1
article
missí, upravující hranice, aby se usnadnilo
prozkoumání území.
Z Washingtonu, 17. října. (C.- B.
V rozpočtu domácí státní správy, který parla-
mentu bude předložen, jest pro námořní
účely požadováno 98,910.984 dollarů.
Z Nového Yorku. 17. října. (C.-B.)
»Newyorskému Heraldu« sděluje se z Co-
lonu: Vládní orgán »Gazeta de Panama«
uveřejňuje rozhodnutí soudu v Panamě, dle
kterého budova v Panamě, patřící panamské
kanálové společnosti, se zabavuje za účelem,
aby od společnosti byla vymožena částka
30.000 dollarů, kterou tato jistému občanu
Spojených států dluhuje. Nebude-li částka
ta v krátké době zaplacena, bude budova
z nařízení soudu prodána. Mezitím má spo-
lečnost platiti měsíčně 1000 doll. úroků.
Z Nového Yorku, 16. října. (C.-B.
Dle zpráv, došlých z Colonu v Colum bii,
srazily se oddíjy vojska vládního s povstalci
u Panomena. Velký počet povstalců padl.
Na straně vládního vojska bylo na čtyřicet
mrtvých a raněných. Panomene bylo ob-
sazeno vládním vojskem.
Ze Sevilly, 17. října. (C.-B.) Míst
nosti dělnických spolků byly uzavřeny. Úřady
pronásledují stále anarchisty a podařilo se
jim právě zatknouti hlavního agitátora. Vět
šina dělníků opětně nastoupila práci. Poko
nebyl nikde porušen.
Z Vídně, 18. října. (C.-B.) Pojednáva-
jíce o programové řeči předsedy
ministerstva souhlasí všechny listy
v tom, že jistý, sebevědomý jeho ton způ-
sobí všude dojem.
Pan
Panomen
Washington
Nový York
Panama
spojený stát
Sevilla
Poko
Vídeň
newyorský Herald
2
article
»Neue Freie Presse« píše, že mi-
nistrpresident mluvil jak už dávno žádný ra-
kouský ministrpresident nemluvil. Dostojí-l
vláda všemu, co slíbila, bude prý jistě par-
lament na její straně.
»Neues Wiener Tagblatt« kon-
statuje, že řeč ministrpresidenta byla účin-
ným nutným doplňkem finančního exposé.
s níž všechny strany sněmovní souhlasily.
»Fremdenblatt« píše, že řeč mi
nistrpresidenta vtiskuje novému zasedání
signaturu. Nalezne-li prý rakouské sebevě-
domí, jež z řeči mluví, ohlasu v parlamentě,
možno hleděti počínajícímu zasedání vstříc
s důvěrou.
»Deutsches Volksblatt« nalezá
těžisko v pojednání o rakousko-uherském
vyrovnání a praví, že po včerejším prohlá-
šení o otázce vyrovnání stala se otázka
tato ve smyslu jednotlivých politických stran
neutrální. Žádné straně nebude prý zaujetím
stanoviska zabráněno hájiti vůči vládě svá
přání.
»Deutsche Ztg.« praví, že chéí
kabinetu dokázal, že na jeho slova lze
Deutsche Ztg
Neue Frei Presse
Neue Wiener Tagblatt
Deutsches Volksblatt
3
article
Pán ochotně jeho prosbě vyhověl a Jeník,
vydav celou svoji hotovost, čekal.
Vlak za nedlouho přijel a železniční zři
zenec, vstoupiv do čekárny, hlásil:
»Kolin, Prag, Bodenbach — zweite Läuten
Kolín, Praha, Podmoklí — druhé zvonění !«
Jeník dobře slyšel a nejsa v zeměpise »ho
něný«, nevěděl, co jest konečným cílem jeho
cesty, i čekal.
Po dvou hodinách přijel jiný vlak a zří-
zenec hlásil jeho hlavní stanice směrem opáčným.
»Choceň, Třebová, Brno !«
»Aha, tenhle vlak do Karlína také nejede !-
pomyslil si Jeník a čekal.
A čekal až do noci na vlak, jenž by byl
hlášen do Karlína, ale nedočkal se. S večerem
dostavil se vlak. Nemaje ani krejcaru uchýlil
se do města. Vstoupil do jednoho krupařského
krámu a jako krupařský tovaryš prosil o skyvu
chleba.
»A proč tak pozdě?« s patrnou nevrlost
oslovil ho starý mistr.
Jeník netajil ničeho, upřímně od začátku
do konce řekl vše, co stihlo jeho, co rodiče.
»Když byste chtěl, mohl byste u mne zu
stat, potřebuji právě na pečení chleba dělník
spolehlivého !« nabízel práci krupař.
»Mám otce, matku!«
»Mohou se přestěhovat. Dám vám takovou
mzdu, že s ní vystačíte, budu rád, budu-li se
moci na vás spolehnout. Jsem již stár !«
Jeník »do Karlína« již nejel, ale přijal
práci. Po roce, stav se zetěm krupařovým, pře-
vzal obchod a stal se také pánem, ale pánem
jemuž se srdce neodcizilo.
Jeník
Aho
Praha
Podmoklý
Choceň
Třebová
Brno
Karlín
Praga
Bodenbach
Läuten Kolín
4
article
spolehnouti a že se snaží jednání vlády
uvésti v souhlas s jeho slovy.
»Vaterland« vyslovuje přání, aby
se předsedovi ministerstva podařilo důraz
něji než kdykoliv před tím uplatniti jím
vytčené všerakouské stanovisko.
»Ostdeutsche Rundschau« r-
duje se z toho, že může jednou souhla-
siti s vývody pronesenými z lavice mini-
sterské a má za to, že bylo včera na sně-
movně znáti, že chce pracovati.
»Oesterreichi sche Volksztg.«
a »Extrablatt« vyslovují naději, že řeč
ministr-presidentova, soudě dle neobyčejně
sympatického její přijetí, dojde u zastupitel-
stva lidu ohlasu.
»Wiener Tagblatt« konstatuje,
že ministr-president vyložil svůj program tak
jasně a ostře, že nezůstavil nic nejasným a
nevysloveným. Jak my — praví list — tak
i Uhry a Německo jsme nyní zpraveni o cí-
lech naší vládní politiky.
»Reichswehr« píše, že finanční
ministr a předseda ministerstva se ve vla-
steneckém závodě zabývali budoucností Ra-
kouska. Oba nalezli ve svém zkoumání
zdravý základ, na němž se nedá nikterak
vybudovati trudná budoucnost.
»Arbeiter Zeitung« nazývá řeč
ministerského předsedy upřímnou, svědomi-
tou a moderní, jež přichází stranám vstříca
očekává potvrzení jeho slov činy.
Z Vídně, 18. října. (C.-B.) Městská
rada uložila ve včerejší schůzi stavební a
dopravní společnosti pro 87 případů nedo-
držování schváleného jízdního řádu kon-
venční pokutu 430.000 korun.
Z Vídně, 18. října. (C.B.) Listy ozna-
mují, že ministerstvo obchodu vypracovalo
osnovu zákona k ochraně proti nezří-
zené soutěži a novellu k živno
stenskému řádu a že rozešle o těchto
nezávazných ještě návrzích dotazníky zúčast-
něným kruhům.
Z Pešti, 17. rjna. (C.-B.) Při dnešní
užší volbě v IX. městském okresu byl zvolen
farář Jan Hock většinou 449 hlasů říš-
ským poslancem.
Volksztg
Wiener
Hock
Uhry
Německo
Vídeň
Pešť
Arbeiter Zeitung
Ostdeutsche Rundschau
Reichswehr
5
article
Ze Lvova, 17. října. (C.-B.) Ministr
zahraničních záležitostí hr. Goluchow s k
přibyl sem včera odpoledne.
Z Berlína, 17. října. (C.-B.) Volby
do městského zastupitelstva bu-
dou se konati 6. listopadu.
Z Paříže, 17. října. Ministr Bau-
dier přijal dnes deputaci horních dělníků,
aby s nimi promluvil o upravení doby pra-
covní v dolech. Ministr pronesl se k depu-
taci, že dříve musí slyšeti úsudky komise
o tom, jak zkrácení doby pracovní působ
ná práci. Pokud se týče otázky zaopatřo-
vání pro případ staroby, může učiniti v té
věci vláda kroky teprve potom, až jak se v
příčině té vysloví parlament. Od zahájení
stávky v zimním období ministr deputaci
horníků zrazoval, dokládaje, že měla by ne-
blahých následků pro rodiny dělníků.
Maďarské volby.
Z Pešti, 17. října. (C.-B.) Uherská tel.
korresp. kancelář oznamuje z Debrecina:
Večer prohlásil předseda volební komise, že
poslancem zvolen byl většinou 172 hlasů
liberál Alexandr Dobisczky. Přívrženci
Košutovi házeli po vojsku a po-
licii kamením. Vojsko a strážníci
rozptýlili lid tasenou zbraní.
Tři důstojníci, několik vojínů
bylo těžce zraněno. Z demonstrujícího
obecenstva zraněno 60 až 80 osob
těžce. Okna radnice a jiný ch
budov, výkladní skříně obchodů
byly rozbity. Zatčeno bylo více nežli
100 osob. Nepokoje trvají dále.
Dobisczky
Košut
Lvov
Berlín
Paříž
Bao
Pešť
6
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
V záležitosti sestátnění severozápadní
a jiho-severo-německé spojovací dráhy, ja-
kož i linií priv. rak.-uherské společnosti
dráhy státní, podali ve včerejším sezení říš-
ské rady posl. J. Kaftan, J. Maštálka
soudruzi tento návrh:
C. k. vláda podala na základě úmluvy,
uzavřené 10. února 1896 s dotyčnými želez-
ničními společnostmi v XI. zasedání roku 1896.
návrh zákona o zakoupení rakouské severo-
západní a jiho-severo-německé spojovací dráhy
státem. Tento návrh byl podroben sněmovnou
poslanců ústavnímu projednání.
Právo výkupní pro garantovanou síť ra-
kouské severozápadní dráhy bylo státu vyhra-
ženo § 23. listiny koncesní z 8. září 1868,
jakož i § 5. v zákonu z 19. listopadu 1885
ř. z. čís. 164 pojaté protokolární úmluvy ze 7.
května 1885 ve srozumění se společností dráhy
od 1. ledna 1895. Co se týká linií jiho-severo-
německé spojovací dráhy, byla vláda již člán-
kem IV. zákona z 28. června 1892 ř. z. č. 96
oprávněna použiti práva výkupního státu, vy-
hraženého ve smyslu podrobných podmínek
koncesních, jakož i ve smyslu zvláštních, ve
článku X. tohoto zákona přijatého dohodnutí
ze 27. dubna 1892 — obsažených úmluvv
dubě, která za vhodnou bude uznána.
Doplňovací síť rakouské severozápadní dráhy
naproti tomu jest oprávněna státní správa vy-
koupiti vedle § 21. listiny koncessní z 25.
června 1870 ř. z. čís. 109 teprve od 25.
června 1900.
J Kaftan
J Maštálek
7
article
Obtíže oddělení personálu a nároků pen-
sijních, obapolné ručení obou dráh za společen-
stevní půjčku ve zlatě, společné nároky akcionářů
na obě sítě, otázka výpočtu daně, obava, že by
samostatná dráha polabská severozápadní dráhu
mohla poškozovati, přečetné petice zájemníků,
okresů i měst z končin na těchto dráhách leží-
cích byly hlavním důvodem, který přiměl vládu,
že se rozhodla nastoupiti cestu projednání se-
státnění celé linie a že předložila dotyčnou
úmluvu sněmovně poslanců.
Následkem intensivní opposice ve výboru
železničním proti tomuto ujednání byla vládou
sestátňovací akce za příčinou dráhy severozá-
padní odročena až do doby, v níž také pro linii
polabskou termin výkupní vedle listiny koncessní
nastane. Tento okamžik dostavil se dnem 25.
června 1900.
Rovněž tak jest stát na základě článku 14.
listiny koncessní z 12. ledna 1855 m. nař. čís.
20., jakož i vedle článku 6. úmluvy z 12. li-
stopadu 1882 (C. L. čís. 148. ex 1882) a se
zřetelem na článek 3. smlouvy z 8. června
1882 mezi král. uherskou vládou a c. k. priv.
společností rakouských státních dráh oprávněn
od 1. ledna 1895 rakouské linie priv. rak.-uher.
společnosti státnich dráh ve smyslu podmínek
koncessních vykoupiti.
Při ohromném obchodně a dopravně poli-
tickém významu těchto obou velkých linií želez-
ničních doznala by železniční síť rakouských
dráh státních připojením zmíněných linií i co
do provozování i co do majetku státního neje-
nom ohromného místního rozšíření, leč zvláště
pokud se týče národohospodářského a dopravně
politického významu nesmírně- cenného doplnění
a obohacení.
státnich dráh
8
article
Spojením těchto obou ohromných sítí že-
lezničních se sítí dráh státních zvýšena by byla
obchodní schopnost těchto posledních zvláště
znamenitě v ohledu dopravním naproti konkuru-
jícím dráhám soukromým a mělo by to za ná-
sledek stupňování dopravy mezi Rakouskema
cizinou ve velmi značném rozměru.
Nerovnost tarifů mezi západními dráhami
rakouskými vůbec a západními českými dráhami
státními a mezi severových. soukr. liniemi dráh,
kteráž nerovnost těžce poškozuje krajiny, jimiž
dráhy ty jsou dotčeny, musila by přestati a do
železničního tarifnictví by nastoupila v celé že-
lezniční síti žádoucí a potřebná rovnost.
Pojetím linií rak. severozápadní a jiho-se-
vero-německé spojovací dráhy, jakož i priv. spo-
lečnosti státní dráhy do stávající sítě železnic
státních a tím nastavší rovnocennost na poli ta-
rifnictví železničního v obchodním styku Ra-
kousko-Uherska přišla by parita naší polovice
říše zvláště při nastávajícím uzavírání celních
a obchodních smluv plně a nezkráceně k plat-
nosti.
Vzhledem k těmto důležitým důvodům činí
nížepsaní návrh:
Vysoká sněmovno račiž se usnésti:
»C. k. vláda se vyzývá, předložiti sněmovně
s urychlením pokud možno největším před-
lohu zákona stran sestátnění rak. severo-zá-
padní a jiho-severo-německé spojovací dráhy,
jakož i rakouské sítě priv. rak.-uherské spo-
lečnosti dráhy státní.
V ohledu formálním budiž tento návrh pro-
jednán se vším možným § 42. jednacího řádu
připuštěným zkrácením.
Ve Vídni, dne 17. října 1901.
Vídeň
Vysoký sněmovna
RakouskýUhersko
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zažívací obtíže trhly zas jednou na
pražskou »Bohemii«, německo-pokrokovému ža-
ludku jejímu nestravnými jsou už i takové ma-
licherné maličkosti, jako že záležitost před ně-
Bohemia