1
article
vatele, ale jen zachce-li se těmto z rozmaru do
krvava zbíti své dítě, na které domnívají se
míti celé právo. A dítě se jich bojí, hledá svůj
domov na zcestí. Někdy však ani domova
nemá. Znám děti, které z domu vyhnala vlastní
matka i otec. Měly-li hlad, šly žebrat nebo krást
a spaly ve stokách, výmolech, vyhaslých pecích
cihelen a ve příkopech. Láska je přivedla na
svět a svět neměl k nim tolik lásky, aby je
aspoň domovem a chlebem zaopatřil. Vyvržené
dítě z domova octlo se slabé v přetěžkém
boji proti hladu a našedši jen zřídka, náhodou,
dobročinné ruky, všeho, i zločinného se
chopilo, aby své žití zachránilo. Tak většinou
povstal úžasný počet rafinovaných žebráčků,
malých podvodníků, taškářů, zlodějův a dětí,
které s podivuhodným klidem dovedou utloukati
zvíře pozvolna až do smrti jeho.
Příčinou, že děti do osidel neřestí padnou,
bývá nezřídka bída. Na př.: otec, tovární
dělník, matka, stižená souchotinami, šest dětí,
nejstarší chlapec 12letý. Otec upadne do těžké
nemoci. Matka věnuje slabé síly jemu, ošetřujíe
jej. Ubohé děti! Nejstarší chlapec nepřichází
ani domů, aby matka neměla hoře nad tím, že
mu hladovícímu nemá co podati. Živí se na
vlastní pěst. Krade chléb, ovoce, sádlo —
z hladu. Ukradne-li hodinky, zlatý skřipec, hraje
si s lesklými těmi věcmi, rozbijí je kamenem
na kousky. Nenabízí jich ke prodeji.
2
article
Viděl děti šťastnějších rodin, hrající si cet-
kami. Pud po hře, který mu jeho okolí neuko-
jilo, ukájí si sám za každou cenu. A je to
chlapec hlavy nadané a dobrého srdce. Náhodou
dostal se mu do ruky inserát, kde matka jeho
dovolává se pomoci v nouzi, a hořce pláče,
tvář jeho mnoho dní je smutna a bleda, oči se
neustále kalí bolem, který srdce mu rve, poně-
vadž matku má rád a pomoci jí nemůže. To je
nejstarší dítě rodiny ubohé; jaký osud bude
ostatních pěti jeho sourozencův?
Není možno uváděti zde všecky příčiny
mravního klesnutí dítěte. Byla by to studie roz-
měrů ohromných. Nade vší však pochybnost by
bylo jasno, že ve většině případů rozhodnou
bude neschopnost rodičů vychovati
děti. Tato neschopnost může býti způsobena
zevnějšími vlivy, které znemožňují rodičům,
uplatniti vychovatelské své poslání, tak bída,
zápas o chléb, povolání, vedoucí děti společně
do brlohů lidského spuštění a pod.; nebo dle
pořekadla: »Příklady táhnou« spočívá tato ne-
schopnost rodičů v individuálních vlastnostech
jejich. »Naše Doba« přinesla nedávno (ve čl.
»Sociální postavení dětí v severočeském revíru«
od Ed. Storcha) překvapující obraz, jak rodiče,
oddaní alkoholismu, marnivosti, rozkošnictví,
děti své morálně vraždí. Kdyby se provedla sta-
tistika, která by zabrala celou vlast naši, tajil
by se každému upřímnému Čechu dech nad tím
množstvím, které, ač spolu podmiňuje budoue
existenci naši národní, nechává se náhodě.
Ed
Storch
Čech
3
article
»A rodiče nemohou míti práva, děti své du-
ševně i morálně vraždit«, napsal dávno již prof.
dr. Zucker. Marně; dosud slova ta v české ve-
řejnosti zájmu nevzbudila. Všeobecně známa
jsou pařeniště spuštění mravního, ve kterých
i dětem mnohým osud kolébku postavil, avšak aby
z této zkažené půdy mohlo dítě býti vymaněno
a přesazeno v půdu zdravou, jemu svědčící,
o to u nás dosud postaráno není.
V pokročilých státech nemrhá se tak lid-
skými silami, osudy dětí tam nejsou ostaveny
náhodě; každou duši lidskou přicházejí záhy
počítati, zejmena přišla-li na svět ve spárech
sociální bídy, aby ji připravili kulturním smě-
rům svého národa. Tam žijí slova evangelia
»Co jste jednomu z těchto nejmenších učinili,
mně jste učinili!« Odtud ona péče o zřizování
vychovávacích ústavů, na př. v Ně-
mecku, Švýcarech, Anglii. V té příčině nelze
poměrů našich srovnati s poměry v těchto stá-
tech. Švýcary mají přes 60 ústavů pro mládež
mravně kleslou a opuštěnou, Čechy jen 5 a2
polepšovny, ač jest u nás dvakráte tolik oby-
vatel jako ve Švýcarech, a tím více dětí opu-
štěných, zanedbaných. Neměla by tím hlubšího
významu u nás všeobecná snaha, oněch dětí se
ujmouti, je vychovati a uváděti ve skutek
slova: »Co jste jednomu z těchto nejmenších
učinili, svému národu jste učinili ! ?«
profesor
doktor
Zucker
Švýcar
Anglie
4
article
Jmenované státy považují ústavy vychová-
vací za nezbytnou složku v organisaci výchovy
svých národů. Nemůže-li rodina tam z jakých-
koli příčin vychovati děti své, nastane-li pochyb-
nost, že by člen její přiveden byl na stupeř
člověka, užitečnou prací lidstvu prospěšného,
ujímá se onoho dítěte buď soukromá dobročin-
nost nebo stát, a v ústavech vychovávacícho
ně v tom směru se pečuje; neboť i se stano-
viska hospodářství národního není lhostejno.
přibude-li národu určitý počet zdatných sil
mužův a žen práce anebo počet individuí, vy
žadujících ohromné oběti peněžní na svobodě
v kriminálech, ač zůstane-li jen na obětech pe-
něžních !
Prof. dr. Zucker dávno již napsal: »Bylo
by třeba zříditi po krajích útulky pro chudé
sirotky a děti opuštěné. Rodičům spustlým je
nutno děti odníti. Řeknete, že to vyžadovalo
by nových peněz. Pravda. Ale peníze na tyto
věci ušetříte na káznicích a kriminálech.« V
Čechách zvláště Praha ocenila význam vy-
chovatelen, t. j. ústavů, kde ve věku, školou
povinném, dítě se vychovává, zřídivši ústav
Libni a později z odkazu lidumila Olivy vycho-
vatelnu v Říčanech. Toho příkladu následovaly
Král. Vinohrady. To však pro celé Čechy za-
jisté nedostačí.
Vychovatelny užívají mocných pro-
středků vychovávacích — vyučování a práce,
kterým usilují i spustlé a zanedbané duše dět-
ské se zmocniti, šlechetné zájmy, snahy, smysl
pro čest v ní probuditi, svědomí, které v ovzduší
profesor
doktor
Zucker
Král
Čechy
Praha
Libeň
Říčany
5
article
nezdravém napolo otrávené zmíralo, znova
k zdravému životu vyburcovati, čímž líší se od
robotáren a káznic, které přísněji účinkují na
zatvrzelé již duše lidské. Noviny poslední doby
přinesly zprávu, že zemský výbor moravský
pracuje na zásadních rozhodnutích, která zří-
zení veřejných ústavů vychovávacích pro mládež
zanedbanou, mravně kleslou a opuštěnou v zá-
pětí přinesou. Kdy u nás obrátí se zřetel
k těmto věcem?
Nedbáváním výchovy dětí opuštěných a za-
nedbaných ztrácí národ náš veliký počet pra-
covníkův a seslabuje neveliký šik svůj, ač ve
svém zápase potřebuje rozmnožiti a sesíliti jej.
A bude možno jej sesíliti z řad zanedbaných,
opuštěných dětí, vyrvou-li je povolaní činitelé
ze spárů neřestí a svěří je vedení vychovatelů
schopných! Tak zmenší se onen veliký počet
neužitečných, ba škodlivých členů národa a
zvýší se počet členů, kteří získáni osvětovýma
hospodářským snahám své vlasti, pracovati budou
s ostatními k lepší budoucnosti své a svého
Jaroslav Svoboda.
potomstva.
Svoboda
6
article
Požár v Helmových mlýnech.
Požár v Helmových mlýnech.
S prvním zábřeskem nastávajícího jitra počalo
se naplňovati nábřeží, vedoucí od Helmovských mlýnů
v Klimentské ulici k novému pilotovému mostu. Obe-
censtvo přišlo popatřiti na rozsah katastrofy, kterou
jedna čášť Helmovských mlýnů v noci na dnešek
byla zničena. Mlýn p. Stárky, ještě do včerejška ma-
jestátně do výše se pnoucí budova, poskytuje dnes
žalostné podívání. Z krovů střechy zbyly pouze ně-
které ohořelé pahýly, veškeré dřevěné součástky
vzaly požárem za své a jen prkenné stěny, směřující
k mlýnu Kubešovu, byly zachovány. Nejsou však
k pražádné potřebě, neboť dříví jest značně ohořelé.
Vnitřek mlýna jest obrazem netušené spousty. Ma-
jitel mlýna p. Stárka, který po celou noc prodlel na
místě a sledoval záchranné práce, provádí nás zad-
ním vstupem směrem od skladiště až těsně k mly-
nici. Podlahy všude vodou nasáklé a nohy boří se
v rozsypaném obilí. Vnitřek mlýna jest troskami na-
plněn. Mohutné porcelánové válce jsou úplně zničeny,
transmisse a ostatní železné přístroje mlýnské jsou
zkroucené, jakoby byly z papíru. Ohořelé trámce leží
na příč a v mezerách, které způsobily, doutná ne-
ustále ještě obilí. Vše, co se ve mlýně nalezalo, bylo
požárem zničeno. V budově hraničící se skladištěm
jsou v prvém patře vysypáno tři vagony pšenice, ve
druhém patře nalezá se přes 700 pytlů žitné mouky.
Stárek
Kubešův
Podlaha
Helmův mlýn
Ob
Ma
7
article
Toto obilí úplně bylo zničeno. Co nepoškodily pla-
meny, zničil dým a voda. V tomto mlýně požárem
zničeno celkem 8 vagonů obilí.
Jakmile bylo spozorováno, že požár se rozšiřuje,
pustili se mlynářští dělníci chutě do práce a zachra-
ňovali obilí z mlýnice do skladiště a podařilo se jím
přes 500 pytlů mouky odnésti. Později ovšem hrozilo
krajní nebezpečí i tomuto skladišti, které bylo uchrá-
něno jen po nevýslovném namahání sdružených ha-
sičských sborů. Na straně od pilotového mostu pro-
vedli útok se stříkačkami hasiči z Karlína s velitelem
p. Demartinim, z Nuslí s velitelem p. Brožem, dále
hasiči ze Smíchova a z Vršovic.
Odvaha hasičů byla neskonalá. V budově, která
se tří stran byla sžíravými plameny obklopena, ha-
siči vnikali až na krajní místa, odkudž vydatné
množství vody do spáleniště pouštěli. V září pla-
menů bylo viděti na střeše vysokého mlýna Hofrich-
trova hasiče, který z nebezpečného toho místa řídil
Demartini
Brož
Karlín
Nusle
Smíchov
Vršovice
8
article
Rohanovi jednalo se zvláště, aby si nějak
naklonil přízeň královninu. Hraběnka de la
Motte, vydávající se za přítelkyni královny, sli-
bovala kardinálovi, že učiní všechno možné.
A činila všechno možné a nemožné.
Svou neteř propůjčila Cagliostrovi jako
medium k vyvolávání duchů. Byla jeho nej
obratnější spolupracovnicí v dobrodružné a pod
vodné afféře, jejíž obětí byl ctižádostivý kardinál
Byla též získána mladá dáma z polosvěta
Marie Leguayová, zvaná baronka Olivová. Byla
velmi známa mezi důstojníky a světáky. Byla
velmi sličná a obličejem i postavou byla dost
podohná královně.
Cagliostro a hraběnka de la Motte zaopa-
třili falešné dopisy královny a Cagliostro hovořil
s anděly, kteří věštili, že kardinál Rohan bude
jmenován prvním ministrem a že od té doby
nastáne nová a lepší doba pro Francii a lidstvo
Konečně namluvili ješitnému kardinálovi —
což je neuvěřitelné — že královna, střežená
svým žárlivým mužem a podezřívavými přibuz-
nými, přála by si sejíti se potaji s kardinálem
na dostaveníčku . ..
Byla nastrojena celá komedie, jež se dobře
vydařila.
Namluvili kardinálovi, že mladá královna
přijde v noci do osamělé aleje v parku versail-
lesském, kde mu projeví svou přízeň. Authen-
tické dokumenty dosvědčují všecky podrobnosti
bláznivé historie, v níž tak nebohou roli hrál
církevní kníže, muž již ctihodného stáří.
V noci 11. srpna 1784 odebral se Rohan
na určené místo. Byl naparáděn, naparfumován,
vystrojen pro dostaveníčko.
Rohan
Motte
Cagliostro
Leguayová
Olivová
Francie
9
article
Královna skutečně přišla. Dostaveníčko se
konalo v háji Venušině. Významné jmeno.
Královna — kterou nebyl nikdo jiný nežli
světačka Leguayova čili baronka Olivová, úpra-
vená a obléknutá podle portrétu Marie Antonie,
malovaného Vigée-Lebrunovou — podala kardi-
nálu Rohanovi růži a sladce zašeptala:
»Můžete doufat, že minulost je zapome
nuta. «
Kardinál, rozechvělý jako mladík, klesl na
kolena. Chystal se k ohnivému vyznání. Ale to
mu překazil zřízenec Cagliostrův, který měl za-
brániti, aby se dostaveníčko neprodloužilo a
aby snad kardinál nepoznal podvod. Zřízenec
zvolal: »Pozor, blíží se hraběnka d'Artois.«
»Královna« odkvapila.
Teď se jednalo manželům la Motte, aby
těžili z kardinála. Seznámili jej s klenotníky
Brehmerem a Bassuyem, kteří měli drahocenný
démantový náhrdelník. Stál million šest se
tisíc franků.
Ludvíku XV. byl drahý pro paní du Bary
Klenotníci nemohli se zhostit příliš drahého
skvostu. Královna Marie Antoinetta odpověděl
Ludvíku XVI., který již chtěl jí koupit šperk
»Potřebujeme spíše nějaký koráb nežli
klenot.«
U dvora se však šeptalo, že královna se
jen tak tvářila, že ve skutečnosti velice toužila
po náhrdelníku.
Hraběnka la Motte namluvila kardinálovi,
že by královna ráda získala náhrdelník bez vě-
domí svého manžela.
Kardinál věřil všechno. Dal se znovu lapit.
Cagliostro prorokoval a zaopatřil falešný dopi
Venušin
Olivová
Marie Antonia
Cagliostrův
d ' Artois
Bassuy
Ludvík XV
Bary
Marie Antoinetta
Ludvík XVI
Cagliostro
le Mott
10
article
královny, žádající kardinála za prostřednictv
při koupení náhrdelníku.
Kardinál koupil náhrdelník, který byl od-
nesen k hraběnce de la Motte, jež náhrdelník
rozdělala a diamanty prodala angl. klenotníkům.
Mezitím donesly se královně podivné klepy
o náhrdelníku. Královna dala si zavolati kle-
notníka Brehmera, který přiběhl tím ochotněji,
poněvadž stále čekal na zaplacení šperku. Ně-
kolik slov klenotníkových odhalilo královně
podvod, při němž tak hrozně bylo zneužito je-
jiho jmena.
Byl to strašný poprask. Druhého dne při-
šel kardinál Rohan, aby jako velkoalmužník
sloužil ve Versailies slavnostní jakousi mši.
»Pane bratranče, co to je s tím náhrdel-
níkem diamantovým, který jste prý koupil pro
královnu?«
Rohan, který konečně poznal podvod, za-
koktal:
»Sire, byl jsem podveden, ale já sám ne-
podvedl.«
Kardinál Rohan byl okamžitě zatčen a od-
veden do Bastilly, kam byli neprodleně též do-
praveni Cagliostro, hraběnka de la Motte a Le-
guayová.
Nastalo sensační přelíčení. Ale duch revo-
luční již vanul Francií. Vše, co snižovalo a po-
kálelo prestiž majestátu královského, bylo oblí-
beno. Kardinál Rohan i Cagliostro byli osvobo-
zeni a lid je vítal, oslavoval. Leguayová byla
vůbec propuštěna z obžaloby. Hraběnka de la
Motte byla odsouzena k trestu metlou a její
muž, jenž se zdržoval v cizině, in contumacia
byl odsouzen k doživotní nucené práci.
Motte
Brehmer
Rohan
Cagliostro
Bastila
Francie