ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f03fff80-726d-11dc-98cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 202, place 85, org 19, work 11
1 masthead
13 července 1900. Číslo 191
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Zastřelil ee v letenských sadech. Lidě, kteří včera ráno přišli na procházku do sadů na Betné, natezli na prostranství, vroubeném hustými kaštany, na lavici mrtvolu 30—35letého muže, před nimž na zemi ležela dvouhlavňová pistole. Policejní lékař p. dr. Kralovec při ohledání mrtvoly zjistil, že zoufalý muž usmrtil se ranou do levé strany prsou. Sebevrah byl prostřední postavy, měl podlouhlý obličej, špičatý nos, šedé očí, zdravé zuby, hnědé vlasy. Na sobě měl oděv tmavozelené barvy a měkký klobeuk od firmy Dubský v Benešově. Mrtvola byla dopravena do pathologického ústavu. — Sděluje se nám, že sebevrah je totožným s Josefem Pánkem, hospodářským adjunktem z Benešova. Týž jistému příteli napšal předvčírem dopis, ve kterém se do- jímavým způsobem s přítelem loučil. — Sražka dvou motorových vagonů V Bělského třídě v Holešovicích nedaleho mostu Františka Josefa včera odpoledne srazily se dva va- gony elektrické dráhy, z nichž jeden jel na trat k Vinohradům a druhý k akademii hr. Straky. Př srážce byly poškozeny reflektory a zohýbány náraz- níky; z obecenstva, ve vagonech se nalezajícího, neutrpěl nikdo poranění.
Kralovec Pánek František Josef Straka Benešov Holešovice Vinohrady
5 article
— Žadná vražda. Z Mor. Ostravy, 12. čer venče. (Pův. zpráva »N. L.«) Podezření, které, jak jsme sdělili, uvaleno bylo na řeznického pomocníka Jernáka, že zavraždil nčedníka Fridolina Formánka se kterým pracoval u téhož mistra, ukázalo se neodů- vodněným. Formánek byl zabil strojem, který se na něho svalil. Jernák byl již z vazby propuštěn. — Nedělní klid. Obchod pana Leopolda Reinera v Praze na Příkopě bude od 15. července do konce stpna v něděli uzávřen. — Obchodní místnosti firmy N. J. Kohn, sklad pařížských krajek, na Příkopě č. budou od 15. července do konce srpna v neděli za- vřeny. — Také firma D. Em. Schneider v Ovocné ulici ma své místnosti od 15. července do konce srpna každou neděli uzavřeny. —Ze Žatce, 12. července. (Zvl. tel. » Nár. L.e) Vládní komisař dr. Schiller svolal na dnešek opčt členy obecního zastupitelstva k ustavující schůzi, již po jedenáctě. Schůze zase byla bezúčelnou, poněvadž 12 nacionálů se nedostavilo. Nacionálové pro nedo- stavení se do schůze desáté byli pokutováni opět po 40 K.
Formánek Jernák Reiner J Kohn em Schneider doktor Schiller Morava Ostrava Praha Žatec
6 article
— Příjem Ústřední Matice školské dne 11. července 1900: Vil. Lindauer z Vlkova 6 K; Jos. Váchl. officiál a A. Fenzel, kancelista v Nové Kdyni 4 K =8 K; obec Paseka 4 K; hosté v »Černém pivovaře« v Praze 20 K; slečna Marie Kesslerova z Sprengeisenu, čl. př., 10 K; sběratel Babor, členů přísp., od pp. J. Heraina, V. Kosáka, dra. J. Sedhláka, dra. Kuffnera a 10 K = 40 K; pan Ot. Schreibera 4 K; pp. F. Stámy. B. Teisingera, prof. V. F. Vykou- kala, Fr. Bílčho a 2 K = 8 K, celkem 52 K; obec Malešice d. s. 1 K; Chamle d. s. 1 K; odbor v Při- brami 400 K; »Podřipské Listy« 14 K; Hnojice 224 K 60 h.; Holešov odbor 10 K: Zálužany obee d. s. 1 K; obec Pravy d. s. 2 K : Pocfnovice M. Knížek z pokl. č. 119 5 K 40 h.; Vysoké Veselý odbor 36 K: Kozlany obec 8 K 20 h.; Rybitví-Lhotka obec d. s. 2 K: Přeborov obec d. s. 4 K; Holešov odbor 5 K 24 h.; 2 pokl. č. 145 v Praze v »Platýze- 12 K, celkem 826 K 44 hal.
Jos A Fenzel Kesslerův Babor J Herain V Kosák J Sedhlák Kuffner Otakar Schreiber Stáma B Teisinger profesor V F Vyka M Knížek Vlkov Nová Kdyně Praha 20 Sprengeisen Francie Malešice d . s Hnojice Holešov Pravy d . s Rybitví Lhotka Praha Platýz d . s d . s . 2 K 4 K 10 K Přeborov obec d . s . 4 K
7 article
— Dražba v zastavárně. V první všeobečné záložně v Žižkově, v Husově třídě čís. 219 (dříve Schimmel a spol.) koná se v úterý dne 31. července a ve středu 1. srpna 1900 od 8 do 12 hod. dopol. a od 2 do 6 hod. odpol. dražba na skvósty v červenci a srpnu 1899 zastavené. — Adresář okresního hejtmanství tábor- ského a kalendář pro rok 1901, jenž obsahovati bude seznam jednotlivých živností s jich příslušníky veškery úřady státní i samosprávné, ústavy peněžní. korporace, školy, průmyslové podníky, spolky, pak seznam měst, městysů, vesnic i samot okresu tábor. ského, soběslavského a mladovožického, s udáním počtu domů, obyvatel, členů obecních představenstev atd., vydán bude letos nákladem místního odboru Národní jednoty pošumavské pro Tábor a okolí.
Husův Žižkov pošumavský pro Tábor
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Souboj. Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Do- poledne konal se souboj poslanců Lasiesa a Ge raulia Richarda. Tento byl lehce raněn šavlí do ruky. = Povodeň v Haliči. Ze Lvova se telegra fuje: Nasledkem dešťů, trvajících čtyři dny, rozvod nily se řeky Bystříce, Zělenica, Luběněc, Lukěv Dněstr a Prut, jejichž vody vystoupily na některých místech ze břehů a strhaly mosty. Most přes Pruo v Lančině, nový most přes Bystřici a Zělenici strženy most přes Dněsír v Jamnici pobořen a most v Tis- měnici jest ohrožen. Vlaky na dráhách všude zpo- zděny a cařihradský expresní vlak do Berlína do Lvova do včerejšího poledne nepřijel. Na některých tratích doprava vůbec zastavena. V Haliči jsou četné hutě pod vodou a tři sta rolníků jest bez přístřeší. V Nadworně odplavila voda zásoby dříví na erárních slatcich.
Lasiesa Richard Zělenica Luběněc Paříž Halič Lvov Most Pruo Lančina Bystřice Berlín Lukěv Dněstr
9 article Z literatury.
Z literatury. m ýdsn 22— Tyto dny objevila se u nás opět n povrchu otázka pěstění národopisu. Spontání nad- šení, vzbuzené Národopisnou výstavou, již přešlo, jde nyní o praktické výsledky, jež přinesla a pak o to, jak ujasnila a vytříbila pojmy naše o lidu. národu, o charakteristických znacích národních. Není zdle místo na řešení těchto problémů, ale malou revisi můžeme podniknouti. V studiu národopisném shledáváme všudy. iu cizích národů dvojí směr, dosti ostře osobami i methodou rozlíšený: jeden z nich charakterisuje upřímné nadšení, druhý snahu po exaktní věde- cké práci. První vede láska k lidu, k národu, k historické tradici, k odkazům předků, druhý vědecký zájem na společenském soužití různých vřstev společenských, na vývoj krojů, tradice, hudby, stavitelství lidu atd. První často zabíhá do klamu, že všechno co je lidového, je krásné a dokonalé, při čemž hledí si vybírati jen to, co se mu právě libi, druhý v přilišné snaze po theoretiekém studiu často nemivá zřetole k po- třebám lidu a věnuje pozornost jen tomu, co se mu právě jako studijní objekt hodí. Oba směry po vělšmě operují slovem »lid«, »lidový«, aniž by si náležitě ujasnily jeho obsah a poměr toho lidu, který si obírají za efl svých studií kl ostat- ním vrstvám národním. Z této nejasnosti pak vyplývají nejtěžší chyby. Tendence obou směrů ovšem nejsou výlučné, ten, kdo z lásky k národu věnuje se studin lidu, může též vědecky postupovati a naopak. Právě v náležité rovnováze obou snah spočívá zdar práce a jednak nekritičnost, jednak neúčelnos její vzniká jen přílišnou převahou na tu čil onu stranu.
10 article
2 Účel práce bývá dvojí: theoretický a prakti- cký. Theoretickým účelem je vystížení jednot ných charakteristických znaků bytu a dušé urči- fého národu, ať jeví se již v různém podmaňo- vání přírody, různém způsobu soužití neb v pro- duktech technických, průmyslných i literárních. Praktický účel vede badatele k tomu, aby neza- pomínali potřeb toho lidu, který studují, aby zkoumali, kde je potřebí rady a pomoci, a hmotné, ať duševní, aby hleděli podati plán pro soustavnou práci, která by směřovala k tomu, aby úroveň společenská i duševní, ovšem při- měřeně případnému prostředí, zdvižena byla na stupeň všech vymožeností, k nimž lidstvo do spívá. Methoda při této práci může býti rovněž dvojí; poprvé hledíme k pečlivému a správ nému sbírání látky, jež má sloužiti za podklad studia. Sbíráme všechno, co zdá se nám být význačné, charakteristické pro náš lid, třídíme nasbíranou látku dle oborů, dle hodnoty a při- pravujeme tím půdu k příštím dedukcím a zá- věrům, jež z nashromážděného materfálu mohou býti vysuzovány. Po druhé však opíráme se o dedukce, o názory, dříve nebo jinak již na- byté, a hledíme dokázali neb opraviti je účel- ným zkoumáním dané látky. Ovšem že i zde jen harmonický soulad obou method, vzájemné jich doplňování vede k cíli a vyvaruje před ne- správnýmí úsudky nebo bezúčelným hromaděním bezcenné látky.
11 article
Veškerá tato práce však, konaná doma ve vlastním národě, nesmí zůstati osamocena. Jen stálým srovnáváním s prací cizí a s poznatky u ostatních národů nabytými můžeme vlastní domácí studium udržeti v správných mezích dovésti k platným výsledkům. Je přirozeno, že se při takovém srovnávání obracíme k národům kmenově nám příbuzným a hledíme studiem jich národního bytu a duševního života vyložiti jednak kmenovou souvislost, jednak charakte- ristické odlišné znaky jednotlivých větví slovan- ských a na tom základě pak též pokračovat ve studiu vlastního našeho lidu, K tomu cíli všal třeba je pevného podkladu, díla, jež by shrnulo v přehledném a soustavném pořádku všechno, e dosud význačného bylo vypracováno u jednotli- vých slovanských národů. Knihou takovou by by Národopis slovanský, na poznateích moderní vědy založený, který by doplnil a obnovil dil starších našich pracovníků a při tom i širšímu čtenářstvu našemu, jež dnes rádo se chápe práce lidovědné, poskytl rozhled po podobné práci zahraničná i charakteristiku ostatních slo vanských národů. Dnes, bohužel, nemáme ještě takové knihy, starší práce nám již nedostačuj — a kdož ví, jak dlouho ještě budeme čekati
12 article
České spisy- * Od Tater k Adril. Nákladem J. R. Vilímk v Praze. Nakladatelství Vilímkovo předkládá českému čte nářstvu třetí již skvostné dílo obrazové obsahu země- pisného. »Světem letem« podalo řadu zajímavýci pohledů ze všech končin zeměkoule, »Letem českým světem« obralo si úkolem zobraziti vynikající pohle dy ze zemí koruny české a ze sbratřené Slovače, nyn pak sbírkou »Od Tater k Adrii« chce předvěsti vý- znamné pohledy ze zemí rakouských. Důležitost těchto sbírek jest za nynějších poměrů pospolitých styků na snadě. Všechno naše snažení za pozná- ním zemí a národů cizích spočívati musí na názoru neboť jen tímto způsobem vštípí se naší paměti obraz zjevu jiného, od nám obvyklého se lišícího. Nejpřirozenějším zdrojem názoru osobního jest ovšem vlastní zkušenost a také za dnů našich, jimž stává se cestování důležitým prostředkem vzdělávacím. když již mládeži ško ské se osobní seznání krajů bližších i vzdálenějších usnadňuje, zkušenosti vlastní měrou rychlou přibývá. Ale k cestování, má-li býti s užitkem spojeno, potřeba přípravy a té lze nabýt nejlépe ze sbírek, v nichž vhodný výběr zjevů zeměpisných provodín jest stručným, výsvětlujícím textem. Z jiné však ještě stránky dlužno posuzovati Vi límkovy sbírky zeměpisných obrazů. Jest obecn známo, že ve vyučování nižším i středním dnes osnovná zásada Komenského o názornictví obecně zdomácněla, méně však bude širšímu obecenstvu známo, jakých názorných pomůcek našim školám se dostává. Vídeňské firmy Holzlova, Lehmannova a Pichlerova vydávají veliké sbírky historických kulturněhistorických, zeměpisných a anthropologi- ckých obrazů, jimž dostalo se úřadního schválení následkem toho zavedeny jsou i na školách českých.
Vilímk Vilímkův Adrie Komenský Lehmannův Pichlerův Tatry Praha Slovač Holzlov
13 article
Nuž a jaký jest výběr obrazů těch? Až stydno jes odpověděti, že ve sbírkách těch není jediného histo- rického nebo kulturně-historického obrazu z dějin národa českého, že Morava není ani zeměpisněv nich zastoupena, Čechy pak toliko dvěma pohledy. Sněžkou a skalami teplickými! Památky pražské Kar štejn, Kutná Hora, Olomouc, Šumava neuznány hodnými ani jediného pohledu vé sbírkách i pro če- ské školy určených! Nedostatek tento, na povola- ných místech ignorovaný, jest tak zjevný, že i vyni- kající německý odborník, gymn. ředitel dr. Juritsch. v Časopise pro rakouská gymnasia jeho vytknouti neopomněl. Za těchto okolností Vilímkovy obrazy z českých zemí, věrně dle folografii provedenéa kolorované, dlužno pokládati za povinné doplnění cizích sbírek školám našim nakazovaných.
Čecho doktor Juritsch Vilímkův Morava Sněžka Kutná Hora Olomouc Šumava Kara štejn
14 article
Pokud lze souditi z výběru obrazů, do nové sbírky Vilímkovy pojatých, bude lze i tuto sbírku pokládati za vhodné doplnění a českého stanoviska. Vedle pěkných pohledů z Vídně, Alp a Uher zastou- peny jsou ve Vilímkově nové sbírce ve slušném po- měru a výběru pohledy z rakouských zemí siovan- ských, kterých rovněž vídeňské sbírky až na Boku Kotorskou a Postojenskou jeskyni opomíjejí. Du- brovník staroslavný sbírku zahajuje, načež následují bosenské Jajce, Bledské jezero v Krani, radnice v Sarajevě, vynikající stavební památky ve Splětua Dubrovníku, Kosciuszkova mohyla, Bělopečské jezero a prahy řeky Krkyu Skradina. Očekáváme, žev dalších sešitech slovanské země rakouské převahou budou zastoupeny, zvláště svět jihoslovanský a slo- vanské krajiny uherské. Jen tak bude vydavatelství právo nadpisu, jejž nové své sbírce obralo. Spisy o Husovl. Bibliogra fie posledních dní husovských je celkem dosti chudá; ze všeho, co k těmto dnům vyšlo — o svých pracích nemluvím — důležitější jsou jen dvě věci: brošurka p. Iškova Mučenník kostnický a vydaný právě prvý díl »vy- braných spisů M. Jana Husi« redakcí J ŽIlky Kromě toho zjevily se — i v »Hlase Národa« pěkný — články úvodníkové novinách na den 6. červeuce a »Časa otiskuje přednášku dra. V. Novotného.
Vilímkův Kosciuszkův Skradin Husovl Iškův J Žilka V Novotný Vídeň Uhry Jajce Kran Sarajevo Dubrovník Alpa
15 article
Přednáška p. dra. V. Novotného mnohého zkla- mala, kdo přišel poslouchat; byla uvedena jako přednáška informativní a zatím nových fakt shledali jsme tam velmi málo. Thema »Hus na koncilu« mohlo zajisté býti probráno podrobněji, věcněji : ale mimo názory přednášečovy slyšeli jsme sotva co ji- nébo. Na mnohých místech přednáší p. dr. Novotný s velikým pathosem věci, jež jsou již staří známí ten historický význam smrti Husovy, jak jej skizzo- val, je znám již deset let zjGollova posudku Lechlera v Athenaeu. A některé věci byly jistě mylné, třebas nové. Na př. p. dr. Novotný stlačoval, na základě zápisku jednoho kardinála, odsouzení Husovo na koncilu na nepatrnou episodku, zajisté mylně. Neboh nebledě k tomu, že by se byl koncil k vůli Husovi bezmála rozešel, když Zikmund stál na jeho osvo- bození, můžeme takřka kvantitativně změřiti, jaká asi episoda bylo upálení Husovo. V kronice Richer. thalové a Dacherově lze podle místa, věnovaného vskulku neinteressovaným divákem »episodě« Hu- sově, posouditi, jak asi hleděli na ni vrstevníci účastníci koncilu. V Richenthalovi lze tuto »episodu« skutečně zvážiti a spočítati. Jinak ovšem přednáška p. dra. Novotného byla velmi informativní, zejmena pro vedoucí osoby »Času«, které novinky ty u ji- ného by jistě stíhaly nekonečnými polemikami.
V Novotný doktor Novotná Husův Lechler Hus Zikmund Richer Hu Novotný
16 article
Brošurka p. lškova bohužel nevyhovuje dnešním požadavkům naprosto. P. dr. Iška rád by představil Husa jako tajného nástupce pravoslaví a zejmen v závěrku ukazuje po způsobu některých ruských autorů, že prý se cyrillomethodějství v Čechách pod povrchem drželo až do dob Karlových. Tyto věc jsou nemyslitelné a neudržitelné, vyvráceny již dávno Kalouskem a p. dr. Iška prostě nezná Husa, když něco takového tvrdí. Tato neznalost spisů reformato- rových je zejmena patrna z jedné marotty, které p. dr. Iška hoví. On důsledně cituje díla Husova s dvojím w (w lidu) atd.; cituje tu patrně na základě někte- rého slarého vydání — Palackého na př. — a neví že citování toto je dnes trochu komické. Neboť Hu
Iška Hus Karlův Kalousek doktor Husův Palacký Hu Čechy
17 article
sovo není — Hus měl pro w, v, u zvláštní pra vidla — novočeské také nikoli (sic by p. dr. lška musil i ve svém textu, jako Palacký a Tomek psáti w, toho však nečiní), a tak působí jenom do jmem vagního soloecismu. Ostatek jsou v brošurc p. Iškově většinou jen frase. O prvních sešitech vybraných spisů Hu- sových redakcí Fr. Žilky podal jsem již čtenářstvu »Nár. Listů« zprávu. To, co bylo řečeno o první části, ptati také o této druhé. Ale výtky musí zde býti ještě rozmnoženy. Dvojsešit poslední obsahuje výklad »o sedmi smrtelných bříších«, »0 manželství« »jádro učení křesťanského«, svýklad písniček Šalo mounovýché a skázaní dvoje« (t. j. troje; v. níže) Všecka tato díla, otištěná z Erbena, téměř z větš části nejsou v této formě Husova. P. redaktor Žilka oliskl »Jádro« dle Erbena Erben otiskl jen polovíci; druhá polovice zůstala v rukopisech; otiski ve »dvojím« (šic!) kázaní dvě kázaní o Antikristu, jež přeložil Anxigin z 28 sermo- nes de Antichristo, jež nenáleží Husovi; otiskl ko nečně »výklad písniček« v hrozném vykleštění — jsou to úryvky, jež obsahují asi desitinu textu pu- vodního: této desítíně věru název svýklad písniček nenáleží. Taktéž výklad »psedmi smrtedlných hří ších« není v této formě Husův a spisek »o man želství« je z největší části asi jen překlad. Tento svazek tedy jen s velikou licenci básnickou může býti nazván ,spisy Husovými. Jest už věru na čase opozorniti veřejně, že také znalost spisů Husových v posledních 33 lelech po- kročila: že nestačí dnes pliskovatí Erbena tak jako nestačí dnes abiturientoví nauka o elektřině, která platila r. 1868. Takovými nehusovskými a vyklešto- nými edicemi se památce Hušově málo u nás p V. Flajšhans.
Hus doktor lška Palacká Tomek Iškův Hu Žilka Erben Husův Erben Erben jít Antichristo V Flajšhans Francie
18 article
* William Shakespeare, Zimní po- hádka, činobra v pěti jednáních, přeložil Jos. v Sládek. Dramatická díla W. Shakespeara, sv. XIIl Nakl. J. Otto. Idyllická lato bra, kde nám slavný britský básník uvádí království české, sahající ak k moři, nabývá v novém svém rouše nového pů vabu Překladatel, sám vynikající básník, dokonalý znatel originálu, podal to překlad v každém ohledu dokonalý. Avšak dílo vyznamenává se mimo to jednou velmi důležitou přednosti praktickou: nový překlad se snadno deklamuje a tuto přednost dlužno zvláště oceniti u díla, určeného ku provedení na je- višti, neboť i novější překlady dramatických prac často prohřešují se dosti značně proti tomuto kardi- nálnímu požadavku. * Jaroslav Vrchlický, V uchu Diony slově, antická komedie ve třech jednáních. Drama- tická díla, sv. XXIV. Nakl. F. Šimáček. Autor. jenž i v oboru dramatu vyznačuje se plodností, pře- konávající veškeré naše dramatické autory, obírás se zálibou látky antické. Básník líčí syrakusského tyrana Dionysia jako filosofa, čiověka ve své pod- statě dobrého, přes záchvaty zuřivosti, jež jej napa- dají, když se vidí osamocen a plu nedůvěry vůči všemu svému okolí. Odpouští velkomyslně Damo- novi, jenž jej přišel usmrtit a zamyslí se nad hrdým sebevědomím zatčeného spiklence. Ale hned na to opět propuká jeho nedůvěra a pohrdání vůci lidem. Konečně přec opět nabývá rozvahy a vraci svou přízeň a důvěru těm, jež bez důvodu pode- zříval. * Ant. Nečásek, Almužna. Lyrická hra o 1 dějství. — Arthur Schnitzler, U zele- ného papouška. Groteska o jednom jednání. Se svolením autorovým přeloži! Hanuš Hacken- sehmied. Repertoir českých divadel LXXII.
Shakespeare W Shakespeare Otta Vrchlický svatý . XXIV F Šimáček Dionysius Damo Nečásek Schnitzler Hacken Jos Drama svatý . XIIl
19 article
LXXIII. Nakl. F. Simaček. Obě poslední novinky repertoaru Národního divadla, o jichž úspěchu bylo již na jiném místě referováno. Prvotina mladého domácího autora, velmi slibná a groteska známého vídeňského dramatika, jsou kusy samy sebou zají- mavé i pro širší obecenstvo. Prokop Chocholoušek, Hrad. Děje pisná pověsť z dob třicetileté války. Čítárna českého lidu sv. IV. Nakl. Bursík Kohout. Pochmurná historie z nejsmutnější doby našeho národa, počí nající popravou staroměstskou a končící smrii pana Pavla Osterského Kaplíře ze Sulevic na hradě v - tickém po čtyřiadvasctiHtěm vyhnanství. Chocho loušek, jenž se vyznamenával nejen živou fanlasií. ale i schopností, vypravovati zajímavě a poutavé romantický děj, nalezl v osudech rodiny Kaplířů vděčnou látku pro svůj úkol, podati čtenářům obrázek z pohnuté doby pobělohorské a vpádu švédského do krajů českých, prodehnutý nadšenou láskou k vlasti a živým líčením útrap hrozných oněch dob. * Václav Gottwald, Vytrvalé květiny. Se 48 barvotiskovými přílohami. Nakl. I. L. K obe . Dílo to, určené pro majitele zahrad, záhradníkya přátele květeny, podává výběr nejlepších a nej- vhodnějších druhů ku pěstování v zahradě a ku pracím vazačským. Barvotiskové tabulky, velmi pěkně provedené přesně dle přírody, obsahují výběr nejvděčnějších, krásně kvetoucích vytrvalých květin. Hlavním vodítkem při tomto výběru byla krásaa bohatost květů, upotřebení jich ku pracím vazačským a klimatické poměry našich krajin. Jednollivé obrazy doprovází stručný popis a zevrubný návod ku pěsto- vání založený na praktických zkušenostech.
Simaček Prokop Chocholoušek svatý . Iva Bursík Pavel Osterský Kaplíř Gottwald Sulevice národní divadlo
20 title
Slovanský národopis.
22 article
Z českých listů. Nový list český, věnovaný studiu filosofie »Česká mysl«, dal podnět k pěknémnu článku J. Mikše, v němž stručnými rysy vyličeno studium filosofické na Rusi a vlivy cizí filosofie na ruskou litaraturu i výchovu mládeže. Článek ten, soudě z nadpisu rubriky, do níž jest zařaděn (»Korespondence slo- vanská«), nezůstane usi sám, a můžeme očekávati i z ostatních zemí slovanských podobné náčrtky duševních proudů a idef, jež měly vliv na ntváření jich filosofického názoru. Je to opravdu jeden z ney- důležitějších úkolů praktického pěstění filosofie, ukázat, jaké a které vlivy v tom kterém národě, at již v jeho vědeckých kruzích, ať v širší intelligenci velkých myslitelů lze pozorovati, jaké názory pře vládaly a jaký vliv na ni měla cizina. Pro sludium literární je takovýto filosofický podklad nezbytný, nemá-li se omeziti na číré filologisování. Mimoděk však připadá vám, jak by bylo důležito, aby i náš duševní proces, pokud filosofických názorů se týče, od počátku tohoto věku až po naši dobu byl pro- zkoumán a rozebrán, abychom jasně poznali, na jakých základech stavíme nynější náš názor filo- sofický, jaký je jeho obsah v různých vrstvách ná- rodních, co v něm cizího a co svého. Případný a pěkný základ k takové práci klade F. Krejčí v témž časopisu svými volnými listy o filosofii, v nichž vykládá nynější stav filosofického bádání a skýtá tím dobře zpracovanou látku k srovnávání, jak daleko my sami jsme dospěli a kterým směrům stojíme nejblíže.
J Mikš Rus Český mysl
23 article Ze slovanakých listů.
Ze slovanakých listů. * Proslulý filosof ruský Vl. Solovje v vydaí v krátkém čase již po třetí svoje »Craxoruopeuine důkaz to, že i básně jeho těší se značné pozornost a oblihě. Nejnovější vydání doplněno jest básněmi z posledních let a několika kriticko polemickými statěmi proti symbolistům. A. S. Suvorin ve knize »Ilaa »Prcasu- IIymkmaa« sebral články Bureninovy. Jefremova, Korše, Južakova, Jakuškine a j., kteří vesměs dokazují, že nový, nedávno obje- vený rukopis »Rusalky« Puškinovy jest padělkem samotného nálezce p. Zujeva. Knihou touto zajímavý incident jest definitivné rozhodnut. Velebásníkem ruským zabývá se též kniha »Kpurmveekin crarnu 3asrhr o Iivm« z péra N. J. Čerňajeva. známého již rozborem »Kamraneoi o« a »IIpo- poka« Nejnovější spis jeho přijde zajistě vhod všem ctitelům roského genia. Pozoruhodné dílo počal vy- dávati pilný sběratel národní slovesné tvorby P. v Šejn péčí petrohradské akademíe. Jest to obsáhlý sborník »Beopyce n enox ncx, oópax obtanx, ponani, Sax, erenax Ir. r. I Právě vydaný první díl svědčí o neobyčejné pília vyspělosti, s jakou toto rozsáhlé a cenné dílo bylo předsevzato. S historického i národního stanoviska zajímava jest též brožurka J. Senigova »Hapoa- o oroo Be.« Mladý publicista ruský G. Struve vydal cenný příspěvel k ocenění filosofie Nietscheovy »CompeMeniHan an- apxia zyxa.« Důležitou otázkou nedělních škol v Rusku zabývá se kniha p. Abrahamova »Hauu , ee. Nedělní školy zakládány na Rusi v letech 60tých s velikým hlukem, neboť se od nich očekávalo mnoho ve smyslu politické agitace. Vzniklo jich asi 100, al
A S Suvorin Ilaa Prcas Bureninův Južakův Jakuškin Puškinův N J Čerňajev Sax Ir J Senigův Hapo G Struve Nietscheův Abrahamův Hauum Rus Jefremov Korš Rusko CompeMeniHan an
24 article
v brzku byly zavřeny. Nyní působí přes 175 podob ných škol a nikomu ani nenapadne, aby je zavíra Působí tiše a vytrvale, jsouce vydržovány zemslvy. duchovenstvem i soukromými osobnostmi. — Nedávné jubileum gen. Suvorova vyvolalo populární spisek A. Gvozděva »Tepoli voprona uocra« (Cysopom na AInaxs). Zájem pozorovatelů událostí v Afric vzbuzuje nádherná poblikace A. K. Bulatovič »Cs Bojiczau Megezka II.,« podávající mnoho antentických zpráv. * Ze zprávy lidové universily jmen Mickíewiczova v Krakově za první rok její činnosti vysvítá, že přednášky navštěvovalo 17.45 osob, z těch 6379 dělníků, 8488 osob z- intelligenc a 2590 posluchačů z mládeže. Mužů bylo 10.449. žen 7008. Nejčetnější návštěvu měly přednášky histo- rické. Průměrně na jednu přednášku připadá 140 po- sluchačů. Činnost university lidové vztahovalase i na místa okolní, ano i na Mor. Ostravu, kde prý tisíce polských horníků podlehají vlivu českému ( ) Rozvoji mladistvého úslavu vadí nedoslatečné pro- slředky hmotné, neboť dosud nedostává se mu pod- pory ani subvence. Celkový příjem obnášel 3289 K. vydání 2270 K, tak že zbývá na příští rok 1000 K Aby universita mohla se dále pravidelně rozvíjeti. jako podobné ůstavy švédské (kde od r. 1880 jest jich již 751), potřebuje nevyhnutelně vlastní budovy knihovny, čítárny a po případě musea. Ale k tomu jest potřěbí v první řadě součinnosti slátní jako ve Svédsko, kde ministerstvo osvěty, parlament a správy obel ruku v ruce pracují o zvelebení nových ústav v zájmu osvěty nejširších vrstev.
Suvorov A Gvozděv Tepoli Bulatovič Mor Krakov Ostrava Aba univerzita Bojiczau Megezek II osoba
25 article
Spolek polských novinářů ve Lvově mající v čele p. L. Zajsczkowského jako předsedu pp. K. Skrzynského a M. Chylinského jako místo- předsedy, p. K. Kucharského jako pokladníka a p.S Schnür Pepřowského jako tajemníka, měl nedávno výroční schůzi, v níž konstatováno, že jmění spolk dosáhlo 100.000 Ko lPřiznivý stav financi dovolil při- stoupiti ku změně stanov, jimiž zabezpečuje se členům pro stáří výslužné od 720 do 1500. K ročně Spolek čítá řádných členů 60. Čestnými členy jsou P. Kostecki a H. Sienkiewicz. * Na jetních divadlech varšavských těší se veliké oblibě nové veselohry známého autora »Wícka Wacka« p. Przybylského. Hra »Dzieržawey z Olesiowa« plní dosud pokladnu v »Rozmaitosciach« a nyní počíná »táhnouti« nová jeho fraška »Szukajcie dziecka«, ke které hudba importována až z Vídně o Ziehrera. * Záhřebský týdenník »Vienace přechází č. 26 do majetku »Matice chorvatské« a redaktorem jeho stal se po Jovanu Hraniloviéi universitn professor, básník a spisovatel dr. Gjuro Arnold Tím zachráněn list, jenž po 32 roky plní svědomite své poslání národní i slovanské.
L Zajsczkowský K Skrzynský M Chylinský K Kucharský Pepřowský Kostecký H Sienkiewicz Przybylský Dzieržawey Jovan Hraniloviée doktor Gjuro Arnold ten Lvov Vídeň Wícko Wacko ko
26 article
Redakce sofijské »Coou« vydala »IIbenn crxoropen« St Stambulova. Jest to akt piety k človéku, jehož jmeno tak neblaze prosinlo v novějších dějinách bulharských. Pocházejí ještě z dob nesamostatnosti Bulharska a v bojích se sve- řepým nepřítelem zaznívaly často z úst mladistvých nadšenců pro svobodu. V tom spočívá jejich význam. Básnické ceny nemají. Tu a tam vytryskují pouze šlehy satirické, svědčící již tehdy o pevně vůli po- zdějšího samovládce. Vedle lyriky psal Stambulov i zpěvy v národním duchu, jako »Mbnemnat«a »aa Bolnoxa«. * V Bělehradě vyšlo pozoruhodné dílo Stojan Novakoviče »Čpnck Ka, e potanu u uraouu y XIK. ntky«. Jest to znamemitý pří spěvek k dějinám rozvoje literatury srbské, vyčerpá- vající rozšiření srbské knihy v tomto i v předešlém stolelí a osvětiující mnohé poměry literárního obo- censtva i trhu v Srbsku. Slavjanin.
Stambulov Novakovič St Stambulov Bulharsko Bělehrad Srbsko Čpnck Ka
27 article
Z cizich revui. * Literární událost prvého řádu zaznamenává »Daslitterarische Echo«: dokončení velkého díla, jež po 25 let vycházelo a jež vyplnilo 40 tlustých svazků: »Allgemeine deutsche Biographie«. Více než 1400 německých učenců účastnilo se tohoto díla a více než 28.000 životopisů nalezio v něm místa. Právem tvrdí autor stati M. Necker, že podobného díla — Riesenwerk, praví — aby u druhých národů polladal Pas tat tnly pštpvavy k á - —da ka n I. svazku baron Lilienkron měl zároveň štěstí, že mohl psáti i předmluvu k poslednímu svazku. První podnět k založení živolopisného slovníku vyšel o známého učence Ranka, jenž bavorského krále Max- míliána II. přiměl k tomu, aby zřídil komisi, jež by obírala se vydáváním všeobecné německé biografie.
M Necker Lilienkron Rank Max Allgemeine deutsche Biographia
28 article
Bavorská Anademie z návodu svého krále skutečně zřídila komisi takovou r. 1869 a tato zase redaktorem zvolila učence a diplomata barona Lilienkrona, jemuž býlo tehdy 49 let. Tento pak přibral si za spolu- pracovníka historika F. v. Wegele. Na bedrech těchto dvou mužů spočívala opravdu nadlidská tíže říditi mohutně 45svazkové dílo a oba mobli těšiti se ze zdaru své námahy. Prvni až do konce, druhý alesp n do roku 1897, kdy zemřel. * Sdružení vydavatelé novin v Uhrách založili si i vlastní časopis, jehož první číslo právě vyšlo. Název list jest: »Ujságkiadok Lapja« a hned na čelném mistě jest informativní článek o časopise- ctvu v Uhrách. V celé zemi vychází více než 2000 listů, z těch 20 maďarských denníků v Pešti a 27 na venkově; 13 maďarských politických týdenníků v Pešti a 63 po venkově; 36 sociálních časopisů v Pešti a 199 na venkově; belletristických časopisů jest 29. uměleckých 19, vesměs v Pešti vydávaných mimo to ještě 9 literárních odborných časopisů. Ně- mecky vydávaných listů jest 155, jinojazyčných 93a lo 31 srbských, 25 slováckých, 19 rumunských, ruské. 3 polské, 3 francouzské a po 2 vlaské, chor- vatské a hebrejské.
Lilienkron Uhry Pešť Ujságkiadok Lapja
29 article
* Zajímavou otázku obral si za předmět studie španělský krilik B. Belmonte, již uveřejňuje v revni »Miscelanea«. Pátrá po tom, jaký vliv jeví ná- rodní katastrofa po válce španělsko-americké na mo- derní španělskou literaturu. Na veliký svůj úžas do- pívá Belmonte k závěru, že — žádný. Narodní hrdost a mocná ješitnost prý zabraňují španělskému literátu, aby učinil jen zmínku o neštěstí, jež Špa- nělsko stihlo před třemi lety. Slavné činy, objev Ameriky, nějaké vítězství atd. to prý španělský pěvec oslavuje vždy a všude, ale Zola, jepž by napsal španělskou »Debácle«, ten prý se Španělsku dosu nenarodil. Jedinou výminku činí dle mínění Belmon tova známá i u nás spisovatelka Emilie Pardo-Bazá- nová ve své novelle »El niňo de Guzman«. * Gabriele d'Annunzio jest muž, o nějž se cel Italie rve: jedni vyzvedají ho do nebe, druzí trhají ho tak, že na něm místečka zdravého nezbude. K posledním zdá se náležeti L'Italico v »Rivist politica e letteraria«. Prohlašuje Annunzi přímo za duševně i fysicky chorého. Jeho přemrštěný kultus vlastního »já« je prý toho nejlepším dů- kazem * Joseř Flach referuje v »Das llit t. Echo velice pochvalně o třech polských romanopiscích Elise Orzeszkové, Stefanu Žeromském a W. Sisko Siewszewském. O nových zjevech v české literatuře o nichž v I. ročníku tohoto listu bylo několik studií už dávno nic nepřinešeno. * V »Kringsjaac upozorňuje anonym n zvlášlní faktum, že vlastní kolébky ženské emanci- pace, Amerika a Angiie, spokojují se škromnějším propagačními prostředky nežli země emancipaci dost nepříznivá, Francie, jež má tak znamenitý nástroj jakým jest ženský list »La Fronde«. List podro Mr. Penn. buje autor důkladné kritice.
Zola Pardo Bazá Guzman Annunzio Joseř Flach Elis Orzeszková Žeromský W Siska Siewszewský V Kringsjaac Belmont Amerika Španělsko Francie El niňa Le Monde
30 article
Bibliografic. * Naši v cizině. Humoristický popis cesty manželů Nikolaje Ivanoviče a Glafiry Semenovny Ivanových do Paříže a zpět. Napsal N. A. Lejkin Z roštiny přeložil J. Wagner. »Matice Lidu«. Ročn. XXXIII. č. 3. Manželé Ivanovi jedou na výstavu prodělávají následkem neznalosti jazyků nejveselejší dobrodružství. * Slovanská bibliografle lékařská. Pořádá dr. Jan Semerád. Ročn. I. Seš. 1. Otisk z »Časo- pisu lékařů českých«. Nákladem Spolku lékařů Praze, 1900. Velmi pozoruhodné dílko, jaké by scházeti ne- mělo v literatuře žádného odboru české práce. Aby naši odborníci měli jístý přehled slovan- ské literatury svého odboru, jakož i jistou znalost slovanské terminologie svého odboru, jest první nejdůležitější požadavek nenáhlého postupu slo van- ské kulturní jednoty, o níž v zájmu svého rozvoje musíme usilovati.
Nikolaj Ivanovič Ivanová Lejkin J Wagner Ivan doktor Semerád Paříž Glafira Semenovna spolek lékař Praga
31 article
* Veličkov Konstantin, Sonety,Tz bul harštiny přeložil Vlad. Šuk. Nákladem A. Rein warta. V Praze, 1900. Poetické skladby mladé gene- ruce bulharské jsou u nás velmi málo známy.z nějlepších, v poslední době vydaných, jsou Sonety Veličkova. Pcetické práce své rozdělil Veličkov dl ovzduší dojmů, kterých zažil v Cařihradě a v Benát- kách a později ve Florencii. Všechny svědčí o hlu- bokém pojetí a vyznamenávají se vedle toho for- mou bezůhonnou, která i v předkladě byla vystižena. *Tomek V. V. Tuberosy. Básně. Nákladem spisovatelovým. Tiskem Karla Reyla v Praze *Kolínsko a Kouřimsko. Obraz poměrů přírodních, života obyvatelstva a paměti časů mi- nulých. II. Paměti osad na Kolínsku. Pěčí učitelstva škol okresu kolínského. Tiskem J. S. Bayera v Kolíně. Spisy Louise Arletha. I. Jedinec. Román. Vychází v měsíčních po případě 14denních sešitech o 32 stránkách a bude obsahovati asi 14 sešitů. Nákl. vlastním. Tisk Edv. Grégra. * Výbor nejlepších spisů poučných. Ročník V. Hume David. Přirozené dojmy nábo- ženství a rozmluvy o náboženství přirozeném. z anglického přeložil prof. J. Škoda. Nákladem Jana Laichtra * Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. Rediguje prof. Augustin Pánlek. Vydává Jednota českých mathematiků v Praze. Tiskem knih- tiskárny dra. Edv. Grégra v Praze. *Věstník českých professorů. Vydává Spolek českých professorů v Praze. Pořádá F. Bílý. ředitel reálky na Žižkově. Ročník VII. Číslo 5. Vy- chází každý druhý měsíc. Tiskem české grafické spo- lečnosti »Unie« v Praze
Veličkov Tz Vlad A Rein Veličkův Tomek V V Reyl Bayer Arleth Grégr V Hume David profesor Laichtra Augustin Pánlek Praha Cařihrad Benát Florencie Kolínsko Kouřimsko Kolín Žižkov Pěčit učitelstvo škola
32 article Hudha.
Hudha. + Druhý sjezd pěvecké župy pojizersko Hruškovy, pořádaný v neděli dne 8. t. m. v Bělé u Bezděze za protektorátu městské, rady vydařil se přes nepříznivé počasí skvěle. Společné produkc zúčástnilo se přes 260 výkonných členů a sice: Bělá (40), Boleslav Mladá (50). Čachovice-Vlkava (21), Do- brovice (25), Jenišovice (43), Kosmonosy (32/. Li- berec (12) a Turnov (40). Morální úspěch byl doko- nalý a veškeré skladby. — samostatné i společné — provedeny bezvadně. Účelu, za jakým sjezd právě v ohrožené Bělé se pořádal, dosaženo úplně. + Dobročinný koncert v Luhačovicích pořádá se v neděli dne 15. července o 1/25. hodině odpolední v léčebním hotelu za spoluúčinkoväní paní Leopoldiny hr. Serényiové, paní Slávky Wichterlové, paní Augusty Kelenové, sl. Anna Podivinské, slečny Adély Weinrebovy, sl. Olgy Žádynkovy, důchodního pana Jana Žádynka a léčební kapely. Výroční veřejnou zkoušku svých cho- vanců pořádá hudební škola Ant. Heřmana, ře- ditele kůru při chrámu král. koll. kapitoly na král. Vyšehradě, v sobotu dne 14. července o 3. hodině odpolední v tělocvičně obecné školy na Děkance.
Hruškův Mladá Leopoldin Serényiová Wichterle Augusta Kelenová Podivinský Weinrebův Žádynkův Žádynka Heřman Bělá u Bezděz Čachovice Vlkava Jenišovice Kosmonosy Turnov Luhačovice Vyšehrad hudební škola Anta
33 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Nepravdy v brožuře býv. ředitele F. A. Šuberta. Není věru příjemným úkolem ulkati se polemicky s odpůrcem, který zbaven žádoucího klidu k věcnému projednání vážné věci, ovládán jes nezkrotitelnou vášní i shání argumenty, aby širokým vrstvám do věci nezasvěcených čtenářů dokázal, ž se stala kdesi kdysi veliká křivda a chyba a že se mu šťastně podařilo najíti muže, »který to zavinil«. — Tak pan F. A. Šubert rád by z otázky zadání Národního divadla mocí mermo vydupal afféru daleko- sáhlého významu. Proto píše brožurky a články. Rozhodnutí zemského výboru dotklo se citelně jeho nezřízené osobní ješitnosti. Domnívá se, že bez něho Národní divadlo vůbec trvati nemůže i přeje si, aby tuto klamnou domněnku sdílel celý český svět. Našel prý viníka, na něhož rád by uvalil těžký hřích, že — inu, že pan Šubert přestal ředitelovati v Národ- ním divadle. Přiznali jsme loyálně jeho zásluhy o tento ústav, očekávali jsme, že podrobí se rozhod- nutí zemské representace jako muž zkušený, který alespoň vyčká, jak nová správa divadelní se osvědči.
Šubert
34 article
Zatím ale pan F. A. Šubert pozbyl rozvahy na dobro, —a a1. r — tuje veřejnosti nepěkný obraz domněle uraženého, rozhněvaného, ba rozlíceného muže, který shání, kde se co dá, vymýšlí i kombinuje rozmanitá podezření, aby mohl někoho obviniti z poškození zájmu národ- ního i uměleckého. Vrhl se na intendsnta, na členy zemského výboru, na žurnalistiku, na representace politických stran. Každý zvlášť a všichni dohromady spáchali veliký hřích tím, že způsobili, aby pan F. A. Šubert nestal se zase ředitelem. Opaku jeme není příjemno obírati se těmito záležitostmi již proto, že jsme neočekávali, že pan F. A. Šubert ve svém nezřízeném hněvu ukáže tolik slabostí. Jak vyvrácen jest hlavní jeho trumí proti zemskému výboru, refe- rujeme na jiném místě. V této rubrice povinní jsme reagovati co nejstručněji alespoň na některá jeho fvrzení ve včerejší »Nár. Pol.« Pan Šubert směle prohlášuje, že článek náš ze dne 11. t. m. psal dr.
Šubert Pol
35 article
Herold. Není to pravda, ale to panu Šubertovi ne- vadí, aby z této nepravdy vyvozoval své další, ovšem zase nesprávné kombinace. Nedokázal, že intendant dr. Herold jednání s družstvem úmyslně protahoval ale opakuje toto své tvrzení, ačkoli je zjištěno dle datum, že o nějakém průtahu, ovšem nikoliv úmysl- ném, možno mluviti jen při jednání s družstvem
Herold Šubert doktor
36 article
Umělecké besedy. Pan Subert dovolává se tiskem vy- daně zprávy družstva k valné hromadě, kde obsa- žena jsou fakta, jež prý dr. Herold vyvrátit ani netroufal. Pochopitelno, že tak neučinil, ba učiniti nemohl, protože dotčený spis nebyl mu vůbec zaslan, tak že ani dnes nezná jeho obsabu. Naprostá ne- pravda jest, že dr. Herold již dne 11. března t.r. oznámil zástupcům družstva, že také německému divadlu bude subvence zvýšena, neboť téhož dne nejednalo se o subvenci, nýbrž o náhradě za ob- dobí, kdy v divadle se nehraje. Tu ovšem připomenul intendant, že tuto náhradu Národnímu divadlu vřadí na účet subvence, protože by jinak mohlo i německ divadlo zvýšení této náhrady žádati. Výtku, že př zadávání Národního divadla spolurozhodovaly důvody politického strannictví, čerpal pan F. A. Šubert z — německých časopisů! Tak vysvětluje svůj útok dnes, když nemůže uvésti ani jediného důkazu, když pro- kázána jest i nepravda jeho dalšího tvrzení, že def- nitivní rozhodnutí proti družstvu diktováno bylo poradou členů výkonného výboru národní strany svobodomyslné. Co praví pan Šubert o dekoracích k »Daliboru«, vyvráceno jest faktem, že intendance náklad na pořízení nových dekorací povolila a že tedy jen správa divadelní resp. ředítelství zavinilo, nebylyli tyto dekorace v čas provedeny. Že dr. He- rold za své nemoci, která pět měsíců trvala, divadlo navštěvovati nemohl, samo sebou se rozumí. Tím vyvráceny jsou z hruba všechny nepravdy páně Šu- bertovy i doufáme, že nepěkná afféra, vzbuzená jeho tiskovými projevy, dospěje tím svého deflnitivního ukončení.
Subert doktor Herold Dalibor He Šu národní divadlo národní strana
37 article
Slavná redakcel Na přípis pana F. A. Šuberta ze dne 11. července t. r., v některých časopisech uveřej- něný, jakož i na článek v dnešní »Nár. Pol.« otištěný, který patrně jest téhož původu, nemám odpovědi. Nemám tolik času, abych komukoliv, kdo si přeje, aby se naň nezapomnělo, věnoval k vůli tomu svou pozornost. Jsou-li lidé na světě, kteří nejraději se brodí v kalu pomluva nepravd, neplyne ještě z toho, že je musímdo jejich ovzduší následovati. To je mé poslední slovo. Král. Vinohrady, 12. července 1900. Dr. Herold. + Z kanceláře smíchovského divadla Dnes opakuje se po dvaatřicáté Blumenthal- Kadel- burgův »Bílý koníček« + Cyklus frašky ve smíchovské arene těšil se tak značné přízní obecenstva, že ředitelstv divadla jako loňského roku ochotně svolilo k po kračování. Středeční představení, při němž hráno bylo pokračování »Bílého koníčka« — »To jsem sám rád« konalo se při vyprodaném domě. Vzhledem k dobro- činnému účelu cyklu lze se nadíti, že i další hry budou hojně navštiveny. Volné lístky mají platnost další. Na pokračování cyklu lze se předplatiti u po- kladny divadelní.
Šubert Pol Král doktor Herold Blumenthal Kadel