Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

11. června 1900.

Číslo 159.

Prorektor české university p. prof.d Reinsberg praví, že zřízení druhé univen sity se sidlem na Moravě jest nutným ve pro spěch povznesení a prohloubení vědecké práce, na straně professorů i posluchačstva, jež nemá dnes dostatečných místností, což prospěje celému národu a poslouží nám ku povznesení mravnímu i národohospodářskému. Zřízení druhé university jest nutným i zájmu národním. Do nedávna všechny práce na- šich pracovníků vycházely pod titulem německé práce, ačkoli jest absurdním, mluviti o vědě ně- mecké. Jest jedna jen věda a záleží na tom, jak který národ se na poli vědeckém zúčastní. (Výborně.) Dnes pracujeme pod vlastní firmou, a tím tedy více potřebujeme prohloubení a po- vznesení vědecké práce, k čemuž má sloužiti zřízení druhé university, na kterou máme nepo píratelné právo. Když Němci, jichž žije v Ra- kousku 9 millionů, mají 5 universit, polský ná- rod se čtyřmi milliony 2 university, též vším právem náleží nám university aspoň dvě. (Vý- borně ! Potlesk.) Professor české vysoké školy technické pan Hráský stěžuje si, že postup a tempo, jakým zřizuje se česká vysoká škola technická na M- ravě, loni založená, neodpovidá ani účelům škol- ským, ani potřebám studujících, ani našim ná- rodním právům. (Souhlas a potlesk.) Zřízen by první ročník jen s jedním odborem a to jest pikoliv kompletně. Počitá-li se, že technika má 5—6, ano i více odborů a každý odbor po 4—5 ročnících, bylo by třebá při nynějším po- stupu asi 20 let, by byla úplná. Jest třeba, by se rychleji vyvíjela a by užilo se u ní tempa, jakého užilo se na př. pro universitu černo- vickou. (Výborněl)

Řečník vyvrací námitku, že by nebylo pr techniku v Brně posluchačů, uváděje, že na ně- kterých předmětech techniky pražské zapsáno jest až 300 posluchačů, kteří mají nejen naslou- chati, nýbrž i kresliti v posluchárnách, které zřízeny jsou nejvýše pro 130 posluchačů. Česka technika v Praze jest přeplněna a nedostatek vhodných místnosti jest přímo do nebe vo- Také námitka v příčině nedostatku profes- sorů byla řečníkem vyvrácena, jenž dovodi, že mohla by druhá technika býti otevřena rázem. V ohledu národním uvedl, že technik českých, kteří nalezají v cizině zaměstnání při veřejných úřadech, zaměstnáno jest při ve- řejných úřadech na Moravě směšně málo, nebo dává so tam přednost technikům university vi- deňské a žádá se na českých, by zcela po- drobně znali jazyk německý, což děje se ze- jmena u stavebního úřadu zemského výboru na Moravě. Naši absolventi nesou do celého světa vědění odborné a jest vedlejší, vyznají-li se v té které gramatice. (Výborně! Potlesk.) Český techni praduje v Bulharsku atd., ale nikoli na sester ské Moravě.

Ku konci navrhuje řečník, by se k reso- luci připojilo, by postup, jímž zřizují se v soké školy na Moravě. se urychlil. (Výborně Potlesk.) Předseda universitní komise pro zřízení české university na Moravě p. Si s pojednal důležitosti českých vysokých škol na Morave z příčin národních a kulturních. Česká unive sita má stvořiti Moravě české hlavní město v ohledu národním a kulturním, kterého má jen při správě politické, dále osvěžiti literární a umě- lecký život na Moravě, zorganisovati práci, udr- žovati vědecký ruch a zvýšiti vědeckou úroveř celého českého národa, podporovati tvorbu lite- rární a výtvarnou, jimž se na Moravě dobře nedaří. Není na ní ani jediné umělecké revue, ani obrázkového časopisu a také mladší gene- race postrádá svého orgánu. Úkolem university jest také povznésti umě lecké nadání lidu, jež jeví se v lidové orna- mentice, krajkách, výšivkách a nadání hudebním. V ohledu národním bude jejím úkolem, b sňato bylo s českého lidu na Moravě německé pouto, počešťovati Čechy, nikoli Němce, by byl svěráznými Čechy bez cetek německé výchovy (Výborně! Potlesk.) Když vystoupil poslanec dr. J. Her o ld. by promluvil jako delegát klubu českých po slanců, pozdraven byl bouřlivým demonstrativním potleskem, jenž znovu a znovu se sesiloval promísen byl nadšeným provoláváním slávy. Pan dr. Herold, když nastal konečně klid, vyřizuje srdečný pozdrav klubu, na kterém se usnesl v okamžiku, kdy poslanci nemohli říci, že jednati se bude o věcech vážných, kulturních a vědeckých. (Sláva! Sláva! Potlesk.

Poslanci čeští a zajisté všichni nynějš i budoucí zástupcové českého národa pokládají otázku zřízení českých škol na Moravě za jeden z nejdůležitějších politických a národních po- žadavků (Výborně! Potlesk) a jako vždy i dále při každé příležitosti a veškerými prostředky budeme se namáhati, by stalo se po právů. V dobách příznivějších za ministerstva h Badena a hr. Thuna bylo zřízení českých vy- sokých škol na Moravě jedním z postulátů. který tvořil preliminář Čechů a jehož splně bylo přislíbeno Že však přes to, že přítomní slyšeli o po- třebě a důležitosti zřizování vysokých škol a že jsou institucemi, jež pro každý stát ve vlastnín jeho zájmu mají se zakládati a podporovati proneseny také stesky, že jde to u nás se zři zováním trochu liknavě. My se tomu, pokračuje řečník, nedivím poněvadž víme, že zřizování českých vysokých škol ještě dnes a zejmena na Moravě neposu- zuje se jako otázka kulturní, nýbrž na místech, kde se má o ní rozhodovati, jest to otázkou politické moci. (Souhlas.) A poněvadž se vi. že by zřízením českých vysokých škol na MMo- ravě setřel se falešně, násilně udržovaný nátěr německý jedním dechem, proto se čin tyto překážky a začíná se ponenáhlu. (Souhlas. Nedivte se tomu, každý člověk má ve sv povaze, že nerad pouští, co má, zejmena kdy to má neprávem. (Výborně ! Potlesk.) Že nechtějí Moravu pustiti, jest zcela při- rozeno, ale národ český nemá povinností, aby ohlížel se příliš úzkostlivě. Pro národ český jest povinností — a chvály hodno jest, že se toho studentstvo domáhá, aby veškeré naše úsil kulturní a národní přeneseno bylo na Moravu. (Výborně!) Je-li království české hlavou če- ského národa, jest Morava jeho srdcem (Vy- borně !), je-li království české otcem národa

jest Morava jeho matkou. (Výborně !) Jest po- vinnost českého národa, aby Moravu stůjeo stůj a s veškerým úsilím dostal do své mon nikoli jako uchvácenou kořist, nýbrž co mu o věků dle přirozenosti a dle práva náleží. (V- borně! Potlesk.) Poslanci přičiní se, aby Mo- rava byla dobyta českému národu úplně a ne- zkráceně a mohou ubezpečiti, že všichní budou spravedlivý požadavek čoské univorsitv s veške- rým úsilím podporovati. (Pochivala.) Dnes více slibovali bylo by slibiti nie Dnes žijeme v situaci, která skončila, jak jinak skončiti nemohla. My zahráli muziku a podl tě musí tancovati. (Bouřlivý, demonstrativní po- Ulesk, který dlouhio neutuchá.) Pan Šeplavý jmenem národního děl nictva prohlašuje, že souhlasí úplně s tím, co bylo v příčině české university na Moravě re čeno. Dovozuje oprávněnost jejího požadav ku vytýká, jak se vláda k našemu školství chov a žádá, by se zjednal přístup na university ženám. (Souhlas a pochvala.) Pan S1 s navrhl

resoluci: »Obyvatelstvo města Král. v nohrad, shromážděně na manifestač ní schůzi pro zřízení druhýc českých vysokých škol, důrazn žádá, aby splněn byl požadavek drubýchče ských vysokých škol zřízením české univer sity a doplněním české techiniky na Moravě Jejich potřeba nutnost a oprávněnost ať spo- čívající na důvodech statistických — lidna tosti českého národa a jeho síle hospodářské — či na důvodech kulturních, národních a hu manních, jest tak jasna, že je nám skoro o- porno, za věc tak samozřejmou a nutnou tk dlouho a dosud nadarmo zápasiti. Obyvatelstvo města Král. Vinohrad prohla šuje, že vždy vší silou a s veškerým důra- zem domáhati se bude splnění tohoto vyso- kého, intelektuálního požadavku a prohlašuje že v tomto kulturním zápase nenstane dřive dokud české vysoké školy na Moravě zřízeny nebudou.« Resoluce schválena jednohlasně, což zji štěno zkouškou opačnou a schůze pak předse- dajícím náměstkem p. Burešem krátkým do slovem, ve kterém děkoval řečníkům, o 312 hod. polední skončena.

Jubileum krakovské university a návštěva Čechů. (Od zvláštního zpravodaje »NN. L..) —up— V Krakově, 9. června. Památné dny oslavy 500letého jubíle Jagellonské university dospěly ku konci. Stalc se, že právě v tyto dny sběhly se dalekosáhl pro naše soustáti události politické. Jakou odezvu způsobily v polském lidu, zaznamenali jsme opětovně v těchto dopisech a způsobem důrazným a jasným činí tak zároveň i tisk polský, poku jest neodvislým od vlivu a moci politiků pol- ských ve Vidni. Zvlášť eklatantním způsobom pro- jevil se tento nesouhlas s dosavadními vůd i v řečech, pronesených s polské strany při b an- ketu, pořádaném k poctě hostí čes kýc včera odpoledne v prostorném sále Střelnice. Ačkoliv Čechové v projevech svých ukládal sobě reservu, a vyhýbajíce se aktuálním otázkám, poukazovali zvláště ke kulturní a dějinné vzájem- nosti obou národů, s polské strany resolutn odsuzován byl postup kola polského ve Vídni. Dělo so to napořád, nebylo obhájce, jenž by chtěl se uvázati v nevděčnou úlohu, hájit postup pana Jaworského oproti vlastním jeho rodákům, vesměs zástupcům polské intelligence. Vedle řečí, přiodívajících protest ten ve formu akademickou, učiněny i projevy plné tempera- mentu a takřka elementární sily. K těm náležel na př. výborná řeč dra. Lewického, redaktor »Glosu Naroda«, mladého, vysoce talentovaného řečníka, jemuž kyne jistě značná budoucnost mezi svými a jenž náleží k horlivým pěstitelům česko-polské shody. Počet její přátel v Krakově stále vzrůstá; jmenujeme z řady těch, kdož pérem k tomuto cíli pracují zejmena také ml- dého publicistu pana Bendzikiewicze. Z kruhů professorů unisersitních rovněž má myšlenk naší vzájemnosti hojně pracovníků, z nichž při banketu dva osvědčení ujali se slova, pp. prof Zdziechowski a prof. Czerkowski.

Poslednějšímu, jenž zároveň byl předsedou komitétu Čechy uvitavšího, studentstvo naše způsobilo bourlivou, plně zaslouženou ovaci. Také professor Krótowski osvědčil se jako plamenný řečník a srdečný projev předsedy spolku měšťanův, pana Kosubodského. přijat rovněž bouřlivě. Z Čechů promluvil proí Stoklasa, řada akademiků pak z obou stran. u ujal se zejmena též slova slovinský student. jichž deputace z Prahy bratrsky se přidružil k Čechům. Banket poctil návštěvou později též prorektor university, prof. dr. Zoll, přítomn bylo několik professorů, zástupci městské rady. měšťanstvo krakovské atd. Přípitky zahájil prof. dr. Czerka w sk jmenem pořadatelstva. Po druhé, praví, dostává se mi příjemného úkolu, vás uvítati. Návštěv vaše utužuje staré přátelství; společné zájm máme, Čech jako Polák, společné ne přátele přátele. Bránili jsme se společně silami sval i ducha. Pod nátiskem brutální síly jsme pod- lehli, oba národové, nikoliv však duševně, — v oblasti ducha nebylo lze nás poraziti ani nej- zuřivějšímu úsili. (Výborně !) Tak utvářelyse naše styky, a při tom všecky naše spory, které mezi námi snad vznikly, sami jsme si vyřízo- vali doma, sami jsme se dohodovali, ani křižák ani Prus nám při tom nepomáhal. (Výborně )

Řečník přechází k poměrům dnešním a přeje sobě, aby tomu bylo tak i v par la- mentním životě, abychome spory vyřídi si samí mezi sebou, bez německého p ro středníka (Hlučný souhlas.) a projevuje přesvědčení, že dissonance nynější jest jen do- časná; zanikne záhy opět a zůstane jen lásk a bratrství. Jsem přesvědčen, že nepravímt jen svým jmenem, ale že se v tom shodujea mnou převážná většina polského národa. (Vý- borně !) Prof. Tretiak vřelými slovy vzpomlná toho, že Čechové ve víru krásné slavnost universitní nezapomněli velkého pěvce Mickie- wicze, jehož památku uetili položením věnee k pomníku. Slova ujal se pak vytrvalý pracovník v oboru slovanské otázky prof. dr. Z d z ie

chowski. Mluvil česky. Uvedl, že dnee stále roste počet pracovníků, zaujatých slovan- skou myšlenkou, jestli tu a tam v časopisee stala se o něm lichotivá zminka, že jest zá- stupcem myšlenky té, přičítá to okolnosti, že více než jiní pracuje ve slovanských literatn- rách. S povděkem řečník vítá, hojně účasten- ství české v radostných dnech Jagellonské uni- versity, která, jak praví, při oslavě 500letéh trvání vděčně vzpomenouti musí své starš sestry, university pražské a všeho, zač v stole XIV., XV. a XVI. byla ji zavázána Mluvě o ideálu českopolské vzájemi nosti, praví řečník, že není- li dosud dosažen, hleda sluší vinu toho u obou národnostj. U Polák jest to onen arislokratism ducha, jenž vede j k tomu, aby stále jen pohlíželi k dušer práci velkých národů, nestarajíce se o pokro a úsiít menších národů slovanských: u Čech nedostatek vlastnosti kritických, jichž jes zapotřébí soudcům v záležitoslech slovansk ých o kterémžto úkolu Čechů, jak známo, sn Miekiewiez. Řečník dotýká se letmo i polsko- ruského poměru, cituje slova Adolfa Černého že nekoříme se před silou moci, ale před sil velkých duchův v národě ruském: — kdyby myšlenky ty došly ohlasu, pak by úkol svn- národ český naplniti mohl v zšjmu oné slo- vanské myšlenky, k níž, po zbavení se obou stranných vin, všichní úsilovně chiceme praco- vati. Sám slibuji, praví řečník, další práe v tomto směru. (Hlučný potlesk.) Prof. Stoklasla jmenem české výpray vzdává dík za neočekávané, bratrské přijeu.

Doporučuje častější, trvalejší styky ku vzájem- nému sebe poznávání, k pěstění znalosti literatu a jazyků. Zmiňuje se o poměrech, v jakýeh strádá polský národ v Poznani, pod útiskem nejtěžší germanisace; kdo pro tuto pracuje. pracuje proti své vlasti. (Výborně !) Budoucnos spočívá jedině v našem dorozuměni a řeční doporučuje vylrvalou práci k úskutečnění tohot ideálu každého poctivého Čecha i Poláka. (vý- borně!) Připil pracovnikům v tom směru, pol- skému tisku a jmenovitě »Glosu Naroda«. Předseda »Czvtalni akad.« pan Srzed zielski promluvil stručnou ohnivou řeč. v ni jmenem demokratické mládeže polské protestoval co nejrozhodněji proti politice, v jaké toho času zalíbilo se panu Jaworskému a Polské mu kolu na radě říšské. Dr. Lewicki, redaktor »GI. Narodas promluvil řeč neobyčejného vznětu. Děkoval z uznání práce k dosažení ideálu všem nám spo- lečného. Nám snášeti bylo po věky útisk, vám po věky útisk, — z něho jsme se nau čii nenáviděti (bouřlivý souhlas) a válčiti (Nový potlesk.) Pociťujíce své svatě právo, ne- poddajnost a sílu k boji, setrváme, až bude v bojován. Řečník věří ve vítězství; tisk a noviny nepřivoďují mohutné ty projevy vzájemné lásky. — ony jen tlumočí smýšlení lidu. Připijí česko polské shodě.

Po dalších sympatických projevech zástup Slovinců, dále pana Kosubodského, jakožt zástupce měšťanstva mluví prof. K róto w s ki jenž vzpomíná dob, kdy Češi a Poláci jsmes hleděli toho, co nás rozděluje, načež ve vlastn otčině české povstdoohnisko germánstva a hydr křižácká nad Vislou pozdvihla hlavu. Následova Grunvald a v Čechách stastná doba Jiřiho Podě- brada. Mnoho věků od té doby prošlo — pra řečník — a znova hydřa pangermánská se po- zdvihá. Na vlastní půdě vám odpírají práv, která mají přistěhovalci (Bonřlivé: Výborně!) a nám odejímají půdu, předstírajíce, že tam není Poláků. jen Prusi. Naše slovanská srdce musí býti hrad- bou, o níz tyto úklady se roztříští. Připijím těm. kdož mají budoucnostl Následovala ještě řada připitků, za nálady všeobecně povznešené, Večer následovala zábava zahradní a ta neční v rozsáhlých místnostech střelnice, v so- botu pak konal se výlet do Věličky, o jehoz zdařilém průběhu přinesli jsme telegrafické sdělení. Významné slavnosti jubilejní, k jichž úplnost dle polských listů, česká návštéva, čítající n 80 osob, mnoho přispěla, náleží již minulosti Zaznamenáváme jen ještě, že původně bylo za- mýšleno, uspořádati již roku 1864, kdy uplýnul 500 let od založení prvé vysoké školy krako ské, slavnost jubilejní; za tehdejšího Schmerlin gova regimu dostalo se Polákům pokynu, aby oslavili jubileum — tichou mší. Vzdali se ted- raději této myšlenky a vyčkávali. Dočkali se.

Z Krakova. (Pův. zpráva »N. L.«) Výlet Čechů- akademiků do Věličky dne 9. t. m., jak jsme již telegrafovali, vzbudil ne- obyčejný ohlas v Krakově. Veškeré studentsk spolky polské tou měrou působily na obyva- telstvo, že přes dva tisíce účastníků ve zvlášt- ním vlaku přibylo do Věličky. Uvítán městskou radou bylo skvělé a nadšení neob čejné. Akademikové čeští byli předmětem likých ovaci. Večer uspořádalo měšťanstv krakovské v »Mieszcanskiem kolue nádherný banket ku poctě Čechu. Přípitky zahájil purkmistr měs t Krakova p. Friedlein delší řočí, v ní rozvinul účast Čechů na práci kulturní a připi protektoru výpravy prof. J uli u S t o k l a s or vi — Náměstek purkmistra Pien ieže k prone zdravici akademické mládeži české a slovinské- Probošt dr. Bukovský, prof. na unive- sitě, proslovil delší, nám neobyčejně sympatickou řeč o pokroku národa českého.

Jménem Čechů uchojti se slova prof. dr Jul. Stoklas a, objasnil markantně účel vy pravy, promluvil o kulturním poslání národ polského a jmenovitě vyznačil význam kr. města Krakova ve vývoji vzdělanosti světové. Dr. Sto- klasa svoji řeč zakončil toastem purk- mistru Friedleinovi. Další zdravice pro- nesli kanovník Flis, akademikové Š ebe s ta, Kořínek a Richter. Neobyčejné vzrušení vyvolalo nadšené pro- slovení zdejšího advokáta dra. Ca- rona — o politickém postupu národa českého, a neohroženém hájení zájmů Slovanstva če- skou delegací na radě říšské. Byly to úchvatné okamžiky, v něž mísily se projev nevole vůči postupu »Kola polského«. Pronešen přínitky dru. Englovi, Heroldovi, Pacákovi, Strán- skému. Přípitky zakončil Adam Stas z c z yk. známý spisovatel, veliký přítel českého národa. Skvělý tento banket, lze právem říci, by veledůstojným zakončením pobytu Čechů v Kr- kově a směle lze tvrditi, že banket uspořádaný v »Kole Mieszezaúskiem« bude míti značný vliv na sesilení vzájemnosti českopolské. Večer pořádána slavnost na rozloučenou v »Českě besedě«, jejíž dvorana byla přeplněn vybranou společností polskou

Denní zprávy. — K vítězství české obstrukce v Vídni. V lidu českém jeví se velké uspokojen s rozmachem české obstrukce v noční schůz sněmovni z pátku na sobotu. Všeobecnou r- dost však kalíti musí snaha, která na některýeh stranach so jeví, činiti rozdil mezi poslanci a stavěti některé nu pranýr jako zbabělce. Snaha ta svědčí baď o zlomysinosti neb o neznalos věcl. Předevšíi podotýkámne, že hlučná obstrukee byla zahájena na českých lavicích hned, jak- mile chtel předseda sněmovny dr. Fuchs dá hlasovat o návrhu Zallipgrovu a sice zahájen na výslovný pokyn úřadojícího místopředsedy dra. Stránskěho. Rozumí se samo sebou, že jakmile přikročeno k tomu, zmařiti hlasování hlukem, musilo vedení strany pečovati o to. aby tento postup českých poslanců neskonai porážkou, nýbrž vítězstvím. Musily zároveň b rozděleny úlohy a učiněno oputření na delši dobu. Kdežto lomozící poslanci rozděleni byl na šichtv, musili býtí poslanci u praesidia. aby snad toto vzdor hlůku nedalo prověst hlasování. Dozor u praesidia vedli dr. Kramář, dr. Herold, dr. Plaček a dr. Brzorád střídavě.

Celé úsili vedení klubu šlo nyní tam, aby ve- nuceno bylo především ukončení schůze. D- Stránský, dr. Herold a dr. Kaizl vodli toto v jednáváni s presidiem, vládou a stranami. O 10, hod. byla ministerská rada, která po vy- slyšení pohlavárů nové »pracovní majority- usnesla se vytrvat, sezení neukončit a pokračo- vati v něm celou noc, přes sobotu a dále až do neděle. Poslunci čeští musili být připraveni na všechnoi na to, že přes jejich obstrukti násilně provede se hlásování. Vedení klubu bylo jasno, že má-li útok, ktorý se strany české byl zahájen proti pracovní majoritě, být vítězným, musí ještě v noci nastati rozhodnuti. Byla dů- vodná obava, že nazejtři zatím strany vládní najdou nové prostředky k jejímu udolání. Jakkoliv poslanci čeští na vše byli připraveni a odhodlání vě- sti boj až do krajnosti, přece vyžadovala toho proste taktika, aby vším způsobem pracoválo se k uza- vření říšské rady. Mezitím, co v domě hrála bouřná obstrukce, členové parlamentní komise důrazně a úsilovně získávali podpory pro svůj požadavek, aby říšská rada byla poslána domů.

Nemúžeme zde uvésti podrobnosti, ale faktum jest, že se úsili zejmena dra. Stránského, Kaizla a Herolda podařilo způsobiti, že o 11. hod. sešla se znovu ministerská rada, jejímž výsledkom bylo uzavření řišské rady. Uzavření to překvapilo celý svět, neb k této druhé po- radě pohlaváři pracovní majority již zvání ne- byli. Uvedli jsme to na veřejnost, aby české čtenářstvo vědělo, jak neodůvodněný jest útok na některé poslance, že se nezúčastnili boje uvnitř sněmovny. Mimo to jiní poslanci činili zase přípravy pro druhý den. Nikdo z nich se z boje nevylučoval Z Hradce Králové. Za mužné hájení uražené cti našeho národa českého, voláme na- šemu poselstvu na radě říšské ve Vídni hro- mové »Na zdar!« a vytrvejte! Za politick spolek okresu královéhradeckého Bedr. W e yr t. č. starosta. — Z Hradce Králové. Ceským poslancůmí Hráli jste výborně a my budeme hráti s vámi Říkají, že my Čechové jsme národ muzikantů — přesvědčí se o tom také nepřátelé naši, a spustíme — forte ! Nedáme se a nepopustíme. Besedáři královéhradečtí. Z Poličan. Za nechroženou a vytrvalou obstrukční taktiku, za výborně řízený koncert jímž by mělo býti českým národemi navady odehráno vídenskému parlamentu i Vídni, nám vždy nepřátelské, za hrdinné vystoupení prot všem nepřátelům i bývalým přátelům provol- váme vám z upřímného srdce »Sláva ! a »N zdar!« Svobodomyslní občané městyse Vre- Z Velimi. Za statečné hájení věci na české poslancům hřímavé »Na zdar !« Občane velimští. Z Turnova. Za neohrožené hájení na šich národních zájmů nejvřelejší dík. Setrvejie neohroženě, stojíme za vámi. Za politický klui národně-sociální Havlíček — Z Velvar. Statečným poslancům našin za český koncert na radě řišské sehraný volaj srdečně »Na zdar !« Občané skuršt.

— Z Brandýsa n. L. Statečným poslan cům našim, hájícím nezadatelná práva naše. hřímavé »Na zdar!« Nezlomně v před! Cel národ stojí za vámi a sehvaluje vaše snahy Občanstvo dřevčické u Brandýsa n. L. —Z Brandýsa n. L. Sláva nepoddajným poslancům našim. Nedáme se nikdy. Celý národ jde za vámi. Zpívali jste po staročesku a bojo vali po Táboritsku. Hosté z okresního pivovaru v Brandýse n. Labem — Z Lužce. Jen rázná a radikální poli tika svědčí českému národu. Nyní se to opě osvěděilo. Aug. Klavík, Frant. Tůma, Frant. Čáp, obecní starosta. — Z Kozlan. Sláva obětavým poslancům za české právo. Voliči. — Ze Stránova-Krnska. Neohroženým zástupcům národa českého zdar. Bídným utrh čům a zrádcům zmar! Byli jsme a budeme. Chlumecký, starosta obce Krnska. — Z Nechanic. Schvalujeme vytrvalos českého poselstva v tuhém zápase prot úskokům nepřátel českého národa a gratu lujeme k docílenému úspěchu. — Okresní výbor nechanický: F. Bednář, starosta. — Z Králové Městce. Českému po- selstvu za neohrožené hájení práv národa č- ského hřímavé »Na zdar!« Nepovolíme,a zvítězíme. Za politický klub: dr. Rejthárek. stova.

starosta. — Z Mělníka. Místní organisace národ- ního dělnictva na Mělníku projevuje úplný sou- hlas s jednáním českého poselstva na radě říšské. Jen mužně v před za svatá práva na šeho národa. »Na zdar!« — Hubáček. — Z Oužic, 10. června. (Zvl. tel. » N. L.« Výbor hospodářsko- politického spolku na Vo- dolce, konaje včera schůzi, schválil pravou če- skou obstrukci, delegací naší provedenou úplné místnou na uhájení práv celého českého národa. — Josef Kubovie, předseda, František Sajdl, pokladník. — Z Loun. Politický klub v Lou- nech vzává srdečné díky klubu poslanců svobodomyslných na radě říšské za neohrožené hájení práv národa českého. Ředitel Hruška, předseda. — Ze Sobotky, dne 10. června 1900. Delegace česká přijmiž z hloubí duše naší vřely dík náš za nepoddajnost a' neochvějnost, s kterou osvědčila odpor svůj proti všemu, co podnikáno z táboru našich nepřátel a bohužel i jistých polských bratří na úkor nezadatelných práv na- šeho drahého národa. »Jen mužně a směle v před!« voláme k naši delegaci a k našemu poslanci Maštálkovi — »pokud nedoděláme se cile nám dějinami vytčeného.« Lit bude s vámi, čeští poslanci, neopustí vás a schváli každý čin vás namířený proti drzým útokům našich ne- přátel na historicky zaručenou samostatnost ko- runy svatováclavské. Za sobotecké občanstvo Ladislav Kovář, c. k. notář. — Z Rokycan. Našim českým »muzi- kantům« na radě ríšské, kteří zahráli tém našim příteličkům v pátek večer, ze dlo u ho n »produkci« tu nezapomenou, náš srdečný dí k. Jen tak vždyeky, bude-li toho třeba. » Na zdar !« Politický klub »Palacký« v Rokycanech, 10. června 1900. Eman Peršl, starosta. Frant.

Slavík, jednatel. — Z Přolouče. U příležitosti výletu mís- ních spolků do nedalekého městského lesa sn Slovance« v neděli uspořádán při návratu d města na oslavu vítězství českého ve Vídni pochodňový průvod městem s hudbou. Účast- nici výletu počtem mnoha set hlav za zvuk hudby a zpěvu národních písní procházeli ulicemi města, načež shromáždili se a náměstí, kde před radnici promluvil staro- sta města pan Josef Slavií k, zmíniv se o vítězství české obstrukce nad nepřátel- skými nám stranami provolal statečným poslan- cům a zástupcům národa a jejích posledním rázným činům »Sláva!« Tichým, vlahým ve- čerem zaburácelo stonásobné »Sláva!«, prová- zené projevy proti Jaworskému. K popudu sládka p. Sekerky provoláno hlučné: »Ať žije státní právo české! Ať žije nedllnost našeho královstvi!« a k azurovým nebesům nesla se mnohonásobná přísaha: »Nedáme sel Celý národ stojí ve zbrani! Sláva na- šemu poslanci Sokolovi l atd. Na to sešli se výletníci v zahradní místnosti Občanské besedy. kde za zvuků hudby ve spontanních projevech na oslavu vílězství české obstrukce pokračo- váno. Po celém městě vládne slavnostní ná- — Z Přelouče. Statečným a neohroženým zástupeům národa českého ve Vídni a zaslouži- lému, milému svému poslanci-veteránu panu Jos. Sokolovi za rázné a sebevědomé vystoupení na ochranu práv našeho národa a bezohledné po- tření nové devítinohé politické jepice, hřímavé »Sláva!« a »Živio !« Za městskou radu: St- rosta Jos. Slavík.

— Slavnost českých feriálních osad na Žofině včera usporádaná při výborném po- časí, byla velmi hojně navštívena. Obecenstvu, které přišlo rozmnožiti fond pro výpravy feri- ální, připraveno bylo rozmanité zábavné podí- váni. Nejen velkolepý cirkus, ale i museum ra- rit, buffet a bazar i loutkové divadlo, produkce župy Podvítkovské-Vašákovy, jako solové vý- stupy — vše těšilo se přehojné návštěvě. Pa- trno, že práce výboru a tím účel spolku, v je- hož prospěch slavnost pořádána byla, došly od obecenstva náležitého ocenění. Buffet i bazar úplně byly vyprodány. Velmi potěšily dítky da- rované květiny v květináčích. Dokázáno tím, ž spolek pro feriální osady těší se stále přízní všech vrstev naší společnosti. — Na slavnost dostavíli se také polští studující, v Praze pro- dlévující, kteří se stali předmětem zvláštní po zornosti. Říšský poslanec p. Březnovský je oslovil, načež vyloudil několik zvuků z píšťalky, pomocí níž ve vídeňském parlamentu pomáhal tvrdi muziku. Píšťalku potom daroval museu rari. Studenti polští nadšené sympathie projevovali s českými požadavky a národu českému pro- volali »Slávu.« Rodinné zprávy. Slečna Božena Hobz- kova a pan Štěpán Hejhal slaviti budou sňatek svůj dne 12. června 1900 o 10. hod. dopol. v chrámu u sv. Petra a Pavla v Petrovicíchu Sedlčan. — Pan Pb. dr. Jan Zítek, professor ob- chodní akademie v Chrudimi, a paní Irena Z it- ková roz. Lukáškova oznamují, že byli dne 5. června t. r. v chrámu u sv. Jiljí v Praze oddáni.

— Slečna Tyninka Hankova a pan Bohdan Bartuněk, měšťan a obchodník v Poličce, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 12. t. m. v chrámu u sv. Jakuba. — Dne 5. června t. r. slavili sňatek svůj ve chrámu divišovském pan František Trejbal, četnický závodčí v Kounově, se slečnou Aničkou Ticbo u, dcerou pokladníka z Divišova. — Sub auspiciis imperatoris. Pan MUC. Jakša Račié, člen Hrv. akad. družstva »Velebite v Inšpruku, bude dne 16. června t. r. ve velké dvo- raně tamější university »sub auspiciis imperatorise doktorem veškerého lékařství veřejně prohlášen. — Promoco. Pan phil, a chem. kand. Bedřich Gach z Příbrami bude ve středu dne 13. června přesně o 344. hod. odpol. ve velkém slavnostním sále vídeňské university na doktora filosofie veřejně povýšen. — Pocta. U příležitosti uchýlení se na trvalý odpočinek byla včera ve škole na Letné uspořádána srdečná ovace řediteli školy p. Václavu Hykešovi. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel včer ráno p. Karel Halla, býv. lékárník a předseda gremia, bývalý poslanec na sněmu král. českéhoa starosta král. věn. města Jaroměře, dlouholetý člen okresního výboru a okresní školní rady atd., v 62. roce věku svého. Tělesné ostatky zenulého budou dnes o 5. hod. odpol. v domě smutku v Puch- majerově ulici č. 47 vykropeny a pak do Jaroměře převezeny, kde bude zejtra o 4. hod. odpol, konán Pražský aroibiskup baron Skrbenský včera před polednem rychlíkem rak.- uherské státní dráhy odjel do Vídně v průvodu ceremonář P. Pichy.

— Konfskace. „Lounské Hlasy« čis.7 vyšlé v sobotu, byly zabaveny pro úvodní článek 0 českou školu v Mostě« a pro referát o průběhu veřejné schůze českých rodičů v Mostě. Nové vydání bylo uspořádáno — Schůze spolku českých lékařů koná s dnes v pondělí dne 11. června t. r. o 6. hod. večer v Karolinu. Na programu jest: přednáška p. MUDra. Trůnečka o nové methodě léčby caries. — Májová slavnost uspořádána byla včer na hřbitovech malostranském a pankráckém za hoj- ného účastenství obecenstva. — Jubilejní slavnosti matiční. Za příčinou přesného stanovení míst pro damský odbor slavnostn žádaií se dámy slavnostního výboru, by se poku