1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 287. ze dne 18. října 190l.
2
article
= Povětroň zapálil. »Kijevljanin« přináší
zprávu o velmi podivné nehodě, jež se těchto dnů
udála ve vsi Višeňkách, vzdálené as 20 verst od
Kijeva. Onehdy večer byli obyvatelé vesnice vyrušeni
zvláštním sykavým, hřímavým zvukem, připomínají-
cím výbuch projektilu. Mnozí zpozorovali nade vsí
pruh jasného světla, jenž zanechával za sebou mo-
dravou ohnivou dráhu, a hned na to vzplanula dře-
věná stodola, plná obilí. Několik děvčat, jež stálo
poblíže stodoly, vypravovalo, že stodola byla v pra-
vém slova smyslu roztržena a že se půda pod nimi
zatřásla. Pohoda byla úplně jasná, obloha bez
mraku, tak že lze toliko předpokládat, že stodola za-
pálena byla spadlým povětroněm. Třesk výbuchu
slyšen byl ve vzdálenosti až 18 verst. Oheň vypuklý
v stodole rozšířil se s neobyčejnou rychlostí a zničil
za 40 minut 14 selských statků.
= Balonem přes Středozemní moře. Zmí-
nili jsme se svého času již o zajímavém projektu
známého větroplavce hraběte de la Vaulx, jenž se
svým přítelem panem Castillonem de Saint Victor
hodlal přeletěti Středozemské moře mezi Toulonem
a Alžírskem. Pokus zdařil se jen částečně: na místě
větru vanoucího v pondělí od francouzského pobřeží
k jihu, zvedl se na moři vítr západní a balon unášen
na místě do Alžírska ke španělské hranici. V pondělí
večer byl vzat jeho balon »Mediterranéen«, nedaleko
Port Vendres při Středozemním moři na palubu kři-
žákem »Duchayla«, jenž jej následoval, a dopraven
nazpět do Toulonu. Balon uchýlil se od zamýšleného
směru o 40 stupňů. Další zpráva z Toulonu ozna-
muje, že přístroje balonu velmi dobře účinkovaly.
ačkoliv následkem špatné jakosti plynu mohl vzíti
s sebou pojišťovacích přístrojů toliko ve váze 600 kg.
na místě 1400 kg. Převzetí balonu na parník »Du-
chayla« zdařilo se znamenitě. Cesta by byla mohla
trvati ještě 48 hodin.
Vaulx
Castillon
jít Saint Victor
Port Vendres
Višeňky
Kijev
Toulon
Alžírsko
kg
3
article
= Román ze života. Z Oděssy se oznamuje:
Před nějakou dobou provdal obchodník se železem
O. Birtz svoji jedinou dceru Rachel jakémus W.
Arbitmannovi, jenž se byl as před rokem usadilv
Oděsse. Manželé žili spolu velmi šťastně. Když
mladá paní těchto dnů potřebovala služku, opatřila
jí majitelka ústavu pro služky ženu s malým děckem.
dokud se nenalezne služka, jež by vyhovovala úplně
požadavkům. Průvodní list ženy zněl na jméno B.
Brunsteinova z Něsviže. Když nová posluhovačka
jala se v pokoji uklízet, spatřila nad psacím stolem
podobiznu majitele domu a zůstala stát jako zkame-
nělá. V tu chvíli přišla její zaměstnavatelka a na
otázku, koho podobizna představuje, odpověděla, že
to její manžel, divíč se ovšem zvědavosti posluho-
vačky. B—ova vypukla v hlasitý pláč, ale konečně
se vzpamatovala a vysvětlila svoje rozčilení tím, že
byla stižena svým obvyklým záchvatem. Hodinu po-
tom vrátil se Arbitmann domů a odebral se do ji-
delny, kamž hned potom přišla také B—ova. Když
ji spatřil, zbledl a musil se zadržet stolu, aby ne-
klesl. Pak se vzchopil, vzal klobouk a vyběhl ven.
B—ova jej následovala, on však již vskočil do drožky
a ujel. Vyšlo na jevo, že B—ova jest zákonnou
manželkou Arbitmannovou, jenž se vlastně jmenuje
Brunstein. Před třemi roky dal se s ní v Jekatěri-
noslavi oddat a po roce zmizel, ponechav ji osudu.
Konečně se manželka dověděla, že její muž mešká
Ráchel
W Arbitmann
Brunstein
SF dom
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
v Baku. Prodala zbytek svého majetku a vydala se
s dítětem na cestu. Když přede dvěma měsíci při-
byla do Oděsy, dítě onemocnělo. Byla nucena dát
je do nemocnice a zůstati v městě, až se uzdraví
Jsouc beze všech prostředků, byla Brunsteinova ko-
nečně nucena jíti do služby, aby vydělala peníze
na další cestu. Tak setkala se se svým manželem.
jenž byl pod cizím jménem uzavřel nový sňatek.
Bigamista Brunstein-Arbitmann, muž asi 35letý, zmi-
zel beze stopy a veškeré pátrání po něm bylo dosud
marné.
Brunsteinův
Bak
SFArbitmann
5
article
= Zlatonosný osel. Podivná šejdířská historie
oznamuje se z Paříže. Od té doby, co paní Henrietta
M—ová, zámožná padesátnice, ztratila svého muže,
upadla v melancholii, jež konečně se soustředilav
utkvělou představu, že duše jejího zesnulého manžela
vešla v tělo osla, jehož majitel jí každého rána při-
nášel mléko. Od té chvíle věnovala ušákovi nejněž-
nější pozornost. Každého jitra, když mlékař se obje-
vil před jejími dveřmi, nakrmila osla nejlepším, co
měla a darovala majiteli jeho několik vlastnoručně
vyšívaných pokrývek, aby milý osel byl vždycky
hezky v teple. Od té doby stal se osel mlékaři doj-
nou kravou. Vymámil na pomatené ženě značné
sumy předstíraje, že chce oslovi vystavět pohodlnější
stáj. Jednoho dne příšel k dámě bez osla. »Co jest
s oslem?« byla první její otázka — »Nebohé zvíře
jest nemocno«, pravil mlékař, »obávám se, že dlouho
nevydrží. Musilo by se mu dostati lepšího ošetřování,
než mu mohu opatřiti já.« — »Jde-li jen o to,« pra-
vila paní M-ová »zde máte padesát franků a večer
přinesu vám zrovna tolik. Ale pošlete hned pro zvě-
rolékaře.« — Když dáma večer přišla do stáje oslovy,
představil jí mlékař velmi elegantního pána jakožto
zvěrolékaře. »Zvíře možno ještě vyléčit,« pravil jí,
»ale bude to zdlouhavé léčení, jež bude stát 500 fr.«
— »Půjdu pro peníze,« pravila paní M-ová. — Vstou-
pila do svého povozu a záhy se vrátila s penězi, jež
doručila domnělému zvěrolékaři . . . Ale všecko má
svůj konec i nejhloupější švindl. Paní M—ová zmí-
nila se o svých úzkostech a starostech o osla jedné
ze svých známých, od té se to dověděla policie,a
teď nalézají se oba šejdíři za mřížemi.
Paříž
Vsta
Henrietta M
6
article
= Zajímavá operace. Z Washingtonu se ozna-
muje: Černoch Henson Smith, jenž dne 13. září na
farmě blíže Gaithesburgu byl střelen do žaludkua
dopraven do zdejší nemocnice, se již pozdravil.
Případ tento vzbuzuje všeobecnou pozornost pro ná-
padnou podobnost rány s ránou, na niž zemřel pre-
sident Mac Kinley. Rána, již utržil černoch, byla ve
mnohém ohledu ještě nebezpečnější než rána presi-
dentova. Případ zhoršen byl mimo to tím, že Smith
přibyl do nemocnice teprve šest hodin po zraněnía
mohl teprve pak položen býti na operační stůl. Na -
černochu provedena operace zcela táž jako na Mac
Kinleyovi. Bylo zjištěno, že střela, vnikla do těla
černochova o palec hloub než střela vypálená Čol-
gošem a že na své dráze prorvala pobřišnici na ně-
kolika místech. Mnohem povážlivější okolnost, jíž při
zranění presidentově nebylo, bylo poškození hlavní
krevní cévy, vedoucí k útrobám. Střela, jako v pří-
padě presidentově, nebyla nalezena a zarostla bez-
pochyby ve svalech hřbetních. Smith, silný, 25letý
mladík, byl dělníkem na farmě. Dle názoru dra.
Stewarta, jenž ho léčil, lze děkovati jeho mládí,
zdraví a síle, že tento případ měl průběh tak
příznivý.
Kinley
Rán
Smith
Stewart
Washington
Černoch Henson Smith
7
article
Zemřelí v Praze
Dne 12. října 1901. Karel z Würthů, syn
úřadníka, 582—III. Hornofova Emilie, dcera dělníka,
6 týdnů, 42—I. Rybákova Marie, dcera řezníka, 9
měsíců, 374—VIII. Dražilova Božena, dcera dělnice,
31/2 měsíce, 74—VIII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Babička Vojtěch, dělník, 22 roky. Fiala
Jiří, žebrák, 67 roků. Malatová Marie, posluhovačka,
22 roky. Nájemník Jaroslav, syn obuvníka, 7 roků.
Potůčková Anna, dělnice, 30 roků. — V josefov-
ské nemocnici: Haissová Terezie, posluhovačka,
59 roků. — U milosrdných sester: Cibulka
Antonín, koželuh, 28 roků. Dvořáček Antonín, malíř,
27 roků. Trnková Rosalie, vdova po rolníku, 71 rok.
Tuček Jan, sladovnický pemocník, 56 roků. — U Al-
žbětinek: Schneibergová Rosina, porodní babička,
64 rokj.
Karel
Würth
Hornofův
Emilie
Marie
Dražilův
Božena
Vojtěch
Fiala
Jiří
Jaroslav
Dvořáček
Rosalia
Tuček
Jan
Praha
Malatová Marie
Haissová Terezia
Cibulka Antonín
U Al
Schneibergová Rosin
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek dne 18. října.
26. hra v předplacení.
2. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
9
article
NOA.
(Et Dukkehjem. )
Hra o 3 dějstvích. Norsky napsal Henrik Ibsen.
Přeložil J. Arbes. Režisér Jaroslav Kvapil.
Po prvém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hodině
Ibsen
J Arbes
Kvapil
Norsko
Eta Dukkehj
10
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve pátek 18. října.
Začátek o 347. hod.
Ve prospěch pí. Em. Hallové.
Svatba reservistova. 24798
Fraška o 4 jednáních od Labiche.
Král
Hall
Labiche
Pištěkův divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
V pátek dne 18. října.
Začátek o 7. hod
2. hra v předplacení, páteční:
Novinka. — Poprvé:
Dvojče.
Veselohra o 3 jednáních od L. Fuldy. Rozměrem
originálu přeložil a režii má V. Táborský.
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka a v kan-
celáři v domě divadla, I. posch.
24797
V Táborský
Urbánek
Smichov
Švandův divadlo
dům divadlo
12
title
Dokudzásoba stačí.
13
article
Partie vzorkov. šatového mo-
héru 80 ctm. šir., 36 kr. metr.
Partie damského lodenu, 120
ctm. širokého, 58 kr. metr.
Partie faconirov. modní látky,
120 ctm. široké, 60 kr. metr.
Partie damského sukna, 120
ctm. širokého, 80 kr. metr.
Partie zimního ševiotu, 120 cm.
širokého, 85 kr. metr nabízí
centimetr
14
title
J. Novák v Praze,
„U Štajgrů“. 3814
J Novák
Praha
15
article
z lodi náhodou ztroskotané, žíti pak s nimi, až by milost
boží přivedla tam loď, jež by nás dopravila do domova.
Leslye, jenž byl námořníkem zkušeným, ustanovili jsme
prvním kormidelníkem.«
»As hodinu na to zvedl se ostrý vítr jihozápadní.
Druhého dne, přišed po záchvatu mořské nemoci na pa-
lubu, shledal jsem, že vítr polevil, ale shledal jsem mnoho
vody v prostorách lodi. Bylo možno ale uvésti jen jedno
čerpadlo v činnost. Bouře trvala dva dny a jednu noca
brigga letěla s napjatými plachtami v před, neboť z úzkostí
před opětným uvězněním neodvážili jsme se plachty stá-
hnouti.«
»Dne 16. změnil jsem běh lodi na jihovýchod,
neboť přál jsem si dáti se k jižnímu břehu Nového Zé-
landu, mimo obvyklou čáru plavební. Snil jsem dokonce
o tom, že stačí-li nám potraviny, dostaneme se do Jižní
Ameriky v ruce křesťanské.«
»Potom ale ulehl jsem opět a ležel jsem po osm
dní. div že jsem nezmíral. Mužstvo, nespokojeno směrem
lodi, vzbouřilo se 21. pod vedením Lyona, jenž tvrdil,
že plujeme přímo v Tichý ocean, kde musíme všichni zahy-
nouti. Muž ten, ač plavbě ani za mák nerozuměl, trval
na tom, že musíme dáti se na jih, protože mínil, že na-
lezáme se na sever od Přátelských ostrovů, kdež hodlal
přistáti a dáti se v ochranu domorodcův. Marně mu
dokazovali Lesly a Barker, že plavba na jih dovedla
by nás v Ledové moře, jak tušiti lze z teploty nevalně
vysoké — — Lyon skočil po marné hádce ke kormidlu,
ale v tom už Russen vytáhl pistoli, již byl Batesovi od-
ňal a zastřelil jej, načež se opět všichni uvolili konati
povinnost svou. Strašný čin ten byl, myslím, nutným pro
— 400 —
Lyon
Leslo
Barker
Bates
jižní Amerika
Lyon
16
article
mnohému podivuhodnému a strastnému, nad čímž v pa-
měti její rozkládal se až dosud stín. Přála si a přece
zase bála se čísti tyto papíry a držela je polorozevřeny
ve své ruce, jako dítě na chvíli stane mezi dveřmi temné
komnaty, nevědouc, má-li jíti dále čili nic.
Váhala ale jen okamžik. A potom čtla:
»Když došel rozkaz vlády, že zrušiti se má tresta-
necká osada macquarie-harbourská, odplul major Vichers
s většinou trestanců do Hobart Townu. Zanechali briggu
vystavěnou v Macquorie-Harbouru, aby plula za nimi. Ka-
pitán Morie Frere velel jí a na palubě byli mimo pana
Batesa, lodivoda osady, čtyři vojáci a deset trestanců. Ve-
litele žena a jich dítě byly rovněž na lodi.«
»Jak podivně to dojímá!« — děla Sylvie a pokra-
čovala v četbě.
Rex líčil nejprve známou nám již vzpouru na
Osprevi a sváděl na Cheshira, že první popud dal, aby
trestanci zmocnili se lodi. On, Rex, nechtěl prý, obávaje
se, že by při tom i životy lidské utraceny býti mohly,
ale soudruzi jeho, již věděli o něm, že vyzná se poněkud
v řízení lodí, ohrožovali prý jej, nepřidruží-li se k nim,
až přivolil.
Přepadení vojáků na lodi zbyvších — Frere byl
vyplul na rybolov — se podařilo.
»A tak donucen — pokračoval Rex — k podniku, k ně-
muž měl jsem nejprv jen málo sympatií, teď pocítil jsem,
jak mi srdce zabušilo radostí při naději na dosažení svo-
body i byl bych býval obětoval pro cil ten vše. Cítě tako-
řka naději takou, převzal jsem sám velení nad soudruhy
svými a byť bych byl zůstal tak vinníkem před zákonem,
své soudruhy poctivě zdržoval jsem před násilím, jemuž
dosavadním životem svým byli uvykli.«
Ztracen pro život.
Vichers
Batesa
Sylvius
Rex
Frere
Hobart
MacquorieHarbour
Ka
Moria