3
masthead
4. června 1901
5
article
Dále uvažuje se makedonská otázka a poměr
k Srbsku vzhledem k vytčené shodě s Ruskem.
Účinek politické důvěrnosti trojspolkových států
na vyjednávání obchodních smluv projevuj e se my-
šlenkou, že pevnost trojspolku neoblamuje nestejnost
hmotných zájmů, nýbrž trvání a pevnost trojspolku
podstatně usnadní obtížné vyrovnání hmotných
protiv.
Ke konci navrhuje se souhlas s hlavními my
šlenkami naší zahraničné politiky a jejím praktickým
prováděním a ministrovi vyslovuje se upřímné uznání
a úplná důvěra.
Srbsko
Rusko
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 3. června. (Pův. zpráva.p
Zákon o lokálních dráhách.
Železniční výbor sešel se o 10. hod. dop
a vzal v rozpravu zákon o železníčních dráhách.
K návrhu předsedy posl. bar. Schwegela sešlo
z všeobecné debaty a konala se hned debata ze-
vrubná. 8 1., vypočítávající jednotlivé dráhy, zabral
skoro celou schůzi, jež trvala do 6 hod. več. s po-
lední přeslávkou. Ostatní paragrafy nevzbudily žádné
diskuse. Z promluvených řečí uvádíme pouze řeči
české. Večer byl celý zákon výborem schválen.
Posl. dr. Fořť postrádá v předloze projekt
lokální dráhy z Litomyšle do Poličky.
Posl
doktor
Fořť
Vídeň
Litomyšl
Zákon o lokální dráha
7
article
Jednání o projektu tomto láhne se již řadu let
uskutečnění dráhy této mimo jiné závažné hospo-
dářské důvody jest zvlášť se zřetelem k tomu žá-
doucno, poněvadž v brzku snad už v Litomyšl
zřízen bude krajský sond, takže spojení města
toho s Poličkou stane se přímo nutností. Řečník
navrhuje tuto resoluci:
»C. k. ministerstvo železnic se vyzývá, aby do
příští osnovy zákona, týkající se staveb místních
dráh, pojalo též projekt Litomyš1 Po-
lička, dále aby v pravý čas za touto příčinou se
zemským výburem českým zahájilo jednánía
o uskutečnění projektu co nejvíce se přičinilo.«
Dr. Fořt podotýká dále, že by se byl obmezil
na tuto resoluci, kdyby posl. Kolischer nebyl se
dotkl nejbolavější rány, z které lokální dráhy krvá-
cejí. Jest to jejich nepatrná rentabilita, ba
dokonce dosti častá passivita. Však pří-
čina neleží jen v okolnostech, na něž poukázal dr
Kolischer (drahá stavba a administrace), nýbrž
blavně v nedostatečné, ba snadi až po-
vrchní komerční službě. O komerční
zájmy lokálních dráh, ve správě státu se naleza-
jících, stará se pan bůh sám. Dochází tu při dělen
a instradování dopravy k věcem přímo neuvěřitelným
Svého času mluvilo se o tom, že státní dráhy
ocholně vedly svoji vlástní dopravu přes linie bý-
valé společnosti lokálních dráh, čímž zvyšovály je-
jich příjmy, jakož arci i rentu sestatňovací. Voči
soukromým dráhám lokálním přímo ve správě se
nalezajicím činí však dnes stát pravý toh
op ak.
doktor
Fořt
Kolischer
bůh
Litomyšl
lokální dráh
Litomyš 1 po
8
article
Řečník uvádí křiklavý doklad, jakým způsoben
poškozuje státní železniční správa dráhu Rakov-
ník- Bečov a sice na prospěch dráhy buštéhrad-
ské. Dráhy státní vlastní svoji dopravu (příkladně
vápenec z Berouna) neodevzdávají v Rakovníku ře-
čené lokální dráze, která jest zcela passivní a za
kterou zemský fond garantuje, nýbrž odevzdávají
transporty tyto v Rakovníku neb Zatci dráze buště-
hradské, aby je tato vezla do Karlových Varů atd.
Tím se nejen poškozuje zemský fond, nýbrž zároveň
stupňuje dividenda buštěhradské dráhy a zveli-
čuje příští renta sestátňovací. K tomu
všemu chová se buštěhradská dráha se své strany
vůči lokálním dráhám přímo macešsky. Vzhledem
k lokální dráze Chodov. Johann- Georgen-
stadt v Sasku staví buštěhradská dráha na troj-
násobnou vzdálenost přes Kraslici konkurenční ta-
rify, aby dotčeně lokálce veškeru dopravu odňala.
Podobně ostatně poč ná si vůči státní železničn
správě též dráha severozápadní a ústecko teplická
Jest záhodno, aby dnešní zmínka o věci této nevy
zněla na prázdno a proto navrhuje řečník tuto re-
soluci:
»C. k. ministerstvo železnic se vyzývá, aby ne
dostatečné nynější komerční službě
na lokálních, státem spravovaných dráhách věnovalo
bedlivou pozornost a zařídilo čeho potřebí, by dotyční
orgánové zájmů lokálních dráh více dbali, by ze-
jmena přiinstradování umělým odvá-
děním dopravy zmíněné lokální dráhy
poškozovány nebyly.«
Johann
Bečov
Beroun
Rakovník
Karlová Vary
Chodov
Georgen
Sasko
9
article
Posl. Maštálka protestoval proti zamýšle-
nému omezení akce v místních dráhách, neboť by
mělo zhoubné následky pro hospodářský vývoj růz-
ných zemí. V Čechách vybírá si vláda výnosné
dráhy a zemi zůstavuje nevýnosné, čehož následky
jsou již zjevné. Jeví se snaha, aby interessenti pla-
tili vysoké příspěvky a nikde jich neplatí tolik jako
v Čechách. Ze 57 dráh garantoval stát od r. 1892
38, země 19. Horlí proti usídlování nově konces.
místní dráhy ve Vídni. Do ředitelstva povolávají se
lidé, již jaktěživí nebyli v zemi, kudy ta která dráha
vede. Tím vysvětlují se také některé špatné úspěchy
Přimlouvá se za spojení sedmi zemským sně
moven navrhovaných místních dráh směrem od Po
stoloprt k Staré Pace a navrhuje resoluci: Vláda vy
zývá se, aby dala — zvláště na labský most
státní podporu 800.000 K projektované lokální dráze
z Libochovic do Jenšovic a odtud na Mělník a na-
vrhl vyjednávání, aby místní dráhy od Postoloprt
směrem na Starou Paku byly převzaty do správy
státních dráh. Jiná resoluce týká se sudoměřsko-
staropacké, třetí bohdanecko-rosické a čtvrtá rych
novské dráhy.
5. Vláda se vyzývá, aby za příčinou umožnění
stavby elektrické dráhy ze stanice Dobřany trat
bílsko—kojetínské z údolí Moravky poskyttu se podni
katelům největší podpora a po zajištění této dráhy
se súčastníln při opatření kapitálu
6. vláda se vyzývá, by vzala v úvahu stavbu
ostravsko-frýdlantské dráhy ku připojení na tra
Košicko-bohumínskou. Řečník pojednává potom o po-
mocné akci pro trať Voticko—sedlčanskou a přimlouvá
se vřele, aby vláda přispěla na ni polovinou nikoli
třetinou. Konečně doporučuje pokusy s motorovým
automobilem a zřízení jedné státem garantované
trati na elektrický pohon za tím účelem, aby se za-
jistila výnosnost její.
Posl
Maštálek
Moravka
Čechy
Vídeň
Stará Paka
Libochovice
Jenšovice
Mělník
Postoloprty
Dobřany
Voticko
10
article
Posl. Ryba: V seznamu dráh, jež mají být
touto osnovou zajištěny, postrádají interessenti trpce
zejmena míslní dráhu mezi Jindřichovým Hradcem
Obratany. Postrádají dráhu tu do té míry, že když
zpráva o tom vnikla v obyvatelstvo, došlo v jednom
z míst, kudy dráha má jíti, k povážlivým nepokojům
A nepokoje vzniklé z této příčiny jsou dojista zaji-
mavé do té míry, aby vzbudily pozornost kruhů,
jichž věc se týče. Věru, že k nepokojům těm bylo
více než dostatečná příčina. Když před léty usnesl
se sněm království českého na své velké akci želez-
niční a když věnován na ni z prostředků zemských
obnos 10 mill. zlatých, bylo výslovně usneseno, že
peníze ty v prvé řadě mají se věnovati na stavbu
místních dráh na hospodářsky zanedbaném če-
ském jihu.
Dráha Jindřichův Hradec—Obratany nalezala se
tehdy v programu stavebním nagdruhém, rok nato
však již na prvním místě. Avšak se strany vlády
nebylo na to reagováno. Dráha není dnes ještě po-
volena. Z nejnovější železniční mapy jest patrno, že
nestavěno na českém jihu vůbec pranic, kdežto všude
jinde, zejmena na severovýchodě, místních dráh jest
plno. A proč tak dlouho otáleno? V ministerstvu
železnic, kde plno našich »přátel« a kde domovem
hospodářská naše »proziravost«, která má zvláštní
názory, zejmena jde-li o dráhu, která má býti sta-
věna v kraji českém, pojednou konstatováli, že dráha
jindřicho-hradecká k uskutečnění se nehodí, že byla
by to dráha naprosto nevýnosná a že stavěti se
nemá. Ocitli jsme se tím již zase před typiekou
otázkou, mají-li se stavěti dráhy proto, aby průmysl
tvořily a povznášely a, nebo mají-li sloužiti průmyslu
již existujícímu. Mám za to, že dráhy v obou smě-
rech mají plniti své poslání. Není ostatně pravda, že
by právě dráha, o kterou jde, byla bez budoucnosti,
že by byla zbytečná.
Posl
Jindřichův Hradec
Obratany
11
article
Jde především krajem, z něhož dnes již způsobem
nejprimitivnějším a nikoliv nejlacinějším vyváží se
množství dříví, nalezají se již nyní zemědělsko-
průmyslové závody, ovšem malé a kde již nyní po-
zorovati lze slibné zárodky velkého průmyslu ze-
jmena textilního a keramického. Jest to kraj, kde
vůbec nalezají se všecky podmínky průmyslověho
rozkvětu, zejmena voda a levné pracovní sily. Jes
to dráha, jež by spojovala dvě trati a vedla do města
s velkým živým obchodem a průmyslovým ruchem
jež potřebuje, aby bylo podporováno ve svém roz
květu, neboť právě nedostatkem komunikace zůstal
Jindřichův Hradec pozadu proti sousedním českým
Budějovicím a Jihlavě, kteráž města měla před 30
léty stejný počet obyvatelstva. Přes to nechci činiti
nijaký návrh. Pan ministr železnic »v opatrném uvá-
žení věci« siíbil, že v příštím seznamu dráh zajiště-
ných bude se nalézati dráha Jindřichův Hradec-
Obratany zcela jistě, mimo to slíbil, že vyjednávati
bude s výborem zemským, aby tento bez otálení dal
vypracovati potřebný plán pro tuto dráhu, tak, aby
její uskutečnění se nikterak neprotáhlo. Prosím, aby
pan ministr železnic slih svůj ve výboru tomto
přesnými a určitými slovy potvrdil. Vždyť nejde snat
o nějakou velikou sumu, nýbrž pouze o 240.000 K.
které dnes, kdy milliony jen líthjí, jsou pouhým
pakatelem.
Jindřichův Hradec
český Budějovice
Jihlava
zemědělskýprůmyslový závod
12
article
Posl. Kubr přimlouvá se za výstavbu trati
Jindřichův Hradec Obratany.
Poslanec Heimrich vyslovuje potěšení, že
provede se dráha ze Žďáru do Tilšňojva
event. spojení žele zniční z Něm. Brodu do Brna, po-
važuje však po nabytých zkušenostech za potřebn
žádati, aby ministerstvo železniční rychleji provádlělo
dodatečné práce, které před zadáním stavby provést
se musí, aby se neopakovaly případy, jako se stal
u projektu dráhy z Telče do Bejdova, která se počne
stavěti teprve nyní, po třech letech po složení peně
a splnění všech jiných požadavků.
Vyslovuje se proti zamýšlenému obmezení dal
šího zřizování lokálních dráh a přimlouvá se, aby
stát účinně podporoval každou dráhu, jejíž potřeba
příspěvky země a soukromných účastníků aneb jen
posledních bude prokázána.
Poukazuje na projekt dráhy ze Skalice na Bo
skovice do Opatovic, na kterouž sněm moravský po-
volil 20.000 kor. subvence na 1 km., potom na z-
mýšlené železniční spojení z Tišňova na Blánsko
Jedovnice do Výškova ald. a žádá, aby minislerstvo
železniční zabezpečilo brzké jejich uskutečnění.
Posl
Kubr
Heimrich
Bejdův
Výškův
Jindřichův Hradec
Žďár
Německo
Brod
Brno
Skalica
Opatovice
Blánsko Jedovnice
km
13
article
Poslanec dr. Šílený poukazuje k tomu, že ve
velké předloze železniční na Moravu věnováno jen
12 mill. K. V nynější předloze z 600 km přijde na
Moravu 85 km a z toho na dráhu tišnovskou 62 km
Povolením vodních cest byly poskynuty veliké výhody
nížinám moravským, však nutno pamatovati i na mo-
ravskou vysočinu železnicemi. Železnice na Moravě
tíhnou od hranic k Brnu: Chybí jim příčné spojení
v jisté vzdálenosti od Brna. V těchto směrech bud
nutno pomýšlet na nové železniční spojení, jako
jsou navrhovaně tratě Výškov— Jedovnice—Blansko
Veliká Byteš—Křižanov, Veliká Byteš—Tečice, Ivan
čice-Hrotovice —Jaroměřice, Boskovice—Opatovice
Hradiště—Březolupy. V příčině tčchto trati podáv
řečník návrhy a kromě toho resoluce, které se týkají
zlevnění dopravy na různých dráhách moravských
na př. dráhy severozápadní, lokální dráhy Tišnov—
Brno, zavedení tam jízdních bloků, konečně pak za-
vedení přímých rychlíků na trati Krakov—Přerov—
Olomouc—Praha. Kromě toho činí řečník ještě ně-
které jiné návrhy. Na konec odůvodnil návrh a do-
datek k zákonu, případně k resoluci, aby také při
stavbách železničních právě projednávaných byla
dána přednost domácí práci a výrobě.
doktor
Ivan
Morava
Brno
Výškov
Jedovnice
Blansko
Byteš
Křižanov
Veliká Byteš
Tečice
Hrotovice
Jaroměřice
Boskovice
Opatovice Hradiště
Březolupy
Tišnov
Krakov
Přerov
Olomouc
Praha
km
14
article
Posl. Kaftan: Předloha o lokálních drahách
obsahuje četné tratěj kterých se domáhaly četné
okresy, jež pro ně přinesly veliké obětí. Pohříchu
zbývá ještě vystavěti četně jině dráhy lokální, tak
zejmena z Jindřichova Hradce do Obrafan, která jest
zaručena královstvím českým, a u Doudleb přes
Vamberk do Rokytnice. Na trať první žádá se státní
subvence 156 tisic zl., na druhou 86 tisíc zl. Řte čník
žádal důtklivějministra, by zajistil určitě v nejblížší
předloze obě tyto důležité dráhy.
Řečník potom naléhal na rekonstrukci nádražt
vyšehradského, které jest nedostatečné, což ukázalo
se právě v posledních dnech hroznou katastrofou.
Po tom navrhuje dvě resoluce; v jedné se vláda
vyzývá, by zajistila trat z Doudleb do Rokytnice za-
koupením kmenových akcil v sumě 86 tisic zl., ve
druhé se vláda vyzývá, by urychlila rekonstrukei
vyšehradského nádraží.
Posl
Kaftan
Doudleb
Jindřichov Hradec
Obrafany
Vamberk
Rokytnice
Doudleby
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Ústavní výbor nemohl rokovati, proto že se
nedostavil dostatečný počet jeho členů.
Usnesení jeho odboru o zlepšení immu
nitního práva byla dnes uveřejněna.
Zdravotní výbor ustanovil odbory pro
předběžné rokování o reformě lékárnictví.
K návrhu poslance Kindermanna bylo usneseno po-
žádati předsedu ministerstva, by vytkl postavení
vlády stran poměru lékařských komor v Čechách
k nemocenským pokladnám mistrovským.
Výbor panské sněmovny pro po
platkovou novelu vyslovuje se o olázcc ústavní
platnosti této novely následujícím způsobem. Při po-
radách o télo osnově byl zkoumán poměr k císař-
skému nařízení ze dne 16. srpna 1899, kteréž na
základě 8 14. bylo vydáno. Návrh, by nařízení bylo
prohlášeno neústavním, zůstal v menšině. Naproti
tomu většina komise se vyslovila v tén smysl, že
vydání jednotlivých ustanovení na základě § 14
nedá se ospravediniti, ježto pro tato ustanovení
schází ústavní požadavek pilnosti.
Vodní výbor panské sněmovny se
stoupil se dnes o polednách. Dříve než provedl de
batu o vodních stavbách, zvolil svým před
sedou bývalého ministrpresidenta hr. Frant. Thuna
jeho náměstkem kn. Auersperga a zpravodajem
ryt. Proskowtze.
Za tři hodiny byla povšechná rozprava skon
čena. Zúčastnili se ji ministrpresident dr. Körbe
který ještě dvakrát do rokování zasábl, bar
Czedik, kn. Auersperg, dv. r. Beer, hr
Frant. Thun, ryt. Proskowetz, kn. Schön-
burg a hr. Buquoy.
Všichni řečníci, také hr. Thun a dr. Mattuš
vystovili svůj souhlas s předlohou. Jenom
někteří vyslovili pochyby ve příčině Uher a v
příčině výnosnosti průplavu vídeňsko- budějovického
Zejtra provedena bude debata podrobná.
Kindermann
František
Thun
Auersperg
Körbe
Beer
Proskowetz
Schön
Buquoy
doktor
Mattuš
Čechy
Uhry
panská sněmovna
Czedik
17
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze padesátá šestá.
Z Vídně, 3. června. (C.-B.)
Předseda zahájil schůzi v 7.15 hod. večer.
Po přečtení došlých spisů přešlo se k jednacím
pořadu, další debatě
o zatímném rozpočtu.
Posl. Gross je povděčen obnovené parlamentní
činnosti a že schváleny velké hospodářské předlohy
bez ohledu na různé vážné obavy. Vypočítává, co
parlament všecko povolil a plá se, neporuší-li se
rovnováha v státním hospodářství. Výdaje povoleny
v naději, že přinesou užitek národnímu hospodářství
a investice budou se jednou vypláceti. Slovanští zá-
stupci mají větší zájem než Němci starati se o další
trvání státu, proto že by mimo Rakousko nemohli
existovati. Němci chovali se co možná zdrželivě
v dotazech i debatách, tak až jim to jejich stranníei
vyčítali. (Souhlas mezi německými pokrokovci.)
Učínili tak proto, že není úkolem sněmovny pra-
covati pro strannické účely agitačními řečmi a p.
nýbrž má hájiti zájmy stální. Tim — praví — zí-
skali jsme si zásluhu o pozdravení této sněmovny
na tom si zakládáme. Své národní požadavky proto
neodkládají, neupustí od nich a vynasnaží se časem
o jejich uskutečnění ve shodě se všemi německými
stranami. Nechtějí prý zkracovat jiné národnosti.
v jejich vývoji a jsou ochotni k míru, avšak české
obyvatelstvo musí býti prodčeno jiným duchem než
teď. Nesmí býti výbojným, ani podnikati boykoty
(Posl. V. Hrubý volá: Němci to dělají také!
Řečník popírá výrok posl. Hrubého a poukazuje
na včerejších 14 českých schůzí na Moravě. Mus
prý vymizeti duch národní vypinavosti a potom najde
se prý cesta k míru.
Postavení jeho strany k vládě je svobodné. Tvrdí
že je možné jen úřadnické ministerstvo. Vypočítávé
co se vše stalo ve prospěch českého živlu a vychva
loje m. p. Körbra, jenž vynasnažil se o spořádan
Posl
Gross
Němec
Tim
V Hrubá
Körbr
Vídeň
Rakousko
Morava
poslanecký sněmovna
Musa
18
article
parlamentních a ústavních poměrů. Žádá na vládě
by upravila zákonně užívání řečí při úřadech v Če
chách a na Moravě, aby udělala přítrž počešťování
úřadnictva a ustanovovala úřadníky německé. Jsou
také ještě jiné kulturní a hospodářské požadavky.
o nichž se neví, zda a jak je vláda splní, ale prote
přece on a jeho přátelé budou hlasovati pro zatímny
rozpočet, neboť je to naprostá státní nutnost, a v na
ději, že německé strany budou moci schváliti rozpo
čet s důvěrou k vládé. (Pochvala a potlesk meni
Němci.)
Posl. Rieger (sociální demokra!) považuje děl
nost sněmovny za dočasnou, za příměří obou národ
ních strán. Dokud nebude národní mír, parlameni
bude otřásán. Národní mír uskuteční se jen, bude-l
se moci každý národ duchovně i kulturně vyvíjet
V Körbrově programu pohřešuje rozšíření politických
práv na široké vrstvy obyvatelstva. Moderní vláda
měla by napraviti toto bezpráví. Vylýká vládě polo-
vičatost v otázce osmihodinné práce i naproti návr-
hům své strany. Taky bude hlasovati proti rozpočtu
protestuje proti nynější správě, státnímu a společen-
skému pořádku. (Pochvala mezi sociálními demokraty.
Němec
Posl
Rieger
Morava
nost sněmovna
19
article
Po řeči poslance Treuinfelsa ujal se slova
předseda ministerstva dr. Kürber; praví, že vláda
vynasnažila se o příměří, aby časem a pod vlivem
hospodářského posílení s větším zdarem než dosud
mohla hledat a snad i nalézt podmínky poctivěho
míru, avšak tušila, že při rokování o zatímném
rozpočlu dojde k politické diskusi.
Ujišťoval, že vláda neuslane chrániti ústavu
Potom učinil deklaraci, že nynější kabinet nepovládne
nikdy proti Němcům, ale také nikdy proti jinému
národu. Chceme — volal emfaticky — spravedlnost
spravedlnost pro všechny národy. V tom spalřujeme
svou politickou čest. Co hr. Taaffe od svého nasto-
lení hlásal do posledních let své působnosti, opako
val, že totiž Rakousko, nejsoue státem národně jed-
notným, nesnese národně politického programu. K to
muto poznání dospěla prý vláda, uváživší minulos
a uvážívši budoucnost.
Treuinfelsa
doktor
Kürber
Němec
Taaff
Rakousko
20
article
Vláda chová prý naopak přesvědčení, že mus
býti stejně hájeny společné interessy veškerých ná-
rodů, jejich kulturní, hmotné a sociální zájmy. Víta
návrat vlaských Tyrolanů na inšprucký sněm, proto
že jen na půdě tohoto možno docíliti smíru mez
oběma národy tyrolskými. Tak jak jedná nynějš
vláda, musí prý jednati každá vláda rakouská. Mini-
sterský předseda doufá v dohodu mezi severníma
jižním Tyrolskem. Vláda chce vyhověti sice národ-
ním a hospodářským požadavkům Tridenťanů, ale
jednota země nesmí býti dotčena.
Tyroly byly ode dávna jednotnýmí a musí jimi
zůstatí také nadále. Zdali tato zásada platiti mů také
pro jiné země, zejmena zvláště pro království české
to p. dr. Körber nepověděl. V doslovu své řeči zminil
se o českoněměcké otázce způsobem takovým, že
slova jeho vyzněla ohláškou další akce ve smyslu
českoněmeckého dorozumívání. Chef vlády se do-
mnívá, že hospodářskými předlohami právě projedná-
vanými připravila se pro smír česko-německý půda
Pomýšlí prý na další positivní akci. Pro obě strany
bylo by dorozumění plodnější nežli boj.
Posl. Vukovič podává prohlášení slovinsko-
chorvatského klubu, že budou jeho členové hlasovat
pro předlohu, ale že tím neprojeví ještě důvěry
vládě. e
Posl. Soukup činí prohlášení jmenem něm
ckých agrárníků.
Posl. Prášek posuzuje zevrubně činnost m-
nistra orby a kabinetu a prohlašuje, že poslanc
jeho skupiny nemohou hlasovati pro rozpočet.
Vít návrat
doktor
Körber
Posl
Vukovič
Soukup
Prášek
Min
Tyrolsko
Tyroly
21
article
Poslanec Barwinski vypočílává reformy
kterých potřebuje Halié v oboru hospodářském a po-
žadavky baličských Rusínů v oboru rovnoprávnost
a prohlašuje, že klub slovanského centra hlasovati
bude pro rozpočet
Poslanec dr. IIerold po polemice s poslancem
Wolfem a ostatními poslanci německými a sociálním
demokralem Riegrem zabývá se dnešním prohlášením
předsedy ministerstva a praví, že Cechové ob-
strukce neodložili, nýbrž ji jen za
stavili a že závisí jenom na vývoji věci, zdali se-
trvají na nynější cestě, či zda vrátí se k taklice
dřívější.
Čechové jako dříve, tak i také nyní stojí tu
jako žalobci na vládu a státní správu, že přese
všechny oběti českého národa nerozřešila přece
ještě české otázky, stojí tu jako žalobci na stát
vládu, protože Čechům odňato bylo jejich nabyté již
právo způsobem, který nemá sobě rovna ani v tomto
státě, ve kterém bylo přece dosti změn a převratů
Na stanovisko, podle kterého má se dostati slo-
vanským národům jen toho, k čemu svolí Němci
Čechové nikdy nemohou přistoupiti, protože by to
bylo petrifikací nynějšího stavu.
Barwinski
Rusín
doktor
IIerold
Wolf
Riegr
Čecho
Němec
22
article
Řečník myslí, že nenadešla ještě doba pro nové
vyrovnávací konference. Chceme mír, ale nebojíme
se války. Právě v poslední době přesvědčilo se miní-
sterstvo a kabinet, že český národ pokročil do t
míry, že stal se faktorem, se kterým musí býti po-
čítáno, počílá-li se ještě s budoucností stálu.
Nemluvíli čeští poslanci o možnosti persekuční
éry, činl tak z té příčiny, poněvadž pokládají perse
kuční éru za nemožnou nikoli pro benevolenci vlády
nýbrž pro vlastní sílu českého národa.
Dr. Herold prohlašuje: Soustředíme všechny
síly na sjednocení českého zastupitelstva v této sně-
movně. Česká otázka jest problémem Rakouska-
která dů se rozřešiti jenom na základě svobody
rovnoprávnosti. (Hlučný potlesk.)
Sehůze po tom o 12. hod. 35 min. po půlnoe
skončena.
Příští schůze koná se zejtra v úterý
doktor
Herold
Sehůz
Rakousko
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. června. (Polský hla
o české delegaci a konservativn
š lechtě). Stále opětované tvrzení »N. Fr-
Pr.« o sblížení česko-německém a rozkolu mezi
svobodomyslnými poslanci lidovými a konserva-
tivní šlechtou zavdalo krakovskému »Czasue
podnět k úvaze, na kolik se tvrzení vídeňského
listu srovnává s pravdou. Pisatel dovolává se
tu výroků předních politiků českých z posled-
ních dnů a porovnávaje je s událostmi na říš-
ské radě, dochází jako »střízlivý pozorovatele
k poznání, že vše, co se v poslední době událo.
dá se shrnouti ve dvě fakta: Prvým jest ne
pochybné sblížení Němců s Čechy na půdě
otázek hospodářských. Druhým jsou
taktéž nepochybné různice mezi Mladočechy
feudální šlechtou a sice opět na poli hos po-
dářském. Ale jako z prvého fakta nelze
ještě souditi o sblížení česko-německém v oláz-
kách politických, tak i z druhého ne-
možno zavírati, že by různice mezi klubem
mladočeským a českou šlechtou sáhaly až do
hlubin politiky českého národa. . . Spolel
živlů, v otázkách národních si odporujících, ale
majících společné idey liberální, kterýžto spolel
se v některých kruzích pokládá za možný, by
by, jak správně dodává »Czass, bez předeho-
zího vyřízení národnostních sporů úfplnou resig
nací na program národní. Nejméně pakse
k rozřešení národních otázek hodí liberalism
rakouský.
Němec
Praha
Francie
24
article
Dr. Engel, jenž se ve svém benešovském
listě dotýká téže věci, koněí svou poznámku
slovy: »Německý tisk může býti ujištén,že
prine Schwarzenberg jest nám přece bližší
milejší, než — pan dr. Bärenreither nebe
Prade.e
Ze Záhřeba, 29. května. (Uhersko
chorvatské vyrovnání.) Kralevinské
deputace, jež se v Pešti radily o finančním vy
rovnání uhersko-chorvatském, odročily se do
leta, aniž se dohodly o hlavním požadavku
Chorvatska, o zvýšení tangenty, t. j. oné
části důchodův z království chorvatského, jež
uherská vláda ponechává Chorvatsku na jeho
samosprávné potřeby. Chorvatská deputac
žádá, aby tangenla, jež dle starého vy
počtu vynesla Chorvatsku necelých 17 mil
lionů korun, byla zvýšena na 18 mill. korun,
poněvadž by jinak Chorvatsko nemohlo svou
správu zaplatiti. Bán hr. Khpen-Hederváry jde
v této věci s chorvatskou depulací solidárné-
S uherské strany připouští se zvýšení tangenty
o 500.000 K, tedy jen así o polovinu toho, eo
žádá deputace chorvatská; s nabídkou tou ne-
chce však se bán spokojiti a prohlásil prý Kol
Szellovi, že by jinak nemohl vésti správu Chor
vatska. V něklerých časopisech vyskytfy se již
zprávy o brzké demissi bánově, jež byly v zá-
pětí vyvráceny jak peštskými tak i záhřebským
úřadními listy. Přes to však má se za jisté, že
mezi bánem a Szellem nastal vážný spor a že
postavení bánovo jest otřeseno.
doktor
Engel
Bärenreither
Prade
Záhřeb
Uhersko
Pešť
Chorvatsko
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. červnu.
Útok Delareyův na Blaekfontein
způsobil v Anglii velikou opět sklíčenost netoliko
pro poměrně převeliké ztráty anglického vojska,
ale také vzhledem na polohu zmíněného místa.
Blackfontein jest totiž jaksi předměstskou obei
Johannesburgu, největšího to města Transvaalu,
v němž také nejvíce Angličanův usídleno a sta
millionův anglického kapitálu (zvláště v dolech)
angažováno jest. Blackfontein jest od Johannes-
burgu vzdálen sotva dvě hodiny. Náhodou —
či vyvolil si Delarey den ten úmyslně? — bylo
právě výročí dne, kdy Angličané — loni — do
Johannesburgu vtrhli a skutečně byl pořádán na
oslavu toho v Johannesburgu veliký ples. Vůči
dopisovateli »Rhein. Vestí. Ztgu.« prohlásil trans
vaalský vyslanec Leyds, že tvrzení anglických
listů, jakoby paní Bothová přijížděla do Evropy
aby přemluvila Krügra k míru, jest nesprávné
a že naopak paní Bothova přináší Krügrovi dů-
ležitá sdělení svého manžela, kteréž by jinak
nesnadno bylo z jižní Afriky donésti.
Krüger žádá zvláštní notou vládu pařížskou
a petrohradskou, aby podporovaly jeho návrh.
by otázka transvaslská vyřízena byla haagským
mezinárodním soudem smírčím.
Angličanův
Johannes
Delarea
Angličan
Bothová
Bothův
Krügr
Krüger
Praha
Anglie
Johannesburg
Transvaal
Rhein
Evropa
Afrika
26
article
K míru s Čínou.
Již není pochyby, že císař čínský přivoli
zaplatiti odškodně 450 mill. taelů i se 4proc
zúročením ve 30—40 letech. Tím — také po
krvavém a překrutém potrestání vadců a pod
půrců boxerského hnutí — nejsou splněny
všechny podmínky spojencův, nicméně tito
rozhodli se hlavní massu vojska svého odvolati
z Činy. Zdá se, že vážné věci, jež v Evropě
se chystají, přiměly k tomuto odhodlání spo-
jence, především — ku podivu — Německo
jež náhle z nejbojovnějších stává se velmi míru
milovným čili vlastně krotkým. Mimo Rusko,
jež má v moci Mandžursko, odcházejí ostatn
státy z Číny na prázdno až na to, že mnohé
státy daly si přiznati větší odškodné, nežli činí
skutečná škoda jim způsobená; nejošklivější to
vedle plenění vojsky evropskými zjev moderní
polítiky mezinárodní. Nad to na místě vavřínů
získali si spojenci na celém východě dalekém
jen pověsti »západních barbarů«, Zmatky v Čině
trvaly skorem rok, počaly koncem května ob-
lehnutím Pekina boxery, jež vedlo v červnu
k zavraždění německého vyslance Ketteleraa
kaneléře japonského vyslanectva. Nejprvé bylo
na místě Japonsko, hned po něm Rusko. Ja-
ponsko vyslalo 16.000 mužů do Tjeneina, Rusk
15.000, Anglie jen 7000, Francie 15.000, Ně
mecko přes 20.000. Vojenských lodi měli spo-
jenci v čínských vodách neměně než 160 s 30
torpédovými lodmi. Vojenská akce počala v době
od 10.—26. června, nezdařenou výpravou Angli
čana Seymoura proti Pekinu. Dne 17. červne
dobyty tvrze pevnostní v Taku, načež následo
valy až po 5. srpnu boje kol Tjencina a 14
srpna dobytí Pekina.
Nejprvá
Angl
Seymour
Čína
Evropa
Německo
Rusko
Japonsko
Tjeneina
Rusk
Anglie
Francie
Peking
Tjencina
27
article
Tim byla hlavní akce vojenská ukončena
ač následovaly ještě četné drobnější boje o tvrze
pejhanské, o Lutai, Šanchajkvan, Paatin atd
Vrchní velitel spojenců hrabě Waldersee, jenž
v několika dnech nastoupí návrat do vlasti své.
přistál loni 27. října u Taku. Z německých
vyšších důstojníků jeden — generál Schiwarz-
kopf — uhořel, jeden se udusil a jeden byí
zastřelen Číňanem na silnici, jenž nechtěls
dáti líbiti tyrání. Na bojišti padlo jich zato
málo. Kdo by měl hraběte Walderseea ve
vrchním velitelství pro dobu, než posledn
zbytky vojska budou odvolány, nahraditi, o tom
se mezi státy zatím ještě důvěrně vyjednává
Pověst práví, že jím bude francouzský generá
Voyron.
Německé vyznamenání pro lorda
Robertsa.
Úřadní vyhláška v »Říšském Věstníku«o
dřívějším již udělení vysokého řádu pruského —
černého orla — lordu Robertsovi, jenžse
krutým a nelidským způsobem svého válčen
proti Burům tak smutné proslavil, zpěnila znovu
krev slušnější a neodvislé části veřejnosti ně
mecké. Listy dávájí nepokrytě výraz svému roz-
horčení.
Jako jeďen za všecky citujeme aspoň ba
vorský »Vaterland«. Píše: »Udělení řádu čer
ného orla vzbudilo ovšem mimo oficiosy tal
oprávněnou nevoli, že v jediném Bavorsku za
kročeno bylo z příčiny té proti třem listům pr
urážku císaře německého, ovšem — za radostného
souhlasu celého bavorského lidu — s negativnín
výsledkem. Kdyby ale byli státní zástupcove
mohli dokonce slyšeti výroky, jež o vyzname
nání statečného anglického lorda pronášeny byly
soukromě, a kdyby je byli žalovali, v kterémžto
případu nebyli by rozhodovali porotci, nýbr
soudcové z povolání, bylo by bývalo za
potřebí kuveznění urážečů maje
státu německého třikrát tolik vě
zení, nežli kolik jich máme nyn-
Paatin
Waldersee
Schiwarz
Číňan
Robertsa
Roberts
Bavorsko
28
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera odpoledne VI. řádnou schůzi, ve které vy
řídil nedlouhý jednací pořad celkem bez debaty
K dotazům přihlásil se obecní starší p. Ha-
máček. Tázal se starosty, co stalo se s usnesenín
sboru o ternu právních zástupců o be
pražské
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že již učiněny
kroky, aby se terno sboru předložilo. Komise se věc
touto již zabývá. Zatím musil býti právním zástupcen
obce zvolen p. dr. Scheiner, poněvadž obec mů spol
s Rustonkou.
Obecní starší p. Vaníček uvádí, že se sbot
usnesl na opravě volebního řádu obee-
ního, by umožnil zastoupení 4. sboru poplatníků
jemuž má se dáti 15 mandátů ve sboru. V prvním
sboru připadá dnes na 175 poplatníků jeden zá-
stupce, ve čtvrtém přišel by jeden teprve na 2000
poplatníků. Řečník žádá, by se naléhalo, aby volební
oprava provedla se v příštím zasedání.
doktor
Srb
Scheiner
Vaníček
Praha
Rustonka
29
article
Starosta p. dr. Srb sděluje, že obec podá sněmu
žádost, aby věc tato vyřídila se v příštím období
sněmovním
Dále sděluje starosta, že posl. inž. p. Kaftan
poslal presidiu telegram: »Zákon o vodních
cestách právě sněmovnou schválen. Blahopřeji
srdečně svému rodnému městu k tomuto epochálnímu
dílu, jež přinese jemu a království českému netušený
rozkvět a požehnání«
Na telegram tento odpověděl starosta telegramem
»Vyslovují upřímný dík za radostnou zprávu a z
projev blahopřání našemu král. hl. městu a zároveř
proším, abystě přijati ráčil též projev naší opravdov
vděčnosti za veškeru svou námahu, kterou jste k usku-
tečnění zákona o vodních cestách přispěti ráčil. Sla-
rosta dr. Srb.«
Starosta žádá, by byl zmocněn, vzdáti jmenem
sboru díky klubu poslanců svobodomy sl-
ných, který hájil zájmy Prahy ve smyslu resoluc
v minnlé schůzi sboru schválené.
Sbor zmocnění toto uděfuje jednohlasně.
Přechází se k jednacímu pořadu a vyhovuje
se stížnosti paní Anny Hůrkové, maj. novo-
stavby na staveništi č. 8 v bloku IX. b) obv. assan.
ve Veleslavinově ul., do výměru, kterým odepřeno
bylo schválení změněného průčelí této novostavbya
stižnosti pí. Marie Seemannové a pí. Jakobíny Pštros-
sové, majítelek demu č. p. 378—1. na rohu ulice
Ovocné a na Můstku, do rozhodnutí rady městské
kterým nebyla povolena přístavba přízemního stavení
ve dvoře tohoto domu. Stížnost p. Matěje Zimy, maj.
domu č. p. 329—VII. na Zátorách do výměru, kterým ulo-
ženo bylo zřízení nové domovní kanalisace v tomto
domě a přípojky k nové stoce uliční vrácena byla
k novému řízení.
Srb
Ing
Kaftan
doktor
Hůrka
Seemann
Zima
Sl
Praha
Veleslavinov ulice
30
article
Zamítá se stížnost p. Karla Brummla, maj.
domu č. p. 1856—II. v ulici Táborské do výměru,
kterým nebylo povoleno používati čtyř souterramních
místností v tomto domě, na straně do dvora obrá-
cené, za byty, stížnost Všeobecné společnosti pro
osvěllování a vylápění plynem »Plynárna Praha« do
rozhodnutí magistrátu, kterým nebylo vyhověno žá-
dosti této společnosti za vydání ohlašovacího listku
k vytrhání dlažby za účelem výměny, pokud se týč
položení nového potrubí na Příkopě a ve Ferdinan-
dově třídě.
Schvalují se bez debaty: Návrh, aby trať elek-
trické dráhy Žižkov-Křižovnické nám vedena byla o
Bezovky do Lupáčovy ulice a vynechána byla oklik
okolo remise koňské dráhy v Žižkově; návrh, aby
staviteli p. Emanuelu Dvořákovi byla prodána sta-
vební místa č. 6 ve skup. XXXVI., č. 1. a č. 2. ve
skupině XXXI. ve výměře as 350.4 čtv. sáhu =
1260.3 m za jednotnou cenu 310 zl. = 620 K
návrh, aby od paní Anny Majorové koupen byl dům
č. p. 838—I. v Klášterské ulici za cenu 7800c K
návrh na povolení příspěvku 5000 K na snížení a
upravení silnice Piettovy v Bubenči při čistící stanici
kanalisační a návrh na zakoupení 100 exemplářu
dila, jež zamýšlí vydati spolek architektů a inženýrů
o výsledku soutěže na podání návrhu na přístavbu
a dostavbu staroměstské radnice.
Jednací pořad tim vyřízen a schůze skončena
Brumml
Dvořák
Major
Praha
Žižkov
Lupáčov ulice
Klášterský ulice
Bubeneč
spolek architekt
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Smiřovačky. V debatě o vládní před-
loze stran upravení vodních toků a v rozpravé
o rozpočtovém provisoriu z různých stran
zazněla opět jednou melodie národního smíru
Že nejsme jeho nepřáteli, jak se nám od zlo-
myslných odpůrců vytýká, poněvadž si přejem
smíru upřímného a trvalého, nýbrž že ničeho
vroucněji si nepřejem, než konečného odklizení
národních sporů, o tom nemůže býti nejmenši
pochybností, již proto ne, že by se tím záro-
veň pochybovalo o vroucí lásce k této zemi,
která jinak by zkvétala, kdyby žíli v ní dva
rovnoprávní spokojení národové. Však přes
to nemůžeme níjak se rozehřáti pro to,eo
slyšeli jsme v minulých dnech z úst po-
slance Baerenreithra a Löckra
Zejmena tento podivnou inírodukcí opatřil théma
o smíření, prohlásív, že smír ten nebude se
stran Némců ratifikován jinak, než zřeknem-li
prý se dřiv, chauvinistických snů a vzdajís
různých bojovných ústavů, jako českého gýmnasia
v Opavě, zejmena ale české techniky brněnské.
Podivný to patron, který vstupuje přes nás
práh, aby nám ruku podal, nás uráží a dráždí.
Pokládali bychom to za slabost na své straně,
kdybychom pánu tomu a jeho stoupencům vy-
kládali zase již, jak my si představujem rovné
právo. Kdybychom mu řekli, že jen surová ne
snášenlivost může za bojovnou školu prohlá-
sili ústav, jako je brněnská technika, jež zří-
zena byla v zemi, v níž žije 1,600.000 Čechů
a pouze 600.000 Němců, kteří podobný ústav
který ovšem tam živoří, odedávna již mají.
Némec
Čecho
Opava
32
article
Ne jinak má se věc s gymnasiem opavským,
jež určeno pro celé Slezsko, kde Němci mají
středních škol pětkráte tolik, jakkoli počet jejich
je menší, než Slovanů v té zemi. S takovými-li
zásadami přicházeti budou Němci k nám, míru
s nimi ovšem se nedoděláme. Ostatně nemožno
mluviti dnes o něčem podobném, uváží-li se, že
strana německo-liberální, jež vší mocí chce opět
se povznésti v Čechách, prohlašuje, že co ulo-
ženo ve isvatodušním německém programu, je
minimem toho, na čem Němci trvati chtějí.
Skutečně-li tomu tak, pak ovšem naděje na smín
není žádná a nedélní úvodní článeček »N. Fr.
Němec
Slovan
Slezsko
Čechy
33
article
Pr.« psán jen pro koš na papír. Nechť se i naši
páni nemýli a nechť nepřeceňují okolnost, že
podařílo se Čechy i Němce svésti ku společné
práci — třeba prozatím jen hospodářské
Nechť zejmena se nedomnívají, že to působíu
nás nějak na náladu. Možná, že osobně něklerým
poslancům skutečně se to zdálo býti znamením
obratu k lepšímu, však velká většina je dosti
střízlivá a velmi skepticky na věc pohlíží, Ny-
nější shoda může se obratem ruky proměnili
v nejkrutší boj. V ohledu tom nechť nikdos
nemýlí. Dnes klene se nad parlamentem klidné
nebe hospodářské politiky, kdo ale ví, jak dlouho
to trvati bude? To přece uznává každý, ž
věčně nelze povolováním millionů udržovati
parlament a jeho strany v míru a klidu, že na-
dejde doba řešení palčivých otázek národních.
A co potom? Jsou poměry skutečně již tak
uklidněny, že bude možno s důvěrou, že nevrát
se opět doby zlé, zahájiti akci v oboru záleži-
tosti národních? Naděje ta se sotva splní, ne-
ustanou-li páni Němci se svou deklamací o svato-
dušním programu a budou-li jejich zástupci
usilovati o věci takové jako je — opětné zrušeni
české techniky v Brně.
— Souhlasy s akcí vodní klubu poslanců
českých strany svobodomyslné lidové vy-
slovily: obchodní gremium v Klato-
vech, představenstvo obchodníh
Čecho
Němec
Brno