Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pondělí 14. června. 1909.

Praha

3

Číslo 162

4 article

Ma ranni avečerní listy předplácí se V Praze v administraci: . . . 2 K — na měsle- na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsía. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách 2Kn na měslc .. Poštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 3 k enh s dvoji zásilkou a měsi na čtvrt iota . . . 1l K e0

Ma Praha Kněžná

5 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vyřízená demise mínistra dra Žáčka. Z Vídně, 14. června. O 10. hodině dopo- lední povolal ministerský předseda bar. Bienerth k sobě dra. Žáčka a sdělil mu, že císař na slyšení, které měl u něho včera o polednách kleré trvalo 113 hodiny, nevyhověl žádosti za pro- puštěnou. Rozmluva barona Bienertha s drem. Žáčkem byla potom velmi krát ká. Konference klubovních předsedů. Z Vídně, 14. června Na 4. hodinu odpo- lední dnes jest svolána konference před- sedů klubů, by stanovila postup pro rozpo- čtovou debatu ve sněmovně. Jak si vláda zakoupila blasy. Vzhledem na článek s nadpisem: »Jaksi vláda zakoupila hlasy«, uveřejněný v čís. 157 časopisu »Národní Listy« ze dne 9. června 1909 večerní vydání, žádám z nařízení Jeho Excellence pana ministra spravedlnosti, aby za šetření pra videl § 19. zák. o tisku ustanovených uveřej- něna byla tato oprava: Není pravda, že vyšetřování proti italským studentům pro připady na vídeňské université proto bylo potlačeno, aby italšíí poslanci byl pohnuti v sezení poslanecké sněmovny dne8 června 1909 proti návrhu Šusteršičovu hlasovati. Rovněž není dále pravda, že panu poslane Starkovi za to, že hlasoval proti uvedenému ná- vrhu, bylo přislibeno prominuti trestu vězení. Byl sice před krátkým časem jmenovaný pan poslanec pro soukromý delikt odsouzen, roz- sudek však nevešel dosud v právní moc, poně vadž byla podána proti němu stížnost zmateční C. k. státní zastupitelství v Praze, dne 13 června 1909. Morstadt.

Bienerth Žáček Morstadt Vídeň Praha poslanecký sněmovna

6 article

Císař do Pešti. Z Vídně, 14. června. »N. F. P.« ozna- muje: Ve dvorských kruzích jest rozšířena zpráva dosud nepovéřená, že panovník odjede do Pešti nikoliv teprv 28. t. m. jak byl původně stanoveno, nýbrž již 25. t. m. a zd- stane v uherském hlavním městě do 10. čer vence, odkud přímo se odubéře do 18 l u. Bulharský ministr Malinov vo Vídni. Z Vidně, 14. června. (K. k.) Jak „Polit. Korr.“ sděluje, navštivil včera odpol. bulharský předseda ministerstva Malinov ministra zahra- ničních záležitostí sv. p. Aehrenthala a měl s ním delší rozmluvu.

Malinov Pešť Vídeň

7 article

Pruský prine Jindřich v Pešti Z Pešti, 13. června. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc, sděluje: Dopoledne odevzdaly některé osobnosti své navštivenky pro prince Jindřicha Pruského. Za plavby podniknuté na novém parníku »František Josef«, náležejícím uherské společnosti pro námořní a říční paroplavbu, poskytoval Dunaj překrásný pohled. Všecky lodi všech dopravních podniků v Pešti kotvící, jakož i lodi soukromých majitelů vztýčily slavnostní vlajky. Zatím co cestovní společnost si prohli- žela ostrov Markétin, dostavila se o půl 4. hod. odpol. k princi Jindřichovi deputace spolku Němců z říše. Páni byli generálním konsulem princem Schönburg-Waldenburgem princi Jindři- chu představeni, načež předseda spolku tlumočil radost nad tím, že může na uherské půdé uví- tati člena německé rodiny panovnické. Prine děkoval krajanům srdečně za uvítání, načež mu byli dostavivší se členové spolku jednotlivě představeni. K večeru nastalo deštivé počasí, následkem čehož se parník předčasně vrátil. Z Pešti, 14. června. (K. k.) Automobili- stický klub uherský uspořádal včera večer v Redutě na počest účastníků jízdy prince Jindřicha banket o 350 přiborech. Na banketě pronesl prine Jindřich Pruský připitek, ve kte- rém srdečně děkoval za pohostinské přijetí, jehož se účastníkům jízdy všude dostalo a ko- nečně připil na blaho země a krále uherského Predseda automobilistického klubu uherského

Jindřich Jindřich pruský František Josef Markétin Schönburg Jindr stický Jindřich banket Pešť Dunaj Waldenburg Němec

8 article

hr. Alexandr Andrassy na připitek odpověděl Po delší animované zábavě odebrali se účast- níci bankelu do klubu »Park«. 2 Pešti, 14. června. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: Účastníci jízdy prince Jindřicha pokračovali dnes dopoledne v jednominutových přestávkách v jízdě do Vídně. Obyvatelstvo, tvoříc na ulicích špalír, uspořádalo jezdcům zvláště princi Jindřichu veliké ovace. Volby v Terstu Z Terstu, 14. června. (K. k) Po vyhlášení výsledku voleb došlo večer na několika místech města k malým demonstracím. Demonstranti se však brzy rozptýlili, anebo byli policií rozplý- leni. Při tom bylo několik osob zatčeno. Krétská otázka. Z Cařihradu, 14. června. (K. k.) Vojenský soud nařídil, aby vydávání zdejšího ře- ckého listu „Neologos“ a turecké- ho listu „Itida!“ v Adaně bylo pro pobuřující publikace zastaveno. Z Cařihradu, 14. června. (K. k.) Posla- nec Ismail Hakki pojednává v „Taninu o dotazu ve příčině Kréty a vyslovuje naději, že sněmovna bude kabinet jednomysl- ně podporovati. Schválením dotazu chtěl sněmovna vlastně ukázati, že vládě propůjčuje všecku podporu. Ministr zahraničních záležitosti to ocení a zajisté rozhodnou mluvou prohlásí. že se Turecko nebude rozpakovat užiti každého opatření, jimž by su- verenitu říše zajistilo. List „Sabah praví, že je s to ujistiti, že Anglie se de- finitivně usnesla vojsko z Kréty neodvolati.

Andrassy Jindřich Jindřich veliký Posl Hakki Pešť Vídeň Terst Cařihrad Itida Adana Kréta Turecko Sabah Anglie

9 article

Zprávy z Cařihradu. Z Cařihradu, 14. června. (K. k.) Divisijní generál dělostřelectva Šefket paša by jmenován valim bagdadským, divi- sijní generál Peřtev paša, náčelník generál- ního štábu generalisima Mahmuda Šefketa paše. velitelem 6. sboru (Bagdad). Protiamerické spiknutí na Honolulu. Z Nového Yorku, 13. června (K. k.) Dle telegramu z Honolulu našla polieie v tamější kanceláři japonské dělnické organi- sace listiny, které nasvědčují spiknut proti americké správě. Nová srbská půjčka na francouzských bursách Z Bělehradu, 13. června. (K. k.) Dl »Politiky« ucházela se srbská vláda u vlády francouzské o povolení ke kotování nové srbské půjčky na francouzských bursách. Z dánského parlamenlu. 2 Kodaně, 13. června. (K. k.) Folkething opět zvolil předsedou poslance Thom so n (z reformní strany levice). Ministr zemské obrany Neergaard podal pak zeměbranecke předlohy ve znění, které schválil poslední folkething ve druhém čtení, vyjímaje předlohu pozemním opevnění Kodaně, která byla podána v původním, vládou usneseném znění a která pojednává o posunutých opevně- ných posicích Kodaně z pevninské strany.

Šefket Thom Cařihrad Bagdád Honolulu Nový York Bělehrad Kodaň Peřtev paša Šefket paša

10 article

Belgie a stát na Kongu. Z Antverp, 13. června. (K. k.) Belgický král Leopold, který zde dlí, aby se zúčastnih osadních slavností, pronesl proslov, v němž si blahopřál k tomu, že dal králov- ství belgickému Kongo. Pak vy- značil nutnost obchodního loďstva pro Belgiia poukázal na země na dálném východě, zejména na Čínu, která režimem otevřených dveří stala se dobrým odbytištěm. Měly by se zakládati banky a úvěrní ústavy a těmto ústavům měly by se odstoupiti eventuálně neobydlené ještě části Konga. Zmalky v Persii. Z Teheranu, 13. června. (Reuter.) Jak se z Tavrizu ze dne 11. června sděluje, došlo tam následkem sporu tureckého! konsula s četnietvem ke srážce mezi četnictvem a ture ckými vojíny. Na straně četníko ece

Kong Leopold Belgie Antverpy Kongo Čína Persie Reuter

11 article

bylo 12 mužů usmrceno. Na straně mužstva bylo 7 mužů usmrceno a 7 raněno. Kromě toho bylo 20 tureckých vojínů zajato. Guvernér prchl do Urmie. V tureckém táboře u Tavrizu vypukla úplavice. Několik onemoc- nělých již zemřelo. Čínská půjčka na dráhu Hankau-Sečvan. Z Nového Yorku, 13. dubna. (K. k.) Z Pe- kina se sem sděluje, že zpřáva, že si americký syndikát přeje zúčastniti se půjčky n dráhu Hanka u-Sečvan, způsobila v kru- zích evropských bankéřů znepokojení a měla také za následek, že bylo odloženo schválení smlouvy o půjčce císařem.

Hank Sečvan Nový York

12 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. června. (Polská politika ve Vídni.) Polské listy haličské až na všepol- ské „Sl. pol.“ a klerikálný „Glos Narodu“ odsu- zují dále vídeňskou politiku nynějšího předsedy polského kola, prof. Glabiňského. „Nov. Ref.“ vytýká kolu polskému, že se postavilo proti slo- vanským klubům i v otázce, ve které měly pravdu. Nadati bosenskou agrární banku tak da- lekosáhlými výsadami, je skandál pro vládu spo- lečnou stejně, jako pro rakouskou. Proto polské kolo mohlo zcela klidně svinouti ochranná křídla, jež rozestřelo nad bar. Bienerthem i ryt. Bilin- ským. Mohlo klidně ponechati oba dva jich osu- du. Vždyť Biliňski, než podepsal koncesi bosen- ské agrární banky, neptal se polského kola o svo lení. Nač tedy hájit, co se stalo bez vědomí pol ského kola? aa Také okolnosti, za nichž zrušen kompromis již uzavřený se slovanskou jednotou, je pro proí Glabiňského velice zahanbující. Za to, že Gl biňski s posl. Czaykowským jeli v noci k mi nistrům pro svolení ke kompromisu, budou po- vinni zodpovídati se v polském kole. A nejen to; prof. Glabiňski musí se zodpovídat před ce- lou zemí a národem, že vydal polské kolo na milost a nemilost vlády a dal mu směr čistě protislovanský. Národní demokraté neboli vše- poláci snaží se v Rusku umožniti společnou slo- vanskou politiku. V Rusku se zklamali. Bylo by tedy přirozeno hledati jiné středisko slovanské politiky. Střediskem tím dle názorů polských může býti Rakousko. Ale utvoření takového no- vého střediska znemožnil prof. Glabiňski svým protislovanským vedením polského kola. Proti takové politice musí se ozvati celá země.

Glos Naroda profesor Glabiňský Ref Bienerth Gl Glabiňski Praha Vídeň Bilin Rusko Rakousko

13 article

Orgán lidovců, „Gaz. Powszechna“, pozna- menává k úterní řeči prof. Glabiňského: S jiný- mi pocity poslouchala táž sněmovna prof. Gla- biňského, když protestoval proti pruskému vy- vlastňovacímu zákonu, a když po něm jeden za druhým vstávali zástupci všech rakouských slo- vanských národů, aby slovy živých sympatií po- depřeli polské stanovisko. Dnes jim p. Glabiňsk zaplatil dluh vděčnosti. Za to všechny, Polákům dosud příznivé živly ve sněmovně se sjednotily v tom, že předsedovi polského kola vyslovily svě opovržení. „Dzien. Polski“ připojuje novou výtku n adresu prof. Glabiňského. Když se v rozpočto vém výboru hlasovalo o návrhu Slovince, P Žit nika, aby se škrtla položka 7000 K na zbyteč ného školního dozorce německých národních škol v Kraňsku, polští poslanci Stapiňski a Ko lischer hlasovali se Slovinci, ale všepoláci Gla biňski a Battaglia pomohli svými hlasy Němcům k zamítnutí slovinského návrhu a k potvrzení germanisačního školského dozorce v Kraňsku Prof. Glabiňski ukázal tím prý Němcům cestu po které mohou v brzku dojíti také k německé mu školnímu dozorci pro Halič.

profesor Glabiňský Gl Glabiňsk Polák Stapiňski Battaglia Němec Glabiňski Kraňsko Halič

14 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. City lidu italského pro Francii. Vlaši nesouhlasí přirozeně s oficiální troj spolkovou politikou svých vlád, zvláště Piltona naopak přejí si vlastenecké kruhy italské sblí žení s Francií. Toho dokladem jsou četné vřelé a upřímné projevy v tom smyslu pronesené, jež

Vlach Francie

15 article

dání- se připojily k cestě římských cyklistů jedoucích do Paříže vyslovit Franeouzům sympatie Říma a obecního zastupitelstva tamního. Městská rada ve Florencii v projevu svém do Pařiže adreso- vaném praví, že »přálelství pro Francii roste v italských srdeích«. Jiná města připomínají pot četných bojů, které Francouzi po boku Italů podnikli proti nepřiteli svobody a rozvoje

Francouz Italos Paříž Řím Florencie Francie

16 article Italie.

Italie. Chystaná revoluce ve Venezuele? Bývalý president venezuelské republiky Castro, nikterak prý se nehodlá vzdáti na vždycky hodnosti své, a chystá se vyvolati v republice venezuelské revoluci. Věnoval ze soukromého jmění svého k účelu tomu milion korun. Zakoupeny prý i parníky, které dopraví ze Spojených států celou společnost sgentůa dobrodruhů za zmíněným účelem najatých. Zakoupeno a sehnáno i 31.000 Mauserovek, které prý jsou v jednom z přístavů středo- amerických přípraveny. Tajná policie Spojených států pátrá horlivě po stopách této podkopné činnosti Castrovy, zvláště po parolodi, jež se vydala na cestu na jih.

Castro Castrův Venezuela spojený stát

17 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 11. června 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) »Hrdelní« záhřebský soud byl posledním prostředkem barona Raucha na zkrocení koalice a na získání »lásky« národa. Bán byl dost naivním, věře, že všechny Chorvaty procesem proti Srbům seštve a na svou stranu dostane. Dlouho se touto pošelilou myšlenkou opíjel. Včera konečně vystřízlivěl. To po včerejším pro- cesí »božího těla«. Když bán z chrámu vy- cházel, několik mladíků, »legionářů« dra. Franka, »živio« mu provolalo. Dobře Rauchovi nepo- sloužili, protože vyvolali odpor. Množstv tisíců hned pískotem a potupným zvoláním odpovědělo. Bán, bledý a zsinalý, vstoupil do kočáru, kdež v koutě se skrčil. Povoz potom bleskurychle domů ho za- vezl. »Zjev« podobný onomu z r. 1903. Tehdejšt byl předzvěsti pádu hraběte Khuena Tato nejnovější » pojava« zatlačila do po- zadí interes o průběh dnešního líčení, ačkoliv se vědělo, že na scénu přiharcuje nejbojovnější kohout dra. Franka v Grubišno-polji, učitel Vjekoslav Klemen. Vzdor námitkám ob- hájců byl vzat do přísahy. Ubohý učitel! Mě dnes trému. Hlas se mu třásl, když vyprávěl své fantasie o »velezrádé«, Hlavní vinu dával dru. Gjuričovi a učitelce Rudanově. Ta prý bána »sviní« nazvala a to jen proto, že tolika uherským školám v Chorvatsku dal vzniknouti.

Rauch Chorvat Srba Franco Khuen Vjekoslav Klemen Gjurič Rudanův Záhřeb Grubišný Chorvatsko

18 article

Jeho dcery však nikdy nenadávaly; ony »svini« jen pečenou do úst béřou Ale svědek Bosanac, konfrontován s Klemenem, stojí na svém, že spanilomyslné dcerky Klemena Srbům nejen »srbských sviní« nadávaly, ale že na ně i po- křikovaly: »na šibenice patříte, svině srbské«. Hezké mravy! O jich rozšíření pěknou zásluhu má štváč, dr. Frank. Klemen před vyšetřujícím soudcem udal, že viděl srbský prapor s nápi- sem: »Živila Srbija«, dnes však vypráví, že na praporu četl slova: »Živila Srbadij a«, což je ovšem velký rozdíl. Nelibí se to předsedovi. Hned svědka na původní výpověď upomíná a dí: »Dejte pozor. protože je to velký rozdíl«. A poslušný svědek hned se opravuje. Bojí se Klemen, aby se dr- Gjurič domů nevrátil. Lid prý ho má rád a slavně ho uvítá. A potom, boh pomozi, Fran- kovci aby svých pět švestek sebrali a Grubišno- polji vale dali! Obhájnové dr. Španič dr. Tuškan na rozpory svědkových udání uká Obžal. dr. Gjurič pravou hodnolu p. učitele odhaluje. Za to předseda mu bere slovo. Dr. Gjurič, vždy nervosní a k popudlivosti ná- chylný, rozčileně ohlašuje zmateční stížnost dí: »Neponecháváte mi, abych se hájil.« Před- seda hned svolává senát k poradě. M ezi tím zali.

Klemen Srba doktor Frank Srbadij Gjurič Fran Španič Tuškan

19 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . za 4h Ve filiálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . . 5h lnaerátv plati ne hotově napřed- Předplcení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tum nacházejí ne též redakce, tiskárna a szpedlou „Národních Listů“ Rukopisy se novracojl

20 article

odehrává se ve dvoraně bouřlivá scéna. Několik Frankovců pokri- kuje na obžalované: »valašská bando«. Obžalovaní, velice pobou- řeni, žádají přítomného Accurta za ochranu! Ach, té naivnosti! Aecurti volá sice vězeňskou stráž, ale na obžalované! Tu z lavice obžalovaných se ozývá hlas- »Pěkně nás chráníte před provo- katěry, před bandou dra. Franka.« Na to několik Frankovců s odznakem »Fran- kovy legie« řve až do osípění. Zjevuje se před- seda. Hned Aceurti žádá, aby pro příště obža- lovaní za přestávek do cel byli odváděni. Proti tomu protestují obhájcové. Předseda se drze o ně otírá slovy: »Páni obhájcové jinak by měli na obžalované působit.« Ti protestují: »Odmítáme takové insiunace! Nejsme zde pro dělání po- řádku ! Zamezte, aby obecenstvo neprovokovalo.« Na to soud po poradě všechny obžalované z dvorany odstraňuje. Svědek katol. kaplan Blaž. Buntak obviňuje Chorvaty, že ne- uměli pro svou věc pracovat. K vůli tomu ho k svědectví předvolali. Po přestávce vypovídal Matija Majtin. Míval rozepře s drem. Gjuričem. Pravoslavní prý se před ním třásli! Tak zlé to asi nebylo. Jak by potom bázlivci byli Majtina (býval obecním úřadníkem) z obce »vysypat« mohli? To jim svědek do smrti nezapomene. Proto po každém jich kroku slídil a snadno se domakal, za jakým cílem se srbská propaganda nesla: Rakousko ve válce se Srbskem mělo být oslabeno. A jak by ne: tolik čepic, sklenic, trobojek by byli spiklenci králi Petrovi poskytli. Br! Hrůza jde z toho ! Na konec padá maska s hlavy Majtina: chtěl se stát starostou obce a pravoslavní to zamezili V tom je ten háček !

Franco Fran Blaž Chorvat Majtin Gjurič Petro Hrůza Rakousko Srbsko

21 article Výstava světové obchodní reklamy

Výstava světové obchodní reklamy byla včera, v neděli dne 13. t. m., o 11. hodině do- polední oliciálně zakončena. Z hostů dostavili se: p. Frant. Stuna za Český odbor zem. živnost. rady pp. Kar. Vágner a Ant. Paulů za Obchodnickou jed- notu, p. Jan Faust za Ústřední spolek živnost. mo- ravských, p. Karel Fišara, ředitel c. k. české obchodní akademie, p. Frant. Pouchlý, profesor, za obchodní školu prof. S. Získala, p. Jarosl. Oliva za továrnu „Orientál“, p. Al. Dvořáček, tajemník Ústř. spol. živ- nostníků moravských, p. Jan Trdlica, obchodník, p Milan, p. V. Pancner, řídit. administr. „Ludových Novin“ z Uher. Skalice, p. J. Raus a j., mimo četné jiné účastníky z řad brněnského obecenstva, jme- novitě členů Č. O. B. Přítomné uvítal předseda výkonněho výboru vý- stavy p. Cyrill Veber, který ve stručných rysech naznačil důležitost a význam reklamy, projevil ra- dost, že podnik ve prospěch stavu obchodního na- lezl v širší veřejnosti tolik porozumění, které dává záruku, že nebylo pracováno nadarmo, zvláště po- ukázal na hromadné návštěvy obchodních škol, jichž posluchači odnesli si mnoho poučného pro příští své povolání. Zájem o výstavu projevený jest také po- řadatelům odměnou za vykonané práce, neboť sle- dován byl ten cíl, aby podána byla interesentům příležitost seznámiti se s reklamou nejen zdejší, nýbrž i cizozemskou, která doposud stojí na nejlep- ším stupni a aby tito interesenti dle nabytých po- znatků moderní, účinnou reklamu jež jest tím nej- hlavnějším činitelem v obchodě, se zařídili. Podě- kovav za přízeň a účast, jíž se výstavnímu výboru dostalo od povolaných činitelů, postoupil slovo panu

František Stuna Vágner Antonín Paulů Faust Fišar Pouchlá profesor S Získal Jarosl Oliva Dvořáček Trdlica Milan V Pancner J Raus Cyrill Veber Uhry Skalica Ludový novina

22 article

F. Stunovi, delegátu česk. odboru zemské živno- stenské rady. Týž praví, že ve výboru této korporace, již jako protektorku výstavy dnes zastupuje, uznáno bylo, jak neobyčejného významu jest právě okolnost, že vytvoření krásného tohoto podniku vypučelo z řad obchodního pomocnictva, z řad nadějných budoucích obchodníků. Má to zajisté větší význam, než kdyby výstavu reklamy uspořádalo obchodnictvo samo- statné, poněvaiž mladé, jaré síly uvědomělého do- rostu dávají nám tímto plnou oprávněnou naději v lepší hospodářskou budoucnost na poli obchodním i národním. Oni dobře vystihli, že, chce-li někdo něčeho dosíci, musí nejprv hleděti na sebe a na svou sílu a že když všichni síly svoje spojí, je také celek silný, který pak zajisté docílí příznivých vý- sledků. Když vidíme a prohlédneme si výstavu svě- tové obchodní reklamy, shlodáme s potěšením, že dána zde byla vzácná příležitost všem, shlédnouti vybraný materiál reklamní a čerpati z bohaté sbírky nové zjevy v reklamě se vyskytující pro svou po- třebu. Řečník děkuje výstavnímu výboru jménem zemské živnost. rady co nejsrdečněji za uspořádání

F Stuna

23 title

FEUILLETON.

24 article Hrdinský čin dra Hallidonbila

Hrdinský čin dra Hallidonbila Napsal Villiers de 1'Isle-Adam. V brzku dojde k neobyčejnému procesu doktora Hallidonhilla před soudem londýnským Tato jsou fakta: 20. května tohoto roku byly obě rozsáhlé čekárny věhlasného specialisty lékaře plicních chorob, namačkány jako oby čejně nemocnými, držicími v rukou své pořa dové lístky. U vchodu stál průběř mincí v dlou hém černém redingotu: bral přísně od každého dvě nevyhnutelné guineje a zkoušel je jediným úhozem kladivka na nádherně kovadlince, vo- laje automaticky: All right! V zasklené hovorně — ovroubené kolem do kola velikými tropickými keři v šírokých japon- ských kořenáčích, posadil se právě u svého stolu přísný, malý doktor Hallidonhill. Stranou, u stolečku, stenografoval jeho sekretář stručné předpisy. U dveří, zastřených červeným sametem se zlatými ozdobami, týčil se sluha hrozného vzezření, jehož povinností bylo dopravovati vrá- vorající souchotináře, jednoho po druhém, n odstávku východu, odkudž je svážela zdviž ve zvláštních křeslech (když bylo proneseno roz- hodné slovo: „další!“). Nemocní vstupovali se skelným a zamže- ným zrakem, s obnaženým hrudníkem, se šaly podpaždí; v okamžiku byly jim přiloženy na záda a na prsa plesimetr a sluchátko.

Adam Hallidonhill Villiers jít 1 ' Isla londýnský Tata all right

25 article —Tikl tik! plaff! Dýchejtel . . . Plaff.

—Tikl tik! plaff! Dýchejtel . . . Plaff. Dobře. Následovala porada, udělená v několika mi nutách — pak pověstné „další!“ A po tři léta každého dopoledne defiloval takto všední prů vod od deviti hodin přesně do poledne. Náhle, tohoto dne, 20. května, úderem de- váté cosi jako dlouhá kostra, s pohyblivými zor- ničkami, s tvářemí propadlými tak, že se až do- týkaly pod patrem, s obnaženým hrudníkem, po- dobným kleci, potažené tenkým pergamenem, vzdouvaným záduchou a usláblým kašlem — krátce stín života, s pláštěm z modré lišky, slo- ženým na vyzáblém předloktí, vsunul pedály svých holení do doktorské hovorny, zachycuje se, aby neupadl, za dlouhé lupení kerů. — Tik! tik! plaff! K čertu! Tady se nedá nic dělat, bručel doktor Hallidonhill. Do týdnu vychrchláte poslední zbytek téhle levé plíce pravá je kaše! Další! Sluha chystal se „vyzdvihnouti klienta“ když tu vynikající therapeut, udeřiv se do čela pronesl rázně se záhadným úsměvem.

Hallidonhill

26 article

— Jste bohat? — Mul-ti-mi-lionář! ječela, rozplývajíc se v slzách, nešťastná bytost, kterou Hallidonhill zamýšlel sprovoditi tak zkrátka s této planety- — Tož, ať vás váš vozík složí na Viktoriině nádraží. Expressní vlak o 11. hodinách do Do- weru! Pak parník! Pak z Calais do Marseille. spací vůz s kamny! A do Nizzy! — Tam, šest měsíců řeřichy, ve dne v noci, žádný chléb, ani vino, ani ovoce, ani maso. Každé dva dny jednu lžíci jodové dešťové vody. A řeřichu, ře- řichu, řeřichu! utlučenou na drobno v její vlast- ní šťávě. — Jediná naděje ... a ještě! Tento tak zvaný lék, o němž se mi stále hučí do učí. zdá se mi víc než nesmyslným a předpisuji jej toliko beznadějnému nemocnému, aniž bych v něj i jen na minutu věřil. Konečně, všecko je možné... Další! A když byl souchotivý Kroesus uložen jem ně do vystlaného útulku zdviže, pokračoval opět pravidelný průvod chorých plicemi, skorbutem. bronchitidami.

Hallidonhill Viktoriin nádraží Calais Marseille Nizza

27 article

Šest měsíců potom, 3. listopadu, o devátě hodině jakýsi obr se strašlivým a radostným hla- sem, jehož zvuk otřásl skly hovorny a uvedl ve chvění lístky tropických rostlin, buclatý kolos v nádherném kožiše řítil se jako lidská puma žalostnými řadami klientely doktora Hallidon- hilla, vnikl bez lístku až do svatyně knížete Vědy, jenž chladný, v černém oděvu, jako vždy cky, usedal právě u svého stolu. Uchvátil jej podpaždí, pozvedl ho jako pírko, a smáčeje slzami pohnutí jeho bledé a lysé tváře praktika, zlíbal jej zvučně víře nepodobným způsobem normandské kojné; pak ho zase spustil omdle lého a téměř zadušeného do zeleného křesla. — Dva miliony? Chcete? Chcete tři?, kři- čel obr, strašlivá a živouci reklama. — Vděčím vám svůj dech, slunce, dobré obědy, bezuzdné vášně, život, všecko! Požadujte ode mne neslý- chaných honorářů, mám žízeň vděčnosti! — Ach, kdo je ten šílenec? Ať ho vy- ženou!..., slabikoval slabě doktor po chvíli skleslosti. — Ale ne, ale ne! bručel obr s pohledem boxera, který odrazil sluhu. — Chápu arci, že mne ani vy, můj spasiteli, nepoznáváte. Jsem

28 article

Člověk s řeřichou! hotová kostra! ztracený člověk! Nizza! Řeřicha, řeřicha, řeřicha! Skončil jsem své půlletí a hle! toto je vaše dílo. Tuhle poslechněte sil Zabubnoval si na prsa pěstmi, jež by byly s tc, aby roztříštily lebky nejstatnějších býků Middlessexu. — Hleďme! — pravil doktor — vyskočiv z křesla — vy jste... Cože, tohle že je umíra- jící, jenž ... — Ano, tisíckrát ano, to jsem já! řval obr- Hned včera večer, sotva že jsem vystoupil z lodi, objednal jsem vaši sochu v bronzu a zařídím, aby vám bylo zabezpečeno čestné pohřebiště ve Westminstru. Spustil se na široké sofa, až péra zaskřípala a zasténala- — Ach! jak je krásné žit! vydechl s bla ženým úsměvem něžného zanícení. Doktor řekl šeptem dvě slůvka sekretáři sluhovi, a ti se vytratili. Osaměv, nabyl Halli- donhill opět rovnováhy, a odměřený, bledý a le- dový, s s nervosním pohledem pozoroval obra mlčky po několik minut; pak náhle: — Dovolte především, zašeptal bizarrním tónem — abych vám odehnal tuto mušku se spánku! A vrhnuv se naň, vyláhl doktor z kapsy krátký revolver bull-dog a vypálil mu dvě rány, rychle za sebou, do levé tepny spánkově. Obr se svalil, s roztříštěnou lebkou, po- třísňuje svým vděčným mozkem koberce komna- ty, do nichž tloukl minutu pěstmi. Několika řezy, vedenými bez váhání šat- stvem i prádlem nebožtíka, obnažil si vážný ope

Řeřicha Obr Nizza Middlessex

29 article

rateur jeho hrudník a rozpoltil jej od zdola na horu, bez přerušení, jediným řezem svého širo- kého chirurgického nože. Čtvrt hodiny po tom, když do hovorn vstoupil strážník požádat doktora Hallidonhilla, aby ho ráčil následovati, tento, sedě chladně u svého stolu, se silnou lupou v ruce, propátrá- val dvojici ohromných plící, rozložených na zkrvavělém pultu. Genius Vědy pokoušel se u tohoto člověka klásti si účty z velezázračného účinku řeřichy, působící současně způsobem bu- jivým i obrodivým. — Pane strážníku, pravil vstávaje — pokládal jsem za vhodno, zabiti tohoto člověka, ježto pouze neodkladná pitva mohla mi odhaliti tajem- ství, spásné pro chátrající vzdušný strom— plice — lidského pokolení: nerozpakoval jsem se tudíž, doznávám, obětovati tu své svědomí — — svojí povinnost. Zbytečno připomínati, že byl věhlasný dok- tor propuštěn na svobodu na ryze formální kauci, ježto jeho svoboda je nám užitečnější, nežli jeho věznění. A teď přijde tento neobyčej- ný proces před anglický soud. Ahl jak podivu- hodné plaidoyery bude Evropa čísti Jak věci stojí, lze plně doufati, že toto vzne- šené násilí nevynese svému hrdinovi newgatskou šibenici, ježto Angličanů jsou s to, aby pocho- pili, tak jako my, že výlučná láska k budoucí Humanitě při dokonalém podceňování přítom- ného Individua je, za našich dnů, zvláštním dů- vodem, prc nějž nutno osvobozovati, děj se co děj, velkodušně výstředníky Vědy. Přel. Jaroslav R. Příbramský.

Hallidonhill Angličan Evropa