3
masthead
19. června 1908. Číslo 168.
4
article
pro poradu v Praze. Přede vším by se měl se
stavit pro to zvláštní výbor.
V zasedání téhož klubu 28. května shno
máždilo se mnohem více členů a president klubu
p. Krasovský uvítal srdečně tak četné shro-
máždění, ve kterém se mělo jednat o slovan
ském sjezdu a jeho úloze. Dr. Kramář, jenž
již o věci rozmouval s Poláky i s Rusy, pro
nesl řeč, často přerývanou hlučnými pochva
lami. Rekl, než přijel na ruskou půdu, že obával
se těžkosti sblížení mezi Poláky i Rusy. Jedno-
cení Slovanů na kulturné půdě nesmí ohrožovat
žádný národ cizí, pokud on nebude hrozit zá-
jmům slovanských národů a týkati se jejich exi
stencí. „My — pokračoval Kramář — jsme
upřímní a věrní občané té říše, odkud jsme sem
přijeli, i my sloužíme jmenovitě prospěchům
toho státu, rozvijejíce i utvrzujíce myšlenku
o potřebě duchovního sblížení všech slovanských
národů. Rakousko nynější ovšem není naším
ideálem. Rakousko naše musí býti nejenom ně
meckým, nýbrž musí přináležet rovnou měrou
všem národnostem, žijícím v jeho rámci. Ač
nás Rakousko dosud odstrkuje, cítíme neuhasi-
telnou žízeň spravedlivosti i rovnoprávnosti pro
všechny i pno své nepřátele. My Čechové, národ
malý, více než kdo druhý víme, jak ohromné
musí býti napnutí všech sil k zachránění naší
národnosti i naší samobytnosti od nátisku histo-
rických našich nepřátel. Přese všecko zlé, co je
nám zakoušeti od Němců, netoužíme po odvelě
a doufáme, že nejlepší ohradou naší bude pravda
a spravedlnost a jménem těchto vyšších statků
svoláváme k sobě všecky národy jiné, přede-
vším ovšem slovanské, abychom společnými s-
lami, mírnými i kulturnými prostředky mohl
úspěšně brániti se proti očividnému nebezpečen-
ství. Přesvědčujeme se, že slovanská idea n
Krasovský
doktor
Kramář
Polák
Rus
Rekl
Slovan
Čecho
Němec
Praha
Rakousko
5
article
Rusi zcela tak se poohopuje, jako u nás a proto
bez obav, že se našemu stanovisku stane újma.
žádáme bratry Rusy, aby stále byli vůdci všech
vyznavačů slovanské myšlenky, jako dosud bý
Dálo ukázal p. Kramář na to, že v polsko-
ruských poměrech jsou ještě některá nedoroz-
umění a neshody, kterých neminí se dotýkat.
ale že ani ony nemohly by překážet uskutečněni
slovanské idey. „Poláci cítí se Slo vany
— pokručoval řečník — a chtějí být Slo-
vany. Obnovení Polsky je chimera
a síla Poláků jest v jich jednotě se
vším ostatním Slovanstvem. To nám
řekl představitel polského národa v ruské dumě
p. Dmowski a my jsme přesvědčeni, že to pe-
byla pouhá fráze, nýbrž logický vývod světové
politiky a stavu, ve kterém se nyní octnuli Po-
láci. Toto přesvědčení tají se už několik let
v polských srdcích a teprve nyní si zjednává
průchod, protože dosud nebylo příležitosti, aby
Poláci vyslovili svoje skutečné smýšlení. Mu-
síme děkovat bohu, že se jim taková příležitost
myní dala. Povídá se mnoho o úsilí Poláků
o samostatnost Polsky. Vy byste sami nevážili
si slovanského národa, který, ztrativ svou samo-
statnost, nopokoušel by se o znovuzrození ná-
rodní svobody. Polský národ v takovém případu
nebyl by důstojen své minulosti. Všeobecný stav
věcí úplně se změnil. My jsme nevymysli
„Drang nach Osten“ a všecko to, co se děje
na Balkáně a v Malé Asii, kde se rychle ší
německý vliv. Myslit při takových okolnosteeh
o svobodné Polsee, bylo by pravou chimerou.
Rus
Kramář
Polák
Dmowski
Polsko
Balkán
Asie
rodný svoboda
Drang nach
6
article
Polci to uznávají. Vidí nyní svou sílu ve Slo-
vansku, která se podmiňuje v mohutnosti ruské
říše, neboť je jasno, že jak Poláci uznají po-
třebu pro sebe síly a moci Ruska, Rusko nemůže
nepřiznat, že Poláci mají právo na rozvoj kul-
turný i národní. I tak se můžeme nadíti, že
v budouenosti slovanská síla více nebude para-
lysována. My nic jiného nechceme než to, aby
i rakoušti Slované mohli podat svou ruku proti
pangermanismu. To není naše sobectví, ale zá-
jem všech Slovanů. Nechceme mluvit o austro-
slavismu aneb o slovanském Rakousku, poně-
vadž podobné přání mohlo by se vykládat ve
smyslu, že chceme utiskovat druhé neslovanské
národnosti. Bažíme jenom po svobodě,p
rovnoprávnosti a bratrství všech rakouských ná-
vali. -
Polk
Polák
Slovan
Rusko
Rakousko
7
article
Plán král. hlav. města Prahy s okolím. Vydává
B. Rácová na Král. Vinobradech
Slovan, pokrokový list těsnopisný. Redaktor
dr. Alfréd Rudolí v Hradci Králové. Tištěn obyčej-
ným písmem ve formátu novin. Ukolem znamenitého
toho listu bude vymaniti českou slenografii z područí
německého, ve kterém půl století byla, užívajíc ně-
meckého systému Gabelsbergerova a nahraditi ho
novým všeslovanským systémem Dürichovým.
List velice rozbodně vystupuje proti příslovečné váha-
vosti »Vědeckého sboru těsnopisného«, kterému je
zavedení nové soustavy svěřeno. Stenografům če-
ským směru nového ize list co nejvřeleji dopo-
ručiti.
K. B.
* Pro čtvzté třídy měšťanských škol schválena
byla právě nová učebnice »Stručná apologe-
tika katolická« od Xavera Dvořáka, a to
výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne
15. května 1908, č. 17.074. Učebnice jest illustrována
a vypravena velmi vkusně. Vyšla nákladem České
graf. akc, společnosti »Unie« v Praze.
B Rácová
Král
doktor
Alfréd Rudolit
Gabelsbergerův
Dürichův
Dvořák
Praha
Hradec Králové
Slovan
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. V době, kdy se
repertoar vytiouká hosty a do únavy omílají vždy
tatáž díla, působí nové nastudování Webrova
»Oberona« skulečným osvěžením. Dílo je pravým
rohem hojnosti budebních krás a od slavné ouver-
tury, která zdomácněla v koncertech, možno citovati
číslo za číslem až k majestátnímu pochodu, uvádě-
jícímu k stupním trůnu Karla Velikého v Čáchách.
Ouvertura sama je vlastně přehiídkou nejkrásnějších
myšlenek díla, jeho trestí, takže není divu, mohla-i
se v koncertních síních státí náhradou za stále víe
ustupující jeho provozování divadelní. Máť »Oberone
největšího nepřítele trvalejšího svého úspěchu jevišt.
ního ve vlastním textu, jemuž schází pravý drama-
tický život. Z krásné básně je čerpán, z Wielandova
romantického epu, které opět základem má půvabnou
gestu starofrancouzskou »Huon de Bordeaux«. Ale
ne každý půvab básně lze přeněšti stejně působivě
na jeviště. »Oberons mnoho toho čarovábu sem
přenáší, celý kouzelný svět vidin, jenž přál Webrovi
vytvořiti nové zvuky a barvy v hudbě, vybásniti
rylhmy a harmonie, jež svou poletavostí a vzduš-
nosti vyvolávají představy nejpoetičtější a založily
onu hudební říší elfů, kterou pak na vrcholu slávy
zříme pod žezlem Mendelssohnovým. Ale ustavičné
zasahování nadpozemské moči v děj učinilo zároven
z vystupujících postav pouhé loutky, je to zvláště
hrdina básně Hoon de Bordeaux, který stal se
hříčkou náhod, schematickým stínem, jenom ne
skutečným rekem. Libretto Planchéovo je- pak- i ve
spojování jednotlivých výjevů, jež celkem dobře
voli a na účinná čísla hudební skladaleli připravuje.
velmi naivní, až primitivní. Nedovede zprostředko-
vati přechody. Nejočitějším příkladem jsou scény 5.
a 6. jednání druhého. Huon domodlí se nad omdlelou
Webrův
Oberon
Veliký
Wielandův
jít Bordeaux
Weber
Mendelssohnův
Hoon
Čáchy
národní divadlo
9
article
Reziou a odchází hledat pomoci; není ještě za
robem skály, Rezia procitne a spustí ohromnou arii,
k níž potřebí je tolik sil, kolik nemohlo zbýti vy-
čerpanému ztroskotanci. Jsme-li již ideově v dnešní
siobě velmi vzdáleni bezměrnému romantismu látky
rodův. Ať zmizí bezdůvodnost předsudků proti
Slovanstvu, panujících v Evropě! Ať se nás ne-
bojí ti, kdo sdílejí s námi zásady rovnopráv-
ncsti! Jestli se nás budou báti ti, kdo ebtějí
Slovanům odejmout jich národnost, ti ať se sku-
tečně bojí!“
Tato řeč dra. Kramáře došla hřímavéh
ohlasu v celém klubu a potlesk neměl konce.
Řečníka pozdravovali se všech stran.
Kramář
Evropa
10
article
Řeč Viléma II. na soudu říšského sněmu.
Válečné řeči Viléma II. na deberickém cri-
čišti byl přítomen, jak nyní zjištěno, z vojen-
ských attaché toliko ruský attaché Tatiščev.
kterýž na rozdíl od ostatních jest přidělen
přímo císaři.
Bavorští sociální demokraté hodlají uvést
řeč nezodpovědného panovníka na přetřes
v říšském sněmu německém a chtějí za tím
účelem způsobiti sestoupení výboru pro zahra-
ničné otázky, který dlouho již nebyl svolán.
Demonstrativní návštěva anglického loďfstva
v Dánsku.
V nejbližší době navštíví mohutné anglické
lodstvo dánský přístav Eabjerg (v západním
Jutsku) těsně při německé hranici. Čítati bude
neméně než 54 válečných lodí a 30.000 mužů
posádky, kteří prováděti budou po tři dny
veliká cvičení válečná a provedou zkusmo vy-
sazení vojska na dánské, břehy. Proti komu je
hrot této sensační návštěvy namířen, vidno jest
také z toho, že od let diskutuje se otázka, že
by za anglo - německé války vojsko anglické
mohlo býti vysazeno na dánskou půdu, aby
odtud vtrhlo do Němec. Zdá se, že Vilém II
řka na deberickém cvičišti: »Chtějí nás ob
klíčiti!« mluvil ve zlé, ale i v brzké před-
tuše !
Vilém II
Eabjerg
Němec
Dánsko
Jutsko
11
article
Výsledky revslské schůzky.
Potvrzuje se dnes již doplňkem k prvnímu
sdělení našeho anglického dopisovatele, že vý-
sledky ty jsou velikým úspěchem obou států
velkým pokrokem v řešení otázky balkánské.
Petrohradský dopisovatel »Daily Graphicu« pro-
hlašuje, že může v hrubých obrysech sděliti
úmluvu, uzavřenou o makedonské otázce mezi
ministrem Izvolským a státním podiajemníkem
Hardingem za poslední schůzky v Revelu. Touto
smlouvou, která je překvapujícím úspěchem an-
glické diplomacie, přijímá prý Rusko virtuelně
všechny hlavní body reformního projektu, na-
vrženého Greyem. Makedonská otázka jest prý
rozdělena ve dvě části. První částí jest projek
pacifikační, k němuž přiďruží se navý projekt
trvalých oprav. Pacifikační. projev zakládá se na
návrzích Greyových z prosince m. r. Hlídky
nebudou se dle něho skládatí z četnictva, a ne-
budou jim veleti cizí důstojníci.. Budou. složeny
výhradně z turackých poddaných. Výdaje na
vydržování těchto sborů budou hraženy make-
donským rozpočtem. Projekt trvalých oprav je
spletitějšl. Stanoví přeďevším zásadu, že výdaje
na civilní správu makedonskou mají býli pojaty
na prvé místo do makedonského rozpočtu.
Pokud jde o generálního inspektora, při-
jímá Grey návrh. Ruska, že generální inspektor
musí míti nejrozsáhlejší právomoc. Bude jme-
nován na sedm let a bude mu zajištěna pense.
Oba projekty budou Ruskem formálním způso-
bem předloženy velmocem. Jakmile, dojde jejich
souhlas, budou předloženy Portě.
Dopisovatel se domnívá, že ruská nota
o pacifikačním projektu v několika dnech bude
uveřejněna. Ač vyjednávání bylo obmezeno jen
na anglickou a ruskou vládu, budou konsulto-
vány veškeré velmoci. Má se za to, že budou
jistě souhlasiti.
Harding
Greyův
Hlídek
Rusko
Daily Graphik
Revel
12
article
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« ličí v dopisu, za-
slaném z Rabatu, jakých neslýchaných nátlaků
užívá Mulej Hafid, aby donutil kajdy, vezírya
k pře-
hodnosty dosud věrné Abdul. Azizovi,
takže celý příběh působí na nás již spíše dětinsky
nežli poeticky (na Jevišti, báseň Wielandova mu
ovšem jinde kotvící vděky), skoro ještě tíže neseme
již dnes hudební roztříštěnost díla, rozbitého na
jednotlivá čísla bezvýznamným mluveným dialogem
spojovaná Nedostatku tomu odpomáhá se na ně-
meckých jevištích recitativy Wüllnerovými, které
jsou velmi pietně z Webrových motivů sestaveny a
dobře v duchu jeho napodobeny. V nich nepociťuje
se tak ubohost, s jakou Planché scénu ke scéne
lepí, a zamezuje se dualismus slova mluveného a
zpívaného, jejž ve vážné látce dnes již stěží snášíme.
Vždyť i z komické opery, kda má větší volnost, po
malu vytiskává jej duch doby.
Aziz
Wielandův
Webrův
Maroko
13
article
Dramatická chabost libreta s rozdrobeností hu-
debního zpracování vážně ohrožují divadelní život
díla, jež přece pro svůj význam vývojový, pro velké
krásy myšlenek a formální dokonalost, která i v
mistrné a na svou dobu originální instrumentací,
plno nových přinesší barev, má svůj sesilnjící do-
plněk, vymáhá si nejen vděčné úcty potomstva, nýbrž
schopno i uchvátiti myslí jemně citící. Jednotlivosti.
jako jsou nadýchaný sbor elfů nad spícím králem.
vidina, kterou Oberon přičaruje Huonovi, s lahodnou
písul Rezie, k jejímuž průvodu Weber použil kytary.
arie Huonova, hrdinského vzletu, s milostným moti-
vem Huonovým ve střední větě, zde uvedeným
v toužebný zpěv violoncella, Reziina arie věrnosti
rozkošné duetino její a Fatimou, plné radosti (tercová
passáž klarinetů): ve druhém jednání pochodově
rythmisovaný, cinellami jemně orientálsky podmalo-
vaný sbor holdovací, postická arietta Falimy, mo-
dlitba Huonova a především výjev beuře a Rezilna
arie k oceanu, nejvelkolepější to čast celého díla,
libezný zpěv mořské panny; ve třetím jednání arie
Oberon
Huon
Weber
Fatima
Huonův
Rezia
14
article
Fatimy, veselé její duetlo se Šerasmínem, finale za-
hájené hudbou Oberonova kouzelného rohu, jímž te
Serasmín zuřící stráže toniské zahání, svrchu zmí-
něný již pochod trůnní, ale nade vše kavatina Re-
ziína, pravý lubutí zpěv Webrův co do poesie
něhy: — toť perly nepomíjivého lesku, výrony ge-
nialní invence.
Národní divadlo věnovalo »Oberonu« nádher-
nou výpravu, a neskrbleno pěčí, jen aby učiněno
vše, čím lze podepříti úspěch. Chef opery pestavil se
opět jednou v čelo studia a pudal zas jeden z kabi-
netních kousků svého dirigentského umění. Zvláště
ouvertura — v niž jen milostný motiv Huonův zdál
se mi příliš pomalu býti vzat — výjev bouře a po-
chod převádějící ku poslední proměně, podány skvěle,
s celým vzletem i mobutností a jasam. Titulní úlohu
provedl ostražitě p. Zdoněk David j. h., vypadá
však spíše jako Thisbe, nuž jako Oberon. Pí. Slaví-
kové leží úloha kolorovanou a rythmickou lehkost
požadující svou částí poněkud vzdálena, avšak hlavní
svou arii, mohutnou apostrofu oceanu, provedla
mistrně a rovněž mnoho citu vložila do kavatiny
Velmi dobře postihla svou úlohu sl. Horváťova jako
Fatima; byla pružná, hbitá a půvabná. Pan Pác al
zpíval Huona za naobydejně těžké situace. Projavil
tolik obětivého sebezapření, jemuž dlužno vzdáti úclu-
Měl hrdinské akcenty a modlitbu (*ó, cbraň to dítě
mé1«) prochvěl přemáhanými slzami. Libezný hlan
a ušlechtilý přednes rozvinula sleč. Doubra vka
chodu na jeho stranu. Žena kaida Mohamed
Šerasmín
Webrův
Oberon
Huonův
David
Horváťův
Mohamed
Fatima
národní divadlo
Oberonův kouzelný roh
Fatima
15
article
Chania, velitele sultánovy jízdy, byla uvězněna
a připevněna ke zdi žalářní dvěma železnými
kruhy, kterými jí byla protknuta ňadra, aby
prozradila, kde má jeji muž ukryty peníze. Zá-
roveň byl zaslán kaidovi list, v němž se mu
hrozí, že jeho žena bude tak dlouho mučena,
dokud se nevráti do Mekinesu. Za tři dny
podlehla nešťastná žena strašné tortuře. Po-
dobné případy ukrutností oznamují se z růz-
ných stran. Buchta Bagdadi, když nalezal se
se svou mehalou u Beni-Snassenů, dostal vy-
zvání, aby ihned přešel se svým vojskem do
tábora Muleje Hafida, jinak že jeho ženy budou
mučeny. Odmíll, odvedl svou mehalu do Ra-
batu a se souhlasem sullánovým odebral se do
Fezu, aby zachránil svou rodinu. Když se
ozvaly hlasy proti jeho odchodu, namítl sultán
Abdul Aziz, že kdyby Bagdadi byl chtěl, mohl
sběhnouti s celou mehalou a že teď hrozt jeho
rodině strašné pronásledování. »Nechci, « pravil
sultán, »aby tolik nevinných trpělo pro mne.
Ať odejde hned, vím, že jeho srdce zůstane mi
věrným.«
Bratr sultánův, Mulej Zeyu, provázejíeí
mehalu Bagdadovu, vyprávěl, že je navštívii
franeouzský žurnulista Nouet (dopisovate! » Ma-
tinu«), který je přemlouval, aby se přidal
k Muleji Hufidovi, vyprávěl jim o rostoucí moci
jeho a ukázal jim zlatem vykládanou dýku,
kterou dostal od vzdorosultána.
Chanio
Buchta
Aziz
sultánův
Bagdadův
Hufid
BeňSnassen
Ma
Mulea Hafida
Mulej Zeyu
16
article
Konec Rooseveltova presidentství.
Ke včerejšímu zahájení ajezdu republikánsk
strany, o němž jsme již včera zprávu přinesli,
sděluje se ještě: Obrovská síň »Colisea«, kdež
sjezd se koná, jest ozdobena národními pra-
pory. Uprostřed jsou místa pro 980 delegátůa
tolikéž náhradníků a pro členy výkonného vý-
boru strany Na veliké tribuně na konci síně
sedí na 500 žurnalistů, diplomatův a jiných
hosti. Ostatní prostor plnilo přes 12.000 diváků,
s galerií shlížejí lisíce žen skvostně oděných
na průběh sjezdu. Stát Utah vyslal dvě ženské
delegátky, jež byly pozdraveny bouřlivým po-
tleskem. Sjezd zahájen byl dle amerického
zvyku modlitbou. Senátor Burrow zahájil sjezd
všeobeenou ehválou zásad strany. Předsedal
Harry New. Vlastní debata počne dnes: o pro-
gramu strany. Návrh jeho, podaný včera, vyhýbá
se určitému stanovisku právě v nejchoulostivěj-
ších otázkách. O kandidátech na předsednictví
republiky bude jednati sjezd teprve ve čtvrtek.
Kogresník z Ohia Barton navrhne, aby kandi-
dátem byl vyhlášen krajan jeho (z Ohia) ministr
vojenství Taft. Po případě navrhnou potom jiní
řečníci jiné kandidáty. Nálada pro Tafta, ač se
zdá jeho kandidatura zajištěnou, jest nevalná.
Rooseveltův
Burrow
Harry New
Kogresník
Taft
Utah
Ohio
Ohio Barton
17
article
Také Desow, někdy miláček strany, byl uvítán
skorem ledově. Za to když senátor Burrow pro-
nesl jméno Rooseveltovo, kterýž ostatné z Wa-
shingtonu řídí, ač skrytě skorem, telefonem celé
zákulisní jednání sjezdu, ozvala se dlouhotrvající
pochvala. Burrow prohlásil, že republikánská
strana zasazuje se o takovou revisi tarifů,
jakou vyžadují změněné průmyslové poměry
v Americe a v cizině, avšak za zachování hlav-
ního stanoviska, totiž ochrany amerického prů-
myslu. Dále promluvil Burrow o nynějším svě
tovém velmocenském postavení Ameriky, která
vykonává svůj vliv v zájmu míru a zušlech-
tění (?) lidstva.
V dalším jednání sjezdu senátor Lodge,
který byl zvolen zatím stálým předsedou
sjezdu, prohlásil, že Rooseveltovo zdrá-
hání se, přijmouti opět president-
ství, jest definitivní a neodvola-
telné. Jakýkoliv pokus, uvěsti Rooseveltovo
jméno ve spojení s kandidaturou na presidentské
místo, dolýkalo by se Roosevsltovy upřímnosti.
která jest jednou z jeho hlavních vlastnostl.
Jeho strana setrvá ale při politice, kterouj
Roosevelt zanechal.
Burrow
Rooseveltův
Lodge
Roosevsltův
Roosevelt
Wa
Amerika
18
article
Černochova v episodě mořské panny. O episody
ostatní případně rozdělili se sl. Valouškova, pan
Šír a celá řada členů činohry, z nichž roztomilostí
vynikla sl. Sedláčkova, Puk graciosní jako libella.
+ Večer písní pokročilého žactva koncertního
oddělení pěvecké školy Maruše Lango ve
koná se již dnes v sále helelu »Central« o 1/28. hod.
večerní. Jména nejpřednějších skladatelů přivábí jistě
všechny upřímné ctitele písňové literatury. Nepatrný
počet vstupenek v ústavu Praha-II, Jungmannova
třída, čís. 14 a večer u pokladny.
+ Pěvecká zkoužka na »Stědrý den« koná se dnes
v pátek dne 19. t. m. o 7. hod. večerní v Hlahol-
ském domě«. Dílo provedeno bude na 40letou pamět
založení »Ústřední jednoty zpěváckých spolku česko-
slovanských« v neděli dne 28. června odpo-
ledne v Městském divadle Král. Vino-
bradů. Na zkoušce sděleny budou smutné podrob-
nosti o vyjednávání s výstavním výborem.
Černochův
Valouškův
Šír
Sedláčkův
Puk
PrahaII
Jungmannův třída
Hlahol
pěvecký škola Maruše Lango
Central
ský dům
zpěvácký spolek českýslovanský
městský divadlo Královský
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Podvod a umělými díamanty. Z Paříže
18. června. V proslulé Lemoinově obálce, jež
dle jeho tvrzení měla obsahovati formuli pro výrobu
umělých diamantů, byl nalezen pouze popis zná-
mého způsobu Moissanova a několik zmotaných
zcela nevědeckých floskulf, jež znalec Borda
prohlásil za nestydatou mystifikaci. Lemoine, jenž
nedáno projevil úmysl odjeti do Německa, aby na-
koupil chemikalií, jest již asi za hranicemi. V do
pise, jejž zanechal vyšetřujícímu soudcí Poittevi-
novi, uvádí, že v úplné odloučenosti, bez obtlžného
vyzvídání lidí, kteří buď mají zájem na jeho ne-
úspěchu nebo jsou pouze puzeni zvědavostí, se jeho
životní dílo zdaří. Před domem Lemoinovým v rue
Pigalle shromáždilo se včera odpoledne mnoho
zvědavců. V sousedství se vyprávělo, že Lemoine
v pondělí večer zcela veřejně a velkým kufrem
odjel a vlídně kynu! těm, kteří jej zdravili. Julins
Wernher, jenž byl přítomen při otevření obálky.
odjede dnes z Paříže. Pro něj jest záležitost vyří-
zena. Paní Lemoinová prohlašuje, že se její manžel
vrátí jako vítěz. Zatím však jest Lemoine stíhán za-
tykačem. — Z Paříže, 18. června. (K. k.) Chot
inženýra Lemoina podala žádost, by byla se svým
mužem rozvedena, poněvadž jím byla hrubě týrána
a tupena. Udala, že Lemoine vynutil na ní před
svým útěkem výhrůžkami značný peněžní obnos. —
Soudce Poittevin, jenž vyšetřoval záležitost Lemoi-
novu, byl nahražen jiným soudcem.
Lemoinův
Lemoin
Pigalle
Julins Wernher
Lemoinová
Poittevin
Paříž
Německo
20
article
= Opět vzrušující vražda ve Francil. Z Paříže,
18. června. V Nantes byla 30letá Marie Perou-
zeova, jež bydlela společně s bohatým slatkářem
de la Houssaye, žijícím odloučeně od manželky.
zavražděna deseli bodnými ranami, z nichž jedna
zasáhla ardce. Poduzření padá na 19letého syna
statkářova, jenž asi milenku otcovu v jeho nepři-
tomnosti přepadl. Nůž, nalezený na koberci u mrtvoly,
byl jeho majetkem. Rozvedená choť statkářova, jež
bydlí ve Vannes, zvěděla o vraždě od četníků, kteři
přišli do jejího domu hledat uprchlého vrahaa
zpráva ji vzrušila tak, že leží v horečce.
Marie
Houssay
Paříž
Nantes
Vannes
21
article
Vysokoškolská stávka.
Vysokoškolská stávka.
Prof. Wahrmund přeložeu do Prahy
Z Vídně, 18. června. (K. k.) Jak se do-
vídáme, byl řádný profesor cír
kevního práva na universitě v In-
špruku dr. Ludvík Wahrmund jme-
nován řádným profesorem téhož
odboru na německé universitě
v Praze, a to s platností od 1. řřjna
tohoto roku.
Schůze studentů v nádvolí anatomickéhio ústavu.
Se svolením rektora prof. dra. Golla konala se
včera dopoledne universitní schůze v anatomickém
ústavě. Přítomno bylo asi 600 studujících. Předsedou
zvolen p. JUC. Tížek, místopředsedou p. MUC. Vrben-
ský. Tento v úvodní řeči pravil, že studenti očeká-
vali od rektorské konference, že se postaví prol
vládě, oni zatím podepali communiquc, jež obsnhuje
týž slib, jaký dal před čtvrt rokem ministr Marchet.
Jde o společnou věc nejen studenístva, ale i profe-
sorů. Řeční vyzval ty, kdož necílí se dosti silnými
vytrvati ve stávce, aby odešli ze schůze. Tomuto
vyzvání mnozí účasíníci vyhověli tím, že odebrali se
stranou v nádvoří. Řečník vytýkal jim pak, že sláv-
kujícím podrážejí nohy. Pravil dále: Boj náš přenášl
se do veřejnosti a záleží na nás, abychom poslance
donutili k naší obraně. Posice vlády není pevná,
neboť jest před rozpočtem. Tvrdí, že sludenti jsou
zrazeni od vlády i rektorů, ale v boji vytrvají, doku
požadavkům sludentů nebude vyhověno.
Pan JUC. Pavlů vydslovil se proti pokračován
ve stávce. Nejvznešenější principy musí padnouti.
hájí-li je lidé bez charakteru a takovým je Wahr-
mund. Rektory nelze odsuzevati, neboť co mohlí
vykonali a odporovali vládě, jak dokazuje výrok moc
náře. Doporučuje ukončení stávky.
Wahrmund
doktor
profesor
Goll
Tížek
Marchet
JUC
Pavel
Praha
Vídeň
Vrbno
univerzita v Ina
22
article
Pan JUSt. Holan polemisoval s limto řečníkem
Pan Kroutil vyslovil se rovněž proti stávce,
zejména vzhledem k požiulavku druhé české univer-
sity, ubohému stavu české školy ve Vidni, slovin-
ského školství atd. České studentstvo mohl
by teprve potom stávkovati, až budou
vyřízeny české jazyikové požadavk
(Hlučný nepokoj.) Předseda odňal řečníkovi slovo
(Hlučná pochvala.)
Pan JUSt. Tvrzický polemisoval s náhledy pp
Pavlů a Kroutila a vytýkal nestávkujícím, že dosu
neučinili žádného protiklerikálního projevu. Slibuje.
že studentstvo odpoví hr. Sternbergovi.
V dalším průběhu schůze povatává velký roz-
ruch, při čemž předseda vzdává se své funkcea
předsednictví ujímá se p. Vrbenský.
Pan Foerster promluvil rovněž proti stáv-
ce, poněvadž je mnoho těch, kteří nestávkují. Thaké
Tvrdlík vyslovil se proti stávce. Slyšel, ž
vůdcové stávky hledají příležitost, aby mohli stávku
ukončit.
Pan prof. Velich uvedl, že nepoznal energičtěj
šího rektora, jako je nynější, který pro požadavky
české university horlivě se exponoval. Radí student
stvu, aby stávku skončilo.
Po temto projevu všichni přítomní nestávku
jící odešli.
Pp. Kolatka a Jílek doporučovali ve sláv
selrvati. Pan JUC, Skála mínil, že návrat do před-
nášek znamená porážku.
Po dalších řečech schůze o 3/41. hod. odpol
skončena.
Just
Holan
Kroutil
Tvrzický
Pavel
Sternberg
Vrbenský
Foerster
profesor
Velich
Kolatka
Jílek
JUC
Skála
Český studentstvo
23
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Sváteční den shromáždíl zase včera deseti
tisíce na výstavul Ožila v hodinách odpoledních,
poplašila se trochu ovšem bouří a lijavcem —
ale vynahradila si to v hodinách večerních, kdy
příjemné a žádoucné ochlazení učinilo pobyt
snesitelným.
Na jedno ovšem žehráno! Jak spustí nahoře
trochu více stavidla, plave výstava v kalužinách.
Odvodňování, vykopání několika účelných stru-
žek, hotovost písku a jiná primitivní zařízen
jsou tu věcí patrně neznámou.
Z událostí dne pozoruhodným bylo otevřen
lákavého pavilonu klenotnictví a zakončen
skvělého šermířského turnaje. Věnujeme obo-
jímu zvláštní, obširné zprávy.
Klenotnické poklady na výstavě-
Znám od včerejška pavilon, který byeh
nejraději nazvál pavilonem vzdechů. Je v něm
uloženo zlato, střípro a drahé kamení, skvosty.
o nichž Bertram a „Robertu dáblu“ sice zpívá
že dráždí žízeň očí, jsouce pouhou chimérou,.
ale přece neodolatelně k sobě táhnou svou či
stou, třpytnou září, svou jiskřivostí a oslnivosti
řekl bych hypnotisující... Dobře rozumím Me
fistovi, když poradil Faustovi, co nalíčiti Mar
kétce do cesty, aby cnost její zavrávorala.
Sladké zmámení a žádostivost jsou a budou
u přemnohých návštěvníků pavilonu klenotnictv
výslednicí dojmů. Defilé zlata a brillantů po-
dráždí sitnici oka, o němž známo, že je oknem
duše..A ta chuděrka jistě bude míti vedle
obdivu i jistou lítost a závist . ..
Bertram
Robert
Faust
Mara
živnostenský komora
24
article
Však jsou tu také věci závidění hodné, pře-
skvostné, imponující stejně svojí opulencí, jako
svojí jednoduchostí, která je přívlastkem vzne
šeně nádhery. A jak těžké jest odhodlání, čemu
dáti přednost, čemu dříve se obdivovati!. T
srší zrovna jiskry z rosivě třpytivé garnituy
brillantové, z celého souhvězdí žarolesklých
drahokamů, k nimž připínají se celé krápníkove
trsy podlouhlých brillantů; onde vznešenou spo-
lečnost tvoří v krásně stylisovaném colieru ve
liký safír, brillant a perla, nebo tyrkys, déman
a smaragd, jinde boří jediným žárem v pře-
skvostné granátové riviéře náš turnovský, resp
kozákovsky drahokam, podoben perle ohnivého
vina . .
Básně by se měly psát na všechny tyto šper
ky, z kterých nemluví jen krása nebo cena, ale
také vzácné klenotnické umění, blížící se nebo
již zcela blízké miniaturní architektuře. Vedle
nádhery kamenů, vedle svůdného lesku zlatého
jich osazení, hlásí se tu o slovo dílo a zpraco-
vání. Vycítíme tu skvělé komposice, pozorujeme
sloh, znamenáme vybraný vkus, tušíme rozhle
a studium; v mnohých postihujeme originálnost
v jiných určité vedení, podmíněné výbornou od
bornou školou.
A dospíváme k úsudku, že klenotnický prů
mysl náš (velmi čestně representovaný obvadem
komory) kvapem vrací se k bývalé své slavné
pověsti, emanuje se zúplna ze záplavy vídeň-
ských a phorzheimských vlivů a přibližuje se
výrobky velikých našich firem k nejproslulejší
dílnám klenotnickým ve Francii.
Nejsme zasvěcení plně do odborného škol-
ství v cizině, ale dojista můžeme, přesvědčení
ukázkami, býti hrdými na odbornou zlatnickou
školu v Praze, jež vedením povolaného ředitele
a prof. J. L. Němce blahodárný již jeví vliv na
celý rozvoj našeho klenotnictví. Z nepatrné
ukázký (jediná vitrina) v pavilonu klenotnictv
— hlavní exposice nachází se v budově ško
profesor
Němec
Francie
Praha
25
article
ství — seznáváme ale ducha, jakým škola ve-
dena. Je moderní, ale ctí staré, dobré vzory;
raspektuje tvůrčí sílu talentu a originálních ná-
padů v komposici, ale drží fantasii na uzdě.
A dociluje racionální výchovou překvapivých vý-
sledků, jak vidíme ze skvostných ukázek prací te-
paných, čistě klenotnických, ryjeckých, smalfo-
vaných, prováděných v kovech nejdražšíchi
obecných. Ciíra více jak 200 frekventantů téle
školy, mluví sama sebou o její hledanosti; účel
pak její, směřující vedle zdokonalení a směro-
datného vedení mistrů k výchově pomocnictva,
o její demokratickém založení a ryze školském,
výchovném poslání.
Položili jsme, v čelo své zprávy tuto čest-
nou zmínku o škole; zaslouží ji plně, stejně
jsko čestného uznání a komplimentu zasluhují
si všichni nákladu nešetřící vystavovatelé,
kteří před očima návštěvníků vyložili namnoze
celoživotní své dílo, velikou část nebo celé své
jmění, své myšlenky, mistrovství a umění. To
vše dlužno spravedlivě uznati a oceniti, bez dá-
vání přednosti závodům imponujícím rozsahem
a bobatstvím před exosicemi menších, ale ne-
méně snaživých a stejně solidních firem.
Ciír
26
article
Prohlídku svou zahajujeme u nejvělšího,
vystaveného brillantu, 50grammového, do koso-
čtverce vybroušeného. Nádherný tento objekt
budí pozornost mezi jinými, skvostnými garnitu-
rami brillantovými ve vitrině Petra Mertinov-
ského (maj. P. Kreipl, Praba, 915-I.), kde
vůbec převládá brillantová bijouterie, represen-
tovaná všemi druhy moderních šperků, tedy co-
liérů, náramků, broží, náušnic, jehlic, náprsníca
sponek a kytic, medailonů, prstenů, přívěsků,
ve všech oblíbených slozích, ale zvlášť pěkně
v barokním provedených. Naproti, známá firma
klenotníka Václava Němco (Eliščina třída),
skvělou, dle návrhu prof. J. L. Němce arranžo-
vanou exposicí, podává obraz vzorně vedeného
klenotnictví, pracujícího ve slozích všech dob.
V ukázkách elegantních, umělecky provedených
předmětů, v nichž v ladné harmonii spojen kov,
drahokam, polodrahokam, a i dřevo, vystihujeme
přesnost i vkus v provedení. Mnohé ze šperků
určeny jsou pro exort do ciziny a tu přirozené
k obstaní v soutěži honosí se prací zvláště do-
vednou a jemnou. Tak apartními kousky jsou
tepané zrcadlo ve stříbře, polodrahokamy ama-
zony vyložené, s elektrickým osvětlením, nebo
podns, důmyslná to kombinace stříbra, dřeva
a polodrahokamu hadovce, dále barokové hodiny
ve stříbře provedené, plakety, dle motivů sloven-
ského vyšívání zdobené, coliéry z českých gra-
nátů, tepané a krumpované stříbrné přaskya
spony, příbory, šperky závěsné, vějíře — vše
hors concours.
Petro Mertinov ský
P Kreipl
Praba
Němco
profesor
Němec
klenotník
Eliščin třída
27
article
Závod bratří Fr. a Dom. Malýck (Ferdi-
nandova tř.) je znám mnohotvárností a moder-
ností své výroby. Ve směru tom vedena jesti
rozsáhlá, tři vitriny zaujímajíci exposice, kde
jaksi střed tvoří brilantová bijouterie, vynikající
zvláště originálností formy a snažící se vyzdo-
biti drahokamennou, zlatou nebo stříbrnou pří-
krasou nejen běžné, nýbrž i dosti neobvyklé
předměty. Lehce nahozená, jakoby pérem na-
črinutá stříbrná snítka pa kožené vozbě knihy,
nebo akvarium, objaté stříbeným břečťanovým
keřem atd. Zvláště pěknými a vkusnými jsou
jardiniéry, překrásné girandoly, specialitou pol
příležitostné, čestné dary umělcům básníkům,
učencům a pod. vystihující vtipně kompono-
vanou allegorií jejich činnost a životní dílo. No-
vinkou jsou ukázky zdařilých leptů ve stříbře
dle fotografie, umělá patina a prsteny bez ka-
menů, zpracované pouze ve zlatě (kaštanový
květ). Z vystavených příležitostných darů vi-
díme překrásně provedené Svatoplukovi Če-
chovi, Ad. Heydukovi, Al. Jiráskovi, Fra Nava-
lovi, dru. Grošovi a j. a j.
Ferdi
Svatopluk
Heyduk
Al
Jirásek
Groš
Francie
Dom
Fra Nava
Malýck
Ada
28
article
Jeme-li u příležitostných, čestných darů
uměleckých prací v obor ten spadajících a blí-
žících se provedením sochařství, pak exposicí
nadmíru zajímavou jest Franty Anýže (Seno-
vážná ul. č. 4). O talentu, dovednosti a energií
jeho bylo již častokráte psáno, ale znova za
zmínku stojí propracování se bývalého kovoděl-
níka komárovských železáren v majitele uměle-
ckého ateliéru prvního řádu. Jeho exposice v p-
vilonu klenotnictví je novým dokladem vzestupa
tohoto závodu. Vedle plaquett, svérázných vysta-
žením nejobtížnějších allegorii, vedle skvěle
provedených reliéfů a pamětních dosk, vedle te-
paných ornamentů, palmet a celých výzdob vly-
sových jsou to překrásně provedené předměty
luxusní, těžitka, kalamáře, razitka, kladívku —
zvláště ale zdařilé diplomy a čestná uznání,
v jichž provodení zůstává Anýž mistrem.
Než, vraťme se zpět ke klenotnictví.
Nádhernými brillantovými garniturami a nejrůz-
nější bijouterií sž příliš honosivě a přepychově,
spíše pro export se hodící presentují se firmy
Emil Jäger a H. S. Goldschmidt. První
v centru své exposice má speciální kolekei bril-
lantových šperků, roztomilé invence a delikát-
nosti; druhá spíše v luxusní úpravě toileltních
předmětů necessairů, tubulového náčiní stří
brného a zlaceného vyníká. Obě exposice jsou
značně rozsáhlé.
Anýž
Jäger
H S Goldschmidt
29
article
M. Schober, klenotník (Ferdinandov
třída), vystavuje úpravnou kollekci pravými če-
skými granáty posázených perleťových před-
mětů, tedy rámců k obrazům najmě fotografiim,
lorgnonům, kukátkům, dále ozdobné předměty,
těžítka, psací náčiní, vásy a pod., vše posázené
granáty.
Bohatými sbírkami kostelních nádob, mon-
strancí v slohu románském, gotickém, dále ka-
lichy a krucifixy, ve zlatě provedenými, draho-
kamy a bohatou rytinou zdobenými, vynikají
firmy: Alois Tengler (Školská ulice) —
zvlášť pěkná monstránce v starém slohu prove-
dená a socha sv. Václava — a Jan Staněk,
pasíř. a ciseleur, jenž kromě kostelního nádobí
vystavuje volmi pěkné dekorativní príce kovové,
pravým smaltem i malbou na smaltu zdobené.
Rovněž v témž oboru prucuje a vystavuje Tomaš
Procházka (Půjčovní ul.).
Antonín Novotný (Staroměstské námě-
stí), zlatník a klenotník, má úpravnou exposici
hodin, zlatých i stříbrných (jedny v Praze zho-
tovené), pouzder umělecky tepaných, pěkných
prací eiseleurských (provedení Suldovského,
Čády a Novotného ml.), sokolských šperků, nej-
různějších běžných klenotů a zvláště behatou
kollekci v stříbře i zlatě pracovaných prstenů.
Klenotníci J. Chruma a Fuxa peradujl
granátovými pracemi, applikovanými na perlet,
nebo do zlata vloženými ve formě broží, kytie
a pod. Rovněž skvělou vitrinu s granátovými
šperky v delikátním zpracování mají klenotnícl
M Schober
Tengler
Václav
Staněk
Tomaš Procházka
Novotná
Suldovský
Čáda
Novotný
J Chruma
Fuxa
Praha
školský ulice
staroměstský náma