ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eddbf670-7710-11dc-9119-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 77, person 116, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v pátek 19. června 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 169.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplliásí ner v Praze v adulnístras a ně-l n čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškeu na mřsí n čtntleta . . . . 7 K 50k ve Slislkáck 2 K nO na maětte . Poštoni aa měsíe nrii. . . . . k ani s dvojí zásllkou nv .. . ki
Praha
5 article Uhry, Chorvatsko a Dalmacie.
Uhry, Chorvatsko a Dalmacie. Poměr Chorvatů k uherské koalici vládě Wekerlově, jenž byl od června minu lého roku tak napjatý, že vylučoval po cely rok jakékoli styky mezi spornými stranami zmírnil se v poslední době o poznání. Chor vatští delegáti na sněmě peštském, Supiloa Bubič Gjalski měli po dlouhé době opět ne- závazný politický rozhovor s min. předsedou drem. Wekerlem a z rozhovoru si vynesl poměrně příznivý dojem. Ohlas dojmu toho jest patrný i v hlavním orgáně chorvatsko srbské koalice, v zábřebském »Obzoru- jenž neváhal zaznamenati, že v kruzích uher ské koalice jest patrna změna ve smýšlení Chorvatsku. Nápadná bojovnost Maďarů, která jako ledová sprcha překvapila lon v květnu Chorvaty. když min. obchodu Fr Košut podal sněmovně známou osnovu zá kona o železniční pragmatice, zavádějící ma ďarské úřadování i na železnicích územ chorvatského, znenáhla vyprchala a v sou kromých rozhovorech s Chorvaty maďaršti. politikové uznávají opět nezbylnou potřebu, aby se rozřešil konflikt, vzniklý z »nešťastnée pragmatiky. Maďarští politikové po četných ostudách, jež si bán bar. Rauch utržil svým opatřeními v Chorvatsku, uznávají, že tak jako dosud, věcí v Chorvatsku dále jíti ne mohou, že všechny plány, jimiž bán slibo- val zkrotiti chorvatskou oposici, ukazaly se planými, ježto bán i jeho vláda jsou lidé po liticky nezkušení a neznalí skutečných poměrů panujících v zemi.
Chorvat Wekerlův Bubič Gjalský Maďar Košut Rauch Uhry Chorvatsko Dalmacie
6 article
Stejně, jako četní maďarští politikové smýšlí dle dojmu, který si z rozmluvy vy nesli chorvatští delegáti, i dr. Wekerle, kter je prý přesvědčen, že rozřešení sporu naslane samo sebou, jakmile se najde východ, který by nesnížil důstojnosti Chorvatska a neruši jeho práv a zároveň by nebyl na újmu váž nosti Uher, Dr. Wekerle soudí dokonce, že osten služební pragmatiky dal by se na spo- kojenost obou stran ulomiti snáze, než si obě strany předslavují, jen kdyby uherská vláda dostala záruku, že vzájemné dorozumění ne- bude porušeno podobnými případy, jaké se udály na jaře r. 1907. Poslední poznámka Wekerlova o přípa dech, rušících dorozumění, nevěští ještě pří chod smíru, neboť obsahuje vlastně opětné obvinění Chorvatů, že oni svou obstrukc r. 1907 zmařili dohodu maďarsko-chorvatskou, kdežto ve skutečnosti dohodu porušila maďar- ská koalice tím, že nedostála slovu, danému Chorvatům a zdráhala se uznati výhradné panství jazyka srbsko-chorvatského na územ království chorvatsko slavonského. Ale chá- peme, že dr. Wekerle nemohl, anebo nechtě přímo se příznati ke hříchu, jehož se Maďaři dopustili na Chorvatech, že pro jméno hájí správnost vládního postupu, ale že v duchu uznává křivdu, způsobenou Chorvatům, což delegáti chorvatští mohli vycítiti z průběhu celého rozhovoru. Proto asi oznámili do Zá- hřeba, že nálada v Pešti se zlepšila. Nelze pochybovati, že opětné sblížení mezi koalicemi maďarskou a chorvatsko- srbskou bylo by uvítáno s radostí na obou stranách. Jejich boj trvá rok a několik dní ale obě strany cítí už povážlivě jeho následky Více ovšem Chorvatě jako slabší, než moc nější Maďaři. Po krátkém jaru blahých nadějí, jež po Chorvatsku rozsila parlamentní vláda hr.
doktor Wekerle Chorvat Maďar Chorvatsko Uhry Pešť
7 article
Pejačeviče a jeho odborných přednostů, na stalo suché, parné léto, v němž vyprahlo téměř zase vše, co vzklíčilo na jaře. Z nového bána dra. Rakodezave chorvatský sněm svolán v prosinci r. 1907 na jediny den, aby byl rozpušlěn. A poněvadž Ra- kodczay, jenž jako úřadník povolán z nouze na křeslo bánské, nejevil se dosti »ostrým« aby bezohledně potíral chorvatskou oposici a mimo to si netroufal svésti s oposicí vo- lební boj, vystřídán na počátku r. 1908 no vým bánem, bar. Pavlem Rauchem, jenž slíbil pešťské vládě, že v Chorvatsku zavede vládu »železné ruky«. V Pešti očekávali od Raucha divy a zá zraky a sami mu pomáhali, jak mohli. Vlivu strany neodvislosti se podařilo, odloučiti ra- dikální Srby od chorvatsko-srbské koalice vlivem vlády pešťské provedeno i sblížen dra. Franka, vůdce čisté strany práva, s bar. Rauchem. Nový bán se svou vládou, kterou utvořil ze tři nicotných, v Chorvatsku ne- náviděných osob, dra Crnkoviče, Mixichea dra. Aranického, šli vesele do volebního zá- pasu dne 27. února, ale vrátili se z něho s tak neslýchanou porážkou, jaké neutrpěla ještě nijaká vláda na světě. Bar. Rauch zí- skal při volbách z 88 mandátů dva radi- kální Srby, kdežto chorv. -srbská koalice, jež ve starém sněmě neměla ani nadpolovičn většiny, opanovala téměř dvě třetiny všech mandátů.
Pejačevič Pavel Rauch Rauch Srba Franco Crnkovič Chorvatsko Pešť
8 article
Každá jiná vláda po tak hanebné po- rážce podala by ihned demisi Ale baron Rauch, jenž při volbách ztratil, jak vtipně tehda napsal jeden záhřebský list, pravou železnou ruku, odhodlal se vládnouti dále levicí a vskutku vše, co od té doby v Chor- vatsku provedl, bylo levé. Nemaje schop- ností státnických, nemaje politických zkuše- ností a neznaje ani situace v zemi, chopil se prostředku nejvíce opovržlivého, počal se svým politickým odpůrcům mstíti, jako v ne- řesti postížený školák. Novému sněmu, který se dle ústavy sešel 12. března, nedal ani ustaviti se a od- ročil jej na neurčito. Oposiční časopisy počal stíhati, odbíraje jim bezdůvodně právo kol- portáže. Úřadníky, kteří při volbách hlaso- vali s oposicí, přesazoval a dosud přesazuje do nejzastrčenějších koutů země. Oposičným studentům odňal státní stipendia. A konečně vztáhl svou levou ruku i na universitní pro- fesory a dva z nich, dra. Šurmina a dra Manojloviče odstranil bezprávně z university. Stihaných profesorů ujala se universitní mládež a na jich vypuzení z jediné vysoké školy chorvatské odpověděla emigracído ole ciziny. Tento poslední husarský kousek bánův vzbudil rozhořčení už i v Pešti a časopisy uherské volaly tehda na dra. Wekerla, že nemá dopustiti, aby neschopný bán ostouzel Uhersko před celou Evropou. Ale bánovi ne- bylo ani této ostudy dosti a proto nařídil na univeršitě zápis do letního semestru. Z celý týden zapsali se tři od vlády odvislí po- sluchači, profesoři nějaký čas se snažili před- nášeti prázdným lavicím, až se jim dne 15. června tato nedůstojná hra zhnusilaa letní semestr prohlásili za ukončený. A sou- časně s touto poslední vymožeností barona Raucha došla do Záhřeba zpráva, že dr.
Rauch Manojlovič Chor Pešť Evropa Záhřeb
9 article
Wekerle vymohl ve Vídni bánovi hodnost tajného rady na znamení, že dozrál pro pensi. Tak roztržka s Peští přinesla Chorvatsku hladový rok, za něhož leží úhorem vše, na čem si Chorvaté zakládají, politická samo- správa i nauka. Ale neziskali za ten rok ani Maďaři. Zklamala je naděje, že rozkol v chorvatské koalici, zabájený odpadnutím radikálných Srbů, se prohloubí, že se koalice rozpadne a novému bánu se podaří utvořiti nějakou novou, maďaronskou stranu. Chor- vatská koalice sesílila, ale rozkol zasáh čistou stranu práva, z níž vystoupili stou penci bratří Starčevičů, neschvalujíce ne- vlastenecké postupování Frankovo proti chor- vatské koalici. Se vzrůstem koalice rostl také odpon proti nadvládě maďarské v Chorvatsku požadavek úplné revise uhersko-chorvatského vyrovnání z roku 1868 stal se všeobecným. S rostoucí nedůvěrou k Maďarům změnila se však i v Dalmacii nálada v neprospěch Maďarů a to jest asi největší ztráta, které Uhry utrpěly v zápase s Chorvatskem.
Chorvat Maďar Srba Starčevič Frankův Uher Vídeň Pešť Chorvatsko Dalmacie
10 article
Dalmacie patří ovšem státoprávně k trojjedinému království chorvatsko-slavon- sko-dalmatskému a s ním ke koruně sv. Ště- pána. Fakticky je dnes v držení Rakouska a sloučení s Chorvatskem mohlo by se stát jen za souhlasu sněmů dalmatského a chor- vatského. Dokud Maďaři neuznají samosprávy království chorvatského a neodhodlají se po- ctivě jí dáti průchod zejména také v oblast jazykové, rozumí se, že sněm dalmatský ne- zatouží vrhnouti se v dusivé objetí uherské a ochotně bude i dále přijímati příspěvky vídeňské vlády na hospodářské povznesení nejdůležitější přímořské korunní země. Marne neprohlásil posl. Supilo, že Maďaři lehko- myslně prohráli sympatie Chorvatů svými násilnostmi, a jako bachovský absolutism uvedl v letech padesátých Chorvaty v objeto Uher, tak že nynější násilnosti maďarské mohou Chorvaty převésti v objetí Rakouska. Dalmacie se svým dlouhým mořským po břežím a krásnými přístavy jest země bu- doucnosti. Uhersko, má-li býti opravdu samo- statným státem, potřebuje moře a to by mu přinesla Dalmacie. Maďaři jsou výborní diplo- maté a rozumějí svému prospěchu. Dalmacie může jim spadnouti do klína jen prostředni ctvím spokojeného Chorvatska a spokojenos Chorvatska závisí od poctivé politiky pešťské V Zahřebě mají dojem, že dr. Wekerle podává Chorvatům opět ruku. Má-li dojíti k smíru, musil by spolu se svou rukou podati Chorvatům také záruku, že se v Pešti ne bude opakovati věrolomstvo, které v květnu r. 1907 odpudilo Chorvaty od Maďarů.
svatý . Šta Maďar Chorvat doktor Wekerle Dalmacie Rakousko Chorvatsko Marna Uhry Uhersko Pešť chorvatskýslavon
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. června. (Výsledky We kerlova slyšení.) „N. P. Journ.“ dovída se z nejbližšího akolí uherského ministerskéhio předsedy, že účelem jeho posledního slyšen
Journ Praha
12 article
u panovníka bylo podati zprávy o politické situne v Uhrách učiniti opatření pro nastávající ol ročení říšského sněmu, Dle nynějšich rozpočtů uherská sněmovna bude dne 24. t. m. odročena a sejde se opět po 20. září. První povinnos sučmovny v podzimním zasedání bude zvoíi delegaci, poněvadž delegace budou sve lány do Pešti na den 28. září. Před pa novnikovým odjezdem do Išlu dr. Wekerle při bude ještě jednou do Pešti, aby vymohl sanke zákonů, jež budou do konce tohoto zasedán uherským sněmem vyřízeny Dr. Wekerle vyjednával ve Vídni také s mi nistrem financí Korytowským o nové ko řaleční dani. Uherská vláda jest odhodlá na dáti ve sněmovně svou předlohu o zvýšen kořaleční daně projednati ještě v tomto zase dání neohlížejíe se na to, bude-li možno obdob nou předlohu projednati do léta také ve sně movně rákouské- Konečně dr. Wekerie jednal též s baronen Beckem o jeho známém výroku, že státo právní příslušnosť Dalmacie k ze mím, zastoupeným na říšské radě, jest nepo chybná. Dru. Wekerlovi dostalo se prý od ra kouského premiera ubezpečení, že nemluvi o státoprávní přislušnosti Dalmacie, nebo jest přesvědčen, že Dalmacie právně náleží k ze mím koruny sv. Štěpána, nýbrž že jeho výrol se vztahoval pouze na fakticky stav nynější V tom smyslu dr. Wekerle zodpoví také v uher ské sněmovně dotaz Ilodyův.
Wekerle Korytowský Wekerie Beck Štěpán doktor Uhry Pešť Išlu Vídeň Dalmacie uherský sněmovna Ilodyův
13 article
Z Pešti, 16. června. (Laciné dělnick byty.) Uherská vláda podala včera sněmovně předlohu, mající veliký sociální dosah. Od hodlala se totiž zakoupiti v Nové Pešti 682.00 čtver. sáhů pozemků, na nichž nákladem stát ním vystaví 1500 domků pro 6000 dělnickýeh rodin. Pozemky budou státi 5 milionů korun stavba domků 12 milionů; nájemně z jednoh bytu bude obnášeti asi 150 K, t. j. 4% investo vaného kapitálu, který se opatří vydáním 4 pro- centních státních dluhopisů. Asi polovina všech bytů má se vyhraditi dělníkům ve státních závo dech, druhá polovina zadá se dělníkům soukro mých podníků. Dělnické byty mají býti prosty všech státních a obecn, ch daní tak dlouho dokud budou sloužiti účelu, pro který se zřizuji Z Pešti, 15. června. (lmunita cher vatských poslanců.) Chorvatská vláda požádala před nějnkým časem uherskou sně- movnu, aby připustila soudní stihání jedenáct chorvatských delegátů na sněmě uherském. Žá dost ta byla tehda a limine odmítnuta, poněvadž za zrušení poslanecké imunity může žádat řádně ustavený soud, nikoli však vláda. Baror Rauch vzal si k srdei výtku sněmovny, že nemá řádného ponětí o své právomoci a vyzval chor- vatské soudy, aby se samy ucházely o zrušen imunity stilaných poslanců. Imunitní výbor mě míti schůzi v sobotu, ale nedošlo na ni z růz ných příčin. Chorvaté upírají totiž výboru uherské sněmovny právo, rozhodovati o jieh nedotknutelnosti, poněvadž Chorváté jsou v Pe šti zástupci sněmu chorvatského a jen tento má právo souditi jejich jednání. Poslane Gjalski a Supilo navšíivili v té věci dra Wekerla a vysvětlili mu stanovisko Chorvatů.
Baror Rauch Chorvat Poslane Gjalský Supit Wekerla Pešť uherský sněmovna
14 article
Pro případ, kdyby imunitní výbor nedbal jejich protestu a učinil nějaké usnesení, Chorvaté jsou hotevi v plenární schůzi protáhnouti jednání výborovém roferátu tak dlouho, že zmaří ostat ní sněmovní činnost. Mimo to Chorvaté oznámili V drobném prodejt: raani číslo o sob5 . . . sa Sh vdpolledni . . . . za z Ve flislkách na venkově ranní číalo. . . . . . . . 10 odpelední . . . . . . . . Inseraty plati se hetově napřed. Přodplacení a inserty přijímá ndminl- strace v Marisaské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakee Siskárna s oxpedice „Národních Listů“ Bukopisy se nevracsjí.
Chorvat Inserata Marisaský ulice
15 article
že v imunitním výboru mohou mluviti jen ehor vatsky a proto žádají, aby si výbor opatřil tlu- mečníky. Vyjednávání s drem. Wekerlem mělo ten účinek, že imunitní výbor nebyl v sobotu kompetentní a mimo to předseda ohlásil, že by vůbee nebyl mohl jednati, poněvadž chorvalské žádosti za vydání poslanců nebyly v čas přelo- ženy do maďarštiny. Za rozhovoru poslance Gjalského a Supila s drem. Wekulem byla řeč také o poměru Chor- vatů k uherské vládě. Dr. Wekerle popřel při té příležitosti tvrzení vládních listů Rauchových, že nebude nikdy přímo vyjednávati s drem. M - dakovičem a Supilem. Tvrzení takové je pr Rauchova smyšlenka. Rozhovor s drem. We kerlem učinil i jinak na Chorvaty dobrý dojem Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. června Slovanský týden v Polrohradě. Piše Jan Vacle Z Petrohradu, 29. (16.) května. (Pův. dop. „N. L.“) Polské kolo hosudarstvenné dumy měl několik důvěrných schůzí, aby se poradilo, jak se zachovat k západoslovanským delegátům, a přijde řeč na rusko-polskou otázku a otázku polského účastenství na slovanském sjezdu. Vý- sledkem těchto porad byl pak projev p. Roman Dmowského, jenž nezůstavuje žádné pochyb- nosti více, že Poláci konečně poznali a se do- hodti, že jim nebezpečí nehrozí od Rusů, nýbrž od Němců, proti nimž je třeba bezpodmínečné jednoty Slovanů pod ochranou Ruska. Ve středu 27. kv. měl nový spolek, nazvaný „Komitét veřejných pracovníků na půdě slovan- ské vzájemnosti“ schůzi, jíž se zúčastnili také polští poslanci. Řečnili jmenovitě: hrabě Olizar prof. Fllevič, Dmowski, Miljukov, Stachovič redaktor „Slova“ p. Foedorov, bývalý ministr.
Wekerl Gjalský Supil doktor Wekerle Rauchův M dakovič Chorvat Vacl Dmowský Polák Rus Němec profesor Fllevič Dmowski Miljukov Stachovič Foedorov Praha Petrohrad Rusko
16 article
Polák hr. Olizar pravil, že se před vším musí odstranit nedůvěra k polsko-ruskému sbl- žení, jakoby Poláci snažili se k úplné dávné ne- závislosti od Ruska, což skutečně pravdo není. Poláci si přejí, aby Rus byla silná, mobutná což je přímým prospěchem Poláků, neboť svo- bedná Polska bez ochrany Ruska ocíla by se hned v nepříjemných a trudných okolnostech v skutečném novém nebezpečenství. Proto mu- sejí přestati s fantasiemi o samostalnosti Pol- sky. Nyní není možno Rusům pomyslit nma po- roštění německých kolonistů v západních guber- niích, tím méně na poruštění Poláků, jímž ne- hrozí Rusové, nýbrž Němci. A proto musejí vy- hledávati přiměří s Rusy a sblížení s oslatním Slovany. O tak zv. otázce ukrajinské dlouho unluvilia president klubu novoslovanů p. Kraso vský přef. Volkov, p. Vergun, prof. File v ič. Miljutin, Dmowski i Glěbovický, jakož i Hribar i Potrovo-Solovo vo. IIribar mluvil velmi prakticky o hospo- dářských a kulturných otázkách a doporučoval prostudovat všecky hospodářské otázky mezi Skvany, ke kterému elli měl by se sestavi zvláštní výbor. Petrov o-Solovovo dopo- ručoval zřizovat mezi Poláky a Rusy sokolské jednoty a jimi rozšiřovat vlastenecké spolky. Ke konci mluvil p. Kramář a doporučoval pokra- čovat v podobných poradách, týkajících se všech slovanských otázek, aby byla dírektiva
Polák Rus Pol Němec Volkov Vergun Miljutin Dmowski Glěbovický Hribar Potrův Solův Kramář Rusko Polsko Petrov Solovovo
17 title
FEUILLETON.
18 article Literatura
Literatura Nové básně. * Jaroslav Vrchlický: Korálové oslrovy (Básně z r. 1906.) Souborné vydání básnických spi sů Jaroslava Vrchlického. Svazek LXI. V Praze. Na kladate! J. Otto. Je-li možno řícl něco dosuď nevysloveného o tvorbě našeho poety, pak je to konstatování fakta že jeho tvůrčí síly nikterak neubývá, ale že tate síla spiše resle, v nové, nevídané tvary se vyhraňuje v nových barevných nuancích sviti, v nových melo- diích kouzelně zvoní. Tak obohatil nás opět o nový svazek lyrické poesie. Korálové ostrovy! Zamyslil jste se již někdy nad vybranou noblesou a výstižnost titulů, jež volí mistr pro své spisy? Již pouhé tituly jeho knih jsou ukázkou jeho zeniálnosti, neboťa je velikým uměním napsali knihu dobrých básní,je také zajisté uměním, najíti k nim vhodného, přiléha- vého titulu. O tom by mnohý autor mohl vypra- vovati Název „Korálově ostrovy“ charakterisuje dokonale celou sbírku. Jednotlivě básně nejsou tento- kráte spojeny ideově zlatou niti, jak jsme tomu uvykl u jiných básnických spisů Jaroslava Vrchlického Jsou to opravdu ostrovy. Každá báseň stojí o sobě je uzavřeným celkem, je korálovým ostrovem, jení takřka přes noc z jednotvárného, pustého moře pozvedl. Mistr sám v úvodní své básni to praví: ...„Vše zdá se na dně srdce přikováno a nad vším příkrovy. již zoufal by, leč náhle v nové ráno zří korálové nové ostrovy.
Vrchlický Otta Korálův Praha Korál oslrův dobrá báseň
19 article
A básník jásá, že v nich nalezl nový zdro poesie: Jak nevílati vás, č břehy nově, kde kývá nových zpěvů zářný květr Vás zdravím, pyšné tesy korálové, má duše pták je, nad vámi chce pět .. Nová mistrova kniha obsahuje většinou kratš básně, jejichž náměty jsou namnoze vážné, klidně filosofické. V některých sestupuje básník do hlubin mysterií života a v nádherném vlysu myšlenkovém navléká na nit své poesie překrásné květy re- flektivní. V tomto směru vynikají Háaně: „Maska smrti“ poeovsky děsivá, vynikající plastskou, originálnosti a brillaniní formou: „Viaticum“, ponurá, ale velk síly, „Tkalci“, která formou prostou vystihuje ecla- tanině zvolené sociální prostředí a velmi krásná bá- seň „Pes“ s pointou paniheisticky zabarvenou. Jinde oslňuje nás mistrovo umění rhetorické. Sem patří na př.: „Domus Mundus“. Tato dantovská vise, zilných výrazů a pessimistického sklonu, byla as inspirována nesčelnými trny a mnchým bolest- ným sklaráním, jež hozeny básníku v cestu, takže mu zhořknul svět. Ale náš mistr nezůstává dlouho peasimistou. Bíla křídla klidu zavanou ihned zase
Domus Mundus
20 article
nad jeho hlavou a radost ze života a přirody nezka leně zazvoní jeho veršem a byť někdy vážný obličei resignace na okamžik se zjevil v jeho strofách, přec na konec veliký mír k němu přicházl a s konejši vým úsměvem mu diktuje: I v tom je těchy krůpěj vílězná. táž zář že v stejné chvili v naše zití se vpliží radostná a líbezná, že tytéž hvězdy ve smutek náš svílíl (Cestou revírem pod Hazenburkem.) Jak jsme již shora žekli, nelze jednotlivé básně této sbírky seskupiti v cykly, neboť mistr zde seřadi čísla různorodá, pointy a nápady prosté i grandiosní jednou jemně ciselované a jinde lehce načrtané. Jen jedné je spojuje — je to pravá, čistá poeslel Tizianův obraz „Láska božská a pozemská“ nadchl básníka k překrásným saphickým veršům „Láska Tizianova“ (Oda svatební). Je te báseň při ležitostní a jak hluboká životní moudrost z ní vane Jak vřelým citem je stále prodchnuta duše básníka. o tom svědčí jeho „Verše“, věnované dětem trpícím. Sensitivní tyto sloky jsou prosyceny velkou láskou k dětem a burcují nás ze lhostejného snu, ukazujíce. kdo nejvice potřebuje soucitu a pomoci. Báseň „Zeď“ je novým dokladem velkého uměn básníoova, jenž zdánlivě banální motiv nechá projíti hranolem svého tvůrčího ducha a ihned zasviti před námi drahokam poesie. Zrovna jako velicí malíři již z nejchudšího koutu, o nějž nikdo okem nezavadí vytvoří, přenesouce jej na plátno, mistrné ddílo!
Tizianův
21 article
Básně „Dvě sochy“, „Třtina“, „Sic vos nen vobis“ jsou ukázky — řekněme — „filosofickýcl miniatur“, v nichž často si básník libuje a jimž ne- lze se dosii obdivovati. Vynikají striktní a jasnou dikcí a hloubkou „Oda hellénským mythům“ vyjadtuje básnikov přesvědčení, že krása antické mythologie dosud žij mezi námi, jen oči otevřít: ... „Vy mythy řecké, vy jste nolu daly do písně života, jež nedozní pokavad snílek prchá mezi skály. tu píseň uslyší a věčné jaro z ní.“ — Básně „Světlušky pod Svojanovem“ a „Venkov skému geniu“ jsou také nevšední perly lyrické. Zvlá ště prvá má podivuhodně kouzlo jemné suggesce. Nelze nám pro omezené místo vypočítá vat všechnu tu krásu, již mistr shrnul v novou sveji knihu, vždyť každičké číslo je cenné a má svoji poe- tickou čaromoc. Jenom jako namátkou jmenujeme intimně zladěnou báseň „Mé vnučce“, prodchnutou tak vřelým pojetím, že každý přítel slovního umění se neubrání, aby se stále k ní nevracel — tak nás hypnotisují tyto prostě sloky, z nichž slyšíte dětský smích a dělské krůčky.
Světluška pod Svojanov
22 article
Příšerným motivem chytá nás za prsa báseř „Úzkost“ a žertovnou pointou polěší nás „Kardiná Lavigerie“. Nelze nezminiti se o básni „My cestu- jeme s Bohem“, v níž skrytá melanchohie a dokonalá konstrukce láká vaši paměť, aby si ji osvojila. Ke konci je nám zmíniti se ještě o celé řad „Písní“, z nichž některé jsou skvělými imitacem písně národní. „Píseň na 4r. 116., „Piseňí o mé ra dosti“, jiná „Píseň“ na str. 74. a 75. a „Píseň jarního sněhu“ zrovna zvoní hudebností a jistě dříve neb později se najdo komponista, jenž složí k nim ná- V posledních lelech je význačným rysem pocsi J. Vrchlického pevný, filosofický, imponující m jenž je lak charakteristickým znakem na štílu každě- ho velkého ducha. Před tímto znakem skloní se na konec všecko. Jemná ironie, jež tento mír někdy do- provází, neškodí mu; naopak, staví básníka jenon ještě o sféru výše, aby lépe viděl malichernoct svěla Karel Weinfurter.
J Vrchlický Weinfurter Kardiná Lavigerie
24 article
voddannut li n o Ad. Boh. Doslal: Minuly. Cykly sonetů V Praze, 1907. Nákladem vlastním. Týž: Po stopách krásy. Vzpomínky z cesl. Praha, 1908. Nákladen vlastním. V komisi knihkupectví Grosman a Svobodn. Cena 4 K. Je na prvý pohled zřejmo, že obě nově knihy p. A. B. Doslala vznikly z ohlasů cest po Německu jehož středověká, tradiční krása vždy znovu a znov lákala básníka kouzlem neodolatelným. To, co v cv- klu sonetů „Minuly“ nacházíme, jen napověděno mžikově zachyceno, rozvinuje se v prosované kniz „Po stopách krásy“ v řadu malebných obrazů určit již typičnosti V obou publikacích pak zvláště svěže dojímá vědo- mí, že vzdálenost pomezních hor nezakřikla v autoroi jeho českost, že tu opravdu cesloval cillivý če- ský člověk, který ani při nejpestřejších dojmech ne- zapomínal úzké svojí vlasti, nýbrž s nevšední pielou shledával kuždou sebe nepatrnější stopu české kul- turní minulosti, po různu na jeho cestách rozmetaně A kde nebylo žádné památky dávného života slo- vanského, tam alospoň srovnával odpozorované s do- mácími poměry, přenášel esthelický smysl cizih národa na přislušníky vlastní země, upravoval ale- spoň ve svém přání osvětový chod ciziny v souhla s domácím rozkvětem. Necestoval tu kosmopolita, všední turista bez vyznání, nýbrž český básník který očima svého národa zírá na krásu ciziny její pokrpkovost, a který si nepřeje nic horoucněji než aby také u nás se slejným ušlechtilým snažením obděláváno bylo pole krásy. Tento rys českosti, který obzvláště ve vzpominkách z cest jasně se ozývá činí práce p. Doslala zvláště milé a cenně.
Grosman Svobodn A B Praha Německo
25 article
Obě knihy připsány jsou básníkově choti, uměl- kyni vzácné ryzosti, jež patrně většiny, či snad všech cest byla družnou účastnicí. Je přirozeno, že v cyklu „Minuty“ ony sonety, které jsou přímo jí adres vány, jsou nejcennější svým vroucím zápaleni, at jsou to již čistě vzpomínky z cest (V Gcethově zátiší — Lisztův klavír a j.), či přidané k nim motiv z blízkého okolí (Poslední růže; Ve chvíli osa nění Zastesknutí ald.. Ostatní, ač jich forma je dokonalá a výraz ne- všední, jsou přece ceny nestejně. Snad také tvaru sonetického nelze na každý motiv užíti s úspěchem. Nepopíratelně cennější je druhá kniha p. Dostala Po slopách krásv. Poznáte ihned, že cesly předcházela náležitá průprava odborných vědo mostí o jejichž seriosnosti najdete v knize nejeden vážný dokaz. Nulno ovšem ihned podolknouti, že údai historické nejsou tu obtížením cestovních causerií nýbrž pouhým doplňkem, nutným k zcelení jednolli vých výhledů. Styl knihy měl býti ovšem průhlednější. Zbu štěné nánosy vět několikařádkových tříští pečlivě chyslaný obraz přílišným hromaděním podřadnýc detnilů. Úprava publikace, obohacené četnými foto grafickými snímky, je velmi úhledná. V nastávajíc saisoně cestovalelské sáhnou po ní zajisté mnozl jež vášeň luristická povede po stopách krásy do Bay reulu, Výmaru, k Meiningám, na pokraj Harcu č v poetické Worpswede. Obě knihy p. Dostala vyšly vlastním nákladem aulorovým. Pro naše poměry kdy knihkupecký trh chrli úžasné množství detel tivní a pikantní literatury, je to fakt opravdu zahan Ouidc M. Vyskočil.
Lisztův Dostal M Vyskočil Výmar Meininga
26 article
bujícil nabev Georges Servires: „A travor T'Autriche-Hongrie. Cilés el sltes. Úsilí našich fman couzských přátel, E. Denisa, L. Légera, André Chéra- dama, Réné Henrya a jiných, podatilo se získat zá- jem Irancouzské veřejnosti o náš národ. Kdežto dříve před nemnohými lely francouzská kniha, pojedná- vající o našich poměrech, byla vzácností a za lét vyskylla se na francouzském knižním trhu jako oe dinělý zjev, nemine nyní půlletí, aby některý, ze jména z mladších spisovatelů, nepředložil francouz- ské verejnosti knihy, pojednávající o Rakousko-Uher- sku a na čelném místě o poměru našeho národa k této monarchii. V posledních letech vedle vzácného spisu E. Denisa „La Bohéme depuis la Montagne blanche“ publikovali André Chéradamo a Réné Hen- ry několik cenných spisů. Knihy jejich se zájmem byly čteny a způsobily, že francouzští turisté častěji k nám dojiždějí, aby z vlastního názoru seznali naše poměry. Kniha Jiřiho Serviresa má být francouzské- mu turistovi přříručkou. Obsahuje řadu cestopisných obrázků z Rakoustro-Uherska. Spisovatel proceslova Solnohrady, Horní Ralousy, Čechy a Moravu, Uhry
Servires T Autrich Denisa L Léger Chér Chéradamo Jiři Uher Rakousko Uhry RakoustroUhersko Solnohrad Horní Ralous Čechy Morava Réný hena
27 article
Transsylvanii, Halič, Štyrsko, Korutany, Tyroly Krajinu, Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu. Líč půvaby krajin, kraje a zvyky jejich obyvatel a obšír- ně se obírá historickými událostmi, jež odehrály se na místech, jež procestoval. Cestoval však, jako téměl všichni Francouzí, příliš rychle a svá studia konal příliš povrchně. Kniha následkem toho obsa- huje 1adu omylů a řadu mezer. Hlavnímu městu na- šeho královstvl věnuje jen několik řádek, v domnění že pověst Prahy je legendární a že každý francouz ský turista, jenž navštíví Čechy, důkladně si pro- hlódno Prahu, jejíž zvláštnosti byly tolikrát popsány že nepovažuje za nutnopo tolika jiných o nich po jednávati. Proto se odhodlal raději popisovat místa menšího významu a vyličit jejich dějiny. České Budě jovice, v nichž nesprávně líčí poměr obou národností, Plzeň, Cheb, Ústí, Litoměřice, Hradec Králové, jsou předmětem jeho ličení. Na Moravě delší slať věnuje Brnu a Znojmu, Spisu jeho jest třeba vylknout vedle povrch nosti řadu chyb. Místní jména v Čechách a na Mo ravě psána jsou pouze německy. Tak Budweis,. Ege Aussig. Leitmeritz, Königerätz, Brůnn, Znalm. rovně
Brůnn Znalm Halič Štyrsko Korutany Tyroly Chorvatsko Bosna a Hercegovina Praha Čechy Český Buda Plzeň Cheb Ústí Litoměřice Hradec Králové Morava Brno Znojmo
28 article
tak jména vesnic, náměstí a ulic i v Plzní i v Hradci Králové. V této věci se u francouzských splsovatel těžko zjednává náprava — tolik však najisto možno žádat od spisovatele historických událostí, by ve svém líčení se nedopouštěl hrubých omylů Tak není pravda, že řeč německá jesť v Rakou- sku řečí slátní (v úvodu), není pravda, že Karel Iv dovolil užívání teči české u soudů (str. 3)).*) nebol řeč česká byla od nepaměti rečí českých úřadů a soudů. Hrubého omylu se dopouští při líčení válek husitských. Na str. 61. praví: „Adamité neboli r- dikálové následovali obzvláště prapor Jana Žižky; žili kolem něho, v Táboře; chodili nazí, jako první lidé.“ Z dějin jesí přece Jostatečně známo, že Jan Žižka byl největším odpůrcem Adamitů, jež také vy- hubil. O povrchnosti nasvědčuje řada menších omylů. Tak píše na str. 69., že v Čes. Budějovicích při za- hradní slavnosli vlály prapory rakouské a ba- vorské (D. Vzdor těmto chybám obsahuje knlha řadu zají- mavých, historických vzpomínek: hnutí husitské Waldšťýn (při popisování krajiny chebské), bitv u Hradce Králové, vězňové na Spielberku atd. a řadu pěkných cestopisných obrázků,
Karel Iva Žižek Hradec Králové Tábor Čes . Budějovice hnutý husitský Waldšťýn
29 article
Cizí spisy-
30 article
Bibliografie. * Almanach slavnosti »Majales« studentstva chru- dimského. Květen 1908. Vydáno nákladem výboru slavnosti »Majales« * Vílímkova knihovna. A. Conan Doy le: »Paměti lékařovy«. * Urbánkova bíbliotéka paedagogícká: Svazek 213. Br. Jana Blahoslava »Vady kazatelův a Fili- píka proti nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě bratrské«. Druhé, úplné vydání upravil F r. A. Sla- vík, c. k. školní rada a ředitel v. v. Svazek 219. »Hluchoněmost«. Píše K Malý, učitel na pražském ústavě pro hluchoněmé. Svazek 223. »Přehledy dějin lileratun slovanských od prvopočátků až na naší dobu«, Napsal Pavel Modest Zpráva o Museu království českého za r. 1907. Nákladem Musea král. českého * S. Gregorčič: »Poezije«, Tiskem Národní tiskárny v Gorici. * Mercator: »Die Nationalitätenír ag und die ungarische Reichsidee«. Buda- pest. Moritz Řálh. * »Pan Doleček, abstinent«. Napsal Jan Dou- bravský. Tiskem A. Renna v Praze. * Řád volení v obcích král. českého. Napsal JUC. J. Prošek, městský tajemník v Kostelcí n. Orl. II. opravené a rozšířené vydání. Nákladem F. Kunce, knihkupce v Kostelci n. Orl. *) „Laliny užívati v listinách a u vedení desk zemských zapovězeno r. 1497, ale jednání samo dálo se od jakživa po česku (ježto soudcové sami latině nerozuměli), a při vkladech o vyzvání svědků. ba někdy i nálezův samých, uživáno jazyka českého tytýž i ve XIV. století.“ František Palacký „Dějin národa českého“ (1875), str. 146. Poznámka, ne
A Doy Urbánkův Jan Blahoslav A Sl Malá Pavel S Gregorčič Poezij Mercator Moritz Řálh Doleček Jan A Renn J Prošek F Kunc Lalina Palacká Gorica Buda Praha Kostelec Vílímkov knihovna Fit zpráva o muzeum království