1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 2l. listopadu 1913.
Praha
7
article
Na ranní avečerní listy
předplácí set
V Praze v administracii
na měslc,a . . . . 2 K —t
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsía
na čtvrt ista ! . 7 Ki
ve Glislkách
na měslo . . . 2 K 30 h
Poštou
na měsio. . . . . . B K 20h
na čtvrt leta . . . . V K 60h
s dvoji rástlkon
ua měsle,
R S0
na divrt leta . . . . 1I K sDk
V Praze, 21. listopadu.
Účtování po válce v Bulharsku posu
není skončeno! Stále ještě se hledá pravý vin-
nik bulharského neštěstí. Někdy se skoro zdá
že je to zbytečná námaha, protože těžke
určovat, čí vliv v dané chvíli byl rozhoduji-
Je zřejmo nu příklad, že veřejné míněn
v Bulharsku systematicky je štváno proti Ru-
sku, že nynějšímu zahraničnímu ministrovi
Genadievu všecký cesty vedou do Vídně, ale
také pronikají do veřejnosti pověsti o hout
proti caru Ferdinandovi, který vytrvale jezd
po Evropě, na svá panství v Uhrách i v Ně-
mecku, nanávštěvy do Vídně i do Berlína, ale
svému Bulharsku se vyhýbá. Bulharské no-
viny v satirické uštěpačnosti uveřejňují kari-
katury pomníku „cara osvoboditele“, na němž
je zaměněna socha Alexandra II. obrovským
nosem, pod nínž lze čísti nápis „caru za-
hubiteli“. V bulharských časopisech ozývá se
občas dokonce volání po republice. Jeden
z takových hlasů v „Balkánské Tribuně“ jsme
nedávno zaznamenali.
Ferdinand
Praha
Bulharsko
Vídeň
Evropa
Uhry
Berlín
8
article
Bulharský časopis „Epocha“ ve svých
odhaleních o příčinách, které vedly k bulhor-
ské pohromě, tvrdí, že car Ferdínand zavolal
si 28. června hlavního velitele Savova a při-
kázal mu, aby zahájil útok. Savov nechtěl prý
tomu příkazu vyhověti, protože vláda nechce
války a podrobí se ruskému rozhodnutí. Dru-
hý den poslal car Ferdinand svého pobočník
Dobroviče k Savovu se vzkazem: buď vykoná
daný rozkaz, nebo bude zbaven své hodnost
a potrestán smrtí za neposlušnost.ae
Dobře, řekl Savov. oznamte Jeho Veli-
čenstvu, že si přeji s ním mluvit. Dobrovičse
vřátil k carovi, který dal zavolati Savova
Přivítal ho slovy: „Nuže, pane Savove!“
Savov řekl: „Vaše Veličenstvo si přeje, abych
vykonal příkaz k útoku?“ — Ano! — „Dejte
mi příkaz písemně!““ — Ferdinand v roze-
chvění, obvyklém u něho v té bouřlivé
osudné době, napsal se sotva zadrženým hně-
vem: „Zapovjedajte na armijata, da nastupi
na celija front!“ Savov na to dal rozkaz ar-
mádním velitelům, aby 30. června zahájil
útok. Z toho uzavírá „Epocha“, že — car Fer-
dinand je vinen.
Savov
Ferdinand
Dobrovič
Savův
Fery
Ferdínand
9
article
Ale v nedávno vydané brožuře dra: Bo-
řisa Vazova „Državni prevrat“ o posledních
událostech v Bulharsku jsou uvedeny některé
okolností, které nezbavují ani Daneva zodpo-
vědnosti. Vazov vypráví o ministerské poradě
22. června, na které prý řekl Danev: „Roz-
hodujeme o tom, zda půjdeme na arbitráž do
Petrohradu. Ale já jsem celou noc myslilo
tom, zda by nebylo lépe, abychom nařídili
útok na Srby, nebudou-li Srbové chtití ustou-
pit v otázce hranic. Rozpustíme-li nyni voj
sko, sotva je seženeme na jeseňl
Danevův projev překvapil všechny mini-
stry, ale skoro všichni byli proti válce. Ale
Danev nedovolil rozvinout debatu, protože
prý spěchal za carem Ferdinandem. Dane
prý věděl, že se chystá útok, třeba že také
věděl o únavě bulharských vojsk a o tom, že
na Čataldži gen. Kutindžev pustil se bez nále-
žitých síl do útoku proti tureckým posicím
a ztratil při tom 15—16.000 mrtvých a raně-
ných.
V „Dnevniku“ právě se bráni Savov, ž
příčinou bulharské pohromy nebyl jen útok
na Bregalnici, ale celá řada diplomatických
omylů předchozích, nepovažuje však dnešní
chvíli za vhodnou, aby se před veřejnosti otvi-
raly tajné státní archivy.
nole
V „Golosu Moskvy klade Mamontov po-
čátek hříchu až na Čataldži, kde prý poprvé
bylo oslabeno marnými útoky bulharské voj-
sko o 30.000 bojovníků a nuceno po měsice
cím.
Vazov
Državni
Danev
Srba
Danevův
Ferdinand
Dnevnika
Savov
Moskva
Bulharsko
Petrohrad
doktor : Bo
Čataldži
11
article
stát na jednom místě ve zbrani, mezitím e
spojenci již odpočívali na vavřínech. Bulhar
sko nebylo potom s to k rozhodnému boji na
Ovčim poli soustředit patřičný počet vojska.
Proto dle Mamontova všechny pohromy Bul-
harska tčsně souvisí s osudným datem 18.li
stopadu 1912, datem dtoku na Čataldži, který
byl přikázán Savovem proti vůli čataldžin
ského velitele Dimitrijeva.v oa
Jak vídět, kořeny pohromy sáhají asi
hluboko. Ale mezitím v Bulharsku radosla-
vovci, majíce politickou správu ve svých ru-
kou, vítězí při obecních volbách a zvítězí pa-
trně i při volbách do sobrání, jak již je to pra-
videlným zjevem nevyvinutého ústavního ži-
vota bulharského.
Bulhar
Savov
Dimitrijev
Bulharsko
12
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Hrabě Felix Vetter z Lílie zemřel.
Z Vídně, 21. listopadu. Do parlamentu došl
zpráva, že bývalý zemský hejtman moravský, ote
bývalého předsedy poslanecké sněmovny a dě-
díčný člen panské sněmovny, hrabě Felix
Vetter z Lilie zemřel.
Hr. Felix Vetter z Lilie narodil se 18. března
1830. Věnoval se kariéře vojenské a vystoupil
z vojska jako rytmistr. Byl jmenován majorem
m. sl. Potom věnoval se správě svých statků
Nelhuble u Příboru na Moravě. V moravském
sněmě zastupoval nesvěřenský velkostatek a byl
od r. 1884 do r. 1906 zemským hejlmanem, kdy po
nových volbách na základě moravského paktu
přešla většina sněmu do rukou českých. Byl vůd-
cem střední strany moravského velkostatku. O
r. 1879 zasedal v poslanecké sněmovně, kde ne-
náležel žádnému klubu, a r. 1890 povolán byl
jako doživotní člen do panské sněmovny, kde hla-
soval se stranou střední. Byl komořím, tajným ra-
dou a předsedou vlasteneckého zemského pomo-
ného spolku na Moravě. R. 1898 vyznámenán byl
řádem železné koruny I. třídy
Z Nového Jičína, 21. listopadu. (K. k.) Dne-
ráno zesnulý hrabě Felix hr. Velter z Lilie byl
84 let stár. Zemřelý pochován bude v ponděl
v poledne na zámku v Nových Horkách.
Rakouský následník trůnu v Anglií.
Z Windsoru, 20. listopadu. (K. k.) V prvníeh
hodinách odpoledních vrátily se ze snídaně ve
Fishingtemple královna, paní vévodkyně z Hohen-
bergu a ostatní dámy. Brzy po 4 hod. 30 min. do-
stavila se vznešená panstva před lovem do zámku.
O 6 hod. 30 min. přibyli earl of Rosebery, lord
lady Lansdowne, sir Artur Nicholson s chotí, jako
i Morris de Bunsen do Windsoru a odjeli ve dvor-
nich povozechi do zámku.
Vetter
Felix
Rosebery
lada Lansdowne
Nicholson
Morris
jít Bunsen
Vídeň
Hradec
Příbor
Morava
Nový Jičín
Anglie
Windsor
Fishingtemple královna
Hohen
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
spolek na Morava
13
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) „Wiener Zlg.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil generál-
majoroví Eduardu Baarovi, veliteli 42. zeměbra-
necké pěší brigády, šlechtický stav s předikátem
Baarenfeld. — Ministr kultu a vyučování jmenoval
profesora na první české státní reálné škole n
Král. Vinohradech Františka Mazala ředitelem
státní reálné školy v Kutné Hoře.
Věcí chorvatské.
Z Peští, 21. listopadu. Ministr pro Chorvatsko
hr. Pejačevíč a král. komisař bar. Skerlece
odjeli včera do Záhřeba.
Arcibískup Stadler.
Ze Sarajeva, 20. lístopadu. (K. k.) Arcibiskup
dr. Stadler vrátil se včera večer z Říma, při čerž
mu zdejšími katolíky bylo na nádraží uchystáne
vřelé uvítání
Vojenská vzduchoplavba ve Francil.
Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Poslanecká sně-
movna povolila 475 hlasy proti 72 úvěr 30.000 fran-
ků na zřízení aeronautického ředitelství v mini-
sterstvu vojenství.
Z mezinárodní konference pro ochranu přírody
Z Bernu, 20. listopadu. (K. k.) Mezinárodní kon-
ference pro ochranu přírody byla dnes skončena.
V poslední sehůzi byl podepsán zakládací spis kon-
sultalivní komise, v níž bude niti každý stát dva
hilasy a jejíž sídlo bude za prozatímního předsed-
nictví dra. Sarasina v Basileji. Kotáse má se sejíi
Wiener Zlg
Baar
Král
Mazal
Pejačevíč
Arcibískup Stadler
doktor
Stadler
Vídeň
Kutná hoře
Pešť
Chorvatsko
Záhřeb
Sarajevo
Řím
Paříž
Bern
Basilej
15
article
vždy nejméně za tři léla. Úkolem jejím je sbírat
a uveřejňovati veškeren propagační materiál pr
cchranu přírody
ela-átí orgnnisátoři v Albansku
Z Valony, 20. listopadu. (K. k.) Holandští org-
nlsátoři de Weer a Thomson odjeli dnes s družinou
za studijními účely do vnitrozemí do Beratu a ode-
berou se do Elbassdnu, Tirany a Drače načež zaháji
svoji činnost jako organisátoři četnictva.
Nový projev ruského ministerského předsedy
Z Berlina, 21. listopadu. Ruský ministerský před-
seda Kokoveo v přijal před svým odjezdem do-
pisovatele ruských časopísů, k nimž pravil: „Jsme
obviňování, že jsme zradili slovanskou
myšlenku, ayšak události nás politický
kurs ospravedlníly. V posledním společném
postupu Rakousko-Uherská a Italle stáli js me
na straně Srbska, protože Srbsko po celou
dobu balkánské války takové zakročení obou států
ničímí nezavinílo.
Pro Rusko je důležitou především
ofázka reforem v Anglií. Ministerský
předseda s povděkem konstatoval dohodu evrop-
ských velmocí v těchto otázkách, zejména R us ke
a Německa, dodal však, že konečné jejich ře
šení způspbí nemálo obtíží a že vy ža
dovati bude tuhou práci evropských
kabine tn.
Ministerský předseda Kokovcov sdělil také, z
jeho služební cesta měla výhradně ii-
nanční ráz. Nejde při ní o státní půjěku, kleré
Rusko, jehož říšská pokladna vykazuje volnou po-
hotovost přes půl miliardy rublů, nikterak nepolře-
buje, nýbrž výlučně o opatření prostředki
pro provedení přogramu soukromých
železničních staveb v Rusku.
Weer
Thomson
Kokovcov
Valon
Berat
Elbassdno
Tirana
Drač
Berlín
Rakousko
Srbsko
Rusko
Anglie
Německo
16
article
Kokovcov doma.
Z Petrohradu, 21. listopadu. (K. k.) Min. před-
seda Kokovcov se sem vrátil.
oloscene
Sjezd ruských okťabristů.
Z Petrohradu, 20. listopadu. [Spb. Ag] Dnek
byl zahájen sjezd okťabristů, jehož se účastní 200
lidí. Za Gučkova, který onemocněl, předsedá vůdee
strany okťabristů v hosudarstvenné dumě Anto-
nov. Předsedy jednotlivých odborů byli zvolení
Chomjakov. Alexějenko, baron Meyendorfí. Varun-
sekret a prof. Kapuškin. Varunsekret měl přednáške
o reformě správy zemstev.
Stíhání nacionalístů v Mukdenu, Kirinu
a Zizikaru.
Z Mukdenu, 20. listopadu. (Spb. Ag.) Za sezení
nacionalistického komitětu dala vláda zatknouti
do vězení vsaditi 56 členů komitétu. Úřady pro-
vincií kirinské a zizikarské dostaly rovněž rozkar
zatknouti členy nacionalistického komitětu.
Gučkův
Meyendorfí
Varuna
profesor
Kapuškin
Varunsekret
Petrohrad
Anta
Mukden
Kirin
Kokovcov
Aga
17
article
Studentská vzpoura v Barceloně.
Studentská vzpoura v Barceloně.
Z Barcelony, 20. listopadu. [K. k.) Mezi policií
a studenty strhly se dnes srážky. Studenti házeli
na policii a četnictvo kamením. Dva studenti byli
zraněni. Policejní prelekt, jenž se odebral do uni-
versity, aby napomenul ke klidu, byl potupen.
Z Barcelony. 20. listopadu. (K. k.) Srážky mezi
studentstvem a poličií povstaly tím, že studenti
házeli kamením na tramwayové vozy, poněvad
jeden vůz včera přejel a těžce zranil dítě. Studenti
byli policií zatlačení a utekli se do university.
Odtud stříleli z revolverů na četnictvo, které vy-
střelilo nejprve do vzduchu a pak do vrat budovy
Policejní prefekt byl raněn kamenem na obličeji,
jeden četnický poručík cihlou na krku. Četnictvo
vniklo pak do university, bylo však okamžitě na
zakročení rektora odvoláno
Z Barcelony, 21. listopadu. (K. k.) Doprava n
trati Sarria-Barcelona byla pod ochranou vojsk
opět obnovena. Požár staniční budovy byl
uhašen četnictvem. Četní manifestanti byli
poraněni šavlemi. Vzpoura měla vážný ráz.
Z Barcelony, 21. listopadu. [K. k.) Za student-
ských výtržností byli tři posluchači Jehce zraněni
B policejních strážníků a 3 četníci byli raněni. Tri
jiní četníci poranili se pádem s koně
Z Madridu, 20. listopadu. (K. k.) „Correspon-
denzia d'Espagna“ oznamuje z Barcelony: Při
dnešních srážkách mezi studenty a policii byle
maoho osob zatčeno. Policie vypá-
lila na studenty množství výstřelů.
Posluchači hájili se házenímekamen
na čelaictvo, které na koních a síta-
senými šavlemi vniklo do university.
amí.
Barcelona
Sarria
Madrid
Correspondenzia d ' Espagno
18
article
Most přes Dunaj z Rumunska do Srbska.
Z Bukurešti, 21. listopadu. [K. k.) Ministerska
rada jmenovala členy komise, která společně se srb-
skou komisí má vybrati příznivé místo pro slavbu
mostu přes Dunaj do Srbska a projednali nezbylně
předběžné práce. Ministerská rada smýšli přízniv
o zahájení vyjednávání s Bulharskem pro obnovu
spojení přes Dunaj.
Most
Dunaj
Rumunsko
Srbsko
Bukurešť
Bulharsko
20
article
d Velký vezír do Drinopole!oboa
Z Caříhradu, 21. listopadu. (K. k.) Velký vezit
n ministr vnitra odjedou pozitři do Drinopole.
tvoArménský patriarchát a Porta.
Z Cařihradu, 21. listupadu. (K. k.) Arménský
Patriarchát zaslal Portě nptu, v niž žádá pr
volby do poslanecké sněmovny po
měrně zastoupení arměnského náro-
da. Ministerstvo kultu netu zamítlo a prohlá-
silo, že sněmovna representuje všechny Oltomany
a nikoliv zvláštní národnosti, poněvadž každý po-
slunec je zástupcem celého ottomanského národa.
Ministerstvo dodává k tomu, že takové otázky pře-
vyšují kompetenci patriarchátu, a že tudiž k svěmu
politování nebude na další takové akce odpoví-
dati.
Turecký poslanec zatčen.
Z Cařihradu, 21. listopadu. (K. k.) Bývalý po
slanec Basri byl po svém přijezdu zatčeni
Oslava srbského vítězství nad Turky.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) Výročí ko-
nečného vítězství Srbů nad Turky bylo včera v Bi-
tolji okázale oslaveno v přítomnosti korunního
prince Alexandra, předsedy ministerstva Pašlče.
několika minisírů a genorálů, bělehradského sta-
rosty a četných politiků a novinářů. Korunní prin
těšil se vřelým a srdečným ovacím veškerého oby-
vatelstva.
Výhrůžné listy v Sofiji.
Ze Sotije, 21. listopadu. Zpráva, že následník
trůnu Boris opustil Sofiji, vysvětluje se ve veřejno-
sti tím, že dostával denně výhrůžné dopisy. Tak
generál Savov po svém návratu z Cařihradu ob-
držel výhrůžné dopisy, ve kterých je vyzýván, aby
se zodpovídal před soudem jako zrádce Bulharska
Savov odevzdal dopisy ty policií.
Basri
Turek
Srba
Alexandr
Boris
Savov
Drinopol
Caříhrad
Bělehrad
Bi
Sotijá
Bulharsko
poslanecký sněmovna
ministerstvo Pašlč
21
article
Řecká demobilisace.
Ze Soluna, 20. listopadu. (K. k.) Dle vydaného
demobilisačního rozkazu budou všichni záložníei
tříd 1901—1909, kteří dostanou dovolenou, sjedno-
ceni ve čtyřech divisích 1.—4. Tyto čtyři divise
odtáhnou neprodleně do starého Řecka, a to první
která leží v Kavale a Dramě, po zemi přes Solun-
Larisu, druhá přes Solun po moři do Pirea-A thěn.
třetí do Misolunghi a čtvrtá do Nauplic. Štáb čtvrté
divise zůstane v Solunu, poněvadž 4. a 5. divise
které leží v Kilkiší a okolí, budou tvořiti 4. armád-
ni sbor
Potyčka Černohorců s Albanci.
Z Cetyně, 21. listopadu. (. N. W. T.“9) Albanei
přepadlí ve středu dne 19. t. m. ve větším množství
v okolí Tuz černohorskou hlídku. Několik Černo-
horců bylo zraněno. Albanci byli odraženi. Dle
sdělení vojenského velitelství v Tuzách byli to
Albanci z okolí Skadru, kteří byli výborně vy-
zbrojeni.
Z mezinárodní komise albanské.
Z Janiny, 21. listopadu. (K. k.) Členové mezi-
národní komise pro stanovení jihoalbanských hra-
nic, kteří sem přijeli zúčastnit se Te deum na pamě
zvěčnělého rakousko-uherského konsula Bilinské
zvěčnělého rak.-uherského gen, konsula Bilinskě-
epirského a prefekta janinského: dnes vrátilis
do. Leskovik.
Mexiko a Spojené státy.
Z N. Yorku, 20. listopadu. (K. k.) Bývalý pre-
sident Taft varoval v řeči dnes zde pronesené
presidenta Wilsona před zakročováním v Mexiku.
Soudil, že by to stálo více peněz a krve, než dobyti
Filipin.
Z Washingtonu, 20. listopadu. (K. ke.) Presídent
Wilson líčí situaci v městě Mexiku tak, že vláda
Huertova jest v rozkladu a že, ačkoli se věci zvolna
kyvíjejí, jest konečné odstoupení Huertovo jisté
Černohorec
Albanec
Bilinský
Taft
Wilson
Presídent Wilson
Soluna
Řecko
Larisa
Pireus
Cetyně
Tuz
Skadr
Janin
Mexiko
spojený stát
N . York
Filipíny
Washington
22
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.)
Výbor uherské delegace pro zahraníční
pt
záležitosti.
Výbor uherské delegace pro zahraniční záleži
tosti konal dnes o 10. hod. depolední schůzí, k ne
se dostavili také oposiční delegáti. Také delegá
Štěpán šl. Rakovszky, který, jak známo,je
Štěpán
Rakovszky
Vídeň
23
article
V drobném prodejii
elo o olě bedo za
eenn
Var stliaškáshi o nap ven kově.
ranni pi
večerni a
lnacrály
plati se botově najiře
Předptrvenía insdrty přije
dmnihlstrnce v Msrianské ul.
Tam nachásniio se ten
redakco, tiskárna a sxpen
OiNárodnieb tjará“
Vara
Msrianský ulice
24
article
lell laonl et
vhl
25
article
khkopisy ve navratn
26
article
jej
nsnrěn
do 26. lisfopadu vyloučen z plenárních a výboro-
vých sehůzí poslanecké sněmovny, přišel k uher-
skému paláci. U vrat upozornil ho v šl ak
vrchní sněmovní ko misařLuszko-
vics, že doba jeho vyloučení dos a
nevypršela. Nemá prý však jiného rozkazu,
než mu to sděliti. Delegát Rakovszký se ptaí:
„Nesmím tudíž vejíti do zasedací sině?“ Vrchní
sněmovní komisař odpověděl: „Excelence, můžete
činiti co vám libo. Můžete vejíti také do zasedací
slně. Dostal isem pouze tuto instrukci od před-
sedv
Del. šl. Rakovszky potom odešel
Předseda sl. Berzeviezy zahnjuje sehůzi
v 10 hodin 15 minuit.
Před přechodem k jednacimu pořadu žádá del.
hr. Hadik o slovo a ohražuje se jako člen
sněmovny masnátů proti používán
cizi policie, totiž parlamentní strá-
že. To jest nezákonnost,alem in i-
sterský předseda hr.Tisza jes
diktátorem Uher a dělá si co chee.
Předseda napomíná řečníka, aby se mirnil.
Del. hr. Hadik praví potom. že zde může na-
řizovati polze předseda delegace. Použití parla-
mentní stráže neposlouží vážnosti delegace.
Předseda opětně napominá řečníka, aby
mluvil stručně, poněvadž vlastně tato záležitost
patří do plehaja les atědekozmásmos v oi
Hr. Hadika prohlášuie dále, žé výboro není
výborem ani poslanecké sněmovny, ani sněmovny
magnátů. Ohlašuje porušení svého im-
munitního práva a táže se předsedv.
zdali sem přivolal stráž, na základ
jakého zákona, proti komu chce stráže po-
užíti, bude-li jí použito také za společných schůzí
s rakouskou delagací a konečně, je-li ochoten od-
straniti tuto nezákonnost, která porušuje důstojnost
delesace a sněmovny madnátůjnsnil ž lav
Předkeda odpovídá, že nemůže žodpověděli
na meritum těchto olázek, poněvadž všechna opa-
tření ve příčině veřejné bezpečnosti a pořádku pří-
slušeji předsedovi dele gace
Hadik
Del
Uhry
Hradec
poslanecký sněmovna
sněmovna
27
article
Min. předseda hr. Tisza prohlašuje! Ve smy-
slu zákona o parlameniní stráži může se této po-
užívati k zachování pořádku při poradách posla-
necké sněmovny a výborů, ledy nejen výborů po-
slanecké sněmovny, nýbrž také delegace a krále-
vinské deputace, kteréžto se zúčastní také členové
sněmovny magnátů. Dotyčná opatření činí presl-
dent poslanecké sněmovny. Se zřetelem na vlastní
jednací řád delegace vykonal president poslanecké
sněmovny tuto povinnost tím způsobem, že dal
parlameniní stráž k disposíci presidentovi dele-
gace a tím ve smyslu zminěného zákona přenesl
svoji působnost na presidenta delegace. Minister-
ský předseda na konec prohlašuje, že jeden z nej-
přednějších právníků uherských, druhý president
kurie, Bela Vavrik. nepochybně dokázal, že par-
lamentní stráže uherské může se po-
užívati takě v delegacích
Del. hr. Julius Andrássy vyvrací vývody
ministerského předsedy a prohlašuje, že zlák oa
o parlamentní stráži neplatí pro die-
legaci. Co se týče prohlášení presidentova, ne-
sdilí jeho názor, ale podrobuje se mu a budle
žádati, aby svolána byla mimořádná
plenární sehůze, ve které by se pro-
ednalatatodůležitá a naléhaváoláz-
ka. Řečník zmiňuje se o připadu Rakovszkého a
táže se, na jakém základě přísluší de-
legaci právo, aby prováděla usnesení
poslanecké sněmovny ovyloučení po-
uto š9pre otý re
s lan cne?
Del. hr. Apponyl projevuje seuhlas s názea
rem del. hr. Hadika a hr. Andrásse a vyhražuje si,
že projeví svůj názor v plenární schůzi, jež má
býti svolána.
Na to přechází se k jednacímu pořadu.
k debatě o exposé ministra zahr. zále-
žitostíhr. Berchtolda.
Zpravodaj František Nagy zahajuje pokování.
Bela Vavrik
Julius Andrássy
Del
Hadik
Berchtold
Nagy
Tisza
necký sněmovna
poslanecký sněmovna
28
title
Politická blídka,
29
article
Řešení kríse české.
Řešení kríse české.
ppe
srruopan
Proč ministerský předsedá hr. Stůrgkh odklá-
dal svoji odpověď na český dotaz o porušení zem-
ské ústavnosti v král. Českém, vysvětluje dnes vel-
mi dobromyslně „Právo Lidu“i jsa duševně a fy-
sicky úplně zaměstnán řešením krise haličské, hr.
Stürskh hodlal řečený dotáz český zodpovědeti až
po rozřešení krise haličské. Když však byl donu-
cen odpověděti naň dříve, než v době, klerou sam
považoval za vhodnou, odpověděl neurčitě. le
Ale nyní, dodává denník sociálně- demokrati-
eký, nebude vláda již moci vyhýbati se řešeni krise
české; českoslovanšti sociální demokratě tudiž sou-
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Berlín a Praha. e
dst
votinl
Berlín
Praha
31
article
z se
V Berlině, 19. listopadu.
„V Praze platí za zradu na němectví radovali
se z pokroků české kultury: ale neradovali sez
nich, není Němců hodno.“ Tato slova byla napsána
nedávno ve Vossische Zeitung“, jehož známý
feuilletonista napsal pod pseudonymem R. Merlin
feuilleton z Prahy, nadepsaný „Das wacklige Dach
Je dost míst v tomto feullletonu, začínajícím stáv-
kou českých techniků pro spadlý strop, která nejsou
k nám spravedlivá z nedostatku delšího poznání
českého života pražského, Ale přece je fetillelon
plný zájmu o Prahu a český život. Čteme tu po-
chvalná slova o Národním divadle, o Vojanovi
Kvapilovi, A. Červené, čteme tu o krásách Prahy,
čteme tu také, že my „Němcožrouti“ všechno dě-
láme po Němcích. Zejména prý v malířství. Tu
ovšem nejjasněji vidět, jak je písatel neinformován
o přímých stycích stejně starších jako nejnovějších
směrů v našem malířství s Paříži. Ale přes všechny
ty nedostatky cítíte, že tenhle berlínský novinái
ví o nás více, než „Bohemia“ a „Prager Tagblatt
o „Montagshlattu“ ani nemluvě.
A sledujete-li dále v žurnálech i soukromě po-
měr Berlína k Čechům, uvidíte, že tu v Berlíně
vědí a poví o nás více správného za jeden měsíc.
nežli pražský německý tisk za deset roků.
Němec
R Merlin
Vojan Kvapil
A Červená
Prager
Čecho
Berlín
Praha
Paříž
Vossische Zeitung
Bohemia
32
article
Naši výtvarní umělci mají tu velmi dobrý zvul
a také styky s berlínskými umělci mladšími i star-
šími. Jeden z nich, profesor a slavný malíř, je přímo
rozhořčen na pražské Němce, že se s Čechy ne-
stýkají a že o nich špatně informují německé čte-
náře. Je přesvědčen, že s Čechy je soužití a do-
hoda snadná.
Jména našich umělců hudebních mají tu ovšem
nejlepší zvuk. České kvartetto. Kubelik. Destinnová.
naše pěvecká sdružení učitelská, dle nichž v Ber-
líně si založili také „Lehrergesangverein“ atd. atd.
— není možno všechny vyjmenovat — jsou tu dobře
známy a slaveny. Berlin nyní plní každý den roz-
sáhlé divadlo des Westens a je nadšen lehko-
nohou musou Nedbalovou, kterého zná dobře jako
bývalého člena kvartetta. A — sit venia — každý
večer plní se také dvorana restaurace Otty Deh-
mela na Frledrichstrasse. Návštěvníci sotva vědli.
že majitel hostince je bratrem slavného básník
Němec
Kubelik
Nedbalův
Ott
Frledrichstrass
Čechy
Berlín
desátník Westen
33
article
Richarda Dehmela, ale láká je česká hudba, kterou
tu řidí žena restauratéra rodem Češka, tuším z Jl-
čína, a pravé muzikantské krve. Malá kapela, dvoje
housle, basa, celo, klavír a podivuhodný nástroj.
kombinace klavíru a harfy — to je říše nadšené
muzikantky paní hostinské, která se svojí kapelou
hraje rozsáhlý repertoir, v němž české písněa
české skladby a první housle paní hostinské sklizejí
bouřlivou pochvalu.
O českém divadle se v berlínských dennících
také dočtete. Jaroslava Kvapila tu znají velmi
dobře, berlinšti novináří znají také Vojana a jistě
by se na přiklad přičinili o to, aby Vojan vystoupil
pohostinsku na některé scéně zdejší. O dokonalém
úspěchu je tu přesvědčen každý, kdo Vojana jen
jednou viděl. A snad to ani není hudbou nemož-
ností. Neboť — snad dokonce berlinští novináři
vědí více o českém divadle, než čeští novináři
v Praze — mistr Vojan prý neobnovi už smlpuvu
Národním divadlem a zaváže se pouze k pohostin-
ským hrám. Bude mít tedy více času, do Berlína
bude častěji dojíždět za svou dceruškou, jejíž dra-
majický talent budí u jejích očitelá přímo rozruch
a možnost, že bude hrát na př. Othella v Berlíně,
není tedy tak vyloučena.
Dehmel
Češka
Kvapil
Vojan
Othello
Jl
Praha
Berlín
národní divadlo
34
article
Ovšem v Praze německé listy nesmějí přinést
o české věci ani řádek My bohužel jsme v situnei
o málo lepší. Čeští novináří by dovedli psát o ně-
meckém životě pražském, poněvadž mají možnost.
aby ho poznali a správně posoudíli. Němečti žur-
nalisté by toho nedovedli, poněvadž neznají česky.
Lokální redaktoři čtou a mluví česky, ale ostatní
redaktoři pražských německých listů nedovedou
— až snad na jednu, dvě výjimky — ani číst české
články neřku-li mluvit česky. Všechno, co tito lidé
ve svých orgánech píší a po případě rozesílají do
světa, je zkresleno nedostatečným pochopením če-
ských článků novinářských, řečí atd. Není u nich
možnosti objektivního poznání a ocenění českého
života. Jak je možno se dorozumět? Jak je možno.
aby Němci pražští, objeklivně vzato, se dověděli.
co my vlastně chceme a jak opravdu žijeme? To je
snad největší překážkou dorozumění. Zní to ne-
urvěřitelně a přece je to pravda. I v Berlině jsem
našel pro to doklad. Mladý adept žurnalismu, pří-
jemný člověk, mí byl představen. Němec, studoval
v Praze celé gymnasium, nyní studuje na vysoké
kkole žurnalistické a chodí na universitu. Neroz-
umí ani jednomu psaněmu, neřku-li mluvenému
sloyu českému a po skončených studiích stane s
Němec
Praha
Berlín
35
article
snad redaktorem některého německého listu
Praze neb jinde v Čechách. Jak mohou pak při nej-
lepší vůli vypadati zprávy takového listul o českých
věcech? A jak možno se dorozumět a dohodnout?
A jakému klamu podléhá německý lid, čtoucí pouze
takto informované listy o českém životě politickém
kulturnim?l nosonavou
ěnižtig. žno
U berlínských mužů péra má Praha a česká
kultura dobrý zviík. Mnoho je jich z Rakouska,z
Čech á v Praze ztrávili léta. A když se dostali ze
začarovaného kruhu prážského němectví a když
pomocí řady lidí z českých i německých mladších
kruhů literárních jsou informování podrobnějio
českých věcech, uznávají ochotně, co by uznati ne-
mohli, kdyby právě nebyli v Berlíně a daleko od
Prahy. Jaroslav Kvapil vykonal tu mnoho práce
v tomlo směru, Frant. Zavřel, ředitel mnichovského
Künstlertheatru a režisér berlínského divadla na
Nollendorfském náměstí přičinil se o to neméně za
dlouhou dobu svého pobytu v Berlíně, vesi
Pronikání znalosti české kultury v říši velmi
mnoho děkuje činnosti mladých německých literátů
pražských, kteří převádějí české autory do něm-
činy, informují osoby i žurnály a stýkají se bližes
českou mladší literaturou a jejími předsťaviteli.
V Praze bohužel dosud platí za zradu na němectví
stýkati se s českou kulturou a proto nejmenuji jmen.
Ale z toho styku může vyrůsti širší porozumění a
sblížení obou národů, jemuž politikové těžce by
edolávali, a které by způsobilo konečně, že česká
Praha a česká kultura by musila býti respektována
v celém německém tisku. A to stojí za přácí.
Dr. Frant. Šelepa.
Čo
Kvapil
František
Künstlertheatr
doktor
Šelepa
Praha
Čechy
Rakousko
Berlín
Nollendorfský náměstí
36
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V pČeském Časopise Historiekém
(XIX, č. 4.) sestavil Aug. Sedláček velmí
pečlivěDoklady k otůzce o Žižkově
stář“. Předkládá tu veřejnosti všechny doklady
o Žižkovi nebo vlastně o všem tom, co s jeho mlá-
dím (nebo po soudu jiných s jeho oteem, vlastně
předchůdcem téhož jména) souvisí, jak je v běhu
dlouholeté své práce nashromáždil. Sám uvystři-
huje se vší předpojatostí, vykládaje věc tak, jak
i nalezl a ponechávaje jiným, aby z toho vyváděli.
co by se jim příhodným býti zdálo.“ Ovšem ne-
tají, že při tom trvá při přesvědčení, že JJan Žižka.
který se připomíná v pamělech 1378—1424, byla
Aug
Sedláček
Žižkův
Žižek
JJan Žižek
Historieký
37
article
jedna osoba, že tedy dožil stáří jistě nad 60 lel
Doklady své třídí Šedláček v devět kapitol.
nichž shrnuje zprávy o Trocnově, Žižkovu rodišti
a jeho dějinách, zprávy o jménu Žižka, jeho od-
vozování a doklady jména toho z listin XIV. až
KVI. století, dále sestavuje posavadní známé do-
klady o Žižkovi před r. 1420, zprávy o erbovních
strýcích Žižkových, o vladyckých rodinách, které
se se žižkou v pamětech vyskytují, o Žižkově zeli.
Sbírku materiálu toho zakončují příklady průměr-
ného stáří z vývodův jihočeských rodin a sdělení
o těch, kteří se po r. 1424 Žižkami psali. — V dal-
ším obsahu „časopisu Historického“ je z péra
prof. J. Šusty vervní a drtivé vyvrácení Brethol-
zovy these, kterou vybudoval ve své „Geschichte
Böhmens und Mšhrens bis zum Aussterben der
Přemysliden proti Palackého koncepci českých
dějin. Polemická sludie Šustova, jež vyšla pod
litulem „Nový Antipalacký je významna
nějen váhou a působivostí věcných svých důvodů,
nýbrž i tím, že ji lze asi právém považovati za
oficielní jaksiodpověď české historické školy Gol-
lovy na nespravedlivý útok německé vědy. Práce
Šustova podrobně vyvrací a z kořene stavbu Bret-
holzovu, dokazující aulochtonost německého oby-
vatelstva Čech, působivě obhajuje vědecky mravní
neporušenost Palackého, ač ukazuje, že i jeho
práci dovedou sami čeští historikové přijímati kri-
ticky. Spolu mimochodem, usvědčuje německé
vědce z krajní národní strannickosti, jež vedé je
ſi Bretholze) také k tomu nedopustiti, aby ve
čtenáři, věci cizim, vznikl dojem poměrné boha-
tosti odborné práce, vydávané v jazyku českém..
Žižkův
Žižek
profesor
J Šust
Palacký
Šustův
Bretholz
Trocnov
Žižkov
Čechy
Geschichte Böhmen und Mšhren
Bretholzův
38
article
Čeští historikové dávno již odvykli illusi, že by
němečtí krajané, vládnoucí českým jazykem, byli
přirozeným mostem mezi odbornou produkcí če-
skou a německým světem. Odvykli jí, vidouce,s
jakou ochotou z odborníků německých jeden po
druhém přijímá téměř již po desítiletí úkol, refe-
rovati o české literatuře do „Jahresberichte der
Geschichtswissenschaft“, patrně jen s úmyslem,
aby kapitoly ty zůstaly nenapsány.“ Tedy zase
doklad, že bohemica non leguntur. — V ostatním
vyplňují číslo: Jan B. Novák. Polní maršál Karel
kniže ze Schwarzenberka. — J. V. šimák. Byl-li
Žižka v Litoměřicku r. 1422? — Newehaus. Czob-
ník. — Literatura. — Zprávy. — Bibliografie české
historie za rok 1912.
„Česká Škola IXIHI., č. 5.) v článku k
významnému roku ukazuje, jak bude moci
naše obecné školství účastniti se oslav Husovýcha
Kvapem se přibližující převýznamný rok Husův
měl by povzbuditi všecky české vychovatele, pře-
dem ovšem učitele všech kategorií škol, aby pře-
mýšleli a zkoumali, co by mělo býti vytěženo ze
života slavných našich lidí pro výchovu nových
českých generací. Není-li národni výchova jen
mělce chápané heslo, nesmí býti řečeného zdroje
podnětů opravdu výchovných momentů i programo
zapomínáno. Škola obecná jako ve všem bude
i zde moci těžiti a z výtěžků budovati jen způso-
bem elementárním. Tak na př. žívota a významu
Novák
Karel kniže
šimák
Žižek
Husův
Schwarzenberk
Litoměřicko
Jahresberichte der Geschichtswissenschaft
Český škola IXIHI
39
article
Husova nemůže mládež školy obecné pochopii
ve veškeré jeho šíři a hloubce, ale jest se nám
snažiti, aby odchovanci naši byli toho schopn
pozdějí. Místo filosofování a synthetlckého oce-
nění může škola ohecná dáti žactvu svému dost
rozsáhlé elementární disposíce věcně. Bude-li se
hojně, za každé vhodné příležitosti a vážně (ne-
chávajíc stranou způsob strannických tahanico
Husa, jež jsou profanací jeho světlé památky!) za-
bývati Husem, již tím vnukne dětem myšlenku, že
jde o muže velikého významu. Na to „Čes. Škola
nastiňuje podobnou, věenou, elementární dispo-
sici ku pracím školním roku 1914 a 1915. Ukazuje,
jak lze při většině předmětů obraceti pozornost
žactva k Husovi, jeho době a jeho působení. Za-
tim podrobněji rozvádí, jak lze to činiti při hodi-
nách mluvnických a při čelbě. Při učení mluvnici
je nejen mistno upozorniti na Husovu snahu o ry-
zost mateřštiny a na jeho pravopisnou opravuí
lze tu i voliti ku pravopisným a mluvnickým cvi-
čením citáty ze spisů Husových nebo ze spísův
o Husovi. [A článek hned naznačuje příklady, jak.)
Při četbě čítankové mohou býti výňatky ze spisů
Husových a přiklady z jeho života vhodnými úvo-
dy. Autor podnětu uvádí také některá vhodná
místa z různých autorů, jichž ovšem by se dal
poříditi výběr značný, a proto fouží, aby učitelé
mající přistup k rozsáhlým knihovnám, pořídilia
uveřejnili bohatší program četby. — „Čes. Škola“
dále obsahuje: Frant. Pitrák. O významu a úko-
lech besed učitelů s rodiči. — L. J. Živný. Decj-
mální klasifikace. — Ant. Sellner. O mravní vý-
chově a učbě ve Francil. — Mládež a alkoholism.
— Literatura. — Rozhledy.
Husův
Hus
František
Pitrák
L J Živná
Sellner
Če