2
masthead
V Praze, v ponděli dne II. června 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
— Praze v admiicnie-
. . . . sg =
s drojí donáškon
pa Berre lets
vo allslkáck
Praha
6
article
sa nkslo . pojtnu
8
article
n vrr ieě
droji siei
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Dr. Bulat.
Z Vídně, 11. června. Žal z náhléhc
úmrtí dra. Bulata u jeho politických přá
tel je veliký. Zemřel mimo vše nadání
Ještě v sobotu odpoledne prohlásil lékař jej
ošetřující, prof. Ortner, že není žádného
nebezpečí. Sluha, který při dru. Bula-
tovi byl, vypravoval, že dr. Bulat, obra-
ceje se z levé strany na pravou, vydechla
byl mrtev. Poslanci slovinští a chorvatští
kteří strojili se již k odjezdu, všichni tady
zůstali. Ráno o 19. hodině konati se bud
zádušní mše ve, chrámě u Skotů. Odpo
ledne bude mrtvola převezena jižní dráhou
do Rěky, kam přibude zemský výbor dal-
matský, a odtud bude dopravena do Splitu
a tam pochována.
Dr. Bulat byl postavy elegantní,
nikdo by nebyl hádal, že je mu již 60 let.
Jako dr. Klaič měl vzdělání universální.
Narodil se r. 1836 na ostrově Bračiu
Splitu. Odbyv, jako Klaič, universitu v Pa-
dově, stal se r. 1860 doktorem práv. D
r. 1862 byl tajemníkem obchodní komoryv
Zadru. Potom se usadil jako advokát v
Splitu. Na zemském sněmě zastupoval ná-
rodní stranu, ve které brzy domohl se čel-
ného postavení. Do r. 1889 byl vicepresi-
dentem sněmu zaderského. Do sněmovny po-
slanecké dostal se při všeobecných volbac
r. 1879 vykonaných.
Ve Splitu byl starostou od r. 1885. Pr
odhalení pomníku Kačičova v Záhřeb
dne 26. srpna 1891 měl sensační řeč pro
sloučení Dalmacie s Chorvatskem. Myšlenky
spojeného Chorvatska byl vůbec hörlivým
neohroženým fedrovatelem. Požíval důvěry
všech kruhů, korunou počínaje až k nejšir-
ším vrstvám lidovým ve své vlasti. Když hr.
doktor
Bulat
profesor
Ortner
Bula
Skot
Klaič
Vídeň
Rěky
Split
Záhřeb
Dalmacie
Chorvatsko
Bračio Split
10
article
Hohenwart spojil se s Plenerem
nejhanebnější koalici, která kdy existovala
dr. Bulat s Klaíčem a Ferjaněi
čem vystoupil ze spolku s Hohenw a
tem a založili samostatnou skupinu, kteráž
s poslanci českými vešla ve slovanskou proti
koalici. Roku 1893 vzdal se hodnosti starosty
splitského.
Když 17. ledna r. 1896 dr. Klaič
první slovanský zemský hejtman dalmatský
otravou krve náhle zemřel, dr. Bulat sta
se jeho nástupcem. Byl tedy v čele dalmat
ského sněmu málo přes 4 roky. Kdo bude
jeho nástupcem, je těžko pověděti.
Nejzpůsobilejšími kandidáty jsou posla
nec dr. Borčíč, ředitel reálky mimo služb
a náměstek Bulatův posl. Prankovič
Roku 1897 byl Bulat jednohlasně ve svěm
okrese, ve venkovských obcích splitských
zvolen do říšské rady na novo.
Klub poslanců českých položil na rakev
jeho skvostný věnec s věnováním: »Věrnému
spolubojovníku«.
Klub poslanců českých zaslal paní Ka
teřině Bulatové tento soustrastný te
legram: »Klub poslanců českých prosí Vás.
milostivá paní, byste ráčila přijati srdečnou
a upřímnou soustrast nad těžkou ranou
která Vás stihla. Český národ ztrácí v ze-
snulém přítele vždy věrného, vynikajícího
spolubojovníka za právo a sprave dlnost
všech národů rakouských a zachová vždy
vděčnou paměť jednomu z nejlepších mužů
bratrského národa chorvatského.
Souboj ryt. Jaworského s princem
Šchwarzenbergem.
Z Vídně, 11. června. Aby se naši
nervosní snad čtenáři nelekli, připomínáme
hned předem, že krvavého duelu mezi oběma
poslanci nebylo; jest jíž stářím předsedy
polského kola vyloučen. Jde o zápolení na
kolbišti parlamentním. »Sonn. u. Mon-
tagszeitung« uveřejňuje tuto noticku;
»Jest zajímavo, že osvědčení parlamentáři
události posledních dnů nazvali politickým
soubojem mezi Jaworským a princem
Bedřichem Schwarzenbergem, v
kterém onen podlehl
Hohenwart
Plener
doktor
Bulat
Klaíč
Borčíč
Bulatův
Ka
Jaworský
Šchwarzenberg
Mona
Vídeň
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Egyptský
místokrál přijel dnes do Terstu.
Z Vídně, 10. června. Dnes dopoledne
provedeno zde slavnostním způsobem polo-
žení základního kamene ke ko-
stelu, jenž zbudován bude na pa-
mátku císařova jubilea v tak zva-
ném Dunajském městě. Přítomni byli císař.
všichni ve Vídni přítomní členové císařské
rodiny, ministři, diplomatický sbor, dvorní
státní hodnostové atd. Císaři činilo obecen-
stvo při jízdě na staveniště i nazpět hlučné
ovace.
Ze Sigmaringů, 10. června. (C.-B
Tělesný lékař dr. Schwarz uveřejňuje tuto
zprávu: Vysoké stáří a slabost kněžny
matky dávají časem podnět k obavám. Čin-
nost srdce je uspokojiva.
Z Petrohradu, 10. června. (C.-B.
Carským úkazem nařizuje se zřízenía
správa sibířskeho armádníh
sboru na místo správy jiho-usurijskéh
armádního okresu a intendantské správy to-
hoto okresu. Novému tomuto armádnímu
sboru jsou přiděleny 1 a 2. východosibířská
střelecká brigáda, jakož i 2. východosibířská
brigáda řadová, vyjma první východosibířsky
řadovy prapor, z něhož. utvořen bude ze
dvou praporů sestávající pluk. Dosavadní
2. východosibířská brigáda bude se jmenovat
4. východosibířská střelecká brigáda a její
prapory budou také proměněny na střelecké
pluky, z nichž každý bude čítat dva prapory.
doktor
Schwarz
Vídeň
Terst
Sigmaring
Petrohrad
13
article
Dále náležejí k novému armádnímu sboru
Dále náležejí k novému armádnímu sboru
usurijská jízdná brigáda a 1. východosibířská
brigáda dělostřelecká s hmoždířovými bate
riemi, 1. jízdná brigáda kozáckého vojska
zabajkalského, jihousurijské setniny vozotaj-
ské, novokijevská setnina pro pevnostní pod-
kopy a Possietovo pevnostní dělostřelecké
velitelství, jakož i první východosibířský lé-
tací park dělostřelecký.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Presiden
Loubet odebral se dnes v poledne na
Longchamp, aby byl přítomen při rozhod-
nutí o velké ceně. Také švédský král se
dostavil a byl od shromážděného obecenstv
hlučně uvítán. Presidentu Loubetovi činěny
po celou jízdu ovace.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) »Li
berté« oznamuje, že náčelník generálního
štábu generál Delanne podal žádost za
propuštěnou následkem osobních změn, jež
byl ministr války v generálním štábu pro-
vedl.
Z Brusselu, 10. června. (C.-B.) »Petit
bleu« dovídá se z Matadi, že Moray, agent
antverpsko-konžské obchodní společnostiv
okresu Mongallah, kterýž byl úřadům vydán
jako zodpovědný za povstání Bundzů, byl
v Bonně nalezen mrtev v posteli.
Z Říma, 10. června. (C.-B.) Papež
odebral se odpoledne k páté hodině do
sv.-petrského chrámu, aby vzdal poctu novým
italským blahoslavencům, kteří v Číně mu-
čednickou smrtí skonali. Ve chrámu bylo
přítomno kromě poutníků z Peruggie asi
30.000 osob. Papež, který velmi dobře vy-
padal, seděl na trůně zvaném sedia gesta-
toria obklopen dvacíti kardinály a svým
dvorem. Po vykonaném pozdravu poutníků
povstal papež velmi živě z trůnu, jakob
obecenstvo ohledně svého zdravotního stav
chtěl upokojit a udělil přítomným apoštolsk
požehnání. O 6. hodině vrátil se za jásotu
lidu do Vatikánu.
Possietův
Loubet
Delanne
Petit
Papež
Paříž
Brusel
Matadi
Moray
Řím
Čína
Peruggie
Vatikán
14
article
Odboj proti cizincům v Číně.
Z Berlína, 10. června. (C.-B.) Wolffo
kancelář oznamuje, že kromě chefa křizá-
ckého loďstva byl také císařský guverněr
v Čaotau telegraficky vyzván, aby vhod-
nými prostředky spolupůsobil při potírán
pobuřujícího hnutí v Číně.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Jak
»Agence Havas« oznamuje, obdržel včera
ministr zahraničních záležitostí Delca s se
telegram od francouzského vyslance v P-
kingu, dle něhoz jeststtunce v okoli- Pektn
a Tjencina dosud velice vázná, poněvadz s
čínská vláda zdráhá proti výtržníkům ene-
gicky zakročiti. Zástupcové velmocí postupuj
ustavičně v úplné shodě. Španělské vysla-
nectví příjalo pohostinství na francouzském
vyslanectví, jež je střeženo francouzským
vojskem.
Z Tjencinu, 10. června. (C.-B.) Asi
1500 mužů cizího vojska odjelo dnes ráno
dvěma vlaky odtud do Pekingu.
Z Hongkongu, 10. června. (C.-B.
250 mužů hongkongského pluku a 200 mužů
walliské pěchoty obdrželo rozkaz, aby byl
pohotově k pochodu na sever. Rozkaz ten
souvisí s hnutím boxerů. Jmenované vojsko
bude nahraženo indickým vojskem.
Havas
Čína
Berlín
Paříž
Tjencin
Peking
Hongkong
Pking
15
article
Slavnost Kratochvilova v Lounkách
Slavnost Kratochvilova v Lounkách
Hraniční obec okresu roudnického, Lounky.
ležící na samém už národnostním pomezí, byla
včera dějištěm slavností, významné nejen pro
obec samu a obě obce sousední, nýbrž pro cele
Podřipsko: odhalení pamětní desky Václavu
Kratochvílovi na domě, kde dlouhá lét
zil, a kde také zemřel.
Úhledná pamětní deska, pro kterou podo-
biznu zhotovil pražský sochař p. Kvasnička, z
sazena byla na průčelí výstavného statku Krato
chvílova péčí mnohačlenného komitétu z obe
Lounek, Chodoun a Čerňevsi. Předseda komitét
byl p. Novák, starosta z Chodoun, jednatelem
p. MUDr. Podochodský z Lounek.
V předvečer slavnosti zaplály mezi Loun
kami a Chodouny slavnostní ohně, a četné ban
derium projelo celým okolím. V den slavnost
sešli se účastníci v Chodouně, odkudž po 10
hodině odebrali se dlouhým průvodem do Lou-
nek. V čele na krásných koních banderium
vedené p. Palicí, starostou z Čerňevsi a p. Ta-
checím, starostou z Lounek; pak šlo okresní
zastupitelstvo a okresní výbor roudnický, jež
zastupovali okr. starosta p. Mareš z Roudnice,
členové okr. výboru zemský posl. p. K. Štole
ze Spomyšle s říš. a zem. posl. p. Vil. Teklým.
p. Václ. Benda z Libotejnic, dále členové ok
zastupitelstva V. Malý z Lipkovie, Č. Kunvar
z Rohatce, V. Zelenka z Břízy atd. a starostove
všech 7 obcí zálabských a mnoha obcí podřip-
ských; následovaly těloevičné jednoty »Sokol-
roudnický a velvarský, jednota »Řip« a spolel
»Budislav« z Roudnice, oba s prapory, sbory
dobrovolných hasičů a velký počet občanstva.
Kratochvilův
Lounek
Kratochvíl
Kvasnička
Novák
MUDr
Podochodský
Mareš
K Štol
Václ
Benda
Kunvar
V Zelenka
Bříza
Chodouny
Louny
Chodouň
Lou
Roudnice
Spomyšl
Lipkovie
Rohatec
Budislav
Sokolroudnický
Libotejnic
16
article
U školy lounecké očekával průvod zemský
posl. p. Václav Janda z Budohostic, zástupc
výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné, jenž připojil se k průvodu, když účast-
níci jeho byli u školy provolali slávu památc
V. Kratochvíla, bývalého předsedy mísln
školní rady.
U vkusné slavobrány obce lounecké, jež
stejně jako Chodouny, Čerňoves a Libotěnice ozdo-
bena byla prapory národních barev, průvod
stanul a první radní z Lounek, p. Palice,
uvítal nejsrdečněji účastníky, zejmena slavnost-
ního řečníka zemského posl. p. K. Štolce.
jmenem obecního zastupitelstva louneckého.
Památce V. Kratochvíla provoláno trojí
»Sláva l«
Janda
V Kratochvíl
Libotěnice
Palic
K Štolc
Sláva l
Chodouny
Čerňoves
národní strana svoboda
17
article
NÍi
NÍi
Když byl jmenem účastníků posl. p. Štol
poděkoval, odebral se průvod k domu Krato
chvílovu.
Na řečniště vystoupil předseda slavnost
ního výboru, starosta p. Novák, jenž děkoval
všem, kdož účastnili se slavnosti, věnované pa-
mátce vynikajícího českého vlastence Václava
Kratochvíla, předsedy prvního tábora řipskéh
a průkopníka pokroku mezi českým rolnictvem
Na to udělil slovo slavnostnímu řečníku p. K
Štolcovi.
Zemský posl. p. Karel Štole, voláním
»Na zdar!« uvítán, vzpomíná v úvodu řeči své
buditelů národa českého, jichž bylo zprvu tak
málo, že dle výroku jednoho z nich, spadnut
stropu v místnosti, kde se scházeli, bylo by
stačilo, aby zničeny byly jejich obrodné snahy
Ideální, nadšená práce našich národních buditel
byla by se sotva dočkala brzkého úspěchu ve
všem lidu českém, kdyby nebylo bývalo pro-
středníků, kteří snahy jejich s nadšením pře-
jímali a horlivě a neunavně šířili v lidu, mez
nímž žili.
Jedním z nejprvnějších, nejschopnějších
nejvytrvalejších oněch prostředníků byl právě
Václav Kratochvíl, vůdce podřipského rolnictva
oslavenec dnešního dne. Mužům, jako byl on,
mužům, kteří pracovali pro duševní život, poli
tickou svobodu a hospodářské povznesení, ná-
leží přednější místo v dějinách nežli těm, jlchž
činnost znamenána je stopami krvavými a bídou
lidu.
Štol
Novák
Kratochvíl
Štolc
18
article
Nás zvěčnělý přítel, náš dnešní oslavenec —
pokračuje řečník — náš v okresích podřipských
slavný Václav Kratochvil byl jedním z vůdeo
a bohatýrů míru, jehož působení národnímu
hospodářskému veškeré potomstvo žehná.
Václav Kratochvil narodil se r. 1820
Mlčechvostech na Velvarsku. Můra absolutismu
a roboty dusila tehdy selský lid, jenž také k
vzdělání svému jen těžce získával si přístup
V oné málo pokročilé době obecná škola v Le
čicích poskytla Václavu Kratochvflovi prvního.
hlavní škola v Litoměřicích dalšího a již ko
nečného vzdělání školského. Kratochvíl však
vzdělával se sám dále, po celý život, kterýo
r. 1839 trávíl v Lounkách.
Řečník vykládá pak veřejné poměry z
éry před r. 1848, jež celým svým zřízením
dusila veškerý pokrok a každou svobodnějš
myšlenku. Bylo odvahou, šiřiti je mezi lidem.
ale Václav Kratochvil odvahu tu měl. Vlastn
píli poznal dílo našich národních buditelů
šířil je ve všem lidu s několika svými přátely-
z nichž v okrese roudnickém žije snad již jen
jediný, Václav Benda. Byl nadšen pro ceskou
knihu, kterou šířil, kde moll.
Již tehdy zabýval se Kratochvíl otázkami
politickými, jichž podněty dovedl si opatřii
vytrvalostí a energií svou přes hranice státu
co v politice nastudoval, šířil opět mezi občan-
stvem. Kratochvíl poznal záhy, že lid nás po-
třebuje stálého styku s Prahou; přes všechny
potíže jej tedy udržoval. Tak bylo možno, ž
Kratochvil stál vždy na výši doby; a kde b
sám, tam snažil se přivěsti své spoluobčany
Tak se stalo, že lid náš byl dle možnosti př
praven, když nadešly památné politické ud
losti r. 1848. Kratochvíl byl také první, kter
v okresích podřipských rozšířil a vyložil znám
kardinální politické požadavky národa českého-
formulovaně na proslulé schůzí lidu v Praz
dne 11. března r. 1848.
Kratochvil
Kratochvfl
Benda
Mlčechvosty
Velvarsko
Litoměřice
Praha
19
article
Jak podnikavý již tehdy Václav Kratochví
byl, jak svobodomyslný a jakou váhu kladl na
osobité snažení každého jednotlivce a na sllu
individnální práce, při níž řídil se zásadou
svépomoci, o tom svědčí Kratochvilův tehdejš
projekt, se kterým už r. 1845 vystoupil: na-
bízel již v r. 1845 výkup z roboty ředitelstv
statků kníž. Lobkovice. Když patrimoniáln
úřadníci návrhy jeho zamítli, podal vlastnoručně
psanou žádost osobně kníž. Lobkovicovi a byl
jí vyhověno. Tento čin nejvýznamněji charakte-
risuje Kralochvílovu povahu a jeho přesvědčení.
že jen vlastní silou a svépomocí zajistí rolnictv
svoji dobrou existenci.
Je přirozeno, že veškerá tato činnost Kr
tochvilova došla již tehdy uznání jeho spolu
občanů. Dokladem toho je fakt, že Kratochv
zvolen byl r. 1848 za okresy podřipské do
deputace, která národnímu výboru v Praze tlu-
močiti měla přání a tužby těchto okresů.
Střediskem takové činnosti byla Roudnice.
kde Kratochvíl vždy okázale, třímal prapol
český a tak mezi jinými také Kratochvílovi ná-
leží zásluha, že Roudnici nestihl osud Litoměřic.
poněmčení, nýbrž že Roudnice zůstala českou.
Řečník přechází pak k období bachovskéh
absolutismu a centralismu; i tehdy Kratochvil.
jak mohl, propagoval tehdejší české myšlénky
Stálou pozornost a činnost nejhorlivějš
věnoval Václav Kratochvil práci národohospo-
dářské. Vykonal pro zdejší kraj díla veliká, jež
zvýšila cenu zdejších pozemků a přispěla ta
k lepšímu blahobytu občanstva. Zásluhou Krato
chvílovou je v letečh 1854—1855 stavba dlouh
odvodňovací stoky velkým na tehdejší dobu
nákladem 13.000 zl. a zásluha ta je tím větší.
povážíme-li, kolik nedůvěry k podniku tomu
musil Kratochvíl překonati, nežli byl proveden.
Václav Kratochev
Kratochvilův
Lobkovic
Kratochv
Kratochvíl
Roudnice
Litoměřice
národní výbor v Praga tlo
20
article
Druhá perioda veřejné činnosti Kratochvi-
lovy spadá do doby konstituční. Když ústav-
nost zase zavládla, zvolen byl Kratochvil po-
slancem na sněm království českého za ven
kovské obce okresu mělnického a roudaickéko-
Na sněmě byl na slovo vzatým znalcem v otáz
kách zemědělských a samosprávných
Měl mezi jiným činnou účast při praco-
vání zákona o obilních fondech kontribučen-
ských a jich přeměně v záložny. Sám pak za-
ložil v roce 1864 první hospodářskou záložnu
v Roudnici. Aby rolnictvu se vyhovělo pr
všechny případy, založil Kratochvíl také Občan-
skou záložnu v Roudnici, mimo to hospodář-
skou školu, jež nyní tolik zdárných má už od-
chovanců, a hospodářský spolek.
Kratochvil
Roudnice
21
article
Kratochvil znal blahodárný význam cesto-
vání po jiných zemích. Proto také jezdil po
Německu, Belgii, Francii a Anglii, všude sto-
poval polní hospodářství. Navštěvoval světové
výstavy, kde razil cestu českému chmelu. Ne-
pomíjitelné jsou Kratochvilovy zásluhy o zdejší
chmelařství. Sám vystavoval svůj vzorný chmel
a tak získával kupce pro zdejší chmelný trh-
doma zakládal umělé sušárny chmele a racio-
nální chmelnice, až dospěl k zařizování chmelnie
drátěných. On uplatnil racionální zásady, pro
hnojení chmele. Kratochvilova národohospodářská
činnost dosáhla vrcholu tehdy, když založil
rolnické průmyslové závody v Roudnici, cukro-
var, lihovar a sladovnu.
Při tom horlivě se účastnil ruchu poli
ckého. Od začátku až do r. 1884 stál v čele
okr. zastupitelstva roudnického.
V době, kdy boj proti germanisaci a cen-
tralisaci vídeňské byl u nás nejostřejší, svolal
se svými přátely Václavem Jandou z Budohostic
a Jos. Syrovým ze Želčína první tábor lidu na
Řipu, první předzvěst deklarace čoských po-
slanců. Kratochvil, jenž byl předsedou táboru,
i jeho nejlepší přítel Václav Janda z Budobostio
odpykali řipský tábor v zaláli.
Kratochvil
Kratochvilův
Janda
Syrův
Německo
Belgie
Francie
Anglie
Roudnice
Budohostic
Jos
22
article
Co mimo to útrap duševních, co přemahání
co nedůvěry občanstva, jemuž chtěl prospěti,
musil Václav Kratochvil překonati, jaké hory
překážek a záplavy protivenství odstraniti, než
dokázal vše to, co nyní tak slavnou mu získalo
památku! Bylo k tomu třeba nejpevnějších
rukou a ocelové povahy. Obě bylo Krato chyílov
dáno a zůstalo mu do jeho smrti r. 1893.
Nuž, přátelé, velikého tohoto muže, nej-
vzornějšího svého občana mějme stále za svů
vzor! Pracujme dle jeho zásad a v jeho duchu.
Budeme-li všichni míti, jako Václav Kratochvíl.
stálou vytrvalost, budeme li tak prozíraví, opatrni
a moudři, nemine nás úspěch v životě hospo-
dářském a politickém. Naše boje dávno doboj -
vány nejsou
Tak mnohého ještě je nám třeba, a situae
tak zachmuřená. Vite, co se stalo ve Vidn
předvčírem v noci.
Loni na podzim proti dobrému právu n
šeho národa postaveno nadpráví a hrubá moe
(Hlučný souhlas.) Právě předvčírem pak byl
poslanci naši nuceni chopiti s
bourlivých prostředků, by nedali zvi
téziti centralistické přemoci. (Výborně ! Hllucn
pollesk)
Vládní komisař žádá předsedajíeth
p. star. Nováka i posl. p. Stolce, by se takt
nepokračovalo. (Projevy nevole.)
H lasy: Vždyť je to pravda
Pan M alý z Lipkovie: To je přesvědč
ním všoch násl
Posl. Štolc pokračuje« Nuže, přátelé
budeme-li takovými, jako byl náš Václav Krato
chvíl, stejně vytrvalí, nepovolní, ale také prozí
raví a podnikaví, takoví, jakými Václav Krato
chvíl všecky nás chtěl míti, pak ať vystoup
proti nám kdokoli, marné proti nám jsou vzteky
ale pak vyplní se také slova dra. Pacáka, že
nedá-li se nám spravedlnost, vznikne v našem
národě bouře dosud nebývalá. (Bouřlivý souhlas
a potlesk.)
Kratochvil
Novák
Štolc
Krato
Pacák
Stolac
H laso
23
article
Vládní komisař povstává a za-
kročuje.
Hlasy: To je pravda l
Jiné hlasy: Nechat domluvit!
Poslanec Štolc: Nuže, sejměle roušku
s pamětní desky, abychom my i potomci, pa-
třice na obraz Kratochvílův, připomínali si, že
zde sídlel Václav Kratochvil, který tolik do-
brého způsobil českému lidu. Mějme všichni
v mysli a v srdei Václava Kratochvíla, jemuž
náleží nehynoucí vzpomínka, čest a sláva. (Vý-
borně ! Bourlivý, dlouho trvající potlesk.)
Zpěvácký sbor zapěl »O vlasti má«, načež
pan starosta Novák přečetl došlé pozdravn
telegramy: Nastupujíce cestu do vlasti po kapi-
tulaci vlády před českou obstrukcí, vzpomínám
vděčně nehynoucí památky. Václava Kratochvila,
jenž byl zářícím příkladem skálopevné povaby
neunavné práce a rvzího vlastenectví. Kéž do-
přeje národu našemu genius jeho velkou řadu
takových rolníků, jakým byl zvěčnělý oslavenee
Požehnané památce jeho blahořečí — poslanci
Janda, Spindler, Teklý.
Nejlepšího zdaru přeji slavnosti vaší, kterou
památce vzácného svého občana vzdáváte hol
upřímný, a při které si navzájem přislibite zů-
stati věrnými ideám, pro něž Václav Kratochvil
celý svůj žívot pracoval. — Dr. Václ. Š k a r da.
Nehynouci památce zdatného syna volk
Čechie, statečného Podřipana Václ. Kratochvila
třikráte hřímavé »Sláva« pronáší za Národn
jednotu severočeskou Jindřich Nec h a n s ký
Skládáme hold a těšíme se z uetění práce
vynikajicího včeského rolníka. — Český odbo
zemědělské rady moravské.
starosta.
Štolc
Kratochvílův
Kratochvil
Novák
Janda
Spindler
Teklý
doktor
Václ
Podřipan Václ
Čechie
severočeský Jindřich Nec h
Český odbo zemědělský rada moravský
24
article
Oceňujíce zásluhy oslavence vašeho a bo
jovníka věrného za práva národa českého, pře
jeme plného zdaru slavnosti vaší. — Za výbon
České besedy v Ústi n. L. Tomáš Vorliček.
starosta, Š ko l a, jednatel.
Nemoha se pro neodkladné záležitosti do-
staviti, projevuji touto cestou svůj hold. —
Ferd. Zinke, lékárník v Roudnici.
Poděkovav opětně všem, zakončil p. sta-
rosta Novák slavnost dopolední.
Odpoledne konala se animovaná lidová
slavnost v zahradě p. Jos. Kratochvila.
V arobnem prodejl
Ve nlislkách na venkevi
pní. šhl. . . . . ..
L Vorliček
Zinke
Novák
Kratochvil
Roudnice
25
article
ipolatal... . . . na l
Insoraty
platí se hotově zapře
stracoy ka Pjms dpinl-
tiskáru erle ndlge-
nokopiiy a herraeri
26
article
České vysoké školy na Moravě.
České vysoké školy na Moravě.
Pod záštitou městské rady na Král. Vino-
hradech konala se včera dopoledne ve velká
dvoraně Národního domu vinohradského ve-
řejná schůze pro zřízení českých
vysokých škol na Moravě, jež velkou
účastí a vážným průběhem svým měla mohutný
ráz manifestační. Zúčastnily se jí nejširší kruhy
naší veřejnosti v počtu asi 1000 osob, mezi ními
poslanci dr. Herold, prof. dr. Kurz a Do-
ležal, členové městské rady vinohradské s
starostovým náměstkem panem Burešem, zá-
stupci obou vysokých škol českých, za ústřední
spolek českých professorů stř. šk. pp. řed. S t a rý,
Bílý a Stýblo, zástupci moravsko slozské
besedy, pan MUDr. Vlasák za ústřední jednotu
českého lékařstva, za jednotu samosprávných
úřadníků v království českém pan Antonín Ma-
terka, za jednolu soukromých úřadníků pan
inženýr Jaroslav Šnirch, za Národní jednolu
pošumavskou poslanec dr. Kurz, za měšťan-
skou besedu na Král. Vinohradech pan ředitel
Kafka, za historický klub v Praze pan Kou-
bek, za jednotu advokátních koncipistů pan
dr. Pluhař, četní členové učitelské jednoty
»Komenský«, samosprávní úřadníci na Král. Vino-
hradech s ředitelem kanceláře okresníhio výboru
panem Doležalem, ředitelem městských úřadů
panem Kandou a stavebním radou panem
Franzlem, za řemeslnicko-živnostenskou be-
sedu na Král. Vinohradech pp. T. Zima, Václ.
Král
doktor
Herold
profesor
Kurz
Bureš
MUDr
Vlasák
ma
Šnirch
Kafka
Kou
Pluhař
Komenský
Doležal
Kanda
Franzl
T Zima
Václ
Praha
Český vysoký škola na Morava
moravský slozský beseda
27
article
Slezák, Bureš a Josef Malý, deputace
vinohradského Sokola a Hlaholu, organisace ná-
rodního dělnictva, spolku pro pěstování her
české mládeže na Král. Vinohradech pan Josef
Dynebyl, spolků posluchačů inženýrství a
strojního inženýrství, členové akademických
spolků »Krakovec«, »Komenský«, »Krakonoš«,
»Opava«, »Radbuza«, feriálního akademického
klubu »Haná« a sdružení akademiků vinohrad-
ských, besedy národního dělnictva »Komenský«,
českého klubu velocipedistů na Král. Vinohra-
dech a četných jiných spolků ve městě tomto,
pak z Nuslí, Vršovic atd. Také venkov byl hojné
zastoupen.
Slezák
Bureš
Malá
Král
Dynebyl
Komenský
Krakonoš
Krakovec
Opava
Radbuza
Haná
Nusle
Vršovice
Sokol
Hlahol
sdružený akademik vinohrad
beseda národní dělnictvo
28
article
Schůzi zahájil po 10. hod. dopol. náměstek
starosty města Král. Vinohradů p. Al. Bureš
a sděliv její účel, pravil, že není svolána naho-
dile, a že musíme především žádati, aby vláda
učinila zadost našim snahám kulturním a měřila
nám stejným loktem, jako jiným národům v tomto
soustáti. (Výborně!)
Představiv rektora magnifika české univer-
sity dvor, radu prof. dra. Gebauera a pro-
rektora proť. dra. Reinsberga, sdělil, že
rektor české techniky p. prof. Velflik pro
náhlé onemocnění v rodině dostaviti se nemohl.
že však promluví misto něho professor techniky
p. Hráský.
Pan náměstek poukazuje dále, že přítomny
jsou deputace četných spolků všech národních
stran, a vítá všechny přítomné jmenem měst-
ské rady.
Rektor české university dvor. rada prot.
dr. Gebauer, uvítán potleskem, pojednal
o oprávněnosti a nutnosti druhé
české university. Důvody, pravil, jsou
již známé, opírající se o statistiku obyvatelstva
dle národnosti a počet posluchačstva; dalším
jest důvod vědecký, neboť jedna universita jsoue
bez kontroly, vyrůstá snadno směrem jedno-
stranným, a důvod mravní, neboť mají-li jiní uni-
versity dvě a několik, proč my bychom byli
odstrkáváni ? (Souhlas.)
Dovodil z praktického našeho života, že-
zřízení druhých vysokých škol musíme se znovu
a znovu dovolávati, a že tudíž třeba jest svolá-
vati stále ještě schůze, jimiž má se zároven
porozumění pro universitu šířiti do vrstev poku
možno nejširších.
Král
Bureš
profesor
doktor
Gebauer
Reinsberg
Velflik
Hráská
29
article
Pod dojmem krakovských slavností praví
rektor magnificus, že krakovská universita Ja
gellonská souvisí velmi těsně s universitou praž-
skou, jsouc její nejstarší dcerou. Pražská uni-
versita založena byla pro obyvatele tohoto krá-
lovství, ale jakým jazykem má se na ní učiti,
Karel IV. nemyslil, a sice proto, poněvadž
tehdy nikomu ani nenapadlo, že by se na uni-
versitě mohlo jinak učiti, nežli jazykem la-
tinským. Tím vyvrací se také legenda, že by
universita, založená králem českým Karlem Iv.
byla snad nejstarší universitou německou. (Vý-
borně! Potlesk.)
Král český byl zároveň cisařem římským
německým, ale jako cíšař římský a německý
neměl důchodů, aby zřídil universitu, aby mohl
ji vydržovati; prostředky k tomu byly mu po-
skytnuty od českých pánů, čili, jak bychom
dnes řekli od českého sněmu.
Karel Iva
30
article
Nastíniv ve stručných rysech dějiny uni-
versity krakovské a vyloživ význam krakovských
slavnosti, pravil rektor, že z nejvroucnějšího
srdce přejeme Polákům, že mají dvě university,
ale že nám nesmí býti bráněno, abychom učinili
s nimi porovnání.
V otázce universitní se namítá, že souvisí
s politikou a tato že rozhoduje. V praxi, pravda,
se to provozuje a pochmurná politická situace
má velký vliv na to, co se žádá, ale jest to
tak málo správné, jako kdyby otec chtěl dá-
vati dítěti náležitého pokrmu, jen když slu-
néčko jasně svití (Výborně !) a odpírati mu ho,
když jest slunko zachmuřeno. (Veselost.) Ditě
nemůže přece za to, jaké počasí jest venkua
hlad má pořáde. (Výborně ! Potlesk.)
Také národ český nemůže za to, jak se.
politická konstelace faktory známými neb ne-
známými utváří, ale jedno, co v národě českém
vždveky jest, je hlad duchovní, a tomu má býti.
vždycky vyhověno, ať jest slunečno nebo po
chmurno. (výborně ! Potlesk.) My musíme opět,
opět a opět se hlásiti: Nemáme, čeho potřebu-
jeme, žádáme pro svou potřebu ještě českou
universitu druhou. (Výborně ! Potlesk.)
Polák