1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 167. ze dne 18. června 1908.
7
article
Lihovarské zákonodárství na po-
spěchu.
Lihovarské zákonodárství na po-
spěchu.
V zásadných změnách souhlasní osnova
zvýšené daně lihové a nové úpravy kontingentní pro-
klouzla již v Pešti finančním výborem a ve Vídni
teprve zaklepala na bránu parlamentu. Pro tuto
parlamentní dohru předprázdninovou patrně byl smlu-
ven stejný takt, bezpochyby dvoučtvrtní z kvapiku,
jenže metronom před Litavou se opozďuje a za
Litavou čardašově přirychluje. Různost v tempu ne-
povede k vážným rozporům, byť i předem hrozivě
byly malovány. Bude-li zvýšení daně v Uhrách dřive
uzákoněno, připadne na lih a lihoviny, od nás tam
vyvážené, v trvajícím již přikazovacím rí-
zení místo dosavadní přirážky 10 K zvýšená dan
v celém rozpjetí 50 K. Za zdaněný lih, z Uher k nám
přivážený, bude týž rozdil Předlitavsku restituován
a v lihovinách (slivovici, koňaku, borovičce), při vý-
robě v kotlových pálenkách jen nepatrně zdaněných
hojněji nahražen než vplynul do berních pokladen
zalitavských.
Z předložené osnovy lze již číselně si narýsovat
dosah chystaných změn daňových a přesunů kontin-
gentních.
Pešť
Vídeň
Uhry
Předlitavsko
8
article
Uhrnný kontingent předlitavský 1,017.000 h
snižuje se o plných 30.000 hl. ledy právě o to množ-
ství alkoholu, jež octárny dosud braly z dražšíhoo
20 K kontingentu a příště dostávati budou z levněj-
šího exkonlingentu. Našemu zkomírajícímu octářstv
kynou dvě výhody, jež tuto výrobu zajisté pozved-
nou k bývalému rozsahu a významu. Poněvadž da-
ňové rozpjetí mezi alkoholem kontingentovaným a
exkontingentním má býti zvýšeno z 20 na 24 K, bu-
dou míti octárny po zrušeni kontrolního poplatku
denaturačního 3 K hektolitr lihu nejméně o 27 k
a snad i o více lacinější, až zvýšená daň stlačí pitnou
spotřebu i cenu lihu, jak již dvakráte se slalo r. 188g
a 1899 po zvýšení spotřební dávky o 48 a 20 K. Ná-
sledkem chystaného zvýšení o 50. příp. 54 K pokles-
nou nezbytně ceny lihu a octářům dostane se velm
levně suroviny.
S poklesem ve spotřebě pitného lihu počítá f
nanční ministr černěji než lihovarníci sami. Od-
haduje-li se při příštím kontingentu 987.000 hl roční
úbytek na 50.000 hl alkoholu, vydá zbytek 937.000hl
po 50 K větší daňový obnos téměř 47 milionů korun
kdežto ministerstvo financí očekává nejvýš 40. mi-
lionů a ani ty nehodlá zemím úplně rozvrhnouti.
K Ná
9
article
Když tato veliká oběť od lihovarského průmyslu
konsumentů k ozdravění zemských [inan
cí jest žádána a jen k tomuto účelu měla býti upo
třebena, jest přední povinností lidových zástupoů
aby na říšské radě prosadili: 1. správnější prelimino-
vání zvýšeného výnosu daňového a 2. spravedlivějš
rozyrh zemských údělů, nikoliv snad dle zavržitel
ného konsumu kořalečního, nýbrž dle odměny za-
sluhujícího nákladu kullurního. V tom ovšem střelnou
se pokročilejší země západní s více konsumujícími
zeměmi východními; ale takových zájmových roz
porů jest v rozdané osnově několik a tudiž dosti při
ležitosti k tuhému boji a ke vzájemným ústupkům.
Za to, že z průmyslového kontingentu če-
ských zemí (Čechy ztratí 20.000 hl, Morava 4000 h
alkoholu) převážná část bude přikázána zeměděl-
ským. 84 lihovarům v Haliči a Bukovině, mohou
a měly by tyto dvě země sleviti s jiných požadavků
zejména s nároku na úděl dle konsumu. Beztoho
jest jim jejich stranníky tak přáno, že našim zá-
stupcům ta trpká pilulka musí ještě více zhořknout
a k větší ostražitosti povzbuditi
Průmyslové lihovary, jež v Čechách zabírají po
1ovinu předlitavského kontingentu a svým význa
ě nad tento podíl vynikají, zlratí rovných
40.000 hl a nahradí nejen celé zkrácení kontingentu
nýbrž přispějí desíti tisíci hektolitrů novým lihova-
rům zemědělským na východě. K takovému smulné-
mu osudu západorakouského kontingentu nemůže
lhostejně přihlížeti ani nepřítel průmyslového lihovar
ství, tím měně pak ten, komu záleží na udržení urči-
tých výhod v onom území, pro něž s námahou ně-
kdy dosti velikou z přirozených příčin vývojových
postupně byly získány
mem
Morava
Halič
Bukovina
Čechy
10
article
Zemědělský konlingent přodlitavský, jen
po převodu unčovské drožďárny (s kont. 1363.37 hl
na podnik průmyslový činil dosud 861.424 hl. stoup
ne o 10.000 hl odňatých lihovarům průmyslovým
Od zavedení spocřební daně z lihů před dvaceti lety
kdy průmyslové lihovary dostaly 21.6% úhrnněho
kontingentu, jeví se značný pokles až ku přištím
11.7%, kdežte zemědělské lihovary přes veškeré pře-
suny následkem přibývání nových závodů pozvedly
původní svůj podíl 78.4% na očekávaných 88.39
a blíží se stále více k svěmu ideálu, aby alkoholový
kontingent byl vyhražen jen hospodářské výrobě
Při celkovém zlepšení o 10.000 hl ztralí vlaslně
1327 původních lihovarů zemědělských málem 25.000
hl na nové vinopalny a na vyrovnání nedostateč
ných kontingentů starších a družstevních. Celková
spotřeba 35.000 hl rozvrhuje se takto: novým 99 ze-
mědělským hhovarům asi 23.000 hl, starým 99 ze-
měd. lihovarům asi 7000 hl a družstevním 99 zeměd
lihovarům asi 5000 bl.
Z prvé položky utrhnou největší kus Haliča
Bukovina. Nové lihovary s výměrou do 75 ha do-
stanou dvakrát tolik hektolitrů, kolik hektarů půdy
vykázalý Příkladem jest lihovar v Hrotevicích na
Moravě, jenž pro výměru 75 ha získá 150 hl kontin-
gentu. Lihovary s výměrou 75—150 ha budou podě-
leny stejným kontingentem 150 hl. Lihovary s větsí
výměrou dostanou po půlhektolitru na hektar, ale
jen do maxima 300 hl, příp. do 280 hl u těch závodů
které teprve loni začaly pracovati. K ploše nad 6o
ha není tudíž přihlíženo.
V království českém budou nově poděleny velko-
statkářské lihovary:
lihu
Hrotevice na Morava
Haliča Bukovina
hektolitr
ha
11
article
výměra v ha kontingent vh
Černá Hut . . . 442
Chocomyšl . . . 1646
Kolínec . . . . 384 192
Liblice . . . . . 398 199
Smolotely . . . . 186 150
Týnec-Milevsko . 687
Na druhé položce bude z Čech účaslno několik
starších lihovarů, u nichž nepřipadá na hektar celý
hektolitr, a jež mají pod 450 hl kontingentu. Lihovar
v Církvici s výměrou 1054 ha a dosavadním kontin-
gentem 391.45 hl polepší si ho na 450 hl: na totéž
maximum stoupne kontingent lihovaru v Plasích
s rozlohou 1311 ha.
Třetí položka jest nejsvětlejším bodem chysla-
ných změn. Týká se družstevních lihovarů
bezmála výhradně českých. Pokud před 1. lednem
t. r. vykázály aspoň 400 ha pozemků, bude jim po
1.5 hl přiznáno maximum c00 hl. Tomu vyhovují
všechny subvencované lihovary rolnické až na
družstevní podník ve Věžné, který dle výměry 233.14
ha měl by nárok na 349.71 hla posud má jen 304.03
hl. Jediný nový družstevní lihovar ve Vodouci na
Moravě získá pro 328 ha pozemků rázem 492 hl.
kdežto před čtyřmi lely pět rolnických lihovarů
v Čechách dostalo o 100 hl měně, ale nyní postoup
na plných 600 hl.
Straší při tom však ještě pověstné ono podě-
lovací měřítko, jemuž mnohé lihovary dosud
nerozumějí, od něhož po přání ankety ze dnů 26.
až 28. března t. r. mělo býti upuštěno, které však
v osnově opět bylo přijalo za základ složitých vý-
počtů a rozvrhů. K vyjasnění poměrů bylo by zá-
hodno, aby v rozpočtovém výboru na říšské radě
navržena byla určitější stylisace, kolik kontingentu
ten který lihovar dle výměry dnes již přesně
známě má dostati a zavrženo bylo smulně se
osvědčivší podělovací měřítko, které by zajisté i ten-
tokráte mnohým připravilo nepříjemné překvapení.
Černá Hut
Milevsko
Čechy
Církvice
Plasy
Morava
ha
c 00
12
article
Bude bezloho zapotřebí mnohých stylistických
změn, i kdy hladce projdou zásadní věcná uslano-
vení. K těm také náleží ústupek, že nárok na kontin-
gent nepominul, když lihovar v posledním čtyřlel
aspoň po jednu kampaň pracoval. Toto opatření umož-
ňuje lihovarům haličským, jež rostly jako houby po de-
šti a jakmile dosáhly kontingentu, zhusta výrobu
za méně příznivých poměrů na několik let zarazily
kdežto české lihovary nutily se i s oběťmi do práce
nepřetržité.
Uznání výměry, do konce minulého roku ohlá-
šené k vymezení kontingentů individuálných, zklame
ony lihovarníky, kteří dodatečným přihlášením po-
zemků chtěli svůj lihovarský obvod rozšířiti a větší
redukci kontingentu uniknouli. Rozhodujícím bude
poměr 1.4 hl na heklar rolí, luk a pastvin, kteréžte
číslo právě se shoduje s průměrem v království
českém, kdežto v celém Předlitavsku vychází na
hektar lihovarské rozlohy pouze 1.2 hl kontingentu
Které lihovary mají kontingentní průměr pod
1.4 hl po hektaru a méně než 600 hl kontingentu,
vyváznou bez pohromy. Z individuálných kontin-
gentů přes 600 hl bude především všeobecně ubráne
po dvou procentech (v anketě mluvilo seo
2.5—3%), pokud tato srážka nesníží kontingent po
600 hl. a co potom do potřebných 25.000 hl ještě
bude scházeti, odjme se stupňovitě lihovarům s vyšš
kvotou kontingentní. Lihovary o nejčastějším u ná
průměru 1.4—2.5 hl mnobo tedy neztratí, ale závody
s průměrem 2.5—8.5 hl (v Čechách 70 z 254 zeměd.
lihovarů) oželí tím více kontingentu, čím příznivěj-
ším byl jejich dosavadní poměr rozlohy ke kontin-
gentu. Tím chce nevý zákon aspoň částečně vyrovnat
nynější neshody v onom poměru, který pro lihovařen
na velkostatcích jest směrodatným.
Předlitavsko
Čechy
hektolitr
13
article
Budou tím ovšem roztrpčeni šťastnější dosu
lihovarníci, kteří i na nevelikých komplexech a za
špatných dob zemáky na lih zpracovaly a výrobn
ztráty získáním vyššího konfingentu nahradili hleděli
Nyní, když všem hosp. lihovarům obstojně se vede
a kontingent dnes mnohem více znamená než na
počátku konsumního zákona lihovarského, hlásí se
o tuto výhodu nové podniky, které se vyhnuly dří-
vějším ztrátám a teď se dělí s těmi, kdož nárok na
konlingent perně si zasloužili.
Ale tato nespokojenost není jedinou a hlavní
Veliké reptání rozmáhá se proti úmyslu fin. ministra
zkrátiti bonifikaci z kontingentu o 4 a z exkontin-
gentu o 2 K po hektolitru. Aniž by potřeboval vyplý-
vající z toho obnos asi 3.8 mil. korun na exportní
prémii, která i při pevné sazbě 7 K z hektolitru
zůstane v dosavadních mezích (ročně 2 mil.), aniž
by naléhal na náhradu 700.000 K za denaturační po-
platek, ke zrušení určený, aniž by vůbec udal důvodů,
k čemu oné sumy má zapotřebí, anektuje tu částku
prostě za záminkou, že daňové rozpjetí, o 4 K zvý-
šené, vyrovná onu citelnou ztrátu lihovarů. Těmto
těšínským jablíčkům nemohou zemědělci uvěřiti
staví se tím spíše proti snížení bonifikace, poněvadž
země z toho ničeho nedostanou.
14
article
Všechny letošní schůze hospodářských lihovarni-
ků, v Praze, Brně, Třebíči, Opavě a j., protestovaly
v prvé řadě proti zkrácení bonifikace,
teprve na druhém místě proti tak náhlému zvý-
šení daně, s jejíž rozumnější výměrou v zájmu
finaněně upadajících zemí snad by se smířili. Ale
na dávnou tu výhodu zemědělského lihovaření ne
chtějí si dáti sáhnouti a spoléhají se, že znalci ho
spodářských poměrů v českých zemích, poslanei
Slaněk, baron Rolsberz, hrabě Kolowrat a j. nedo-
pustí, aby polovina bonifikace bezdůvodně byla
škrtnula.
Lihovarnický spolek v Praze požídal tylo odbor
níky o podporu a rozeslal všem říšským poslancům
podrobně motivovanou žádost na sněmovnu, aby tal
krutým řezem nebyla podlomena nejdůležitější vějev-
hospodářského průmyslu, na níž závislým jest zlep
šování chudých půd, zásobování měst mlékem i ma-
sem a zdar mnohých družstev rolnických.
—le.
Rolsberz
Kolovrat
Praha
Brno
Třebíč
Opava
15
article
Z trhů peněžních (17. června.) (Pův. zpr. „N. L.“
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu
jelixož nejevil se zájem ani pro akcie, ani pro ostat-
nl ukládací hodnoty a podáváno pouze za akcie
První české tov. orient cukrov. 250.— K. „Merkuru“
směn akc. spol., 596.— K. První pražské zastavárny
155.— K, První čes. akc. pojišť. na život 273.— k
Kolínské tov. kávov. náhražků 680.— K, pivovaru
v Čes. Budějovicích 850— K, Živnostenské banry
238.50 K, České banky „Union“ 245.50 K, České spol
pro prům. cukerní 171.— K, strojírny Daňkovy 434.—
K. Pražské úvěrní banky 526.— K. Hospod. úvěrní
banky 388.25 K, České prům. banky 415.— K, Mo-
ravské eskompt. banky 398.50 K, Podolské cementár-
ny 201.50 K, Zajišťovací banky 206.50 K, Akc. továr-
ny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně 398. —, První
českomoravské strojírny 850.— K, Královéhradeckého
úvěrního ústavu 447.— K. Pražské paroplav. společ
nosti po Vltavě a Labi 600.— K, První české rafin
v Mouianech 360.— K peníze.
Daňkův
hospoda
Praha
Čes . Budějovice 850
Kolín
Vltava
smět akciový . společenský
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
16
article
Berlín Kruhy spekulační zbaveny obav v bu
doucno politické situace a podporovány jsouce pov-
nými záznamy bursy novoyorské, odhodlaly se ke
zpětným koupím, které posílily kursy skoro bez vý-
jimky ve všech skupinách. Nejjasněji vysloupil pří-
znivý ten obral v odvětví hodnot bankovních, kter
v posledních dnech trpěly tísnivými prodeji. Zcta-
vení v této skupině až 11/ působilo blahodárně
na povšechné utváření záznamů. Pokud se akcií pod-
niků železářských a uhelnodolných týče, převládaly
zpětné koupě, ba objevily se i zakázky nové, jež
důvěřivější spekulace podnikala v naději, že siluace
na trhu průmyslovém svým časem a pod vlivem ber-
ných peněz se zlepší. Americké dráhy v souhlasu
s Londýnem a Novým Yorkem zlepšeny. Z hodno
rakouských objevil se zájem pro akcie státní dráhy
i kroditky byly lepší. Ruské titry obchodovány za
zpovněných kursů. Soukromý diskont zlevnil o 1/4
na 31/8 .
Stálé poliže valorisačního projektu. Nemine té
měř dne, abychom nereferovali o nových a nových
záměrech, kterými pomoženo býti má k úspěchu po-
věstné valorisaci brasilské kávy. Poslední taková
telegrafická zpráva z Ria de Janeiro zní: Obchodní
ústředna pro odbyt kávy předložila presidentům stá-
tů Rio de Janeiro, Sao Paolo a Minas Geraes podání
v němž se navrhuje za podpory a dozoru vládního
zříditi podník s velikým kapitálem za účelem re-
gulování nabídky a poptávky při součas-
ném zákazu vývozu kávy méně cenné.
Vydražení valorisační kávy v Terstu. Brasilsk
vláda vydražila včera v Terstu ze svých valorisačních
zásob tam složených 10.000 tun za limitovaných cen.
Berlín
Londýn
Nová York
Rio jít Janeiro
Minas
Terst
Sao Paola
17
article
Celé množství bylo prý prodáno za ceny, jež jsuu
panejvíce vyšší, nežli slanovené minimální sazby.
Obmezení výroby přádelen lnu. V poslední schůzi
rakouských přádelen lnu, konané v Pardubicích, bylo
usneseno obmeziti výrobu o 15% počínajíc 22. červ-
nem t. r. O důvodech, vedoucích k tomuto opatření,
sděluje „Frmdbl.“: Obmezením výroby lněně příze
vyhovuje se siluaci, jež počala vlastně již říjnem m.
roku. Tenkrát náhlý vichr na trhu lnářském smetl rá-
zem vysokou konjunkturu let 1905 a 1906, již nebylo
dříve rovné. Řečenou konjunklurou bylo rakouskému
Inářskému průmyslu umožněno využilkovati zplna
své samy o sobě zdravé posice. Len, příze i tkaniny
šly do všech částí světa a bylo jistě charakteristi-
ckým, že náš len i proslulému flanderskému lnu
jeho vlastní domovině dovedl činiti soutěž. Americká
zlatá a peněžní krise měla však na textilní průmysl
neblahý vliv. Vyslevený nedostatek peněz měl v zá-
pětí pekles obchodního rozvoje doma i obmezení
styků s Evropou, jež se projevilo v náhlém podvá-
zání amerického vývozu. To opět mělo v zápělí za-
stavení výroby tkalcoven, pro tyto účely pracujících
a v důsledku toho váznutí objednávek příze. A tento
stav trvá od té doby s nezměněným ostřím až do
prvních dnů června t. r. V poslední době nadešlo na
mezinárodním trhu zlepšení a to jakožto bezpro-
střední účinek obmezení výroby, provedeného v Ně-
mecku, Belgii, Francii a Anglii. Lze skutečně zjistiti,.
že iiž ohlášení obmezení výroby přispělo ke zpev-
Len
Pardubice
Evropa
Belgie
Francie
Anglie
18
article
nění trhu. Dlouho trvající zdrželivost usloupila
vrátila se jistá důvěra. Naše přádelny lnu zpečovaly
se dlouho provésti obmezení své výroby a praco-
valy tak dlouho na sklad, pokud jen bylo možno
iž vzhledem k udržení jejich kvalifikovaného děl
niciva. Nyní však přece má býti provedeno obmezení
výroby, z něhož se doufá v trvalé ozdravění trhu.
Odbyt rak. karlelu železářského v květnu t. r
Dle výkazu rakouských železáren za měsíc květen
1908 činil odbyt jednotlivých výrobků, pokud jsou
dle kvot přídělovány jednotlivým hutím, jak ná-
v květnu proti od 1. ledna proti
1907 1908 1907
1908
metr, centů metr. centů
tyčové a faso-
nové železo 319.230 + 18.438 1,580.791 + 229 562
nosiče . . . . . 122.769 + 7.328 504.048 — 17.991
hrubý plech . 48.340 + 13.213 235.141 + 28.283
kolejnice . . . 66.207 + 3.980 456.604 + 154.80
Odbyt zkertelovaných železáren tedy i v květnu vy-
kázal značné zvýšení, zejména poměrné zvýšen
u tyčového a fasonového železa, jakož i u hrubého
plechu bylo neobyčejně znáčné. Také v nosičích po-
číná obchod opětně oživovati. Odbyt kolejnic od po-
čátku t. r. stoupl vůči loňsku již o plných 154.800 e
Čísla tato jsou novým příspěvkem k nediivným údn
jům, jež o situaci rak. železářského průmyslu byly
sděleny u příležitosti semestrálních bilancí Pražské
železářské a Alpské báňské společnosti
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové rozesíl
právě prospekty na nových 5000 zusů akcií (zvýšení
vlastního akciového kapitálu o 2,000.000 K, tedy na
6,000.000 K) dle usnesení mimořádné valné hromady
ze dne 13. června 1908. Lhůta upisovací končí dnem
31. července 1908. Právo na dividendu od 1. ledna
1909. Obnosy na akcie složené zúrokují se 4 3/4 .
Hradec Králové
záložní úvěrní ústav
19
article
Právo na nové akcie mají nejprve staří akcionářia
to na každé 2 akcie staré připadne 1 akcie nová po
430 K. Dosavadními akcionáři neupsané akcie přene-
chají se upisovatelům neakcionářům po 440 K (kur
na burse 447 K [460]). Přidělení kusů provede s
teprve po skončené subskripci. Splátky: při upiso-
ván 130 K, resp. 140 K, II. splátka 150 K do 30. zář
1908, III. splátka 150 K do 15. prosince 1908 na
jednu akoti. Akcie upisují se u centrály v Hradci Krá-
lové, filiálky v Semilech, dále u Živnostenské banky
pro Čechy a Moravu v Praze a u Ústřední banky če
ských spořitelen v Praze, Prespekt zašle každé z do
tyčných upisovacích míst na požádání
Spolek pro průmysl cukrovarnický v Čechách
podnik! včera zvláštním parníkem společný výlet do
Mzlníka za účelem prohlídky kanalisačních prací trati
PrahaMělník. Účastníkům vyjíždky podávali infor-
mace zástupcové komise pro kanalisování Labea
Vltavy. Na Mělníku byla výprava uvítána zástupei
městské rady. Potom shromáždili se účastníci v ho-
telu „U berá nka“ ke společnému obědu, následovala
prohlídka města a večer zvláštním vlakem vrálilis
do Prahy.
PrahaMělník
Labeo
Hradec
Semily
Čechy
Morava
Praha
Mělník
20
article
Vývoz uhlí. V týdnu od 7. do 13. června t. r.
který čítal jen 5 dnů všedních, dopraveno bylo n
saských státních drahách 67.281 tun českého hně-
dého uhlí, t. j. o 17.738 t méně než loni a o 3978t
více než v r. 1906.
Výplata kuponá 5% zástavníchi listů Hypotečn
banky království českého. Kupony 5% zástavníchli
stů, jakož i úroky z vinkulovaných 5 % zástavních
listů Hypoleční banky království českého dne
t. července 1908 splatné vyplácejí se dnem
26. června 1908 počinaje ve všední dny
beze vší srá žky.
Trhy. V Přibrami koná se výroční trh na do-
bytek, koně a zboží všeho druhu ve středu dne 24
června 1908. — Výroční trh v Jistebnici bude
určitě v úterý 23. června 1908.
Konkurs byl prchlášen krajským soudém v Čes.
Budějovicích na jmění Marie Chottové pod
firmou První jihočeská továrna strojnicko-zámečnická
a slévárna v Č. Budějovicích J. Cholt v rejstříku ob
chodním zapsaně. Konkursní komisař tajemní
Höschl, správce dr. A. Taussik, advokát tamtéž. Lhůty
22. června, 14. a 28. července.
Ukončené konknrsy. Frant. Pallouschová, kra-
mářka v Tanvaldě (3. ledna 1908). — Výrobní spole-
čenstvo soustružníků perletě pro Tachov a okolí (11
května 1907).
Chott
J Cholt
Höschl
doktor
A Taussik
František
Jistebnice
Čes . Budějovice
Č . Budějovice
Tanvald
Tachov
Hypotečn banka
Hypoleční banka
první jihočeský továrna
24
article
Vídeňská bursa
Vídeňská bursa
Závěrečné kursy
Renty:
17. června 16. června
97 20 97.25
6procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová . .
99 40 99.35
4procentní stříbrná lednová.
97.15 97.15
4.2procentní » dubnová
99.40 99.35
4procentní ziatá rakouská .
116.65
118.65
4procentní korunová rakouská
97 40
97 4
31/zprocentní korunová (invest.)
87. 40
87 40
4procentní zlatá uherská ..
111 25
111.20
4procentní korunová uherská
93.20
99.20
31/2procentní kor. (invest.) uher.
83.25
83.25
ruská půjčka . . . . . . .
25
article
Zástavní listy
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky: -
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná deposilní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A .
Praha
Čechy
ústřední banka
vídeňský banka
všeobecný deposilnit banka
28
article
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.).
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . .
Štyrsko-hradecko- köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podniky:
Cteská cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna . ..
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská spolednost
Západočeská
Poidina hut
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka . . . .
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Hahičsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devi sy a valuty
95.50
95.45
Curych . . . . . . . . .
95.55
95.56
Paříž . . . . . . . . . . .
240.—
239 47
Londýn . . . . . . . . . .
117.67
Německá místa . . . . . . . 117.68
Rišské marky v papírech . . . 117 68 117.67
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12 19.12
Ruhl papír . . . . . . . . 251.75 251.75
Lira . . . . . . . . . . . 95.60 95.57
Soukromé (sazby eskontní) . . 31/2 317/1, 3/, 3,
Při klidném obchodu na vyšší stav v cizině
smýšlení upevněné, státní dráha číla a vyšší, závěrek
uhájený
Pražská bursa.
V Praze, 17. června. Oficiální záznamy znějí
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrsko
Curych
Paříž
Londýn
Praha
západočeský Poidina
Rišský marka
Ruhl papír
317 / 1
29
article
Zástavní listy české hyp. banky 5%
„ » 34/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490
. . . „ „ (v K) 4 %
Mel. úpisy . „ , Čve zl.) 490
. . vK) 4 %
Žel. » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 49%
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky ce
Želez. úpisy , , , 400
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 e
hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy . . , 40
Železnič. . . . » 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/ 2 0
» „ . „ . 490
* „ Rak.-uherské banky 4 0
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 4
„ 3 1/2
Kom. dl. úp.
„ „ 31/s
Zásťavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak, míst. dráh 3 0
Buská státní půjčka z r. 1906 5
Únorová společná renta (v pap.) 4 29%
Dubnová ,
„ (ve stř.)
Květnová . , (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
kerunová renta. . . 4%
„ investiční » . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . . „
Česká zajišťovací banka . . . ,
Hospodářská úvěrní banka . ..
Moravská eskontní banka. . . »
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . .
Haličská akc. hypoleční banka.
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost eukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . . .
Pražská žetezářská společnost.
První česká rafl. v Modřanech
» tov. orient. cukrov,
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
živnostenský banka
hypoleční banka
uherský banka
Poldin huť
Železnič
32
article
97.95
Z Pstrohzadu, 17. června. (Zpráva Živn. banky.
17. června 16. června
Dlskontní . . . . . . . . 377.— 378.—
Baku . . . . . . . . . . . 415.— 409.—
Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4400.
Sormovo . . . . . . . . . 106.— 10k.
rusko-činská banka . . . . . . 164.— 164
Ruská průmyslová banka . . . 274.—
274.—
Petrohradské metallurgické . . . 127.—
127.—
Kolomna
. . . . . . . . 164.—
175.—
Putilovské železo . . . . . . 835.—
Fénix.
. . . . . . . . . 158.—
158.—
Pstrohzad
Caspienne
Fénix
Bak
Kolomna
činský banka
ruský průmyslový banka
zpráva živnostenský . banka
37
article
Ruské paplry v Berlíně.
Z Berlína, 17. června. (Zpráva Zivnost. banky.)
17. června 16. června
41/2procentní ruská renta 1905. . 95.25
95 25
4procentní ruská renta 1902 . . 83.80
83 70
4proc. ruská konsolidační renta 1889 85.50
85.25
sl/sprocentní ruská zlatá renta. . 78.—
78.25
petrohradská diskontní banka . . 149.75
149 50
petrohradská mezinárodní banka . 131.50
131.50
ruská banka pro vnější obchod . 126.40
126.50
Berlín
petrohradský diskontní banka
mezinárodní banka
ruský banka
zpráva Zivnost . banka
40
article
388.25
1741.—
295.—
438 25
Bezlínská bursa.
Z Bezlína, 17. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
17. června 18. června
Rakouské kreditky. . . . . . 195.50
195.25
Diskonto
171.—
. . . . . . . 171.80
Německá banka. . . . . . . 229 30
228.—
Obchodní společnost . . . . .
160.—
158.87
Drážďanská banka. . . . . .
136 80
136.10
Španělské exterieury . . . . .
209.25
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina hut
577.—
Bezlín
Lauřin
německý banka
drážďanský banka
47
article
Harpenská uhl. spol. . . . . .
197.10
195.40
Hibernia . . . . . . . . . —.
Consolidace . . . . . . . . 413.—
412 50
Severoněmecký Lloyd . . . . 93.50
93 70
Packet . . . . . . . . . . 108 60
103.87
Turecké losy . . . . . . . . 147.30 147.—
Z kasovních paplrů:
17. června 16. června
320 25
. . . . . . . . 323 —
201.—
Eschweilské
. . . . . . . . 202.40
166.75
Geisweidské
. . . . . . . . 167. 40
95.75
Hochdahl.
. . . . . . . . 95.75
210 80
. . . . . . . . 210.50
Wilhelm .
. . . . . . . . 262 50
263 40
161 30
162.75
Lloyd
Hochdahl
Wilhelm
52
article
168.25
167.50
Rh. Slahl.
Schalker
192.50
Westphalia
191.25
168.—
Orenstein .
168 25
Rh. Metall
106.50
105.—
150.75
150 75
Hasper . .
290.60
289.50
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . . .
242 75
242.75
Vulcan . . . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . . . 281.—
282.—
97. 25
Caro. . . . . . . . . . . 97.25
Hoesch. . . . . . . . . . 212.25 211.50
56.50
Georg Marie . . . . . . . . 56 75
königsb. . . . . . . . . . 196 60 196.50
Nordstern. . . . . . . . . —.——
Z Berlina, 17. června. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Orenstein
Cara
Georg
Marie
Berlín
55
article
Kraditky 195.90, státní dráha 148.90, lombardy 25.20.
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 17. června K k.) Kreditky 195.50. ber-
IInská obchodní 159.90 darmštadtská banka 123 —.
německá banka 229.10, diskonto komand. 171.70,
drážďanská banka 133.90), národní banka 113.70,
státní dráha 148.60, lombardy 25.40. Kanada 157 60,
Gotthard —.—, dráha Henri 118.—, bochumsté
209.10, dortmundské 56 20. Lauřina huť 2 12. 10.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 186.50, harpenske
196.90, Hibernia —.— Packet 108.60, Lloyd 93.60,
dynam, trust 153.70. Smýšlení klidné.
Z Frankturtu, 17. června. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 196.25, akcie společnosti státní dráhy
148.80, lombardy 25.—, papír. renta 90.25, stří-
brna ranta 99.20 rak. zlatá renta 90.—, 49% rak.
korun. renta 97.—, uharská zlatá renta 93..35, uber.
korunova renta 93. —. Smnýšlení pevné.
Z Franklurta, 17. června (Dodat. nursa) Úvěrnl
akcie 196 25, státní draha 148..80. lombardy 25.—,
Pařížská bursa.
Z Paříže, 17. června. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 94 67 Smýšlení pevně.
Z Pařize, 17. června. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. renta 94.65, italská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1117, státní dráha 751.—
lombardy 133 —, cheky na Londýn 25.121/2 rakou-
ská zlatá renta 99 25. uherská zlatá renta 95 90
otomanská banka 722.—, tabáková režie 453.—,
turecké losy 179 75. Smnýšlení pavné.
Gotthard
Henri 118
Lloyd 93.60
Frankturt
Franklurt
Pařiz
Berlín
Kanada
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
drážďanský banka
národní banka 113.70
Lauřin huť 2
Hibernia
67
article
97.95
Pražská plodinová bursa, 17. června.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1907 76—80 kg 11.70, 12.25, rakouská —.—.
—.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná 10.60.
10 80, žito české 1917 72—76 kg 10.30, 10.65,
ječmen výběr 0.—, 0.—, I. jak. 0.—, 0.—, střední
7.60, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k setí
0.—, U.-, vadný 0.—, 0.—; oves rychlik 1906
0.—, 0.—, prima 7.70, 775, merkantilní 7.60, 7.65,
oves k setí 0.—, 0.—, kukuřice 1907 8 10, 8.20,
cinquantinová 1907 8.9), 9.—; vikev česka 8.25.
8.50, haličská 7.40, 7.50, uherská 0.—, 0.—, po-
hanka 0.—, proso 0.—.
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 37.50, 38.—, č. 1 36.50, 37.
č. 2 35.50, 36.—, č. 3 33 50, 34.25, č. 4 32.25, 33.25,
č. 5 31.75, 32.75, č. 6 30.50, 31.50, č. 7 27.——, 28.—.
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 32.—, 32.50, č. II.
31.—, 31.50, č. III 27.50, 28.50, č. IV. 20.50, 21.50,
pšeničné otruby jemné 13.75, 14.—, hrubé 13.75,
14.—, otruby žitné 14.—, 14.25, krupice 31.50, 38.—
prach —.—, 15.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 3/0
47.—, 48.—, čís. 2/0 46.—, 47.—, čís. 0 45.—, 46.—,
čís. 1 43.—, 44.—, čís. 2 41.—, 42.—, čís. 3 40.—,
41.—, čís. 4 38.—, 39.—, čís. 5 37.—, 38.—, čís.
7 33.—, 34.—, čís. 8 31.—, 32.—, čls. 9 28.50, 29. 50,
zlom 28.—, 29.—.
kg
32.25
68
article
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190
27.50, 29.50, modrý ruský —.—, kmin český —
—.—, holandský 54.—, 55.—, lněná semena haličská
—.—, —.—, konopná semena haličská 12.50, 12.75,
konopná semena uherská 12.25, 12.75, jetel červený
nový —.—, —.—, jetel červený 1907 (prostý koko-
tice) —.—. —.—, červený 1906 (přirodní) —.—
jetel bílý 1906 —.—, jetel bílý 1907 —.—. —.—
švédský —.—, —.—, úročník —.—. —.—, thymotée
—.—, —.—, růžák —.—, —.—, vičenec (ligrus) —.—
—.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká —.—
—.—, řepka zimní, suchá 1907 —.——, —.—, řepkové
pokrutiny 8.70, 8.80.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va-
ření K 10.50, 11.25, ke krmení 0.—, 0.—, boby —.-
—.—, hrách Viktoria 13.—, 14.—, k vaření žlutý
10.—, 11.—, k vaření zelený 10.75, 11.75, ke krmení
9.—, 9.50, čočka 1907 12.—, 24.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované 4.40, 4.50, nelisované 4.40, 4.50, cizí —.—
—.—, sláma cepy mlácená 2.80, 3.—, ke krmení
—.—, —.—, ke stlaní 2.—, 2.10, cizí —.—, —
kg
Viktoria 13
69
article
100.75
100.—
100.30
103.25
98.10
97. 10
96.30
97.25
96.20 97.20
100.55 101.55
97.50 98 50
100.— 100.70
94.75 95.75
94.50 95.—
94.75 95.75
99.55/100.55
94.25
9o.2n
99.35
98 40
98.25
99.25
98.10
99.10
97.25
98.25
79.55
78.55
99.40
99 40
97.20
97.15
97.35
99.55 / 100.55 94.25
72
article
116 65
116.85
97.40
97 60
87.60
87.40
245.50 246.50
415.— —.—
216.— 207.—
388. 25 390.25
398.50 400.5
526.—/ 530.—
273.— —.—
447.—/ 460.—
238.50 240.50
570.—/ 574.—
850.— 900.—
434.— 435.—
171.— 173.—
850.— 910.—
398.— 425.—
201.50 203.—
421.— 425.—
2645 265
350.— 380.—
250.— 270.—
73
article
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.75, 3.—.
k pálení lihu 0.—, Ú.—,
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české
13 50, 16.—, merkant. —.—, —.—, bosenské 110/120
—.—, —.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—.
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —..
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří-
žaly —.—, —.—
Slad po 50 kg: Ia 14.—, 14.50, IIa 13.25, 13.50
Čekanka sušená po 50 kg: 8.500), 8.65.
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—.
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —.—, bram-
borový: I. jakosti 27.—, 27.50, nejjemnější 28.—
28.50, škrobová moučka 28.50, 29.—
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
72.—, 73.—, sádlo amer. —.—, —.—, 1ůj —.
Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 57.50
58.—, surový a nekonting. 37.—, 37.50, rafinovaný.
kontingent., zdaněný 150.50, 151.—.
Slad
kg
Iia
Čekanka
74
article
Obilí
Z Vídně, 17. června. (K. k.) (Závěrečná zpráva
z plodinové bursy.) Trh obilní byl horečně roze-
chvěn a prodavači žádali neuvěřitelné ceny. Proti vče-
rejšku zdražila pšenice o 25, žito o 20, kukuřiceo
15 a oves o 30 hal. Nabídka i poptávka byly slabé.
Z Vídně, 17. června. (K. k.) Závěrek. Pšenice
tisská 13.20, 13.45, banátská 12.65, 13.10, slovácká
—.—, —.—, z Moravského pole —.—, —.—, smý-
šlení vzestupné. Žito slovácké 11.05, 11.30, z okolí
Pešti 11.05, 11.30, smýšlení vzestupné. Ječmen
moravský 7.10, 8.25, smýšlení bez obchodu. — Ku-
kuřice uherská 7.30, 7.50, cinguantinská 8.—, 8.50
smýšlení stoupající. Oves uherský prostřední 8 80.
9.15, I. jakosti 8.75, 9.—, vybraný 0.—, 0.—. Smý-
šlení stoupající. Počasí: parno.
Z Pešti, 17. června. (K. k.) Pšenice na říjen
11.77, 11.78, žito na říjen 9.75, 9.76, oves na říjen
8.58, 8.59, kukuřice na červenec 6.91, 6 92, na srpen
0.—, nova kukuřice na říjen 1909 6.97, 6.98. Nabídky
pšenice dostatečné, koupčehtivost lepší, smýšlení
pevné. Obrat 16.000 q. Ceny pšenice o 20 hal.
dražší, oves o 20 hal., kukuřice o 10 hal., žito o 10
hal. dražší, ječmen pevný. Lhůty zahájily na zprávy
americké pevně, byly dočasně na realisace klidnější
a pozdějí stouply v očekávání lepší zprávy o stare
207.50
200 40
Ječmen
Vídeň
Pešť
Kukuřice
80