2
masthead
V Praze, v pátek dne 13. července 1900.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. listy
předplácí nes
v Praze v adalnistranl
sa věele . . . . ..
sa čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
sa pě-
r ta. .
ve flislkáeh
na něsíc . . . . . . 2 K 30h
Peštoui
mě
!. . ks
s drojí zisilkee
na nežal
ts :: . : nke
Peštoui
Praha
5
article
Potajné úsilí německých
úkladníkův.
Potajné úsilí německých
úkladníkův.
Tiše a potajně, jako krtci, pracujía
hrabou té doby, kdy pozornost celého světa
odvrácena jest ku krvavé záplavě na dale-
kém východě, němečtí intrigáni o podzem-
ních chodbách, vedoucích je k výtouženěmu
cíli. Jen že se na štěstí buď v polemikách
svého tisku nebo v řečech svých poslanců
prozrazují v ponuré své činnosti krok za
krokem podobně sami, jako ti krtci svými
visontvee
kyprými hromádkami.
Kdežto poslanci naši vydali svůj pa-
mětní spis o jazykových návrzích Körbro-
vých poctivě na soud veřejnosti, němečtí
poslanci dodnes svůj německý
protispis, podaný vládě Körb-
rově, veřejnosti na sedm západů tají a
zamykají. Proč asi? Není to jistě věc
pravdy, poctivosti a práva, kter
se musí tajit, není to zajisté nic dobrého
a spravedlivého, co pánové od vlády
chtějí, když se s tím štítí světla denního.
Však onehdy vídeňský »Neues Wie-
ner Tagblatt« přípisem »z kruhů posla-
neckých«, po něm pak posl. Fournie
před shromážděním svých věrných v Dě-
číně, jako dnes vídeňský dopisovatel » Pe-
ster Lloydu« a článkář »Nene Freie
Presse« vyzradili nám s dostatek smě
i postup podzemní té činnosti zákopník
ústaváckých proti nám.
Lloyd
Neue Wie
Nene Frei Presse
6
article
Kdežto německý nacionál Prade
ještě v poslední veřejné řeči své v Liberci
za hlavní cíl Němcův prohlašoval roz-
dělení Čech a zřízení německé země
v Čechách s ryze německou správou státní
nikoli však uzákonění němčiny jako řeči
státní, čímž prý by Němcům zdejším nebylo
hrubě pomoženo, — nese se snaba Chlu-
meckých, Stürgkhů, Mengrů a většiny levi-
čáků najednou dnes důrazně za uzákoněním
státní němčiny, což nazývají lstivě ad cap-
tandem benevolentiam nahoře: »zákonným
upravením jazykové otázky na prospěch
jednotného státu, při čemž dle »N
W. Tagblattu« jedná se jim zároveň o »při-
měřené znovuzřízení státn
správy.« Kdo čteš, rozuměj! Německo-
nacionální požadavek Schönererův: problá-
šení němčiny za jazyk státní, a tím prohla-
šení Rakouska za stát německý, čil
»Ostmarku«, má se appretovat jako nejloyál-
nější, černožlutý požadavek jednotné státní
správy a státní nutnosti rakouské mon-
archie.
Prade
Němcův
Němec
Stürgkh
Mengr
Liberec
Čechy
Chla
Rakousko
Schönererův
7
article
Za tím účelem inscenována demonstrace
pro státní němčinu v panské sněmovně, to
jest také tenor a cíl tajného memoranda
německých levičáků. Když již dostali vládu
Körbrovu tak daleko, že dle honosivého libo-
vání si pana Fourniera »pevně trvá
v slovu daném levici, že toti
bez jejího souhlasu v otázce ja-
zykové ničeho nepodnikne,« coz
prý dokázala nejlépe tím, že přes všechno
úsilí Čechů dosud neodvolala pověstného
výnosu Kindingrova: pracují němečtí zákop-
níci nyní vší silou o to, aby svedli a strhli
pana Körbra ku hazardnímu, krkolomnému
skoku: ku oktrojírce státní něm-
činy pro veškeru veřejnou správu Cislaj-
tanie, vyjma snad Halič a Dalmacii, zcela
jak Schönerer velí. »Rozumí se samo sebou
— vypravuje pan Fournier — že pa-
mětní spis předaků levice, ministerstvu po-
daný, požaduje zákonné ustanovení němčiny
jako řeči zprostředkovací veškerých úřadů
státních co nejdůtklívěji; že dále protestuje
proti tomu, aby v německých krajích Čech byli
ustanoveni úřadníci extra statum
jako tlumočníci pro české strany a pro
česká podání (česká písemná podání nemaj
Körbrův
Fournier
Čecho
Körbr
Halič
Dalmacie
Čechy
8
article
se tam dle zvůle německé vůbec od úřadů
přijímati, při výslechu o přelíčeních s Čechv
mají pak úřad tlumočníků zastávati pouz
diurnisté; a že konečně nalehá na brzké roz-
hraničení země české dle národnosti a na
důkladné zrušení rovného práva češtiny i ve
vnější službě úřadů státních v německém
území Čech, aby nezůstal čin 17. října 189
pouze na papíře.«
Čeho tím šlechetníci vyrozumívají, patrn
z neustálých nářků a vzteků německých listů
že podnes na budovách c. k. úřadů a soudů
v »německých« krajích Čech zůstávají ně
mecko-české nápisy. Přece hr. Clary
ve své ordonanci ze dne 17. října 1899 pro-
hlásil výslovně, že obnovuje v Čechách a na
Moravě stav, jaký tu panoval do vydání
výnosů Badenových, tedy stav před dubnem
r. 1897.
Nuže, to jest právní stav nařízení Stre-
mayrova z r. 1880, jímž v celých Čechách
a v celé Moravě zavádí se rovnoprávnost
při c. k. soudních a politických úřadech
v zevní službě úřadní a tudíž obou-
jazyčné vyhlášky a štíty všech
těch úřadů státních. Jakým právem
mohou tedy dnes němečtí šlechetníci žalo-
vati na vládu Körbrovu, že těchto německo-
českých nápisův a štítův s budov c. k. soudů
a úřadů politických neodstranila?
Jakým právem mohou v tom viděti
důkaz, že prý není objektivně, nýbrž
jednostranně »neutrální«, čili po česku.
že straní a hoví nám Čechům proti
Němcům?
Claro
Badenův
Čecho
Němec
Čechy
Morava
Stremayrův
9
article
To jest také výtka, kterou dnes »Neue
Freie Presse« dotírá vyděračským způsobem
na vládu Körbrovu, nasazujíc jí revolver na
prsa, aby se rozhodla buď pro nás neb
pro Němce.
Absolutisticky vládnout nelze, sic by se
Maďaři co nevidět poroučeli. Pasou a číhaj
jen na to, aby se jim absolutistickým stat
ním převratem v Cislajtanii skytla příležitos
ku rozvázání svého svazku s námi.
Vláda musí prý tedy dbáti o to, aby co
možná brzy měla opět pohromadě parlament
a v ném svou silnou vládní pracovitou vět-
šinu. Proto prý nesmí zůstat déle oprot
české obstrukci neutrální, nýbrž má proti
nám Čechům vztýčit obrněnou pěsť vlády
bojovně, nám úporné, nás potírající jako
druhdy vlády Schmerlingova, Herbstova, Gi-
skrova, Beustova, Lasserova, Auerspergova
a Windisch grätzova.
Pak prý se shledá opět samotíhou o na
většina »jednacího pořadu« ze
dne 7. června t. r. jakožto většina pracovní.
záležející z německých levičákův, Polákův
klerikálův a ostatních drobných účastníkův.
Toť, hle, suma státnické moudrosti, na niž
zmohla se koterie někdejších německých
obstrukčníkův. Poláci a němečtí klerikálové
maji německým levičákům dopomoci opět
ku panství nad námi, Rakousko má za je-
jich assistence býti proklamováno za doménu
německou, za stát německého jazyka a ně-
mecké národnosti, zcela jak si to Schönerer
přeje.
K tomu pracují, hle, němečtí krtkové.
oni Chlumečtí, Stürgkhové, Baerenreitherové
a d'Elvertové dnes pod zemí vídeňskou.
Körbrův
Němec
Maďar
Čecho
Schmerlingův
Herbstův
Beustův
Lasserův
Auerspergův
Windisch
Polákův
Polák
Chlumecký
Stürgkh
Rakousko
Neue Frei Presse
Baerenreitherová a d ' Elvert
10
article
Nejde nikterak o pouhou otázku rovnopráv-
nosti národních jazyků v úřadech zemí če-
ských. Ale jde, jak sám vídeňský dopisovatel
»Pester Lloydu« doznává, o to, má-li v Ra-
kousku panovat choutka německé men-
šiny nebo tužba slovanské větši ny
jeho obyvatelstva, t. j. má-li Rakousko býti
zřízeno německonárodně centra-
listicky nebo rovnoprávně fede-
ralisticky.
Vládní orgán maďarský nazývá to zá-
pasem o moc a panství. Než, sám pojem
federace čili unie svéprávných
svobodných a rovnoprávných ná
rodů rakouských, z nichž žádný nema
absolutní většiny nad ostatními, vylučuje
každoukoliv nadvládu a každé panství jed
noho nad ostatními, vylučuje každé po
myšlení na útisk a potlačení 8 millionův
Němcův chráněných a hájených německou
dynastií habsburskou. Naproti tomu restau
race panství a padvlády německé té men
šiny nad 14millionovou většinou slovanskou
znamenala by trvalý a nejkrutější boj všech
proti všem a tím neodvratnou zkázu a záhubu
říše této. Proto patrně i vláda Körbrova
ještě váhá a netroufa si dosud klesnout
zcela v náruč Sirenám levice
Lloyd
Němcův
Körbrův
Rakousko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. července. (K politici ke
situa ci.) »Pester Lloyd« ve vídeňské kor-
respondenci potvrzuje svou nedávnou zprávu
že ve vnitřní politice rakouské není dokonce tak
ticho, jak se zdá na oko. »Přese všechnu za-
mlklost a přes všechno tajemnůstkářství — píše
»Pester Lloyd« — jest jisto, že vláda ne
ustále vyjednává s jednotlivý m
stranami a zejmena se snaží zbaviti par-
lament můry obstrukční. Jest přirozeno, že
vzhledem na tento hlavní cil musí býti těžiště
vyjednávání položeno do středu stran bývalé
pravice a proto může se srovnávati s pravdou,
že němečtí vůdcové odpovídají záporně na
otázku, vyjednává-li vláda s nimi. Ostatně sta-
novisko německých stran jest známo a nepo-
třebuje tedy dlouhého vysvětlování. Je obsaženo
částečně v německém svatodušním programu,
částečně vyjádřeno v pamětním spise, podaném
nedávno vládé.« Pisatel obrací se pak k po-
žadavku německé státní řečí, klerýžto požadavel
vznikl za doby svatodušního programu, kdy
Němci byli ještě v opposici, ale opakuje se
i nyní, když po zrušení jazykových nařízení
Němci se pokládají za stranu státní. Jaká však
je to státní strana, — ptá se pisatel — která
jen činí požadavky, ale nehodlá pomáhati vládě
při jich provedení. Němci nechtěli spolupůsobiti
pro znemožnění obstrukce, ukládajíce jen vládě
aby parlament učinila dělným. »Rakouský
problém — končí »Pester Lloyd« — zálež
dnes ze dvou otázek: jak odstraniti obstruke
menšiny a jak si zabozpečiti podporu většiny
Dokud se chce setrvati na půdě ústavní, musej
býti předem tyto dvě otázky rozřešeny. Otázky
ty staly by se bezvýznámnými jen tehdy, kdyby
vláda se odhodlala k státoímu převratu. Jsou
prý ostatně lidé, kteří vidí jedinou spásu Ra-
kouska právě ve státním převratu.
Lloyd
Němec
Praha
Pester Lloyd
12
article
Jiný návrh na uzdravení rakouského parla-
mentu přináší klerikální »Grazer Volksblati« ve
stati, o níž redakce praví, že s ní nesouhlas
ve všech podrobnostech. Pisatel stati navrhuje
totiž rozpuštění říšské rady a vypsání novýcl
voleb na základě všeobeenéh
rovného, přímého hlasovacíh
práva. Aby pak při volbách vůle lidu sku
tečně přišla k platnosti, dodává, že by se musila
spolu s novým volebním řádem zavésti take
volební povinnost, tak aby každý volic
byl nucen volební právo vykonati. Tím, že by
odpadl rozdíl mezi voliči městskými a venkov-
skými, mohly by vesnice jednoho okresu volit
spolu s městy a odpadl by jednak terrorismus.
prováděný na voliče hloučkem oligarchů, jednak
zmizelo by i strašidlo socialismu, poněvadž př
takových volbách socialisté by získali leda ně-
kolik málo hlasů. »Vláda« — praví pisatel —
»nedávala by tím ničeho v sázku a také žádná
politická strana, vyjma snad Poláky, nemohla
by proti oktroyování takového všeobecného vo-
lebního práva ničeho namítati. Ostatně, poně-
vadž mandáty polských šlechticů závisejí hlavně
na milosti vlády, vědělo by se hned, co se má
učiniti na uspokojení Poláků.«
Polák
Grazer Volksblat
13
article
Z Vídně, 12. července. (Výnos pri
mých daní r. 1898.) Ministerstvo filnanei
vydalo výkaz o čistém výnosu přímých dan
roku 1898 u porovnání s rokem předchozím
Roku 1898 vynesly přímé daně 130,421.415 zl.
proti 122,255 698 zl. roku 1897.“ Na daně
reální připadlo z toho roku 1897 58.3 proe.
roku 1898 jen 48.9 proc. Na daně osobní při-
padlo roku 1897 40.6 proc., roku 1898 již
50.1 proc. Zbylek připadl. na vedlejší přijmy
z exckucí a úroků z prodlení. Vécně daně vy-
nesly roku 1898 o 7,475.867 zl. t. ž. o - 10.5
proc. méně než v roce předehozím ; osobní daně
vynesly o 15,634.611 zl. čili o 31.5 proc. více
než rok před tím. Celkem veškery přímě daně
vynesly roku 1898 o 8,165.717 zl. čili o 6 7
proc. více než roku 1897. Osobní daně zvýšily
se následkem zavedení nové osobní daně z příjmů
reálné daně zmenšily se následkem slov na dani
pozemkové a domovní. Poplatníci konali patrně
ochotně svou povinnost, neboť exekuční poplatky
vynesly roku 1898 o 27.380 zl. měně než roku
1897; za to úroky z prodlení vynesly o 34.353
zlat. více.
Vídeň
14
article
Zo Lvova, 11. července. (V olby v no
vých volebnich okresech.) Změnou
volebního řádu pro sněm haličský vyloučeno
pět městských skupin z dosavadních volebních
okresů venkovských a utvořeno pro ně pět no-
vých skupin městských, totiž: Břežany- Zločov
Gorlice-Jaslo, Bochňa-Vadovice, Chřanov- Krosno
a Podgóře-Vělička. Poněvadž nový volební řá
nabyl v březnu eísařského schválení, vypisuje
nyní haličské mistodržitelství sněmovní volby
pro tylo okresy na den 4. září t. r.
Z Pešti, 11. července. (Sbírky na pa
mátník Jankovi.) Rumuni sbírali příspěvky
na památník svého národního hrdiny, Avram
Janka, jenž r. 1848 pod prapory rakouským
bojoval proti maďarským povstaleům. Madal
loni sbírky skonfiskovali. Výbor pro sbírání pří-
spěvků obrátil se k ministerstvu vnitra, aby mu
skonfiskované peníze vrátilo, že je odevzdá při-
spěvatelům, poněvadž postavení památniku za-
kázáno. Ministerstvo však žádost zamítlo z toho
důvodu, že není dosud ukončeno vyšetřování
jež zavedeno proti členům výboru »pro ne
dovolené žebrání.« Nezahrávají si pání
Maďaři příliš odvážně s uraženými city národa
Z Moravské Ostravy, 10. července. (Pův
zpr. »Nár. Listů«.) (Poněmčování P ol
ské Ostravy. — Malé Kuněice. —
Pudlov. — Šunychl. — Hrušov.)
Když ve Vídni počali utahovati šroub, který nás
měl ve vlastní domácnosti učinili bezmocnými,
nepřátelé naši ve Slezsku domnívali se, že
nadešla vhodná doba, kdy ina slabině našeho
národního tělesa, ve Slezsku, mohli by nás ne-
bezpečně poraniti. Započali proto pracovati úsi-
lovně hned na celé čáře. Operačním Bolem je-
jich jsou pohraniční české osady v těšlnském
Slezsku, od Bohumína až po Malé Kunčice.
Rumun
Avram Janko
Maďar
Břežany
Jaslo
Chřanov
Pešť
Ostrava
Pudlov
Šunychl
Hrušov
Vídeň
Slezsko
Bohumín
Malá Kunčice
zo Lvov
Zločov Gorlice
BochňaVadovice
PodgóraVělička
15
article
Kdo podivá se na mapu, pozná ihned, pro
záleží Němcům na poněmčení tohoto kraje
takovým způsobem povstal by silný německý
ostrov, který opíral by se o Prusko a tvoři
veliký klin, vražený do Slezska a stejně i do
Moravy a odlučoval by tak Těšínsko o
Moravy a byl by zároveň ústředím, z něhož
pracovalo by se na posunutí jeho dále na jih.
až po hranice Uher.
V prvé řadě namířen útok proti veliké
osadě slezské, městysi Polské Ostravě.
čítajíci 18.000 obyvatel, z nichž není více nežli
500 Němců. Již v telegrafické zprávě v jednom
z minulých čísel oznámili jsme, že velkoprů
myslníci z Ostravska, resp. jich úřadníci, usjed
notili se na společném a soustavném poněmčení
osady této v prvé řadě, Loni zřízena v Polské
Ostravě soukromá německá škola, kterou navšté
vuje přes 120 dítek, vesměs českých. Vydržuje
ji »spolek německé školy« a rovněž vydržuje
německou školku, jako přípravku pro školu.
Polská Ostrava má české obecní zastupi-
V drobném prouajir
ranní čáslo o sobě . . . sa
odpolesdnío
. nslb
Ve alalkách na vezkově
ranní číslo. . . . . . . .
9dpolední . . . . . . . . 5b
Inseraty
plalí se holevé sapřel
Fřel,lacení a jsserty přijímá sdnninl-
strate v Marianské ulikci č. a.
Tam nacházejí se. též reěnken
tiskárná a sxpedice „Národninh Listi“
Hukopisy se novracsji.
Němec
Národninh List
Hukopisa
Prusko
Slezsko
Morava
Těšínsko
Uhry
Ostrava
Ostravsko
spolek německý škola
obyvatel
Němec
16
article
telstvo, v němž jen malá menšina jest německá
Kdyby kdekoliv na Moravě neb v Čechách měla
česká strana tak v rukou obec, jako právě i
má v Polské Ostravě, nemohlo by býti o něja-
kém nebezpeči poněmčení ani řeči. Než zde
právě jest jedna čásť zástupců obecních odvislá
od majítelů hor; jsouť úřadníky závodními
buď následkem přímého nátlaku neb z obavy
před pronásledováním vládne de facto německá
menšina.
»Spölek německé soukromé školy« žádal
loni obecní zastupitelstvo, aby škola byla pře-
vzata do správy obee. Ve výboru bylo usne-
seno přiznivě vyříditi žádost tuto, ale zároven
zříditi českou měšťanskou školu nákladem obce.
Zemská školní rada však usnesení toto zrušila,
pravic, že v Polské Ostravě není dítek pro če-
skou měšťanskou školu. Důvod tento ovšem jest
více nežli směšný, neboť obecnou školu českou
navštěvuje skorem 2400 dítek. Škola tato ne-
zřízena prostě proto, že měla býti česká. Kdyby
obecní zastupitelstvo bylo se usneslo na zřízení
měšťanské školy německé, byli by v Opavě
uznali její potřebu a nehleděli by, je-li dostatek
neb nedostatek dítek. Takto také ovšem odpadlo
převzeti německé soukromé školy do správy
obecní. Z toho však nedělali si Němci ničeho,
neboť už tehdy měli přichystány věci, kter
následovaly letos.
Němec
Morava
Čechy
Ostrava
Opava
17
article
Minulý měsíc přišel pojednou spolok ně-
mecké školy na obecní výbor se žádostí, aby
mu dána byla budova k účelům skolním, kdež
až dosud měl hasičský spolek své skladiště
jině české spolky konaly v ní své schůze. Jest
to hezká budova, stojící na velmi vhodném
místě u řišské silnice. Obecní výbor většinou
hlasů usnesl se, vypověděti z budovy české
spolky a počátkem školního roku 1900/1901
dáti. k disposici budovu německé soukromé
škole, která až dosud jest v chatrných míst-
nostech umístěna. Odhlasování toto stalo s
přímo pod nátlakem majitelů hor, kteří dali
svým úřadníkům, zasedajícím v obecním za-
stupitelstvu, na srozuměnou, že přejí si, aby se
žádosti spolku onoho vyhovělo. Takto učiněn
prvý krok ku převzelí německé soukromé školy
do obecní správy.
18
article
Další kroky podniknuty ihned. Němečt
úřadníci na dolech — zvláště u hr. Vilčka —
agitují prostřednictvím svých náhončích, někte-
rých důlních dozorců, mezi horníky, aby tito
už nyní přihlásili dítky své do německé sou-
kromě školy. Dnes už, jak vám z ná mo
mají zapsáno do této »německée
školy na 400 nových nenémeckých
ditek. Ze na číslici této nepřestanou, že
agitovati budou dále, není žádné pochyby, a
takto bude obec polsko-ostravská po uplynutí
dalšího roku nucena převzíti mnohatřídní ně-
meckou školu do své správy. Tím vyhnuli se
němečti agitátoři zřízení české měšťanské školy
v Polské Ostravě, která byla by bývala jediná
ve Slezsku.
Němečtí agitátoři usnesli se docíliti zřízení
německé obecné školy šestitřídní chla-
pecké a šestitřídní divčí. A jak
věci nyní postupují, kdy nekladou se této agitaci
žádné meze, žádná protiakce se nečiní, jest
jisto, že toho docilí. Pak bude v české Polské
Ostravě čistě německá škola obecná a obecná
škola utrakvistická, neboť ve Slezsku není české
školy čistě vůbec, všechny jsou utrakvistické.
Tím bude dán základ ku příští německé Polsk
Ostravě, neboť ve Slezsku, zvláště těšínském,
poněmčuje se mnohem snadněji, nožli všude
Než hlouček německých závodních úřadníků
pracuje pro germanisaci i v jiném směru. Když
odejde do pense český inženýr neb úřadník, jest
ve všech skorem závodech nahražen německým
nacionálem. A poněvadž lid není národně uvě-
domělý a jest odvislý od majitelů hor, neodolá
nátlaku učiněnému v dané chvíli, tak že jest
oprávněna naděje německé menšiny v Polské
jinde.
Ostrava
Slezsko
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze ssutin babylonských.?)
Přední Asie, jsouc kolébkou vši naší civili-
sace, způsobuje vzdělanému světu překvapen
za překvapením. Ještě nejsou uzavřena akta
velikolepého naleziště v severosyrském Sindžirli,
ještě není ustálen úsudek o nálezích původu
pradávného na klassické půdě hornoegyptské
již opět docházejí na výsost zajímavé zprávy
z půdy nejetihodnější, z dolní Mesopotamie.
kdež po více než desetiletí závodí Francouzi.
Američané, Turci a nejnověji i Němci v ob-
jevování nejstarších památek vzdělanosti lidské.
Epochálné výzkumy francouzského konsula de
Sarzeca v Pello a pennsylvánské universitní vý
pravy, řizené Petersem, Haynesem a Hilprechtem
v Nuffáru, neméně i výsledky pátrání v. Luscha
nova v severosyrském Sindžirli, podnítily interes
sované kruhy německé, aby pokusily týmž způ
sobem štěsti s prospěchem vědy, a téměř sou
časně vznikly v Berlíně dva útvary spolkové
které si vytkly úkolem účinné archaeologické
zkoumání v úvodí eufratsko-tigridském. R. 1896
vznikla Vorderasiatische Gesellschaft, složená na-
mnoze z professorův a docentův universitních.
která nemajíc dostalečných prostředků hmotných.
se zdarem hledi si toliko vědeckých publikací
staroorientálského obsahu. Na základech mnohem
širších zbudována Deulsche Orient-Gesellschaft, ná-
stupce někdejšího německého východního komitétu,
jemuž vděčíme za objevy sindžirlské. Mužové
zvučného jmena aristokratického a vynikajíeí
zástupci velkoobchodu i peněžnického světa spo-
jili se s učenci na slovo branými a se správou
královských museí berlinských, načež 24. ledna
1898 založeno veliké sdružení, které prohlásilo
úkolem svým pěstovati vědomosti a starověkém
Francouz
Američan
Turek
Němec
Sarzeca
Peters
Haynes
Hilprecht
Asie
dolní Mesopotamia
Pella
Berlín
Vorderasiatische Gesellschaft
Gesellschaft
královský muzeum
20
article
*)Opakováno z úterního zabaveného ranního čísla-
Východě a oživovati zájem k jednotlivým při
slušným otázkám, což diti se má jednak zkou
máním na mistech důležitých, jednak publika
cemi a úvahami vědeckými. Z vědeckých kruhův
aby byli radou správě spolkové, v jejíž čele na
lézají se Jindřich prine Schönaich-Karolath
býv, státní sekretář admirál Hollmann, obráno
patero učencův, a sice : prol. dr. Fr. Delitzsch.
nyní v Berlině, prof. dr. J. Zimmern v Lipsku.
tajný vládní rada prof. dr. E. Sachau v Berlině.
generální sekretář říšského archaeol. ústavu prok
dr. A. Conze v Berlíně a soukr. docent univer
sity berlinské dr. C. F. Lehmann.
Jindřich
Hollmann
Delitzsch
profesor
doktor
J Zimmern
E Sachau
A Conz
F Lehmann
Schönaich
Francie
Berlín
Lipsko
21
article
Nová společnost měla již předem v úmyslu
bádati v dolní Mesopotamii a zvláště v Baby-
loně, kamž byl Sachau po vyzvání pruského
ministerstva osvěty podnikl v zimě 1897—1898
velikou informační cestu. Zprávy Sachauovya
německého konsula v Bagdadě Richurze byly
velmi důležity, neboť Sachau, Richarz a architekt
dr. Koldewey nuvštívili z Bagdada 25. pro-
since 1897 městiště slavného někdy Baby-
lona, odkudž odebrali se do Nuffára, Warky
a Mughajsa, a dospěli ku přesvědčení, že nej-
záslužnějším úkolem jest prozpytovati soustavně
ssutinné pahorky babylonské, zvláště pak
el Kasr nebo-li Zámek, sříceniny to slav-
ného někdy paláce Nebukadnesarova. Po návratu
svém předložil Sachau zevrubnou zprávu ol cestě
vykonané s přislušnými návrhy, načež Společnost
na zimu r. 1898 vypravila Koldeweye s po-
třebnou družinou do Babylona. Nákladnému pod-
niku urovnával dráhu v kruzích německýeh
interessentů Fr. Delitzsch nadšeně psaným le-
tákem (Ex Oriente lux! Ein Wort zur Förderung
des Deutschen Orient-Gesellschaft, Lipsko, Hin-
richs. 1898), v němž přes míru hovéno národ-
nímu chauvinismu. Spisovatel vytýkal, že dosud
prozkoumávání půdy mesopotamské za podporou
studií starožitnických spočívalo výhradně v rukou
Sachau
doktor
Koldewey
Nebukadnesarův
Delitzsch
Wort
dolní Mesopotamia
Bagdád
Nuffár
Warka
Francie
Lipsko
leták
Orient lux
Deutschen OrientGesellschaft
22
article
Angličanův a Francouzů. Němečtí učenci, kteři
o vytříbení vědomostí staroörientalistických
zvláště o studium klinopisné zjednali si zásluhu
převelikou, jsou prý nuceni shledávati původní
zdroje vědění svého v Louvru, v British Museum
a v museích ameriekých velkoměst i universit.
Pravda sice, že bádání mesopotamské vyžaduje
velikých fysických oběti od svých pěstitelů, čehož
důkazy podávají hřbitovy v Halebu a Bagdadu.
Není maličkostí, doličuje Delitzsch, kopati v Ba-
bylonii, v ponebí, jehož teplota dostupuje ve
stínu 39° R., mezi divokými, nevědomými, zrád-
nými Araby, na blízku rozlehlých močálů, plných
smrtících zimničných zárodků, ve stálém boji
za dne i noci s hmyzem neodbytným. Jsou-liž
ale badatelé jiných národů stále hotovi, vědě při-
nášeti zdravím, ba i životem oběti tyto, jest
zajisté svrchovaně na čase, aby i Německo
v témž povzneseném národním a vědeckém na-
dšení i obětavosti přiložilo ruku k objevování
pokladů, jichž samo nejvýše cení. Obětavých
mužů v té příčině zajisté nebude nedostatek
co se peněz týče, Německo celé alespoň bude
s to, aby tolik vykonalo, jako obyvatelé jedi
ného amerického města Filadelfie, kteří samí
uhradili náklady tři mesopolamských výprav
v roce 1888—1896, úhrnem 280 000 marek
O velikonocích r. 1899 zahájeny soustavné
výkopné práce za vedení Koldewevova v el Kasru.
jehož rumoviště pokrývá o výši asi 20 m
35 ha plochy. Ze ssutinných pahorků baby-
lonských jest Kasr největší a ustupuje rozsahem
toliko ssutinnému pahorku Kujundžiku, v němž
tají se jádro někdejší assyrské stolice Ninive.
Angličanův
Francouz
Louvre
Bagdád
Německo
Filadelfie
Kujundžik
Ninive
British muzeum
Delitzsch
ha
23
article
Dosavadní jednotlivé nálezy cihel se jmenem
Nebukadnesarovým spolu s nynějším arabským
jmenem podávaly již dřive důkaz o někdejším
úkolu ssutin, ale vinou slídičů po pokladech
stálým vylamováním cihel ze zdí byl již Kasr
ociti se v takovém stavu, že ani slavný objevee
Hormuzd Rássám přes půlstaleté téměř odborně
zkušenosti nevěděl si rady, kterak zkoumán
počiti. Opport přirovnával v bujné své fan-
tasii rozrytý Kasr s klubkem jeho výšin
chaoticky proplétajících se dolin ku Švýcarsku.
Ale Koldewey po zevrubném městiště ohledán
nevzdával se naděje do příznivých výsledků vý
kopných i soudil, že není třeba předpokládat
naprostou zkázu ssutin, nýbrž jest vyčkávat
výsledků, jež podá systematické bádání a zkou
mání.
Nebukadnesarův
Opport
Koldewey
Švýcarsko
24
article
Koldewey podjal se úlohy své soustavně
nedbaje překážek, které dusivé parno a ne-
zvyklé podnebí v cestu kladly, statně v ní po-
kračoval. Roku 1899 podařilo se jemu objeviti
východní hradbu královského paláce, na ní
shledány byly i zbytky ornamentiky, Diodoren
(dle Kleitascha) připomínané. Pátráním Kolde-
weyovým zjištěno, že římský způsob hradeb
vnější a vnitřní zdi dobře zbudované a z pro
storu úlomky kamene, cihel, maliy atd. vyplně.
ného (opus incertum) složený, jímž spravovalo
se ještě fortifikační umění středověké, znám byl
již Babyloňanům doby Nebukadnesarovy. V této
směsi jádro hradby tvořicí, a sice v úhlu, kdež
spojují se východní a severní ohrada paláce
objeven 22. srpna 1899 prvý důležitý pomník
starověký, stěla doleritová, výborně a zcel
zachovaná, 1.28 m. zvýši, 0.53 m. zšíři a
0.35 ztloušti mající. Na ploské přední straně
spatřuje se obraz hittitského boha blesku
a hromu, třímajicího v jedné ruce topor
a ve druhé svaz blesků, zcela podob-
ného hittitskému relievu, který kdysi zdobi
sténu brány v Sindžirli, nyní pak chová s
v berlinském musei. Na zadní vypouklé straně
stély objeven veliký hittitský nápis, celkem
5.60 m. dlouhý, s počátkem i koncem výborně
zschovaným. Nápis psán jest bustrofedou, prvá
řádka od levé k pravé, druhá obráceně. Celkem
Koldewey
Kleitasch
Babyloňan
Nebukadnesarův
Sindžirli
královský palác
Diodore
ztlouště
25
article
rozeznává se na nápise 42 slov, z nichž jediné
číslo 153 není lze určitě rozeznati
Stéla tato byla z obou stran bedlivě foto-
grafována, snímky pak spolu s podrobným po-
pisem poslány do Berlína, kdež pubřikace svě-
řena prof. Delitzschovi. Tento úkol svěřený vy-
konal a v I. sešitu sbírky, Wissenschaftliche Ver-
öffentlichungen der Deutsehen Orient Gesellschafts)
nadepsané, zprávu o nálezu vydal. Vedle po
drobného dolíčení nápisu, jež opatřil Koldewey,
opatřil Delitzsch popis stély, načež přidán obra
přední strany stély věrně dle fotografického
snímku provedený, pohled se strany a pohled
na vydutou zadní stranu s nápisem. Nápis sám
vydán zvláště s velikou přesností, při čemž
každý znak zvláště číslován. Do textu přidán
pro srovnání obraz hiltitského boha blesku
hromu ze Sindžírli.
Řešení písma a jazyka hittitského sotva
sice vyšlo ze stadia počátečního, ale není po-
chybnosti, že nový veliký text v Babyloně na-
lezený horlivost obou předních řešitelů, Jen-
sena a Mosserschmidta, znovu po-
vzbudí. Celá řada důležitých otázek pro minu-
lost staroorientálskou závisí na šťastném a bohdá
brzkém rozřešení tohoto nápisu. Ježto byl ve
výplni hradby nalezen, jest zajisté starší než
doba Nebukadnesarova, přece však přispěje k
vymezení doby, z níž hittitské nápisy pocházejí.
Že jest svědkem styků babylonsko-hittitských,
nemůže býti pochybováno, ale rozřešení jeho
obsahu označí nám blíže dobu a objasní i udá-
losti, kteréž se styky těmi dlužno spojovati.
Konečně lze očekávati z něho rozhodnutí otázky
za našich dnů stále se naskytující, jest-li totiž
země Hittitů totožna a nalezištěm dotud zná-
mých hittitských nápisů.
Dr. J. V. Prášek
*) Die Hettitische Inschrift gefunden in der Königs
burg von Babylon, L. C. Hiinrichs. 1900.
profesor
Delitzsch
Koldewey
Nebukadnesarův
doktor
J V Prášek
on Babylón
L C
Hiinrichs
Berlín
Babylón
Wissenschaftliche Vera