Těžce zraněn byl Stěpán Daně- ček ze Bzence. Mezi lehce raněnými nalezají se František a Marie Stefanovi z Moravské Ostravy, Jindřich a August Knapp z Morav. Šumperku a P. Guttmann ze Bzence. Ve vlaku jel také poslanec Lecher, kterému však nic se nestalo. Více o neštěstí tou dobou známo není. Z Vídně, 16. lédna. (C.-B.) Časopisý ozna- mují: O 8. hod. večeř Brna do Vídně odjiždě- jící rychlovlak vysmekl se na zlomené ko- lejnici mezi Bernhardsthalem a Hohenavou z kolejí. Šestnáct 680b býlo poraněho, tři z nich těžce. »Zeit« sděluje, že se mezi lehce poraně- nýmí nalezá p. František Schulz, soukromnik z Prahy

Telegrafické zprávy. Saský král v Berlině. Z Berlína, 16. ledna. (C.-B.) Při dnešní hostině, uspořádané v zámku na počesť krále saského, pronesl císař Vilém řeč, v níž děkoval také jménem císařovny za návštěvu. Ke konci připil na blaho krále, jeho rodiny a krásně země saské. Král saský odpověděl, že císař pro- jevil mu za krátké doby jeho panování důkazy přátelství a spojenectví. Doufá, že staré pásky še ještě více utüží. Král připil na zdřaví císaře a císařovny. Demisse kabinetu Gombesova. Z Pařiže, 16. ledna. (C.-B.) Předseda mini- sterstva Combes přečte v ministerské radě. na zejtřek svolané, demissní listinu kabinetu podá ji ve středu v ministerské radě presiden- tovi Lou beto vi. Generál Peigné. Z Paříže, 16. ledna. (C.-B.) Ve sněmovně se proslýchá, že ministr války Beiteaux vy- zval generála Peignéa pro jeho dopis Vade- cadovi, aby podal žádost za přeložení do disponibility. Peigné prý se zdráhá žádost ta kovou podati a prohlásil přý, aby ministr války učinil, co uzná za vhodno. Z Toursu, 16. ledna. (C.-B.) Nacionalisté vylepili na nárožícti plakáty, obsahující prudké výpady proti Peignéovi a žádající za jeho Hemissi. President Loubet Z Paříže, 16. ledna. (C.-B.) President L ou- bet odjel dnes ráno na pohřeb své matky. Obchodní smlouva rusko-italská. Z Říma, 16. ledna. (C.-B.) Nový ruský vele- vyslanec Melegari odjel do Petrohradu zá- roveň s vyjednavači o obchodní smlouvu, jež mezi Italií a Ruskem uzavřena býti má.

Denní zprávy. — Vedle půtky mezi rakouskými a říšsko německými tuméry vede se nýní také důrazná šrůtka mezi všeněmeckými turisty v Čechácha říšsko-německým »Riesengebirgsvereineme, turi- Prosebný zrak upírá na pana inspektora a je mu, jakoby padnouti měl na kolena a znovu prositi za odpuštění. „Věřím milerád,“ útrpně dí pan inspektor, „každou noc probdíti že není maličkostí; k tomu nejste mlád, padesátka zajisté přelétla vám již hhlavu. Je mi líto vás i odpouštím vám, že jste mne v čas neprobudil. Buďte však na příště opatrnějším a střezte se spáti, neboť podruhé nic omluviti nemohu. Hůře však pro vás, že jste vinen zpozděním vlaku nákladního, pro kterýžto přestupek ukládá se pokuta — čtyř korun. — To víte, předpisy jsou předpisy, těch obejiti nelze. Ponocný děkuje, ruku líbá, uklání se, byl by šťasten. Ale ty čtyři koruny! Jako balsámem mu byla útěšná slova pana inspektora, tak slova „čtyři koruny“ byla kamenem, těžce dopadajícím na jeho srdce. „Čtyři koruny, můj bože,“ šeptají rtové ubohého, „tedy hodina mého spánku na lavičce stála dvě koruny. Čert vezmi všechno spaní! Co tomu řekne žena, až prvého přinesu svou službu, zmenšenou o pokutu, domů? Jak sejí ospravedlním? Michálek, ten má štěstí; tomu se to ještě nestalo: Bude se mi smát, proč že jsem nechtěl onehdy jeho brebeřici připsati kou- zelnou moc, která ho udržuje od spánku. Na příště ani jednou nepůjdu do služby, abych se předem neposílil sklínkou za dva nové. Roz- množí se tím opět vydání v domácnosti, ale bude rozhodně lépe, než zaspati, vyhodit čtyři koruny na pokutu a neužíe při tom ničeho, leda smrtel- ného strachu. Od té doby ponocný Hejla posiluje se sta- tečně douškem samožitné. — Zdali uchrání ho vždyeky spánku — potřeby lidské? Maria Protivenská.

stickou organisací krkonošskon. Počátky její jsou již starší a čtenářům našim známy. Datují se již od té doby, kdy »Riesengebirgsvereih« a jeho místní skupiny odmítly agitační přípisy ze severních Čech, domáhající se boykotu českých turistů v Krkonoších a hostinských chýší, v nichž vykládají se oboujazyčné jídelní listky a kde posluha rozumí také česky. Nárok Čechů, aby v Čechách za české peníze byli česky obslouženi, nazývají totiž všeněmečtí štváči štschechische Eroberungsucht«, českou dobývačností. Na neustálé urgence těchto štváčů odpověděl konečně říšskoněmecký »Riesengebirgs- verein« oficišlně, že jeho povinností jest být v politickém ohledu neutrálním, i dodal, že po- žadävek Čechů, v pohorských hostinských míst- nostech po česků se dorozuměti a po češku se tu báviti, v dvojjazyčné zemi, jako jsou

Čechy, nemůže býti považován za žádnou protiněmeckou vyzývavost. Tím pichl »Riesen- gebirgsverein« do hnízda německých sršní houštině tisku uzavřeného území. Kdyby si dal práci, mohl by po německých plátcích nasbírat k sušení nejšťavnatější nadávky, z nichž »mokro- Hadrnictví« ještě je nejkrotší. Mokrohadrnictvím jest, že řečený říšskoněmecký spolek nechce ve svých turistických příručkách a listech »přibí- jeti« takové hostince, v nichž hostinští řádí po česku, to jest odkud nevýhazují české hosty, anebo kde jim hnáty nepřelámou. Nemint-li prý »Rissengebirgsverein« v té příčině nic učiniti, nechť prý je aspoň hezky z ticha a »nevystu- puje na veřejnost proti všeněmeckým štvani- cím« a »neoznamuje široké veřejnosti, že musí podobné útoký rozhodně odmítnouti«. Na místě, aby se vzali za nos, němečtí osvětitelé lidu v redakcích uzavíraného územi otvírají ústa jak náleží dokořán ze vzteku, že jich šílenství může někomu za saskými a slezskými hranicemi při- padati příliš strakatým. Událost, která ostatně mluví víc, než nejohnivější články pro udržení če- ských turistů uvnitř zemských hranic a pro obrácení proudu jejich na české Hory.

— Návod německého »Volksratu« konfis- kován. Správou německého »Volksratu« vydaný »Návod« pro okresní a místní řady, kterak dlužno vybudovati volksrat »směrem dolů« byl v tiskárně dra. Pickerta v Litoměřicích v neděli státním návládnictvím na základě § 302. zábaven. Okolnost, že konfiskace stala se teprve 2 dny po předložení úřadu, vykládá lito- měřický dopisovatel »Boh.« tím, že litoměřické státní návladnictví nikoli svým vlastním popu- dem konfiskaci nařídilo. Možno dost, že jeto sdělení autentické a při pověstném dvojím lokti a nebeské shovívavosti k německým rejdům je také dost karakterisující. Musely by to být podle toho všeho krásné věci v »Návodu« Volksratu, tak že sluší srdečně litovati, že tiskopis ne- spatřil světlo širší veřejnosti. Že stavitelé Volks- ratu »směrem dolů« dovědí se zcela bězpěčně- co je dr. Títta »navádí«, o tom netřeba pochy bovati! — Přívozec přece prodán a — Němcům Jak se z Plzně oznamuje, koupili bratří Lapper- tové z Falknova panství Přívozec od. hraběte Dohalského z Dohalic za 360.000 K. Tato změna v majetku nejen že je ztrátou české půdy z českých i vlasteneckých rukou do ně- meckých, znamená i národně politicky velkou úhonu ve příčině Blížejová a Přivozce i tam- ních národních družin. Jména obou těchto měst jsou čtenářům našim známa jako názvy dvou obcí ha Horšovo Týnsku, v nichž Češ musí s napjetím sil zápasiti o svou existenci. Nyní bude ještě hůře. — Klub poslanců strany svobodomyslné lidové na radě řišské má schůzi v úterý dne 24. t. m. o 9. hod. dopol. v klubovních míst- nostech v budově rady říšské ve Vídni. Parla- mentní komise téhož klubu má schůzi v těchže místnostech v ponděli dne 23. t. m. o 5. hod. odpol. O 3. hod. odpol. téhož dne jest porada parlamentní komise klubu českého s parlament- ními komisemi klubů slovanských.

— Úmrtí. V Dobrovici zemřel dne 14. t. m. v věku 79 let pan Jan Sládeček, řídící učitel v. v. a čestný měšťan města Dobrovice. Pohřeb koná se ve středu dne 18. ledna v 10 hod. dopol. na hřbitov do- brovický. — V neděli dne 15. t. m. zemřel v Olomouci ve věku 68 let pan dr. Čeněk Podhajský, štábní lékař n. o. Zvěčnělý narodil se 1837 v Poličce, lékařská studia absolvoval na vídeňském Josefinu, kdež byl r. 1863 na doktora lékařství povýšen, načež se stal nadlékařem při zákopnickém pluku ve Veroně. R. 1866 prodělal v Mantově, načež přeložen byl do Kremže, kde r. 1885 jako štábní lékař vstoupil do výslužby a věnoval se priv. praxi lékařské. Od r. 1901 sídlil v Olomouci, kdež horlivě zúčastňoval se veřejného ži- vota a bral až do poslední chvíle velmi živou účast na všem, co se životem tím bylo v souvislosti, ať již to bvlo v ohledu národním nebo politickém, kulturním či národohospodářském. Napsal také četné feuilletony a situační úvahy do různých časopisů, zejmena také do našeho listu a pozoruhodnými byly též jehb zpřávy z vojenské služby lékařské, uveřejňované v „Časo- pise českých lékařů.“ Dr. Podhajský pyl zakládajícím členem Matice školské, Vlasteneckého musejního špol- ku v Olomouci a horlivým členem a podporovatelem všech důležitých a kulturních českých spoíků v Olo- mouci. Pohřben bude dnes v úterý dne 17. lednao 3. hodině odpol. na hřbitov u Neředína.

— Dary. Sbor učitelský obecné a měšť. chlap. školy v Dobrovicích věnoval místo věnce na rakev zemřelého p. Jana Sládečka, říd. uč. v. v., devět korun Bolzanovu sirotčinci učitelskému a jedenáct korun Samostatnému sirotčinci učitelskému. — »Čeština« na c. k. státní dráze. Umělecká be- seda pražská zaslala svému členu v Č. Budějovicích po dráze premii a sice umělecké kovové odlitky. Na návěští, které adresát od c. k. dráhy obdržel, byl text takto »česky« výplněn: »Uměleka bese- dou Prag. 1 bed kavove odlutký!« Tyto zkomoleniny dokazují, že v dotyčném úřadě sedí bud člověk, který schválně českou řeč komolí a uráží, aneb německý nedouk, který česky psát nedovede. Tedy v obou případech osoba, která v řádně spravo- vaném úřadě byla by nemožnou. Ale za p. přednosty Webra je v Č. Budějovicích možně všecko, zvláště když i ministerstvo utlačování české řeči považuje za státní nezbytnost. — Pocta českým spisovatelům a uměloům. Na valné hromadě jmenoval spolek Kubatovský«, který, jak známo postavil loňského roku na jihočeských Blatech pomník selskému hrdinovi Jakubu Kubatovi. svými čestnými členy pp. prof. Ad. Heyduka, prof. K. Klostermanna, Václava Suchomela, sochaře v Tá- boře, tvůrce pomníku Kubatova a Františka Tischera, ařchiváře a spisovatele v Jindř. Hradci, kteří získali si zásluli o hnutí Kubatovské. Definitivní rozhodnuti o konkursu svatováclav- ské záložny. Dovídáme se, že nejvyšší soud zamíti rekurs, podaný některými věřiteli sv. václavské zá- ložny a rozhodl, že na sv.václavškou záložnu pro nedostatek jmění nemá se konkurs uvalovati.

— Různé příhody z ulic. Kočí Fřant. Lachot jel včera s prázdným vozem pražské železářské společ- nosti z Podskalí na Havlíčkovo náměstí. Při zajíždění do Trojické ulice padl kočí s kozlíku na váhu vozu, koně se ulekli a uskočili s takovou prudkostí, že po- valili koně, zapřaženého do mlékařského vozu Augu- stiny Stýblové z Kundratic a stojícího před domem č. p. 1978—II. Kůň Stýblové byl při srážce značně poraněni, mimo to byla zlomena voj mlékařského vozu. — U uhlířské firmy S. L. Reimann a synové na Smíchově zaměstnaný kočí Ant. Barek včera jel s prázdným vozem z Prahy na Smíchov. V Náplavní ulici nevyhnul se z kolejí elektrické dráhy, ačkoliv řidič motorového vozu zvonil, pískal i křičel. Zlomy- siností svojí kočí zavinil srážku s motorovým vozem, u něhož byla mosazná rukojeť uražena. Na kočího podáno trestní oznámení. — Kočí Josef Vogel včera odpoledne s párovým vozem povoznice Antonie Ša- batové z č. 786—VII. na buštěhradském nádraží jel tak neopatrně, že vjel na budku, v níž se nalezá kancelář správce uhelného skládu pražského úvěrního ústavu. Náraz byl tak prudký, že stěna byla proro- žena. — U mostu Františka Josefa v Eliščině třídě včera odpoledne srazil se motorový vůz elektřické dráhy č. 148 s nákladním vozem povozníka Tomáše Zděnka ze Žižkova. Srážka měla v zápětí uražení mosazné rukojeti u motorového vozu — Pod koly vlaku. Zřízenec Ferdinandovy dráhy; František Havránek, zaměstnaný při zboží, seskočil dne 12. t. m. při vjezdu osobního vlaku na bohumínské nádraží s vozu pro zboží, ale dostal se nešťastnou náhodou pod jeho kola, která mu uřízla obě nohy pod kolény. Žraněný, otec četné rodiny, dopřaven byl do nemocnice v Bohumíně.

— Zabil se skokem s vlaku. V sobotu dne 14. t, m. jel 70letý stařec N. Czaja z Haliče na návštěvu svého syna Františka Czajy v Hrušově u Bohumína, a když po 8. hodině večerní seznal, že hrušovské nádraží přejel, výskočil u mostu přes Ostravici, když vlak jeh plnou rychlosti, ž vozu na trat a tak těžce se zranil, že zemřel za dopřavý do nemocnice v Moravské Ostravě. — Mladistvý zouťalec. V bytě svých rodičů v Nu- slích č. 292 včera odpoledne usmrtil se ranou z re- volveru, již si do pravého spánku vypálil, 16letý holičský učeň Antonín Šváb. Jak se úřadně zjistilo, jinoch byl oddán nezřízenému životu a když ho otec káral, jinoch se usmrtil. K žádosti zarmoucených ro- dičů byla mrtvola ponechána v příbytku.

— Osudné napití. Dvouletý synek dělnice Václav Skořepa z čís. 674 na Žižkově, byl dne 11. ledna svojí babičkou odveden na návštěvu ke kotláři Bo- humilu Bulánkovi ná Žižkově. Mezitím, co ši babička vyprávěla s příbuznými, hošík nalezl láhvičku s te- kutinou a v domnění, že je to něco dobrého, napil se z láhvičky. V tom okanižiku však dal se do use- davého křiku, neboť v láhvičce byla kyselina solná a dítko popálilo si ůsta i hltan. Nebožátko bylo od- vezeno do všeobecné nemocnice, kde včera zemřelo. Mrtvola byla převezena do ústavu pro soudní pitvu a vyšetřování zavedeno proti babičce, která nedosta- tečnou ochranou dítko do neštěstí přivedla. — Nalozená podnájemnice. U švadleny Františky Slavíkové v Samcové ulici č. 3—II. ubytovala se mladá dívka, která při příležitosti odcizila švadleně zlatý řetízek se zlatým srdéčkem v ceně 80 korun a zmizela. Včera večer Slavíková podnájemnici potkala u Prašné brány a dala ji zatknout. Zjištěna v ní služka Marie Šeflova z Chynína, pro podobné kousky už ně- kolikráte trestaná. — Kladka motorového vozu. Na Poříčí včera od- poledne stala se zvláštní nehoda. U motorového vozu elektrické dráhy č. 39 vysmekla se kladka a spadla na dlažbu. Kolemjdoucí Robert Freund byl kladkou zasažen a na pravé ruce lehce poraněn. Vůz, k další jízdě nezpůsobilý, byl odtažen do vozovky. Na místě shromáždilo se množství obecenstva. — Výjev z kořalny. Včera před 6. hod. večerní povstala velká výtržnost v kořalně Aloisa Duba na Smíchově mezi několika pijáky lihovin. Při rvačce byl 27letý komediant Frant. Musil tak nemilosrdně zbit, že z četných ran v obličeji krvácel. Hlídka za-