ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ee560dd0-660c-11dc-a141-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 29, person 65, org 3
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 4. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 152.
4 article
Na rauní a odpnl. lietr přilehami (Naněný Obzor v středu a „Literární Hliciku v pátek) přešplácí se Praze v administrae ns čtvrt leta . . . . . 6 K —b s dvojí donáško ve fiisikách: . Poštont něale na tvrt lela! . .. s R eoh na měsíe . .. sla
Praha
5 article
na mění
6 title
Výtečný německo-nacionální
8 article
Ačkoliv je těch německých pro gramů pro spásu ubohých německých duší trápících se v očistci zvaném » království če ské«, hnedle již tolik, jako za výkladním skříněmi pohlednic, uznala nicméně páně Pradova »německá lidová strana« — čítající i s ním právě půl tuctu poslancův, za nutné, vyseděti za vedra, panovavšího minulé neděle, již zase nový program pro Němce v Čechách. Čtyři hodiny seděli stoupenci strany té ve zdejším »bur- šenhajmu« v tom vedru — při pivě »v hoj- ném počtu shromážděni«. Není-liž to útrapa přímo ku zpitomění, a divu-li, že vysezený program vypadl podle toho »Ustanovení němčiny za řeč státní, — vyloučení Haliče — nikoli však již
Němec Čechy Halič
9 article
Dalmacie z Cislajtanie, (poněvadž ko- nečně Němci, osvíceni duchem Vilémovým, poznali, že budoucnost jejich jest na mořích) věčné udržení spolku s Německem, hospo- dářské splynuti s ním v celní jednotě (l), a »utvoření evropského spolku států«, to jsou základní požadavky, připomí- nající svou pestrostí věru Barnumovy pla- káty, bavíci tou dobou Prahu. Ale na tom neměl genius páně Pradův dosti, nýbrž při- komponoval ještě následující vlaský salát specialit a zrůdností: »K uspořádání národ- ních poměrů a správy v Čechách: 1. Ná- rodnostní ohraničení soudních okresův, na němž »má se vybudovat« národnostní ohra- ničení obvodů správních, okresův volebních pro zemský sněm, pro říšskou radu i ostatní zastupitelské sbory. Mají se utvořit národně ohraničené kraje s krajskými úřady a krajskými zastupitelstvy, jimž by se přikázala část agendy, odňaté místodržitelství a zemskému výboru. Kteréžto národní ohraničení však má býti nezávislým na vrtkavých vý- sledcích sčítání lidu a má se pro- věsti jen dle nynějších sídel obou národních kmenů v Čechách. — 2. Organisace úřadů a správyt Nejvyšší soudní, političtí a finanční úřadové v zemi mají se rozdělit na německá a česká oddělení. Německá oddělemí těch t nejvyšších úřadů státních v Če- chách mají míti své sídlo v ně meckém území Čech.
Němec Vilémová Barnumův Dalmacie Cislajtanie Německo Praha Čechy spolek stát
10 article
Sekcím těm mají pak býti přikázány veškeré záležitosti z dotýčných jazykově ohra ničených území správních. Pro toto uzavřené území správní mají býti sestavena zvláštní samostatná tělesa úřadnictva V německých krajích a v úřadech jim nadřízených mají býti dosa zováni toliko úřadníci národ nosti německé. A v českých krajích Tu — nuže, tu má býti v Čechách každý státní úřadník mocen státního ja zy ka německého . .. Skvostná reciprocita, co? Ale nehledě ani k této zpupnosti, tážeme se: co počne páně Pradův program s těmi okresy kraji národně smíšenými? Pod jakou a kterou správu státní ty spadnou, když zřizuje pro státní správu Čech pouze dvě oddělení: české a německé To je německého Solona blamáž první Ostatní hnedle uvidíme. 3. Otázka jazyková; jako vnitřní i vnější úřadní řeč všech státních úřadů v německých krajích správ- ních i nadřízených jim úřadech zemských
Pradův Čechy
11 article
má býti ustanovena výhradně něm- Však v Praze a v předměstích mají státní úřady jednati stejně v obou ja- zycích zemských. Proč? Inu proto, že tu žije něco Němců; v Praze ne celých 10 pro- cent, v předměstích pražských pak ještě méně. Na ty se má tedy ohled brát; ale na poměrně mnohem silnější české menšiny v zněmčených krajích a městech nemá se dle famosní justice páně Pradevy naprosto žádný ohled brát. Obstojí podobný postulat před soudem slušnosti, spravedlnosti a roz umu zdravého? Či nenídli to hnusná křivda a ostuda, za niž by se leda otrlost padouš- ská nezastyděla? Následuje německo-nacio nální postulát programový číslo 4: Český sněm, jejž ztlumočíme naschvál doslovně- »Na místo posavadních tří kurií sněmu zem- ského vstuptež dvě národní kurie. kteréž se utvoří tímio způsobem: Českáa německá kurie budiž zřízena z poslancův venkovských obcí, měst a ob chodních komor. Volby do zemského výboru, do zemských ústavů a do komisí sněmovních konejtež se dle národních kurií. Rozdělení referátů v zemském výboru pro- vedeno budiž dle území jazykových. Každá národní kurie může při každo- ročním rozpočtu zemském žádati, aby ná- klad na účely školské a vzdělá- vací, pokud nejde o ústavy oběma národům sloužící, byl v poměru k výnosu daní z ohráničených okresů národních dá k disposici té které národnosti. i má se v národních těch kuriích ustanoviti dle potřeby výše potřebných přirážek n uhrazení školských výdejů a potřeb té které národnosti. — Co hlasování ve sněmovně se týče, dlužno pak na tom trvati, že ve všech případech, v kterých zemský řád požadovati bude vota dle národních kurií, má býti za usnesení sněmu pokládáno pouze to, na čem svorně usnesou se ob kurie zemské.- čina.
Němec pán Pradeva Praha
12 article
Podobného nejasného, ba zmateněho klábosení o otázce tolikráte publicisticky projednané věru bychom se od pana Prada nebyli nadáli. Měli jsme o jeho politické vzdělanosti až dosud lepší mínění. Na místě posavadních tří kurií, totiž velkostatkářské, městské a venkovské, tedy pouze dvě kurie národní. Pak ale musí byii nezbytně pověděno, do které z obou kurií národních třetí velkostatkářská, čítající 70 poslanců, zařaděna býti má: zda do české. či do německé, či nějak do obou? Staročešt v r. 1871 navrhovali, aby bylo velkostatkář- ským poslancům necháno na osobní vůl vstoupiti buď do té neb oné kurie národní Ale tomu se Němci Herbstovci zuby nehty bránili a proto hlavně celý náš ná rodnostní zákon z r. 1871 zavrhli, namíta- jíce, že prý by se do jejich německé kurie mohla dát perfidně zapsat celá feudáln šlechta, aby je přehlasovala neb aspoň pa- ralysovala. Nuže, dnes pan Prade rezřeši otázku přímo Kolumbovým vejcem: pro něho jednoduše celá ta kurie 70 velkostatkářů neexistuje: on je nevpustí ani do české ani do německé kurie národní, on je vystrčí za dvéře sněmovny a — odbyto. Neměli bychom ničeho proti tomu, kdyby pan Prade zároveň požadoval pro sněm království českého volby dle všeobe ného rovného práva hlaso va cího, mocí kterého by dle poměrů popu lačních lidu našemu připadlo ve sněmu če ském místo nynějších 96 spravedlivě — 152 poslancův, Němcům pak toliko 90.
Prado Němec Prade Kolumbův
13 article
Než, toho se pan Prade chrání jako čer svěcené vody. V programu svém nemá ani slova pro poctivou opravu pověstného feu dálního volebního řádu Schmerlingova, ani slova pro demokratický volební řád, spočí- vající na všeobecném rovném právu hlasova- cím, jímž by pominula na vždy ta Něm cem Schmerlingem sestrojená a privilego- vaná kurie velkostatkářská: takové re formy netroufá si požadovati německo-nacionální Solon, nýbrž chce i na dále velkostatku ponechat těch jeho nenále- žitých 70 mandátů, ale zároveň navrhuje, aby těchto sedmdesát poslanců nemělo práva přihlásit se ani k té ani k oné straně ná- rodní, ani k Čechům ani k Němcům a dalo se snížit na sbor pouhých statistův, což jes politický nesmysl tak hrubého zrna, jako po žadavek, aby pouze to bylo usnesením sně- movním, na čem obě národní kurie souhlasně se usnesou. Kdy by došlo k podobnému souhlasu? Snad z boží milosti jednou za deset let Požadavek německých nacionálů Pradových nečelí tedy vskutku k ničemu jinému, než k ochromení, než k paralysi sněmu českého. nemá však té zmužilosti a odvahy, říci to od plic, nýbrž tropí tutéž komedii jako onehdy radikál německý Wolf, když ve vídeňském parlamentu při rokování o regulaci českých řek zahořel autonomní láskou pro suvere nitu sněmů zemských. Toto kejklířství, tot pokrytectví, to jest německo-nacionálních blamáží číslo další. Následuje 5. požadavek Pradova programu, že veškeří státní úřa- dové v Čechách, tedy i v nejryzejších krajích českých, mají si mezi sebou dopisovati pouze po německu. Jakým právem, z jakého důvodu rozumného, proč a k čemu, nedovídáme se.
Prade Schmerlingův Schmerling Čecho Němec Pradová Wolf Německo Čechy
14 article
»Sic volo, sic jubeo!« fouká si prostě liberecký Vilémek Prade, neznamenaje snad ani, jak se tím činí — berlínsky směšným Však vrcholem všeho jest 6. poslulát jeho co do jazyka úřadův samosprávných: každá obec a každý okres maji míti právo usta- novit si svou řeč úřadní a nemohou být donuceny, aby v jiné než této své řeči při jímaly odkudkoliv přípisy a podání. Představme si to ve skutečnosti: ně- mecké obce nebudou přijímati českých do- pisů od obcí českých, české nebudou n vzájem přijímati dopisů německých od obcí německých — a přece mají spolu stále co jednat! Konečně za 7. školy pro men- šiny národní mají býti vydržovány pouze příslušnou národní menšinou samou a nikoli nákladem zemským, avšak nesmějí býti vůbec zřizovány než toliko s dovolením příslušné obce. To už je non plus ultra německé liberálnosti která šlape nohama všechny základní zákony státní a každému německofanati- ekemu výboru obecnímu dává moe zardousit českou matiční školu ve zněm- čených obcích, třeba tam bylo českých dítel do set. To již není německo-národní bla- máž, ale to již jest evropský skandál.
Vilémek Prade
15 article Delegace.
Delegace. Rakouská delegace. (Schůze druhá.) (Pův. Ulgr. zpráva »Nár. L.«) Z Vídně, 3. června. S takovým spěchem a chvatem nekonaly delegace svůj úkol zajisté veliký a vážný, do týkající se životů a statků veškerého lidu, snad ještě nikdy a jistě nikdy, tak ledabyle jako tentokráte. Jako by věci, o kterých jednají, byly maličkosti, drebeti, nepatrnůstkou, která býti může ale nemusí. Podstatně přispěl k tomu také vnější moment: kampaň delegací je vtěs- nána do sněmování říšské rady, která sama pracuje citissimo s nejvyšší fruktifikaci času. Co z toho vybude — dá se delegaci. Že toho není mnoho, je přirozeno. Skutečně tráví tato život jen podřizený. Loni za intermezza Wittkova konalo se plenárních schůzí deset. Letos bude jich sotva polovic.
Wittkův Vídeň
16 article
Dnes rokovalo se o rozpočtu vojenském Rozpravu zahájil velmi zajímavou řečí del. dr Herold. Výložil, že pořád jest armáda ve státě zvláštním tělesem se zvláštními názory prerogativami a že právě z tohoto separatismu, z tohoto odlučování, odlišování se vojenského stavu ode všech ostatních vrstev, toto stavění se jeho vedle ostatních, ba vyvyšování se nad ně povstávají konflikty. Hlavně pokud jedná se o trestní soudnictvi Také zjev, který nejen vojenské, ale také všechny civilní kruhy by přiměti měl k uvažo vání o příčinách a nápravě, přespříliš hojné samovraždy ve vojsku zástupce Čáslavska uvedo s těmito zastaralými tradicemi, s přežilým, ne moderním a nehumanním duchem v některých částech armády v kausalní spojitost. Zevrubně a tony nejvroucnějšími promluvil o tragické afféře Deyla, vytýkaje, že ministr vojenství on mlčel a hlasem povznešeným, nevoli se chvějí eím volal: Nic neškodí instituci nějaké tak, jako když vina není pokutována, nic neškodí vojsku tak, jako tajnůstkářství tam, kde jest upřímnos a nepokryství příkazem. S celou rozhodností uvedl na přetřes ná- rodně-jazykou otázku v armádě a konstatoval, že vlastním jazykem služebním v ní nent němčina, nýbrž jazyk příslušné h sboru. Dokázal též, že odpor vojenský správy proti jednání se samosprávný m obcemi jazykem těchto je bezdu- vodným a protiůčelný m.
Herold Deyl Čáslavsko
17 article
Všeobecně i speciálně české a všeobecně pražské tužby a stesky tlumočil del. K aftan Má je všecky v evidenci a každého roku připo- míná vojenské správě její povinnosti. Pohříchu marně. Zvláště co se metropole české týká, jes vojenská správa tvrdá jako hradby a skoupá jak vůči jiným městům nebyla. Třetí mluvčí český, dr. Stránský, velmi horlivě ujal se dodavatelův obuvi pro armádu. zvláště brněnských a bystřických, kterým veliký počet obuvi byl vráeen, kdežto velikým druž- stvům jenom málo exemplářů. Způsobem polo- žertovným, polorozhorleným pronesl se o známé soubojové afféře auskultanta Vitrovského. Zá- sadně o souboji ve vojsku pravil, že nelze mu zabrániti ani s hůry rozkazem ministra vojenství, ani naukami náboženskými, avšak právem možno žádati, aby vojenské úřady samy k souboji nevyzývaly, ani samy svým důstojníkům ho neukládaly; dosud souboje netrestaly, nýbrž jeho nepřijetí. V tom doznal delegát moravský souhlasu četných stran. O soubojí v srmádě pojednali také dele- gáti Tyrolan dr. Tollinger, Vorariberčan Thurnher a Hornorakušan dr. Kern. D Tollinger srazil se velmi prudce s Volfem a nerozpakoval se povědět, které jsou poslední cile Všeněmců: naprosté splynutí Ra kouska s Německe m. Jakkoliv rokování trvalo bez přestávky o 10 hod. dopol. až do 7 hod. večer, nebyla všeobecná rorprava o rozpoču vojenském skončena.
doktor Stránský Tollinger Vorariberčan Thurnher Hornorakušan Kern Volf
18 article Předseda prine Lobkovic zahájil schůz
Předseda prine Lobkovic zahájil schůz o 10.20 hod. dopol. Po přečtení došlých spisů a vyřízení formali rokovalo se o vojenském rozpočtu. Ref. del. bar. Walterskirchen doporučova výborové návrhy. Delegát dr. Herold. Ujal jsem se slova pro tože odpovědi ministrovy ve výboru neuspokojily. Nynější duch v armádě nevyhovuje názorům, ktere mám o ní ve smyslu všeobecné branné povinnostia také ve smyslu zákonův o moderním vojsku vůbec. Jest obecně povědomo, že v oboru vojenstv staly se veliké, pobříchu velmi veliké pokroky. Jsem přesvědčen, že vojenská správa snaží se osvojiti vše, co pokládá potřebným pro brannou moc. Ale v pří ině pojmu o armádě nelze to říci. Zapomlna se, že armáda není zvláštni sa m statnou institucí, nýbrž je čá stí ve- likých úkolů státních a že musí býti proniknuta moderním duchem, máli dostáti svému poslání ve státě pro stát.
Lobkovic doktor Herold
19 article
Zvláštní postavení, které zaujímá ještě nyní — žel — armáda, je po leckteré stránce výsledkem na- šich státopravních instituci, podle kterých vyřizuje vojenský rozpočet delegace a nikoliv zastupitelstve lidu, tak že svěží vzduch v tomto se armády nedo- Drohá příčina je nezpůsob, vedle kterého mluví ve výboru a v plenu delegačním ministr jako řečník po slední, tak že nelze jeho výklady podrobití kritice nelze ho také přiměti, aby je doplnil. Třeba si je vniterní organisace armády: ka sárnami, stejnokrojem, nosením zbraní zvláštní — na venek armáda jest a musí býti to- liko lidem ve zbrani. Protože duch, kterým provanuta jest armádní správa, odporuje stanovisku tomu, ociťuje se vojenská správa tuze často v roz poru s názory lidu a příslušníci armády pokládaj“ se za něco zcela jiného, nežli civilní obyvatelstvo. za stát ve státě. Příčí se úplně moderním názorům o státě, že vyvinula se časem zvláštní vojenská čes Názory, které projevují vůči civilnímu obyvatelstvu osoby vojenské v příčině vojenské cti jsou po většině urážkou a ponížením obyvatelstv toho.
20 article
Čestnými soudy vojenskými pak zjednán stav ze kterého zkonstruována takořka protiva m ez ctí vojínovou na jedné straně a na druhé mezi platnými zákony a právními ná zory. Vojín dostane se někdy do situace, že mus skutky dle obecných pojmů právních přípustné, hájit před čestným soudem, ba že je po připadě z ně trestán. Tím stalo se postavení zá- ložníků nad míru prekerním. Dostojí l povinnostem občanským a vznikne-li mezi těmito a mezi zvláštními názory o vojenské cti konflikt. nastane otázka, zda-li základní zákony státní, zdal práva, která každý občan má a míti musí, mohou býti suspendována, učiní-li důstojník v občanském životě, co je nejen dovoleno podle státních zákono, nýbrž co je příkazem a povinností. Uvádím tu na doklad afféru vojenskýc pensistů. Nebylo by se smělo stát, aby se činily výčitky ze skutků, které konati, je dovoleno každému občanu. Stejně se mají věci ve příčině souboje Jako muž, v každém ohledu svobodomyslný, neza- bývám se náboženskými námitkami proti němu. Ale nicméně nechápu, jak může býti kdo k souboj nucen, jenž je zákonem zakázán. Tak stává se že muž svobody milovný, vstupuje-li do armády takové názory pociťovati musí jako břímě, jako ome- zování. Potom povstávají konflikty, jaký byl mez státním úřadníkem a důstojníkem v Jihlavě. Státn úřadník musil se brániti před soudem, avšak dějiny
Jihlava
21 article
mlčí o tom, byli-li pohnáni ke zodpovědnosti tak důstojníci. Z ducha, jímž ovládána jest správa armády vyvinuly se také celé tragikomické důsledky vojen- ského trestního řádu. Po 10 let každého rokus opakující prohlášení ministra vojenství vzbudit musí pocit, že věc nepokračuje. A přece nutno s k ní stále a stále vraceti, protože zásady dosavad- ního vojenského trestního řádu jsou nejen zastaralé. nýbrž přímo hrozné. Vojenská justice jest v prudkém odporu s moderními právními náhledy. Tím nent řečeno, že by jednotlivé rozsudky nebyly odůvod- něny, ale řízení samo o sobě jest takovým, že ne poskytuje potřebných záruk, že soudce pronesl sv výrok na základě postačitelného materiálu. Tím, ž rozsudky tyto nejsou podrobeny veřejné kontrole všeobecného právního vědění, považuje se i nejspra- vedlivější z nich za akt kabinetní justice. Vojen- skému trestnímu soudnictví měly by se ponechávati jen ony vojenské delikty, vyplývající toliko z vojenské služby, kdežto všechny ostatní měly by přijíti před řádného soudce.
22 article
Způsobem tímto by se také doeílilo, že přestaly by tak často se vyskytující případy zneužití vojenské zbraně proti civilistům. Řečník přechází k sebevraždám v armádě, kter dosahují v Rakousku téměř největšího procenta mezi všemi armádami. Vojenská správa měla by vésti statistiku tuto tím způsobem, že třeba teprve porovnati zdali v Rakousku sebevraždy vůbec nejsou četnější, než v jiných státech. Avšak není přece pro to důvodu že by sebevraždy byly národní vlastností rakou- ských národů; vždyť právě národové, obývající ra- kouskou říši, jsou — s výjimkou snad Maďarů — neobyčejně klidným lidem, kteří tak málo jsou od- hodláni, použiti zbraně proti jinému nebo prot Vysvětlení vysokého procenta sebevražd v ra- kouské armádě hledati dlužno spíše v tom, že při vojenské výchově nepostupuje se s potřebnou paeda- gogickou opatrností. Ve směru tom zvlášť charakte- ristickým jest případ s poddůstojníkem Deylem mladým vzdělaným mužem, který absolvoval umě lecko průmyslovou školu a jako modelář víděl před sebou výtečnou budoucnosť a pro důstojníky celéh pluku vyřezal podobizny ve dřevě a u všech důstoj- níků byl oblíben.
Maďar Deyl Rakousko
23 article
Jednoho dne se ten člověk zastřelil a proč Protože když byl prý ve službě — jistě to nevím — utekl z vězení voják. Setníkovo rozhořčení pro tente případ dohnalo ho k smrti. Před svou smrtí uda matce, proč si sáhl na život. Řečník připomíná také případ Žilákův a jak by případ ten vyšetřován. Nie neškodí vojsku tolik jako tajemnůstkářství. Pojednávaje o jazykových poměrech, praví, že žádá se zatím jen, aby zacho- vávaly se platné zákony. Potom uvažuje o armádní a jednací řeči a požaduje, aby se s obyvatelstvem jednalo také v jeho řeči se strany vojenských úřadů. Plukovní řeči nešetří se. K německým plukům po sílají schválně české a k českým německé důstoj- níky a pod. Tím se nic nevyřídí a bývá to pro pohoršení oběma stranám. Národní třenice odvráti s snáz, vidí-li voják, že jeho představení váží si jeho národnosti a mateřštiny.
Žilákův
24 article
Dokazuje, že vojenské úřady mají dost svých sil a nemusí utíkati se k okr. hejtmanstvím s pří pisy, svědčícími neněmeckým obcím. Jednání takov svědčí jen o animositě. V Uhrách dopisují vojenské úřady samosprávným úřadům maďarsky. Důstojníc ve styku s obecenstvem mluví německy — na rozkaz. Při sčítání lidu byli zapisování důsťojníci šmahem za Němce. Zakázané účastenství důstojníků na vě- deckých sjezdech nebylo ničím odůvodněno. Býval by prospělo, kdyby vojenští lékaři rozhodli se zúčast- níti přírodovědeckého sjezdu pražského, zdá se však že vojenská správa vždycky si něco vymyslí, aby vojsko nepřišlo do styku s civilisty, obyvatelstvem. Vo jenská správa libuje si také v pojmenování »pro- vince Čechy« — českého království nezná, jako by ani zákonů neznala. Žádá ministra, by neodbyl zas jako jindy jeho vývody několika stručnýml větami, aby vynasnažil se, aby vojsko proniklo národní vědomí, jež stane se silným štítem bezpečnosti státu. (Hlučná pochvala.
Němec Uhry Čechy
25 article
Del. Thurnher toužil na množící se vojenská břemena a přímlouval se za 2letou brannou službu přísná opatření proti týrání vojáků, opravu vojenského zákonodárství, potlačení souboje a nedělní odpočinel pro vojáky. Del. Kaftan mluvil o nových dělech, jež budou vyžadovati reorganisace dělostřelectva a na poplatnicích nová břemena. Bylo by proto dobře aby také vojenská správa hověla spravedlivým přáním obyvatelstva, jež nejsou na újmu vojenským zájmům a pohotovosti armády. Přicházeje k praž ským opevněním stěžuje si, že vojenská správa ne dbá přání a žádosti obce pražské za zrušení zbytku hradeb, jichž přece není k ničemu třeba. Minist vojenství, nedostál dosud slibu a nepředložil opravu trestního řízení vojenského. Vytýká vadné budžeto- vání, zvlášť bosenského rozpočtu, takže sotva s v něm kdo vyzná. Žádá za některá vysvětlení. Dále jedná o výlohách na vojenské ubytování a nerad by. aby snad větší potřeba za r. 1900 nepožadovala se jako dodatečný úvěr. Táže se ministra, proč místní veli telstva obsadila se aktivními důstojníky a žádá z odůvodnění větších výdajů na opatrování, adaptace a p. Činí námitky proti přeložení některých položel do mimořádného rozpočtu, jež měly býti v rozpočtu řádném — proti lhůtě na pražskou zásobárnu, ačs dosud stavěli nezačala. Dovozuje ještě jinými příklady, že účtování bylc velmi povrchní. Dotazoval se, jesli pravda, že vojen ská správa chce poslati do Činy vojenské úřadníky a inženýry, a proč; — jaké jest osvětlení uvedeného zbrojeni. Konečně zmínil se řečník též o známén výnosu ministerstva vojenství proti spolku pens. dů stojníkův a vojenských úřadníkův a o poměrech vo jenských vdov a sirotků.
Thurnher Kaftan
26 article
Del. Tollinger souhlasí s Thurnherovými vý vody, pojednává o soubojových afférách a přimlouví se za nápravu v tom směru, aby přo odepření sou- boje nezavádělo se čestné řízení. Uvažoval činnost čestných soudů vojenských vůbec a prohlásil, že v době hnutí »Pryč od Ríma«, jehož cílem je přivtě- lení Rakouska k Německu Odpor posl. Wolfa), vo- jenská správa musí vystříhati se nespokojenosti v armádě. Podává příslušnou resoluci o souhojích. Del. Pommer polemisoval s drem. Herolden o armádní řeči a litoval, že udělaly se ústupky chor- vatské zeměbraně a uherským honvedům. Přimlouvá se za 2letou brannou službu aspoň vrstev vzdělaněj ších. Uvažoval rovněž o soubojích, vojenských do- dávkách, týrání vojákův a naléhal, na zavedení no vého trestního zákonníka vojenského, Konečně zmíni se též o ministerském výnosu proti spolku vojen- ských pensistů a požaduje řádné súčtování kasovního fondu vojenského, jehož úroky činí ročních 7.5 mill. zlatých. Del. ryt. E. Abrahamowiez uvažoval ze- vrubně opravu trestniho řizení vojenského, jež má přepracovati smíšený výbor právnický. Jeho základem ať je ústnost a veřejnost řízení, zavedení právních prostředků. Polemisuje s některými vývody dra. He- rolda, stýská si na časté neslušné jednání ve vojště k jehož potlačení je třeba ustavičné činnosti. Pojed- nává o dodávkách a přimlouval se za výhody pro hospodářské obyvatelstvo. Projevuje některá přání dodávkách koní a přimlouvá se, aby se rozřešila záhy otázka pevnostních reversů. Konečně prohla- šuje, že jeho strana bude hlasovati pro vojenský rozpočet. Del. Delugan přednášel různá obyvatelská přání Del. Vasilko stýskal si na potlačování obyva- telstva země, již zastupuje. Uvažuje různé vojensko
Tollinger Thurnherův Wolf Pommer E Abrahamowiez Vasilko Rakousko Německo He
28 article
V drobném prodejí: ranní čžsle o sebě . . . za 9 odpolední . . . . . . . za 2 Ve úlialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . Si Inserá t plati se hotově napřel Předrlaceni s inserty přijímá sdmisl- stráce v Marianské ulici č. a. Tar nacházejí se též redake tiskárna s szpedice „Nárednich Listů“ Bukopisy se nevracejí.
Tara
29 article
záležitosti a vojenskou večeři; pojednává o věcech náboženských a odstrkávání svých souvěrců ve vojště a konečně žádá, by se zrušili svatební kauce důstojníkův a vojenských úřadníků. Del. Herzmanský přimlouval se, by synové rolníků, jichž je v hospodářství nezbytně třeba, byli odvádění do náhradní zálohy a za přeložení vojen- ských cvíčení na měsíc květen. Stěžuje si, že ve Slez- sku odvádějí více selských mladíků než jinde a žádá větší šetrnost k rolnickému stavu. Del. Vogler rád by měl statistiku všeho vojen- ství ve všech jeho oborech. Pojednav o vojenské taxe a výnosu proti vojenským pensistům, vytkl ne- dostatky vojenských nemocnic, dovozoval nutnost opravy trestního řízení vojenského, brojil proti nuce- ným soubojům a prohlásil se proti Tollingerově re- soluci. Horlí proti Heroldovým výrokům o armádní řeči. Lituje velkého množství vojenských samovražd a vyzývá ministra, aby učinil přísná opatření proti týrání vojáků.
Herzmanský Vogler Tollingerův Heroldová
30 article
Del. dr. Stránský pojednává o žalobách živ- nostníků, zejmena obuvníků na vojenský erár. Vý- robky se živnostníkům vracejí, tak na př. v Bystřici z 700 párů vráceno 607, na druhé straně se podpo- ruje známé společenstvo Bergmannovo. Nestane li se tomu přítrž, bude třeba v delegacích povědět celou pravdu. Potom dojde k evropskému skandálu, obje- ví-li se, proč máloživnostníci jsou cbikanování ma- lými úřadníky. Výrobky se obuvníkům neodmítají, protože jsou špatné, nýbrž protože mají setníkové styky s družstvem vzpomenutým. Řečník pojednává pak o souboji v armádě a prohlašuje, že vojenská správa není s to, aby změnila náraz příslušníků ar- mády v příčině souboje. Rečník nečeká to také o účinku náboženství. Náprava nedá se zjednati do te doby, dokud vojenské úřady samy budou výzývat ke zločinům, jak se to fakticky děje. Tak stalo se v známé afléře Vitrovského v Jihlavě. Řečník dovozuje, že Vitrovský byl nucen k souboji, když pak nechtěl se bíti, byl čestným soudem prohlášen za zbavena důstojnické hodnosti.
Del doktor Stránský Bergmannův Vitrovský Bystřice Jihlava Vitrovský
31 article
Del. Iro: Byl také svrchovaný čas Del. dr. Stránský: Nevím, byl-li svrchovaný čas, ale vím, že jsou u nás v parlamentě pání, kteři neosvědčili více odvahy, kteří také dali čestné slovo které však ukázalo se nepravým. Del. Iro: Víte zcela dobře, že čestný soud rozhodl, že já jsem čestnému slovu dostál. (Před- seda zvoní.) A že za hluku nebylo lze rozeznati, kdo onen výkřik učinil. (Del. Iro tu naráží na svou afléru s posl. Gregorigem, na kterého vykřikl: »Syfon u Wimbergral) Del. dr. Stránský: Nebudu činiti ujištění čest- ným slovem, jako činí někteří pánové. Del. Iro: Víle dobře, že všichní poslanci, kteří lenkráte poblízku mne seděli, před čestoým soudem prohlásili, že já jsem onoho výkřiku neučinil. Del. dr. Stránský pokračuje a žádá, aby vo- jenská správa buď vůbec prohlásila, že souboj není žádným zločinem, anebo doznala, že se žádá něco protizákonného od nI. Nyní však v armádě zahoslila se veliká lež: souboj theorelicky jest prohlášen zlo- činem, ve skutečnosti však se lidem ukládá, by se bili, jinak že budou z armády vyhození.
Del doktor Stránský Nevím
32 article
Řečník pojednává pak o týrání vojska a praví, že prohlášení ministra vojenství, že on a vysoce poslavené osoby vojenské týrání vojska litují a od- suzují . . . (Ministr bar. Kriegbammer: »a také trestají«) skůtečně věří, že však ujištění to musí do- kázatí skutky a vydali přísné rozkazy, jelikož většína velitelství stejného ducha není. Mohl-li dostati záložník v Kyjově za jedině slovo »zde« 16 měsíců těžkého žaláře, pak to není v žád- ném poměru k aftéře, ve které poručík za bodnutí šavlí dostal 14 dní domácího vězení. Ve většině pří- padů se zavírají ostatně napřed vojáci, kteři si stě- žují na týrání. Toto týrání zaviňuje také většinou sebevraždy u vojska. Voják má býti aspoň tak chrá- něn, jako chrání se koně u kavalerie. Poškodí-li se taký kůň z nedbalosti nebo úmyslně, dostane zodpo- vědná osoba tato citelnou pokutu Co se týká trest. zakonníka vojenského, jest řeční přesvědčen, že nepřekáží novému zákonu nic leč po- hodlnost. Nynějším vojenským řádem jest dnes dána vojenské správě do rukou veliká moc. Jest no zbytno, aby se i u vojenských soudů zavedla zásad ústnosti a veřejnosti. Ministr ať koncčně přikroč k sankcionování tohoto díla. Del. Kern přimlouvá se za úlevy pro země dělské pracovníky, za svěcení neděle a pěčí o nábo- ženského ducha a brojí proti soubojům. Del. Iro polemisoval s Tollingerem o souboji zastával se Všeněmců že nejsou velezrádci. Jeho strana chce a sice ústavně toho, oč vynasnažuje se.
Kern Tollinger Kyjov
33 article
Není protivnicí zdokonalení armády, ale bude hlasovati proti rozpočtu, dokud vojenská správa ne- vyhoví přáním německého lidu. Polemisuje s dr. Stránským a potom přednáší různá přání mezi nimi 2letou brannou službu. Přimlouvá se za vojenskou večeři, za zrušení některých surových trestů a za náhradu cestovného na vojenská cvičení. Chtěje předěílali delší list voličů o vojenských dodávkách byl předsedou upozorněn, že nelze čísti delší spisya potom dotazoval se po vojenské kapele lublaňské, jež nesměla spolupůsobiti o slavnosti nepolifického spolku. Vytýká že vojsko podněcovalo při uhelné stávce. Po vývodech o slátní a vojenské němčině žádal ministra, by hověl přáním obyvatelstva. Delegát baron Skrbenský přednáší různá zemědělská přání, hlavně náhradu polních škod způ- sobených manevry. Doporučoval podporu záložníků povolaných na cvičení z fondu vojenské taxy. Zmíniv se o vojenských dodávkách, prohlásil, že bude hla- sovati pro rozpočet také z uznalosti k vojsku. Rokování bylo potom přerušeno a čtena dlouhá řada poptávek a dotazů Delegát rytíř Kozlowski a sp. dotázovali s po pevnostních reversech; Barviňský a spol. po zaopatřování vojenských invalidů a po zanedbá- vání řecko katolických svátků; Pommer a spol. po fondu vojenské taxy a výnosu proti spolku vo- jenských pensistů; — Wolí a spol. po jednání vojenských úřadů naproti »Südmarce«, jíž odepřena vojenská hudba; — Iro a spol. po postavení ná- mořských inženýrů; — Wolí a spol. po přeložení technické akademie vojenské z Vídně do Medliku — Iro a spol. po organisaci vojenských puškařo, dodávkách a námořnických paušálech. Schůze skončena o 7 hod. 10 min večer. Příští bude ve středu o 10. hodině dopolední.
Stránský Skrbenský Kozlowski Pommer Vídeň Medlika technický akademie vojenský
34 article
Vojenský výbor uherské delegace přijal výborovou zprávu o vojenském rozpočtu a vy- slovil ministrovi a jeho orgánům uznání za ochotu, s jakou konali své ústavní povinnosti a podali žádané zprávy a vysvětlivky. Poděkováno také předsedovi Szilagyovi a ref. del. Münnichovi. Výbor pro zahraniční záležitosti schválil včer zprávu o rozpočtu ministerstva zahra- ničních věcí. V ní konstatuje se, že rozhodnost. s jakou ministr hr. Goluchowski vyvráti! pověsti o otřeseném trojspolku, upokojila uberskou delegaci zvlůšť proto, že ministr vyslovil pevnou naději, že tento spolek, jenž je základem všeobecného muu nezmění se ani v budoucnosti. Poměr k Rusku, jenž trvá již čtyři léta, je po- těšným doplněním trojspoku. Účelem shody s carskou říší je především všemožné zachování status quo n Východě. Stane-li se pokus otřástí jím, obě moci v shodě vynasnaží se, aby v tom případě nebylo ublí- ženo zájmům jedné ani druhé mocnosti. Bude to možná ve většině případů, v jiných mají obě moc- nosti úplnou svobodu k obraně svých zájmů, jak za dobré uznají a sluší pochváliti důrazné prohlašení ministrovo, že nemůžeme dopustit poškození svých životních zájmů, nebo dokonce ohrožení svého moc- ného postavení.
Münnich Goluchowský Rusko