26. číslo

ŽENSKÝ LIST.

Strana 7.

V. článku: „Co jsou sociálni demokraté“ v mi- stech „ .. . Pracujíci lid . .. “ až „ . . . mělo účinek“ skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu naznačeného v § 302 tr. z. a obsah místa ad IV. mimo to skutkovou povahu zločinu rušení ná- boženství naznačeného v § 122. lit. a) tr. z. a ad V. téhož zločinu naznačeného v § 122. lit. b) tr. z. Zabavení periodického tiskopisu „Ženský List“ čís. 25. ze dne 18. června 1908 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493. ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabave- ných dle § 37. zák. o tisku. — Užasně dovede pracovat censorova tužka v našich časopisech a zvláště v „Ženském Listě“. To už máme letos 3. nebo 4. konfiskaci a vždy pro články a zprávy o klerikalismu. Je vidět, jak úřadům záleží na tom, aby ženy nezhostily se klerikálních názorů. Nábo- ženství jsme se nedotýkali, úřady chrání přímo a bez ostychu stranické zájmy klerikálů.

Ve vlastním novém domově. V neděli 21. června slavnostně otevřen byl dělnický dům. V krásné zahradě zahájeno otevření domu táborem lidu, na kterém zahajovací řeč pronesl procítěně a případně sekretář zemského výkonného výboru soudr. Havlena, jenž zvolen za předsedu, dr. Šmeral za místopředsedu. Referát o starobním a invalidním pojištění přednesl soudr. Steiner, dále plomluvila soudr. Máchová „O pojištění vdov a sirotků“, a soudr. Johanis. Doslovem vzletným a povzbuzujícím ukončen tábor četně navštívený do posledního mista muži i ženami. Lepšího, pohodlnějšího místa nemohlo býti voleno. Tam, kde dříve vévodila hrdá šlechta, bude míti sídlo své soc. demokracie. Máme jedno přání k otevření, aby z tohoto domu rostla a mohutněla soc. dem., aby rostlo a mohutnělo i ženské soc. dem. hnutí! V záležitosti prof. Wahrmunda se proslýchá, že má být přesazen do Prahy. Myslíme, že univer- sitní prof. nemůže býti přesazen, nanejvýše mu může býti nabídnuta universita jiná a on má právo přijmout nebo odepřít onu nabídku.

*Za starobní, invalidní, vdovské a sirotči pojišťováni. Aby dali výraz nespokojenosti lidu s oddalováním starobního, invalidního, vdovského a sirotčího pojišťování, podali sociálně demokratičtí poslanci ve sněmovně pilný návrh, kterým se vláda vyzývá, aby oznámila, jak daleko pokročily pří- pravné práce a kdy hodlá předložit návrh o tomto pojišťování. V neděli 21. května konal se v Praze veliký tábor lidu v právě otevřeném dělnickém pa- láci v Hybernské ulici, na kterém bylo mluveno ostře proti oddalování starobního pojišťování. Na táboru vedle soudr. Steinera a posl. Johanise pro- mluvila soudr. Machová v tom smyslu, že vláda musí k starobnímu a invalidnímu pojišťění přidat pojištění vdov a sirotků a že ženy dovedou se také ozvat pro tento požadavek, Stejné projevy jako v Praze budou i jinde po Čechách. Ženy, všude se súčastněte a zdůrazňujte, že chcete pojištění vdov a sirotků. * Vládni předloha o starobním pojištění a pojištěni vdov a sirotků. V neděli na táboru v li- dovém paláci v Praze pravil soudr. Steiner o chystané vládní předloze starobního pojištění mimo jiné toto: „Bolestno bude, že z vládní před- lohy mají, pokud se nároku na zajištění týká, býti vypuštěny vdovy a siroty. Zajištění dělnických vdov a sirotků vláda ve své předloze provésti nemíní. (Hanba! Bouřlivé, dlouhotrvající výkřiky a projevy nevole.)

Přátelé, tímto faktem se jistě zase rozsvíti v hla- vách širokým vrstvám lidovým a zvláště ženám. Tu okolnost každý přece musí pochopit, jsou-li pro případ úmrti svého živitele zajištěny pensí vdovy a sirotci úředníků a důstojníků, že by bylo neslý- chanou nespravedlností, frivolním zločinem, ženám a sirotům pracujících vrstev zajištění i sebe skrov- nější upírat. (Bouřlivé projevy nevole.) Tu i nej- nevědomější člověk na první pohled musil by vy- stihnout zaujatost vlády třídního státu proti potře- bám chudého lidu a postavit se do našich řad a spolu s námi vést boj, jímž budeme pracovat k tomu, aby nedokonalosti vládní před- lohy byly zlepšeny. (Potlesk.) Ruské dívky na popravištich. V Rusku ne- ustávají popravy revolucionářů. A jako v celém osvobozenském hnutí a v revoluci ruské, tak i na těchto popravách velkou účast maji nadšené dívky. Z Varšavy se právě oznamuje: Vojenský soud od- soudil osm obžalovaných pro účast na aten- tátu proti policejnímu komisaři v Radomi k trestu smrti provazem. Mezi odsouzenými nalézají se také dvě mladistvé dívky, které byly ob- žalovány, že činně pomáhaly při atentátu proti gu- vernéru Skalonovi.

Kvetou růže. Mezi denními zprávami při- nesly v sobotu pražské denníky oznámení, že ve všeobecné nemocnici pražské ve čtvrtek o boží tělo večer skočila s okna 24letá šička Derníkova, která tam byla ošetřována ve své těžké chorobě, tuber- kulose hltanu. Velkým dojmem působí popsání okol- ností, za kterých nešťastné děvče provedlo sebe- vraždu. Derníková, od té doby, kdy dána byla do nemocnice, stále zádumčivá, dala si donést ve čtvrtek večer čisté prádlo a převlékla se a když odpoledne ji navštívila matka, dala se učesat.

Dostala kytičku růží, jíž se celé odpoledne těšila, ale k večeru dala ji opatrovnici, že prý pro ni sa- motnou má příliš silou vůni. Když pak o půl de- váté hodině večer obě přítomné opatrovnice na chvíli se vzdálily z pokoje, požádala Derníková svou sousedku, aby ji donesla pokrývku. Na to při- stoupila k oknu, jež dříve k její žádosti bylo ote- vřeno, aby mohla lépe dýchat — skok s druhého poschodí a 24letá šička Derníková měla roztříštěné údy a naposledy vydechla do svěžího vzduchu červnového večera. Bylo mnoho očí v nemocnici, které v té chvíli zvlhly, ač v leckteré hlavě mihla se také myšlenka: „Lépe než aby se byla nebohá souchotinářka dále trápila.“ Nutno však vzpome- nout na to, proč stala se šička ta souchotinářkoua proč život stal se pro ni trýzní. Víte, jak se rodi souchotiny? Víte, kolik šiček jim propadá při na- mahavé práci a bez vydatné stravy? Víte, kolika dívčím tělům nedostává se krve a kolik tváří je ubledlých a kolik těl hubených dlouhou prací, špat- ným bydlením a pro špatnou stravu? Oh, 24letá šičko Derniková, kolik máš družek ve svém utr- pení! Tisíce bledých dívek jde světem jako hrozná obžaloba společenského řádu. A chtěly by žít, ach, zdravým tělem žít krásný život, jako Ty bys b la chtěla. Před smrtí vzala jsi si, šičko Derníková, nejlepší své šaty, dala jsi se učesat od své matičky a voněla jsi ke kytici růží. Jako bys byla chtěla na- posledy říci, že ráda bys šla do světa a žila, cho- dila pěkně upravena, jak na děvče se sluší, pěkně učesaná a že bys milovala růže v přírodě. Je právě čas růží, kvetou růže, a tobě jich dali ky- tici. To byl pozdrav života, jejž bys nemohla žit! Tuším, že ty růže urychlily v tobž rozhodnuti ku