ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ee5830b0-660c-11dc-a9cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 106, person 107, work 6, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LI
3 masthead
4. června 1901
4 masthead
Číslo 152.
5 article
Dále uvažuje se makedonská otázka a poměr k Srbsku vzhledem k vytčené shodě s Ruskem. Účinek politické důvěrnosti trojspolkových států na vyjednávání obchodních smluv projevuj e se my- šlenkou, že pevnost trojspolku neoblamuje nestejnost hmotných zájmů, nýbrž trvání a pevnost trojspolku podstatně usnadní obtížné vyrovnání hmotných protiv. Ke konci navrhuje se souhlas s hlavními my šlenkami naší zahraničné politiky a jejím praktickým prováděním a ministrovi vyslovuje se upřímné uznání a úplná důvěra.
Srbsko Rusko
6 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 3. června. (Pův. zpráva.p Zákon o lokálních dráhách. Železniční výbor sešel se o 10. hod. dop a vzal v rozpravu zákon o železníčních dráhách. K návrhu předsedy posl. bar. Schwegela sešlo z všeobecné debaty a konala se hned debata ze- vrubná. 8 1., vypočítávající jednotlivé dráhy, zabral skoro celou schůzi, jež trvala do 6 hod. več. s po- lední přeslávkou. Ostatní paragrafy nevzbudily žádné diskuse. Z promluvených řečí uvádíme pouze řeči české. Večer byl celý zákon výborem schválen. Posl. dr. Fořť postrádá v předloze projekt lokální dráhy z Litomyšle do Poličky.
Posl doktor Fořť Vídeň Litomyšl Zákon o lokální dráha
7 article
Jednání o projektu tomto láhne se již řadu let uskutečnění dráhy této mimo jiné závažné hospo- dářské důvody jest zvlášť se zřetelem k tomu žá- doucno, poněvadž v brzku snad už v Litomyšl zřízen bude krajský sond, takže spojení města toho s Poličkou stane se přímo nutností. Řečník navrhuje tuto resoluci: »C. k. ministerstvo železnic se vyzývá, aby do příští osnovy zákona, týkající se staveb místních dráh, pojalo též projekt Litomyš1 Po- lička, dále aby v pravý čas za touto příčinou se zemským výburem českým zahájilo jednánía o uskutečnění projektu co nejvíce se přičinilo.« Dr. Fořt podotýká dále, že by se byl obmezil na tuto resoluci, kdyby posl. Kolischer nebyl se dotkl nejbolavější rány, z které lokální dráhy krvá- cejí. Jest to jejich nepatrná rentabilita, ba dokonce dosti častá passivita. Však pří- čina neleží jen v okolnostech, na něž poukázal dr Kolischer (drahá stavba a administrace), nýbrž blavně v nedostatečné, ba snadi až po- vrchní komerční službě. O komerční zájmy lokálních dráh, ve správě státu se naleza- jících, stará se pan bůh sám. Dochází tu při dělen a instradování dopravy k věcem přímo neuvěřitelným Svého času mluvilo se o tom, že státní dráhy ocholně vedly svoji vlástní dopravu přes linie bý- valé společnosti lokálních dráh, čímž zvyšovály je- jich příjmy, jakož arci i rentu sestatňovací. Voči soukromým dráhám lokálním přímo ve správě se nalezajicím činí však dnes stát pravý toh op ak.
doktor Fořt Kolischer bůh Litomyšl lokální dráh Litomyš 1 po
8 article
Řečník uvádí křiklavý doklad, jakým způsoben poškozuje státní železniční správa dráhu Rakov- ník- Bečov a sice na prospěch dráhy buštéhrad- ské. Dráhy státní vlastní svoji dopravu (příkladně vápenec z Berouna) neodevzdávají v Rakovníku ře- čené lokální dráze, která jest zcela passivní a za kterou zemský fond garantuje, nýbrž odevzdávají transporty tyto v Rakovníku neb Zatci dráze buště- hradské, aby je tato vezla do Karlových Varů atd. Tím se nejen poškozuje zemský fond, nýbrž zároveň stupňuje dividenda buštěhradské dráhy a zveli- čuje příští renta sestátňovací. K tomu všemu chová se buštěhradská dráha se své strany vůči lokálním dráhám přímo macešsky. Vzhledem k lokální dráze Chodov. Johann- Georgen- stadt v Sasku staví buštěhradská dráha na troj- násobnou vzdálenost přes Kraslici konkurenční ta- rify, aby dotčeně lokálce veškeru dopravu odňala. Podobně ostatně poč ná si vůči státní železničn správě též dráha severozápadní a ústecko teplická Jest záhodno, aby dnešní zmínka o věci této nevy zněla na prázdno a proto navrhuje řečník tuto re- soluci: »C. k. ministerstvo železnic se vyzývá, aby ne dostatečné nynější komerční službě na lokálních, státem spravovaných dráhách věnovalo bedlivou pozornost a zařídilo čeho potřebí, by dotyční orgánové zájmů lokálních dráh více dbali, by ze- jmena přiinstradování umělým odvá- děním dopravy zmíněné lokální dráhy poškozovány nebyly.«
Johann Bečov Beroun Rakovník Karlová Vary Chodov Georgen Sasko
9 article
Posl. Maštálka protestoval proti zamýšle- nému omezení akce v místních dráhách, neboť by mělo zhoubné následky pro hospodářský vývoj růz- ných zemí. V Čechách vybírá si vláda výnosné dráhy a zemi zůstavuje nevýnosné, čehož následky jsou již zjevné. Jeví se snaha, aby interessenti pla- tili vysoké příspěvky a nikde jich neplatí tolik jako v Čechách. Ze 57 dráh garantoval stát od r. 1892 38, země 19. Horlí proti usídlování nově konces. místní dráhy ve Vídni. Do ředitelstva povolávají se lidé, již jaktěživí nebyli v zemi, kudy ta která dráha vede. Tím vysvětlují se také některé špatné úspěchy Přimlouvá se za spojení sedmi zemským sně moven navrhovaných místních dráh směrem od Po stoloprt k Staré Pace a navrhuje resoluci: Vláda vy zývá se, aby dala — zvláště na labský most státní podporu 800.000 K projektované lokální dráze z Libochovic do Jenšovic a odtud na Mělník a na- vrhl vyjednávání, aby místní dráhy od Postoloprt směrem na Starou Paku byly převzaty do správy státních dráh. Jiná resoluce týká se sudoměřsko- staropacké, třetí bohdanecko-rosické a čtvrtá rych novské dráhy. 5. Vláda se vyzývá, aby za příčinou umožnění stavby elektrické dráhy ze stanice Dobřany trat bílsko—kojetínské z údolí Moravky poskyttu se podni katelům největší podpora a po zajištění této dráhy se súčastníln při opatření kapitálu 6. vláda se vyzývá, by vzala v úvahu stavbu ostravsko-frýdlantské dráhy ku připojení na tra Košicko-bohumínskou. Řečník pojednává potom o po- mocné akci pro trať Voticko—sedlčanskou a přimlouvá se vřele, aby vláda přispěla na ni polovinou nikoli třetinou. Konečně doporučuje pokusy s motorovým automobilem a zřízení jedné státem garantované trati na elektrický pohon za tím účelem, aby se za- jistila výnosnost její.
Posl Maštálek Moravka Čechy Vídeň Stará Paka Libochovice Jenšovice Mělník Postoloprty Dobřany Voticko
10 article
Posl. Ryba: V seznamu dráh, jež mají být touto osnovou zajištěny, postrádají interessenti trpce zejmena míslní dráhu mezi Jindřichovým Hradcem Obratany. Postrádají dráhu tu do té míry, že když zpráva o tom vnikla v obyvatelstvo, došlo v jednom z míst, kudy dráha má jíti, k povážlivým nepokojům A nepokoje vzniklé z této příčiny jsou dojista zaji- mavé do té míry, aby vzbudily pozornost kruhů, jichž věc se týče. Věru, že k nepokojům těm bylo více než dostatečná příčina. Když před léty usnesl se sněm království českého na své velké akci želez- niční a když věnován na ni z prostředků zemských obnos 10 mill. zlatých, bylo výslovně usneseno, že peníze ty v prvé řadě mají se věnovati na stavbu místních dráh na hospodářsky zanedbaném če- ském jihu. Dráha Jindřichův Hradec—Obratany nalezala se tehdy v programu stavebním nagdruhém, rok nato však již na prvním místě. Avšak se strany vlády nebylo na to reagováno. Dráha není dnes ještě po- volena. Z nejnovější železniční mapy jest patrno, že nestavěno na českém jihu vůbec pranic, kdežto všude jinde, zejmena na severovýchodě, místních dráh jest plno. A proč tak dlouho otáleno? V ministerstvu železnic, kde plno našich »přátel« a kde domovem hospodářská naše »proziravost«, která má zvláštní názory, zejmena jde-li o dráhu, která má býti sta- věna v kraji českém, pojednou konstatováli, že dráha jindřicho-hradecká k uskutečnění se nehodí, že byla by to dráha naprosto nevýnosná a že stavěti se nemá. Ocitli jsme se tím již zase před typiekou otázkou, mají-li se stavěti dráhy proto, aby průmysl tvořily a povznášely a, nebo mají-li sloužiti průmyslu již existujícímu. Mám za to, že dráhy v obou smě- rech mají plniti své poslání. Není ostatně pravda, že by právě dráha, o kterou jde, byla bez budoucnosti, že by byla zbytečná.
Posl Jindřichův Hradec Obratany
11 article
Jde především krajem, z něhož dnes již způsobem nejprimitivnějším a nikoliv nejlacinějším vyváží se množství dříví, nalezají se již nyní zemědělsko- průmyslové závody, ovšem malé a kde již nyní po- zorovati lze slibné zárodky velkého průmyslu ze- jmena textilního a keramického. Jest to kraj, kde vůbec nalezají se všecky podmínky průmyslověho rozkvětu, zejmena voda a levné pracovní sily. Jes to dráha, jež by spojovala dvě trati a vedla do města s velkým živým obchodem a průmyslovým ruchem jež potřebuje, aby bylo podporováno ve svém roz květu, neboť právě nedostatkem komunikace zůstal Jindřichův Hradec pozadu proti sousedním českým Budějovicím a Jihlavě, kteráž města měla před 30 léty stejný počet obyvatelstva. Přes to nechci činiti nijaký návrh. Pan ministr železnic »v opatrném uvá- žení věci« siíbil, že v příštím seznamu dráh zajiště- ných bude se nalézati dráha Jindřichův Hradec- Obratany zcela jistě, mimo to slíbil, že vyjednávati bude s výborem zemským, aby tento bez otálení dal vypracovati potřebný plán pro tuto dráhu, tak, aby její uskutečnění se nikterak neprotáhlo. Prosím, aby pan ministr železnic slih svůj ve výboru tomto přesnými a určitými slovy potvrdil. Vždyť nejde snat o nějakou velikou sumu, nýbrž pouze o 240.000 K. které dnes, kdy milliony jen líthjí, jsou pouhým pakatelem.
Jindřichův Hradec český Budějovice Jihlava zemědělskýprůmyslový závod
12 article
Posl. Kubr přimlouvá se za výstavbu trati Jindřichův Hradec Obratany. Poslanec Heimrich vyslovuje potěšení, že provede se dráha ze Žďáru do Tilšňojva event. spojení žele zniční z Něm. Brodu do Brna, po- važuje však po nabytých zkušenostech za potřebn žádati, aby ministerstvo železniční rychleji provádlělo dodatečné práce, které před zadáním stavby provést se musí, aby se neopakovaly případy, jako se stal u projektu dráhy z Telče do Bejdova, která se počne stavěti teprve nyní, po třech letech po složení peně a splnění všech jiných požadavků. Vyslovuje se proti zamýšlenému obmezení dal šího zřizování lokálních dráh a přimlouvá se, aby stát účinně podporoval každou dráhu, jejíž potřeba příspěvky země a soukromných účastníků aneb jen posledních bude prokázána. Poukazuje na projekt dráhy ze Skalice na Bo skovice do Opatovic, na kterouž sněm moravský po- volil 20.000 kor. subvence na 1 km., potom na z- mýšlené železniční spojení z Tišňova na Blánsko Jedovnice do Výškova ald. a žádá, aby minislerstvo železniční zabezpečilo brzké jejich uskutečnění.
Posl Kubr Heimrich Bejdův Výškův Jindřichův Hradec Žďár Německo Brod Brno Skalica Opatovice Blánsko Jedovnice km
13 article
Poslanec dr. Šílený poukazuje k tomu, že ve velké předloze železniční na Moravu věnováno jen 12 mill. K. V nynější předloze z 600 km přijde na Moravu 85 km a z toho na dráhu tišnovskou 62 km Povolením vodních cest byly poskynuty veliké výhody nížinám moravským, však nutno pamatovati i na mo- ravskou vysočinu železnicemi. Železnice na Moravě tíhnou od hranic k Brnu: Chybí jim příčné spojení v jisté vzdálenosti od Brna. V těchto směrech bud nutno pomýšlet na nové železniční spojení, jako jsou navrhovaně tratě Výškov— Jedovnice—Blansko Veliká Byteš—Křižanov, Veliká Byteš—Tečice, Ivan čice-Hrotovice —Jaroměřice, Boskovice—Opatovice Hradiště—Březolupy. V příčině tčchto trati podáv řečník návrhy a kromě toho resoluce, které se týkají zlevnění dopravy na různých dráhách moravských na př. dráhy severozápadní, lokální dráhy Tišnov— Brno, zavedení tam jízdních bloků, konečně pak za- vedení přímých rychlíků na trati Krakov—Přerov— Olomouc—Praha. Kromě toho činí řečník ještě ně- které jiné návrhy. Na konec odůvodnil návrh a do- datek k zákonu, případně k resoluci, aby také při stavbách železničních právě projednávaných byla dána přednost domácí práci a výrobě.
doktor Ivan Morava Brno Výškov Jedovnice Blansko Byteš Křižanov Veliká Byteš Tečice Hrotovice Jaroměřice Boskovice Opatovice Hradiště Březolupy Tišnov Krakov Přerov Olomouc Praha km
14 article
Posl. Kaftan: Předloha o lokálních drahách obsahuje četné tratěj kterých se domáhaly četné okresy, jež pro ně přinesly veliké obětí. Pohříchu zbývá ještě vystavěti četně jině dráhy lokální, tak zejmena z Jindřichova Hradce do Obrafan, která jest zaručena královstvím českým, a u Doudleb přes Vamberk do Rokytnice. Na trať první žádá se státní subvence 156 tisic zl., na druhou 86 tisíc zl. Řte čník žádal důtklivějministra, by zajistil určitě v nejblížší předloze obě tyto důležité dráhy. Řečník potom naléhal na rekonstrukci nádražt vyšehradského, které jest nedostatečné, což ukázalo se právě v posledních dnech hroznou katastrofou. Po tom navrhuje dvě resoluce; v jedné se vláda vyzývá, by zajistila trat z Doudleb do Rokytnice za- koupením kmenových akcil v sumě 86 tisic zl., ve druhé se vláda vyzývá, by urychlila rekonstrukei vyšehradského nádraží.
Posl Kaftan Doudleb Jindřichov Hradec Obrafany Vamberk Rokytnice Doudleby
15 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Ústavní výbor nemohl rokovati, proto že se nedostavil dostatečný počet jeho členů. Usnesení jeho odboru o zlepšení immu nitního práva byla dnes uveřejněna. Zdravotní výbor ustanovil odbory pro předběžné rokování o reformě lékárnictví. K návrhu poslance Kindermanna bylo usneseno po- žádati předsedu ministerstva, by vytkl postavení vlády stran poměru lékařských komor v Čechách k nemocenským pokladnám mistrovským. Výbor panské sněmovny pro po platkovou novelu vyslovuje se o olázcc ústavní platnosti této novely následujícím způsobem. Při po- radách o télo osnově byl zkoumán poměr k císař- skému nařízení ze dne 16. srpna 1899, kteréž na základě 8 14. bylo vydáno. Návrh, by nařízení bylo prohlášeno neústavním, zůstal v menšině. Naproti tomu většina komise se vyslovila v tén smysl, že vydání jednotlivých ustanovení na základě § 14 nedá se ospravediniti, ježto pro tato ustanovení schází ústavní požadavek pilnosti. Vodní výbor panské sněmovny se stoupil se dnes o polednách. Dříve než provedl de batu o vodních stavbách, zvolil svým před sedou bývalého ministrpresidenta hr. Frant. Thuna jeho náměstkem kn. Auersperga a zpravodajem ryt. Proskowtze. Za tři hodiny byla povšechná rozprava skon čena. Zúčastnili se ji ministrpresident dr. Körbe který ještě dvakrát do rokování zasábl, bar Czedik, kn. Auersperg, dv. r. Beer, hr Frant. Thun, ryt. Proskowetz, kn. Schön- burg a hr. Buquoy. Všichni řečníci, také hr. Thun a dr. Mattuš vystovili svůj souhlas s předlohou. Jenom někteří vyslovili pochyby ve příčině Uher a v příčině výnosnosti průplavu vídeňsko- budějovického Zejtra provedena bude debata podrobná.
Kindermann František Thun Auersperg Körbe Beer Proskowetz Schön Buquoy doktor Mattuš Čechy Uhry panská sněmovna Czedik
16 title
Říšská rada.
17 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze padesátá šestá. Z Vídně, 3. června. (C.-B.) Předseda zahájil schůzi v 7.15 hod. večer. Po přečtení došlých spisů přešlo se k jednacím pořadu, další debatě o zatímném rozpočtu. Posl. Gross je povděčen obnovené parlamentní činnosti a že schváleny velké hospodářské předlohy bez ohledu na různé vážné obavy. Vypočítává, co parlament všecko povolil a plá se, neporuší-li se rovnováha v státním hospodářství. Výdaje povoleny v naději, že přinesou užitek národnímu hospodářství a investice budou se jednou vypláceti. Slovanští zá- stupci mají větší zájem než Němci starati se o další trvání státu, proto že by mimo Rakousko nemohli existovati. Němci chovali se co možná zdrželivě v dotazech i debatách, tak až jim to jejich stranníei vyčítali. (Souhlas mezi německými pokrokovci.) Učínili tak proto, že není úkolem sněmovny pra- covati pro strannické účely agitačními řečmi a p. nýbrž má hájiti zájmy stální. Tim — praví — zí- skali jsme si zásluhu o pozdravení této sněmovny na tom si zakládáme. Své národní požadavky proto neodkládají, neupustí od nich a vynasnaží se časem o jejich uskutečnění ve shodě se všemi německými stranami. Nechtějí prý zkracovat jiné národnosti. v jejich vývoji a jsou ochotni k míru, avšak české obyvatelstvo musí býti prodčeno jiným duchem než teď. Nesmí býti výbojným, ani podnikati boykoty (Posl. V. Hrubý volá: Němci to dělají také! Řečník popírá výrok posl. Hrubého a poukazuje na včerejších 14 českých schůzí na Moravě. Mus prý vymizeti duch národní vypinavosti a potom najde se prý cesta k míru. Postavení jeho strany k vládě je svobodné. Tvrdí že je možné jen úřadnické ministerstvo. Vypočítávé co se vše stalo ve prospěch českého živlu a vychva loje m. p. Körbra, jenž vynasnažil se o spořádan
Posl Gross Němec Tim V Hrubá Körbr Vídeň Rakousko Morava poslanecký sněmovna Musa
18 article
parlamentních a ústavních poměrů. Žádá na vládě by upravila zákonně užívání řečí při úřadech v Če chách a na Moravě, aby udělala přítrž počešťování úřadnictva a ustanovovala úřadníky německé. Jsou také ještě jiné kulturní a hospodářské požadavky. o nichž se neví, zda a jak je vláda splní, ale prote přece on a jeho přátelé budou hlasovati pro zatímny rozpočet, neboť je to naprostá státní nutnost, a v na ději, že německé strany budou moci schváliti rozpo čet s důvěrou k vládé. (Pochvala a potlesk meni Němci.) Posl. Rieger (sociální demokra!) považuje děl nost sněmovny za dočasnou, za příměří obou národ ních strán. Dokud nebude národní mír, parlameni bude otřásán. Národní mír uskuteční se jen, bude-l se moci každý národ duchovně i kulturně vyvíjet V Körbrově programu pohřešuje rozšíření politických práv na široké vrstvy obyvatelstva. Moderní vláda měla by napraviti toto bezpráví. Vylýká vládě polo- vičatost v otázce osmihodinné práce i naproti návr- hům své strany. Taky bude hlasovati proti rozpočtu protestuje proti nynější správě, státnímu a společen- skému pořádku. (Pochvala mezi sociálními demokraty.
Němec Posl Rieger Morava nost sněmovna
19 article
Po řeči poslance Treuinfelsa ujal se slova předseda ministerstva dr. Kürber; praví, že vláda vynasnažila se o příměří, aby časem a pod vlivem hospodářského posílení s větším zdarem než dosud mohla hledat a snad i nalézt podmínky poctivěho míru, avšak tušila, že při rokování o zatímném rozpočlu dojde k politické diskusi. Ujišťoval, že vláda neuslane chrániti ústavu Potom učinil deklaraci, že nynější kabinet nepovládne nikdy proti Němcům, ale také nikdy proti jinému národu. Chceme — volal emfaticky — spravedlnost spravedlnost pro všechny národy. V tom spalřujeme svou politickou čest. Co hr. Taaffe od svého nasto- lení hlásal do posledních let své působnosti, opako val, že totiž Rakousko, nejsoue státem národně jed- notným, nesnese národně politického programu. K to muto poznání dospěla prý vláda, uváživší minulos a uvážívši budoucnost.
Treuinfelsa doktor Kürber Němec Taaff Rakousko
20 article
Vláda chová prý naopak přesvědčení, že mus býti stejně hájeny společné interessy veškerých ná- rodů, jejich kulturní, hmotné a sociální zájmy. Víta návrat vlaských Tyrolanů na inšprucký sněm, proto že jen na půdě tohoto možno docíliti smíru mez oběma národy tyrolskými. Tak jak jedná nynějš vláda, musí prý jednati každá vláda rakouská. Mini- sterský předseda doufá v dohodu mezi severníma jižním Tyrolskem. Vláda chce vyhověti sice národ- ním a hospodářským požadavkům Tridenťanů, ale jednota země nesmí býti dotčena. Tyroly byly ode dávna jednotnýmí a musí jimi zůstatí také nadále. Zdali tato zásada platiti mů také pro jiné země, zejmena zvláště pro království české to p. dr. Körber nepověděl. V doslovu své řeči zminil se o českoněměcké otázce způsobem takovým, že slova jeho vyzněla ohláškou další akce ve smyslu českoněmeckého dorozumívání. Chef vlády se do- mnívá, že hospodářskými předlohami právě projedná- vanými připravila se pro smír česko-německý půda Pomýšlí prý na další positivní akci. Pro obě strany bylo by dorozumění plodnější nežli boj. Posl. Vukovič podává prohlášení slovinsko- chorvatského klubu, že budou jeho členové hlasovat pro předlohu, ale že tím neprojeví ještě důvěry vládě. e Posl. Soukup činí prohlášení jmenem něm ckých agrárníků. Posl. Prášek posuzuje zevrubně činnost m- nistra orby a kabinetu a prohlašuje, že poslanc jeho skupiny nemohou hlasovati pro rozpočet.
Vít návrat doktor Körber Posl Vukovič Soukup Prášek Min Tyrolsko Tyroly
21 article
Poslanec Barwinski vypočílává reformy kterých potřebuje Halié v oboru hospodářském a po- žadavky baličských Rusínů v oboru rovnoprávnost a prohlašuje, že klub slovanského centra hlasovati bude pro rozpočet Poslanec dr. IIerold po polemice s poslancem Wolfem a ostatními poslanci německými a sociálním demokralem Riegrem zabývá se dnešním prohlášením předsedy ministerstva a praví, že Cechové ob- strukce neodložili, nýbrž ji jen za stavili a že závisí jenom na vývoji věci, zdali se- trvají na nynější cestě, či zda vrátí se k taklice dřívější. Čechové jako dříve, tak i také nyní stojí tu jako žalobci na vládu a státní správu, že přese všechny oběti českého národa nerozřešila přece ještě české otázky, stojí tu jako žalobci na stát vládu, protože Čechům odňato bylo jejich nabyté již právo způsobem, který nemá sobě rovna ani v tomto státě, ve kterém bylo přece dosti změn a převratů Na stanovisko, podle kterého má se dostati slo- vanským národům jen toho, k čemu svolí Němci Čechové nikdy nemohou přistoupiti, protože by to bylo petrifikací nynějšího stavu.
Barwinski Rusín doktor IIerold Wolf Riegr Čecho Němec
22 article
Řečník myslí, že nenadešla ještě doba pro nové vyrovnávací konference. Chceme mír, ale nebojíme se války. Právě v poslední době přesvědčilo se miní- sterstvo a kabinet, že český národ pokročil do t míry, že stal se faktorem, se kterým musí býti po- čítáno, počílá-li se ještě s budoucností stálu. Nemluvíli čeští poslanci o možnosti persekuční éry, činl tak z té příčiny, poněvadž pokládají perse kuční éru za nemožnou nikoli pro benevolenci vlády nýbrž pro vlastní sílu českého národa. Dr. Herold prohlašuje: Soustředíme všechny síly na sjednocení českého zastupitelstva v této sně- movně. Česká otázka jest problémem Rakouska- která dů se rozřešiti jenom na základě svobody rovnoprávnosti. (Hlučný potlesk.) Sehůze po tom o 12. hod. 35 min. po půlnoe skončena. Příští schůze koná se zejtra v úterý
doktor Herold Sehůz Rakousko
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. června. (Polský hla o české delegaci a konservativn š lechtě). Stále opětované tvrzení »N. Fr- Pr.« o sblížení česko-německém a rozkolu mezi svobodomyslnými poslanci lidovými a konserva- tivní šlechtou zavdalo krakovskému »Czasue podnět k úvaze, na kolik se tvrzení vídeňského listu srovnává s pravdou. Pisatel dovolává se tu výroků předních politiků českých z posled- ních dnů a porovnávaje je s událostmi na říš- ské radě, dochází jako »střízlivý pozorovatele k poznání, že vše, co se v poslední době událo. dá se shrnouti ve dvě fakta: Prvým jest ne pochybné sblížení Němců s Čechy na půdě otázek hospodářských. Druhým jsou taktéž nepochybné různice mezi Mladočechy feudální šlechtou a sice opět na poli hos po- dářském. Ale jako z prvého fakta nelze ještě souditi o sblížení česko-německém v oláz- kách politických, tak i z druhého ne- možno zavírati, že by různice mezi klubem mladočeským a českou šlechtou sáhaly až do hlubin politiky českého národa. . . Spolel živlů, v otázkách národních si odporujících, ale majících společné idey liberální, kterýžto spolel se v některých kruzích pokládá za možný, by by, jak správně dodává »Czass, bez předeho- zího vyřízení národnostních sporů úfplnou resig nací na program národní. Nejméně pakse k rozřešení národních otázek hodí liberalism rakouský.
Němec Praha Francie
24 article
Dr. Engel, jenž se ve svém benešovském listě dotýká téže věci, koněí svou poznámku slovy: »Německý tisk může býti ujištén,že prine Schwarzenberg jest nám přece bližší milejší, než — pan dr. Bärenreither nebe Prade.e Ze Záhřeba, 29. května. (Uhersko chorvatské vyrovnání.) Kralevinské deputace, jež se v Pešti radily o finančním vy rovnání uhersko-chorvatském, odročily se do leta, aniž se dohodly o hlavním požadavku Chorvatska, o zvýšení tangenty, t. j. oné části důchodův z království chorvatského, jež uherská vláda ponechává Chorvatsku na jeho samosprávné potřeby. Chorvatská deputac žádá, aby tangenla, jež dle starého vy počtu vynesla Chorvatsku necelých 17 mil lionů korun, byla zvýšena na 18 mill. korun, poněvadž by jinak Chorvatsko nemohlo svou správu zaplatiti. Bán hr. Khpen-Hederváry jde v této věci s chorvatskou depulací solidárné- S uherské strany připouští se zvýšení tangenty o 500.000 K, tedy jen así o polovinu toho, eo žádá deputace chorvatská; s nabídkou tou ne- chce však se bán spokojiti a prohlásil prý Kol Szellovi, že by jinak nemohl vésti správu Chor vatska. V něklerých časopisech vyskytfy se již zprávy o brzké demissi bánově, jež byly v zá- pětí vyvráceny jak peštskými tak i záhřebským úřadními listy. Přes to však má se za jisté, že mezi bánem a Szellem nastal vážný spor a že postavení bánovo jest otřeseno.
doktor Engel Bärenreither Prade Záhřeb Uhersko Pešť Chorvatsko
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. červnu. Útok Delareyův na Blaekfontein způsobil v Anglii velikou opět sklíčenost netoliko pro poměrně převeliké ztráty anglického vojska, ale také vzhledem na polohu zmíněného místa. Blackfontein jest totiž jaksi předměstskou obei Johannesburgu, největšího to města Transvaalu, v němž také nejvíce Angličanův usídleno a sta millionův anglického kapitálu (zvláště v dolech) angažováno jest. Blackfontein jest od Johannes- burgu vzdálen sotva dvě hodiny. Náhodou — či vyvolil si Delarey den ten úmyslně? — bylo právě výročí dne, kdy Angličané — loni — do Johannesburgu vtrhli a skutečně byl pořádán na oslavu toho v Johannesburgu veliký ples. Vůči dopisovateli »Rhein. Vestí. Ztgu.« prohlásil trans vaalský vyslanec Leyds, že tvrzení anglických listů, jakoby paní Bothová přijížděla do Evropy aby přemluvila Krügra k míru, jest nesprávné a že naopak paní Bothova přináší Krügrovi dů- ležitá sdělení svého manžela, kteréž by jinak nesnadno bylo z jižní Afriky donésti. Krüger žádá zvláštní notou vládu pařížskou a petrohradskou, aby podporovaly jeho návrh. by otázka transvaslská vyřízena byla haagským mezinárodním soudem smírčím.
Angličanův Johannes Delarea Angličan Bothová Bothův Krügr Krüger Praha Anglie Johannesburg Transvaal Rhein Evropa Afrika
26 article
K míru s Čínou. Již není pochyby, že císař čínský přivoli zaplatiti odškodně 450 mill. taelů i se 4proc zúročením ve 30—40 letech. Tím — také po krvavém a překrutém potrestání vadců a pod půrců boxerského hnutí — nejsou splněny všechny podmínky spojencův, nicméně tito rozhodli se hlavní massu vojska svého odvolati z Činy. Zdá se, že vážné věci, jež v Evropě se chystají, přiměly k tomuto odhodlání spo- jence, především — ku podivu — Německo jež náhle z nejbojovnějších stává se velmi míru milovným čili vlastně krotkým. Mimo Rusko, jež má v moci Mandžursko, odcházejí ostatn státy z Číny na prázdno až na to, že mnohé státy daly si přiznati větší odškodné, nežli činí skutečná škoda jim způsobená; nejošklivější to vedle plenění vojsky evropskými zjev moderní polítiky mezinárodní. Nad to na místě vavřínů získali si spojenci na celém východě dalekém jen pověsti »západních barbarů«, Zmatky v Čině trvaly skorem rok, počaly koncem května ob- lehnutím Pekina boxery, jež vedlo v červnu k zavraždění německého vyslance Ketteleraa kaneléře japonského vyslanectva. Nejprvé bylo na místě Japonsko, hned po něm Rusko. Ja- ponsko vyslalo 16.000 mužů do Tjeneina, Rusk 15.000, Anglie jen 7000, Francie 15.000, Ně mecko přes 20.000. Vojenských lodi měli spo- jenci v čínských vodách neměně než 160 s 30 torpédovými lodmi. Vojenská akce počala v době od 10.—26. června, nezdařenou výpravou Angli čana Seymoura proti Pekinu. Dne 17. červne dobyty tvrze pevnostní v Taku, načež následo valy až po 5. srpnu boje kol Tjencina a 14 srpna dobytí Pekina.
Nejprvá Angl Seymour Čína Evropa Německo Rusko Japonsko Tjeneina Rusk Anglie Francie Peking Tjencina
27 article
Tim byla hlavní akce vojenská ukončena ač následovaly ještě četné drobnější boje o tvrze pejhanské, o Lutai, Šanchajkvan, Paatin atd Vrchní velitel spojenců hrabě Waldersee, jenž v několika dnech nastoupí návrat do vlasti své. přistál loni 27. října u Taku. Z německých vyšších důstojníků jeden — generál Schiwarz- kopf — uhořel, jeden se udusil a jeden byí zastřelen Číňanem na silnici, jenž nechtěls dáti líbiti tyrání. Na bojišti padlo jich zato málo. Kdo by měl hraběte Walderseea ve vrchním velitelství pro dobu, než posledn zbytky vojska budou odvolány, nahraditi, o tom se mezi státy zatím ještě důvěrně vyjednává Pověst práví, že jím bude francouzský generá Voyron. Německé vyznamenání pro lorda Robertsa. Úřadní vyhláška v »Říšském Věstníku«o dřívějším již udělení vysokého řádu pruského — černého orla — lordu Robertsovi, jenžse krutým a nelidským způsobem svého válčen proti Burům tak smutné proslavil, zpěnila znovu krev slušnější a neodvislé části veřejnosti ně mecké. Listy dávájí nepokrytě výraz svému roz- horčení. Jako jeďen za všecky citujeme aspoň ba vorský »Vaterland«. Píše: »Udělení řádu čer ného orla vzbudilo ovšem mimo oficiosy tal oprávněnou nevoli, že v jediném Bavorsku za kročeno bylo z příčiny té proti třem listům pr urážku císaře německého, ovšem — za radostného souhlasu celého bavorského lidu — s negativnín výsledkem. Kdyby ale byli státní zástupcove mohli dokonce slyšeti výroky, jež o vyzname nání statečného anglického lorda pronášeny byly soukromě, a kdyby je byli žalovali, v kterémžto případu nebyli by rozhodovali porotci, nýbr soudcové z povolání, bylo by bývalo za potřebí kuveznění urážečů maje státu německého třikrát tolik vě zení, nežli kolik jich máme nyn-
Paatin Waldersee Schiwarz Číňan Robertsa Roberts Bavorsko
28 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy měl včera odpoledne VI. řádnou schůzi, ve které vy řídil nedlouhý jednací pořad celkem bez debaty K dotazům přihlásil se obecní starší p. Ha- máček. Tázal se starosty, co stalo se s usnesenín sboru o ternu právních zástupců o be pražské Starosta p. dr. Srb odpovídá, že již učiněny kroky, aby se terno sboru předložilo. Komise se věc touto již zabývá. Zatím musil býti právním zástupcen obce zvolen p. dr. Scheiner, poněvadž obec mů spol s Rustonkou. Obecní starší p. Vaníček uvádí, že se sbot usnesl na opravě volebního řádu obee- ního, by umožnil zastoupení 4. sboru poplatníků jemuž má se dáti 15 mandátů ve sboru. V prvním sboru připadá dnes na 175 poplatníků jeden zá- stupce, ve čtvrtém přišel by jeden teprve na 2000 poplatníků. Řečník žádá, by se naléhalo, aby volební oprava provedla se v příštím zasedání.
doktor Srb Scheiner Vaníček Praha Rustonka
29 article
Starosta p. dr. Srb sděluje, že obec podá sněmu žádost, aby věc tato vyřídila se v příštím období sněmovním Dále sděluje starosta, že posl. inž. p. Kaftan poslal presidiu telegram: »Zákon o vodních cestách právě sněmovnou schválen. Blahopřeji srdečně svému rodnému městu k tomuto epochálnímu dílu, jež přinese jemu a království českému netušený rozkvět a požehnání« Na telegram tento odpověděl starosta telegramem »Vyslovují upřímný dík za radostnou zprávu a z projev blahopřání našemu král. hl. městu a zároveř proším, abystě přijati ráčil též projev naší opravdov vděčnosti za veškeru svou námahu, kterou jste k usku- tečnění zákona o vodních cestách přispěti ráčil. Sla- rosta dr. Srb.« Starosta žádá, by byl zmocněn, vzdáti jmenem sboru díky klubu poslanců svobodomy sl- ných, který hájil zájmy Prahy ve smyslu resoluc v minnlé schůzi sboru schválené. Sbor zmocnění toto uděfuje jednohlasně. Přechází se k jednacímu pořadu a vyhovuje se stížnosti paní Anny Hůrkové, maj. novo- stavby na staveništi č. 8 v bloku IX. b) obv. assan. ve Veleslavinově ul., do výměru, kterým odepřeno bylo schválení změněného průčelí této novostavbya stižnosti pí. Marie Seemannové a pí. Jakobíny Pštros- sové, majítelek demu č. p. 378—1. na rohu ulice Ovocné a na Můstku, do rozhodnutí rady městské kterým nebyla povolena přístavba přízemního stavení ve dvoře tohoto domu. Stížnost p. Matěje Zimy, maj. domu č. p. 329—VII. na Zátorách do výměru, kterým ulo- ženo bylo zřízení nové domovní kanalisace v tomto domě a přípojky k nové stoce uliční vrácena byla k novému řízení.
Srb Ing Kaftan doktor Hůrka Seemann Zima Sl Praha Veleslavinov ulice
30 article
Zamítá se stížnost p. Karla Brummla, maj. domu č. p. 1856—II. v ulici Táborské do výměru, kterým nebylo povoleno používati čtyř souterramních místností v tomto domě, na straně do dvora obrá- cené, za byty, stížnost Všeobecné společnosti pro osvěllování a vylápění plynem »Plynárna Praha« do rozhodnutí magistrátu, kterým nebylo vyhověno žá- dosti této společnosti za vydání ohlašovacího listku k vytrhání dlažby za účelem výměny, pokud se týč položení nového potrubí na Příkopě a ve Ferdinan- dově třídě. Schvalují se bez debaty: Návrh, aby trať elek- trické dráhy Žižkov-Křižovnické nám vedena byla o Bezovky do Lupáčovy ulice a vynechána byla oklik okolo remise koňské dráhy v Žižkově; návrh, aby staviteli p. Emanuelu Dvořákovi byla prodána sta- vební místa č. 6 ve skup. XXXVI., č. 1. a č. 2. ve skupině XXXI. ve výměře as 350.4 čtv. sáhu = 1260.3 m za jednotnou cenu 310 zl. = 620 K návrh, aby od paní Anny Majorové koupen byl dům č. p. 838—I. v Klášterské ulici za cenu 7800c K návrh na povolení příspěvku 5000 K na snížení a upravení silnice Piettovy v Bubenči při čistící stanici kanalisační a návrh na zakoupení 100 exemplářu dila, jež zamýšlí vydati spolek architektů a inženýrů o výsledku soutěže na podání návrhu na přístavbu a dostavbu staroměstské radnice. Jednací pořad tim vyřízen a schůze skončena
Brumml Dvořák Major Praha Žižkov Lupáčov ulice Klášterský ulice Bubeneč spolek architekt
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Smiřovačky. V debatě o vládní před- loze stran upravení vodních toků a v rozpravé o rozpočtovém provisoriu z různých stran zazněla opět jednou melodie národního smíru Že nejsme jeho nepřáteli, jak se nám od zlo- myslných odpůrců vytýká, poněvadž si přejem smíru upřímného a trvalého, nýbrž že ničeho vroucněji si nepřejem, než konečného odklizení národních sporů, o tom nemůže býti nejmenši pochybností, již proto ne, že by se tím záro- veň pochybovalo o vroucí lásce k této zemi, která jinak by zkvétala, kdyby žíli v ní dva rovnoprávní spokojení národové. Však přes to nemůžeme níjak se rozehřáti pro to,eo slyšeli jsme v minulých dnech z úst po- slance Baerenreithra a Löckra Zejmena tento podivnou inírodukcí opatřil théma o smíření, prohlásív, že smír ten nebude se stran Némců ratifikován jinak, než zřeknem-li prý se dřiv, chauvinistických snů a vzdajís různých bojovných ústavů, jako českého gýmnasia v Opavě, zejmena ale české techniky brněnské. Podivný to patron, který vstupuje přes nás práh, aby nám ruku podal, nás uráží a dráždí. Pokládali bychom to za slabost na své straně, kdybychom pánu tomu a jeho stoupencům vy- kládali zase již, jak my si představujem rovné právo. Kdybychom mu řekli, že jen surová ne snášenlivost může za bojovnou školu prohlá- sili ústav, jako je brněnská technika, jež zří- zena byla v zemi, v níž žije 1,600.000 Čechů a pouze 600.000 Němců, kteří podobný ústav který ovšem tam živoří, odedávna již mají.
Némec Čecho Opava
32 article
Ne jinak má se věc s gymnasiem opavským, jež určeno pro celé Slezsko, kde Němci mají středních škol pětkráte tolik, jakkoli počet jejich je menší, než Slovanů v té zemi. S takovými-li zásadami přicházeti budou Němci k nám, míru s nimi ovšem se nedoděláme. Ostatně nemožno mluviti dnes o něčem podobném, uváží-li se, že strana německo-liberální, jež vší mocí chce opět se povznésti v Čechách, prohlašuje, že co ulo- ženo ve isvatodušním německém programu, je minimem toho, na čem Němci trvati chtějí. Skutečně-li tomu tak, pak ovšem naděje na smín není žádná a nedélní úvodní článeček »N. Fr.
Němec Slovan Slezsko Čechy
33 article
Pr.« psán jen pro koš na papír. Nechť se i naši páni nemýli a nechť nepřeceňují okolnost, že podařílo se Čechy i Němce svésti ku společné práci — třeba prozatím jen hospodářské Nechť zejmena se nedomnívají, že to působíu nás nějak na náladu. Možná, že osobně něklerým poslancům skutečně se to zdálo býti znamením obratu k lepšímu, však velká většina je dosti střízlivá a velmi skepticky na věc pohlíží, Ny- nější shoda může se obratem ruky proměnili v nejkrutší boj. V ohledu tom nechť nikdos nemýlí. Dnes klene se nad parlamentem klidné nebe hospodářské politiky, kdo ale ví, jak dlouho to trvati bude? To přece uznává každý, ž věčně nelze povolováním millionů udržovati parlament a jeho strany v míru a klidu, že na- dejde doba řešení palčivých otázek národních. A co potom? Jsou poměry skutečně již tak uklidněny, že bude možno s důvěrou, že nevrát se opět doby zlé, zahájiti akci v oboru záleži- tosti národních? Naděje ta se sotva splní, ne- ustanou-li páni Němci se svou deklamací o svato- dušním programu a budou-li jejich zástupci usilovati o věci takové jako je — opětné zrušeni české techniky v Brně. — Souhlasy s akcí vodní klubu poslanců českých strany svobodomyslné lidové vy- slovily: obchodní gremium v Klato- vech, představenstvo obchodníh
Čecho Němec Brno