ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f0249080-8f1b-11dd-9ce5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 100, person 109, org 21, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 2l. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
lavotvranei
4 masthead
odleuoe len
5 masthead
Číslo 320.
6 masthead
vnlo
7 article
Na ranní avečerní listy předplácí set V Praze v administracii na měslc,a . . . . 2 K —t na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsía na čtvrt ista ! . 7 Ki ve Glislkách na měslo . . . 2 K 30 h Poštou na měsio. . . . . . B K 20h na čtvrt leta . . . . V K 60h s dvoji rástlkon ua měsle, R S0 na divrt leta . . . . 1I K sDk V Praze, 21. listopadu. Účtování po válce v Bulharsku posu není skončeno! Stále ještě se hledá pravý vin- nik bulharského neštěstí. Někdy se skoro zdá že je to zbytečná námaha, protože těžke určovat, čí vliv v dané chvíli byl rozhoduji- Je zřejmo nu příklad, že veřejné míněn v Bulharsku systematicky je štváno proti Ru- sku, že nynějšímu zahraničnímu ministrovi Genadievu všecký cesty vedou do Vídně, ale také pronikají do veřejnosti pověsti o hout proti caru Ferdinandovi, který vytrvale jezd po Evropě, na svá panství v Uhrách i v Ně- mecku, nanávštěvy do Vídně i do Berlína, ale svému Bulharsku se vyhýbá. Bulharské no- viny v satirické uštěpačnosti uveřejňují kari- katury pomníku „cara osvoboditele“, na němž je zaměněna socha Alexandra II. obrovským nosem, pod nínž lze čísti nápis „caru za- hubiteli“. V bulharských časopisech ozývá se občas dokonce volání po republice. Jeden z takových hlasů v „Balkánské Tribuně“ jsme nedávno zaznamenali.
Ferdinand Praha Bulharsko Vídeň Evropa Uhry Berlín
8 article
Bulharský časopis „Epocha“ ve svých odhaleních o příčinách, které vedly k bulhor- ské pohromě, tvrdí, že car Ferdínand zavolal si 28. června hlavního velitele Savova a při- kázal mu, aby zahájil útok. Savov nechtěl prý tomu příkazu vyhověti, protože vláda nechce války a podrobí se ruskému rozhodnutí. Dru- hý den poslal car Ferdinand svého pobočník Dobroviče k Savovu se vzkazem: buď vykoná daný rozkaz, nebo bude zbaven své hodnost a potrestán smrtí za neposlušnost.ae Dobře, řekl Savov. oznamte Jeho Veli- čenstvu, že si přeji s ním mluvit. Dobrovičse vřátil k carovi, který dal zavolati Savova Přivítal ho slovy: „Nuže, pane Savove!“ Savov řekl: „Vaše Veličenstvo si přeje, abych vykonal příkaz k útoku?“ — Ano! — „Dejte mi příkaz písemně!““ — Ferdinand v roze- chvění, obvyklém u něho v té bouřlivé osudné době, napsal se sotva zadrženým hně- vem: „Zapovjedajte na armijata, da nastupi na celija front!“ Savov na to dal rozkaz ar- mádním velitelům, aby 30. června zahájil útok. Z toho uzavírá „Epocha“, že — car Fer- dinand je vinen.
Savov Ferdinand Dobrovič Savův Fery Ferdínand
9 article
Ale v nedávno vydané brožuře dra: Bo- řisa Vazova „Državni prevrat“ o posledních událostech v Bulharsku jsou uvedeny některé okolností, které nezbavují ani Daneva zodpo- vědnosti. Vazov vypráví o ministerské poradě 22. června, na které prý řekl Danev: „Roz- hodujeme o tom, zda půjdeme na arbitráž do Petrohradu. Ale já jsem celou noc myslilo tom, zda by nebylo lépe, abychom nařídili útok na Srby, nebudou-li Srbové chtití ustou- pit v otázce hranic. Rozpustíme-li nyni voj sko, sotva je seženeme na jeseňl Danevův projev překvapil všechny mini- stry, ale skoro všichni byli proti válce. Ale Danev nedovolil rozvinout debatu, protože prý spěchal za carem Ferdinandem. Dane prý věděl, že se chystá útok, třeba že také věděl o únavě bulharských vojsk a o tom, že na Čataldži gen. Kutindžev pustil se bez nále- žitých síl do útoku proti tureckým posicím a ztratil při tom 15—16.000 mrtvých a raně- ných. V „Dnevniku“ právě se bráni Savov, ž příčinou bulharské pohromy nebyl jen útok na Bregalnici, ale celá řada diplomatických omylů předchozích, nepovažuje však dnešní chvíli za vhodnou, aby se před veřejnosti otvi- raly tajné státní archivy. nole V „Golosu Moskvy klade Mamontov po- čátek hříchu až na Čataldži, kde prý poprvé bylo oslabeno marnými útoky bulharské voj- sko o 30.000 bojovníků a nuceno po měsice cím.
Vazov Državni Danev Srba Danevův Ferdinand Dnevnika Savov Moskva Bulharsko Petrohrad doktor : Bo Čataldži
11 article
stát na jednom místě ve zbrani, mezitím e spojenci již odpočívali na vavřínech. Bulhar sko nebylo potom s to k rozhodnému boji na Ovčim poli soustředit patřičný počet vojska. Proto dle Mamontova všechny pohromy Bul- harska tčsně souvisí s osudným datem 18.li stopadu 1912, datem dtoku na Čataldži, který byl přikázán Savovem proti vůli čataldžin ského velitele Dimitrijeva.v oa Jak vídět, kořeny pohromy sáhají asi hluboko. Ale mezitím v Bulharsku radosla- vovci, majíce politickou správu ve svých ru- kou, vítězí při obecních volbách a zvítězí pa- trně i při volbách do sobrání, jak již je to pra- videlným zjevem nevyvinutého ústavního ži- vota bulharského.
Bulhar Savov Dimitrijev Bulharsko
12 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Hrabě Felix Vetter z Lílie zemřel. Z Vídně, 21. listopadu. Do parlamentu došl zpráva, že bývalý zemský hejtman moravský, ote bývalého předsedy poslanecké sněmovny a dě- díčný člen panské sněmovny, hrabě Felix Vetter z Lilie zemřel. Hr. Felix Vetter z Lilie narodil se 18. března 1830. Věnoval se kariéře vojenské a vystoupil z vojska jako rytmistr. Byl jmenován majorem m. sl. Potom věnoval se správě svých statků Nelhuble u Příboru na Moravě. V moravském sněmě zastupoval nesvěřenský velkostatek a byl od r. 1884 do r. 1906 zemským hejlmanem, kdy po nových volbách na základě moravského paktu přešla většina sněmu do rukou českých. Byl vůd- cem střední strany moravského velkostatku. O r. 1879 zasedal v poslanecké sněmovně, kde ne- náležel žádnému klubu, a r. 1890 povolán byl jako doživotní člen do panské sněmovny, kde hla- soval se stranou střední. Byl komořím, tajným ra- dou a předsedou vlasteneckého zemského pomo- ného spolku na Moravě. R. 1898 vyznámenán byl řádem železné koruny I. třídy Z Nového Jičína, 21. listopadu. (K. k.) Dne- ráno zesnulý hrabě Felix hr. Velter z Lilie byl 84 let stár. Zemřelý pochován bude v ponděl v poledne na zámku v Nových Horkách. Rakouský následník trůnu v Anglií. Z Windsoru, 20. listopadu. (K. k.) V prvníeh hodinách odpoledních vrátily se ze snídaně ve Fishingtemple královna, paní vévodkyně z Hohen- bergu a ostatní dámy. Brzy po 4 hod. 30 min. do- stavila se vznešená panstva před lovem do zámku. O 6 hod. 30 min. přibyli earl of Rosebery, lord lady Lansdowne, sir Artur Nicholson s chotí, jako i Morris de Bunsen do Windsoru a odjeli ve dvor- nich povozechi do zámku.
Vetter Felix Rosebery lada Lansdowne Nicholson Morris jít Bunsen Vídeň Hradec Příbor Morava Nový Jičín Anglie Windsor Fishingtemple královna Hohen poslanecký sněmovna panská sněmovna spolek na Morava
13 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) „Wiener Zlg. oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil generál- majoroví Eduardu Baarovi, veliteli 42. zeměbra- necké pěší brigády, šlechtický stav s předikátem Baarenfeld. — Ministr kultu a vyučování jmenoval profesora na první české státní reálné škole n Král. Vinohradech Františka Mazala ředitelem státní reálné školy v Kutné Hoře. Věcí chorvatské. Z Peští, 21. listopadu. Ministr pro Chorvatsko hr. Pejačevíč a král. komisař bar. Skerlece odjeli včera do Záhřeba. Arcibískup Stadler. Ze Sarajeva, 20. lístopadu. (K. k.) Arcibiskup dr. Stadler vrátil se včera večer z Říma, při čerž mu zdejšími katolíky bylo na nádraží uchystáne vřelé uvítání Vojenská vzduchoplavba ve Francil. Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Poslanecká sně- movna povolila 475 hlasy proti 72 úvěr 30.000 fran- ků na zřízení aeronautického ředitelství v mini- sterstvu vojenství. Z mezinárodní konference pro ochranu přírody Z Bernu, 20. listopadu. (K. k.) Mezinárodní kon- ference pro ochranu přírody byla dnes skončena. V poslední sehůzi byl podepsán zakládací spis kon- sultalivní komise, v níž bude niti každý stát dva hilasy a jejíž sídlo bude za prozatímního předsed- nictví dra. Sarasina v Basileji. Kotáse má se sejíi
Wiener Zlg Baar Král Mazal Pejačevíč Arcibískup Stadler doktor Stadler Vídeň Kutná hoře Pešť Chorvatsko Záhřeb Sarajevo Řím Paříž Bern Basilej
15 article
vždy nejméně za tři léla. Úkolem jejím je sbírat a uveřejňovati veškeren propagační materiál pr cchranu přírody ela-átí orgnnisátoři v Albansku Z Valony, 20. listopadu. (K. k.) Holandští org- nlsátoři de Weer a Thomson odjeli dnes s družinou za studijními účely do vnitrozemí do Beratu a ode- berou se do Elbassdnu, Tirany a Drače načež zaháji svoji činnost jako organisátoři četnictva. Nový projev ruského ministerského předsedy Z Berlina, 21. listopadu. Ruský ministerský před- seda Kokoveo v přijal před svým odjezdem do- pisovatele ruských časopísů, k nimž pravil: „Jsme obviňování, že jsme zradili slovanskou myšlenku, ayšak události nás politický kurs ospravedlníly. V posledním společném postupu Rakousko-Uherská a Italle stáli js me na straně Srbska, protože Srbsko po celou dobu balkánské války takové zakročení obou států ničímí nezavinílo. Pro Rusko je důležitou především ofázka reforem v Anglií. Ministerský předseda s povděkem konstatoval dohodu evrop- ských velmocí v těchto otázkách, zejména R us ke a Německa, dodal však, že konečné jejich ře šení způspbí nemálo obtíží a že vy ža dovati bude tuhou práci evropských kabine tn. Ministerský předseda Kokovcov sdělil také, z jeho služební cesta měla výhradně ii- nanční ráz. Nejde při ní o státní půjěku, kleré Rusko, jehož říšská pokladna vykazuje volnou po- hotovost přes půl miliardy rublů, nikterak nepolře- buje, nýbrž výlučně o opatření prostředki pro provedení přogramu soukromých železničních staveb v Rusku.
Weer Thomson Kokovcov Valon Berat Elbassdno Tirana Drač Berlín Rakousko Srbsko Rusko Anglie Německo
16 article
Kokovcov doma. Z Petrohradu, 21. listopadu. (K. k.) Min. před- seda Kokovcov se sem vrátil. oloscene Sjezd ruských okťabristů. Z Petrohradu, 20. listopadu. [Spb. Ag] Dnek byl zahájen sjezd okťabristů, jehož se účastní 200 lidí. Za Gučkova, který onemocněl, předsedá vůdee strany okťabristů v hosudarstvenné dumě Anto- nov. Předsedy jednotlivých odborů byli zvolení Chomjakov. Alexějenko, baron Meyendorfí. Varun- sekret a prof. Kapuškin. Varunsekret měl přednáške o reformě správy zemstev. Stíhání nacionalístů v Mukdenu, Kirinu a Zizikaru. Z Mukdenu, 20. listopadu. (Spb. Ag.) Za sezení nacionalistického komitětu dala vláda zatknouti do vězení vsaditi 56 členů komitétu. Úřady pro- vincií kirinské a zizikarské dostaly rovněž rozkar zatknouti členy nacionalistického komitětu.
Gučkův Meyendorfí Varuna profesor Kapuškin Varunsekret Petrohrad Anta Mukden Kirin Kokovcov Aga
17 article Studentská vzpoura v Barceloně.
Studentská vzpoura v Barceloně. Z Barcelony, 20. listopadu. [K. k.) Mezi policií a studenty strhly se dnes srážky. Studenti házeli na policii a četnictvo kamením. Dva studenti byli zraněni. Policejní prelekt, jenž se odebral do uni- versity, aby napomenul ke klidu, byl potupen. Z Barcelony. 20. listopadu. (K. k.) Srážky mezi studentstvem a poličií povstaly tím, že studenti házeli kamením na tramwayové vozy, poněvad jeden vůz včera přejel a těžce zranil dítě. Studenti byli policií zatlačení a utekli se do university. Odtud stříleli z revolverů na četnictvo, které vy- střelilo nejprve do vzduchu a pak do vrat budovy Policejní prefekt byl raněn kamenem na obličeji, jeden četnický poručík cihlou na krku. Četnictvo vniklo pak do university, bylo však okamžitě na zakročení rektora odvoláno Z Barcelony, 21. listopadu. (K. k.) Doprava n trati Sarria-Barcelona byla pod ochranou vojsk opět obnovena. Požár staniční budovy byl uhašen četnictvem. Četní manifestanti byli poraněni šavlemi. Vzpoura měla vážný ráz. Z Barcelony, 21. listopadu. [K. k.) Za student- ských výtržností byli tři posluchači Jehce zraněni B policejních strážníků a 3 četníci byli raněni. Tri jiní četníci poranili se pádem s koně Z Madridu, 20. listopadu. (K. k.) „Correspon- denzia d'Espagna“ oznamuje z Barcelony: Při dnešních srážkách mezi studenty a policii byle maoho osob zatčeno. Policie vypá- lila na studenty množství výstřelů. Posluchači hájili se házenímekamen na čelaictvo, které na koních a síta- senými šavlemi vniklo do university. amí.
Barcelona Sarria Madrid Correspondenzia d ' Espagno
18 article
Most přes Dunaj z Rumunska do Srbska. Z Bukurešti, 21. listopadu. [K. k.) Ministerska rada jmenovala členy komise, která společně se srb- skou komisí má vybrati příznivé místo pro slavbu mostu přes Dunaj do Srbska a projednali nezbylně předběžné práce. Ministerská rada smýšli přízniv o zahájení vyjednávání s Bulharskem pro obnovu spojení přes Dunaj.
Most Dunaj Rumunsko Srbsko Bukurešť Bulharsko
19 article
vlob a oddl
20 article
d Velký vezír do Drinopole!oboa Z Caříhradu, 21. listopadu. (K. k.) Velký vezit n ministr vnitra odjedou pozitři do Drinopole. tvoArménský patriarchát a Porta. Z Cařihradu, 21. listupadu. (K. k.) Arménský Patriarchát zaslal Portě nptu, v niž žádá pr volby do poslanecké sněmovny po měrně zastoupení arměnského náro- da. Ministerstvo kultu netu zamítlo a prohlá- silo, že sněmovna representuje všechny Oltomany a nikoliv zvláštní národnosti, poněvadž každý po- slunec je zástupcem celého ottomanského národa. Ministerstvo dodává k tomu, že takové otázky pře- vyšují kompetenci patriarchátu, a že tudiž k svěmu politování nebude na další takové akce odpoví- dati. Turecký poslanec zatčen. Z Cařihradu, 21. listopadu. (K. k.) Bývalý po slanec Basri byl po svém přijezdu zatčeni Oslava srbského vítězství nad Turky. Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) Výročí ko- nečného vítězství Srbů nad Turky bylo včera v Bi- tolji okázale oslaveno v přítomnosti korunního prince Alexandra, předsedy ministerstva Pašlče. několika minisírů a genorálů, bělehradského sta- rosty a četných politiků a novinářů. Korunní prin těšil se vřelým a srdečným ovacím veškerého oby- vatelstva. Výhrůžné listy v Sofiji. Ze Sotije, 21. listopadu. Zpráva, že následník trůnu Boris opustil Sofiji, vysvětluje se ve veřejno- sti tím, že dostával denně výhrůžné dopisy. Tak generál Savov po svém návratu z Cařihradu ob- držel výhrůžné dopisy, ve kterých je vyzýván, aby se zodpovídal před soudem jako zrádce Bulharska Savov odevzdal dopisy ty policií.
Basri Turek Srba Alexandr Boris Savov Drinopol Caříhrad Bělehrad Bi Sotijá Bulharsko poslanecký sněmovna ministerstvo Pašlč
21 article
Řecká demobilisace. Ze Soluna, 20. listopadu. (K. k.) Dle vydaného demobilisačního rozkazu budou všichni záložníei tříd 1901—1909, kteří dostanou dovolenou, sjedno- ceni ve čtyřech divisích 1.—4. Tyto čtyři divise odtáhnou neprodleně do starého Řecka, a to první která leží v Kavale a Dramě, po zemi přes Solun- Larisu, druhá přes Solun po moři do Pirea-A thěn. třetí do Misolunghi a čtvrtá do Nauplic. Štáb čtvrté divise zůstane v Solunu, poněvadž 4. a 5. divise které leží v Kilkiší a okolí, budou tvořiti 4. armád- ni sbor Potyčka Černohorců s Albanci. Z Cetyně, 21. listopadu. (. N. W. T.“9) Albanei přepadlí ve středu dne 19. t. m. ve větším množství v okolí Tuz černohorskou hlídku. Několik Černo- horců bylo zraněno. Albanci byli odraženi. Dle sdělení vojenského velitelství v Tuzách byli to Albanci z okolí Skadru, kteří byli výborně vy- zbrojeni. Z mezinárodní komise albanské. Z Janiny, 21. listopadu. (K. k.) Členové mezi- národní komise pro stanovení jihoalbanských hra- nic, kteří sem přijeli zúčastnit se Te deum na pamě zvěčnělého rakousko-uherského konsula Bilinské zvěčnělého rak.-uherského gen, konsula Bilinskě- epirského a prefekta janinského: dnes vrátilis do. Leskovik. Mexiko a Spojené státy. Z N. Yorku, 20. listopadu. (K. k.) Bývalý pre- sident Taft varoval v řeči dnes zde pronesené presidenta Wilsona před zakročováním v Mexiku. Soudil, že by to stálo více peněz a krve, než dobyti Filipin. Z Washingtonu, 20. listopadu. (K. ke.) Presídent Wilson líčí situaci v městě Mexiku tak, že vláda Huertova jest v rozkladu a že, ačkoli se věci zvolna kyvíjejí, jest konečné odstoupení Huertovo jisté
Černohorec Albanec Bilinský Taft Wilson Presídent Wilson Soluna Řecko Larisa Pireus Cetyně Tuz Skadr Janin Mexiko spojený stát N . York Filipíny Washington
22 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) Výbor uherské delegace pro zahraníční pt záležitosti. Výbor uherské delegace pro zahraniční záleži tosti konal dnes o 10. hod. depolední schůzí, k ne se dostavili také oposiční delegáti. Také delegá Štěpán šl. Rakovszky, který, jak známo,je
Štěpán Rakovszky Vídeň
23 article
V drobném prodejii elo o olě bedo za eenn Var stliaškáshi o nap ven kově. ranni pi večerni a lnacrály plati se botově najiře Předptrvenía insdrty přije dmnihlstrnce v Msrianské ul. Tam nachásniio se ten redakco, tiskárna a sxpen OiNárodnieb tjará“
Vara Msrianský ulice
24 article
lell laonl et vhl
25 article
khkopisy ve navratn
26 article
jej nsnrěn do 26. lisfopadu vyloučen z plenárních a výboro- vých sehůzí poslanecké sněmovny, přišel k uher- skému paláci. U vrat upozornil ho v šl ak vrchní sněmovní ko misařLuszko- vics, že doba jeho vyloučení dos a nevypršela. Nemá prý však jiného rozkazu, než mu to sděliti. Delegát Rakovszký se ptaí: „Nesmím tudíž vejíti do zasedací sině?“ Vrchní sněmovní komisař odpověděl: „Excelence, můžete činiti co vám libo. Můžete vejíti také do zasedací slně. Dostal isem pouze tuto instrukci od před- sedv Del. šl. Rakovszky potom odešel Předseda sl. Berzeviezy zahnjuje sehůzi v 10 hodin 15 minuit. Před přechodem k jednacimu pořadu žádá del. hr. Hadik o slovo a ohražuje se jako člen sněmovny masnátů proti používán cizi policie, totiž parlamentní strá- že. To jest nezákonnost,alem in i- sterský předseda hr.Tisza jes diktátorem Uher a dělá si co chee. Předseda napomíná řečníka, aby se mirnil. Del. hr. Hadik praví potom. že zde může na- řizovati polze předseda delegace. Použití parla- mentní stráže neposlouží vážnosti delegace. Předseda opětně napominá řečníka, aby mluvil stručně, poněvadž vlastně tato záležitost patří do plehaja les atědekozmásmos v oi Hr. Hadika prohlášuie dále, žé výboro není výborem ani poslanecké sněmovny, ani sněmovny magnátů. Ohlašuje porušení svého im- munitního práva a táže se předsedv. zdali sem přivolal stráž, na základ jakého zákona, proti komu chce stráže po- užíti, bude-li jí použito také za společných schůzí s rakouskou delagací a konečně, je-li ochoten od- straniti tuto nezákonnost, která porušuje důstojnost delesace a sněmovny madnátůjnsnil ž lav Předkeda odpovídá, že nemůže žodpověděli na meritum těchto olázek, poněvadž všechna opa- tření ve příčině veřejné bezpečnosti a pořádku pří- slušeji předsedovi dele gace
Hadik Del Uhry Hradec poslanecký sněmovna sněmovna
27 article
Min. předseda hr. Tisza prohlašuje! Ve smy- slu zákona o parlameniní stráži může se této po- užívati k zachování pořádku při poradách posla- necké sněmovny a výborů, ledy nejen výborů po- slanecké sněmovny, nýbrž také delegace a krále- vinské deputace, kteréžto se zúčastní také členové sněmovny magnátů. Dotyčná opatření činí presl- dent poslanecké sněmovny. Se zřetelem na vlastní jednací řád delegace vykonal president poslanecké sněmovny tuto povinnost tím způsobem, že dal parlameniní stráž k disposíci presidentovi dele- gace a tím ve smyslu zminěného zákona přenesl svoji působnost na presidenta delegace. Minister- ský předseda na konec prohlašuje, že jeden z nej- přednějších právníků uherských, druhý president kurie, Bela Vavrik. nepochybně dokázal, že par- lamentní stráže uherské může se po- užívati takě v delegacích Del. hr. Julius Andrássy vyvrací vývody ministerského předsedy a prohlašuje, že zlák oa o parlamentní stráži neplatí pro die- legaci. Co se týče prohlášení presidentova, ne- sdilí jeho názor, ale podrobuje se mu a budle žádati, aby svolána byla mimořádná plenární sehůze, ve které by se pro- ednalatatodůležitá a naléhaváoláz- ka. Řečník zmiňuje se o připadu Rakovszkého a táže se, na jakém základě přísluší de- legaci právo, aby prováděla usnesení poslanecké sněmovny ovyloučení po- uto š9pre otý re s lan cne? Del. hr. Apponyl projevuje seuhlas s názea rem del. hr. Hadika a hr. Andrásse a vyhražuje si, že projeví svůj názor v plenární schůzi, jež má býti svolána. Na to přechází se k jednacímu pořadu. k debatě o exposé ministra zahr. zále- žitostíhr. Berchtolda. Zpravodaj František Nagy zahajuje pokování.
Bela Vavrik Julius Andrássy Del Hadik Berchtold Nagy Tisza necký sněmovna poslanecký sněmovna
28 title
Politická blídka,
29 article Řešení kríse české.
Řešení kríse české. ppe srruopan Proč ministerský předsedá hr. Stůrgkh odklá- dal svoji odpověď na český dotaz o porušení zem- ské ústavnosti v král. Českém, vysvětluje dnes vel- mi dobromyslně „Právo Lidu“i jsa duševně a fy- sicky úplně zaměstnán řešením krise haličské, hr. Stürskh hodlal řečený dotáz český zodpovědeti až po rozřešení krise haličské. Když však byl donu- cen odpověděti naň dříve, než v době, klerou sam považoval za vhodnou, odpověděl neurčitě. le Ale nyní, dodává denník sociálně- demokrati- eký, nebude vláda již moci vyhýbati se řešeni krise české; českoslovanšti sociální demokratě tudiž sou-
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Berlín a Praha. e dst votinl
Berlín Praha
31 article
z se V Berlině, 19. listopadu. „V Praze platí za zradu na němectví radovali se z pokroků české kultury: ale neradovali sez nich, není Němců hodno.“ Tato slova byla napsána nedávno ve Vossische Zeitung“, jehož známý feuilletonista napsal pod pseudonymem R. Merlin feuilleton z Prahy, nadepsaný „Das wacklige Dach Je dost míst v tomto feullletonu, začínajícím stáv- kou českých techniků pro spadlý strop, která nejsou k nám spravedlivá z nedostatku delšího poznání českého života pražského, Ale přece je fetillelon plný zájmu o Prahu a český život. Čteme tu po- chvalná slova o Národním divadle, o Vojanovi Kvapilovi, A. Červené, čteme tu o krásách Prahy, čteme tu také, že my „Němcožrouti“ všechno dě- láme po Němcích. Zejména prý v malířství. Tu ovšem nejjasněji vidět, jak je písatel neinformován o přímých stycích stejně starších jako nejnovějších směrů v našem malířství s Paříži. Ale přes všechny ty nedostatky cítíte, že tenhle berlínský novinái ví o nás více, než „Bohemia“ a „Prager Tagblatt o „Montagshlattu“ ani nemluvě. A sledujete-li dále v žurnálech i soukromě po- měr Berlína k Čechům, uvidíte, že tu v Berlíně vědí a poví o nás více správného za jeden měsíc. nežli pražský německý tisk za deset roků.
Němec R Merlin Vojan Kvapil A Červená Prager Čecho Berlín Praha Paříž Vossische Zeitung Bohemia
32 article
Naši výtvarní umělci mají tu velmi dobrý zvul a také styky s berlínskými umělci mladšími i star- šími. Jeden z nich, profesor a slavný malíř, je přímo rozhořčen na pražské Němce, že se s Čechy ne- stýkají a že o nich špatně informují německé čte- náře. Je přesvědčen, že s Čechy je soužití a do- hoda snadná. Jména našich umělců hudebních mají tu ovšem nejlepší zvuk. České kvartetto. Kubelik. Destinnová. naše pěvecká sdružení učitelská, dle nichž v Ber- líně si založili také „Lehrergesangverein“ atd. atd. — není možno všechny vyjmenovat — jsou tu dobře známy a slaveny. Berlin nyní plní každý den roz- sáhlé divadlo des Westens a je nadšen lehko- nohou musou Nedbalovou, kterého zná dobře jako bývalého člena kvartetta. A — sit venia — každý večer plní se také dvorana restaurace Otty Deh- mela na Frledrichstrasse. Návštěvníci sotva vědli. že majitel hostince je bratrem slavného básník
Němec Kubelik Nedbalův Ott Frledrichstrass Čechy Berlín desátník Westen
33 article
Richarda Dehmela, ale láká je česká hudba, kterou tu řidí žena restauratéra rodem Češka, tuším z Jl- čína, a pravé muzikantské krve. Malá kapela, dvoje housle, basa, celo, klavír a podivuhodný nástroj. kombinace klavíru a harfy — to je říše nadšené muzikantky paní hostinské, která se svojí kapelou hraje rozsáhlý repertoir, v němž české písněa české skladby a první housle paní hostinské sklizejí bouřlivou pochvalu. O českém divadle se v berlínských dennících také dočtete. Jaroslava Kvapila tu znají velmi dobře, berlinšti novináří znají také Vojana a jistě by se na přiklad přičinili o to, aby Vojan vystoupil pohostinsku na některé scéně zdejší. O dokonalém úspěchu je tu přesvědčen každý, kdo Vojana jen jednou viděl. A snad to ani není hudbou nemož- ností. Neboť — snad dokonce berlinští novináři vědí více o českém divadle, než čeští novináři v Praze — mistr Vojan prý neobnovi už smlpuvu Národním divadlem a zaváže se pouze k pohostin- ským hrám. Bude mít tedy více času, do Berlína bude častěji dojíždět za svou dceruškou, jejíž dra- majický talent budí u jejích očitelá přímo rozruch a možnost, že bude hrát na př. Othella v Berlíně, není tedy tak vyloučena.
Dehmel Češka Kvapil Vojan Othello Jl Praha Berlín národní divadlo
34 article
Ovšem v Praze německé listy nesmějí přinést o české věci ani řádek My bohužel jsme v situnei o málo lepší. Čeští novináří by dovedli psát o ně- meckém životě pražském, poněvadž mají možnost. aby ho poznali a správně posoudíli. Němečti žur- nalisté by toho nedovedli, poněvadž neznají česky. Lokální redaktoři čtou a mluví česky, ale ostatní redaktoři pražských německých listů nedovedou — až snad na jednu, dvě výjimky — ani číst české články neřku-li mluvit česky. Všechno, co tito lidé ve svých orgánech píší a po případě rozesílají do světa, je zkresleno nedostatečným pochopením če- ských článků novinářských, řečí atd. Není u nich možnosti objektivního poznání a ocenění českého života. Jak je možno se dorozumět? Jak je možno. aby Němci pražští, objeklivně vzato, se dověděli. co my vlastně chceme a jak opravdu žijeme? To je snad největší překážkou dorozumění. Zní to ne- urvěřitelně a přece je to pravda. I v Berlině jsem našel pro to doklad. Mladý adept žurnalismu, pří- jemný člověk, mí byl představen. Němec, studoval v Praze celé gymnasium, nyní studuje na vysoké kkole žurnalistické a chodí na universitu. Neroz- umí ani jednomu psaněmu, neřku-li mluvenému sloyu českému a po skončených studiích stane s
Němec Praha Berlín
35 article
snad redaktorem některého německého listu Praze neb jinde v Čechách. Jak mohou pak při nej- lepší vůli vypadati zprávy takového listul o českých věcech? A jak možno se dorozumět a dohodnout? A jakému klamu podléhá německý lid, čtoucí pouze takto informované listy o českém životě politickém kulturnim?l nosonavou ěnižtig. žno U berlínských mužů péra má Praha a česká kultura dobrý zviík. Mnoho je jich z Rakouska,z Čech á v Praze ztrávili léta. A když se dostali ze začarovaného kruhu prážského němectví a když pomocí řady lidí z českých i německých mladších kruhů literárních jsou informování podrobnějio českých věcech, uznávají ochotně, co by uznati ne- mohli, kdyby právě nebyli v Berlíně a daleko od Prahy. Jaroslav Kvapil vykonal tu mnoho práce v tomlo směru, Frant. Zavřel, ředitel mnichovského Künstlertheatru a režisér berlínského divadla na Nollendorfském náměstí přičinil se o to neméně za dlouhou dobu svého pobytu v Berlíně, vesi Pronikání znalosti české kultury v říši velmi mnoho děkuje činnosti mladých německých literátů pražských, kteří převádějí české autory do něm- činy, informují osoby i žurnály a stýkají se bližes českou mladší literaturou a jejími předsťaviteli. V Praze bohužel dosud platí za zradu na němectví stýkati se s českou kulturou a proto nejmenuji jmen. Ale z toho styku může vyrůsti širší porozumění a sblížení obou národů, jemuž politikové těžce by edolávali, a které by způsobilo konečně, že česká Praha a česká kultura by musila býti respektována v celém německém tisku. A to stojí za přácí. Dr. Frant. Šelepa.
Čo Kvapil František Künstlertheatr doktor Šelepa Praha Čechy Rakousko Berlín Nollendorfský náměstí
36 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V pČeském Časopise Historiekém (XIX, č. 4.) sestavil Aug. Sedláček velmí pečlivěDoklady k otůzce o Žižkově stář“. Předkládá tu veřejnosti všechny doklady o Žižkovi nebo vlastně o všem tom, co s jeho mlá- dím (nebo po soudu jiných s jeho oteem, vlastně předchůdcem téhož jména) souvisí, jak je v běhu dlouholeté své práce nashromáždil. Sám uvystři- huje se vší předpojatostí, vykládaje věc tak, jak i nalezl a ponechávaje jiným, aby z toho vyváděli. co by se jim příhodným býti zdálo.“ Ovšem ne- tají, že při tom trvá při přesvědčení, že JJan Žižka. který se připomíná v pamělech 1378—1424, byla
Aug Sedláček Žižkův Žižek JJan Žižek Historieký
37 article
jedna osoba, že tedy dožil stáří jistě nad 60 lel Doklady své třídí Šedláček v devět kapitol. nichž shrnuje zprávy o Trocnově, Žižkovu rodišti a jeho dějinách, zprávy o jménu Žižka, jeho od- vozování a doklady jména toho z listin XIV. až KVI. století, dále sestavuje posavadní známé do- klady o Žižkovi před r. 1420, zprávy o erbovních strýcích Žižkových, o vladyckých rodinách, které se se žižkou v pamětech vyskytují, o Žižkově zeli. Sbírku materiálu toho zakončují příklady průměr- ného stáří z vývodův jihočeských rodin a sdělení o těch, kteří se po r. 1424 Žižkami psali. — V dal- ším obsahu „časopisu Historického“ je z péra prof. J. Šusty vervní a drtivé vyvrácení Brethol- zovy these, kterou vybudoval ve své „Geschichte Böhmens und Mšhrens bis zum Aussterben der Přemysliden proti Palackého koncepci českých dějin. Polemická sludie Šustova, jež vyšla pod litulem „Nový Antipalacký je významna nějen váhou a působivostí věcných svých důvodů, nýbrž i tím, že ji lze asi právém považovati za oficielní jaksiodpověď české historické školy Gol- lovy na nespravedlivý útok německé vědy. Práce Šustova podrobně vyvrací a z kořene stavbu Bret- holzovu, dokazující aulochtonost německého oby- vatelstva Čech, působivě obhajuje vědecky mravní neporušenost Palackého, ač ukazuje, že i jeho práci dovedou sami čeští historikové přijímati kri- ticky. Spolu mimochodem, usvědčuje německé vědce z krajní národní strannickosti, jež vedé je ſi Bretholze) také k tomu nedopustiti, aby ve čtenáři, věci cizim, vznikl dojem poměrné boha- tosti odborné práce, vydávané v jazyku českém..
Žižkův Žižek profesor J Šust Palacký Šustův Bretholz Trocnov Žižkov Čechy Geschichte Böhmen und Mšhren Bretholzův
38 article
Čeští historikové dávno již odvykli illusi, že by němečtí krajané, vládnoucí českým jazykem, byli přirozeným mostem mezi odbornou produkcí če- skou a německým světem. Odvykli jí, vidouce,s jakou ochotou z odborníků německých jeden po druhém přijímá téměř již po desítiletí úkol, refe- rovati o české literatuře do „Jahresberichte der Geschichtswissenschaft“, patrně jen s úmyslem, aby kapitoly ty zůstaly nenapsány.“ Tedy zase doklad, že bohemica non leguntur. — V ostatním vyplňují číslo: Jan B. Novák. Polní maršál Karel kniže ze Schwarzenberka. — J. V. šimák. Byl-li Žižka v Litoměřicku r. 1422? — Newehaus. Czob- ník. — Literatura. — Zprávy. — Bibliografie české historie za rok 1912. „Česká Škola IXIHI., č. 5.) v článku k významnému roku ukazuje, jak bude moci naše obecné školství účastniti se oslav Husovýcha Kvapem se přibližující převýznamný rok Husův měl by povzbuditi všecky české vychovatele, pře- dem ovšem učitele všech kategorií škol, aby pře- mýšleli a zkoumali, co by mělo býti vytěženo ze života slavných našich lidí pro výchovu nových českých generací. Není-li národni výchova jen mělce chápané heslo, nesmí býti řečeného zdroje podnětů opravdu výchovných momentů i programo zapomínáno. Škola obecná jako ve všem bude i zde moci těžiti a z výtěžků budovati jen způso- bem elementárním. Tak na př. žívota a významu
Novák Karel kniže šimák Žižek Husův Schwarzenberk Litoměřicko Jahresberichte der Geschichtswissenschaft Český škola IXIHI
39 article
Husova nemůže mládež školy obecné pochopii ve veškeré jeho šíři a hloubce, ale jest se nám snažiti, aby odchovanci naši byli toho schopn pozdějí. Místo filosofování a synthetlckého oce- nění může škola ohecná dáti žactvu svému dost rozsáhlé elementární disposíce věcně. Bude-li se hojně, za každé vhodné příležitosti a vážně (ne- chávajíc stranou způsob strannických tahanico Husa, jež jsou profanací jeho světlé památky!) za- bývati Husem, již tím vnukne dětem myšlenku, že jde o muže velikého významu. Na to „Čes. Škola nastiňuje podobnou, věenou, elementární dispo- sici ku pracím školním roku 1914 a 1915. Ukazuje, jak lze při většině předmětů obraceti pozornost žactva k Husovi, jeho době a jeho působení. Za- tim podrobněji rozvádí, jak lze to činiti při hodi- nách mluvnických a při čelbě. Při učení mluvnici je nejen mistno upozorniti na Husovu snahu o ry- zost mateřštiny a na jeho pravopisnou opravuí lze tu i voliti ku pravopisným a mluvnickým cvi- čením citáty ze spisů Husových nebo ze spísův o Husovi. [A článek hned naznačuje příklady, jak.) Při četbě čítankové mohou býti výňatky ze spisů Husových a přiklady z jeho života vhodnými úvo- dy. Autor podnětu uvádí také některá vhodná místa z různých autorů, jichž ovšem by se dal poříditi výběr značný, a proto fouží, aby učitelé mající přistup k rozsáhlým knihovnám, pořídilia uveřejnili bohatší program četby. — „Čes. Škola“ dále obsahuje: Frant. Pitrák. O významu a úko- lech besed učitelů s rodiči. — L. J. Živný. Decj- mální klasifikace. — Ant. Sellner. O mravní vý- chově a učbě ve Francil. — Mládež a alkoholism. — Literatura. — Rozhledy.
Husův Hus František Pitrák L J Živná Sellner Če