Min Václ Vídeň Wien Alexandrie Milán Moskva Praha
19 article
Macha v Čáslavi do Ždáru a Frant. Linhu ve Žďáru do Cáslavi. Pruský prino Jindřich ve Vídni. Z Vídně, 15. června. (K. k.) Císař přija v 11 hodin dopoledne prince Jindřicha Pruského ve zvláštním slyšeni. Brněnská obchodní komora o zvýšení daně z lihu. Z Brna, 15. června. (K. k.) S poukazem n veliké škody, které by pro rakouské lihovarnictv vznikly z mimořádného zvýšení lihové daně. obrátila se brněnská obchodní a živnostenská komöra na ministerstvo financí s požadavkem, aby aspoň v podrobných ustanoveních zákona o daní lihové byly poskytnuty nejmožnější úlevy průmyslovým lihovarům a rafineriím. Komora přimlouvala se zvláště za to, aby stálá vý- vozní premie se zřetelem na silnou soutěž, s kterou se rakouské lihovarnictví setkává na
Mach František Linha Jindřich Jindřich pruský Čáslav Ždár Vídeň Brno
20 article
cizozemských trzích, byla zvý šena ze 7 na 10 h, dále aby lhůta čekací byla prodloužena ze 4 na 6 měsíců a aby při hotovém placení bylo zachováno poskytované skonto, které podle usta- novení předlohy má býti odstraněno. Komora obrátila se dále proti fakultativnímu nezdanění exkontingentů, kteréž je obsaženo v přechodných ustanoveních a je způ- sobilé, aby na čas poškodilo spotřebu rakou- ského lihu ve prospěch uherské výroby. Dále bylo naznačeno, že jest nutno, aby z ostřena byla zvláštní ustanovení pro kotlové palírny, jimiž se nadmíru podpo- 1ne ruje výroba lihu z ovoce. be Paní Vladová obdržela milost. Z Pešti, 15. června. Choti řišského poslance rumunského Vlada, která odsouzena byla pro pobuřování k jednoměsíč- nímu vězení, udělena k návrhu ministra práv milost. Paní Vladová — jak ještě povědomo — při zkouškách ve škole vyslovila se p rot vyučováni maďarštině a byla po- stavena předsoud. Byla první ženou, která potrestána byla pro pobuřování stálním vězením a nastoupiti měla trest již v nejbližších dnech. Odsouzení této dámy bylo také spolu- přičinou, proč lékaři z království rumunského zdráhali se obeslati lékařský kongres v Pešti. Bánova objíždka.
Vladová Vlad Pešť
21 article
Z Oseka, 14. června. (K. k.) Uher tel. kor kanc. oznamuje: Bán bar. Rauch přibyl dnes dopoledne do Požegy a byl slavnostně uvitán V poledne přijal bán četné deputace a súčestní se pak banketu, na jeho počest uspořádaného Ke schůzi rnského cara s německým císařem Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) »Petr lel. ag « oznamuje: »Rossije« pravi v dnešním úvodniku: Není po prvé, co cisařský zástupee sousední moenosti navštivi ruského mocnáte jenž je s nim spojen páskami dlouhých nen- chvějných vzlahů přatelských a nynější návštěv J. V. jest předevšim novým článkem, jenž po- měr ten upevňuje. Před dvěma měsíci potvrdil jsme prohlásení »Nordd. AlÍg. Zgu.« o tom. že v otázce Bosny a Hercegoviny neproneslo Německo proti Rusku žádných výhrůžek a že se obrálilo na nás se svým sprostředkovacím návrhem ve formě nejpřátelštější. Rovněž mů žeme vyšloviti nejáplnější sonhlas, že schůzka obou císařů za účelem přátelské výměny názoru neznamená z ádné zmény v zákla dnli ch rysech politiky evropské a že jenom poukazuje na to, že oba mocnáři jako dřive i nyní chtějí zachovati své osobní vztahya dobrou shodu mezi svými říšemi. Rusko má v Německu vysoce kulturního sou- seda, s kterým má mnohostranné styky a s kte- rým si přeje žíti v přátelství a miru na základě vzájemného porozumění a úcty před vzájemnými právy a národními ideály. Jsme, konči list, úplně přesvědčeni, že s chů z ka našeho panovníka s císařem Vilé- mem tyto styky upevní a v souhlas se vznešenou nejvyšší hlavou říše našl vítáme jeho vysokého hostě naším ruským pozdravem
Rauch Petr Osek Uhry Požeg Petrohrad Bosna Hercegovina Německo Rusko
22 article
Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) Řlšská duma přijala ve druhém a třetím čtení osnovu zákona o svobodě víry se změnou navrženou okťabristy, dle které má býti dovoleno přestoupiti z kře- sťanského vyznání k vyznání ne- křesťanskému a prohlásiti se be vyznání, ačkoli předseda ministerstva Stoly- pin v delší řeči se nedávno vyslovil proti télo změně. Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 14. června. (K. k.) Sněmovna zamitla 310 hlasy proti 247 priorilu návrhu Ber- teauxova ve přiěmně stanoviska, které zaujala vláda před senátem v otazce sítarobního zaopatření úřadníků železni čních. Vláda vyslovila se proti tomuto návrhu. Na to vyslovila sněmovna 321 hlasy proti 93 vlád důvěru.
Petrohrad Paříž ministerstvo stůlpin zákon o svoboda
23 article
Zastavené stihání dvou ruských uprchliků ve Francii. Z Paříže, 15. června. (K. k.) Jak s z Nizzy sděluje, bylo zastaveno vyšetřování, za- hájené u přiležitosti cesty presidenta Falhěresa proti dvěma ruským uprchlíkům, studujícímu Meitusovi a pianistovi Terspovi pro zamýšlený prý nihilistický atentát. Angličti duchovní v Německu. Z Postupimi, 14. června. (K. k) Gí s a Vilém přjímaje anglické du chovní, pronesl proslov, v klerém vyslovil naději, že se svou návštěvou v Německo, kterouž splácejí loňskou návštěvu německých duchovních v Anglii, jsou spokojeni a že shledávají německý národ neméně pohostinským než němečtí duchovní Angličany. Císař chová bezpečnou naději, že návštéva přispěje k tomu, aby dobrá vůle mez oběma přibuznými národy byla podporována. Kretská olázka. Z Paříže, 15. června. »Temps« dovídá se že děje se tajné vyjednávání mez Tureckem a Řeckem, které jest ochotno zaplatiti 15 mil. za Krétu. Turecko v šlak žádá 35 mil. frank. Z Berlina, 15. června. Z Cařihradu telegra- fují „Tagblattu“ v záležitosti krétské: Proslýcha se, že Anglie své vojsko z Kréty ne- odvolá. Jaké zaujme stanovisko v záležitost této R asko, není ještě rozhodnuto
Falhěresa Meitus Tersp Vilém Angličan Francie Paříž Nizza Německo Postupim Anglie Turecko Řecko Kréta Berlín Cařihrad
24 article
Zprávy z Cařihradu Z Cařihradu, 14. června. (K. k.) Vrchn obřadník Galib paša odjede s tajemníkem ve středu do Říma, aby oznámil papež nastolení sultána. Z Cařihradu, 15. června. (K. k.) Úřadn list oznamuje, že ve vilajetu adanském jest klid. Doposud bylo tam zatčeno 412 mohamedánů a 124 nemohamedánů Z Cařihradu, 15. června (K. k.) »Iiuihad«, orgán kabinetu, sděluje, že Řecko zaslale velmocem nótu, ve které si stěžu je do aktivních opatření Turecka proti Řécku. Opis nóty byl zaslán Portě. Z Cařihradu, 15. června. (K. k.) Jaks proslýchá, vykoná sultán po zejtřku u příleži- tosti jizdy do továrny na koberce kterou podnikne v průvodu všech princů a vel kého vezíra, prohlidku loďstva shromážděného za tím účelem u ostrovů Prineových.
Iiuihad Prineový Cařihrad Řím Řecko Turecko
25 article
Terorismus v tureckém parlamentě. Také mladistvý ještě turecký parlament má již bouře, prováděné zcela dle západoevropské ho vzoru. Je vidno, že jsou Turci velmi učelivi a že si dovedou velmi lehce osvojovati mravy či, lépe řečeno, nemravy nenáviděného jinak zá padu. Teprve několik měsíců čítá parlament na Zlatém rohu, ale už se pomalu vyrovnává říš- ským radám a zastupitelstvům, jež se čas p čase prohlašují už za — přežilé. V poslední schůzi tureckého parlamentu udály se bouřlivé výjevy, za něž by se ani ví- deňská říšská rada styděti nemusila. Poslanee Mustafa podal návrh, aby v osmanské říši zave- deno bylo evropské čítání hodin, rozdělení dne na dvakráte 12 hodin a udávání času dle toho. Slovu „evropské“ se navrhovatel z opatrnosti vyhnul a mluvil jenom o počítání hodin dle pravé doby polední. Ale navzdor tomu spustili hodžové, kteří jsou členy sněmovny, zuřivý od- por proti Mustafovu návrhu, prohlašujíce pokus o zavedení rozumného dělení času za „zradu na víře“ a hrubé „porušení šeriatu“. Kromě hodžů mluvil také konservativní Řek Boskios proti Mustafovu návrhu. President Achmed Riza dal o návrhu hlasovati pozvednutím rukoul Když se zjevným stalo, že pro návrh hlasuje většina sněmovny, spustili hodžové ohlušující řev a hnali útokem na předsednickou tribunu. President touto vřavou zaražen nařídil, aby se hlasovalo znovu a to odevzdáním listků. Ale zu řivá oposice zmařila jeho záměr tím, že pro Mu- stafův návrh hlasujícím poslancům bílé lístky násilně z rukou trhala a je ničila. Vřava, prová- zená nepokojem všeho druhu, tahanici, mačka- nici a osobním zápolením, dostoupila vrcholu president nemoha žádným způsobem klid zjed
Mustafa Mustafův Řek Boskios Achmed Riza Turec sněmovna
26 article
nati, opustil zasedací síň na znamení, že schůze je přerušena nebo skončena. Mustafův návrh tedy navzdor většině padl a lze říci, že také v tureckém parlamentě již terorismus slavnostní vjezd slavil. Bude-li cařihradská sněmovna takto pokračovati, dospěje brzo asi k úplné — zra- losti.
Mustafův cařihradský sněmovna
27 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 159.) átho Ve Vídní, 15. června. lovo spn (Zvláštní jeleť. zpr. » Nár. Listů e. Finanční předlohy dr a. Bilin- ského byly dnes o 1. hodině s poledne po trojhodinné rozpravě příká zány zvlášt- nimu 52 člennému výboru, který se teprve zvolí. Podle jednacího rádu musí každá vládní předloha býti přidělenz výboru. Pro před- lohy Biliňského navrhl předseda kola polského dr. Glabiúski zvláštní výbor. Kdy předlohy ty vráti se z výboru, v jaké formě a za kterého ministra finaneí — to jsou otázky, na kleré nemůže dáti odpo- věď nikdo. Posl. Choc, posoudiv obsah těchto předloh pojednal o stanovisku své stran k ministru dru. Žáčkovi způ so- bem velmi prudkým a prohlásil, že jeho strana pracovati bude nejen k pádu finan- čních předloh, nýbrž také k pádu celé vlády.
doktor Glabiúski Posl Choc Žáček Vídeň Bilin poslanecký sněmovna doktor a
28 article
Bývalý ministr pro veřejné práce dr. Gess- mann prohlásil, že sanace zemských finaneí, jak jest drem. Biliňským navržena, jest pro stranu křesťansko-soci- ální naprosto nepřijatelnou a dodal, že by Rakousko ve přičině sanace zemských financi vůbec bylo již dále, kdyby v Čechách byl zemský sněm řádně pracující. Sofvaže byl tato slova pověděl, upadl chef generálního štábu ktesťanskosociální strany v chybu, ze které již nevybředl. Tvrdil totiž ustavičně, že nedělnost sněmu českého jednak a válkou česko-německou jinak jsme vinni jenom my Čechove a vznášel sppel k dohodě a povolnosti j enom na rzši adresu Pan dr. Gessmann — jak vídno — měl poslání velmi pochy bené. Po- sledním řečníkem byl sociální demokrat dr Karel Renner. Posl. Kalina odůvodňoval na to svůj pil- ný návrh, vyzývající vládu, aby podala po- slanecké sněmovně osnovu ústavy bosen- sko-hercegovské dřive, než předložena bude k sankci. Navrhovatel netajil, že má tím býti vykonán nátlak na vládu i pokud se týče obsahu ústavy té, i pokud se týče doby jejího podání.
doktor Gess Čechov Gessmann Renner Posl Kalina Rakousko Čechy
29 article
Z Vídně, 15. června. (K. k.)
Vídeň
30 article
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi o 10. hod 20 min. Nově zvolený posl. Wastian skládá slib. Návrhy podali poslanci: Prof. dr. Redlich a soudr. ve příčině dosazení mimořádné císařské komise, jež by po- dala návrhy o reformě veškeré vnitřní finanění a železniční správy státní; — E. šl. Stransky ve příčině novely k zákonu o pojištování úřadníků soukromých. Posl. Kalina a soudr. podali pilný návrh v příčině předložení osnovy ústavy bosen- sko-hercegovskě. Předseda sděluje, že navrhovatel prohlásil, že. předpokládaje souhlas sněmovny, svoluje, aby ná- vrh ten byl projednáván teprve po vy- řízení debaty o předloze finanění. Přechází se pak k jednacímu pořadu. P volbách do výborů pokračuje se v prvním čtení před- lohy finanční. Posl. Choc protestuje — napřed česky — proti tomu, že řeči, ve sněmovně česky pronesené, nejsou protokolovány. Německy pak prohlašuje, že také jeho skupina jest co nejrozhodněji proti finančnímu plánu. Poslanci čeští nemohou připustiti zvýšení da- ně pivní, jež by mělo za následek zdražení potřebné potraviny, ohrožení živnosti hostinskě. poškození menších pivovarů, jeji ch zřízenců a dělníků a též zhoršení jakosti piva. V tom je také viděti pravou vídeňskou politiku, že dobrá piva česká mají býti zdražena, aby špatným pivům vídeňským a dolnorakouským bylo umožněno s nimi soutěžiti. Zvýšení daně pivní zmenšilo
doktor Pattai profesor Redlich Posl Choc Německo
31 article Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny. zlontei Iistorie děkabristů. h o V Petrohradě vyšlo minulý měsíc veliké vážné historické dílo, V. I. Semevské h »Politické a sociiální ideje dě- kabristů«. Několik ukázek z veliké práce otisknuto bylo již porůznu v různých žurnátech a sbornieích, a již tenkrát budily pozornost respekt k neobyčejně bohatému materiálu z vážně epochy historické a k přísné objektiv- nosti autorově. Nyní, když dějepisně dílo, práce mnoha let, vyšlo jako uzavřený celek, příjat bylo odbornými kruhy hidioríckými i vším lite- rárním a publicistickým světem se všestranným uznáním. Kniha líčí s potřebnou šířkou a podrob- ností celou historii politického spiknutí, jehož účelem bylo po smrti cara Alexandra I (r. 1825) prohlásiti velkoknižele Konstantina (proti Miku láši I.) za panovníka, a provésti převrat státní prohlášením ústavy dle vzoru švýcarského, nebo Států severoamerických. »Děkabristé« — zákla- datelé, účastníci a vůdcové tohoto prosincového povstání — měli mezi sobou celou řadu lidi vynikajících a osvicených, ale také politických romantikův a blouznivců, několik znamenitýeh učenců a přimých stoupenců francouzských encyklepaedistů, ale také řadu jenom kariéristo, prostých »plhavců, a »řianých« dustojníků.- Krátce před ruskými Vánocemi v prosine
Konstantinos Petrohrad Vánoce
32 article
r. 1825 vypuklo v Petrohradě vojenské povatání »děkabristy« zosnované, ale záhy potlačeno mocí, a všichni téměř strůjeové spiknuti — kolem 125 — poslaveni před soud. 5 hlavníe vůdců oběseno, na 120 jich vypovězeno do Si- bíře, odkudž se po plných 30 letech, po amnesti cara Alexandra II., z převážně miadých a kve toucích svého času lidí vrátila nazpět — šestina. Tuto společnost »děkabristů« ličí práve V. I Semevskij ve svojí znamenité knize její vznik a vzrůstání, politické a sociální ideje. které ovládaly a spojovaly společnost tak různo- rodou, nastejného vzdělání a nestejných ambiei. Zásluhou historika jest, že neváhal definitivně pohřblti různé legendy, které za desitileji se utvořily kolem celého hnutí »dékabristův« jednotlivých jeho hrdin. Zvlášť přehnané skre- slování jednotlivých osobnosti zamazil pro přiště a na vždy Semevskij svojí znamenitou přrací vedla jej pouze historická pravda, přísná a ne- úklonná. Zároveň ukazuje hislorické dílo Se- mevskéko, že téměř všecka sociálně-politická hnuti pozdější na Rusi a proudy reformní které se vynořovaly, svoje začátky braly z »dě- kabristů«. slbedlobera ob nonibu suroe Záhřebský zemský hudebn spolek se usnesl přeměniti svůj ústav v hu- debnl-konservatoř, která bude první v Chorvatsku. S tímto usnesením souvisí rozhodnuti o znovuzřízen! opery př zemském a Národním divadle chorvatském v
Semevskij Petrohrad Rus Chorvatsko národní divadlo chorvatský
33 article Záhrebě. Řediielem konservatoře stane se
Záhrebě. Řediielem konservatoře stane se dirigent opery Nikola Fsller, vynikajíe hudebník, který konal svoje studia i v Prazea v Paříži. Obecní zastupitelstvo záhřebské povo- lilo na hudební konservatoř roční subvenci 9ab a ire e 50.000 K Maeterlinekův »Modrý pták«, klerého nejdřív vypravilo moskevské Umělecké di- vadlo, měl teprve nedávno svojí premiéru — celkem vlažnou — v Londýně a v příšti saisoně zimní dostane se na scénu i v Pa- řižl. V Krakově utvořil se již komitét, klerý obstará po převezení oslatků Heleny Mo d- zejewské z Ameriky do jejího rodiště, kteréžto akce zahájení jsme již svého času re- ferovali, slavné pohřební ceremonie v Krakově. Předsedou komitétu jest dramutík Zygmu Sarnecki, zakladatel polského divadla v Lu blIně, býv. ředitel divadla poznaňského. Po- hřeb určen jest na den 17. června.
Fsller Helena blina Paříž Londýn Krakov Amerika divadlo poznaňský
34 article Různé zprávy.
Různé zprávy. pte. Následnici trůnu v Evropě. Jako nejmladšl, ale nikoli jediné nemluvně vstoupila korunní princezna Juliana Hollandská do kruhu dědiců trůnu. Věkem je této dědičné princezně rodu oraňskonassavského nejbližs Spauělský dědie trůnu don Alfonso, prine Astur- ský, jemuž bylo v květnu dvě léta. Po něm následuje dědičný prine Jan Leopold Sasko- kobursko gothský, jenž dosáhne 2. srpna věku 3 let a dále přjdou: dědičný velkověvoda Ji
Hollandská Alfonso Jan Leopold Saska Evropa
35 article
Hessenský s 3 lety, ftalský korunní prine Hum- bert, prine Piemontský se 4, ruský velkokniže následník Alexej s 5, korunní prine norský Olať s 6, dědičný prine Arnošt z Lippe se 7 dědičný prine Jiří Moric Sasko altenburský n panni s 9 lety věku. Je tedy mezi čekateli evropských trůnu celkem 9, kteří nedosáhli ještě 10 let. V dru- hém desitileui věku nalézají se 12letý dědičný velkověvoda Mikuláš Oldenburský, 13letý dě- dičný prine Josias z Waldecku a Pyrmontu 14letá dědičná velkovévodkyně Marie z Luxem burgu, 15letý korunní prine bulharský Boris 16lelý korunní prine saský Jiti. Do třetí desítky let přechůzí 20letý korunn prine srbský Alexandr, dále sem náležejí 26letý korunní prine švědský, stejně starý dědičný prine Adolf ze Schaumburg Lippe a německý korunní prine Vilém, kterému bylo v květnu 27 let, jakož i jen o několik neděl starší velko vévoda Adolf Bedřích Meklehburskostřelický. N to přicházíme po malém skoku 7 let k. belgi ckému prinei Mlbertovi, jemuž jsou 34 leta pak následují dědičný prine černohorský Danilo. dědičný prine monacký Louis a dánský korunnt prine Kristian, jimž je 38 let. vnrnre Čiyřicíiku překročili 41lelý korunní prine řecký Konstantin, 42letý prine Max Badenský. portugalský infant Alfonso, vévoda z Oporta. rumunský prine Ferdinand a prine Walesský. jimž jsou 43 léta, rakousko-uherský následník arcivévoda František Ferdinand s 45 lety, dědi schiwarzburského dvojiho knížectví Sondorhau- oli
Alexej Arnošt Lippe Jiří Moric Mikuláš oldenburský Pyrmont Marie Lux Boris Alexandr Adolf Vilém Adolf Bedře Kristian Konstantin Max badenský Alfonso Ferdinand František Ferdinand Huma Waldeck Louis Oporto
36 article
senu a Rudostadtu 48letý prine Sizzo a stejné starý prine Eduard z Anhaltu. Abrahamovin dosáhli již dědičný prine Jin- dřich XXVII. z Reussu, jenž jest ve starší i mladší linii knižectví Reussu nejbližším dědič- ným agnátem a překročil padesátku loni v li- stopadu, 51letý turecký prine Jussuf Izzeddin effendi, jenž se nyní, po nastoupení svého strýce, sultána Mohameda V. na trůn pokládá za ná- sledníka v říši osmanské, brunšvický regent, věvoda Jan Albrecht Meklenburský, jenž musí býti pokládán za případného nástupce svého bezdětného synovce velkověvodý Bedřiéha Fran- tiška IV. Meklenbursko zvěřínského, 55letý prine Vilém Saskovýmarský, jenž se nalezá ve stejném poměru ke svému synovei velkovévodoví Vilému Arnoštovi a konečně 58letý dědičný prine Bernard Sasko meiningenský. Nejstarší následníky trůnu mají však obě velká jihoněmecká království, Virtemberskoa Bavory. Virtemberskému trůnu stoji nejblíže vévoda Filip Virtemberský, hlava katolické vé- vodské linie, poněvadž král Vilém II. má jen jedinou dceru, kněžnu Pavlinu z Wiedu; a vé- voda Filip, jehož matka byla dcerou Ludvik Filipa, krále Francouzů, narodil se 30. červenee 1838 na zámku Neuilly u Paříže, takže brzy dosáhne 71. roku. Kdyby pak nyní zemřel ne- mocný král bavorský Oito, připadla by koruna Wittelsbachů jeho strýci, prinei-regentovi Luit- poldovi, jenž jako 88letý je seniorem všech evropských knižat
Abrahamovin Jin Jan Albrecht meklenburský Saskovýmarský Vilém Arnošt Saska Virtembersko Virtemberský Vilém II Filip Ludvik Francouz Anhalt Reuss Meklenbursko Neuilly Paříž sultán Mohamed V Wied