ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f031ab60-66ab-11dc-8dd3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 61, person 118, org 15, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne II. června 1900
Praha
3 masthead
Číslo 159.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se — Praze v admiicnie- . . . . sg = s drojí donáškon pa Berre lets vo allslkáck
Praha
5 article
re azo
6 article
sa nkslo . pojtnu
8 article
n vrr ieě droji siei
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Dr. Bulat. Z Vídně, 11. června. Žal z náhléhc úmrtí dra. Bulata u jeho politických přá tel je veliký. Zemřel mimo vše nadání Ještě v sobotu odpoledne prohlásil lékař jej ošetřující, prof. Ortner, že není žádného nebezpečí. Sluha, který při dru. Bula- tovi byl, vypravoval, že dr. Bulat, obra- ceje se z levé strany na pravou, vydechla byl mrtev. Poslanci slovinští a chorvatští kteří strojili se již k odjezdu, všichni tady zůstali. Ráno o 19. hodině konati se bud zádušní mše ve, chrámě u Skotů. Odpo ledne bude mrtvola převezena jižní dráhou do Rěky, kam přibude zemský výbor dal- matský, a odtud bude dopravena do Splitu a tam pochována. Dr. Bulat byl postavy elegantní, nikdo by nebyl hádal, že je mu již 60 let. Jako dr. Klaič měl vzdělání universální. Narodil se r. 1836 na ostrově Bračiu Splitu. Odbyv, jako Klaič, universitu v Pa- dově, stal se r. 1860 doktorem práv. D r. 1862 byl tajemníkem obchodní komoryv Zadru. Potom se usadil jako advokát v Splitu. Na zemském sněmě zastupoval ná- rodní stranu, ve které brzy domohl se čel- ného postavení. Do r. 1889 byl vicepresi- dentem sněmu zaderského. Do sněmovny po- slanecké dostal se při všeobecných volbac r. 1879 vykonaných. Ve Splitu byl starostou od r. 1885. Pr odhalení pomníku Kačičova v Záhřeb dne 26. srpna 1891 měl sensační řeč pro sloučení Dalmacie s Chorvatskem. Myšlenky spojeného Chorvatska byl vůbec hörlivým neohroženým fedrovatelem. Požíval důvěry všech kruhů, korunou počínaje až k nejšir- ším vrstvám lidovým ve své vlasti. Když hr.
doktor Bulat profesor Ortner Bula Skot Klaič Vídeň Rěky Split Záhřeb Dalmacie Chorvatsko Bračio Split
10 article
Hohenwart spojil se s Plenerem nejhanebnější koalici, která kdy existovala dr. Bulat s Klaíčem a Ferjaněi čem vystoupil ze spolku s Hohenw a tem a založili samostatnou skupinu, kteráž s poslanci českými vešla ve slovanskou proti koalici. Roku 1893 vzdal se hodnosti starosty splitského. Když 17. ledna r. 1896 dr. Klaič první slovanský zemský hejtman dalmatský otravou krve náhle zemřel, dr. Bulat sta se jeho nástupcem. Byl tedy v čele dalmat ského sněmu málo přes 4 roky. Kdo bude jeho nástupcem, je těžko pověděti. Nejzpůsobilejšími kandidáty jsou posla nec dr. Borčíč, ředitel reálky mimo služb a náměstek Bulatův posl. Prankovič Roku 1897 byl Bulat jednohlasně ve svěm okrese, ve venkovských obcích splitských zvolen do říšské rady na novo. Klub poslanců českých položil na rakev jeho skvostný věnec s věnováním: »Věrnému spolubojovníku«. Klub poslanců českých zaslal paní Ka teřině Bulatové tento soustrastný te legram: »Klub poslanců českých prosí Vás. milostivá paní, byste ráčila přijati srdečnou a upřímnou soustrast nad těžkou ranou která Vás stihla. Český národ ztrácí v ze- snulém přítele vždy věrného, vynikajícího spolubojovníka za právo a sprave dlnost všech národů rakouských a zachová vždy vděčnou paměť jednomu z nejlepších mužů bratrského národa chorvatského. Souboj ryt. Jaworského s princem Šchwarzenbergem. Z Vídně, 11. června. Aby se naši nervosní snad čtenáři nelekli, připomínáme hned předem, že krvavého duelu mezi oběma poslanci nebylo; jest jíž stářím předsedy polského kola vyloučen. Jde o zápolení na kolbišti parlamentním. »Sonn. u. Mon- tagszeitung« uveřejňuje tuto noticku; »Jest zajímavo, že osvědčení parlamentáři události posledních dnů nazvali politickým soubojem mezi Jaworským a princem Bedřichem Schwarzenbergem, v kterém onen podlehl
Hohenwart Plener doktor Bulat Klaíč Borčíč Bulatův Ka Jaworský Šchwarzenberg Mona Vídeň
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Egyptský místokrál přijel dnes do Terstu. Z Vídně, 10. června. Dnes dopoledne provedeno zde slavnostním způsobem polo- žení základního kamene ke ko- stelu, jenž zbudován bude na pa- mátku císařova jubilea v tak zva- ném Dunajském městě. Přítomni byli císař. všichni ve Vídni přítomní členové císařské rodiny, ministři, diplomatický sbor, dvorní státní hodnostové atd. Císaři činilo obecen- stvo při jízdě na staveniště i nazpět hlučné ovace. Ze Sigmaringů, 10. června. (C.-B Tělesný lékař dr. Schwarz uveřejňuje tuto zprávu: Vysoké stáří a slabost kněžny matky dávají časem podnět k obavám. Čin- nost srdce je uspokojiva. Z Petrohradu, 10. června. (C.-B. Carským úkazem nařizuje se zřízenía správa sibířskeho armádníh sboru na místo správy jiho-usurijskéh armádního okresu a intendantské správy to- hoto okresu. Novému tomuto armádnímu sboru jsou přiděleny 1 a 2. východosibířská střelecká brigáda, jakož i 2. východosibířská brigáda řadová, vyjma první východosibířsky řadovy prapor, z něhož. utvořen bude ze dvou praporů sestávající pluk. Dosavadní 2. východosibířská brigáda bude se jmenovat 4. východosibířská střelecká brigáda a její prapory budou také proměněny na střelecké pluky, z nichž každý bude čítat dva prapory.
doktor Schwarz Vídeň Terst Sigmaring Petrohrad
12 title
NARO
Nara
13 article Dále náležejí k novému armádnímu sboru
Dále náležejí k novému armádnímu sboru usurijská jízdná brigáda a 1. východosibířská brigáda dělostřelecká s hmoždířovými bate riemi, 1. jízdná brigáda kozáckého vojska zabajkalského, jihousurijské setniny vozotaj- ské, novokijevská setnina pro pevnostní pod- kopy a Possietovo pevnostní dělostřelecké velitelství, jakož i první východosibířský lé- tací park dělostřelecký. Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Presiden Loubet odebral se dnes v poledne na Longchamp, aby byl přítomen při rozhod- nutí o velké ceně. Také švédský král se dostavil a byl od shromážděného obecenstv hlučně uvítán. Presidentu Loubetovi činěny po celou jízdu ovace. Z Paříže, 10. června. (C.-B.) »Li berté« oznamuje, že náčelník generálního štábu generál Delanne podal žádost za propuštěnou následkem osobních změn, jež byl ministr války v generálním štábu pro- vedl. Z Brusselu, 10. června. (C.-B.) »Petit bleu« dovídá se z Matadi, že Moray, agent antverpsko-konžské obchodní společnostiv okresu Mongallah, kterýž byl úřadům vydán jako zodpovědný za povstání Bundzů, byl v Bonně nalezen mrtev v posteli. Z Říma, 10. června. (C.-B.) Papež odebral se odpoledne k páté hodině do sv.-petrského chrámu, aby vzdal poctu novým italským blahoslavencům, kteří v Číně mu- čednickou smrtí skonali. Ve chrámu bylo přítomno kromě poutníků z Peruggie asi 30.000 osob. Papež, který velmi dobře vy- padal, seděl na trůně zvaném sedia gesta- toria obklopen dvacíti kardinály a svým dvorem. Po vykonaném pozdravu poutníků povstal papež velmi živě z trůnu, jakob obecenstvo ohledně svého zdravotního stav chtěl upokojit a udělil přítomným apoštolsk požehnání. O 6. hodině vrátil se za jásotu lidu do Vatikánu.
Possietův Loubet Delanne Petit Papež Paříž Brusel Matadi Moray Řím Čína Peruggie Vatikán
14 article
Odboj proti cizincům v Číně. Z Berlína, 10. června. (C.-B.) Wolffo kancelář oznamuje, že kromě chefa křizá- ckého loďstva byl také císařský guverněr v Čaotau telegraficky vyzván, aby vhod- nými prostředky spolupůsobil při potírán pobuřujícího hnutí v Číně. Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Jak »Agence Havas« oznamuje, obdržel včera ministr zahraničních záležitostí Delca s se telegram od francouzského vyslance v P- kingu, dle něhoz jeststtunce v okoli- Pektn a Tjencina dosud velice vázná, poněvadz s čínská vláda zdráhá proti výtržníkům ene- gicky zakročiti. Zástupcové velmocí postupuj ustavičně v úplné shodě. Španělské vysla- nectví příjalo pohostinství na francouzském vyslanectví, jež je střeženo francouzským vojskem. Z Tjencinu, 10. června. (C.-B.) Asi 1500 mužů cizího vojska odjelo dnes ráno dvěma vlaky odtud do Pekingu. Z Hongkongu, 10. června. (C.-B. 250 mužů hongkongského pluku a 200 mužů walliské pěchoty obdrželo rozkaz, aby byl pohotově k pochodu na sever. Rozkaz ten souvisí s hnutím boxerů. Jmenované vojsko bude nahraženo indickým vojskem.
Havas Čína Berlín Paříž Tjencin Peking Hongkong Pking
15 article Slavnost Kratochvilova v Lounkách
Slavnost Kratochvilova v Lounkách Hraniční obec okresu roudnického, Lounky. ležící na samém už národnostním pomezí, byla včera dějištěm slavností, významné nejen pro obec samu a obě obce sousední, nýbrž pro cele Podřipsko: odhalení pamětní desky Václavu Kratochvílovi na domě, kde dlouhá lét zil, a kde také zemřel. Úhledná pamětní deska, pro kterou podo- biznu zhotovil pražský sochař p. Kvasnička, z sazena byla na průčelí výstavného statku Krato chvílova péčí mnohačlenného komitétu z obe Lounek, Chodoun a Čerňevsi. Předseda komitét byl p. Novák, starosta z Chodoun, jednatelem p. MUDr. Podochodský z Lounek. V předvečer slavnosti zaplály mezi Loun kami a Chodouny slavnostní ohně, a četné ban derium projelo celým okolím. V den slavnost sešli se účastníci v Chodouně, odkudž po 10 hodině odebrali se dlouhým průvodem do Lou- nek. V čele na krásných koních banderium vedené p. Palicí, starostou z Čerňevsi a p. Ta- checím, starostou z Lounek; pak šlo okresní zastupitelstvo a okresní výbor roudnický, jež zastupovali okr. starosta p. Mareš z Roudnice, členové okr. výboru zemský posl. p. K. Štole ze Spomyšle s říš. a zem. posl. p. Vil. Teklým. p. Václ. Benda z Libotejnic, dále členové ok zastupitelstva V. Malý z Lipkovie, Č. Kunvar z Rohatce, V. Zelenka z Břízy atd. a starostove všech 7 obcí zálabských a mnoha obcí podřip- ských; následovaly těloevičné jednoty »Sokol- roudnický a velvarský, jednota »Řip« a spolel »Budislav« z Roudnice, oba s prapory, sbory dobrovolných hasičů a velký počet občanstva.
Kratochvilův Lounek Kratochvíl Kvasnička Novák MUDr Podochodský Mareš K Štol Václ Benda Kunvar V Zelenka Bříza Chodouny Louny Chodouň Lou Roudnice Spomyšl Lipkovie Rohatec Budislav Sokolroudnický Libotejnic
16 article
U školy lounecké očekával průvod zemský posl. p. Václav Janda z Budohostic, zástupc výkonného výboru národní strany svobodo- myslné, jenž připojil se k průvodu, když účast- níci jeho byli u školy provolali slávu památc V. Kratochvíla, bývalého předsedy mísln školní rady. U vkusné slavobrány obce lounecké, jež stejně jako Chodouny, Čerňoves a Libotěnice ozdo- bena byla prapory národních barev, průvod stanul a první radní z Lounek, p. Palice, uvítal nejsrdečněji účastníky, zejmena slavnost- ního řečníka zemského posl. p. K. Štolce. jmenem obecního zastupitelstva louneckého. Památce V. Kratochvíla provoláno trojí »Sláva l«
Janda V Kratochvíl Libotěnice Palic K Štolc Sláva l Chodouny Čerňoves národní strana svoboda
17 article NÍi
NÍi Když byl jmenem účastníků posl. p. Štol poděkoval, odebral se průvod k domu Krato chvílovu. Na řečniště vystoupil předseda slavnost ního výboru, starosta p. Novák, jenž děkoval všem, kdož účastnili se slavnosti, věnované pa- mátce vynikajícího českého vlastence Václava Kratochvíla, předsedy prvního tábora řipskéh a průkopníka pokroku mezi českým rolnictvem Na to udělil slovo slavnostnímu řečníku p. K Štolcovi. Zemský posl. p. Karel Štole, voláním »Na zdar!« uvítán, vzpomíná v úvodu řeči své buditelů národa českého, jichž bylo zprvu tak málo, že dle výroku jednoho z nich, spadnut stropu v místnosti, kde se scházeli, bylo by stačilo, aby zničeny byly jejich obrodné snahy Ideální, nadšená práce našich národních buditel byla by se sotva dočkala brzkého úspěchu ve všem lidu českém, kdyby nebylo bývalo pro- středníků, kteří snahy jejich s nadšením pře- jímali a horlivě a neunavně šířili v lidu, mez nímž žili. Jedním z nejprvnějších, nejschopnějších nejvytrvalejších oněch prostředníků byl právě Václav Kratochvíl, vůdce podřipského rolnictva oslavenec dnešního dne. Mužům, jako byl on, mužům, kteří pracovali pro duševní život, poli tickou svobodu a hospodářské povznesení, ná- leží přednější místo v dějinách nežli těm, jlchž činnost znamenána je stopami krvavými a bídou lidu.
Štol Novák Kratochvíl Štolc
18 article
Nás zvěčnělý přítel, náš dnešní oslavenec — pokračuje řečník — náš v okresích podřipských slavný Václav Kratochvil byl jedním z vůdeo a bohatýrů míru, jehož působení národnímu hospodářskému veškeré potomstvo žehná. Václav Kratochvil narodil se r. 1820 Mlčechvostech na Velvarsku. Můra absolutismu a roboty dusila tehdy selský lid, jenž také k vzdělání svému jen těžce získával si přístup V oné málo pokročilé době obecná škola v Le čicích poskytla Václavu Kratochvflovi prvního. hlavní škola v Litoměřicích dalšího a již ko nečného vzdělání školského. Kratochvíl však vzdělával se sám dále, po celý život, kterýo r. 1839 trávíl v Lounkách. Řečník vykládá pak veřejné poměry z éry před r. 1848, jež celým svým zřízením dusila veškerý pokrok a každou svobodnějš myšlenku. Bylo odvahou, šiřiti je mezi lidem. ale Václav Kratochvil odvahu tu měl. Vlastn píli poznal dílo našich národních buditelů šířil je ve všem lidu s několika svými přátely- z nichž v okrese roudnickém žije snad již jen jediný, Václav Benda. Byl nadšen pro ceskou knihu, kterou šířil, kde moll. Již tehdy zabýval se Kratochvíl otázkami politickými, jichž podněty dovedl si opatřii vytrvalostí a energií svou přes hranice státu co v politice nastudoval, šířil opět mezi občan- stvem. Kratochvíl poznal záhy, že lid nás po- třebuje stálého styku s Prahou; přes všechny potíže jej tedy udržoval. Tak bylo možno, ž Kratochvil stál vždy na výši doby; a kde b sám, tam snažil se přivěsti své spoluobčany Tak se stalo, že lid náš byl dle možnosti př praven, když nadešly památné politické ud losti r. 1848. Kratochvíl byl také první, kter v okresích podřipských rozšířil a vyložil znám kardinální politické požadavky národa českého- formulovaně na proslulé schůzí lidu v Praz dne 11. března r. 1848.
Kratochvil Kratochvfl Benda Mlčechvosty Velvarsko Litoměřice Praha
19 article
Jak podnikavý již tehdy Václav Kratochví byl, jak svobodomyslný a jakou váhu kladl na osobité snažení každého jednotlivce a na sllu individnální práce, při níž řídil se zásadou svépomoci, o tom svědčí Kratochvilův tehdejš projekt, se kterým už r. 1845 vystoupil: na- bízel již v r. 1845 výkup z roboty ředitelstv statků kníž. Lobkovice. Když patrimoniáln úřadníci návrhy jeho zamítli, podal vlastnoručně psanou žádost osobně kníž. Lobkovicovi a byl jí vyhověno. Tento čin nejvýznamněji charakte- risuje Kralochvílovu povahu a jeho přesvědčení. že jen vlastní silou a svépomocí zajistí rolnictv svoji dobrou existenci. Je přirozeno, že veškerá tato činnost Kr tochvilova došla již tehdy uznání jeho spolu občanů. Dokladem toho je fakt, že Kratochv zvolen byl r. 1848 za okresy podřipské do deputace, která národnímu výboru v Praze tlu- močiti měla přání a tužby těchto okresů. Střediskem takové činnosti byla Roudnice. kde Kratochvíl vždy okázale, třímal prapol český a tak mezi jinými také Kratochvílovi ná- leží zásluha, že Roudnici nestihl osud Litoměřic. poněmčení, nýbrž že Roudnice zůstala českou. Řečník přechází pak k období bachovskéh absolutismu a centralismu; i tehdy Kratochvil. jak mohl, propagoval tehdejší české myšlénky Stálou pozornost a činnost nejhorlivějš věnoval Václav Kratochvil práci národohospo- dářské. Vykonal pro zdejší kraj díla veliká, jež zvýšila cenu zdejších pozemků a přispěla ta k lepšímu blahobytu občanstva. Zásluhou Krato chvílovou je v letečh 1854—1855 stavba dlouh odvodňovací stoky velkým na tehdejší dobu nákladem 13.000 zl. a zásluha ta je tím větší. povážíme-li, kolik nedůvěry k podniku tomu musil Kratochvíl překonati, nežli byl proveden.
Václav Kratochev Kratochvilův Lobkovic Kratochv Kratochvíl Roudnice Litoměřice národní výbor v Praga tlo
20 article
Druhá perioda veřejné činnosti Kratochvi- lovy spadá do doby konstituční. Když ústav- nost zase zavládla, zvolen byl Kratochvil po- slancem na sněm království českého za ven kovské obce okresu mělnického a roudaickéko- Na sněmě byl na slovo vzatým znalcem v otáz kách zemědělských a samosprávných Měl mezi jiným činnou účast při praco- vání zákona o obilních fondech kontribučen- ských a jich přeměně v záložny. Sám pak za- ložil v roce 1864 první hospodářskou záložnu v Roudnici. Aby rolnictvu se vyhovělo pr všechny případy, založil Kratochvíl také Občan- skou záložnu v Roudnici, mimo to hospodář- skou školu, jež nyní tolik zdárných má už od- chovanců, a hospodářský spolek.
Kratochvil Roudnice
21 article
Kratochvil znal blahodárný význam cesto- vání po jiných zemích. Proto také jezdil po Německu, Belgii, Francii a Anglii, všude sto- poval polní hospodářství. Navštěvoval světové výstavy, kde razil cestu českému chmelu. Ne- pomíjitelné jsou Kratochvilovy zásluhy o zdejší chmelařství. Sám vystavoval svůj vzorný chmel a tak získával kupce pro zdejší chmelný trh- doma zakládal umělé sušárny chmele a racio- nální chmelnice, až dospěl k zařizování chmelnie drátěných. On uplatnil racionální zásady, pro hnojení chmele. Kratochvilova národohospodářská činnost dosáhla vrcholu tehdy, když založil rolnické průmyslové závody v Roudnici, cukro- var, lihovar a sladovnu. Při tom horlivě se účastnil ruchu poli ckého. Od začátku až do r. 1884 stál v čele okr. zastupitelstva roudnického. V době, kdy boj proti germanisaci a cen- tralisaci vídeňské byl u nás nejostřejší, svolal se svými přátely Václavem Jandou z Budohostic a Jos. Syrovým ze Želčína první tábor lidu na Řipu, první předzvěst deklarace čoských po- slanců. Kratochvil, jenž byl předsedou táboru, i jeho nejlepší přítel Václav Janda z Budobostio odpykali řipský tábor v zaláli.
Kratochvil Kratochvilův Janda Syrův Německo Belgie Francie Anglie Roudnice Budohostic Jos
22 article
Co mimo to útrap duševních, co přemahání co nedůvěry občanstva, jemuž chtěl prospěti, musil Václav Kratochvil překonati, jaké hory překážek a záplavy protivenství odstraniti, než dokázal vše to, co nyní tak slavnou mu získalo památku! Bylo k tomu třeba nejpevnějších rukou a ocelové povahy. Obě bylo Krato chyílov dáno a zůstalo mu do jeho smrti r. 1893. Nuž, přátelé, velikého tohoto muže, nej- vzornějšího svého občana mějme stále za svů vzor! Pracujme dle jeho zásad a v jeho duchu. Budeme-li všichni míti, jako Václav Kratochvíl. stálou vytrvalost, budeme li tak prozíraví, opatrni a moudři, nemine nás úspěch v životě hospo- dářském a politickém. Naše boje dávno doboj - vány nejsou Tak mnohého ještě je nám třeba, a situae tak zachmuřená. Vite, co se stalo ve Vidn předvčírem v noci. Loni na podzim proti dobrému právu n šeho národa postaveno nadpráví a hrubá moe (Hlučný souhlas.) Právě předvčírem pak byl poslanci naši nuceni chopiti s bourlivých prostředků, by nedali zvi téziti centralistické přemoci. (Výborně ! Hllucn pollesk) Vládní komisař žádá předsedajíeth p. star. Nováka i posl. p. Stolce, by se takt nepokračovalo. (Projevy nevole.) H lasy: Vždyť je to pravda Pan M alý z Lipkovie: To je přesvědč ním všoch násl Posl. Štolc pokračuje« Nuže, přátelé budeme-li takovými, jako byl náš Václav Krato chvíl, stejně vytrvalí, nepovolní, ale také prozí raví a podnikaví, takoví, jakými Václav Krato chvíl všecky nás chtěl míti, pak ať vystoup proti nám kdokoli, marné proti nám jsou vzteky ale pak vyplní se také slova dra. Pacáka, že nedá-li se nám spravedlnost, vznikne v našem národě bouře dosud nebývalá. (Bouřlivý souhlas a potlesk.)
Kratochvil Novák Štolc Krato Pacák Stolac H laso
23 article
Vládní komisař povstává a za- kročuje. Hlasy: To je pravda l Jiné hlasy: Nechat domluvit! Poslanec Štolc: Nuže, sejměle roušku s pamětní desky, abychom my i potomci, pa- třice na obraz Kratochvílův, připomínali si, že zde sídlel Václav Kratochvil, který tolik do- brého způsobil českému lidu. Mějme všichni v mysli a v srdei Václava Kratochvíla, jemuž náleží nehynoucí vzpomínka, čest a sláva. (Vý- borně ! Bourlivý, dlouho trvající potlesk.) Zpěvácký sbor zapěl »O vlasti má«, načež pan starosta Novák přečetl došlé pozdravn telegramy: Nastupujíce cestu do vlasti po kapi- tulaci vlády před českou obstrukcí, vzpomínám vděčně nehynoucí památky. Václava Kratochvila, jenž byl zářícím příkladem skálopevné povaby neunavné práce a rvzího vlastenectví. Kéž do- přeje národu našemu genius jeho velkou řadu takových rolníků, jakým byl zvěčnělý oslavenee Požehnané památce jeho blahořečí — poslanci Janda, Spindler, Teklý. Nejlepšího zdaru přeji slavnosti vaší, kterou památce vzácného svého občana vzdáváte hol upřímný, a při které si navzájem přislibite zů- stati věrnými ideám, pro něž Václav Kratochvil celý svůj žívot pracoval. — Dr. Václ. Š k a r da. Nehynouci památce zdatného syna volk Čechie, statečného Podřipana Václ. Kratochvila třikráte hřímavé »Sláva« pronáší za Národn jednotu severočeskou Jindřich Nec h a n s ký Skládáme hold a těšíme se z uetění práce vynikajicího včeského rolníka. — Český odbo zemědělské rady moravské. starosta.
Štolc Kratochvílův Kratochvil Novák Janda Spindler Teklý doktor Václ Podřipan Václ Čechie severočeský Jindřich Nec h Český odbo zemědělský rada moravský
24 article
Oceňujíce zásluhy oslavence vašeho a bo jovníka věrného za práva národa českého, pře jeme plného zdaru slavnosti vaší. — Za výbon České besedy v Ústi n. L. Tomáš Vorliček. starosta, Š ko l a, jednatel. Nemoha se pro neodkladné záležitosti do- staviti, projevuji touto cestou svůj hold. — Ferd. Zinke, lékárník v Roudnici. Poděkovav opětně všem, zakončil p. sta- rosta Novák slavnost dopolední. Odpoledne konala se animovaná lidová slavnost v zahradě p. Jos. Kratochvila. V arobnem prodejl Ve nlislkách na venkevi pní. šhl. . . . . ..
L Vorliček Zinke Novák Kratochvil Roudnice
25 article
ipolatal... . . . na l Insoraty platí se hotově zapře stracoy ka Pjms dpinl- tiskáru erle ndlge- nokopiiy a herraeri
26 article České vysoké školy na Moravě.
České vysoké školy na Moravě. Pod záštitou městské rady na Král. Vino- hradech konala se včera dopoledne ve velká dvoraně Národního domu vinohradského ve- řejná schůze pro zřízení českých vysokých škol na Moravě, jež velkou účastí a vážným průběhem svým měla mohutný ráz manifestační. Zúčastnily se jí nejširší kruhy naší veřejnosti v počtu asi 1000 osob, mezi ními poslanci dr. Herold, prof. dr. Kurz a Do- ležal, členové městské rady vinohradské s starostovým náměstkem panem Burešem, zá- stupci obou vysokých škol českých, za ústřední spolek českých professorů stř. šk. pp. řed. S t a rý, Bílý a Stýblo, zástupci moravsko slozské besedy, pan MUDr. Vlasák za ústřední jednotu českého lékařstva, za jednotu samosprávných úřadníků v království českém pan Antonín Ma- terka, za jednolu soukromých úřadníků pan inženýr Jaroslav Šnirch, za Národní jednolu pošumavskou poslanec dr. Kurz, za měšťan- skou besedu na Král. Vinohradech pan ředitel Kafka, za historický klub v Praze pan Kou- bek, za jednotu advokátních koncipistů pan dr. Pluhař, četní členové učitelské jednoty »Komenský«, samosprávní úřadníci na Král. Vino- hradech s ředitelem kanceláře okresníhio výboru panem Doležalem, ředitelem městských úřadů panem Kandou a stavebním radou panem Franzlem, za řemeslnicko-živnostenskou be- sedu na Král. Vinohradech pp. T. Zima, Václ.
Král doktor Herold profesor Kurz Bureš MUDr Vlasák ma Šnirch Kafka Kou Pluhař Komenský Doležal Kanda Franzl T Zima Václ Praha Český vysoký škola na Morava moravský slozský beseda
27 article
Slezák, Bureš a Josef Malý, deputace vinohradského Sokola a Hlaholu, organisace ná- rodního dělnictva, spolku pro pěstování her české mládeže na Král. Vinohradech pan Josef Dynebyl, spolků posluchačů inženýrství a strojního inženýrství, členové akademických spolků »Krakovec«, »Komenský«, »Krakonoš«, »Opava«, »Radbuza«, feriálního akademického klubu »Haná« a sdružení akademiků vinohrad- ských, besedy národního dělnictva »Komenský«, českého klubu velocipedistů na Král. Vinohra- dech a četných jiných spolků ve městě tomto, pak z Nuslí, Vršovic atd. Také venkov byl hojné zastoupen.
Slezák Bureš Malá Král Dynebyl Komenský Krakonoš Krakovec Opava Radbuza Haná Nusle Vršovice Sokol Hlahol sdružený akademik vinohrad beseda národní dělnictvo
28 article
Schůzi zahájil po 10. hod. dopol. náměstek starosty města Král. Vinohradů p. Al. Bureš a sděliv její účel, pravil, že není svolána naho- dile, a že musíme především žádati, aby vláda učinila zadost našim snahám kulturním a měřila nám stejným loktem, jako jiným národům v tomto soustáti. (Výborně!) Představiv rektora magnifika české univer- sity dvor, radu prof. dra. Gebauera a pro- rektora proť. dra. Reinsberga, sdělil, že rektor české techniky p. prof. Velflik pro náhlé onemocnění v rodině dostaviti se nemohl. že však promluví misto něho professor techniky p. Hráský. Pan náměstek poukazuje dále, že přítomny jsou deputace četných spolků všech národních stran, a vítá všechny přítomné jmenem měst- ské rady. Rektor české university dvor. rada prot. dr. Gebauer, uvítán potleskem, pojednal o oprávněnosti a nutnosti druhé české university. Důvody, pravil, jsou již známé, opírající se o statistiku obyvatelstva dle národnosti a počet posluchačstva; dalším jest důvod vědecký, neboť jedna universita jsoue bez kontroly, vyrůstá snadno směrem jedno- stranným, a důvod mravní, neboť mají-li jiní uni- versity dvě a několik, proč my bychom byli odstrkáváni ? (Souhlas.) Dovodil z praktického našeho života, že- zřízení druhých vysokých škol musíme se znovu a znovu dovolávati, a že tudíž třeba jest svolá- vati stále ještě schůze, jimiž má se zároven porozumění pro universitu šířiti do vrstev poku možno nejširších.
Král Bureš profesor doktor Gebauer Reinsberg Velflik Hráská
29 article
Pod dojmem krakovských slavností praví rektor magnificus, že krakovská universita Ja gellonská souvisí velmi těsně s universitou praž- skou, jsouc její nejstarší dcerou. Pražská uni- versita založena byla pro obyvatele tohoto krá- lovství, ale jakým jazykem má se na ní učiti, Karel IV. nemyslil, a sice proto, poněvadž tehdy nikomu ani nenapadlo, že by se na uni- versitě mohlo jinak učiti, nežli jazykem la- tinským. Tím vyvrací se také legenda, že by universita, založená králem českým Karlem Iv. byla snad nejstarší universitou německou. (Vý- borně! Potlesk.) Král český byl zároveň cisařem římským německým, ale jako cíšař římský a německý neměl důchodů, aby zřídil universitu, aby mohl ji vydržovati; prostředky k tomu byly mu po- skytnuty od českých pánů, čili, jak bychom dnes řekli od českého sněmu.
Karel Iva
30 article
Nastíniv ve stručných rysech dějiny uni- versity krakovské a vyloživ význam krakovských slavnosti, pravil rektor, že z nejvroucnějšího srdce přejeme Polákům, že mají dvě university, ale že nám nesmí býti bráněno, abychom učinili s nimi porovnání. V otázce universitní se namítá, že souvisí s politikou a tato že rozhoduje. V praxi, pravda, se to provozuje a pochmurná politická situace má velký vliv na to, co se žádá, ale jest to tak málo správné, jako kdyby otec chtěl dá- vati dítěti náležitého pokrmu, jen když slu- néčko jasně svití (Výborně !) a odpírati mu ho, když jest slunko zachmuřeno. (Veselost.) Ditě nemůže přece za to, jaké počasí jest venkua hlad má pořáde. (Výborně ! Potlesk.) Také národ český nemůže za to, jak se. politická konstelace faktory známými neb ne- známými utváří, ale jedno, co v národě českém vždveky jest, je hlad duchovní, a tomu má býti. vždycky vyhověno, ať jest slunečno nebo po chmurno. (výborně ! Potlesk.) My musíme opět, opět a opět se hlásiti: Nemáme, čeho potřebu- jeme, žádáme pro svou potřebu ještě českou universitu druhou. (Výborně ! Potlesk.)
Polák