1
article
»Deutsches Tagblatte (dřívější »Ost-
deutsche Rundschau«) doznává, že mluvil-lio
národním terrorismu, mínil tím Čechy a žádá,
aby Vídeňané schladili nakvašenost Čechů a při-
pomíná, jak musil býti stráží na ulicích praž-
ských hlídán miláček bohů a všech Němců, všech
prušáckých židů a všech germánských panen K.
H. Wolf.
»Neue Freie Presse« upadla v po-
slední době ve svých rozpravách o českém ná-
rodě vůbec a Praze zvlášť v tón tak sprostýa
neomalený, že nemůže býti přetrumfnut. Podá-
váme jen malou ukázku: Dr. Körber včera
prý se ukázal opět samostatným předsedou mi-
nisterstva, jakým byl v prvních letech své vlády,
zastávajícím spravedlnost a svobodu, liše se tak
výhodně od svých předchůdců. Nepřímá jeho
odpověď včerejší byla také srozumitelnou na po-
kus obecního zastupitelstva pražského a starosty
Srba, hráti si na vlka, kterému jehně zkalilo
vodu. Může-li prý ještě něco hnus nad násil-
nostmi pražskými stupňovati, je to zbabělosta
makavě prolhaná methoda, nalíčiti událostem
pražským právní titul: to jest stále se opakující
záminka, že se dejí provokace.
Čecho
Vídeňan
Němec
Wolf
Körber
Srba
Praha
Deutsches Tagblatt
Neue Frei Presse
2
article
Tímto v pravdě českým vynálezem kryje
se každá hanebnost a »nebylo by se co divitie
— praví milostnice Körbrova — »bude-li se
dlouhoprsťák, který přistižen bude při kradení
hodinek, vymlouvat, že demonstroval proti zla-
tému řetězu a hodinkám, které ho provokovaly.«
Nové plány na zdolání české obstrukce.
Z Vídně, 10. března. Oznámili jsme včera
již, že na levici mají sto chutí českou
obstrukci znásilnit. Plány tyto již jsou
známy, »Neue Fr. Presse« je uveřejňuje. Fak-
tum, vymotané ze všech obalů, je toto: Páni
chtějí, aby se užilo § 48. lit C jed. ř., který
stanoví, že president může členy sněmovny svo-
lat také k mimořádné schůzi. Ústanovení tose
vykládá v ten rozum, že v takové mimořádné
schůzi může býti projednán předmět, pro který
se schůze svolala. Došlé spisy a pilné návrhy
byly by vyloučeny. Ovšem by se mohlo užit
také jiných prostředkův obstrukce technické
Kdyby taková schůze trvala několik dní a nocí,
mohlo by se podařit předlohu promrskat.
Neue
Vídeň
Francie . Presse
sněmovna
3
article
Jsou však některé podmínky: Především
musil by být řádný president (rozuměj násilný),
pak by musíla tu býti semčená pracovní majo-
rita. Někteří poslanci vypravovali — dle »N.
Fr. Presse« — že četní Poláci prohlásili se
pro tento plán a že také na levici pokládá s
možným, ale že by se jím sjednal praejudie,
nebezpečný pro budoucnost.
A právě toho se pánové na levici nejvíce
Je skutečně zjevem, který vzbuditi mus
největší ošklivost v člověku, když zahrává si
na dělnou v parlamentě strana, která prováděla
obstrukci nejen technickou, nýbrž obstrukci
nejsurovější a nejnásilnější. A tolikéž vzbuditi
musí jen ošklivost, když bojovati chtějí proti
české obstrukci lidé, kteří by chtěli potřít jen
obstrukci českou, zároveň však by
nechali otevřená dvířka pro even-
tuální německou obstrukci, ba
touto obstrukcí hrozí každou
chvíli pro případ, že by dr. Körbe
učinil něco, k čemu by nedali Něm-
ci napřed souhlas.
Co se tkne chvály v »N. Fr. Presse«, že
nynější předseda ministerstva se zná k požadavku
spravedlnosti, stači konstatovati, že pan dr.
Körber podepsán je jako první ministr na
zločinu ze dne 17. října 1899, že pan dr
Körber neučinil ničeho k restituování vniterní
češtiny, jakkoli tato je obsažena v zákonu sa-
mém a že tento ministr, který plní prý rovno-
právně požadavky národů, nemá odvahy, dát
Moravě universitu českou, na kterou mají Če-
chové právo nejen dle svého počtu a počtu
gymnasií, ale také následkem přeplnění české
university pražské.
bojí.
Polák
Körbe
doktor
Körber
Německo
Morava
4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního lístu.
Z Vídně, 10. března. (C.-B.) Ministr kultu
a vyučování propůjčil učiteli tělocviku na české
státní realce v Karlíně dru. Augustovi Krej-
čímu titul professora.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 9. března. (C.-B.) V doln
sněmovně tázal se Renwick (konservativec),
stala-li se opatření z opatrnosti, aby se zabrá-
nilo zakotvení ruských nebo japonských lodív
kanále suezském. Státní podtajemník earl
Percy odpověděl: Svobodná plavba v kanále
je zabezpečena článkem 4. konvence z r. 1888.
Rusko se konvence té zúčastnilo. Japonsko sice
nikoliv, ale vláda nemá žádného důvodu domní-
vati se, že se budou lodi japonské chovati jinak
než je smlouvou stanoveno. V ustanoveních,
egyptskou vládou dne 8. února oznámených,
žádá se, aby válečné lodi válečných stran po-
kud možno nejrychleji průplavem propluly a to
bez zastávky, vyjímaje pouze zvláštní případy
nouze, aneb bylo-li jinak nařízeno úřady prů-
plavními.
Augusta
Percy
Vídeň
Karlín
anglický sněmovna
Londýn
Rusko
Japonsko
5
article
Při poradě o vojenském rozpočtu
prohlásil Campbel! Bannerman, že se
břímě vydání vojenských stává nesnesitelným,
zvýšené výdaje vojenské že dlužno přičisti na
vrub dobývačné a dobrodružné politiky, která
zemi oslabuje. Žádal zmenšení posádky v jižní
Africe a urychlené vyřizování návrhů výboru pro
reorganisaci ministerstva války. Premier- ministr
Balfour potíral co nejrozhodněji vývody Ban-
nermanovy a vyslovil své politování nad jeho
poznámkami o posádce v jižní Africe, jež by
mohly býti vykládány Bury v ten smysl, že
kdyby přišla k veslu strana liberální, že by an-
glická politika jihoafrická pozbyla na své síle.
(Souhlas.)
Řečník hájil pak vojenskou politiku vlády
a pravil: Pokud bude naše branná moc, ze-
jmena loďstvo, udržena v přiměřeném stavu,
jest promyšlený vpád do Anglie snem. Celý
směr událostí na Východě cílí však k tomu,
abychom se stali mocností na pevnině a souse-
dem jiné velké mocnosti vojenské. Okolnost tu
musíme míti na paměti při sdělávání našeho
rozpočtu vojenského. Žádné vládě nebylo by
dovoleno brannou moc pod jistý bod snížiti.
Ze sněmovny španělské.
Z Madridu, 9. března. (C.-B.) Ministr vnitra
Alix prohlásil ve sněmovně, odpovídaje na uči-
něný dotaz, že jest pokoj a pořádek ve
Valadolidě úplně obnoven a že
doufá, že se mysli už uklidní.
Z Madridu, 10. března. (C.-B.) Sněmov-
na schválila ve své včerejší schůzi osnovu zá-
kona, kterou se snižuje dovozné clo ze za-
hraničného obilí.
Senát schválil 136 hlasy proti 50 mimo
řádný úvěr pro účely vojenské a ná
mořní.
Campbel
Balfour
Alix
Afrika
Bana
jižní Afrika
Anglie
Madrid
6
article
První a druhý den.
První a druhý den.
Z Vídně, 9. března.
Agrární poslanec pan Zázvorka cítil
dnes potřebu učiniti při počátku schůze návrh
na jmenovité hlasování o návrhu poslance
Kaftana, aby totiž byla zahájena debata o pro-
hlášení dra. Körbra pokud se týče událostí
pražských.
Pan Zázvorka domníval se provésti tím n
svou pěsť husarský kousek, kompromitoval ale
tím delegaci českou, neboť ukázalo se, že ne-
byla ve schůzi počtem padesáti členův pří-
tomna. Nebyli tím vinni ovšem poslanci strany
svobodomyslné, kteří téměř všickni
v domě byli, ovšem že někteří chy.
stali buď interpellace, buď pilné
návrhy v různých síních, aneb
byli co nemocni omluveni. Bez
jakékoli příčiny nepřítomni byli pouze čtyři,
jimž důkladně promluveno do duše o něčem,
že podruhé bez milosti budou jmenováni ti, je-
jichž vinou utrpí v jakémkoliv směru věc česká
ve vídeňském parlamentě.
Opět akt milosrdenství, který dle našeho
přesvědčení je nemístný, zejmena, když uváží
se, že, mezi těmi, kteří nebyli přítomni, když
se hlasovalo, byli ti, již při každé příležitosti
kárali klub a ostatní poslance české z chabosti,
nedostatku energie a ráznosti a kteří neměli
jiné výmluvy, než té, že nevěděli, že se bude
hlasovat, že se jim to neřeklo atd. Je pravda
a řekli jsme již, že posl. Zázvorka o své vůli
učinil návrh, o němž nikdo nic nevěděl, však
páni poslanci měli býti při počátku schůze v
sněmovně přítomni, neboť to právě okamžik
v obstrukci nejdůležitější. Zejmena když se uváží,
jak klub českých poslanců je scvrklý. Máté
doby pouze 47 členů, z nichž ale neméně než
čtyři churaví a sice dr. Plaček, p. Březnovský,
rada Hrubý a Brdlík.
Zázvorka
Kaftan
Plaček
Březnovská
Hrubá
Brdlík
Vídeň
7
article
Poslanci klubovní jsou tedy, nemajíce 50
svých členů, odkázáni na národní sociály a na
agrárníky, s těmi je jich dnes 60, poněvadz
jeden mandát jest uprázdněn a poslanec hrabě
Sternberg je proti obstrukci. Kdo není nemocen,
musí býti ode dneška v každém případě od po-
čátku schůze do konce ve sněmovně přítomen,
jinak nemožno zástupcům našim v ob-
strukci vůbec pokračovati. To necht
mají na paměti. Neboť zažili jsme, pokud jde
o spřízněné, sbratřené strany, trpkého zklamání.
Slovinci odepřeli vstoupiti do o b-
strukce s námi. Jsou prý příliš národně
slabí, než aby se mohli na něco podobného
odvážiti. Ostatně jim slibuje pan ministr Hartl
novou střední školu. Přidruží-li se k nám kdo
z ostatních Slovanů, nevíme, sluší ale konsta-
tovati, že hned při prvním pokusu nepři-
stoupil k nám z ostatních sněmov-
ních stran nikdo, že zůstali jsme
úplně osamělí. Ani nikdo z českých velko-
statkářův, ani nikdo z moravských klerikálův.
Dobré naučení pro budoucnost.
Co se týče odpovědi dra. Körbra, byla tato
jako vždycky, tak i tentokráte o dvou tvářích.
Toť se ví energická snaha zavésti pořádek, ale
stejný prý ohled k oběma národnostem i stejnou
spravedlivost.
Sternberg
Slovinec
Hartl
8
article
Vzduchem prolétla myšlénka, aby strany
parlamentu samy se odhodlaly provésti sanaci
parlamentu a chtěl prý se v tomto směru anga-
žovati zejmena posl. bar. Parish. Však zdá se,
že nepochodil. Zajímavý obrázek poskytuje,
s ohledem na nynější situaci klub polský.
Tam velmi ostře doráženo na vládu, ba žá-
dáno, aby prohlásili Poláci, že k ní nemají
nějaké důvěry, však pan hrabě Dzieduszicki,
jenž na místě ryt. Jaworského je officiálním
řečníkem klubu, varoval před útoky na vládu a
prohlásil, to že by nemohl ve sněmovně útočiti
na vládu tak, jak se zde žádalo, kdyby zvolen
byl klubem za řečníka. A pan hrabě Dziedu-
szycki skutečně byl designován řečníkem
v plenu.
Němečtí klerikálové čím dál tím víc se při-
bližují ke svým liberálním connationálůma
zpupnost německých stran ostatních roste den
za dnem, podporována protekcí vládní a všech
vládních orgánů.
Zástupcové českého lidu ve Vídni jsou
osamoceni a poukázáni výhradně na sebe a na
svou vlastní sílu — co zatím doma se uznává
za prospěšné věci národa našeho, vrhati se na
ně a je podezřívati. Navzdor tomu konati budou,
jak doufáme, povinnost svou poctivě, vyvinet
obyčejně nejvíc síly ten, kdo bez pomoci, sám
na sebe je odkázán.
Parish
Polák
Dzieduszický
Jaworský
Dzied
Vídeň
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na náš pragmatický výklad vzníku
nynějších pražských bouří, kteréž vzaly z valné
části původ v proslulé protidemonstraci so-
ciálně-demokratické »na Střeláku« (dle řízně
libozvučného názvu v soc. orgánu), na naše
upozornění, že sociální demokracie »českoslo-
vanská« a především její tisk stojí úplně po
boku státního návladního, justice, policie, vojska,
německé žurnalistiky, kasina proti českému lidu,
odpovídá dnes ústřední orgán »českoslovanské«
strany sociálně-demokratické obvyklou náručí
klacků. Nemluvíme ani k odpůrcům tónem, při-
bližným k »českoslovanštině«, v níž tištěn jest če-
ský orgán Adlerův a proto klidně opakujeme, že ne-
býti sociálně-demokratické schůze, kteráž v oktáv
slavnostních bohoslužeb v ruském' chrámě pražském
byla svolána na »opravu« demokratické cti lidu
českého, nebýti protidemonstrace proti ruské
manifestaci Prahy, celotýdenního »ústředního«
štvaní »tisícehlavých« zástupů sociálně-demo-
kratických, aby přišly nalit lidovou sprchu na
»roznícené hlavy vlasteneckých měšťáků« — ne-
bylo dnes také žádných pouličních demonstrací
v Praze. Protestuje-li sociálně-demokratický
Adlerův
Praha
10
article
ústředník proti nařknutí, že stojí v jednom tá-
boře s německými štváči, ovšem také »měšťáky«,
proti »měšťákům« i vůbec lidu českému, kterak
vysvětlí, že právě nejjedovatější střely ně-
meckého tisku proti českým manifestantům
citovány jsou z toulce sociálně-demokra-
tického a realistického? Zatím co všechny
uniformované mocnosti tohoto světa, celá
státní hierarchie se svou exekutivou tvoří
hradbu kolem sta mladých zahalečů, aby na
vzdory tisícům lidu mohli provésti svou pestrou
parádu — podívaná to, která nemaskovaného,
nefalšovaného demokrata a tytýž i sociálního,
musila by do hloubi třeba i mezinárodní duše
urazit — volá český sociální demokrat: Ano,
tisíckrát ano, pravdu mají buršáci, v křivdě
je český lid, neboť buršáci jsou ponejvíce syny
německo-židovských kapitalistů, továrníků a ob-
chodníků, největších to přátel českoslovanského
dělného lidu, utiskovaného ovšem a právě če-
skými demonstranty na krev! Se sociálně-
demokratického stanoviska — pravíme ještě
jednou nefalšovaného — se stanoviska
moderního, stanoviska pokrokového, musí být
nutně buršácká komedie odsouzena, nenáviděna,