2
masthead
V Praze, v úterý dne 4. června 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpnl. lietr
přilehami (Naněný Obzor v
středu a „Literární Hliciku
v pátek) přešplácí se
Praze v administrae
ns čtvrt leta . . . . . 6 K —b
s dvojí donáško
ve fiisikách: .
Poštont
něale
na tvrt lela! . .. s R eoh
na měsíe . ..
sla
Praha
6
title
Výtečný německo-nacionální
8
article
Ačkoliv je těch německých pro
gramů pro spásu ubohých německých duší
trápících se v očistci zvaném » království če
ské«, hnedle již tolik, jako za výkladním
skříněmi pohlednic, uznala nicméně páně
Pradova »německá lidová strana« —
čítající i s ním právě půl tuctu poslancův,
za nutné, vyseděti za vedra, panovavšího
minulé neděle, již zase nový program
pro Němce v Čechách. Čtyři hodiny
seděli stoupenci strany té ve zdejším »bur-
šenhajmu« v tom vedru — při pivě »v hoj-
ném počtu shromážděni«. Není-liž to útrapa
přímo ku zpitomění, a divu-li, že
vysezený program vypadl podle
toho
»Ustanovení němčiny za řeč státní, —
vyloučení Haliče — nikoli však již
Němec
Čechy
Halič
9
article
Dalmacie z Cislajtanie, (poněvadž ko-
nečně Němci, osvíceni duchem Vilémovým,
poznali, že budoucnost jejich jest na mořích)
věčné udržení spolku s Německem, hospo-
dářské splynuti s ním v celní jednotě (l),
a »utvoření evropského spolku států«, to
jsou základní požadavky, připomí-
nající svou pestrostí věru Barnumovy pla-
káty, bavíci tou dobou Prahu. Ale na tom
neměl genius páně Pradův dosti, nýbrž při-
komponoval ještě následující vlaský salát
specialit a zrůdností: »K uspořádání národ-
ních poměrů a správy v Čechách: 1. Ná-
rodnostní ohraničení soudních okresův, na
němž »má se vybudovat« národnostní ohra-
ničení obvodů správních, okresův
volebních pro zemský sněm, pro říšskou
radu i ostatní zastupitelské sbory. Mají se
utvořit národně ohraničené kraje
s krajskými úřady a krajskými zastupitelstvy,
jimž by se přikázala část agendy, odňaté
místodržitelství a zemskému výboru.
Kteréžto národní ohraničení však má býti
nezávislým na vrtkavých vý-
sledcích sčítání lidu a má se pro-
věsti jen dle nynějších sídel obou
národních kmenů v Čechách. —
2. Organisace úřadů a správyt
Nejvyšší soudní, političtí a finanční úřadové
v zemi mají se rozdělit na německá a česká
oddělení. Německá oddělemí těch t
nejvyšších úřadů státních v Če-
chách mají míti své sídlo v ně meckém
území Čech.
Němec
Vilémová
Barnumův
Dalmacie
Cislajtanie
Německo
Praha
Čechy
spolek stát
10
article
Sekcím těm mají pak býti přikázány
veškeré záležitosti z dotýčných jazykově ohra
ničených území správních. Pro toto uzavřené
území správní mají býti sestavena zvláštní
samostatná tělesa úřadnictva
V německých krajích a v úřadech
jim nadřízených mají býti dosa
zováni toliko úřadníci národ
nosti německé. A v českých krajích
Tu — nuže, tu má býti v Čechách každý
státní úřadník mocen státního ja zy ka
německého . ..
Skvostná reciprocita, co? Ale nehledě
ani k této zpupnosti, tážeme se: co počne
páně Pradův program s těmi okresy
kraji národně smíšenými? Pod
jakou a kterou správu státní ty spadnou,
když zřizuje pro státní správu Čech pouze
dvě oddělení: české a německé
To je německého Solona blamáž první
Ostatní hnedle uvidíme. 3. Otázka jazyková;
jako vnitřní i vnější úřadní řeč všech
státních úřadů v německých krajích správ-
ních i nadřízených jim úřadech zemských
Pradův
Čechy
11
article
má býti ustanovena výhradně něm-
Však v Praze a v předměstích
mají státní úřady jednati stejně v obou ja-
zycích zemských. Proč? Inu proto, že tu
žije něco Němců; v Praze ne celých 10 pro-
cent, v předměstích pražských pak ještě
méně. Na ty se má tedy ohled brát; ale na
poměrně mnohem silnější české menšiny
v zněmčených krajích a městech nemá se
dle famosní justice páně Pradevy naprosto
žádný ohled brát. Obstojí podobný postulat
před soudem slušnosti, spravedlnosti a roz
umu zdravého? Či nenídli to hnusná křivda
a ostuda, za niž by se leda otrlost padouš-
ská nezastyděla? Následuje německo-nacio
nální postulát programový číslo 4: Český
sněm, jejž ztlumočíme naschvál doslovně-
»Na místo posavadních tří kurií sněmu zem-
ského vstuptež dvě národní kurie.
kteréž se utvoří tímio způsobem: Českáa
německá kurie budiž zřízena z poslancův
venkovských obcí, měst a ob
chodních komor. Volby do zemského
výboru, do zemských ústavů a do komisí
sněmovních konejtež se dle národních kurií.
Rozdělení referátů v zemském výboru pro-
vedeno budiž dle území jazykových.
Každá národní kurie může při každo-
ročním rozpočtu zemském žádati, aby ná-
klad na účely školské a vzdělá-
vací, pokud nejde o ústavy oběma národům
sloužící, byl v poměru k výnosu daní
z ohráničených okresů národních dá
k disposici té které národnosti.
i má se v národních těch kuriích ustanoviti
dle potřeby výše potřebných přirážek n
uhrazení školských výdejů a potřeb té které
národnosti. — Co hlasování ve sněmovně se
týče, dlužno pak na tom trvati, že ve všech
případech, v kterých zemský řád požadovati
bude vota dle národních kurií, má býti za
usnesení sněmu pokládáno pouze
to, na čem svorně usnesou se ob
kurie zemské.-
čina.
Němec
pán Pradeva
Praha
12
article
Podobného nejasného, ba zmateněho
klábosení o otázce tolikráte publicisticky
projednané věru bychom se od pana Prada
nebyli nadáli. Měli jsme o jeho politické
vzdělanosti až dosud lepší mínění.
Na místě posavadních tří kurií, totiž
velkostatkářské, městské a venkovské, tedy
pouze dvě kurie národní. Pak ale musí byii
nezbytně pověděno, do které z obou kurií
národních třetí velkostatkářská, čítající 70
poslanců, zařaděna býti má: zda do české.
či do německé, či nějak do obou? Staročešt
v r. 1871 navrhovali, aby bylo velkostatkář-
ským poslancům necháno na osobní vůl
vstoupiti buď do té neb oné kurie národní
Ale tomu se Němci Herbstovci zuby
nehty bránili a proto hlavně celý náš ná
rodnostní zákon z r. 1871 zavrhli, namíta-
jíce, že prý by se do jejich německé kurie
mohla dát perfidně zapsat celá feudáln
šlechta, aby je přehlasovala neb aspoň pa-
ralysovala. Nuže, dnes pan Prade rezřeši
otázku přímo Kolumbovým vejcem: pro něho
jednoduše celá ta kurie 70 velkostatkářů
neexistuje: on je nevpustí ani do české ani
do německé kurie národní, on je vystrčí za
dvéře sněmovny a — odbyto.
Neměli bychom ničeho proti tomu, kdyby
pan Prade zároveň požadoval pro sněm
království českého volby dle všeobe
ného rovného práva hlaso va
cího, mocí kterého by dle poměrů popu
lačních lidu našemu připadlo ve sněmu če
ském místo nynějších 96 spravedlivě — 152
poslancův, Němcům pak toliko 90.
Prado
Němec
Prade
Kolumbův
13
article
Než, toho se pan Prade chrání jako čer
svěcené vody. V programu svém nemá ani
slova pro poctivou opravu pověstného feu
dálního volebního řádu Schmerlingova, ani
slova pro demokratický volební řád, spočí-
vající na všeobecném rovném právu hlasova-
cím, jímž by pominula na vždy ta Něm
cem Schmerlingem sestrojená a privilego-
vaná kurie velkostatkářská: takové re
formy netroufá si požadovati
německo-nacionální Solon, nýbrž chce i na
dále velkostatku ponechat těch jeho nenále-
žitých 70 mandátů, ale zároveň navrhuje,
aby těchto sedmdesát poslanců nemělo práva
přihlásit se ani k té ani k oné straně ná-
rodní, ani k Čechům ani k Němcům a dalo
se snížit na sbor pouhých statistův, což jes
politický nesmysl tak hrubého zrna, jako po
žadavek, aby pouze to bylo usnesením sně-
movním, na čem obě národní kurie souhlasně
se usnesou.
Kdy by došlo k podobnému souhlasu?
Snad z boží milosti jednou za deset let
Požadavek německých nacionálů Pradových
nečelí tedy vskutku k ničemu jinému, než
k ochromení, než k paralysi sněmu českého.
nemá však té zmužilosti a odvahy, říci to od
plic, nýbrž tropí tutéž komedii jako onehdy
radikál německý Wolf, když ve vídeňském
parlamentu při rokování o regulaci českých
řek zahořel autonomní láskou pro suvere
nitu sněmů zemských. Toto kejklířství, tot
pokrytectví, to jest německo-nacionálních
blamáží číslo další. Následuje 5. požadavek
Pradova programu, že veškeří státní úřa-
dové v Čechách, tedy i v nejryzejších
krajích českých, mají si mezi sebou
dopisovati pouze po německu. Jakým
právem, z jakého důvodu rozumného, proč
a k čemu, nedovídáme se.
Prade
Schmerlingův
Schmerling
Čecho
Němec
Pradová
Wolf
Německo
Čechy
14
article
»Sic volo, sic jubeo!« fouká si prostě
liberecký Vilémek Prade, neznamenaje snad
ani, jak se tím činí — berlínsky směšným
Však vrcholem všeho jest 6. poslulát jeho
co do jazyka úřadův samosprávných: každá
obec a každý okres maji míti právo usta-
novit si svou řeč úřadní a nemohou být
donuceny, aby v jiné než této své řeči při
jímaly odkudkoliv přípisy a podání.
Představme si to ve skutečnosti: ně-
mecké obce nebudou přijímati českých do-
pisů od obcí českých, české nebudou n
vzájem přijímati dopisů německých od obcí
německých — a přece mají spolu stále co
jednat! Konečně za 7. školy pro men-
šiny národní mají býti vydržovány
pouze příslušnou národní menšinou samou
a nikoli nákladem zemským, avšak nesmějí
býti vůbec zřizovány než toliko
s dovolením příslušné obce. To
už je non plus ultra německé liberálnosti
která šlape nohama všechny základní zákony
státní a každému německofanati-
ekemu výboru obecnímu dává moe
zardousit českou matiční školu ve zněm-
čených obcích, třeba tam bylo českých dítel
do set. To již není německo-národní bla-
máž, ale to již jest evropský skandál.
Vilémek Prade
15
article
Delegace.
Delegace.
Rakouská delegace.
(Schůze druhá.)
(Pův. Ulgr. zpráva »Nár. L.«)
Z Vídně, 3. června.
S takovým spěchem a chvatem nekonaly
delegace svůj úkol zajisté veliký a vážný, do
týkající se životů a statků veškerého lidu, snad
ještě nikdy a jistě nikdy, tak ledabyle jako
tentokráte. Jako by věci, o kterých jednají,
byly maličkosti, drebeti, nepatrnůstkou, která
býti může ale nemusí. Podstatně přispěl k tomu
také vnější moment: kampaň delegací je vtěs-
nána do sněmování říšské rady, která sama
pracuje citissimo s nejvyšší fruktifikaci času.
Co z toho vybude — dá se delegaci. Že toho
není mnoho, je přirozeno. Skutečně tráví tato
život jen podřizený. Loni za intermezza Wittkova
konalo se plenárních schůzí deset. Letos bude
jich sotva polovic.
Wittkův
Vídeň
16
article
Dnes rokovalo se o rozpočtu vojenském
Rozpravu zahájil velmi zajímavou řečí del. dr
Herold. Výložil, že pořád jest armáda ve
státě zvláštním tělesem se zvláštními názory
prerogativami a že právě z tohoto separatismu,
z tohoto odlučování, odlišování se vojenského
stavu ode všech ostatních vrstev, toto stavění se
jeho vedle ostatních, ba vyvyšování se nad ně
povstávají konflikty.
Hlavně pokud jedná se o trestní soudnictvi
Také zjev, který nejen vojenské, ale také
všechny civilní kruhy by přiměti měl k uvažo
vání o příčinách a nápravě, přespříliš hojné
samovraždy ve vojsku zástupce Čáslavska uvedo
s těmito zastaralými tradicemi, s přežilým, ne
moderním a nehumanním duchem v některých
částech armády v kausalní spojitost. Zevrubně
a tony nejvroucnějšími promluvil o tragické
afféře Deyla, vytýkaje, že ministr vojenství on
mlčel a hlasem povznešeným, nevoli se chvějí
eím volal: Nic neškodí instituci nějaké tak, jako
když vina není pokutována, nic neškodí vojsku
tak, jako tajnůstkářství tam, kde jest upřímnos
a nepokryství příkazem.
S celou rozhodností uvedl na přetřes ná-
rodně-jazykou otázku v armádě a konstatoval,
že vlastním jazykem služebním v ní nent
němčina, nýbrž jazyk příslušné h
sboru. Dokázal též, že odpor vojenský správy
proti jednání se samosprávný m
obcemi jazykem těchto je bezdu-
vodným a protiůčelný m.
Herold
Deyl
Čáslavsko
17
article
Všeobecně i speciálně české a všeobecně
pražské tužby a stesky tlumočil del. K aftan
Má je všecky v evidenci a každého roku připo-
míná vojenské správě její povinnosti. Pohříchu
marně. Zvláště co se metropole české týká, jes
vojenská správa tvrdá jako hradby a skoupá
jak vůči jiným městům nebyla.
Třetí mluvčí český, dr. Stránský, velmi
horlivě ujal se dodavatelův obuvi pro armádu.
zvláště brněnských a bystřických, kterým veliký
počet obuvi byl vráeen, kdežto velikým druž-
stvům jenom málo exemplářů. Způsobem polo-
žertovným, polorozhorleným pronesl se o známé
soubojové afféře auskultanta Vitrovského. Zá-
sadně o souboji ve vojsku pravil, že nelze
mu zabrániti ani s hůry rozkazem ministra
vojenství, ani naukami náboženskými, avšak
právem možno žádati, aby vojenské úřady samy
k souboji nevyzývaly, ani samy svým důstojníkům
ho neukládaly; dosud souboje netrestaly, nýbrž
jeho nepřijetí. V tom doznal delegát moravský
souhlasu četných stran.
O soubojí v srmádě pojednali také dele-
gáti Tyrolan dr. Tollinger, Vorariberčan
Thurnher a Hornorakušan dr. Kern. D
Tollinger srazil se velmi prudce s Volfem
a nerozpakoval se povědět, které jsou poslední
cile Všeněmců: naprosté splynutí Ra
kouska s Německe m.
Jakkoliv rokování trvalo bez přestávky o
10 hod. dopol. až do 7 hod. večer, nebyla
všeobecná rorprava o rozpoču vojenském
skončena.
doktor
Stránský
Tollinger
Vorariberčan Thurnher
Hornorakušan
Kern
Volf
18
article
Předseda prine Lobkovic zahájil schůz
Předseda prine Lobkovic zahájil schůz
o 10.20 hod. dopol.
Po přečtení došlých spisů a vyřízení formali
rokovalo se o vojenském rozpočtu.
Ref. del. bar. Walterskirchen doporučova
výborové návrhy.
Delegát dr. Herold. Ujal jsem se slova pro
tože odpovědi ministrovy ve výboru neuspokojily.
Nynější duch v armádě nevyhovuje názorům, ktere
mám o ní ve smyslu všeobecné branné povinnostia
také ve smyslu zákonův o moderním vojsku vůbec.
Jest obecně povědomo, že v oboru vojenstv
staly se veliké, pobříchu velmi veliké pokroky. Jsem
přesvědčen, že vojenská správa snaží se osvojiti
vše, co pokládá potřebným pro brannou moc. Ale
v pří ině pojmu o armádě nelze to říci. Zapomlna
se, že armáda není zvláštni sa m
statnou institucí, nýbrž je čá stí ve-
likých úkolů státních a že musí býti
proniknuta moderním duchem, máli
dostáti svému poslání ve státě
pro stát.
Lobkovic
doktor
Herold
19
article
Zvláštní postavení, které zaujímá ještě nyní —
žel — armáda, je po leckteré stránce výsledkem na-
šich státopravních instituci, podle kterých vyřizuje
vojenský rozpočet delegace a nikoliv zastupitelstve
lidu, tak že svěží vzduch v tomto se armády nedo-
Drohá příčina je nezpůsob, vedle kterého mluví ve
výboru a v plenu delegačním ministr jako řečník po
slední, tak že nelze jeho výklady podrobití kritice
nelze ho také přiměti, aby je doplnil.
Třeba si je vniterní organisace armády: ka
sárnami, stejnokrojem, nosením zbraní zvláštní —
na venek armáda jest a musí býti to-
liko lidem ve zbrani. Protože duch, kterým
provanuta jest armádní správa, odporuje stanovisku
tomu, ociťuje se vojenská správa tuze často v roz
poru s názory lidu a příslušníci armády pokládaj“
se za něco zcela jiného, nežli civilní obyvatelstvo.
za stát ve státě.
Příčí se úplně moderním názorům o státě, že
vyvinula se časem zvláštní vojenská čes
Názory, které projevují vůči civilnímu obyvatelstvu
osoby vojenské v příčině vojenské cti jsou po většině
urážkou a ponížením obyvatelstv
toho.
20
article
Čestnými soudy vojenskými pak zjednán stav
ze kterého zkonstruována takořka protiva m ez
ctí vojínovou na jedné straně a na druhé
mezi platnými zákony a právními ná
zory. Vojín dostane se někdy do situace, že mus
skutky dle obecných pojmů právních přípustné,
hájit před čestným soudem, ba že je po připadě z
ně trestán. Tím stalo se postavení zá-
ložníků nad míru prekerním. Dostojí l
povinnostem občanským a vznikne-li mezi těmito
a mezi zvláštními názory o vojenské cti konflikt.
nastane otázka, zda-li základní zákony státní, zdal
práva, která každý občan má a míti musí, mohou
býti suspendována, učiní-li důstojník v občanském
životě, co je nejen dovoleno podle státních zákono,
nýbrž co je příkazem a povinností.
Uvádím tu na doklad afféru vojenskýc
pensistů. Nebylo by se smělo stát, aby se činily
výčitky ze skutků, které konati, je dovoleno každému
občanu. Stejně se mají věci ve příčině souboje
Jako muž, v každém ohledu svobodomyslný, neza-
bývám se náboženskými námitkami proti němu. Ale
nicméně nechápu, jak může býti kdo k souboj
nucen, jenž je zákonem zakázán. Tak stává se
že muž svobody milovný, vstupuje-li do armády
takové názory pociťovati musí jako břímě, jako ome-
zování. Potom povstávají konflikty, jaký byl mez
státním úřadníkem a důstojníkem v Jihlavě. Státn
úřadník musil se brániti před soudem, avšak dějiny
Jihlava
21
article
mlčí o tom, byli-li pohnáni ke zodpovědnosti tak
důstojníci.
Z ducha, jímž ovládána jest správa armády
vyvinuly se také celé tragikomické důsledky vojen-
ského trestního řádu. Po 10 let každého rokus
opakující prohlášení ministra vojenství vzbudit
musí pocit, že věc nepokračuje. A přece nutno s
k ní stále a stále vraceti, protože zásady dosavad-
ního vojenského trestního řádu jsou nejen zastaralé.
nýbrž přímo hrozné. Vojenská justice jest v prudkém
odporu s moderními právními náhledy. Tím nent
řečeno, že by jednotlivé rozsudky nebyly odůvod-
něny, ale řízení samo o sobě jest takovým, že ne
poskytuje potřebných záruk, že soudce pronesl sv
výrok na základě postačitelného materiálu. Tím, ž
rozsudky tyto nejsou podrobeny veřejné kontrole
všeobecného právního vědění, považuje se i nejspra-
vedlivější z nich za akt kabinetní justice. Vojen-
skému trestnímu soudnictví měly by se ponechávati
jen ony vojenské delikty, vyplývající toliko z vojenské
služby, kdežto všechny ostatní měly by přijíti před
řádného soudce.
22
article
Způsobem tímto by se také doeílilo, že přestaly
by tak často se vyskytující případy zneužití vojenské
zbraně proti civilistům.
Řečník přechází k sebevraždám v armádě, kter
dosahují v Rakousku téměř největšího procenta mezi
všemi armádami. Vojenská správa měla by vésti
statistiku tuto tím způsobem, že třeba teprve porovnati
zdali v Rakousku sebevraždy vůbec nejsou četnější, než
v jiných státech. Avšak není přece pro to důvodu
že by sebevraždy byly národní vlastností rakou-
ských národů; vždyť právě národové, obývající ra-
kouskou říši, jsou — s výjimkou snad Maďarů —
neobyčejně klidným lidem, kteří tak málo jsou od-
hodláni, použiti zbraně proti jinému nebo prot
Vysvětlení vysokého procenta sebevražd v ra-
kouské armádě hledati dlužno spíše v tom, že při
vojenské výchově nepostupuje se s potřebnou paeda-
gogickou opatrností. Ve směru tom zvlášť charakte-
ristickým jest případ s poddůstojníkem Deylem
mladým vzdělaným mužem, který absolvoval umě
lecko průmyslovou školu a jako modelář víděl před
sebou výtečnou budoucnosť a pro důstojníky celéh
pluku vyřezal podobizny ve dřevě a u všech důstoj-
níků byl oblíben.
Maďar
Deyl
Rakousko
23
article
Jednoho dne se ten člověk zastřelil a proč
Protože když byl prý ve službě — jistě to nevím —
utekl z vězení voják. Setníkovo rozhořčení pro tente
případ dohnalo ho k smrti. Před svou smrtí uda
matce, proč si sáhl na život.
Řečník připomíná také případ Žilákův a jak by
případ ten vyšetřován. Nie neškodí vojsku tolik
jako tajemnůstkářství. Pojednávaje o jazykových
poměrech, praví, že žádá se zatím jen, aby zacho-
vávaly se platné zákony. Potom uvažuje o armádní
a jednací řeči a požaduje, aby se s obyvatelstvem
jednalo také v jeho řeči se strany vojenských úřadů.
Plukovní řeči nešetří se. K německým plukům po
sílají schválně české a k českým německé důstoj-
níky a pod. Tím se nic nevyřídí a bývá to pro
pohoršení oběma stranám. Národní třenice odvráti s
snáz, vidí-li voják, že jeho představení váží si jeho
národnosti a mateřštiny.
Žilákův
24
article
Dokazuje, že vojenské úřady mají dost svých
sil a nemusí utíkati se k okr. hejtmanstvím s pří
pisy, svědčícími neněmeckým obcím. Jednání takov
svědčí jen o animositě. V Uhrách dopisují vojenské
úřady samosprávným úřadům maďarsky. Důstojníc
ve styku s obecenstvem mluví německy — na rozkaz.
Při sčítání lidu byli zapisování důsťojníci šmahem
za Němce. Zakázané účastenství důstojníků na vě-
deckých sjezdech nebylo ničím odůvodněno. Býval
by prospělo, kdyby vojenští lékaři rozhodli se zúčast-
níti přírodovědeckého sjezdu pražského, zdá se však
že vojenská správa vždycky si něco vymyslí, aby
vojsko nepřišlo do styku s civilisty, obyvatelstvem. Vo
jenská správa libuje si také v pojmenování »pro-
vince Čechy« — českého království nezná, jako by
ani zákonů neznala.
Žádá ministra, by neodbyl zas jako jindy jeho
vývody několika stručnýml větami, aby vynasnažil
se, aby vojsko proniklo národní vědomí, jež stane
se silným štítem bezpečnosti státu. (Hlučná pochvala.
Němec
Uhry
Čechy
25
article
Del. Thurnher toužil na množící se vojenská
břemena a přímlouval se za 2letou brannou službu
přísná opatření proti týrání vojáků, opravu vojenského
zákonodárství, potlačení souboje a nedělní odpočinel
pro vojáky.
Del. Kaftan mluvil o nových dělech, jež
budou vyžadovati reorganisace dělostřelectva a na
poplatnicích nová břemena. Bylo by proto dobře
aby také vojenská správa hověla spravedlivým
přáním obyvatelstva, jež nejsou na újmu vojenským
zájmům a pohotovosti armády. Přicházeje k praž
ským opevněním stěžuje si, že vojenská správa ne
dbá přání a žádosti obce pražské za zrušení zbytku
hradeb, jichž přece není k ničemu třeba. Minist
vojenství, nedostál dosud slibu a nepředložil opravu
trestního řízení vojenského. Vytýká vadné budžeto-
vání, zvlášť bosenského rozpočtu, takže sotva s
v něm kdo vyzná. Žádá za některá vysvětlení. Dále
jedná o výlohách na vojenské ubytování a nerad by.
aby snad větší potřeba za r. 1900 nepožadovala se jako
dodatečný úvěr. Táže se ministra, proč místní veli
telstva obsadila se aktivními důstojníky a žádá z
odůvodnění větších výdajů na opatrování, adaptace
a p. Činí námitky proti přeložení některých položel
do mimořádného rozpočtu, jež měly býti v rozpočtu
řádném — proti lhůtě na pražskou zásobárnu, ačs
dosud stavěli nezačala.
Dovozuje ještě jinými příklady, že účtování bylc
velmi povrchní. Dotazoval se, jesli pravda, že vojen
ská správa chce poslati do Činy vojenské úřadníky
a inženýry, a proč; — jaké jest osvětlení uvedeného
zbrojeni. Konečně zmínil se řečník též o známén
výnosu ministerstva vojenství proti spolku pens. dů
stojníkův a vojenských úřadníkův a o poměrech vo
jenských vdov a sirotků.
Thurnher
Kaftan
26
article
Del. Tollinger souhlasí s Thurnherovými vý
vody, pojednává o soubojových afférách a přimlouví
se za nápravu v tom směru, aby přo odepření sou-
boje nezavádělo se čestné řízení. Uvažoval činnost
čestných soudů vojenských vůbec a prohlásil, že
v době hnutí »Pryč od Ríma«, jehož cílem je přivtě-
lení Rakouska k Německu Odpor posl. Wolfa), vo-
jenská správa musí vystříhati se nespokojenosti
v armádě. Podává příslušnou resoluci o souhojích.
Del. Pommer polemisoval s drem. Herolden
o armádní řeči a litoval, že udělaly se ústupky chor-
vatské zeměbraně a uherským honvedům. Přimlouvá
se za 2letou brannou službu aspoň vrstev vzdělaněj
ších. Uvažoval rovněž o soubojích, vojenských do-
dávkách, týrání vojákův a naléhal, na zavedení no
vého trestního zákonníka vojenského, Konečně zmíni
se též o ministerském výnosu proti spolku vojen-
ských pensistů a požaduje řádné súčtování kasovního
fondu vojenského, jehož úroky činí ročních 7.5 mill.
zlatých.
Del. ryt. E. Abrahamowiez uvažoval ze-
vrubně opravu trestniho řizení vojenského, jež má
přepracovati smíšený výbor právnický. Jeho základem
ať je ústnost a veřejnost řízení, zavedení právních
prostředků. Polemisuje s některými vývody dra. He-
rolda, stýská si na časté neslušné jednání ve vojště
k jehož potlačení je třeba ustavičné činnosti. Pojed-
nává o dodávkách a přimlouval se za výhody pro
hospodářské obyvatelstvo. Projevuje některá přání
dodávkách koní a přimlouvá se, aby se rozřešila
záhy otázka pevnostních reversů. Konečně prohla-
šuje, že jeho strana bude hlasovati pro vojenský
rozpočet.
Del. Delugan přednášel různá obyvatelská
přání
Del. Vasilko stýskal si na potlačování obyva-
telstva země, již zastupuje. Uvažuje různé vojensko
Tollinger
Thurnherův
Wolf
Pommer
E Abrahamowiez
Vasilko
Rakousko
Německo
He
28
article
V drobném prodejí:
ranní čžsle o sebě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za 2
Ve úlialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Si
Inserá t
plati se hotově napřel
Předrlaceni s inserty přijímá sdmisl-
stráce v Marianské ulici č. a.
Tar nacházejí se též redake
tiskárna s szpedice „Nárednich Listů“
Bukopisy se nevracejí.
Tara
29
article
záležitosti a vojenskou večeři; pojednává o věcech
náboženských a odstrkávání svých souvěrců ve
vojště a konečně žádá, by se zrušili svatební kauce
důstojníkův a vojenských úřadníků.
Del. Herzmanský přimlouval se, by synové
rolníků, jichž je v hospodářství nezbytně třeba, byli
odvádění do náhradní zálohy a za přeložení vojen-
ských cvíčení na měsíc květen. Stěžuje si, že ve Slez-
sku odvádějí více selských mladíků než jinde a žádá
větší šetrnost k rolnickému stavu.
Del. Vogler rád by měl statistiku všeho vojen-
ství ve všech jeho oborech. Pojednav o vojenské
taxe a výnosu proti vojenským pensistům, vytkl ne-
dostatky vojenských nemocnic, dovozoval nutnost
opravy trestního řízení vojenského, brojil proti nuce-
ným soubojům a prohlásil se proti Tollingerově re-
soluci. Horlí proti Heroldovým výrokům o armádní
řeči. Lituje velkého množství vojenských samovražd
a vyzývá ministra, aby učinil přísná opatření proti
týrání vojáků.
Herzmanský
Vogler
Tollingerův
Heroldová
30
article
Del. dr. Stránský pojednává o žalobách živ-
nostníků, zejmena obuvníků na vojenský erár. Vý-
robky se živnostníkům vracejí, tak na př. v Bystřici
z 700 párů vráceno 607, na druhé straně se podpo-
ruje známé společenstvo Bergmannovo. Nestane li se
tomu přítrž, bude třeba v delegacích povědět celou
pravdu. Potom dojde k evropskému skandálu, obje-
ví-li se, proč máloživnostníci jsou cbikanování ma-
lými úřadníky. Výrobky se obuvníkům neodmítají,
protože jsou špatné, nýbrž protože mají setníkové
styky s družstvem vzpomenutým. Řečník pojednává
pak o souboji v armádě a prohlašuje, že vojenská
správa není s to, aby změnila náraz příslušníků ar-
mády v příčině souboje. Rečník nečeká to také o
účinku náboženství. Náprava nedá se zjednati do te
doby, dokud vojenské úřady samy budou výzývat ke
zločinům, jak se to fakticky děje. Tak stalo se v
známé afléře Vitrovského v Jihlavě. Řečník dovozuje,
že Vitrovský byl nucen k souboji, když pak nechtěl
se bíti, byl čestným soudem prohlášen za zbavena
důstojnické hodnosti.
Del
doktor
Stránský
Bergmannův
Vitrovský
Bystřice
Jihlava
Vitrovský
31
article
Del. Iro: Byl také svrchovaný čas
Del. dr. Stránský: Nevím, byl-li svrchovaný
čas, ale vím, že jsou u nás v parlamentě pání, kteři
neosvědčili více odvahy, kteří také dali čestné slovo
které však ukázalo se nepravým.
Del. Iro: Víte zcela dobře, že čestný soud
rozhodl, že já jsem čestnému slovu dostál. (Před-
seda zvoní.) A že za hluku nebylo lze rozeznati,
kdo onen výkřik učinil. (Del. Iro tu naráží na svou
afléru s posl. Gregorigem, na kterého vykřikl: »Syfon
u Wimbergral)
Del. dr. Stránský: Nebudu činiti ujištění čest-
ným slovem, jako činí někteří pánové.
Del. Iro: Víle dobře, že všichní poslanci, kteří
lenkráte poblízku mne seděli, před čestoým soudem
prohlásili, že já jsem onoho výkřiku neučinil.
Del. dr. Stránský pokračuje a žádá, aby vo-
jenská správa buď vůbec prohlásila, že souboj není
žádným zločinem, anebo doznala, že se žádá něco
protizákonného od nI. Nyní však v armádě zahoslila
se veliká lež: souboj theorelicky jest prohlášen zlo-
činem, ve skutečnosti však se lidem ukládá, by se
bili, jinak že budou z armády vyhození.
Del
doktor
Stránský
Nevím
32
article
Řečník pojednává pak o týrání vojska a praví,
že prohlášení ministra vojenství, že on a vysoce
poslavené osoby vojenské týrání vojska litují a od-
suzují . . . (Ministr bar. Kriegbammer: »a také
trestají«) skůtečně věří, že však ujištění to musí do-
kázatí skutky a vydali přísné rozkazy, jelikož většína
velitelství stejného ducha není.
Mohl-li dostati záložník v Kyjově za jedině slovo
»zde« 16 měsíců těžkého žaláře, pak to není v žád-
ném poměru k aftéře, ve které poručík za bodnutí
šavlí dostal 14 dní domácího vězení. Ve většině pří-
padů se zavírají ostatně napřed vojáci, kteři si stě-
žují na týrání. Toto týrání zaviňuje také většinou
sebevraždy u vojska. Voják má býti aspoň tak chrá-
něn, jako chrání se koně u kavalerie. Poškodí-li se
taký kůň z nedbalosti nebo úmyslně, dostane zodpo-
vědná osoba tato citelnou pokutu
Co se týká trest. zakonníka vojenského, jest řeční
přesvědčen, že nepřekáží novému zákonu nic leč po-
hodlnost. Nynějším vojenským řádem jest dnes
dána vojenské správě do rukou veliká moc. Jest no
zbytno, aby se i u vojenských soudů zavedla zásad
ústnosti a veřejnosti. Ministr ať koncčně přikroč
k sankcionování tohoto díla.
Del. Kern přimlouvá se za úlevy pro země
dělské pracovníky, za svěcení neděle a pěčí o nábo-
ženského ducha a brojí proti soubojům.
Del. Iro polemisoval s Tollingerem o souboji
zastával se Všeněmců že nejsou velezrádci. Jeho
strana chce a sice ústavně toho, oč vynasnažuje se.
Kern
Tollinger
Kyjov
33
article
Není protivnicí zdokonalení armády, ale bude
hlasovati proti rozpočtu, dokud vojenská správa ne-
vyhoví přáním německého lidu. Polemisuje s dr.
Stránským a potom přednáší různá přání mezi nimi
2letou brannou službu. Přimlouvá se za vojenskou
večeři, za zrušení některých surových trestů a za
náhradu cestovného na vojenská cvičení. Chtěje
předěílali delší list voličů o vojenských dodávkách
byl předsedou upozorněn, že nelze čísti delší spisya
potom dotazoval se po vojenské kapele lublaňské,
jež nesměla spolupůsobiti o slavnosti nepolifického
spolku. Vytýká že vojsko podněcovalo při uhelné
stávce. Po vývodech o slátní a vojenské němčině
žádal ministra, by hověl přáním obyvatelstva.
Delegát baron Skrbenský přednáší různá
zemědělská přání, hlavně náhradu polních škod způ-
sobených manevry. Doporučoval podporu záložníků
povolaných na cvičení z fondu vojenské taxy. Zmíniv
se o vojenských dodávkách, prohlásil, že bude hla-
sovati pro rozpočet také z uznalosti k vojsku.
Rokování bylo potom přerušeno a čtena dlouhá
řada poptávek a dotazů
Delegát rytíř Kozlowski a sp. dotázovali s
po pevnostních reversech; Barviňský a spol.
po zaopatřování vojenských invalidů a po zanedbá-
vání řecko katolických svátků; Pommer a spol. po
fondu vojenské taxy a výnosu proti spolku vo-
jenských pensistů; — Wolí a spol. po jednání
vojenských úřadů naproti »Südmarce«, jíž odepřena
vojenská hudba; — Iro a spol. po postavení ná-
mořských inženýrů; — Wolí a spol. po přeložení
technické akademie vojenské z Vídně do Medliku
— Iro a spol. po organisaci vojenských puškařo,
dodávkách a námořnických paušálech.
Schůze skončena o 7 hod. 10 min večer. Příští
bude ve středu o 10. hodině dopolední.
Stránský
Skrbenský
Kozlowski
Pommer
Vídeň
Medlika
technický akademie vojenský
34
article
Vojenský výbor uherské delegace
přijal výborovou zprávu o vojenském rozpočtu a vy-
slovil ministrovi a jeho orgánům uznání za ochotu,
s jakou konali své ústavní povinnosti a podali žádané
zprávy a vysvětlivky. Poděkováno také předsedovi
Szilagyovi a ref. del. Münnichovi.
Výbor pro zahraniční záležitosti schválil včer
zprávu o rozpočtu ministerstva zahra-
ničních věcí. V ní konstatuje se, že rozhodnost.
s jakou ministr hr. Goluchowski vyvráti! pověsti
o otřeseném trojspolku, upokojila uberskou delegaci
zvlůšť proto, že ministr vyslovil pevnou naději, že
tento spolek, jenž je základem všeobecného muu
nezmění se ani v budoucnosti.
Poměr k Rusku, jenž trvá již čtyři léta, je po-
těšným doplněním trojspoku. Účelem shody s carskou
říší je především všemožné zachování status quo n
Východě. Stane-li se pokus otřástí jím, obě moci v
shodě vynasnaží se, aby v tom případě nebylo ublí-
ženo zájmům jedné ani druhé mocnosti. Bude to
možná ve většině případů, v jiných mají obě moc-
nosti úplnou svobodu k obraně svých zájmů, jak za
dobré uznají a sluší pochváliti důrazné prohlašení
ministrovo, že nemůžeme dopustit poškození svých
životních zájmů, nebo dokonce ohrožení svého moc-
ného postavení.
Münnich
Goluchowský
Rusko