1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. listopadu 1913.
Praha
5
article
Ha ranní a večerní listy
předpláci set
V Praze v administraáli
na měslu. . . . . . 2 K —k
na čivrt lieta .
6 K —
s dvojí donáškou
na měsie
na čtvrt leta. . . 7 k
ve fillálkách
na měsin . 9 K 30
na měsl. Poštone
na čtvrt ieta ! . ! ! S K B0
a dvojí zásilkou
a měsíe.
Praha
7
article
na čtvrt jsta . . . k soe
8
article
avnolma vdl
onut
10
article
V Praze, 20. listopadu.
Zahraniční politika patří nejen u násv
Praze, nýbrž i ve Vídni ku politickým obo-
rům málo pěstěným. Patří patrně její vedení
k reservátům, proti kterým náš omezený
„poddanský rozum marně mluví. Ale práve
minulý rok dal nám politiku našeho zahra-
ničního úřadu tak silně cítit, že i naše otrnu-
lost tentokráte selhala. Hlásí se nespokojenci
i ve Vídni, jak to vidět na dnešních listech
podle toho, co soudi o včerejším výkladu mi-
nistra zahraničních záležitostí. Úsudky zn
z pravidla tak, že formálně jest výklad mini-
strův dosti korektní, věcně však žeje
prázdný. Jistě německý poslanec pomohli
tímto obratem: „Kdo moudře zamlčuje, uka-
zuje mistra slohu!“ Podle toho byl by Berch-
told klasickým stylistou.
Úsudek „Fremdenblattu“ může bý
ovšem jen příznivý Pochvaluje si, že jsme do-
sáhlí na Balkáně, co jsme chtěli. Albanis je
utvořena. Na Jaderském moři nenastalo mo-
cenských změn. Skromě jen pochybuje, zda
opravdu se podařilo přání Berchtoldovo upev-
nit mír na Balkáně; nové rozdělení Balkánu
prý všude nepřivedlo k národnímu osvobozen
a může být příčinou nových rozbrojů.
Jiný polooficiosní list „N. Wiener Tag-
blatt“ chytal celou věc s hospodářské stránky
a prohlašuje výklad Berchtobdův za náhradu
které se dostává občanstvu za všechna bře-
mena balkánské krise tím, když se jasně do-
vvědí, nač vlastně se tolik obětovali. Občan-
stvo, tuším, sotva bude v té věci souhlasi-
s úslužným výkladem „N. W. T.
Berchtoldův
N Wiener
Praha
Vídeň
Balkán
11
article
„Reichspost“ v poslední době trochu ne-
vlídně se dívala na Mičové náměstí a jen pod
dojmem anglického pořekadla „right ou
wrong, my country“, s ministerského křesl
tak horlivě doporučovaného jako náplast na
všechny naše státní bolesti: odhodlávala
se neulevovati svému stísněnému srdci. Nen
divu, že i teď má pochybnosti o správnost
tvrzení Berchtoldova, že balkánské události
posledního roku byly historickou nut-
ností. Sotva prý chtěl Berchtold tím tvrdit.
že by to nebylo šlo jináče. V „Reichspostě“
jsou totiž nespokojeni „mírumilovnou“ politi-
kou Berchtoldovou. Nesouhlasí s míněním
Aehrenthalovým, že je Rakousko-Uhersko
annexí Bosny a Hercegoviny nasyceno. Ostat-
ně příznává, že si Berchtold svým poukazem
na „sumární asimilační methody“ Srbska
Makedoni nechal otevřené dvéře pro každý
případ v budoucnosti.
„N. F. Presse“ považuje za chybu politiky
Berchtoldovy, že vyčkával až povyřízení vál-
ky s Tureckem a nevystoupil s rakouským
požadavky hned na počátku války; byl by
tím značně si usnadnil situaci a celá balkán-
ská krise byla by minula rychlejí a pro nás
laciněji. Balkánské státy, opojené svými prvý-
mi vítězstvími, strhly prý za sebou i Rusko
a Francii, takže na jich vojenské nadšení mu-
silo i Německo odpovědětí zvýšením počtu
svého vojska. Berchtold mohl se na začátku
války odvolat na starší smlouvy s Italií o po-
břeží Jaderského moře. Nyní tvrdí, že Ra-
kousko-Uhersko nic pro sebe nechtělo. Proč
tedy naše monarchie — ptá se „N. F. P.“1 —
již tříkráte stála na pokraji války? Aspoů
tu dobrou stránku přiznává však výkladu
Berchtoldovu, že nás uvádí z kritické doby
k politice míru, že mluví o oslabení napětí
s Ruskem a o tom, jak národové monarchie
potřebují klidu po tolika bouřích a rozčilení.
Berchtoldův
Berchtold
Aehrenthalův
N F
Mičová náměstí
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Turecko
Rusko
Francie
Německo
12
article
Ostřeji si nabrousil péro úvodníká
„Zeitu“. Výklad Berchtoldův stojí prý po
průměrem stylistických cvičení podobných
ministerstev. K vážné politické kritice nedává
podnětu, protože v něm není vážných politi-
ckých myšlenek. Na to rozebírá některé části
Berchtoldova výkladu, zejména část o Alba-
nii. Albanie stojí nás několik set milionů a
bude nás ještě tolik stát. Jaký specifický zá-
jem máme na utvoření Albanie? Podle Berch-
tolda chceme tím zabránit přesunutí mocen-
ských poměrů na Jaderském moři. To zna-
mená jinými slovy, že Rakousko-Uhersko
s 50 miliony obyvatelstvá a spojená Italie
s 30 miliony vážně se bojí o svou nadvládu
na Jaderském moři, bude-li tam mít přístup
4milionový stát srbský, tedy státek dvacet-
krát menší. Nyní prohlašuje Berchtold ztrátu
Makedonie za prospěšnou konsolidaci Ture-
cka, na začátku války byl však pro statu-
qno. Proč jsme mobilisovali? Berchtold tvrdí.
že jsme se báli, aby válka nepřešla srbsko-
černohorské hranice; Rusku však dává vy-
svědčení zachovalosti, protože mobilisace
250.000 ruských vojáků nebyla prý namířena
na porušení našich přátelských a korek tních
vztahů s Ruskem. Bezbranných hranic srb-
ských jsme se báli, ozbrojených statisíců na
hranicích ruských jsme se nebáli. „Zeit“ také
nemůže pochopit, proč jsme se finančně mu-
sili tak runinovat, když jsme na Balkáně nic
nechtěli. To tajemství si odnese Berchtold pa-
trně do hrobu.
Berchtoldův
Berchtold
Albánie
Rakousko
Uhersko
Makedonie
Rusko
Balkán
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů
Rozbroj mezí polskými a německými báňským
akademiky v Lubnu.
Z Vídně, 20. listopadu. Z Lubna telegrafují
Mezi německými a polskými posluchači báňské vy-
soké školy propukl rozbroj. Polátí posluchači chtěli
včera po 8 letech konati opět filistrování (jmeno-
vání starých členů a pobyt s nimi), což jim byl
purkmistrovským úřadem povoleno. Když německo-
nacionální akademikové o tom zvěděli, prohlásili
purkmistrovi, že stanou se na všechen způsob n
noci mezi nimi a polskými akademiky tuhé sráž-
ky. Potom zapověděl purkmistr polským poslucha-
čům konání slavnosti. Polští posluchačí protesto-
vali, prohlašujíce, že mají stejné právo jako ně-
mečtí akademikové a že si budou stěžovati na vyš-
ších místech na takové omezování svých práv. Fi-
listrování se tedy nekonalo. V noci však strhly se
malé srážky, které skončily několikanásobnou vý
zvou na souboi.
Obnovená činnost Společnosti Canadían-
nsdr
Pacific.
Lubno
Vídeň
Canadíany
14
article
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) JJak se proslýchá
dovolilo ministerstvo vnitra, aby obehodníčtn-
nost Canadian-Pacifie, suspendovaná od
17. října, zítřejším dnem byla v omezeném rozsahu
opět zahájena, především pokud jde o vyhlíd-
kové vozy a o paroplavební doprav
I. a II. třídy. Generálním zástupcem Společnost
Canadian-Pacific byl se souhlasem ministerstva
vnitra ustanoven bývalý k asul Vett.
Rakouský následník trůnu v Anglii.
Z Windsoru, 19. listopadu. (K. k.) Dnešní honba
které zúčastnili se pan arcivévoda František Ferdi-
nand a jeho královský hostitel, potrvala za nádher-
ného počasí déle než 6 hodin. V poledne setkali se
účastníci honby a vznešené dámy, jakož i jiní hosté.
kteří na zámek přijeli povozem, u Cranbourne-
doveru. Cranbournedover jest starobylá budova
uprostřed windsorského lesa, z jejíž oken jest ná-
dherná vyhlídka na zámek, vzdálený 5 mil. Na
nnoha místech, kudy jely královské sutomobily,
shromáždilo se četné obecenstvo, jež uctívě zdra-
vilo vznešené panstvo. V Cranbournedoveru byla
společná snídaně. O. 5. hodině odpolední vrátila se
honební společnost do zámku. Z královských hostů
opustili dnes Windsor markýz of Salzbury, p. Bryce
s chotí, sir Dougras a lady Dawsonová. Oproti tomu
přibyli na zámek ministerský předseda Asquith s
choti, hrabě a hraběnka Trautimannsdorffovi a sir
Beauchamp Dufí. Při hostíně, kdy večer sešli se
královí hosté, představil král jako v minulých dnech
panu arcivévodovi nově přibyvší osobnosti, jichž
pan arcivévoda dosud neznal.
Z Londýna, 19. listopadu. (K. k.) Pan arcivévoda
František Ferdinand a jeho choť vráti se zítra večer
do Londýna a odjedou v sobotu odpoledne dvor-
ním vlakem do Welbech-Abbey na návštěvu vé-
vodských manželů z Portlandu.
Ferdi
Bryce
Dawsonová
Asquith
Trautimannsdorff
Beauchamp
Dufí
František Ferdinand
Vídeň
Anglie
Windsor
Londýn
Welby
Abbey
Portland
CanadianPacifik
CanadianPacifie
markýz of Salzbura
15
article
Z úřadního věstníku
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.) „Wiener Ztg.
oznamuje: J. V. císař dovolil, aby představené
ústavu šlechtičen u Svatých Andělů v Praze Jo-
hanně sv. pí. Ubelliové ze Siegburgu bylo za velmi
záslužnou, obětavou a úspěšnou činnost, kterou vy-
konávala po 40 let v čele tohoto ústavu šlechtičen.
vysloveno zvláštní Nejvyšší uznání. — J. V. císař
propůjčil vzchnímu kancelářskému oficiálovi Josefu
Drexlerovi v Ústí n. L, odcházejícímu do vy-
žádané trvalé výslužby, zlatý záslužný kříž s ko-
runou. — J. V. císař propůjčil kancelářskému ofi-
ciantovi u krajského soudu v Hradcí Králové Vá-
clavu Vaňkovi, odcházejícímu do výslužby, stří-
brný záslužný kříž s korunou. Ministr orby jme
noval zalímního zémědělského inspektora v Če-
chách u místodržitelství v Praze Zdeňka Zeman
definitivním zemědělským inspekto-
rem.
Baron Skerlecz chorvatským bánem.
Ze Záhřeba, 20. listopadu. Proslýchá. se, že bar
Skerlecz ještě v tomto týdnu bude jmenován bá
nem. Vláda vypíše volby, které se vykonají po
čátkem prosince.
Schválené dohody s uherskou vládou ve vě-
cech chorvatských.
Wiener Ztg
císař
Drexler
Vaněk
Zeman
Baron
Skerlecz
Vídeň
Praha Jo
Ústí
Hradce
Praha
Záhřeb
16
article
Ze Záhřeba, 20. listopadu. Včera, odpoledne
konala se oznámená již porada výkonného výboru
chorvatskosrbské koalice, ve které býv, poslanoi
dr. Nikolič, dr. Medakovič, dr. Badaja
dr. Mazuranič podali zprávu o svém vyjed-
návání s uherskou vládou. Po zevrubném rozho-
voru, který ne protáhl do večera, byla zpráva
jejich vzata se souhlasem na vědomí a všechny
dohody již ujednané nebo teprve navržené jedno-
myslně schváleny.
Obecní volby ve Štyrském Hradci.
Ze Štyrského Hradce, 19. listopadu. (K. k.) Př
dnešní doplňovací volbě do obecní rady z III. vo-
lebního sboru bylo opět zvoleno 6 vylonovaných
sociálně demokratických obecních radů. Německo-
pokroková a křesťansko-sociální strana se tento-
krát nezúčastnily volby a nepostavíly kundidáty
Ožívený orgán srbských radíkálních agrárníků
v Bosně.
Ze Sarajeva, 19. listopadu. (K. k.) „Otačbina“
orgůn srbské radikální strany selské, jenž kdys
zanikl pro finanční nesnáze, začal opět vycházeli
a to jak se v listu prohlašuje, za tím účelem, aby
se zabýval otázkou agrární, jakož i za přičinou na-
stávajících doplňovacích voleb. List bude vycházeti
dvakrát týdně.
Jak listy sdělují, vzdali se dva mohamedánši
poslanci mandátu pro neshody ve straně mohame-
boptoela
ekrian c
dánské.
vnd Italské dementi. leb
Z Říma, 20. listopadu. (K. k.) „Agence Stela-
nova“ prohlašuje za naprosto bezdůvodnou zprávn
jistého ruského listu o půjčce, kterou prý chce Italie
poskytnouti Turecku za záruku državy Rhodu
Stampalie
španělský král do Vídně nepojede.
Z Paříže, 20. listopadu. Královna španělská zde
těžce oněmocněla chřipkou. Cesta do Vídně bude
nejspíše odložena.
doktor
Nikolič
Medakovič
Badaja
Mazuranič
Stela
Rhoda Stampalie
Záhřeb
Štyrský Hradec
Boseň
Sarajevo
Řím
Turecko
Vídeň
Paříž
17
article
Španělský král v Paříží.
Z Pařiže, 19. listopadu. (K. k.) Z okolí krále
španělského se sděluje, že odjezd královských man-
želů se asi zpozdí o 24 hodiny, protože královna
Viktorie onemocněla mírnou chřipkou.
Chystaný parlamentní útek na nynější
francouzské ministerstvo.
Z Paříže, 20. listop. Na kabinet Barthoua chysta
se soustředěný útok ve sněmovně a v senátě. Fi-
nanční situace a tolikéž aféra generála Faurie po-
skytuje příležitost oposici k rozmachu, za jehož
pravděpodobný výsledek se považuje odstoupen
ministra financi a vojenství, později pak pád celého
kabinetu. Chefem budoucího kabinelu pokládá se
Mitlerand.
Otázka volební opravy ve Francii.
Z Paříže, 19. listopadu (K. k.) V parlament-
ních kruzích jsou přesvědčeni, že senát také tento-
krát odmítne osnovu volební reformy sněmovnou
poslaneckou přijatou a že se také nyní vysloví pro
volbu listinnou a proti zastoupení minorit poměr-
nou soustavou. Také vláda prý nemá úmyslu po-
dati v této věci v senátě otázku důvěry. Praví se
Faurie
Paříž
Francie
18
article
ovšem, že četní stoupenci proporcionální soustav
ve sněmovně poslanecké mají úmysl resolucí uložiti
vládě povinnost, osnovu volební reformy v senáte
jako otázku důvěry hájiti.
Porážka francouzské vlády v rozpočtovém
výboru.
Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Usnesení schvá-
lené v rozpočtovém výboru 18 hlasy proti 13, aby
půjčky použilo se jen k úhradě mimořádných vo-
jenských výdajů, jest považováno v parlamentníeh
kruzích za porážku ministerstva. Někteři
konservativní členové rozpočtového výboru hlaso-
vali s radikálními a sjednocenými soclalisty. Timlo
usnesením doznává osnova rozpočtu
pronikavé změny, poněvedž vytvo-
řuje se takto další schodek 400 mil.
k jebož úhradě bude třeba nových daní.
Armádní aléra ve Francii.
Z Paříže, 19. listopadu. (K. k.) Generál Faurie
odevzdal dnes ministerstvu vojenství žalobu, kte-
rou podává na náčelníka generálního štábu JJoffre
a generála Chomrea
Návrat ruského vojenského poselstva
na
es z Rumunska
Z Bukurešti, 19. listopadu. (K. k.) Ruské v
jenské poselstvo odcestovalo dnes do Ruska.
Jednání o turecko-ruskou hospodářskou
d smlouvu.
Z Cařihradu, 19. listopadu. (K k.) Zpráva listů
že v nejhližší chvíli bude turecko-ruská smlouva
v příčině otázek hospodářských a železničních po-
depsána, jest značně předěasná. Osnova smlouvy
byla poslána do Petrohradu. Ruská vláda činile
napřed některé námitky pokud jde o dráhy. Po
úpravě tohoto předmětu vyjednává ruská vláda
nyní o lihovém monopolu. Jednání o smlouvě se
tedy, jak se zdá, protahuje.
ntl
Faurie
Chomreo
Paříž
Francie
Rumunsko
Bukurešť
Rusko
Cařihrad
Petrohrad
JJoffre
19
article
e rod Blol
Z říšské dumy ruské. v nenle
Z Petrohradu, 20. listopadu. Duma projedná-
vala interpelaci Polského kola, která týkala be
soudního řízení, jež zavedl gubernátor v Minsku
proti jistému polskému velkostatkáři a katolickému
duchovnímu Milaševskému pro posmívání ce ortho-
doxnímu kříži a schválila jednací pořad, navržený
poslancem Suzincickým, který prohlašuje vy-
světlení pomocníka ministra vnitra
za nedoslatečné a jednání guberná-
tora v Minsku za nezákonné. Tento jed-
nací pořad byl schválen 161 hlasy oposice a okta-
bristů proti 117 hlasům nacionalistů a pravice.
levro
Kokovcov odejel z Berlína.
Z Berlína, 20. listopadu, [K. k.) Ruský mlni-
sterský předseda Kokovcov a jeho choť odjeli
dnes ráno do Ruska. Na nádraží rozloučili se
nimi říšský kancléř, státní podtajemník Zimmer-
mann a ruský velvyslanee
Suzincický
Kokovcov
Zimmer
Petrohrad
Minsk
Berlín
Rusko
20
article
Ddálosti na poloostrově
balkánském.
Bulharsko a sousední státy.
Z Vídně, 20. listopadu. Bulharský ministr zahra-
ničních záležitosti drrGesidětv prohlásil včere
spolupracovniku „N. Fr. Presse“, že v Bulharsku
není žádná agitace proti králi Ferdinandovi a kdyby
byla, že neměla by žádného úspěchu. Dále pravil.
že diplomatické styky se Srbskem a Řeckem musí
býti opět obnoveny, což stane prý se záhy. Dosud
staví se řešení této otázky v cestu některé obtíže.
na př. mezi Bulharskem a Srbskem otázky vrácení
několika zajatců a železničního spojení, protože
železniční doprava dosud není normální. Řecko
nechce vydati zajaté Makedonce, kteří sloužili v
bulharském vojsku, vězní jen v Solunu a chce je
jako buřiče pohnati před vojenský soud, což příčí
se ženevské smlouvě. Poměr Bulharska k Rumun-
sku je na dobré cestě a styky jeho s Tureckem na
cestě nejlepší. Bulharsko uzavře s Tureokem ob-
chodní smlouvu a vynaloží vše, aby s ním žilo v do-
brěm sousedství. Poměr Bulharska k Rusku je nyní.
vjišťoval Genaděv, jasnější, než za doby ruso-
filské vlády Danevovy. „O poměru našem k vaš
monarchii,“ končil ministr. „mohu jen opakovati, co
jsem vám již jednou řekl: dovedeme oceniti
jakého přítele máme v Rakousko-
Uhersku.
Řekové obvíňují Bulhary
Z Athén, 20. listopadu. (K. k.) Jak sděluje
Agence d'Athénes, bylo zshájeným vyšetřováním
zjištěno, že bulharské úřad ydopustily se různých
těžkých přečinů vůči řeckým válečným zajatcům.
Agence d'Athénes uvádí na důkaz jednotlivé při
kladly.
Řecko-turecko-rumunské sblížení?
Z Cařihradu, 20, listopadu. Také J o nl e se
Talaat bey vyjednávajt o řeckos turecko-
rumunské sblížení.
no
saost asd Z řecké sněmovny.
Ferdinand
Makedonec
Rumun
Danevův
Řek
Bulhar
Athénes
Bulharsko
Vídeň
Srbsko
Řecko
Turecko
Rusko
RakouskoUhersko
Atény
Cařihrad
d ' Stones
řecký sněmovna
21
article
Z Athán, 19. listopadu. [Ag. d'Ath.] Předseda
ministerstva Venizelos předložil sněmovně posla-
necké londýnskou, bukurešískou a athénskou smlou-
vu. Na žádost předsedy ministerstva byla smlouva
athénská přikázána komisi, dosazené k projedaání
odpovědi na trůnní řeč.
ez haReformy pro východní Anatolli.
Z Cařihradu, 19. listopadu. (K. k.] Naproti de-
mnenti listu „Tasvir-i-Elkiar sdéluje se s informova-
né strany turecké, že Rusko a Německo po
zamítuutí první relormní osnovy pr
východní Anatolii předložily Portě
neoficiálně druhou osnovu, jež navrhuje
jmenování evropských rádců, kleří maji býti přidě-
lení otomenským generálním inspektorům. Dle téhož
listu prý Porta prohlásila, že souhlasí se jme-
novánímrádců, sle za podminky, že jako otto-
manští funkcionáři budou ve službách T u-
recka.
Venizelos
Port
Cařihrad
Rusko
Německo
východní Anatólie
Aga . d ' Ath
22
article
Mocnosti žádají oproti tomu, aby poradci
odborníci, kteří mají dozírati na provádění relo-
rem, nebyli vzatí z té neb oné země, nýbrž a by
o ně žádala celá Evropa, a aby byl
všemi mocaostmi zvoleni a jmeno
váni. Porta pokračuje v poradách o tomto před-
mětu, při čemž uplatňuje konciliantní formou své
stanovisko, vyznívající v ten smysl, že che
prováděli veškeré reformy, že však
neobětuje ničeho ze svě neodvislo
sti a že nepřistoupí nikdy na evrop
skou kontrolu. Mocnosti nepřistoupily prý
ještě na slanovisko Porty-
Důvěrný armádní rozkaz v Rumunsku.
Z Bukurešti. 20. listopadu. „Scala“ uveřejňuj
tajný rozkaz generálního štábu rumunského, dany
velitelům pluků. Praví se v něm: Velitelé pluk
musí seznati zevrubně smýšlení nerumunských vo
jáků, zvláště židů. Ve smyslu daného rozkazu jes
žádoucno, aby židé nepostupovali. Aby však židě
nebyli roztrpčeni, musi se mínění o nich, poku
možná, zatajovati a nesmí býti nic uveřejněno
z čeho by viděli, že se pochybuje o jejich dob
vůli. Uznáte-li teho potřebu, povýšili vojáky pů
jloeboele
vodu nerumunského, musí se pro to uvěsti důvod-
v důvěrné zprávě
Port
Evropa
Rumunsko
Bukurešť
Scala
24
article
Výklad ministra války o vojenském
Výklad ministra války o vojenském
eb rozpočtu.
de
Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.)
Vojenský výbor uherské delegace zahájil
3411. hod. dopolední schůzi, ve které podával mi
nistr vojenství, polní zbrojmistr ryt. Krobatin
svůj výklad.
Úposíční delegáti se do schůze nedostavili.
Ministr pravil: „Slavný výborel Od poslednili
zasedání deleganí donutily politické a vojenské udá-
losti na našich hranicích monarchii k rozsáhlým
opatřením vojenským. Jako vždycky v dobách kri-
tických, také tentokráte vyhověly s celou obětavo-
sti všecky části ozbrojené moci požadavkům na ně
kladeným, které po mnohé stránce byly často těž-
ší nežli vážný boj. Opětně podaly důkaz, že jed-
notný organismus branné moci a duch její zůstal
beze změny jako byl dříve. vnse
Všecka nařízená opatření, třebas byla le ckdy
tvrdá, byla bez žalob provedena. fTento potěšlivý
výsledek byl jenom možný vzhledem na vlastene-
ckou obětavost všech vrstev obyvatelstva, jako
i vzhledem na účinnou podporu a součinnost vlád
obou států monarchie a jejich orgánů. Budiž mi
ledy zde dovoleno vysloviti za to všem hluboe
tulie anondtlat ebu
procílěné díky.
Vídeň
25
article
Už za krise začaly evropské velmoci vzhledem
na změněnou situaci vojenskou činiti rozsáhlá opa-
tření na sesílení svých branných prostředků a ana-
logická opatření konají se od té doby též u státu
balkánských. Pro monarchii vyplynul a vyplývá r
toho i na dále přikaz diktovaný pudem sebezacho-
vání ve vybudování vojska jiti také tak daleko, aby
naše situace vojenská vůči sousedům našim se ne
zhoršila a aby také naše spolková cena netrpěla
Opatření nutná vzhledem na tyto okolnosti
projevila se finančně v předloženém
rozpočtu a) v dodatečných pož a
davcích na opatření, která musila býti učiněne
za krise a z nichž větší část má cenu trvalou
b) v jistých zvýšených požadavcíck
příštích let. jejichž první položky jsou vy roz-
počtu prvního půlroku 1914.bváti- oe
Organisační program po této stránce vypraco-
vaný se zřetelem na finanční výkonnost s nutným
sebeomezováním obsahu řádu zvýšení stavu, vy-
budování a zřízení nových oddílů a provedení toho
jest rozděleno na větší počet let. Opatření ta jso
tím naléhavější, že zkušenosli z dvou let posledno
krise (1908—1909 a 1912—1913) ukázaly, že v po
slední hodině ad hoc učiněná organisnění opatřeni
mohou býti provedena jen a nepoměrně vysokým
nákladem a s citelnou národohospodářskou škodou.
26
article
Sem náležejí v první řadě povolávání záložníků
právem tak těžce pocifovaná. Povolávání to jes
ponejvíce následkém našeho nepoměrně skrovného
počtu mužstva v míru, zvláště v území pohraničním
Že při tom museli býti povoláni též četní starši
branci, kteří v hospodářském životě obyvatelstv
už hlouběji tkvěli, jest důsledkem nedostatečnosti
dosavadního kontingentu nováčků. Správa vojenská
se snažila příkrpsti takto vyvolané zmírniti poský-
továním dovolené a — diky ochotě vlád poskyi-
nouti pomoc — též hmotnými podporami. Mohla
však tím zjednati jen částečnou odpomoc.
Pronikavě má se to však nyní státi právě na-
značenými opatřeními. Především má vojsko v po-
hraničním území obdržeti bezpodmínečně nutný
stav a vyšší stupeň pohotovosti, což by mu umož-
nilo v kritických situacích jeho mnohostranné úko-
ly prováděti, kdyby bylo nutno, se svým počtem
jaký má v míru, aby nebylo nutno za každého po-
litického napětí ihned sáhati ke zvláštním oby-
vatelstvo a finance těžce zatěžujícím opatřením
Z toho důvodu byla ponechána též jistá organisač-
ní opatření, která byla utvořena za krise — s vý-
hradou dodatečného schválení slavnou delegucí —
zatím i dále v platnosti a tvoří nyní první začátky
ke zmíněnému organisačnímu programu a ke zvý-
šeným požadavkům z toho plynoucím. Ovšem jest
povolení k tomu potřebného zvýšeného kontingen-
tu nováčků oběma sbory zákonodárnými první pod-
mínkou provedení tohoto organisačního programu
jakož i definitivního ponechání organísačních opa-
tření za krise utvořených.
27
article
Se zřetelem na tyto výkludy jsou v osnov
na první pololetí roku 1914 tyto položkve
A. Řádná potřeba na vojsko 240.971.360 K.
B. Mimořádná potřeba na vojsko 760.000 K.
C. Mimořádná potřebu na vojsko pro velitel-
ství, vojenské oddíly a ústavy v Bosně a Herce-
govině 8.731.835 K.
D. Mimořádná potřeba za příčinou vybudo-
vání c. a k. vojska 12.510.000 K
E. Mimořádná potřeba k dalšimui opatření no-
vého materšálu polního dělostřelectva 200.000 K
Příslušný celkový náklad jest, jak známo
165.000.000 K. z čehož v letech 1904—1913 bylo
povoleno celkem 163.000.000 K. Po příkázáne
splátky 200.000 K. vyžádané na první pololetí 1914
bude příště žádáno ještě 1.800.000 K.
K C
Boseň
28
article
F. Mimořádně potřeby na opatření válečněho
mgteriálu a na provedení fortifikačních opatření
20,800.000 K
Tate částka odpovídá pelovici druhé splášk
jmenovaného mimořádného úvěru, která dle pro-
gramu má býti žádána v r. 1914
G. Mimořádná potřeba na provedení zvlášt-
ních vojenských opatření 316,678.000 K
Uvedený úvěr obsabuje výdaje na zvláštní vo-
jenská opatření, která musila býti učiněna vzhle-
dem na vážnou politickou situaci k urychlení po-
hotovosti c. a k. vojska
Z celkových výdajů 316.678.000 K případá na
běžné potřeby 113,689.000 K. na náklad jednou
pro vždy, jenž má ponejvíce trvalou cenu (opatřen
válečného materiálu, koní, zásobovacích před-
mětů, výdaje dopravní a ubytovací) 202.989.000 K-
H. Na úhradu výdajů, jež vznikly vydržovánín
císařských otomanských přísíušníků vojenských
vstoupivších na území monarchie rakousko-uher.
ské, 800.000 K
I. Na dodatečných úvěrech za rok 1913 jes
potřebí k řádným výdajům celkem 19.900.000 K
k mimořádné potřebě pro velitelství, vojenské od-
díly a ústavy v Bosně a Hercegovině 2.770.000
k mimořádné potřebě z příčiny vybudování e. a k
vojska, rubrika A. 10 100.000 K, celkem 32,770. 000
korun.
Tate
K H
Boseň a Hercegovina
29
article
Prvně jmenované částky 19.900.000 a 2.770.00
kor. slouží k úhradě zvýšeného vydání prelimi-
nárně nehraženého, jenž vzniká zdražením ce
při stravování nemocničním při zaopatřování muž-
stva a koní atd., kdežto dodatečný požadavek
částky 10.100.000 K jest způsoben opatřeními orga-
nisačními
Slavně delegaci byly též předloženy jiné
předlohy: žádost za prodloužení doby použiti
súčtování některých mimořádných úvěrů, jakož
sešit, cbsahující odpověď na resbluce, usneseno
za rokování o potřebě na vejsko na r. 1913. Po-
drobné odávodnění jednotlivých požadavků sprá-
vy vojenské jest obsaženo v příslušných předlo-
hách. Prosím slavný výbor, aby povolil úvěry
správou vojenskou žádané.
V drobném prodeji
renní číslo o sobě . za s
večerui
. . . za e
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večorni . . . . . . . s
lnanráty
platí sa botové napřed-
ředplacení a insest
ijirn
sdministrace v Marianské ul.,
Tam nscházejí se te
redakce, tiskárna a nzpodlo
„Národních Ldlstá
Rukopiav se navraneu
národní Ldlstat Rukopiav
30
article
apdslons tovnnt o non
31
article
cdan odhsj šeh
bori
32
article
noej hnlžloo
Když byl ministr vojenství podal tento výklad
bylo uzneseno v přišti sehůzí zahájiti debalu
Příští schůze bude se konati v pondělí 1. pro-
since o 4. hod. od
33
title
Na to byla schůze ukončena
34
title
Politická hlídka.
35
article
Německoliberální paralely.
Německoliberální paralely.
Naproti známému článku „Venkova“, kte-
rýž vzhledem k možnostem posílení vlády pří-
padným vstoupením Rusínů do nynější pra-
covní většiny dovolával se českých poslanců.
aby taktickým postupem v nejbližší hudouc-
nosti ukázali, že jsou s to, aby si vymohli tu-
též váhu a respekt jako rusínský klub, na-
psala „Neue Fr. Presse“ polemiku, která mi-
mochodem řečeno, jest plácnutím načisto ve-
dle. List, jehož se týká, vyřídí si věc nepo-
chybně sám s ústředním orgánem německého
liberalismu. Orgán tento však znova přináši
všeobecné tvrzení o poměrech v Čechách, jek
zasluhuje opětně všestranného odmítnutí z če-
ského tábora. Řkouc, že srovnání mezi Čechy
a Rusíny náleží ke kulhavým, dodává „N. Fr.
Presse: Rusíni vedou boj, aby si v Haličí do-
byli zajištěného politického postavení a na
vlas týž boj musí v Čechách již p
léta věsti Němci proti české vět-
šině a Němcijsou to, kdož byli při-
praveni o ovoce svého boje zem-
skou správní komisí. Srovnává-li
se tudíž mezi polsko-rusínským a česko-
německým sporem, přísluší postavení ná-
roda o své právo bojujícího nikoli če-
chům, nýbrž Němcům.“ „Neue Freie Presse“
tropí si z Rusínů a ze sebe samy šašky.
že ani netuší, jak ukrutné, Dosud ne-
byla napsána tak horendně groteskní politi-
cká rovnice, jako že stav rusínského lidu
Haličí rovná se postavení německého lidu v
Čechách a taková argumentace, jaké se „N.
Rusín
Němec
Němcijsa
Francie . Presse
Čechy
Halič
Rusín
Neue Frei Presse
36
article
Fr. Presse“ připomíná čin největší násilnické
vzpupnosti německé v Čechách, tittovsko-
freyerovský šiml pro německo-soudcovskou
vzpouru proti českým podáním, který argu-
mentoval východohaličským jazykovým naří-
zením pro definici „zemského jazyka v okresu
obvyklého“. Haličské paralely na české po-
měry hodí se jako pěst na oko a bylo by hří-
chem proti čistému rozumu lídskému rozvá-
dět zevrubněji rozdíly situace Rusínů v Ha-
liči a Němců v Čechách a jich zápasu, který
už je tím karakterisován, že Němci v Čechách
brání se zuby nehty proti poměrně sprave-
dlivé změně zemského volebního řádu, kte-
rýmž by se dostalo ze zemského volení vy-
loučeným volebního práva, kdežto Rusínív
Haliči zuby i nehty o ně usilují.
Co se pak týče zemské správní komise.
kterou líčí „N. Fr. Presse“ jako fundamentál-
ní neštěstí našich Němců, lze proti jejímu ná-
zoru uvésti tempo hlas pražského „Deut-
sches Agrarblattu“, který ve včerejším svém
čísle tak se těší zemské správní komisi české.
že ani neví, kam s tím štěstím. S vehement-
ním temperamentem vrhá se tento orgán ně-
meckých agrárníků v Čechách přímo na „ N.
František
Rusín
Němec
Čechy
Deuty
37
article
Fr. Presse za její středeční úvodník z minu-
lého týdne, v němž prý „popustila uzdu své
orientální fantasii a blabolí v žalobách srdce-
rvoucích o porušení práv národů dosazením
zemské správní komise a protestuje proti
„demagogství ztělesněnému žurnalistou, se-
dícím ve velkém vídeňském tisku„. Stesky na
porušení ústavy správní komisí nazývá „D.
Agrarbl.“„žalostným kňučenímo pa-
ragrafových jezdců“ a tučným tiskem
prohlašuje, že činnost zemské správní komise
jest pro Němce v Čechách přece jenom sne-
sitelnější než zemský výbor podle starého sy-
stému... Tož německé srdce, čeho si žádáš
více?l
Nové stanovy pro sbor německých důvěrníků
sla dinja olne v Čechách
Již je skoro zapomenut boj německých pokro-
kovců a Schönererovců na straně jedné proti ně-
neckým radikálům a německým agrárníkům na
straně druhé; boj o stanovy pověstného Řingelha-
nová jsněmu Némců v Čechách“ jakožto vůděmh
sboru německé politiky v naší zemi. Zdá se, ze
tento „sněm“ byf potichu odpraven. Německými
novinami koluje totiž zpráva, že posl. dr. šl. Lodg-
man byl ústřednou německých okresů v Čechách
vyzván, aby vypracoval návrh nových stanov pro
stálý sbor německých důvěrníků v Čechách. Návrh.
jehož přijetím byl tento úkol svěřen dru. Lodg-
manovi, učínili ti členové úslředny německých
okresů, kleří ji zastupují v připravném 24členném
komitélu pro stanovy sboru důvěrnického; z tohoto
fakta právě dlužno souditi, že Ringelhanův projekt
sněmu Němců v Čechách byl postaven k ledu
František
D Agrarbl
Němec
Ringelhanův
Čechy
Lodg
Presse
38
article
Významná veřejná schůze
v Břevnově.
V pondělí dne 17. listopadu podrobeny místní
poměry v Břevnově, vzniklé za vlády starosty Ko-
látora a jeho nohsledů, na přečelně navštívené
schůzi občanstva pronikavé kritice. — Schůzi, svo-
lané Občanským klubem, předsedal p. Klaus
místopředseda p. Vlach, zapisovatel p. Dou-
bek Shromáždění poskytovalo ráz vehini impo-
santní a důstojný a bylo obrazem svornosti oposice.
která skládá se z veškerých vrštev, k níž hlási se
jak inteligence, tak i dělnictvo.
Velmi účinný a souhlasem provázený refer
o poměrech obecních přednesl bývalý obecní starší
p. asistent Šimandl, který vylíčil dlouhý boj.
jejž oposíce v obecním zastupitelstvu proti hospo-
dářství pana starosty a jeho kývalů z řad národně
sociálních podniká. Odmitl útoky na dosazenou
komisi, která znamená ulehčení a uvolnění prot
dřívější bezohledné národně sociální korupci a de-
nunciantství, která každý volný projev brutálně
dusila. Snesl nepřehlednou řadu výtek proti dosa-
vadnímu režimu, které shromáždění boužlivým pro-
jevem odporu proti dřivější samovládě p. Kolátor
Klaus
Vlach
Šimandl
jítnunciantství
Kolátor
Břevnov
ko
laný občanský klub