1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 70. ze dne 10. března 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požární katastrofa v Aalesundu zaviněna
žhářem? Výslechy v záležitosti požáru v Aalesundu
nabyly povážlivého obratu pro strojníka Andreasena.
zaměstnaného v továrně, kde za bouřlivé noci požán
vypukl. Rybář Eidesund prohlásil, že v noci, kdy
požár vypukl, šel o 12. hodině mimo továrnu ke své-
mu člunu a zpozoroval, že vrata továrny jsou ote-
vřena a klátí sebou ve větru. Přistoupil blíže a vi-
děl zcela určitě, kterak strojník Andreasen šel přes
dvůr. Zdálo se mu velmi podivno, že Andreasen
tu dobu je v továrně, ale předpokládal, že tu pořá-
dají pitku. Po požáru navštívil jej Andreasen a vy-
týkal mu, že prý před policii dělal o něm »klepy«
nechať prý se má na pozoru. Když na to rybář od-
pověděl, že není ničím vinen a že jest výpověď jeho
pro strojníka neškodna, Andreasen odešel. Eidesund
trval na své výpovědi. Mimo to nemůže Andreasen
prověsti důkaz alibi a také jiný svědek a v tutéž
dobu viděl jej na dvoře továrny
= Zajímavý civilní proces. Z Říma se oznamuje
Eidesund
Řím
4
article
Před zdejším appellačním soudem započal civilní pro-
ces, při němž jde o značné jmění a zásadné rezhod-
nutí značného rozsahu. Velmi bohatý velkostatkář
v Pausole v kraji ansonském, Davide Fermani, dalr.
1893 zhotovit závěť, ve které prohlásil universálním
dědicem svého synovce Camilla Lauria. Již v únoru
následujícího roku se Fermani těžce roznemohl a to
za příznaků tak podivných a záhadných, že lékař
jenž jej ošetřóval, dr. Vico, který měl za manželku
jinou sestru Fermaniovu, byl jat podezřením, že tu
jde o otravu otrušíkem a jak se zdá, vzbudil v pa-
cientovi podezření na druhého svaka Temistocla Lau-
ria a jeho manželku, kteří se účastnili jeho ošetřo
vání a připravovali mu pokrmy. Příčinou skutku
mohla býti obava, že zamýšleným sňatkem Fermani-
ovým budou zmařeny naděje universálního dědice
Namáhání lékařů bylo marné, Fermani zemřel dne
19. března 1894, dříve však vypověděl ze svého domu
manžele Lauriovy, oznámil několika osobám svoje
podezření a tři dny před svou smrtí prohlásil svoj
závěť za neplatnou a novou závětí rozdělil své jměn
mezi různé dobročinné ústavy, obec Pausolu a větší
počet příbuzných a také sestře Camilla Lauria zane-
chal legát. Proces proti manželům Lauriovým pro tra-
vičství skončil sproštěním obžalovaných, poněvadž
v mrtvole nebylo lze nalézti nepopíratelné sledy jedu
a poněvadž lékařští ználci vydali dobrá zdání napro-
sto se různící, ačkoliv mezi nimi byli výtečníci jako
Marchiafara z Říma, Casali a Albertoni z Bologni.
Opíraje se o teňto rozsudek podal Camillo Lauri ža-
lobu, aby nová závěť uznána byla za neplatnou, po-
něvadž nebyla-li vylákána lstivým předstíráním dra.
Fermani
Camillo
doktor
Vico
Lauriův
Albertoni
Camillo Lauri
Řím
Casat
Bologna
Pausol
Temistocl Lau
5
article
Vica, jehož dceři rovněž se dostalo legátu — přece
sdělána byla toliko na základě nesprávných domněnel
zesnulého, jenž nebýt neodůvodněného podezření
nebyl by svoji původní závěť zrušil. Civilní soud
první stolice v Maceratě zamítl žalobu a uznal plat-
nost pozdější závěti. Appellační soud byl opačného
názoru a prohlásil pozdější závěť za neplatnou. Ka-
sační soud římský zrušil také tento rozsudek pro ne-
dostatečné odůvodnění a nařídil nové líčení před
zdejším appellačním soudem. Právnické kruhy s vel
kým napjetím očekávají výsledek, poněvadž v pod
statě tu jde o otázku, lze-li dopustiti vyšetřován
úmyslů pisatele závěti,, když není nijaké pochybnosti
že byl schopen rozhodovati o své pozůstalosti a když
druhá závěť jest nade všecku pochybnost správná.
= Řecká královna a lovci hub. Přítel našeho
listu píše nám z Athén: Již několikráte jsme upo-
zornili na nebezpečí, s nímž jest spojeno lovení nebo
sbírání mořských hub v hlubině mořské. Na řeckých
lodích jest nebezpečí to tím větší, protože nesvědo-
mití a nemilosrdní podnikatelé a majitelé lodí vyu-
žitkují ubohé potápěče do krajnosti a nestarají seo
bezpečnost jejich, když pracují na dně mořském, vy-
dávajíce je často jisté smrti. Z té příčiny zabyne pra-
videlně každý rok padesát až sto potápěčů, již ostaví
nezaopatřené ženy a děti. Ač z lovu toho má Recko
ročně několik millionů franků a žije od něho sta ro-
din, jest pro řeckou vládu karakteristické, že neusta-
novila pro něj jako námořní průmysl zákony, dle
kterých by se měl provozovati a jež by chránily po-
tápěče před vzpomenutým nebezpečím a že musila
královna, která se o poměrech panujících při sbírání
Vico
Macerata
Ka
Atény
6
article
hub dověděla, osobně zakročiti, by přiměla minister-
stvo, by vypracovalo dotýčné zákony a učinilo poli-
cejní opatření proti vydávání smrti tolika lidí. Mini-
sterstvo, rozumí se samo sebou, pospíšilo si předložiti
osnovu zákonů těch sněmu a ten je přijme, ale vše
zůstane při — starém ! Není totiž v Řecku nikoho, kdo by
se staral o splnění zákonů a obyvatelstvo pozbylo úplně
důvěru ve státní správu a soudy, tak že si každý
vyhledává své právo způsobem, jaký právě uzná za
prospěšný nebo vhodný a hledí výhradně uspokojiti
své osobní zájmy. Musila by královna sama provo-
zovati dozor, by zákony přinesly potápěčům pro-
spěch, jak si to přeje a jak to lidskost vyžaduje.
Lepšího úsoěchu dosáhne královna svým krokem,
který v té záležitosti učinila, vymohši od ministra
námořnictva a ředitele národní banky, by tato s ru-
čením vlády poskytovala chudým potápěčům půjčky
na malé úroky, jež budou po skončeném lovu splá-
ceti. Doposud vypůjčovali si lovci peníze, by si na
koupili pro dobu lovu na afrických březích potraviny
a jiné potřebnosti, od podnikatelů. Těm musili za
krátký čas nejen platiti padesát až sto procent lichvy.
ale zaprodati svůj život a existenci svých rodin, tak
že byli jejich otroky, které využitkovali až do po-
slední kapky krve. Za takých poměrů třeba se jen
diviti, že národ, který jest osmdesát let osvobozen
od tureckého jha, ani si nepovšiml těchto zločinných
zlořádů a že by je i dale trpěl, kdyby proti nim ne-
byla zakročila osobně královna, která mu prokázala
tisíce dobrodiní, kterou však nenávidí Řekové proto
poněvadž jest — ruská velkokněžna.
Min
Musil
Řek
Řecko
národní banka
7
article
Zemřelí v P'raze.
Zemřelí v P'raze.
Dne 2. března 1904: Smolíkova Marie, dcer
kamenníka, 4 neděle, 196—IV. Černých Albína, dcera
kožešníka, 7 měs., 551—I. Kubová Antonie, manželka
obuvníka, 46 roků, 889—I. Mužík Emilián, účetní,
38 roků, 1070—I. Hladíkova Božena, dcera obchod.,
3 měs., 717—II. Černá Emilie, manželka truhláře, 28
roků, 74—V. Polák Jakub, soukromník, 70 r., 519—I.
Pretoriová Růžena, vdova po obchodníku, 67 roků,
548—II. Löwyová Františka, majitelka obchodu, 61 r.
807—II. Fuchs Oskar, gymnasista, 17 roků, 981—II.
Perutová Marie, manželka kočího, 54 roky, 209—VIII.
Možných Anna, dcera kočího, 4 roky, 329—VIII. Ber-
nard František, rukavičkářský pomocník, 35. roků,
6—VI. — Ve všeobecné nemocnici: Čížek
Josef, kožešník, 80 roků. Košťanský Lambert, agent,
Albín
I Kubová
Antonia
I Mužík Emilián
Božena
Emilie
Jakub
I Pretoriová
Löwyová
Fuchs
František
Josef
Lambert
Perutová Marie
P ' razit
Smolíkův Marie
8
article
24 roky. Plíhalová Anna, vdova po řezbáři, 74 roky.
Pokorná Marie, manželka magistrátního komisaře, 21
rok. Polanský Václav, rukavičkář, 72 r. Zahradníček
Alexandr, jednatel „Slavie“, 33 roky. — U Milo srd-
ných bnatří: Lukánek Josef, obuvnický učeň,
18 roků. — V městském chudobinci: Něme-
čková Marie, vdova po hudebníku, 80 roků
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 10. března.
131. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Tartufffe.
Komedie o 5 dějstvích. Francouzsky napsal Moliěre.
Veršem přeložil Bohdan Kaminský. Režisér J. Šmaha.
Zdravý nemocný.
(Le malade imaginaire.)
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsal
Molire. Přeložil B. Frida. Režisér Jar. Kvapil.
Po první komedii přestävka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
Anna
Marie
Václav
Zahradníček
Král
Kaminskij
J Šmaha
Kvapil
Praha
Slavia
národní divadlo
U Mila srd
Lukánek Josef
9
article
Lidové divadlo „ Urania“v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 10. března.
Začátek o 7. hod.
34. hra v předplacení.
Po páté: V líbánkách.
Veselohra o 4 jedn. Napsal A. Přerhofer. Přel. Boh.
Lachman. Rež. B. Kovář.
A Přerhofer
Lachman
B Kovář
Praha
lidový divadlo
10
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 10. března.
Začátek o 7. hod.
58. hra v předplacení (čtvrteční).
Vystoupení paní Mařenky Zieglerové.
Komtessa kuchařkou.
Vaudeville o 3 jedn. Napsali Josef Markus a Bernard
Buchbinder. Přel. V. Táborský. Hudbu složil J. Rei-
man. Režisér Josef Kubík.
Ziegler
Josef Markus
Buchbinder
V Táborský
Kubík
Smíchov
Rei
Švandův divadlo
11
article
Pištěkovo lidové divadlo vakrkceck.
Pištěkovo lidové divadlo vakrkceck.
Ve čtvrtek 10. března.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana G. Pracného.
Hoši z osmnácté chasy.
Obraz ze živoa se zpěvy o 3 jedn. Svobodně zpra-
5530
coval (dle Ot. Langera) Jindř. Böhm.
na Král.
Železný
nábytek,
postele, slam-
níky, matrace,
přikrývky, po-
krývky ve vel-
kém výběru
nejlev. v ob-
chod. domě
J. NOVÁK,
Praha.
— 232 —
G Pracný
Otakar
Langer
Jindřichův
Böhm
Král
Železná
J Novák
Praha
Pištěkův lidový divadlo
12
article
Mimo to bylo to poprvé, kdy byl od zranění svého
vyšel z domu a nebyl ještě při plné síle své.
Aby odpočinul si, Rochemond vešel do kavárny, jež
byla jakýmsi druhem krčmy, navštěvované hojně kočimi
a jinými zřízenci koníren.
Sotva že vstoupil, jeden z hostův kavárenských hnul
sebou živě, nemálo jsa překvapen.
Povstal z místa, na němž byl seděl a postoupil
vstřic k přichozímu.
Rochemond zvolal;
»Hleďme Ficella!«
Ficell
13
article
»Ano, já to jsem !« odtušil agent, podávaje již ruku
»Ano, já to jsem !« odtušil agent, podávaje již ruku
soudruhu svému.
Byl to skutečně Linder, zvaný, jak již víme, Fi-
celle, s věčně volným, jen jakž takž na něm visícím ša-
tem svým, podobný hastroši, jenž v poli ptáky má strašiti.
Tázal se:
»Jste tedy již uzdraven, pane Rochemonde, jak vás
tu vidím !«
»Ano, aspoň lépe mi jest ! .. . A vy? Jste na lovu
za někým?«
»Uhodl jste.«
»V jaké věci?«
Ficelle přitlumil hlas a odvětil
»Ve vaší věci!«
»Vy také?
»Ano, náš starý uložil mi, abych nalezl koně zvlást
ního zjevu, který zapřažen byl do vozu před usedlostí be-
zonskou v onen večer osudný, kdy Roulault a Pernon byli
napadeni.«
»A vy jste již »kápl« na něj?«
Rochemonde
Roulault
Pernon
14
article
ještě déle, že nebylo by lze již povoz dámy oné na dále
sledovati.
I dal, vida zastaviti se povoz dámy, i svůj vůz za-
staviti a sice přímo před velikou kavárnou »u Svornosti«,
Sestoupil pak sám s vozu, zatím co hraběnka pro-
cházela právě pod klenbou, jež tvořila vchod do hotelu
»Cosmopolitan«.
Rochemond vydal se za ní a na oko tváře se zúplna
lhostejným, kráčel jen as dva kroky za ní.
Tak vstoupil skorem současně s ní i do bureau ho-
telového, kteréž nalezalo se v levo ve dvoře vnitřním,
kdež metal do výše vody své vodotrysk, jenž za večera
proměňoval se ve fontánu světelnou.
Zřízenec hotelu znal zajisté hraběnku, neboť sotva
že ji viděl vstoupiti, děl jí, úslužně ji pozdraviv
»Milostivá paní, pan hrabě Stack odešel dnes ráno
kolem desáté hodiny. A dosud se nevrátil l
Hraběnka tázala se:
»A nic pro mne nezanechal?«
»Nic, madame.«
»Díky.«
A hraběnka vyšla, zatím co Rochemond, aby vstup
jeho současný nebyl nápadným, tázal se na oko po in-
formaci nějaké, jak ho to právě napadlo: zdaž pan De-
nizon, jenž má přijeti z Beugeny, už do hotelu přibyl.
Úřadník hledal v seznamu cizincův, ovšem tam ale
jména Denizon nenalezl.
Rochemond pospíchal však již, aby hotel opustil,
řka prostě, že se přijde ještě pozeptati.
Vstoupil znovu do povozu svého, mezitím co také
vůz hraběnčin rozjel se opět v před.
Agent v duchu jásal.
Zaprodáni nepříteli.
Rochemond
nizon
Beugit