1
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v úterý 15. června. 1909.
Praha
5
masthead
lavoon delavnoilosotedlta i
8
article
Naranni a večerní listy
předplácl se
v Praze v administranit
na měsie. . . . . . 2 K —
na čtvrt lsta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškou: o
5t5
na měsie.
na čtvrt ieta . . . . 7 K enh
vo filiálkách
na měslo. . . . . . 2 K 80 h
Poštou:
na měsle. . . . . . S K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvoji zásilkou
na mě
na čtrrt isia . . . . k o
Praha
9
article
án sid ny ob páin
del aom ,obbog zor
bl .inno sěinau plnl
10
article
loten ld brel nae
tobiv nčněn
12
article
V drobném prodejie
ranni čislo o sobě . . za 9h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní číslo
večerní
. . . . . . 5h
lnaeráty
platí se hotově napřed
Předpluceni a inasrty přijímu
sdmnistrace v Marianské ul., a
Tar nacházají se taš
redakce, tiskárna a sxpodice
„Národních Listů“
Rukoplay se nevracsjí.
Tara
14
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,z
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,z
Jak si vláda koupila hlasy italských poslanců
Z Vídně, 15. června. Jeho Excejlence mi-
nistr práv dr. Hochenburger dává státním zastu-
pilelstvem pražským vyvraceti oficielně naše
zprávy o tom, jak odměněni byli
Vlachové a posl. Stark za hlaso-
vání svoje proti návrhům dra.
Šusteršiče dnes týden konáné. 1s st
Užil k tomu § 19. hisk. zák. a p. Morsladta.
Kdyby se timto sparátem daly zprovoditi se
světa všechny zprávy, také pravdy a
příhody některému dočasném
kabinetu nepříjemné, to by se to
nějak pěkně vládlol
doktor
Hochenburger
Vlach
Stark
Morsladt
Vídeň
15
article
Mohli bychom se těšíti starou zkušenoslí,
Mohli bychom se těšíti starou zkušenoslí,
že čim rozhodněji se něja ké
faktum vládou vyvrací, tím pod-
statnější jest zpráva o něm, ale
nepotřebujéme takové útěchy. Nám dostačí kon-
statovati: noviny vídeňské oznámily, že bylo
zastaveno vyšetřování proti vla
ským posluchačům vysokých ško
vldeňských pro násilnosti a střelbu z r-
volverů na vídeňské universitě, a to právě den
po hlasování onom — patrné podle kupecké
zásady: napřed zboží a potom pe-
ní ze.
Nejsme také vůbec povinni někomu sdě-
lovat, odkud máme nějakou zprávu,
tudiž také nikoli, odkud jsme zvěděli, co do-
stali Vlachové za to, že všich n
položili 8. t. m. své votum pro
vládu. V mimořádném a ojedinělém tomto
případě nerozpakujeme se tak učiniti. Byli
to vlaští poslanci sami, kteří zá-
stupcům několika žurnálů ve středu dne 9.t.
m. o polednách ve velkém vestibulu parlament-
nlho paláce pověděli nepokrytě, co
se slalo s vlašskými studenty
n že jest to část honoráře za jejich
hlasování včerejší. hn
Dodáváme ještě, že za druhou část hono-
ráře udali lokální dráhu v Trident-
sku a nebojíme se, že ministr železnic dr
Wrba požádá p. Morstadta, aby také to t
tvrzení vyvracel § 19. tisk. zák. Tolik,
pokud se týče Vlachů. Pokud jde pak o pana
Starka, který od pátku 4. t. m. do úterka
8. t. m. ze zuřivého odpůrce vlád
se proměnil vjejího zastance,
platí přísloví: »Qui vivra verra!« (Kdo se do-
žije, uvídl.) Neprovozujeme politiku kuloárovou
Kdybychom ji pěstovali, mohli bychom vypra-
vovati zcela jiné a pikantnější po-
drobnosti o p. Hochenburgrov
a leckterém jeho kolegovi, pikantnosti ovšem
poltické — než toto jsme byli povinni postavit
na jisto ve příčině hlasování o návrzích dra.
Vlach
Morstadt
Starek
Trident
16
article
Šusteršiče, protože neustále se hlásá, že ny-
nější vláda také potud se liší od minulých vlád,
že za hlasy a za hlasování ne
dává nic a také ještě z toho důvodu, aby-
chom ukázali, jak 11čenou byla l ho-
stejnost, se kterou bylo stále opakováno
že p. dru. Biliňskému pranic na tom nezáležl
jak dopadne hlasování o koncesi, klerou da
maďerskému družstvu k založení zemědělské
banky agrární pro Bosnu a Harcegovinu.
Kupování hlasů pro vládu v rozpočtové debatě
Z Vídně, 15. června. Regentem v posla-
necké snémovně jest čas. Čas absolutní a čn
relativní. Do 25. t. m. musi býti a bude
schválen řádný rozpočet na rok 1909
touto sněmovnou a pro jednollivé strany, ba pro
jednotlivé poslance konlingentuje se čas k mlu-
vení o jednotlivostech budželu toho a tím vše-
obecné politice eislajtánské. Devět minut na
vlas povoleno jednomu poslanci a řečníku, což
násobeno 516 členy sněmovny, dá 77 4 hodiny
V této době může mluvíti tohk poslanců, kol
jich bude chtiti, ale po této době mus
býti odhlasován rozpočet. Pro tří
člennou skupinu poslanců, kteři nenáležejí
k žádnému svazu, pro dra. K ura n diu, dra
Bosna
Vídeň
17
article
Hocka a dra. Ofnera jest vymezeno do-
hromady 27 minut. Protože chtějí dva poslanet
z této skupiny mluviti: dr. Hock i dr. Ofner,
připadá ledy na každěho z nieh 134 minuty.
Na pětičlennou skupřnu posl. V asil ka
45 minut. Tu však pozbývá celá věc stránky
humoristické a nabývá řázu vážného, pdvážli-
vého, nebezpečného a korupčního. Docela bez
obslu napovidá se v »N. Fr. Pr.«, že poslancům
skupin mimovládních, zvláště skupině Vasilkově
a sionislů, přidá se čas k mluvení vládním
stranám vyměřený, ale nikoli zadar mo,
nýbržmusí za to hlasovati pro vlád
a pro rozpočet. Jak vidno, kupují se
hlasy a prodává se čas. Pan Mor-
stadta p. Hochenburger ať si to
spraví s»N. Fr. Pr.« l nn
o O vlašské fakultě právnické.
Z Vidně, 15. června. Německo-nacio-
nálni svaz rokoval o sídle vlašské fakully
právnické. Mnoho řečníků vyslovilo se pro Terst,
ale usnesení nestalo se žádné.
Linecká studující mládež s chrpami.
Z Vídně, 15. června. »N. Fr. Pr « telegra-
fují z Lince: Zemská školní rada hor-
norakouská vydala výnos, který způso-
bil v německo-liberálních kruzíeh velikou nevoli
a to všem ředitelům a profesorským sborům
státních gymnasií v Linci. Praví se ve výnosu
tom, že při poslední produkci tělo-
cvičné skoro vsichni žáci měl
chrpy, což jako důkaz protidynastického smý.
šlení, za který tento odznak musí býti pokládan.
způsobilo všeobecné rozhořčení.
Hocek
Ofner
Hock
doktor
Vasilkův
Francie
Terst
Vídeň
vlašský fakulta
18
article
Oslava bitvy u Solferina.
Z Vídně, 15. června. »Zeit« oznamuje, že
24. t. m. slaveno bude 501 eté výroč
bitvy u Solferina, ve které bar. Fejer
vary, lenkráte setník generšlního štábu, s
vyznamenal do té míry, že byl mu udělen řád
cisařovny Marie Terezie. Císář hodlá nyní jme-
novaného dne poslednímu rytíci toholo řádu
vůbec uděliti nějakou zvláštní poct u.
ar Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. června. (K. k.) »Wien. Zlg.e
oznamuje: Císař jmenoval rozhodnlitím ze dne
13. června t. r. minislerského radu v mini-
sterstvu obchodu Ant. Dellesa, pověřeného
správou námořního úřadu, presidentem námoř-
ního úřadu a za té přiležitosti povolil, aby
zmíněný byl vřadén ad personam do IV. hod
nostní třídy státních úřadníků. — Cisař schválil
na základě návrhu, podaného ministrem záležitost
zahraničních rozhodnutím ze dne 18. května,
aby konsul Aristoteles Petrovič byl povolán
ke správě konsulátu v Alexandrii, konsul Ladi-
slav Györgyei ke správě konsulátu v Miláně
a konsul dr. Junius ryl. Puseariu ke správ
generálního konsulátu v Moskvě. — Císař pro-
půjčil konsulům Ladislavu Györgyeiovi
dru. Juniu ryt. šl. Puscariovi titul gene-
rálního konsula druhé třídy. — Miinis tr ob
chodu jmenoval poštovní komisaře Josef
Hořejšího a Aloisa Hammersa ck
v Praze poštovními tajemníky. — Mini s tr
spravedlnosti přeložil notáře dra. Václ.
Marie Terezia
Antonín
Cisař
Aristoteles Petrovič
doktor
Junius
Györgyei
Josef hořejší
Hammersa
Min
Václ
Vídeň
Wien
Alexandrie
Milán
Moskva
Praha
19
article
Macha v Čáslavi do Ždáru a Frant. Linhu
ve Žďáru do Cáslavi.
Pruský prino Jindřich ve Vídni.
Z Vídně, 15. června. (K. k.) Císař přija
v 11 hodin dopoledne prince Jindřicha Pruského
ve zvláštním slyšeni.
Brněnská obchodní komora o zvýšení daně
z lihu.
Z Brna, 15. června. (K. k.) S poukazem n
veliké škody, které by pro rakouské lihovarnictv
vznikly z mimořádného zvýšení lihové daně.
obrátila se brněnská obchodní a živnostenská
komöra na ministerstvo financí s požadavkem,
aby aspoň v podrobných ustanoveních zákona
o daní lihové byly poskytnuty nejmožnější úlevy
průmyslovým lihovarům a rafineriím. Komora
přimlouvala se zvláště za to, aby stálá vý-
vozní premie se zřetelem na silnou soutěž,
s kterou se rakouské lihovarnictví setkává na
Mach
František
Linha
Jindřich
Jindřich pruský
Čáslav
Ždár
Vídeň
Brno
20
article
cizozemských trzích, byla zvý šena ze 7 na
10 h, dále aby lhůta čekací byla prodloužena ze
4 na 6 měsíců a aby při hotovém placení bylo
zachováno poskytované skonto, které podle usta-
novení předlohy má býti odstraněno. Komora
obrátila se dále proti fakultativnímu
nezdanění exkontingentů, kteréž je
obsaženo v přechodných ustanoveních a je způ-
sobilé, aby na čas poškodilo spotřebu rakou-
ského lihu ve prospěch uherské výroby. Dále
bylo naznačeno, že jest nutno, aby z ostřena
byla zvláštní ustanovení pro
kotlové palírny, jimiž se nadmíru podpo-
1ne
ruje výroba lihu z ovoce.
be
Paní Vladová obdržela milost.
Z Pešti, 15. června. Choti řišského
poslance rumunského Vlada, která
odsouzena byla pro pobuřování k jednoměsíč-
nímu vězení, udělena k návrhu ministra práv
milost. Paní Vladová — jak ještě povědomo
— při zkouškách ve škole vyslovila se p rot
vyučováni maďarštině a byla po-
stavena předsoud. Byla první ženou,
která potrestána byla pro pobuřování stálním
vězením a nastoupiti měla trest již v nejbližších
dnech. Odsouzení této dámy bylo také spolu-
přičinou, proč lékaři z království rumunského
zdráhali se obeslati lékařský kongres v Pešti.
Bánova objíždka.
Vladová
Vlad
Pešť
21
article
Z Oseka, 14. června. (K. k.) Uher tel. kor
kanc. oznamuje: Bán bar. Rauch přibyl dnes
dopoledne do Požegy a byl slavnostně uvitán
V poledne přijal bán četné deputace a súčestní
se pak banketu, na jeho počest uspořádaného
Ke schůzi rnského cara s německým císařem
Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) »Petr
lel. ag « oznamuje: »Rossije« pravi v dnešním
úvodniku: Není po prvé, co cisařský zástupee
sousední moenosti navštivi ruského mocnáte
jenž je s nim spojen páskami dlouhých nen-
chvějných vzlahů přatelských a nynější návštěv
J. V. jest předevšim novým článkem, jenž po-
měr ten upevňuje. Před dvěma měsíci potvrdil
jsme prohlásení »Nordd. AlÍg. Zgu.« o tom.
že v otázce Bosny a Hercegoviny neproneslo
Německo proti Rusku žádných výhrůžek a že
se obrálilo na nás se svým sprostředkovacím
návrhem ve formě nejpřátelštější. Rovněž mů
žeme vyšloviti nejáplnější sonhlas, že schůzka
obou císařů za účelem přátelské výměny názoru
neznamená z ádné zmény v zákla dnli ch
rysech politiky evropské a že jenom
poukazuje na to, že oba mocnáři jako dřive
i nyní chtějí zachovati své osobní vztahya
dobrou shodu mezi svými říšemi.
Rusko má v Německu vysoce kulturního sou-
seda, s kterým má mnohostranné styky a s kte-
rým si přeje žíti v přátelství a miru
na základě vzájemného porozumění a úcty před
vzájemnými právy a národními ideály. Jsme,
konči list, úplně přesvědčeni, že s chů z ka
našeho panovníka s císařem Vilé-
mem tyto styky upevní a v souhlas
se vznešenou nejvyšší hlavou říše našl vítáme
jeho vysokého hostě naším ruským pozdravem
Rauch
Petr
Osek
Uhry
Požeg
Petrohrad
Bosna
Hercegovina
Německo
Rusko
22
article
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) Řlšská
duma přijala ve druhém a třetím čtení
osnovu zákona o svobodě víry se
změnou navrženou okťabristy, dle které má
býti dovoleno přestoupiti z kře-
sťanského vyznání k vyznání ne-
křesťanskému a prohlásiti se be
vyznání, ačkoli předseda ministerstva Stoly-
pin v delší řeči se nedávno vyslovil proti télo
změně.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 14. června. (K. k.) Sněmovna
zamitla 310 hlasy proti 247 priorilu návrhu Ber-
teauxova ve přiěmně stanoviska, které zaujala
vláda před senátem v otazce sítarobního
zaopatření úřadníků železni čních.
Vláda vyslovila se proti tomuto návrhu. Na to
vyslovila sněmovna 321 hlasy proti 93 vlád
důvěru.
Petrohrad
Paříž
ministerstvo stůlpin
zákon o svoboda
23
article
Zastavené stihání dvou ruských uprchliků
ve Francii.
Z Paříže, 15. června. (K. k.) Jak s
z Nizzy sděluje, bylo zastaveno vyšetřování, za-
hájené u přiležitosti cesty presidenta Falhěresa
proti dvěma ruským uprchlíkům, studujícímu
Meitusovi a pianistovi Terspovi pro zamýšlený
prý nihilistický atentát.
Angličti duchovní v Německu.
Z Postupimi, 14. června. (K. k) Gí s a
Vilém přjímaje anglické du chovní,
pronesl proslov, v klerém vyslovil naději, že se
svou návštěvou v Německo, kterouž splácejí
loňskou návštěvu německých duchovních v Anglii,
jsou spokojeni a že shledávají německý národ
neméně pohostinským než němečtí duchovní
Angličany. Císař chová bezpečnou naději, že
návštéva přispěje k tomu, aby dobrá vůle mez
oběma přibuznými národy byla podporována.
Kretská olázka.
Z Paříže, 15. června. »Temps« dovídá se
že děje se tajné vyjednávání mez
Tureckem a Řeckem, které jest ochotno
zaplatiti 15 mil. za Krétu. Turecko v šlak
žádá 35 mil. frank.
Z Berlina, 15. června. Z Cařihradu telegra-
fují „Tagblattu“ v záležitosti krétské: Proslýcha
se, že Anglie své vojsko z Kréty ne-
odvolá. Jaké zaujme stanovisko v záležitost
této R asko, není ještě rozhodnuto
Falhěresa
Meitus
Tersp
Vilém
Angličan
Francie
Paříž
Nizza
Německo
Postupim
Anglie
Turecko
Řecko
Kréta
Berlín
Cařihrad
24
article
Zprávy z Cařihradu
Z Cařihradu, 14. června. (K. k.) Vrchn
obřadník Galib paša odjede s tajemníkem ve
středu do Říma, aby oznámil papež
nastolení sultána.
Z Cařihradu, 15. června. (K. k.) Úřadn
list oznamuje, že ve vilajetu adanském jest
klid. Doposud bylo tam zatčeno 412
mohamedánů a 124 nemohamedánů
Z Cařihradu, 15. června (K. k.) »Iiuihad«,
orgán kabinetu, sděluje, že Řecko zaslale
velmocem nótu, ve které si stěžu
je do aktivních opatření Turecka
proti Řécku. Opis nóty byl zaslán Portě.
Z Cařihradu, 15. června. (K. k.) Jaks
proslýchá, vykoná sultán po zejtřku u příleži-
tosti jizdy do továrny na koberce
kterou podnikne v průvodu všech princů a vel
kého vezíra, prohlidku loďstva shromážděného
za tím účelem u ostrovů Prineových.
Iiuihad
Prineový
Cařihrad
Řím
Řecko
Turecko
25
article
Terorismus v tureckém parlamentě.
Také mladistvý ještě turecký parlament má
již bouře, prováděné zcela dle západoevropské
ho vzoru. Je vidno, že jsou Turci velmi učelivi
a že si dovedou velmi lehce osvojovati mravy
či, lépe řečeno, nemravy nenáviděného jinak zá
padu. Teprve několik měsíců čítá parlament na
Zlatém rohu, ale už se pomalu vyrovnává říš-
ským radám a zastupitelstvům, jež se čas p
čase prohlašují už za — přežilé.
V poslední schůzi tureckého parlamentu
udály se bouřlivé výjevy, za něž by se ani ví-
deňská říšská rada styděti nemusila. Poslanee
Mustafa podal návrh, aby v osmanské říši zave-
deno bylo evropské čítání hodin, rozdělení dne
na dvakráte 12 hodin a udávání času dle toho.
Slovu „evropské“ se navrhovatel z opatrnosti
vyhnul a mluvil jenom o počítání hodin dle
pravé doby polední. Ale navzdor tomu spustili
hodžové, kteří jsou členy sněmovny, zuřivý od-
por proti Mustafovu návrhu, prohlašujíce pokus
o zavedení rozumného dělení času za „zradu
na víře“ a hrubé „porušení šeriatu“. Kromě
hodžů mluvil také konservativní Řek Boskios
proti Mustafovu návrhu. President Achmed Riza
dal o návrhu hlasovati pozvednutím rukoul
Když se zjevným stalo, že pro návrh hlasuje
většina sněmovny, spustili hodžové ohlušující
řev a hnali útokem na předsednickou tribunu.
President touto vřavou zaražen nařídil, aby se
hlasovalo znovu a to odevzdáním listků. Ale zu
řivá oposice zmařila jeho záměr tím, že pro Mu-
stafův návrh hlasujícím poslancům bílé lístky
násilně z rukou trhala a je ničila. Vřava, prová-
zená nepokojem všeho druhu, tahanici, mačka-
nici a osobním zápolením, dostoupila vrcholu
president nemoha žádným způsobem klid zjed
Mustafa
Mustafův
Řek
Boskios
Achmed Riza
Turec
sněmovna
26
article
nati, opustil zasedací síň na znamení, že schůze
je přerušena nebo skončena. Mustafův návrh
tedy navzdor většině padl a lze říci, že také
v tureckém parlamentě již terorismus slavnostní
vjezd slavil. Bude-li cařihradská sněmovna takto
pokračovati, dospěje brzo asi k úplné — zra-
losti.
Mustafův
cařihradský sněmovna
27
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 159.)
átho
Ve Vídní, 15. června.
lovo spn
(Zvláštní jeleť. zpr. » Nár. Listů e.
Finanční předlohy dr a. Bilin-
ského byly dnes o 1. hodině s poledne po
trojhodinné rozpravě příká zány zvlášt-
nimu 52 člennému výboru, který se
teprve zvolí. Podle jednacího rádu musí každá
vládní předloha býti přidělenz výboru. Pro před-
lohy Biliňského navrhl předseda kola polského
dr. Glabiúski zvláštní výbor.
Kdy předlohy ty vráti se z výboru, v jaké
formě a za kterého ministra finaneí
— to jsou otázky, na kleré nemůže dáti odpo-
věď nikdo.
Posl. Choc, posoudiv obsah těchto předloh
pojednal o stanovisku své stran
k ministru dru. Žáčkovi způ so-
bem velmi prudkým a prohlásil, že
jeho strana pracovati bude nejen k pádu finan-
čních předloh, nýbrž také k pádu celé vlády.
doktor
Glabiúski
Posl
Choc
Žáček
Vídeň
Bilin
poslanecký sněmovna
doktor a
28
article
Bývalý ministr pro veřejné práce dr. Gess-
mann prohlásil, že sanace zemských
finaneí, jak jest drem. Biliňským
navržena, jest pro stranu křesťansko-soci-
ální naprosto nepřijatelnou a dodal,
že by Rakousko ve přičině sanace zemských
financi vůbec bylo již dále, kdyby v Čechách
byl zemský sněm řádně pracující. Sofvaže byl
tato slova pověděl, upadl chef generálního štábu
ktesťanskosociální strany v chybu, ze které již
nevybředl. Tvrdil totiž ustavičně, že nedělnost
sněmu českého jednak a válkou česko-německou
jinak jsme vinni jenom my Čechove
a vznášel sppel k dohodě a povolnosti j enom
na rzši adresu Pan dr. Gessmann —
jak vídno — měl poslání velmi pochy bené. Po-
sledním řečníkem byl sociální demokrat dr
Karel Renner.
Posl. Kalina odůvodňoval na to svůj pil-
ný návrh, vyzývající vládu, aby podala po-
slanecké sněmovně osnovu ústavy bosen-
sko-hercegovské dřive, než předložena
bude k sankci. Navrhovatel netajil, že má tím
býti vykonán nátlak na vládu i pokud
se týče obsahu ústavy té, i pokud se týče doby
jejího podání.
doktor
Gess
Čechov
Gessmann
Renner
Posl
Kalina
Rakousko
Čechy
29
article
Z Vídně, 15. června. (K. k.)
Vídeň
30
article
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi o 10. hod
20 min.
Nově zvolený posl. Wastian skládá slib.
Návrhy podali poslanci:
Prof. dr. Redlich a soudr. ve příčině dosazení
mimořádné císařské komise, jež by po-
dala návrhy o reformě veškeré vnitřní
finanění a železniční správy státní;
— E. šl. Stransky ve příčině novely k zákonu
o pojištování úřadníků soukromých.
Posl. Kalina a soudr. podali pilný návrh v
příčině předložení osnovy ústavy bosen-
sko-hercegovskě.
Předseda sděluje, že navrhovatel prohlásil, že.
předpokládaje souhlas sněmovny, svoluje, aby ná-
vrh ten byl projednáván teprve po vy-
řízení debaty o předloze finanění.
Přechází se pak k jednacímu pořadu. P
volbách do výborů pokračuje se v prvním čtení před-
lohy finanční.
Posl. Choc protestuje — napřed česky — proti
tomu, že řeči, ve sněmovně česky pronesené, nejsou
protokolovány. Německy pak prohlašuje, že také
jeho skupina jest co nejrozhodněji proti finančnímu
plánu. Poslanci čeští nemohou připustiti zvýšení da-
ně pivní, jež by mělo za následek zdražení potřebné
potraviny, ohrožení živnosti hostinskě.
poškození menších pivovarů, jeji ch
zřízenců a dělníků a též zhoršení jakosti piva.
V tom je také viděti pravou vídeňskou politiku, že
dobrá piva česká mají býti zdražena, aby špatným
pivům vídeňským a dolnorakouským bylo umožněno
s nimi soutěžiti. Zvýšení daně pivní zmenšilo
doktor
Pattai
profesor
Redlich
Posl
Choc
Německo
31
article
Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny.
zlontei
Iistorie děkabristů. h o
V Petrohradě vyšlo minulý měsíc veliké
vážné historické dílo, V. I. Semevské h
»Politické a sociiální ideje dě-
kabristů«. Několik ukázek z veliké práce
otisknuto bylo již porůznu v různých žurnátech
a sbornieích, a již tenkrát budily pozornost
respekt k neobyčejně bohatému materiálu
z vážně epochy historické a k přísné objektiv-
nosti autorově. Nyní, když dějepisně dílo, práce
mnoha let, vyšlo jako uzavřený celek, příjat
bylo odbornými kruhy hidioríckými i vším lite-
rárním a publicistickým světem se všestranným
uznáním.
Kniha líčí s potřebnou šířkou a podrob-
ností celou historii politického spiknutí, jehož
účelem bylo po smrti cara Alexandra I (r. 1825)
prohlásiti velkoknižele Konstantina (proti Miku
láši I.) za panovníka, a provésti převrat státní
prohlášením ústavy dle vzoru švýcarského, nebo
Států severoamerických. »Děkabristé« — zákla-
datelé, účastníci a vůdcové tohoto prosincového
povstání — měli mezi sobou celou řadu lidi
vynikajících a osvicených, ale také politických
romantikův a blouznivců, několik znamenitýeh
učenců a přimých stoupenců francouzských
encyklepaedistů, ale také řadu jenom kariéristo,
prostých »plhavců, a »řianých« dustojníků.-
Krátce před ruskými Vánocemi v prosine
Konstantinos
Petrohrad
Vánoce
32
article
r. 1825 vypuklo v Petrohradě vojenské povatání
»děkabristy« zosnované, ale záhy potlačeno
mocí, a všichni téměř strůjeové spiknuti —
kolem 125 — poslaveni před soud. 5 hlavníe
vůdců oběseno, na 120 jich vypovězeno do Si-
bíře, odkudž se po plných 30 letech, po amnesti
cara Alexandra II., z převážně miadých a kve
toucích svého času lidí vrátila nazpět — šestina.
Tuto společnost »děkabristů« ličí práve
V. I Semevskij ve svojí znamenité knize
její vznik a vzrůstání, politické a sociální ideje.
které ovládaly a spojovaly společnost tak různo-
rodou, nastejného vzdělání a nestejných ambiei.
Zásluhou historika jest, že neváhal definitivně
pohřblti různé legendy, které za desitileji se
utvořily kolem celého hnutí »dékabristův«
jednotlivých jeho hrdin. Zvlášť přehnané skre-
slování jednotlivých osobnosti zamazil pro přiště
a na vždy Semevskij svojí znamenitou přrací
vedla jej pouze historická pravda, přísná a ne-
úklonná. Zároveň ukazuje hislorické dílo Se-
mevskéko, že téměř všecka sociálně-politická
hnuti pozdější na Rusi a proudy reformní
které se vynořovaly, svoje začátky braly z »dě-
kabristů«.
slbedlobera
ob nonibu suroe
Záhřebský zemský hudebn
spolek se usnesl přeměniti svůj ústav v hu-
debnl-konservatoř, která bude první
v Chorvatsku. S tímto usnesením souvisí
rozhodnuti o znovuzřízen! opery př
zemském a Národním divadle chorvatském v
Semevskij
Petrohrad
Rus
Chorvatsko
národní divadlo chorvatský
33
article
Záhrebě. Řediielem konservatoře stane se
Záhrebě. Řediielem konservatoře stane se
dirigent opery Nikola Fsller, vynikajíe
hudebník, který konal svoje studia i v Prazea
v Paříži. Obecní zastupitelstvo záhřebské povo-
lilo na hudební konservatoř roční subvenci
9ab a ire e
50.000 K
Maeterlinekův »Modrý pták«, klerého
nejdřív vypravilo moskevské Umělecké di-
vadlo, měl teprve nedávno svojí premiéru —
celkem vlažnou — v Londýně a v příšti
saisoně zimní dostane se na scénu i v Pa-
řižl.
V Krakově utvořil se již komitét, klerý
obstará po převezení oslatků Heleny Mo d-
zejewské z Ameriky do jejího rodiště,
kteréžto akce zahájení jsme již svého času re-
ferovali, slavné pohřební ceremonie v Krakově.
Předsedou komitétu jest dramutík Zygmu
Sarnecki, zakladatel polského divadla v Lu
blIně, býv. ředitel divadla poznaňského. Po-
hřeb určen jest na den 17. června.
Fsller
Helena
blina
Paříž
Londýn
Krakov
Amerika
divadlo poznaňský
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
pte.
Následnici trůnu v Evropě.
Jako nejmladšl, ale nikoli jediné nemluvně
vstoupila korunní princezna Juliana Hollandská
do kruhu dědiců trůnu. Věkem je této dědičné
princezně rodu oraňskonassavského nejbližs
Spauělský dědie trůnu don Alfonso, prine Astur-
ský, jemuž bylo v květnu dvě léta. Po něm
následuje dědičný prine Jan Leopold Sasko-
kobursko gothský, jenž dosáhne 2. srpna věku
3 let a dále přjdou: dědičný velkověvoda Ji
Hollandská
Alfonso
Jan
Leopold
Saska
Evropa
35
article
Hessenský s 3 lety, ftalský korunní prine Hum-
bert, prine Piemontský se 4, ruský velkokniže
následník Alexej s 5, korunní prine norský
Olať s 6, dědičný prine Arnošt z Lippe se 7
dědičný prine Jiří Moric Sasko altenburský
n panni
s 9 lety věku.
Je tedy mezi čekateli evropských trůnu
celkem 9, kteří nedosáhli ještě 10 let. V dru-
hém desitileui věku nalézají se 12letý dědičný
velkověvoda Mikuláš Oldenburský, 13letý dě-
dičný prine Josias z Waldecku a Pyrmontu
14letá dědičná velkovévodkyně Marie z Luxem
burgu, 15letý korunní prine bulharský Boris
16lelý korunní prine saský Jiti.
Do třetí desítky let přechůzí 20letý korunn
prine srbský Alexandr, dále sem náležejí 26letý
korunní prine švědský, stejně starý dědičný
prine Adolf ze Schaumburg Lippe a německý
korunní prine Vilém, kterému bylo v květnu
27 let, jakož i jen o několik neděl starší velko
vévoda Adolf Bedřích Meklehburskostřelický. N
to přicházíme po malém skoku 7 let k. belgi
ckému prinei Mlbertovi, jemuž jsou 34 leta
pak následují dědičný prine černohorský Danilo.
dědičný prine monacký Louis a dánský korunnt
prine Kristian, jimž je 38 let.
vnrnre
Čiyřicíiku překročili 41lelý korunní prine
řecký Konstantin, 42letý prine Max Badenský.
portugalský infant Alfonso, vévoda z Oporta.
rumunský prine Ferdinand a prine Walesský.
jimž jsou 43 léta, rakousko-uherský následník
arcivévoda František Ferdinand s 45 lety, dědi
schiwarzburského dvojiho knížectví Sondorhau-
oli
Alexej
Arnošt
Lippe
Jiří Moric
Mikuláš oldenburský
Pyrmont
Marie
Lux
Boris
Alexandr
Adolf
Vilém
Adolf Bedře
Kristian
Konstantin
Max badenský
Alfonso
Ferdinand
František Ferdinand
Huma
Waldeck
Louis
Oporto
36
article
senu a Rudostadtu 48letý prine Sizzo a stejné
starý prine Eduard z Anhaltu.
Abrahamovin dosáhli již dědičný prine Jin-
dřich XXVII. z Reussu, jenž jest ve starší i
mladší linii knižectví Reussu nejbližším dědič-
ným agnátem a překročil padesátku loni v li-
stopadu, 51letý turecký prine Jussuf Izzeddin
effendi, jenž se nyní, po nastoupení svého strýce,
sultána Mohameda V. na trůn pokládá za ná-
sledníka v říši osmanské, brunšvický regent,
věvoda Jan Albrecht Meklenburský, jenž musí
býti pokládán za případného nástupce svého
bezdětného synovce velkověvodý Bedřiéha Fran-
tiška IV. Meklenbursko zvěřínského, 55letý prine
Vilém Saskovýmarský, jenž se nalezá ve stejném
poměru ke svému synovei velkovévodoví Vilému
Arnoštovi a konečně 58letý dědičný prine
Bernard Sasko meiningenský.
Nejstarší následníky trůnu mají však obě
velká jihoněmecká království, Virtemberskoa
Bavory. Virtemberskému trůnu stoji nejblíže
vévoda Filip Virtemberský, hlava katolické vé-
vodské linie, poněvadž král Vilém II. má jen
jedinou dceru, kněžnu Pavlinu z Wiedu; a vé-
voda Filip, jehož matka byla dcerou Ludvik
Filipa, krále Francouzů, narodil se 30. červenee
1838 na zámku Neuilly u Paříže, takže brzy
dosáhne 71. roku. Kdyby pak nyní zemřel ne-
mocný král bavorský Oito, připadla by koruna
Wittelsbachů jeho strýci, prinei-regentovi Luit-
poldovi, jenž jako 88letý je seniorem všech
evropských knižat
Abrahamovin
Jin
Jan
Albrecht
meklenburský
Saskovýmarský
Vilém Arnošt
Saska
Virtembersko
Virtemberský
Vilém II
Filip
Ludvik
Francouz
Anhalt
Reuss
Meklenbursko
Neuilly
Paříž
sultán Mohamed V
Wied