3
masthead
5. května 1908. Císlo 194.
4
article
Charakteristické jest, že rutenská »Sič« v
Lvově dosud propůjčovala z lásky své místnost
německému »Bundue
Nestrpí vměšování ciziny.
Perské ministerstvo podalo de-
misi, kterou šach přijal. Odůvodněna je tím.
že nechce strpěli na dále vměšování se ciziny
do vnitřních záležitostí perských.
Morální nebezpečí němělny.
(Řím pro Berlín.)
Zatímní správce hnězdenského biskupství dr
Likowski měl u papeže slyšení v čele dvaceti
členně deputace, kteráž odevzdala papeží adresu,
v níž je žádán, aby chráníl Poláky pru-
ské před náboženským pronásle-
dováním pruskou vládou. V adrese
dodává se podle katolické »Germanie« berlínské
ještě, že vyučování náboženství udí
lené dětem polským nesrozumitel-
nou jim němčinou, jest morálním
pro děti nebezpečím. Papež dal prý, dle
jiných listů, ale na jevo, že chce žíti s Berlínem
v nejlepším poměru a že proto nehne tam na
prospěch Polákův ani prstem. Ale ujistil latin-
sky polskou deputaci, že »synové polského ná-
roda budou za oddanost svou ke katolické církv
někdy odměněni.« Snad mínila hlava církve, že
polský národ odměněn bude — na nebesích. Na
zemi ale trpěti musí dále útiskem nejkrutějším
protože zvolenec Berlina, Pius X., chce zi
s Beriínem »v poměru nejpřátelštějším«. Snad
není zjevu zlověstnějšího pro věk XX. nežli tato
koalice temnoty s brutálností,
Sič
Likowski
Polák
Polákův
Pius
Lvov
Řím
Berlín
5
article
Obecní volby ve Francii.
Včerejší neděli konaly se po celé Francia
obecní volby. Politický význam těchto voleb má,
jak známo, svůj vliv na složení senátu, druhé
sněmovny franeouzské, a proto i letos na silné
vgitaci zúčastnily se všecky politické strany.
Výsledky z venkova, pokud jsou ohlášeny
dosud, ukazují, že k nějakým podstatným změ-
nám v poměru stran nedojde. Průběh voleb na
venkově byl celkem klidný. Jenom v několika
obeích departementu Hérault došlo k tuhým
srážkám.
V Paříži samé municipální volby do-
padly dosti roztřištěné. Telegram o tom ze vče-
rejška sděluje: Při včerejších volbách munici-
pálních bylo z 80 municipálních radů, jež mají
býti voleni, zvoleno 55. Je nutno 25 užších
voleb. Odstupující municipální radové byli po-
nejvíce opětně zvoleni. Do užších voleb při
cházejí po nejvíce kandidáti strany republikán
ské, mezi nimi předseda municipální rady Le
fěbvre.
Hérault
Francie
Paříž
6
article
Bíla kniha o Marokku.
„Norddeutsche Allgemeine Zeitung“ uveřejňuje
listiny o Marokku, které budou v pondělí sněmu říš-
skému předloženy ve formě bílé knihy. Bílá kniha
pojednává o událostech od září 1906 až do dubna
1908. Vylíčení začiná v kapitole I. postupem
proti Raisulovi a francouzsko-španělskou lodní de-
monstrací. Pojednává pak o četné výměně nota
o dobytí pevnosti Raisulovy Zinatu a končí odplutím
loďstva francouzsko-šponělského dne 24. ledna 1907
Kapitola II. zabývá se zavražděním lékaře Mau-
champa v Marskeši. Na sdělení francouzského diplo-
matického zástupce v Berlíně, že Francie odhodlala
se zatímně obsaditi Udždu do té doby, až marocká
vláda poskytne zadostiučinění za vraždu a za jin
zločiny, dosud neodpykané, odpověděl státní tajemník
Tschirschky, že v tomto případě jde o záležitost, která
se týká výhradně Francie a Marokka, a jež by se
měla vyříditi Francil, dle jejích vlastních zájmů. Sa-
mozřejmě je v zájmu všech národů křesťanských.
aby podobným událostem na příště bylo zamezeno
Kapitola III. jedná o opatření na potlačení
podloudného dopravování zbraní. Kapitola IV. vy-
ličuje události, jež měly za následek postup Fran-
couzů v Casablance. Přijímaje stejně znějící noty
Mau
Fran
Maroko
Raisul
Berlín
Francie
Casablanca
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
Raisulův Zina
7
article
Irancouzské a španělské vlády, ve které se poukazuje
na neschopnost vlády marocké a zároveň se zdůraz-
ňuje ochrana integrily Marokka a suverenity sullá-
novy, prohlásil státní tajemník Tschirschky francouz-
skému velevyslanci, že při odhodlání vinníky po-
trestati a postarati se o bezpečnost ohrožených Evro-
panů, jakož i o ochranu zájmů obchodních, má Fran-
cie všecky sympatie Německa. Další zprávy něme-
ckého zástupce diplomatického vyličují boje u Casa-
blanky. Dle názoru tamějších Němců byl by mohl
francouzský velitel vyčkati s přistáním až do té doby.
kdy by přibylo větší vojsko, a to bez nebezpečí pro
Evropany, čímž by bylo bývalo možno odvrátiti dran-
cování města. Na to následuje řada sdělení o účinku
událostí, přihodivších se v Casablance na jiná města
marocká. Nový moment tvoří zpráva, oznámená 20
srpna v Tangeru o vyhlášení Muleje Hafida sultá nem,
která způsobila ve Fezu veliké rozechvění. Podnět
Francie, aby státní banka poskytla sultánu Abdulu
Azizovi prostředky k výpravě do Rabatu, nesetkává
se na německé straně s odporem, protože je ve vše-
obecném zájmu, aby v Marokku byla zachována spo-
řádaná vláda. V záři zabývá kabinety přání Iran-
couzsko-španělské, aby v ohrožených městech pří-
stavních byla zřízena zatímní policie, k níž by Ma-
ročané nebyli přibráni. K tomu podotýtká vláda ně-
mecká, že ze odělení ji podaných sežnává, že zamý-
šlená opatření jsou rázu zatímního a že se nepříči
aktě algecirasské; nehodlá tudíž působiti obtíže akci.
Němec
Evropan
Aziz
Maroko
Německo
Casablanca
Tanger
Francie
Ma
Tschirschka francouz
boj u Casa
8
article
Francií zahájené a zdůvodněné mimořádnými okol-
nostmi. Doufá však, že nebudou již působeny tak
těžké škody cizím obchodníkům, jak se stalo v Casa-
blance.
Na to následuje sdělení o rozmluvách v Paříži
ve kterých s francouzské strany se činí pokus roz-
ptýliti německé obavy proti francouzsko-španělské
policii, při čemž vždy se prohlašuje, že jde v opatření
jen zatímní. Kapitola končí zprávou z Tangeru
vyhlášení Muleje Hafida sultánem, jež se stalo dne
4. ledna ve Fezu a o odpovědi státního tajemník
šl. Schoena ze dne 12. března na ohlášení Francie.
že do Casablanky bude odesláno 4000 mužů posily
Na dolyčně sdělení francouzského velevyslance od-
pověděl šl. Schoen, že lituje, že Francie událostmi
byla uvedena do situace, ve které must sáhnouti
k ohlášeným opatřením. Prosí francouzskou vládu.
aby při dalších opatřeních a podnicích, pokud jen
možno, dbala toho, aby obchodní zájmy Německa.
které dosavedními opatřeními vojenskými již pod-
statně byly poškozeny, neutrpěly ještě další značne
škody. Cambon to jménem vlády přislíbil.
Cambon
Francie
Casa
Paříž
Tanger
Casablanca
Německo
9
article
Kapitola V. sděluje spisy o apelu, podaném
na císařskou vládu oběma sultány. Německý vysla-
nec sděluje dne 18. ledna, že místokonsul v Rabalu
sdělil, že sultán Abdul Aziz. odvolávaje se na pro-
hlášení, podané císařem v Tangeru, vyslovil naději.
že spřátelená německá říše podá nyní námitku prot
postupování Francouzů v Marokku, příčícímu s
aktě algecirasské. Téhož dne sdělil vyslanec,
že Mulej Hafid se táže, zdali postupování Francie do
vnitra je schváleno mandátem mocností, zvláště Ně-
mecka. Mulej Hafid prosí zároveň za to, aby bylo
zakročeno, by Francie se nevměšovala do sporuo
trůn, protože spor tento je vnitřní záležitosti maro-
ckou. Na to vydán byl šl. Schoenem do Tangeru
výnos. ve kterém se praví, soudí-li marocká vláda.
že může dokázati, že francouzský postup porušuje
zktu algecirasskou, že má na vůli obrátiti se v této
věci na všecky mocnosti aktu podepsavší. Německo
samo ve věci lé nemůže ničeho učiniti. Císařská vlá-
da však neopomene francouzeě vládě ihned sděliti
přání, z Marokka sdělené. Při tomte adělení vyslovi
se Pichon, že nemůže nežli stále zdůrazňovati,ž
Aziz
Francouz
Tanger
Maroko
Francie
Německo
10
article
Frnacie nepřeje si ničeho vroucněji, nežli své vej
sko pokud mežno nejdříve z Marokka odvolati, abu
mohla býti provedena zřízení, v Algecirasu usnosená
Francie nechce protektorát v Marolku. Jednání obeu
sultánů patrně má zvláště za účel, aby Německ
bylo a Francií rozeštváno, doufá však, že snahy
podobné budou marny.
Kapitola VI. pojednává o otázce odškodněn
při událostech v Casablance a o německé akci po-
mocné, pro poškozené německé obchodníky. Ka pi-
tola VIl. obsahuje materialie a vyjednávání, kona-
ném ve příčině služby při nákladních lodích v Caga-
blance, z čehož je patrno, že s německé strany opě
a opět se naléhalo na odstranění nešvaru. Kapi
tola VIII. pojednává o zřízení bezdrátové telegrafie
v Marokku družstvem francouzským, čímž němečt
kupci jsou znepokojeni, protože se obávaj, že fran-
couzská soutěž, majíc telegrafické spojení, by jim
mohla odňati největší obchody. Vyjednávání o inter-
nacionalisování podniku koncem března 1907 nemělo
praktického výsledku. Kapitola IX. týká se volby
inženýra pro veřejně práce na základě akly algeciras-
ské, na kterýžto úřad byl zvolen Francouz.
Německ
Francouz
Maroko
Algeciras
Francie
Casablanca
Caga
11
article
V kapitole X. podává se zpráva o vslup
bývalých německých důstojníků Tschudia a Woliía
do služeb marockých, při čemž výnos Tschirschkého
zdůrazňuje, že každému znalci poměrů je známo,
že každý pokus reorganisovati armádu marockou po
vzoru němecém je pouhým přeludem. Kapito la
XI. je věnována stavbě přístavu v Larache. Jde při
tom o německou koncesi, proti níž zásadně nebylo
podáno námitek. Financování stavby není ještě ná-
sledkem námitky francouzské provedeno. Kapito-
la XII. týká se stavby sběracího kanálu v Tangeru,
kteráž byla maghzenem svěřena německým firmám
a ve příčině toho očekává se dohoda s výhradou,
že conseil sanitaire dá svolení. Kapilola XII
obsahuje spisy o zřízení marocké banky státní. Zá-
věrečná kapitola XIV, poslěz líčí na základě li-
stin provádění různých úprav, v aktě algecirasské
obsažených. Jsou to: Předpisy pro policii a obchod
se zbraněmi. Předpisy vyvlasíňovaci, nájemné před-
pisy pro Caisse speciale, všeobecné pronajímací před-
pisy, předpisy pro dovaz látek výbušných a před-
pisy o dani domovní a clech pro skladiště. Konečně
podává se sdělení o posledním stavu prací, týka jícíel
se těchto úpruv
Pěvecké sdruženi moravských
učitelů ve Francii.
Z Pařížo, 29 dobna 1908.
(Původní dopia »Národních Listů«.)
Přijetí pěvců-učitelů mor av-
ských v atelieru mistra Rodina bylo
v úterý 28. dubna dopoledne. Mistr pozval Če-
chy na upozornění malíre Dědiny s tím výslov-
ným přáním, aby mu pěvci zapěli staré lidové
písně moravské, které se mu tak líbily, když je
slyšel zpívat od umělců v „Manesu“ a od lidu
slováckého při své vyjižďce na Moravu.
Caissa
Kapitole XII
Tanger
Francie
Pařížo
Morava
Kapito le XI
Kapilola XII
12
article
Ve vile a atelieru Rodinově v Mendon
u Paříže sešla se společnost nejpřednějších čle-
nů pařižského uměleckélo světa, jež naplnila
síň hlavního atelieru ještě před naším přícho-
dem. Laskavostí pana tajemníka Rodinova do-
stalo se nám úplného seznamu osobností. Byí
tu sochař Emile Antoine Bourdelle, Alexandn
Charpentier, Boveril, náš Mařatka, malíři Dědina,
Jan Francis Auburtin, Limett, Albert a Raymond
Thomas, Lobre, architek! Gaillard, z básníků
lterátů Charles Morice, baron René Touissant
Leuis Vauxellos , Jean Aicard, red. Landowski
s chotí, p. Gaspěre, pan z Goluběva, Rus, s ehoti.
madame Caplain, Albert Kahn a také starošta
městečka Meudonu s paní, kteréžto pozvání bylo
nejvýmluvnějším důkazem, že mistr považuje
tuto návštěvu za slavnostní.
Rodinův
Emil
Antoine
Bourdelle
Alexandn Charpentier
Boveril
Mařatka
Dědina
Jan
Francis
Auburtin
Limett
Albert
Thomas
Lobre
Gaillard
Charles Moric
Touissant
Aicard
Landowski
Caplain
Kahn
Mendon
Paříž
Rodinův
Rus
Meudon
Leuis Vauxellos
13
article
Pocity radosti, že vůbec můžeme se do-
stati do atelieru nesmrtelného mistra, kamje
tak těžko se dostati, stupňovaly se pak v dojem
vskutku nesmírný a nevyličitelný. Když přišel
mistr sám ve fraku a svrchníku a svým prostým,
srdečným způsobem Čechy vítal. V krátké zprá-
vě nelze se rozpisovat o celém tom dojmu
účinku jeho osobnosti, zvýšeném ještě okolím
jeho vlastní dílny ducha i rukou. A hned počal
o písních a prosil o ně, výkony pěvců pak sle-
doval sedě, nepohnut, co nejdále od ostatních.
aby byl nerušen. Poznali jsme teprve teď, jak
Rodin miluje veškeré projevy českého ducha.
té samorostlé, původní slovanské kultury. Sdru-
žení vpadlo mu do noty přednesením některých
sborů Křížkovského a Pally a potom volným
zpíváním slováckých písní po skupinách, solové.
s improvisovaným průvodem sboru a pod. Vši-
chni účastníci jevili velký zájem, zvláště pak
madame Louise Fillér, jež přišla později, vě-
hlasná tvůrkyně serpentinového tance, požívajíeí
u Rodina velké vážnosti. Přišla v průvodu ame-
rického básníka, jehož jméno však bylo v te
chvíli ještě neznámo. I paní Rodinová, stařičká
bělovlasá, objevila se a usedla v kruhu českých
a francouzských dam.
Křížkovský
Palla
Louis fillér
Rodinová
Čechy
14
article
Bylo vo něco velkolepého. Mistr, na němž
žáci konstatovali neobyčejné pohnutí, byl velmi
hovorný, čile se staral o všechnu společnost.
dal sejmouti závoje se všech soch v atelieru, do
konce i s Balzaca, což je řídké vyznamenání
Malíř Dědina prováděl nás pak a vykládal jedno
tlivá díla, Je tu Řek, s nímž poprvé hlásíl se do
Salonu, a potom řada děl až po nejnovější vý
jev z Dantovy komedie (hlad) a jiné práce, pro-
váděné žáky. O jednotlivostech marno se roze-
pisovat. Byli jsme zavedeni také do řeckého
jeho musea a prohlédli rozestavený chrámek
dorský, jejž si staví na samém okraji stráně
pro své miláčky, předměty umění antického.
V sídle genia bylo nám tak posvátně a přece
lehce mile jako doma . ..
Došlo pak k oslovení mistrovu, jež pronesl
prof. Kurásek, vůdce výpravy, jazykem českým
a pak francouzským. Byla to asi první česká
slavnostní slova, jež na tomto místě v Evropě
jediném byla pronesena. Rodin děkoval za pro-
jevy lásky a úcty a ujišťoval znovu a /ánovu
o svých sympatiích k Čechům, kteří ve všem,
také ve svém zpěvu dnes, mají něco tak přiro-
zeného, od spdce jdoucího a spontanního, s čímž
jinde nelze se setkati. Že mistr, tak bystře po-
střehující, dal pěvcům toto vysvědčení, jest jiste
největším pro ně vyznamenáním.
Balzac
Řek
Dantův
Kurásek
Čecho
Evropa
15
article
Potom hostil Rodin Čechy u znamenitého
buffetu několika chody jídel, jež se jedla prostě
po sedáteích v atelieru. Černou kávu sám přines
prof. Vachovi i Karáskovi. Věnoval jim po kre-
sbě a všem členům přislíbil poslat na Moravu
po lístku se svým podpisem. Ba v roztomilosti
své šel tento muž, požívající cti panovnické, tak
daleko, že damám a vůdcům návštěvy dal za-
přáhnouti do vlastního kočáru a stál na dešti
venku s hlavou nepokrytou, podávaje každému
z nás ruku. — Členové společnosti pařížské
žasli až nad jeho laskavostí, jíž je jinak těžko
od něho dosíci, od samotáře a nepřítele zevněj-
šich okázalostí. Hluboce dojati oduházeli jsme
ze svatých míst, plni touhy pochlubiti se tím
doma a ubezpečiti celý národ, že nemusí se
Rodin
Vach
Karásek
Čechy
Morava
pařížský
16
article
cítit opuštěným, má-li tak vznešené, nesmrtelné
přátele. Den tento náleží k nejkrásnějším dnůn
naší současné historiel
Téhož dne odpoledne uvítala moravsk
učitele Liga učitelská (la ligue francaise de l'en
seignement) vzletnou řečí, již pronesl sekretái
p. Robelin a pohostěním v místnostech svazu
Na znamenitou řeč o stycích a přátelství česko-
francouzském, jež se rozvíjí pod heslem svo-
body národů, školy a svědomí, odpověděl vřele
prof. Hantich, načež Sdružení zapělo několi
sborů. Slavnost byla velmi hřejivým projevem
přátelství a zájmů Francie pro osudy národa če-
ského.
Také kritiky žurnálů francouzských, velm
lichotivé zvláště co do výkonů pěveckých, den
ode dne se množí. Nejvřeleji vyslovila se „Co-
moedia“, Gaulois, l'Aurore, le petit Parisien
a t. d. Neopomeneme podati čtenářstvu celkový
výsledek a nejzajímavější ciláty. Pozoruhodným
je již fakt sám, že žurnalistika přináší reforáty
tyto úplně bezplatně, což se zde nepřiház.
skorem nikdy. Morální a kulturní význam
úspěch pěveckého zájezdu je nepopiratelný
neocenitelný.
profesor
Hantich
Francie
17
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera odpoledne řádnou schůzi, jíž se zúčast-
nilo 72 členů. Starosta p. dr. Grě zahájil jednání
o půl 5. hod. odpolední. Lože a galerie skrovně na-
vštíveny.
Starosta p. dr. K. Grož učinil vřelý projev nad
úmrtím dra. Josefa Herolda. Pravil: »Slavný
sboru! Přetěžkou a bolestnou ztrátu utrpěl dnes
časných hodinách ranních národ naš úmrtím jednoho
z nejšlechetnějších a nejlepších mužů svých — dra.
Josefa Herolda, muže, který s genialním nadáním
spojoval obrovskou píli a vzácné porozumění pro
zájmy svého národa, který nade vše miloval, který
nikdy na mysli neklesal a z každého utrpenía
z každého ústrku vždy čerpal stlu k novému zá-
pasu, našeho dra. Josefa Heroläa není více men
živýmil
Jest těžkým a nesnadným úkolem oceniti v oka-
mžiku tak bolném plně strašnou tuto ráno, kterou
nelitostný osud uchystal národu našemu, tak těžc
zkoušeněmu, právě ve chvíli, kdy nepříznivou situnei
politickou zájmy národní tak velice jsou ohroženy
kdy právě věhlasu a výmluvných úst zesnulého
vůdce národa bylo by zapotřebí, aby práva naše ne-
doznala újmy a ztráty.
doktor
Gr
Josef Herold
Herolä
Praha
18
article
Dr. Josef Herold, který v době sludil svých bo
livě zabýval se otázkami politickými, již jako mladý
koncipient zahájil v Žatci boj za práva utiště-
ného českého lidu; později zapbčal veřejnou činnos
svou v obecním zastupiteistvu vršovickém, jehož by
starostou a v okresním i obecním zastupitelstvu Kr
Vinohradů, jež rozkvět svůj dnešní vděčí v první
řadě jeho neúmorné, záslužné práci a píli. Od roku
1883 náležel ku poslancům na sněmu království če-
ského, v jehož zemském výboru též po léta zasedal
od r. 1888 pak hájil zájmy naše na radě říšské, za
sedaje ve starém i obnoveném parlamentu i v dele
gacích.
V životě politickém národa našeho málo je za
jisté mužů, kteří by byli mohli postaviti se po bok
tomuto rozenému politiku, znalci práva veřejného
autonomie nad jiné slovutnému a řečníku bohem na-
danému, jehož slova nejen že dovedla v srdelch
masa roznítiti svatý plápol nadšení za naši společ-
nou věc národní, ale dovedla též protivníkům doká-
zati, že nemají pravdu, právo a spravedinost na sv
straněl
Čím byl dr. Herold zemskému výboru království
českého a Ústřední Matici školské, jak vzácnou silou
byl v ředitelství Zemské banky království českého.
jak znamenitým byl intendantem našeho Národního
divadla — to vše oceněno bude teprve tehdy, až
plně uvědomíme si ztrátu tohoto velikého muže.
doktor
Josef Herold
če ský
Herold zemský
obecní zastupitelstvo Králové vinohrad
zemský banka
národní divadlo
19
article
Jeho organisatorskému talentu podařilo se docí-
liti, že Národní rada česká vstoupila po dlouhém
jednání konečné v život a on byl jejím obětavým
neunavným a nenahraditelným předsedou.
Také jeho přičinění o rozkvět styků česko-fran-
couzských a jeho usilovného snažení o rozkvě
»Correspondence Tchěque« dlužno v této chvíl
s povděkem vzpomenouti. Dnes celý národ náš s
srdcem stísněným a vřelou slzou stojí nad rakví ve
likého muže bez útěchy — dnes věnujeme i my jako
zástupcové král. hlav. města Prahy vděčnou, neby-
noucí vzpomínku jeho veliké památce l
Prosím, aby presidium bylo zmocněno, by uči
nilo příslošné kroky za účelem prokázání poslednich
poct zesnulému dru. Josefu Heroldovi.
Projev tento vyslechli členové sboru stojícea
a dali jednomyslný souhlas k opatřením presidia.
Dotazy a stížnosti.
Josef Herold
Praha
národní rada
Correspondence Tchěque
20
article
Pan ob. st. Slavík přimlouval se za to, aby vy-
hověno bylo žádosti organisace obecních úřadníků
zřízenců i učitelstva ve příčině výstavního drahot-
ního přídavku. Dáložádal, aby podporována byl
žádost státního úřadnictva, v téže příčině podaná.
Pan starosta dr. Groš uvedl, že o věci té k podnětu
p. m. r. Červeného rozmlouvala organisační komise
a usnesla se, aby účtárna byla vybídnuta předloži
rozpočet, z něhož by se dalo posoudit, jak by po
skytnutí této výpomoci zasáhlo do obecního roz
počtu. Ve příčině druhé byly žádosti státního úřad-
nictva podporovány.
Pan ob. st. Březnovský pravil, že ve schůzi do
zorčí komise nad státní průmyslovou školou byl
vytýkáno, že obec zaviňuje průtah zřízení státní
vyšší průmyslové školy v Holešovicích. Starosta p.
dr. Graž vysvětlil, že průtah zaviněn byl státem.
neboť po odstoupení ministra dra. Pacáka nedostal
pražská obec žadnou zprávu o brzkém zřízení školy
té, takže ani pozemek nemohl býti opatřen. Teprv
v minulých dnech došla v-té příčině informace, která
zajisté urychlí další akci.
Pan obecní starší Fiala pravil, že po dlouhou
řadu leť obyvatelstvo hradčanské volalo po řádné
komunikaci s vnitřní Frabou. Dostalo se Hradčanům
sice komunikace, avšak velmi nedostatečné. Míslo
čtyř povolených autobusů byly dodány pouze 3 a
z těch jsou dva porouchány, takže doprava se pro-
vozuje pouze jedním autobusem. Tyto moderní ve-
hikle mohou se výborně osvědčovati, jen kdyby jich
bylo více. Doposud byly vždy přeplňovány. Žádá
aby povolený čtvrtý autobus byl zahy dodán a počet
jich aby ještě byl rozmnožen. Návrh odkázán spravní
radě člekirických podniků.
Slavík
doktor
Groš
Březnovská
až
Pacák
obecní
Fiala
Holešovice
Hradčany
21
article
Pan obecní starší Maděra interpeluje p. slarostu,
zda chca vyhověti požadavkům, předneseným ve
schůzi sboru obecních starších při rozpočtové debat
v r. 1907, zejména pokud týče se spojení ulice Kli-
mentské se Starým městem pražským, kterýmato
spojením by se docílilo přímého spojení Karlina ulicí
Klimentskou, Haštalskou, Vězenskou, třídou Josefov-
skou k příštímu mostu u Rudolfina a na Malou
stranu, čímž s kýženým timto spojením by se ne-
chal velice snadno luštiti dávný projekt, jak spojiti
Staré město a Josefov elektrickou dráhou s ostatními
městy pražskými. Konečně navrhuje brzké odstranění
loubí v dolejší ulici Klimentské, kdež je ulice tato
nejužší a veškerá komunikace v ulici té nemožnou
se činí; současně podává odůvodněnou žadost, po-
depsanou 61 majiteli domů v téže ulici a podporo-
vanou některými městskými radními a obecními
staršími.
Pan obec. starší dr. Jeřábek vzpomenul německo-
brodského případu v poštovní ambulanci, vyslovil
požadavek, aby ambulance poštovní byly obstarávany
pouze úřadníky, obou zemských jazyků mocnýme.
Tázal se p. starosty, zda chce tuto důležitou otázku
předložít komisí pro řešení velkoměstských otázek
radě městské učinit ve věci tě jménem hlavního mě-
sta království energický projev. (Hluk a nepokoj.
Hlasy: Soudní úřadníci také si tak počínají! Co
dělá dr. Jeřábek? Ten také píše německy! Ať s
nejdřive sám napraví! To je český poslanec !)
Pan Náhlovský stěžoval si na špatný stav pod-
jezdu v Divadelní ulici u Nůrodního divadla a žadal
brzké jeho opravení.
obecní
Maděra
Jeřábek
Náhlovský
Kt
Karlin
Rudolfinum
Josefov
dolejší ulice
třída Josefov
Nůrodní divadlo
22
article
Pan dr. Funk vzpomenul toho, že rada městská
zvolila magistrátním komisařem petenta, který byl
teprve na šestém místě, dále že konceptními prakti-
kanty byli zvoleni tři uchazeči, ač se mělo obsadit
pouze jedno místo. Tvrdí, že byli zvoleni uchazeči
nekvalifikovaní. Tim se stal akt protekcionářství
opravdový nepotismus. Řečník táže se starosty, zda
mu tyto okolnosti jsou známé a zda chce zakroči
aby se neopakovaly. Navrbuje, aby obecní řád by
zrevidován a doplněn ustanovením, že proti jmeno-
vání úřadníků radou městskou je možná stížnost ke
sboru obecních starších. Pan starosta dr. Grož odpo-
věděl, že v jedné věci má řečník pravdu. Vícekráte
a při různých příležitostech žádal, aby při obsazo
vání míst úřadnických byl status do té míry pova
žován za nedotknutelný, pokud není podstatných
příčin ke změnám. Naproti tomu mýlí se řečník
tvrdí-li, že byli zvoleni žadatelé nekvalifikovaní
Všichni mají náležitou kvalifikaci.
Pan ob. st. Kaše žádal, aby zřízen byl baza
u školy sv. Jakuba ke Dlouhé třídě. Odkázáno rad
městské.
Funk
Tim
doktor
Grož
Kaše
Jakub
23
article
Vyřízení stavebních stížnost.
Zamítnuty byly následující stižnosti: A
berla Duba proti nepovolení lhůty ku provedení re-
konstrukce kanalisace domu čp. 536 —III. v ulici
Chotkově: spolku Lese- a Redehalle do nařízení.
aby firemní tabule, zakrývající na domě čp. 1362-II.
v ulici Krakovské pamětní desku Šafařikovu, byla
sňata za účelem provedení komisionálního řízení
snětí Šafaříkovy desky a že spolek k opětnému za-
věsení firemní tabule jest povinen vymoci si povo-
lení úřadu stavebního; Karla Benckera proti ome-
zení užívání bytu v prvém patře domu čp. 163 —1
v ulíci Karlově; Jana Kotlanda proti nepovolenému
používání podzemní místnosti za byt pro domovníka
v jeho domě v asanačním obvodu; Olgy Wenzovéa
Julie Špulákové proti nařízenému vyklizení podzem-
ního bytu v domě čp. 512—II. v ulici Lipové: ředi-
telství severozápadní dráhy do výměru, kterým byla
povolena Frant. Houžvičkové stavha třípatrového
domu na pozemku č. kat. 251 v Praze-VIII. — Ferd.
Dub
Šafaříkův
Bencker
Karlův
Kotlanda
Wenzové
Špulák
František
Praha
Ferd
Chotkov
spolek Les
VIII
24
article
Federera a Julia Piesena do výměru, kterým bylo
nařízeno vyklizení dvou podzemních bytů v domě
čp. 380—VII. v ulici Ovenecké a zříditi tamtéž iso-
lační zeď; K. Jandy proti nepovolení stavebních
změn a úprav podkrovních atelierů v čís. 32—1
v ulici Kaprové; Josefa Weidlicha proti zakázání
obývání podzemních místnosti v domě čp. 229—VII.
v ulici u Král. Obory; Jaroslava Recha proti nepo-
volení rozdělení staveniště domu čp. 142—VIII. ve
třídě Primatorské; Václava a Marie Mladějovských
proti nařízeným opravám domu čp. 752 — VIlI.
Vyhověno bylo stížnostem: J. Soukupa proti
nepovolení změny podzemní dílny za byt v domě
čp. 675—VII.; K. Vovsa proti neschválení stavebních
změn v čis. 659—I.; J. F. Langhansa proti nepovo-
lení lhůty k odstranění reklamni tabule na verandě
Střeleckého ostrova. (Návrh p. Březnovského na od-
stranění této ohyzdné okrasy zůstal v menšmně.)
Federer
Piesen
K Janda
Weidlich
Rech
Václav
Marie
J Soukup
K Vovsa
Langhansa
u Královský
25
article
Různé zále žitosti.
26
article
Po referátu p. m. r. Falky povolen byl nákla
12.000 K na rozmnožení mužstva sboru hasičského.
zejména vzhledem k výstavě, kde je zapotřeb
23 mužů k stálému dozoru.
Schválen návrh na položení vodovodního po
trubí v Rohanské ulici v Holešovicích nákladem
25.000 K.
Obehodnickému spolku »Merkur« v Prazev
uznání jeho zásluh u příležitosti dovršení 45leté čin-
nosti jeho byla udělena zlatá záslužná medaile král.
hlav. města Prahy
Od Karoliny Šárové zakoupena usedlost čís. pop.
432-VII. k účelům regulačním za 3200 K
Schváleny byly podmínky okresního výboru na
Smíchově ve příčině připojení Bubence, Dejvic
Střešovic, dále podmínky okresního výboru král.
vinohradského pro připojení Podolí a Branika ku
Praze. (Podmínky byly v listě našem již uveřej-
něny)
Schváleno ujednání s obcí košířskou ve příčině
připojení na kanalisaci pražskou.
Falk
K Obehodnický
Šára
Bubence
Holešovice
Praha
Smíchov
Dejvice
Střešovice
Podolí
okresní výbor král
27
article
Povolen náklad 215.000 K na provedení nových
stok uličních v území mezi ulicí Jindřišskou, měst-
ským sadem, náměstím Václavským a Haviičkovým.
K účelům stavby nábřeží bubenského a stavby
sběrače byly od Josefa Richtra zakoupeny: realita
čís. pop. 456 VII. (bývalá čerpací stanice) za 9000 K
a pozemky ve výměře 432 čtver. sáhů po 70 K.
Představeným pomocných úřadů zvolen pan Jan
Trümmel.
Schválen návrh, aby pan mag. rada Václav
Trümmel přeložen byl na vlastní žádost na trvalý
odpočinek s dosavadním služným a příbytečným jako
výslužným a aby panu mag. sekretáři dru. Vlad.
Mejsnarovi vyměřeno bylo výslužné obnosem 3600 K.
Usneseno zříditi ve statu účetního úřadnictva
nových 6 míst účetních praktikantů s ročním adjutem
1000 K.
Povolen náklad 12.000 K na výdaje, spojené
s oddělením assanačním na jubilejní výstavě z fondu
assanačního.
Bez debaty schválen návrh na upsání akcií nové
České dopravní paroplavební společnosti v obnosu
200.000 K s podmínkou, že sídlo společnosti bude
v Praze.
Richter
Trümmel
Vlad
Mejsnar
Praha
28
article
Debala o nadanl.
29
article
Cenu z nadace arch. Aloisa Turk
za vynikající dílo českého spisovatele doporučoval
rada městská udělit K. St. Neumannovi. Pan Břez
novský pravil, že veřejnost právem vytýká porot
povrchnost. Minule byla cena odělena dílu, ježje
podivným vynikajícím dílem! Je to homosexuálníl
Navrhuje odročení věci. Pan dr. Podlipný jménem
testátura protestuje proti tomu, aby se poslední vůle
vykládala tak, že nemůže jeden spisovatel dosáhnouti
nadace dvakráte. Pan dr. Šupich přimlouval se z
to, aby návrh byl vrácen porotě. Pan starosta dr.
Groš sdělil obsah testamentu, dle něhož je sbon
vázán při rozhodování návrhem poroty. Pan dr. V lče
upozornil, že porota nepředložila terno, nýbrž poub
ambo. Pan dr. Podlipný tvrdil, že mag. rada
Waldstein neplní vůli zůstavitelovu, když p rotě
sdělí, že nesmí dostati jeden spisovatel cenu dva-
kráte-
Sbor se usnesl, aby porota byla dožádána o do-
plnění terna.
Turk
Neumann
Břez
doktor
Podlipná
Šupich
Groš
Waldstein
30
article
Nový most nedostal dosud jméno!
Referent pan mag rada Hrnčíř sdělil návrh
rady městské, aby nový most v prodloužení třidy
Mikulášské pojmenován byl mostem Mikulášským.
Panové obecní starší Březnovský a Kasalický vřele
se přimlouvali za to, aby most nazván byl mostem
Svatonluka Čecha. Pp. Slavík a Šulc navrhovali
odročení zaležitosti. (Pan inženýr Zvěřina volá: Pr
Čecha je most v Troji ! Nepokoj.)
Návrh odročovací byl schválen 26 proti 25 hla-
sům. (Hluk a nepokoj. Hlasy: Most má být otevře
a jméno mu nedávále! To je ostuda! Staročeši hla-
sují pro odročení! Už za živa jste nechtěli Svato-
pluka Čecha jednomyslně zvolit čestným měšťanem.
Tak umíte cilt naše velikány. Trvalý nepokoj.)
Pronájem místností v paláci hr. Sylva Taroncoy.
Referent p. mag. rada Tumpach přednesl návrh
rady městské na pronájem místností v obecním domi
č. p. 852—II. (palác hr. Sylva Tarouccy) na dobu 12
let za nájemné pro prvých šest let po 22.000 K a
pro dalších 6 let po 25.000 K ročně mimo 6% po-
platek z nájemného, p. Michalu Flusse rovi, kavární-
kovi v Praze.
Pan ob. st. Hošek odporoval tomuto návrbu
a přimlouval se, aby v tomto domě místnosti vůbe
nebyly pro kavárnu nebo hostinec pronajímany, poně-
vadž by tím budoucí restaurace v representačním
domě utrpěla. (Pochvala v loži.)
K rozhodnutí však nedošlo, neboť přítomno bylo
pouze 50 členů sboro, kdežto k právoplatnému usná-
šení bylo zapotřebí přítomnosti 6U členů. Záležitost
tedy byla odročena. (Pan Březnovský: Ti pánové.
co odeházejí, zapomínají, jak značně poškozují obrcl
Ke konci schůze usneseno, aby projekt regulace
čásli fortifikačních pozemků na Hrad anech a změna
plánu polohy pro území od Palackého mostu k Vyše-
hradu byly veřejně vyloženy.
Schůze skončena po 7. hod. večerní.
Hrnčíř
Březnovská
Čecho
Slavík
Šulc
Zvěřina
Svata
Taroncoy
Tumpach
Taroucca
Fluss
Hošek
Vyš
Trója
Most
Praha
Palacký most
31
article
JUDr. Josef Herold.
JUDr. Josef Herold.
Zpráva o úmrtí dra. Josefa Herolda způ-
sobila včera dopoledne v Praze i v předměstich
nevýslovný dojem. Z počátku pochybovali lidé
její pravdivosti, neboť před dvěma týdny
ještě byl dr. Herold ve svěží síle, bohužel
smutná zpráva byla pravdivá. Potvrdily ji ná-
věští novin a brzo potom smuteční prapory,
které byly vztýčeny na Národním divadle,
městské radnici vinohradské, okresním výboru
vinohradském, na budově » Národních Listů«,
radnici vršovické atd. Již dopoledne dostavili se
do domu smutku zástupeové města Král. Vino-
hradů, Vršovic, Národního divadla atd., aby
vyslovili hlubokou soustrast. Télesná schránka
zesnulého dra. J. Herolda byla včera odpoledne
odvezena z domu smutku do vinohradské-
okresní nemocnice, kde ji bude dnes prof. dr.
Hlava balsamovati.
Porada o pohřbu p. dra. Herolda konala
se včera o 4. hod. odpoledne v zasedací síni
okresního zastupitelstva na Král. Vinohradech.
Jednání zahájil tklivou vzpominkou na zesnu-
lého pana posl, dra. Herolda pan J. Víšek, sta-
rosta města Král. Vinohradů. Přítomní byli dále:
pp. náměstek Bureš, radní Holeček, dr. Ha-
velka a dr. Uehytil za okrosní a městské zastu-
pitelstvo na Král. Vinohradech, dr. Šafařovic za
zemský výbor království českého, posl. dr. Baxa,
dr. Scheichl a taj. Seifert za Národní radu če-
skou, předseda architekt Šimáček a ředitel
Sohmoranz za Národní divadlo, dr. Podli pný,
vrchní ředitel Hubáček a cís. rada Voitl za obec
pražskou, náměstek starosty Zimmermann a řed.
JUDr
Josef Herold
Herold
Král
profesor
J Víšek
Bureš
Holeček
doktor
ha
Uehytil
Šafařovic
Baxa
Scheichl
Seifert
Šimáček
Sohmoranz
Podnout
Hubáček
Voitl
Zimmermann
Praha
Vršovice
národní divadlo
národní rada če
32
article
Řezníček za město Vršovice, dr. Ulrich a dr.
Józa Matys za výkonný výbor národní strany
svobodomyslné. Vzhledem k telefonickému jed-
nání s kruhy vídeňskými, které se míní pohřhu
hojným počtem účastniti, ustanoveno, aby pohřeb
konal se ve čtvrtek o půl 4. hod. odpolednez
Pantheonu Musea království českého, kde nad
katafalkem promluví zástupce Národní rady če-
ské, zemského výboru království českého a vý-
konného výboru národní strany svobodomyslné,
členstvo pak Národního divadla zapěje sbory ke
smutečním obřadům. Na hřbitově vyšehradském,
kam zesnulý bude pohřben, rozloučí se s vyni-
kajícím svým spoluobčanem a rodákem zástupce
okresu i města Vinohradů a Vršovic. Bli žší
podrobnosti sděleny budou v čísle
zejtřejším. Za pořadatelství při průvodu
požádána bude Česká obec sokolská. Samo-
správné, národní i politické korporace, které
míní se pohřbu zúčastniti, zašletež svoje při-
hlásky do středy večer kanceláři okresního vý-
boru na Král. Vinohradech, Karlova ulice,
Národním účelům českým buďtež věno-
vány korporacemi českými i jednotlivci k uctění
památky pana dra. Herolda obnosy místo tele-
grafických projevů (jež mohou býti zcela dobře
pahraženy projevem pisemním) a náhrady
za věnce.
Katafalk zesnulého p. dra. Herolda po
jeho balsamováni panem prof drem. Hlavou
bude vystaven v Pantheonu musea království
od
českého.
Řezníček
doktor
Ulrich
Józa Matys
Král
Herold
Vršovice
Karlov ulice
národní strana
národní rada če
národní divadlo
33
article
Truchlivá zvěsť o nenadálém úmrtí dra.
Herolda, přinesla do řad národní společnosti
naší hluboký a teskný zármutek, zvýšený nad
to ještě okolností, že tragieký odchod jeho udál
se právě v době, kdy třeba bylo vynikajících
jeho sil, politické bystrosti a rozhledu měreu
nebývalou. Ve všech vrstvách a kruzích jeví se
bolestné vzrušení a ozvěnou jeho je řada sou-
strastných projevů, došlých Narodní rady, ro-
diny zesnulého a redakce »Národních Listů«.
Jsou to zejména projevy tyto:
Akční výbor národní strany svobodomyslné
sešel se dne 4. května za předsednictví dra. V.
Škardy. Dr. V. Škarda ve vřelé a procítěné řeči
vzpomněl neočekávané smrti dra. Herolda, „na-
šeho Herolda“, jak pravil, který vždy zůstal naší
straně věren. Dr. Herold odchází po dru. Edv.
Grégrovi, po dru. Englovi náhle, ve chvíli, kdy
jsme doufali, že zůstane mezi námi zdráv a čil.
Odchodem dra. Herolda utrpěla nenuhraditelnou
ztrátu nejen naše strana, ale celý národ. Dr. V.
Škarda na to ocenil nenahraditelnou činnost dra.
Herolda na poli národním, samosprávném a zvlá-
5tě politickém a zminil se o jeho velikých zá-
sluhách o vývoj a vzrůst strany. Po řeči dra.
Škardy bylo usneseno, aby trojčlenná deputace,
skládající se z dra. V. Škardy, dra. Kaftana a
dra. Podlipného, osobně kondolovala vdově po
dru. Heroldovi. Nad rakví dra. Herolda za ná-
rodní stranu svobodomyslnou promluví dr. Kra-
mář. Dále přijato, aby dru. Heroldovi byly pro-
kázány veškeré pocty, které prokazují se nej-
výtečnějším členům strany.
Herold
V Škarda
doktor
Grégr
Škarda
Kaftan
Podlipný
34
article
Projev Národní rady české. Jménem Ná-
rodní rady české sdělujeme zdrcující zvěst s ve-
škerým lidem českým, že na vždy opustil řady
nejpřednějších a nejzdatnějších bojovníků za
spravedlivá práva českého národa pan JUDr.
Josef Herold, geniální předseda Národní rady
české. Zesnul po krátké nemoci v pondělí dne
4. května před 7. hodinou ranní na Král. Vina-
hradech ve věku 58 let. Zármutek nesmírný
svírá srdce všech, kdož jsme znali šlechetnost
a neobyčejné nadání jeho, neúnavnou jeho
dlouholetou činnost ve všech směrech národníhe
života našeho, zejména jako poslance na sněmu
království českého i přísedícího zemského vý-
boru a intendanta Národního divadla jako po-
slance na radě řišské, v korporacích samospráv-
ných, politických, školských, národohospodár-
ských, kde všude oslňoval všestrannými svými
vědomostmi, rozhledem i zkušenostmi, vzácnoa
svojí ochotou a věcnou objektivností, kteřýchžto
voškerých vynikajících vlastností jeho v první
řadě a povždy s neskonalou vděčností vzpomí-
rati bude Národní rada česká, jíž prokázal v zá-
jmu společného národního celku jako její vlastní
tvůrce a vzorný předseda služby přímo neoceni-
telné. Pohřeb zesnulého konati se bude ve
čtvrtek, dne 7. května o půl 4. hod. odpo-
ledne z Pantheonu musea království českého na
hřbitov vyšehradský. Zemřel vůdce, jehož jmě-
nu zachová náš národ povždy paměť nejvděč-
JUDr
Josef Herold
Král
národní rada
národní divadlo
pantheon muzeum království