1
masthead
13 července 1900. Číslo 191
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Zastřelil ee v letenských sadech. Lidě,
kteří včera ráno přišli na procházku do sadů na
Betné, natezli na prostranství, vroubeném hustými
kaštany, na lavici mrtvolu 30—35letého muže, před
nimž na zemi ležela dvouhlavňová pistole. Policejní
lékař p. dr. Kralovec při ohledání mrtvoly zjistil, že
zoufalý muž usmrtil se ranou do levé strany prsou.
Sebevrah byl prostřední postavy, měl podlouhlý
obličej, špičatý nos, šedé očí, zdravé zuby, hnědé
vlasy. Na sobě měl oděv tmavozelené barvy a měkký
klobeuk od firmy Dubský v Benešově. Mrtvola byla
dopravena do pathologického ústavu. — Sděluje se
nám, že sebevrah je totožným s Josefem Pánkem,
hospodářským adjunktem z Benešova. Týž jistému
příteli napšal předvčírem dopis, ve kterém se do-
jímavým způsobem s přítelem loučil.
— Sražka dvou motorových vagonů
V Bělského třídě v Holešovicích nedaleho mostu
Františka Josefa včera odpoledne srazily se dva va-
gony elektrické dráhy, z nichž jeden jel na trat
k Vinohradům a druhý k akademii hr. Straky. Př
srážce byly poškozeny reflektory a zohýbány náraz-
níky; z obecenstva, ve vagonech se nalezajícího,
neutrpěl nikdo poranění.
Kralovec
Pánek
František Josef
Straka
Benešov
Holešovice
Vinohrady
5
article
— Žadná vražda. Z Mor. Ostravy, 12. čer
venče. (Pův. zpráva »N. L.«) Podezření, které, jak
jsme sdělili, uvaleno bylo na řeznického pomocníka
Jernáka, že zavraždil nčedníka Fridolina Formánka
se kterým pracoval u téhož mistra, ukázalo se neodů-
vodněným. Formánek byl zabil strojem, který se na
něho svalil. Jernák byl již z vazby propuštěn.
— Nedělní klid. Obchod pana Leopolda Reinera
v Praze na Příkopě bude od 15. července do konce
stpna v něděli uzávřen. — Obchodní místnosti firmy
N. J. Kohn, sklad pařížských krajek, na Příkopě č.
budou od 15. července do konce srpna v neděli za-
vřeny. — Také firma D. Em. Schneider v Ovocné ulici
ma své místnosti od 15. července do konce srpna
každou neděli uzavřeny.
—Ze Žatce, 12. července. (Zvl. tel. » Nár. L.e)
Vládní komisař dr. Schiller svolal na dnešek opčt
členy obecního zastupitelstva k ustavující schůzi, již
po jedenáctě. Schůze zase byla bezúčelnou, poněvadž
12 nacionálů se nedostavilo. Nacionálové pro nedo-
stavení se do schůze desáté byli pokutováni opět
po 40 K.
Formánek
Jernák
Reiner
J Kohn
em
Schneider
doktor
Schiller
Morava
Ostrava
Praha
Žatec
6
article
— Příjem Ústřední Matice školské dne
11. července 1900: Vil. Lindauer z Vlkova 6 K; Jos.
Váchl. officiál a A. Fenzel, kancelista v Nové Kdyni
4 K =8 K; obec Paseka 4 K; hosté v »Černém
pivovaře« v Praze 20 K; slečna Marie Kesslerova z
Sprengeisenu, čl. př., 10 K; sběratel Babor, členů
přísp., od pp. J. Heraina, V. Kosáka, dra. J. Sedhláka,
dra. Kuffnera a 10 K = 40 K; pan Ot. Schreibera
4 K; pp. F. Stámy. B. Teisingera, prof. V. F. Vykou-
kala, Fr. Bílčho a 2 K = 8 K, celkem 52 K; obec
Malešice d. s. 1 K; Chamle d. s. 1 K; odbor v Při-
brami 400 K; »Podřipské Listy« 14 K; Hnojice
224 K 60 h.; Holešov odbor 10 K: Zálužany obee
d. s. 1 K; obec Pravy d. s. 2 K : Pocfnovice M.
Knížek z pokl. č. 119 5 K 40 h.; Vysoké Veselý
odbor 36 K: Kozlany obec 8 K 20 h.; Rybitví-Lhotka
obec d. s. 2 K: Přeborov obec d. s. 4 K; Holešov
odbor 5 K 24 h.; 2 pokl. č. 145 v Praze v »Platýze-
12 K, celkem 826 K 44 hal.
Jos
A Fenzel
Kesslerův
Babor
J Herain
V Kosák
J Sedhlák
Kuffner
Otakar
Schreiber
Stáma
B Teisinger
profesor
V F Vyka
M Knížek
Vlkov
Nová Kdyně
Praha 20
Sprengeisen
Francie
Malešice d . s
Hnojice
Holešov
Pravy d . s
Rybitví
Lhotka
Praha
Platýz
d . s
d . s . 2 K
4 K
10 K
Přeborov obec d . s . 4 K
7
article
— Dražba v zastavárně. V první všeobečné
záložně v Žižkově, v Husově třídě čís. 219 (dříve
Schimmel a spol.) koná se v úterý dne 31. července
a ve středu 1. srpna 1900 od 8 do 12 hod. dopol. a
od 2 do 6 hod. odpol. dražba na skvósty v červenci
a srpnu 1899 zastavené.
— Adresář okresního hejtmanství tábor-
ského a kalendář pro rok 1901, jenž obsahovati
bude seznam jednotlivých živností s jich příslušníky
veškery úřady státní i samosprávné, ústavy peněžní.
korporace, školy, průmyslové podníky, spolky, pak
seznam měst, městysů, vesnic i samot okresu tábor.
ského, soběslavského a mladovožického, s udáním
počtu domů, obyvatel, členů obecních představenstev
atd., vydán bude letos nákladem místního odboru
Národní jednoty pošumavské pro Tábor a okolí.
Husův
Žižkov
pošumavský pro Tábor
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Souboj. Z Paříže, 12. července. (C.-B.) Do-
poledne konal se souboj poslanců Lasiesa a Ge
raulia Richarda. Tento byl lehce raněn šavlí do
ruky.
= Povodeň v Haliči. Ze Lvova se telegra
fuje: Nasledkem dešťů, trvajících čtyři dny, rozvod
nily se řeky Bystříce, Zělenica, Luběněc, Lukěv
Dněstr a Prut, jejichž vody vystoupily na některých
místech ze břehů a strhaly mosty. Most přes Pruo
v Lančině, nový most přes Bystřici a Zělenici strženy
most přes Dněsír v Jamnici pobořen a most v Tis-
měnici jest ohrožen. Vlaky na dráhách všude zpo-
zděny a cařihradský expresní vlak do Berlína do
Lvova do včerejšího poledne nepřijel. Na některých
tratích doprava vůbec zastavena. V Haliči jsou četné
hutě pod vodou a tři sta rolníků jest bez přístřeší.
V Nadworně odplavila voda zásoby dříví na erárních
slatcich.
Lasiesa
Richard
Zělenica
Luběněc
Paříž
Halič
Lvov
Most
Pruo
Lančina
Bystřice
Berlín
Lukěv Dněstr
9
article
Z literatury.
Z literatury.
m ýdsn
22— Tyto dny objevila se u nás opět n
povrchu otázka pěstění národopisu. Spontání nad-
šení, vzbuzené Národopisnou výstavou, již přešlo,
jde nyní o praktické výsledky, jež přinesla a pak
o to, jak ujasnila a vytříbila pojmy naše o lidu.
národu, o charakteristických znacích národních.
Není zdle místo na řešení těchto problémů, ale
malou revisi můžeme podniknouti.
V studiu národopisném shledáváme všudy.
iu cizích národů dvojí směr, dosti ostře osobami
i methodou rozlíšený: jeden z nich charakterisuje
upřímné nadšení, druhý snahu po exaktní věde-
cké práci. První vede láska k lidu, k národu,
k historické tradici, k odkazům předků, druhý
vědecký zájem na společenském soužití různých
vřstev společenských, na vývoj krojů, tradice,
hudby, stavitelství lidu atd. První často zabíhá
do klamu, že všechno co je lidového, je krásné
a dokonalé, při čemž hledí si vybírati jen to, co
se mu právě libi, druhý v přilišné snaze po
theoretiekém studiu často nemivá zřetole k po-
třebám lidu a věnuje pozornost jen tomu, co se
mu právě jako studijní objekt hodí. Oba směry
po vělšmě operují slovem »lid«, »lidový«, aniž
by si náležitě ujasnily jeho obsah a poměr toho
lidu, který si obírají za efl svých studií kl ostat-
ním vrstvám národním. Z této nejasnosti pak
vyplývají nejtěžší chyby.
Tendence obou směrů ovšem nejsou výlučné,
ten, kdo z lásky k národu věnuje se studin lidu,
může též vědecky postupovati a naopak. Právě
v náležité rovnováze obou snah spočívá zdar
práce a jednak nekritičnost, jednak neúčelnos
její vzniká jen přílišnou převahou na tu čil onu
stranu.
10
article
2 Účel práce bývá dvojí: theoretický a prakti-
cký. Theoretickým účelem je vystížení jednot
ných charakteristických znaků bytu a dušé urči-
fého národu, ať jeví se již v různém podmaňo-
vání přírody, různém způsobu soužití neb v pro-
duktech technických, průmyslných i literárních.
Praktický účel vede badatele k tomu, aby neza-
pomínali potřeb toho lidu, který studují, aby
zkoumali, kde je potřebí rady a pomoci, a
hmotné, ať duševní, aby hleděli podati plán pro
soustavnou práci, která by směřovala k tomu,
aby úroveň společenská i duševní, ovšem při-
měřeně případnému prostředí, zdvižena byla na
stupeň všech vymožeností, k nimž lidstvo do
spívá.
Methoda při této práci může býti rovněž
dvojí; poprvé hledíme k pečlivému a správ
nému sbírání látky, jež má sloužiti za podklad
studia. Sbíráme všechno, co zdá se nám být
význačné, charakteristické pro náš lid, třídíme
nasbíranou látku dle oborů, dle hodnoty a při-
pravujeme tím půdu k příštím dedukcím a zá-
věrům, jež z nashromážděného materfálu mohou
býti vysuzovány. Po druhé však opíráme se
o dedukce, o názory, dříve nebo jinak již na-
byté, a hledíme dokázali neb opraviti je účel-
ným zkoumáním dané látky. Ovšem že i zde jen
harmonický soulad obou method, vzájemné jich
doplňování vede k cíli a vyvaruje před ne-
správnýmí úsudky nebo bezúčelným hromaděním
bezcenné látky.
11
article
Veškerá tato práce však, konaná doma ve
vlastním národě, nesmí zůstati osamocena. Jen
stálým srovnáváním s prací cizí a s poznatky
u ostatních národů nabytými můžeme vlastní
domácí studium udržeti v správných mezích
dovésti k platným výsledkům. Je přirozeno, že
se při takovém srovnávání obracíme k národům
kmenově nám příbuzným a hledíme studiem jich
národního bytu a duševního života vyložiti
jednak kmenovou souvislost, jednak charakte-
ristické odlišné znaky jednotlivých větví slovan-
ských a na tom základě pak též pokračovat
ve studiu vlastního našeho lidu, K tomu cíli všal
třeba je pevného podkladu, díla, jež by shrnulo
v přehledném a soustavném pořádku všechno, e
dosud význačného bylo vypracováno u jednotli-
vých slovanských národů. Knihou takovou by
by Národopis slovanský, na poznateích moderní
vědy založený, který by doplnil a obnovil dil
starších našich pracovníků a při tom i širšímu
čtenářstvu našemu, jež dnes rádo se chápe
práce lidovědné, poskytl rozhled po podobné
práci zahraničná i charakteristiku ostatních slo
vanských národů. Dnes, bohužel, nemáme ještě
takové knihy, starší práce nám již nedostačuj
— a kdož ví, jak dlouho ještě budeme čekati
12
article
České spisy-
* Od Tater k Adril. Nákladem J. R. Vilímk
v Praze.
Nakladatelství Vilímkovo předkládá českému čte
nářstvu třetí již skvostné dílo obrazové obsahu země-
pisného. »Světem letem« podalo řadu zajímavýci
pohledů ze všech končin zeměkoule, »Letem českým
světem« obralo si úkolem zobraziti vynikající pohle dy
ze zemí koruny české a ze sbratřené Slovače, nyn
pak sbírkou »Od Tater k Adrii« chce předvěsti vý-
znamné pohledy ze zemí rakouských. Důležitost
těchto sbírek jest za nynějších poměrů pospolitých
styků na snadě. Všechno naše snažení za pozná-
ním zemí a národů cizích spočívati musí na názoru
neboť jen tímto způsobem vštípí se naší paměti
obraz zjevu jiného, od nám obvyklého se lišícího.
Nejpřirozenějším zdrojem názoru osobního jest ovšem
vlastní zkušenost a také za dnů našich, jimž stává
se cestování důležitým prostředkem vzdělávacím.
když již mládeži ško ské se osobní seznání krajů
bližších i vzdálenějších usnadňuje, zkušenosti vlastní
měrou rychlou přibývá. Ale k cestování, má-li býti
s užitkem spojeno, potřeba přípravy a té lze nabýt
nejlépe ze sbírek, v nichž vhodný výběr zjevů
zeměpisných provodín jest stručným, výsvětlujícím
textem.
Z jiné však ještě stránky dlužno posuzovati Vi
límkovy sbírky zeměpisných obrazů. Jest obecn
známo, že ve vyučování nižším i středním dnes
osnovná zásada Komenského o názornictví obecně
zdomácněla, méně však bude širšímu obecenstvu
známo, jakých názorných pomůcek našim školám
se dostává. Vídeňské firmy Holzlova, Lehmannova
a Pichlerova vydávají veliké sbírky historických
kulturněhistorických, zeměpisných a anthropologi-
ckých obrazů, jimž dostalo se úřadního schválení
následkem toho zavedeny jsou i na školách českých.
Vilímk
Vilímkův
Adrie
Komenský
Lehmannův
Pichlerův
Tatry
Praha
Slovač
Holzlov
13
article
Nuž a jaký jest výběr obrazů těch? Až stydno jes
odpověděti, že ve sbírkách těch není jediného histo-
rického nebo kulturně-historického obrazu z dějin
národa českého, že Morava není ani zeměpisněv
nich zastoupena, Čechy pak toliko dvěma pohledy.
Sněžkou a skalami teplickými! Památky pražské
Kar štejn, Kutná Hora, Olomouc, Šumava neuznány
hodnými ani jediného pohledu vé sbírkách i pro če-
ské školy určených! Nedostatek tento, na povola-
ných místech ignorovaný, jest tak zjevný, že i vyni-
kající německý odborník, gymn. ředitel dr. Juritsch.
v Časopise pro rakouská gymnasia jeho vytknouti
neopomněl. Za těchto okolností Vilímkovy obrazy
z českých zemí, věrně dle folografii provedenéa
kolorované, dlužno pokládati za povinné doplnění
cizích sbírek školám našim nakazovaných.
Čecho
doktor
Juritsch
Vilímkův
Morava
Sněžka
Kutná Hora
Olomouc
Šumava
Kara štejn
14
article
Pokud lze souditi z výběru obrazů, do nové
sbírky Vilímkovy pojatých, bude lze i tuto sbírku
pokládati za vhodné doplnění a českého stanoviska.
Vedle pěkných pohledů z Vídně, Alp a Uher zastou-
peny jsou ve Vilímkově nové sbírce ve slušném po-
měru a výběru pohledy z rakouských zemí siovan-
ských, kterých rovněž vídeňské sbírky až na Boku
Kotorskou a Postojenskou jeskyni opomíjejí. Du-
brovník staroslavný sbírku zahajuje, načež následují
bosenské Jajce, Bledské jezero v Krani, radnice v
Sarajevě, vynikající stavební památky ve Splětua
Dubrovníku, Kosciuszkova mohyla, Bělopečské jezero
a prahy řeky Krkyu Skradina. Očekáváme, žev
dalších sešitech slovanské země rakouské převahou
budou zastoupeny, zvláště svět jihoslovanský a slo-
vanské krajiny uherské. Jen tak bude vydavatelství
právo nadpisu, jejž nové své sbírce obralo.
Spisy o Husovl. Bibliogra fie posledních dní
husovských je celkem dosti chudá; ze všeho, co
k těmto dnům vyšlo — o svých pracích nemluvím —
důležitější jsou jen dvě věci: brošurka p. Iškova
Mučenník kostnický a vydaný právě prvý díl »vy-
braných spisů M. Jana Husi« redakcí J ŽIlky
Kromě toho zjevily se — i v »Hlase Národa« pěkný
— články úvodníkové novinách na den 6. červeuce
a »Časa otiskuje přednášku dra. V. Novotného.
Vilímkův
Kosciuszkův
Skradin
Husovl
Iškův
J Žilka
V Novotný
Vídeň
Uhry
Jajce
Kran
Sarajevo
Dubrovník
Alpa
15
article
Přednáška p. dra. V. Novotného mnohého zkla-
mala, kdo přišel poslouchat; byla uvedena jako
přednáška informativní a zatím nových fakt shledali
jsme tam velmi málo. Thema »Hus na koncilu«
mohlo zajisté býti probráno podrobněji, věcněji : ale
mimo názory přednášečovy slyšeli jsme sotva co ji-
nébo. Na mnohých místech přednáší p. dr. Novotný
s velikým pathosem věci, jež jsou již staří známí
ten historický význam smrti Husovy, jak jej skizzo-
val, je znám již deset let zjGollova posudku Lechlera
v Athenaeu. A některé věci byly jistě mylné, třebas
nové. Na př. p. dr. Novotný stlačoval, na základě
zápisku jednoho kardinála, odsouzení Husovo na
koncilu na nepatrnou episodku, zajisté mylně. Neboh
nebledě k tomu, že by se byl koncil k vůli Husovi
bezmála rozešel, když Zikmund stál na jeho osvo-
bození, můžeme takřka kvantitativně změřiti, jaká
asi episoda bylo upálení Husovo. V kronice Richer.
thalové a Dacherově lze podle místa, věnovaného
vskulku neinteressovaným divákem »episodě« Hu-
sově, posouditi, jak asi hleděli na ni vrstevníci
účastníci koncilu. V Richenthalovi lze tuto »episodu«
skutečně zvážiti a spočítati. Jinak ovšem přednáška
p. dra. Novotného byla velmi informativní, zejmena
pro vedoucí osoby »Času«, které novinky ty u ji-
ného by jistě stíhaly nekonečnými polemikami.
V Novotný
doktor
Novotná
Husův
Lechler
Hus
Zikmund
Richer
Hu
Novotný
16
article
Brošurka p. lškova bohužel nevyhovuje dnešním
požadavkům naprosto. P. dr. Iška rád by představil
Husa jako tajného nástupce pravoslaví a zejmen
v závěrku ukazuje po způsobu některých ruských
autorů, že prý se cyrillomethodějství v Čechách pod
povrchem drželo až do dob Karlových. Tyto věc
jsou nemyslitelné a neudržitelné, vyvráceny již dávno
Kalouskem a p. dr. Iška prostě nezná Husa, když
něco takového tvrdí. Tato neznalost spisů reformato-
rových je zejmena patrna z jedné marotty, které p.
dr. Iška hoví. On důsledně cituje díla Husova s dvojím
w (w lidu) atd.; cituje tu patrně na základě někte-
rého slarého vydání — Palackého na př. — a neví
že citování toto je dnes trochu komické. Neboť Hu
Iška
Hus
Karlův
Kalousek
doktor
Husův
Palacký
Hu
Čechy
17
article
sovo není — Hus měl pro w, v, u zvláštní pra
vidla — novočeské také nikoli (sic by p. dr. lška
musil i ve svém textu, jako Palacký a Tomek
psáti w, toho však nečiní), a tak působí jenom do
jmem vagního soloecismu. Ostatek jsou v brošurc
p. Iškově většinou jen frase.
O prvních sešitech vybraných spisů Hu-
sových redakcí Fr. Žilky podal jsem již čtenářstvu
»Nár. Listů« zprávu. To, co bylo řečeno o první
části, ptati také o této druhé. Ale výtky musí zde
býti ještě rozmnoženy. Dvojsešit poslední obsahuje
výklad »o sedmi smrtelných bříších«, »0 manželství«
»jádro učení křesťanského«, svýklad písniček Šalo
mounovýché a skázaní dvoje« (t. j. troje; v. níže)
Všecka tato díla, otištěná z Erbena, téměř z větš
části nejsou v této formě Husova.
P. redaktor Žilka oliskl »Jádro« dle Erbena
Erben otiskl jen polovíci; druhá polovice zůstala
v rukopisech; otiski ve »dvojím« (šic!) kázaní dvě
kázaní o Antikristu, jež přeložil Anxigin z 28 sermo-
nes de Antichristo, jež nenáleží Husovi; otiskl ko
nečně »výklad písniček« v hrozném vykleštění —
jsou to úryvky, jež obsahují asi desitinu textu pu-
vodního: této desítíně věru název svýklad písniček
nenáleží. Taktéž výklad »psedmi smrtedlných hří
ších« není v této formě Husův a spisek »o man
želství« je z největší části asi jen překlad. Tento
svazek tedy jen s velikou licenci básnickou může
býti nazván ,spisy Husovými.
Jest už věru na čase opozorniti veřejně, že také
znalost spisů Husových v posledních 33 lelech po-
kročila: že nestačí dnes pliskovatí Erbena tak jako
nestačí dnes abiturientoví nauka o elektřině, která
platila r. 1868. Takovými nehusovskými a vyklešto-
nými edicemi se památce Hušově málo u nás p
V. Flajšhans.
Hus
doktor
lška
Palacká
Tomek
Iškův
Hu
Žilka
Erben
Husův
Erben Erben
jít Antichristo
V Flajšhans
Francie
18
article
* William Shakespeare, Zimní po-
hádka, činobra v pěti jednáních, přeložil Jos. v
Sládek. Dramatická díla W. Shakespeara, sv. XIIl
Nakl. J. Otto. Idyllická lato bra, kde nám slavný
britský básník uvádí království české, sahající ak
k moři, nabývá v novém svém rouše nového pů
vabu Překladatel, sám vynikající básník, dokonalý
znatel originálu, podal to překlad v každém ohledu
dokonalý. Avšak dílo vyznamenává se mimo to
jednou velmi důležitou přednosti praktickou: nový
překlad se snadno deklamuje a tuto přednost dlužno
zvláště oceniti u díla, určeného ku provedení na je-
višti, neboť i novější překlady dramatických prac
často prohřešují se dosti značně proti tomuto kardi-
nálnímu požadavku.
* Jaroslav Vrchlický, V uchu Diony
slově, antická komedie ve třech jednáních. Drama-
tická díla, sv. XXIV. Nakl. F. Šimáček. Autor.
jenž i v oboru dramatu vyznačuje se plodností, pře-
konávající veškeré naše dramatické autory, obírás
se zálibou látky antické. Básník líčí syrakusského
tyrana Dionysia jako filosofa, čiověka ve své pod-
statě dobrého, přes záchvaty zuřivosti, jež jej napa-
dají, když se vidí osamocen a plu nedůvěry vůči
všemu svému okolí. Odpouští velkomyslně Damo-
novi, jenž jej přišel usmrtit a zamyslí se nad
hrdým sebevědomím zatčeného spiklence. Ale hned
na to opět propuká jeho nedůvěra a pohrdání vůci
lidem. Konečně přec opět nabývá rozvahy a vraci
svou přízeň a důvěru těm, jež bez důvodu pode-
zříval.
* Ant. Nečásek, Almužna. Lyrická hra
o 1 dějství. — Arthur Schnitzler, U zele-
ného papouška. Groteska o jednom jednání. Se
svolením autorovým přeloži! Hanuš Hacken-
sehmied. Repertoir českých divadel LXXII.
Shakespeare
W Shakespeare
Otta
Vrchlický
svatý . XXIV
F Šimáček
Dionysius
Damo
Nečásek
Schnitzler
Hacken
Jos
Drama
svatý . XIIl
19
article
LXXIII. Nakl. F. Simaček. Obě poslední novinky
repertoaru Národního divadla, o jichž úspěchu bylo
již na jiném místě referováno. Prvotina mladého
domácího autora, velmi slibná a groteska známého
vídeňského dramatika, jsou kusy samy sebou zají-
mavé i pro širší obecenstvo.
Prokop Chocholoušek, Hrad. Děje
pisná pověsť z dob třicetileté války. Čítárna českého
lidu sv. IV. Nakl. Bursík Kohout. Pochmurná
historie z nejsmutnější doby našeho národa, počí
nající popravou staroměstskou a končící smrii pana
Pavla Osterského Kaplíře ze Sulevic na hradě v -
tickém po čtyřiadvasctiHtěm vyhnanství. Chocho
loušek, jenž se vyznamenával nejen živou fanlasií.
ale i schopností, vypravovati zajímavě a poutavé
romantický děj, nalezl v osudech rodiny Kaplířů
vděčnou látku pro svůj úkol, podati čtenářům
obrázek z pohnuté doby pobělohorské a vpádu
švédského do krajů českých, prodehnutý nadšenou
láskou k vlasti a živým líčením útrap hrozných
oněch dob.
* Václav Gottwald, Vytrvalé květiny.
Se 48 barvotiskovými přílohami. Nakl. I. L. K obe .
Dílo to, určené pro majitele zahrad, záhradníkya
přátele květeny, podává výběr nejlepších a nej-
vhodnějších druhů ku pěstování v zahradě a ku
pracím vazačským. Barvotiskové tabulky, velmi
pěkně provedené přesně dle přírody, obsahují výběr
nejvděčnějších, krásně kvetoucích vytrvalých květin.
Hlavním vodítkem při tomto výběru byla krásaa
bohatost květů, upotřebení jich ku pracím vazačským
a klimatické poměry našich krajin. Jednollivé obrazy
doprovází stručný popis a zevrubný návod ku pěsto-
vání založený na praktických zkušenostech.
Simaček
Prokop Chocholoušek
svatý . Iva
Bursík
Pavel
Osterský Kaplíř
Gottwald
Sulevice
národní divadlo
20
title
Slovanský národopis.
22
article
Z českých listů.
Nový list český, věnovaný studiu filosofie »Česká
mysl«, dal podnět k pěknémnu článku J. Mikše,
v němž stručnými rysy vyličeno studium filosofické
na Rusi a vlivy cizí filosofie na ruskou litaraturu
i výchovu mládeže. Článek ten, soudě z nadpisu
rubriky, do níž jest zařaděn (»Korespondence slo-
vanská«), nezůstane usi sám, a můžeme očekávati
i z ostatních zemí slovanských podobné náčrtky
duševních proudů a idef, jež měly vliv na ntváření
jich filosofického názoru. Je to opravdu jeden z ney-
důležitějších úkolů praktického pěstění filosofie,
ukázat, jaké a které vlivy v tom kterém národě, at
již v jeho vědeckých kruzích, ať v širší intelligenci
velkých myslitelů lze pozorovati, jaké názory pře
vládaly a jaký vliv na ni měla cizina. Pro sludium
literární je takovýto filosofický podklad nezbytný,
nemá-li se omeziti na číré filologisování. Mimoděk
však připadá vám, jak by bylo důležito, aby i náš
duševní proces, pokud filosofických názorů se týče,
od počátku tohoto věku až po naši dobu byl pro-
zkoumán a rozebrán, abychom jasně poznali, na
jakých základech stavíme nynější náš názor filo-
sofický, jaký je jeho obsah v různých vrstvách ná-
rodních, co v něm cizího a co svého. Případný a
pěkný základ k takové práci klade F. Krejčí v témž
časopisu svými volnými listy o filosofii, v nichž
vykládá nynější stav filosofického bádání a skýtá
tím dobře zpracovanou látku k srovnávání, jak daleko
my sami jsme dospěli a kterým směrům stojíme
nejblíže.
J Mikš
Rus
Český mysl
23
article
Ze slovanakých listů.
Ze slovanakých listů.
* Proslulý filosof ruský Vl. Solovje v vydaí
v krátkém čase již po třetí svoje »Craxoruopeuine
důkaz to, že i básně jeho těší se značné pozornost
a oblihě. Nejnovější vydání doplněno jest básněmi
z posledních let a několika kriticko polemickými
statěmi proti symbolistům. A. S. Suvorin ve
knize »Ilaa »Prcasu- IIymkmaa« sebral články
Bureninovy. Jefremova, Korše, Južakova, Jakuškine
a j., kteří vesměs dokazují, že nový, nedávno obje-
vený rukopis »Rusalky« Puškinovy jest padělkem
samotného nálezce p. Zujeva. Knihou touto zajímavý
incident jest definitivné rozhodnut. Velebásníkem
ruským zabývá se též kniha »Kpurmveekin crarnu
3asrhr o Iivm« z péra N. J. Čerňajeva.
známého již rozborem »Kamraneoi o« a »IIpo-
poka« Nejnovější spis jeho přijde zajistě vhod všem
ctitelům roského genia. Pozoruhodné dílo počal vy-
dávati pilný sběratel národní slovesné tvorby P. v
Šejn péčí petrohradské akademíe. Jest to obsáhlý
sborník »Beopyce n enox ncx, oópax
obtanx, ponani, Sax, erenax Ir. r. I
Právě vydaný první díl svědčí o neobyčejné pília
vyspělosti, s jakou toto rozsáhlé a cenné dílo bylo
předsevzato. S historického i národního stanoviska
zajímava jest též brožurka J. Senigova »Hapoa-
o oroo Be.« Mladý
publicista ruský G. Struve vydal cenný příspěvel
k ocenění filosofie Nietscheovy »CompeMeniHan an-
apxia zyxa.« Důležitou otázkou nedělních škol v Rusku
zabývá se kniha p. Abrahamova »Hauu
, ee.
Nedělní školy zakládány na Rusi v letech 60tých
s velikým hlukem, neboť se od nich očekávalo mnoho
ve smyslu politické agitace. Vzniklo jich asi 100, al
A S Suvorin
Ilaa
Prcas
Bureninův
Južakův
Jakuškin
Puškinův
N J Čerňajev
Sax
Ir
J Senigův
Hapo
G Struve
Nietscheův
Abrahamův
Hauum
Rus
Jefremov
Korš
Rusko
CompeMeniHan an
24
article
v brzku byly zavřeny. Nyní působí přes 175 podob
ných škol a nikomu ani nenapadne, aby je zavíra
Působí tiše a vytrvale, jsouce vydržovány zemslvy.
duchovenstvem i soukromými osobnostmi. — Nedávné
jubileum gen. Suvorova vyvolalo populární spisek
A. Gvozděva »Tepoli voprona uocra« (Cysopom
na AInaxs). Zájem pozorovatelů událostí v Afric
vzbuzuje nádherná poblikace A. K. Bulatovič
»Cs Bojiczau Megezka II.,« podávající mnoho
antentických zpráv.
* Ze zprávy lidové universily jmen
Mickíewiczova v Krakově za první rok její
činnosti vysvítá, že přednášky navštěvovalo 17.45
osob, z těch 6379 dělníků, 8488 osob z- intelligenc
a 2590 posluchačů z mládeže. Mužů bylo 10.449.
žen 7008. Nejčetnější návštěvu měly přednášky histo-
rické. Průměrně na jednu přednášku připadá 140 po-
sluchačů. Činnost university lidové vztahovalase
i na místa okolní, ano i na Mor. Ostravu, kde prý
tisíce polských horníků podlehají vlivu českému ( )
Rozvoji mladistvého úslavu vadí nedoslatečné pro-
slředky hmotné, neboť dosud nedostává se mu pod-
pory ani subvence. Celkový příjem obnášel 3289 K.
vydání 2270 K, tak že zbývá na příští rok 1000 K
Aby universita mohla se dále pravidelně rozvíjeti.
jako podobné ůstavy švédské (kde od r. 1880 jest
jich již 751), potřebuje nevyhnutelně vlastní budovy
knihovny, čítárny a po případě musea. Ale k tomu
jest potřěbí v první řadě součinnosti slátní jako ve
Svédsko, kde ministerstvo osvěty, parlament a správy
obel ruku v ruce pracují o zvelebení nových ústav
v zájmu osvěty nejširších vrstev.
Suvorov
A Gvozděv
Tepoli
Bulatovič
Mor
Krakov
Ostrava
Aba univerzita
Bojiczau Megezek II
osoba
25
article
Spolek polských novinářů ve Lvově
mající v čele p. L. Zajsczkowského jako předsedu
pp. K. Skrzynského a M. Chylinského jako místo-
předsedy, p. K. Kucharského jako pokladníka a p.S
Schnür Pepřowského jako tajemníka, měl nedávno
výroční schůzi, v níž konstatováno, že jmění spolk
dosáhlo 100.000 Ko lPřiznivý stav financi dovolil při-
stoupiti ku změně stanov, jimiž zabezpečuje se
členům pro stáří výslužné od 720 do 1500. K ročně
Spolek čítá řádných členů 60. Čestnými členy jsou
P. Kostecki a H. Sienkiewicz.
* Na jetních divadlech varšavských těší se veliké
oblibě nové veselohry známého autora »Wícka
Wacka« p. Przybylského. Hra »Dzieržawey
z Olesiowa« plní dosud pokladnu v »Rozmaitosciach«
a nyní počíná »táhnouti« nová jeho fraška »Szukajcie
dziecka«, ke které hudba importována až z Vídně o
Ziehrera.
* Záhřebský týdenník »Vienace přechází č. 26
do majetku »Matice chorvatské« a redaktorem jeho
stal se po Jovanu Hraniloviéi universitn
professor, básník a spisovatel dr. Gjuro Arnold
Tím zachráněn list, jenž po 32 roky plní svědomite
své poslání národní i slovanské.
L Zajsczkowský
K Skrzynský
M Chylinský
K Kucharský
Pepřowský
Kostecký
H Sienkiewicz
Przybylský
Dzieržawey
Jovan Hraniloviée
doktor
Gjuro
Arnold ten
Lvov
Vídeň
Wícko Wacko
ko
26
article
Redakce sofijské »Coou« vydala »IIbenn
crxoropen« St Stambulova. Jest to akt
piety k človéku, jehož jmeno tak neblaze prosinlo
v novějších dějinách bulharských. Pocházejí ještě
z dob nesamostatnosti Bulharska a v bojích se sve-
řepým nepřítelem zaznívaly často z úst mladistvých
nadšenců pro svobodu. V tom spočívá jejich význam.
Básnické ceny nemají. Tu a tam vytryskují pouze
šlehy satirické, svědčící již tehdy o pevně vůli po-
zdějšího samovládce. Vedle lyriky psal Stambulov
i zpěvy v národním duchu, jako »Mbnemnat«a
»aa Bolnoxa«.
* V Bělehradě vyšlo pozoruhodné dílo Stojan
Novakoviče »Čpnck Ka, e potanu
u uraouu y XIK. ntky«. Jest to znamemitý pří
spěvek k dějinám rozvoje literatury srbské, vyčerpá-
vající rozšiření srbské knihy v tomto i v předešlém
stolelí a osvětiující mnohé poměry literárního obo-
censtva i trhu v Srbsku.
Slavjanin.
Stambulov
Novakovič
St Stambulov
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
Čpnck Ka
27
article
Z cizich revui.
* Literární událost prvého řádu zaznamenává
»Daslitterarische Echo«: dokončení velkého
díla, jež po 25 let vycházelo a jež vyplnilo 40
tlustých svazků: »Allgemeine deutsche Biographie«.
Více než 1400 německých učenců účastnilo se tohoto
díla a více než 28.000 životopisů nalezio v něm místa.
Právem tvrdí autor stati M. Necker, že podobného
díla — Riesenwerk, praví — aby u druhých národů
polladal Pas tat tnly pštpvavy k á - —da ka n
I. svazku baron Lilienkron měl zároveň štěstí, že
mohl psáti i předmluvu k poslednímu svazku. První
podnět k založení živolopisného slovníku vyšel o
známého učence Ranka, jenž bavorského krále Max-
míliána II. přiměl k tomu, aby zřídil komisi, jež by
obírala se vydáváním všeobecné německé biografie.
M Necker
Lilienkron
Rank
Max
Allgemeine deutsche Biographia
28
article
Bavorská Anademie z návodu svého krále skutečně
zřídila komisi takovou r. 1869 a tato zase redaktorem
zvolila učence a diplomata barona Lilienkrona, jemuž
býlo tehdy 49 let. Tento pak přibral si za spolu-
pracovníka historika F. v. Wegele. Na bedrech těchto
dvou mužů spočívala opravdu nadlidská tíže říditi
mohutně 45svazkové dílo a oba mobli těšiti se ze
zdaru své námahy. Prvni až do konce, druhý alesp n
do roku 1897, kdy zemřel.
* Sdružení vydavatelé novin v Uhrách založili
si i vlastní časopis, jehož první číslo právě vyšlo.
Název list jest: »Ujságkiadok Lapja« a hned
na čelném mistě jest informativní článek o časopise-
ctvu v Uhrách. V celé zemi vychází více než 2000
listů, z těch 20 maďarských denníků v Pešti a 27 na
venkově; 13 maďarských politických týdenníků
v Pešti a 63 po venkově; 36 sociálních časopisů
v Pešti a 199 na venkově; belletristických časopisů
jest 29. uměleckých 19, vesměs v Pešti vydávaných
mimo to ještě 9 literárních odborných časopisů. Ně-
mecky vydávaných listů jest 155, jinojazyčných 93a
lo 31 srbských, 25 slováckých, 19 rumunských,
ruské. 3 polské, 3 francouzské a po 2 vlaské, chor-
vatské a hebrejské.
Lilienkron
Uhry
Pešť
Ujságkiadok Lapja
29
article
* Zajímavou otázku obral si za předmět studie
španělský krilik B. Belmonte, již uveřejňuje v revni
»Miscelanea«. Pátrá po tom, jaký vliv jeví ná-
rodní katastrofa po válce španělsko-americké na mo-
derní španělskou literaturu. Na veliký svůj úžas do-
pívá Belmonte k závěru, že — žádný. Narodní
hrdost a mocná ješitnost prý zabraňují španělskému
literátu, aby učinil jen zmínku o neštěstí, jež Špa-
nělsko stihlo před třemi lety. Slavné činy, objev
Ameriky, nějaké vítězství atd. to prý španělský pěvec
oslavuje vždy a všude, ale Zola, jepž by napsal
španělskou »Debácle«, ten prý se Španělsku dosu
nenarodil. Jedinou výminku činí dle mínění Belmon
tova známá i u nás spisovatelka Emilie Pardo-Bazá-
nová ve své novelle »El niňo de Guzman«.
* Gabriele d'Annunzio jest muž, o nějž se cel
Italie rve: jedni vyzvedají ho do nebe, druzí trhají
ho tak, že na něm místečka zdravého nezbude.
K posledním zdá se náležeti L'Italico v »Rivist
politica e letteraria«. Prohlašuje Annunzi
přímo za duševně i fysicky chorého. Jeho přemrštěný
kultus vlastního »já« je prý toho nejlepším dů-
kazem
* Joseř Flach referuje v »Das llit t. Echo
velice pochvalně o třech polských romanopiscích
Elise Orzeszkové, Stefanu Žeromském a W. Sisko
Siewszewském. O nových zjevech v české literatuře
o nichž v I. ročníku tohoto listu bylo několik studií
už dávno nic nepřinešeno.
* V »Kringsjaac upozorňuje anonym n
zvlášlní faktum, že vlastní kolébky ženské emanci-
pace, Amerika a Angiie, spokojují se škromnějším
propagačními prostředky nežli země emancipaci dost
nepříznivá, Francie, jež má tak znamenitý nástroj
jakým jest ženský list »La Fronde«. List podro
Mr. Penn.
buje autor důkladné kritice.
Zola
Pardo
Bazá
Guzman
Annunzio
Joseř Flach
Elis Orzeszková
Žeromský
W Siska Siewszewský
V Kringsjaac
Belmont
Amerika
Španělsko
Francie
El niňa
Le Monde
30
article
Bibliografic.
* Naši v cizině. Humoristický popis cesty
manželů Nikolaje Ivanoviče a Glafiry Semenovny
Ivanových do Paříže a zpět. Napsal N. A. Lejkin
Z roštiny přeložil J. Wagner. »Matice Lidu«. Ročn.
XXXIII. č. 3. Manželé Ivanovi jedou na výstavu
prodělávají následkem neznalosti jazyků nejveselejší
dobrodružství.
* Slovanská bibliografle lékařská. Pořádá
dr. Jan Semerád. Ročn. I. Seš. 1. Otisk z »Časo-
pisu lékařů českých«. Nákladem Spolku lékařů
Praze, 1900.
Velmi pozoruhodné dílko, jaké by scházeti ne-
mělo v literatuře žádného odboru české
práce. Aby naši odborníci měli jístý přehled slovan-
ské literatury svého odboru, jakož i jistou znalost
slovanské terminologie svého odboru, jest první
nejdůležitější požadavek nenáhlého postupu slo van-
ské kulturní jednoty, o níž v zájmu svého
rozvoje musíme usilovati.
Nikolaj Ivanovič
Ivanová
Lejkin
J Wagner
Ivan
doktor
Semerád
Paříž
Glafira Semenovna
spolek lékař Praga
31
article
* Veličkov Konstantin, Sonety,Tz bul
harštiny přeložil Vlad. Šuk. Nákladem A. Rein
warta. V Praze, 1900. Poetické skladby mladé gene-
ruce bulharské jsou u nás velmi málo známy.z
nějlepších, v poslední době vydaných, jsou Sonety
Veličkova. Pcetické práce své rozdělil Veličkov dl
ovzduší dojmů, kterých zažil v Cařihradě a v Benát-
kách a později ve Florencii. Všechny svědčí o hlu-
bokém pojetí a vyznamenávají se vedle toho for-
mou bezůhonnou, která i v předkladě byla vystižena.
*Tomek V. V. Tuberosy. Básně. Nákladem
spisovatelovým. Tiskem Karla Reyla v Praze
*Kolínsko a Kouřimsko. Obraz poměrů
přírodních, života obyvatelstva a paměti časů mi-
nulých. II. Paměti osad na Kolínsku. Pěčí
učitelstva škol okresu kolínského. Tiskem J. S. Bayera
v Kolíně.
Spisy Louise Arletha. I. Jedinec.
Román. Vychází v měsíčních po případě 14denních
sešitech o 32 stránkách a bude obsahovati asi 14
sešitů. Nákl. vlastním. Tisk Edv. Grégra.
* Výbor nejlepších spisů poučných.
Ročník V. Hume David. Přirozené dojmy nábo-
ženství a rozmluvy o náboženství přirozeném. z
anglického přeložil prof. J. Škoda. Nákladem Jana
Laichtra
* Časopis pro pěstování mathematiky a
fysiky. Rediguje prof. Augustin Pánlek. Vydává
Jednota českých mathematiků v Praze. Tiskem knih-
tiskárny dra. Edv. Grégra v Praze.
*Věstník českých professorů. Vydává
Spolek českých professorů v Praze. Pořádá F. Bílý.
ředitel reálky na Žižkově. Ročník VII. Číslo 5. Vy-
chází každý druhý měsíc. Tiskem české grafické spo-
lečnosti »Unie« v Praze
Veličkov
Tz
Vlad
A Rein
Veličkův
Tomek
V V
Reyl
Bayer
Arleth
Grégr
V Hume
David
profesor
Laichtra
Augustin Pánlek
Praha
Cařihrad
Benát
Florencie
Kolínsko
Kouřimsko
Kolín
Žižkov
Pěčit učitelstvo škola
32
article
Hudha.
Hudha.
+ Druhý sjezd pěvecké župy pojizersko
Hruškovy, pořádaný v neděli dne 8. t. m. v Bělé
u Bezděze za protektorátu městské, rady vydařil se
přes nepříznivé počasí skvěle. Společné produkc
zúčástnilo se přes 260 výkonných členů a sice: Bělá
(40), Boleslav Mladá (50). Čachovice-Vlkava (21), Do-
brovice (25), Jenišovice (43), Kosmonosy (32/. Li-
berec (12) a Turnov (40). Morální úspěch byl doko-
nalý a veškeré skladby. — samostatné i společné —
provedeny bezvadně. Účelu, za jakým sjezd právě
v ohrožené Bělé se pořádal, dosaženo úplně.
+ Dobročinný koncert v Luhačovicích
pořádá se v neděli dne 15. července o 1/25. hodině
odpolední v léčebním hotelu za spoluúčinkoväní paní
Leopoldiny hr. Serényiové, paní Slávky Wichterlové,
paní Augusty Kelenové, sl. Anna Podivinské, slečny
Adély Weinrebovy, sl. Olgy Žádynkovy, důchodního
pana Jana Žádynka a léčební kapely.
Výroční veřejnou zkoušku svých cho-
vanců pořádá hudební škola Ant. Heřmana, ře-
ditele kůru při chrámu král. koll. kapitoly na král.
Vyšehradě, v sobotu dne 14. července o 3. hodině
odpolední v tělocvičně obecné školy na Děkance.
Hruškův
Mladá
Leopoldin
Serényiová
Wichterle
Augusta Kelenová
Podivinský
Weinrebův
Žádynkův
Žádynka
Heřman
Bělá u Bezděz
Čachovice
Vlkava
Jenišovice
Kosmonosy
Turnov
Luhačovice
Vyšehrad
hudební škola Anta
33
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Nepravdy v brožuře býv. ředitele
F. A. Šuberta. Není věru příjemným úkolem ulkati
se polemicky s odpůrcem, který zbaven žádoucího
klidu k věcnému projednání vážné věci, ovládán jes
nezkrotitelnou vášní i shání argumenty, aby širokým
vrstvám do věci nezasvěcených čtenářů dokázal, ž
se stala kdesi kdysi veliká křivda a chyba a že se
mu šťastně podařilo najíti muže, »který to zavinil«.
— Tak pan F. A. Šubert rád by z otázky zadání
Národního divadla mocí mermo vydupal afféru daleko-
sáhlého významu. Proto píše brožurky a články.
Rozhodnutí zemského výboru dotklo se citelně jeho
nezřízené osobní ješitnosti. Domnívá se, že bez něho
Národní divadlo vůbec trvati nemůže i přeje si, aby
tuto klamnou domněnku sdílel celý český svět. Našel
prý viníka, na něhož rád by uvalil těžký hřích, že
— inu, že pan Šubert přestal ředitelovati v Národ-
ním divadle. Přiznali jsme loyálně jeho zásluhy
o tento ústav, očekávali jsme, že podrobí se rozhod-
nutí zemské representace jako muž zkušený, který
alespoň vyčká, jak nová správa divadelní se osvědči.
Šubert
34
article
Zatím ale pan F. A. Šubert pozbyl rozvahy na dobro,
—a a1. r —
tuje veřejnosti nepěkný obraz domněle uraženého,
rozhněvaného, ba rozlíceného muže, který shání, kde
se co dá, vymýšlí i kombinuje rozmanitá podezření,
aby mohl někoho obviniti z poškození zájmu národ-
ního i uměleckého. Vrhl se na intendsnta, na členy
zemského výboru, na žurnalistiku, na representace
politických stran. Každý zvlášť a všichni dohromady
spáchali veliký hřích tím, že způsobili, aby pan
F. A. Šubert nestal se zase ředitelem. Opaku jeme
není příjemno obírati se těmito záležitostmi již proto,
že jsme neočekávali, že pan F. A. Šubert ve svém
nezřízeném hněvu ukáže tolik slabostí. Jak vyvrácen
jest hlavní jeho trumí proti zemskému výboru, refe-
rujeme na jiném místě. V této rubrice povinní jsme
reagovati co nejstručněji alespoň na některá jeho
fvrzení ve včerejší »Nár. Pol.« Pan Šubert směle
prohlášuje, že článek náš ze dne 11. t. m. psal dr.
Šubert
Pol
35
article
Herold. Není to pravda, ale to panu Šubertovi ne-
vadí, aby z této nepravdy vyvozoval své další, ovšem
zase nesprávné kombinace. Nedokázal, že intendant
dr. Herold jednání s družstvem úmyslně protahoval
ale opakuje toto své tvrzení, ačkoli je zjištěno dle
datum, že o nějakém průtahu, ovšem nikoliv úmysl-
ném, možno mluviti jen při jednání s družstvem
Herold
Šubert
doktor
36
article
Umělecké besedy. Pan Subert dovolává se tiskem vy-
daně zprávy družstva k valné hromadě, kde obsa-
žena jsou fakta, jež prý dr. Herold vyvrátit ani
netroufal. Pochopitelno, že tak neučinil, ba učiniti
nemohl, protože dotčený spis nebyl mu vůbec zaslan,
tak že ani dnes nezná jeho obsabu. Naprostá ne-
pravda jest, že dr. Herold již dne 11. března t.r.
oznámil zástupcům družstva, že také německému
divadlu bude subvence zvýšena, neboť téhož dne
nejednalo se o subvenci, nýbrž o náhradě za ob-
dobí, kdy v divadle se nehraje. Tu ovšem připomenul
intendant, že tuto náhradu Národnímu divadlu vřadí
na účet subvence, protože by jinak mohlo i německ
divadlo zvýšení této náhrady žádati. Výtku, že př
zadávání Národního divadla spolurozhodovaly důvody
politického strannictví, čerpal pan F. A. Šubert z —
německých časopisů! Tak vysvětluje svůj útok dnes,
když nemůže uvésti ani jediného důkazu, když pro-
kázána jest i nepravda jeho dalšího tvrzení, že def-
nitivní rozhodnutí proti družstvu diktováno bylo
poradou členů výkonného výboru národní strany
svobodomyslné. Co praví pan Šubert o dekoracích
k »Daliboru«, vyvráceno jest faktem, že intendance
náklad na pořízení nových dekorací povolila a že
tedy jen správa divadelní resp. ředítelství zavinilo,
nebylyli tyto dekorace v čas provedeny. Že dr. He-
rold za své nemoci, která pět měsíců trvala, divadlo
navštěvovati nemohl, samo sebou se rozumí. Tím
vyvráceny jsou z hruba všechny nepravdy páně Šu-
bertovy i doufáme, že nepěkná afféra, vzbuzená jeho
tiskovými projevy, dospěje tím svého deflnitivního
ukončení.
Subert
doktor
Herold
Dalibor
He
Šu
národní divadlo
národní strana
37
article
Slavná redakcel
Na přípis pana F. A. Šuberta ze dne 11.
července t. r., v některých časopisech uveřej-
něný, jakož i na článek v dnešní »Nár. Pol.«
otištěný, který patrně jest téhož původu, nemám
odpovědi. Nemám tolik času, abych komukoliv,
kdo si přeje, aby se naň nezapomnělo, věnoval
k vůli tomu svou pozornost. Jsou-li lidé na
světě, kteří nejraději se brodí v kalu pomluva
nepravd, neplyne ještě z toho, že je musímdo
jejich ovzduší následovati. To je mé poslední
slovo.
Král. Vinohrady, 12. července 1900.
Dr. Herold.
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes opakuje se po dvaatřicáté Blumenthal- Kadel-
burgův »Bílý koníček«
+ Cyklus frašky ve smíchovské arene
těšil se tak značné přízní obecenstva, že ředitelstv
divadla jako loňského roku ochotně svolilo k po
kračování. Středeční představení, při němž hráno bylo
pokračování »Bílého koníčka« — »To jsem sám rád«
konalo se při vyprodaném domě. Vzhledem k dobro-
činnému účelu cyklu lze se nadíti, že i další hry
budou hojně navštiveny. Volné lístky mají platnost
další. Na pokračování cyklu lze se předplatiti u po-
kladny divadelní.
Šubert
Pol
Král
doktor
Herold
Blumenthal
Kadel