3
masthead
17. června 1908. Císlo 166.
4
article
mlasy u sociálních demokralů: At chodí do sně.
movny střízlivý a ne ožralý!
Posl. Sternberg: Nechovejle se jako luza
pak vám nebudu odpovídati.
Předseda: Prosím vás, pánové udělil jsen
plovo k dotazu a nikoliv k diskusi.
Hlasy u sociálních demokratů: Ať nenadává!
Předseda: Ale vždyť všichni nadáváte na
vzájem.
Posl. Sternberg: Pokládám vás sebe nedů-
stojny. S takovou sebrankkou vůbec nemluvím. Jenom
vychovám-li ji, pak se o ni starám
Posl. Sternberg potom vyličuje, co se dnes
ztalo před parlamentem a praví, že prof. Masaryk
vyzval studentstvo k hrutálnostem, posl. Pernors-
torfer pak, že ještě blahopřál studentstvu k jeho ráz-
nému postupu. „Jakým právem.“ pokračuje posl.
Sternberg. „sme vydáni ulici? Přijede-li cizí přine
pošlou tisíc agentů, by jej chránili. Sněmovna musí
býti chráněna proti úokum všiváků a luzy. Táži se-
Co chce předseda učiniti, aby nás chránil před útoky
všiváků?“
Předseda: Podle mého míněňí musí býli sně-
movna lidová přístupna každému, kdo tu chce pro-
nésti nějakou žádost. Nzdávno jsem prohlásil, že
hromalné schůze nestrrím. Je-li pravda, že 300 slu-
dentů chtělo se násilně vedrati do sněmovny zákono-
dárné, jest to porlup, kterýž odsouditi musím co nej-
rozhodučji. Sněmovna všsobecného práva volebního
musí býti posvětnou občanu, také studentům. Nestr-
pím rkdy, Dy porsdy snčmovny byly z venku ru-
šeny kýmkoliv. To ješt mínění preridantovo. (Potlesl
a pochvala.)
Nouzově pilně návrhy poduli poslanei.
Posl
profesor
Masaryk
Sternberg
Nestrálie
5
article
Dr. Nielsche, Soukup, Kletzoubaucr a soudr. za okree
novohradský, dr. Myslivc a soudr. za okres litomyšl-
ský, Švejk a soudr. za okres kutnohorský, Udržal.
Staněk, Žázvorka, Švejk a soudr. za okres benáte-
cký a brandýroký, Rychlora, Špaček a soudr. za okres
kouřimský.
Příští shůze zejíra o 11. hod. dopol.
Schůze skončena v 9 hod. 30 mín. v noci
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 16. června. (K. k.)
Právní výbor rokoval o usnesení panské sně-
movny o zákonu, jenž týká se škod, z působe-
ných automobily.
Patai přimlouval se, aby předloha byla přijata
dle textu panské sněmovny, poněvadž jinak je při-
jetí celého zákona ohroženo. V tomto smyslu vy
slovil se také ministr dr. Klein, kdežto poslane
dr. Ofner a Seitz žádali, aby schváleno bylo pů
vodní znění předlohy, dle něhož řidič automobilu by
osvobozen od ručení.
Schůze byla odročena, když se usnesla zahájit
zevrubnou debatu.
doktor
Nielsch
Soukup
Kletzoubaucr
Myslivc
Švejk
Udržal
Staněk
Žázvorka
špaček
Klein
Ofner
Seitz
Vídeň
panská sněmovna
6
article
Branný výbor vyřídil dnes zákon o záložnicích.
schváliv zbývající články bez zvláštních změn.
V jedné schválené změně se žádá, aby příspě-
vek na výživu byl týdně předem stanoven a po-
skytnuté podpory nebyly žádány nazpět. Těmto ná-
vrhům opřel se vládní zástupce ze státně-finančních
a technických důvodů. V další schválené změně se
žádá, by nárok na podporu počínal ode dne nastou-
pení cesty na vojenské cvičení. Když vládní zá-
stupce prohlásil, že vláda souhlasí s návrhem Pete-
lencovým a Sleinerovým, by příspěvek na výživu
poskylnut byl též příslušníkům náhradních záložníků.
kteří jako živitelé rodin dle 8 34. br. zák, odbývaji
si v náhradní záloze svůj šestinedělní vojenský vý-
cvik, byla usnesena příslušná změna tilulu zákona
a všech jeho příslušných ustanovení.
Na Guggenbergův dotaz, trvá-li vláda na
junctím mezi zákonem o záložnicích a předlohouo
zvýšeném kontingentu u zeměbrany, min. Georgi
odpověděl přisvědčivě a žádal výbor, by zákon rychle
vyřídil a umožnil mu cestu do sněmovního plena.
ahy zákon byl vyřízen ještě před letními prázdni-
nami. (Hlučná pochvala.)
Užší výbor národohorpodářského výboru pro
zákon o obchodních pomocnících vyřídil úplně ve
svých dvou posledních schůzích příslušnou vládní
předlohu a bude nyní rokovati o návrhu šl. Stran-
ského na zavedení obchodních inspektor
a vládní předloze stran pracovní doby v živnostech
obchodních.
Pete
Sleinerův
George
7
article
Vodocestný sbor poradní
Vodocestný sbor poradní
konal po dlouhé přestávce včera svou valnou schůzi
které předsedal ministr obchodu dr. Fiedler.
Z král. českého byli přítomni: prof. dr. Gruber
prof. Hráský, dr. inž. Kaftan, v. stav. rada Němee.
dr. inž. Křižík; z Moravy: dr. Šílený a prof. Smrček.
Ve své úvodní řeči poukázal ministr k objem-
ným pracím připravným, kterých bylo vůči velkému
dosabu vodních cest, zákonem z r. 1901 zabezpeče-
ných, zapotřebí k uskutečnění, zejména umělých cest
vodních a oznámil, že technický projekt průplavu
dunajsko-odersko-viselského jest hotov a přezkoušen.
taktéž bylo šetření stran rentability této vodní dráby
ukončeno.
Hlavní váha otázky vodocestné spočívá v opa-
tření prostředků finančních, jež přesahují valně
obnosy, dosud zákonem stanovené. Tak bude vyža-
dovati kanalisování středního Labe 165 milionů kor.
z nichž dosud jest toliko 321/2 mil. kor. k disposici
kanalisování Vltavy uvnitř Prahy 18 mil. kor, ka-
nalisování Vltavy z Prahy do Štěchovic 14 mil. kor
a odtud do Budějovic 55 mil. kor., náklad na prů-
plav dunajsko-oderský obnáší 227 mil. kor., odersko-
vislanský 114 mil. kor. aj. a musí býti v čas o hra-
žení toloto nákladu postaráno.
Na to bylo přikročeno k vyřízení jednacího
pořadu.
doktor
Fiedler
profesor
Gruber
Hráská
Ing
Kaftan
Němee
Křižík
Morava
Vltava
Praha
Štěchovice
Budějovice
8
article
Dvorní rada Mrasík podává zprávu o stavu
dosavadních prací pro průplav dunajsko v o der-
ský a o výsledku znalecké expertisy, z níž vysvitá,
že příčina průtahu věcí spočívala v tom, že šetření
o mechanickém zdvihu lodovém velmi mnoho času
zabralo.
V debatě, která se na to rozproudila a jíž se
poslanci dr. Kozlowski, Stainer, Kaftan, dr. Licht.
dr. Kolischer, Smrček a dr. Šílený, Pilát a Rozmanie
zůčastnili, děkuje poslanec dr. inž. Kallaa panu
ministrovi, že po čtyřleté přestávce konečně byl
svolán vodocestný sbor poradní, ač tento dle čl. 2.
j. ř. má každoročně nejméně dvakráte se sejíti a
bylo by zajisté i pro vládu výhodným, kdyby
z jednání tohoto sboru seznala v čas přání a tužby
interesovaného obecenstva. Zpráva o expestise v pří-
čině průplavu dunajsko-oderského jest
stručná, řečník pohřešuje v ní nezbytný siluační
plán trati průplavové, mimo to byla členům pozdě
doručena. Nieméně obsahuje mnoho zajímavého.
Především těší se řečník z toho, že vyslovili se
znalci pro průplav plavídlový, posl. Kaltan
není odpůrcem mechanických zdvihadel, avšak zde
neplatí heslo: »Buď plavidlo neb strojové zdvihadlo«
nýbrž zde rozhoduje, jestli mám dostatek vody pro
průplav čili nikoliv.
V prvním případě dám přednost plavidlu,
tomuto jednoduchému a bezpečnému způsobu lodo-
vého zdvihu, teprve v druhém případě nastane nut-
nost. obírati se zdvihem mechanickým.
doktor
Kozlowski
Stainer
Kaftan
Licht
Kolischer
šílený
Pilát
zůčastnit
Ing
9
article
Řečník byl překvapen číslicí nákladu průplavu
dunajsko-oderského, jež, byvši původně na 140 mil.
korun rozpočtena, dospěla obnosu 260 mil. Ka
při průplavu odersko-vislanském na 100 mil. K a li-
tuje, že nebyla expertům položena otázka, zdali by
se suma tato nedala zbudováním průplavu o men
ších rozměrech pro lodi 400tunové značně zmírniti
již vzhledem k tomu, že Odra a vodní dráhy ve vý
chodním Prusku jsou pro lodi téže nosnosti zřízeny
Rečníci z Moravy slěžují si, že se v Čechác
pilně slaví a že se na Moravě dosud ničeho neděje
a že rozpočet na kanalisování Vitavy v Praze o
mil. K byl překročen.
Ministr dr. Fiedler odpovídá na tyto výtky
že nebyla žádná země vůči druhé v otázce p'avebn
favorisována, pro projekty kanalisační byly již před
delší dobou vyzrálé projekty po ruce, ostatně bylo
také na Moravě a v Haiči s vodními stavbami již
započato.
Posl. Kaltan poukazuje k tomu, že kanalisač
ními pracemi na Vltavě a Labí prodlužuje se pla-
vební dráha velkolabská stále do vnitřzemí. Zvýšen
nákladu na kanalisaci v Praze zavinilo otálení ve
Fiedler
Posl
Odra
Prusko
Morava
Praha
Vltava
10
article
vyvlastnění mlýnů pražských, jejichž cena následkem
nastalé příznivé konjunktury a zdokonalení zařízen
přirozeně stoupla.
Po této diskusi podává zprávu stavební rada
Zimmler o postupu prací na středním Labia
o stavu projektu kanalisace Vltavy z Prahy do Ště-
chovic.
Prof. Hráský poukazuje k nutnosti racionál-
ního postupu stavebního na středním Labi, jenž pod-
miňuje, aby ročně nejméně dvě zdýmadla a trati
mezilehlé upraveny byly, má-li celá kanalinace v době
zákonité uskutečněna býti. Dále vysvětluje neudrži-
telnošt nynějších poměrů u Poděbrad, Nymburka.
Kolína, Týnice žádá bezodkladné uvolnění profilo
v místech těch a výkup mlýnů v Poděbradech
a Nymburce; dotazuje se, proč projekt na trať Nera-
tovice Záryby dosud schválení nedošel a proč gene-
relný návrh o využití vodní sffy labské, předložený
komitétem středolabským ministerstvu obchodu, dosud
projednán nebyl.
Poukazuje k nepříměřené organisaci státní služby
vodocestné, navrhuje zařízení vodocestných ředitel
stev, jakož i expositur v Pardubicích, v Poděbradech
a Budějovieích — rozhodně žádá, aby zástupce mini
sterstva obchodu v zemské regulační komisi háji
vždy zájem Polabí, aby případy toho druhu, jak
v sezení komise dne 2. dubna se stalo, kdy na prů-
myslové přehrady u Horní Polubné na Jzeče, ne-
mající pro Labe žádného významu, milionová sub-
vence z fondu regulačního povolena byla, již se ne-
opětovaly.
profesor
Hráská
Nero
Vltava
Praha
Šta
Poděbrady
Nymburk
Kolín
Týnice
Záryby
Pardubice
Budějoviee
Polabí
Horní Polubná
11
article
Konečně přednáší resoluci, jež byla v sezení
pracovní komise zájemeů vodocestných dne 11. t. m.
přijata a týká se soustavného vybudování všech vod-
ních drah v Čechách a zásad pro tarifnictví se zřením
k novým, vznikajícím přístavům a překladištím lab-
ským a vitavským.
Resoluce ta byla redakčním komitétem projed-
nána a upravena v návrh, jenž došel plenárního sou-
hlasu. (Znění jeho uveřejněno bylo v odpoledních
»Nár. Listech« ze dne 16. t. m.)
Vrchní stavební rada Němec pouka-
zuje na důležitost meliorace v údolí středního Labe
a naléhá, aby meliorace tyto byly současně s kana-
lisováním řeky soustavně prováděny, a aby bylo na
využitkování vodní síly labské k účelům zeměděl
ským pamatováno.
Poslanec dr. Kaftan přeje si, aby práce regu-
lační na přílocích Labe byly prováděny postupnů
s kanalisováním řeky, by nejdříve bylo zabrazová-
ním bystřin a zalesňováním, jakož i zřizováním re-
tenčních nádrží na těchto přítocích čeleno škodlivým
účinkům vod povodňových na údolí labské. Souhlasí
s p. Němcem, dokládaje, že uplavnění středního Labe
jest současně velkolepým objektem melioračním
jemuž má býti veškerá péče věnována.
V příčině Vltavy stěžuje sobě posl. Kaftan na
velmi pomalé tempo, jakým se při pracích těchto
postupuje, uznává sice píli a důkladnost, s jakou byi
expositurou pražskou vypracován projekt kanalisace
Vitavy z Prahy do Štěchovic, přeje si však, abyv
brzku bylo provedeno vodoprávní řízení na této trati
a aby bylo se stavbou co nejdříve započato.
Němec
doktor
Kaftan
Čechy
Vltava
Praha
Štěchovice
12
article
Současně má se vypracovati projekt pro kanali-
saci Vitavy ze Štěchovic do Budějovic a projekt
průplavu dunajsko-vltavského, který jest
vládou stále odstrkován. Řečník ohražuje se proti
tomu, dokládaje, že dle zákona jsou všechny vodní
cesty tamtéž uvedené úplně rovnocenné a rovno-
právné a žádá neodkladné vypracování dolýčného
projektu, pro který má ministerstvo obchodu velmi
cenný podklad v projektu, dunajsko-vllavsko-labským
komitétem vypracovaném a ministerstvu odevzdaném.
Průplav dunajsko-vltavský bude skutečně velkou
mezinárodní vodní cestou, spojující Černé moře s mo-
řem Severním a Baltickým. Ohražuje se energicky
proti snahám jistých kruhů zřízením toliko průplavu
dunajsko přerovského a přerovsko-pardubického obe-
jitím českého jihu a Prahy a prodloužením vodní
cesty z Prahy k Dunaji o 100 kilometrů, vyvrae
věcně obavy zemědělství proti průplavu, na kterém
stát bude určovati sazby a to zajisté s ohledem na
naše zemědělce.
Budějovický starosta Taschek přimlouvi
se za brzké provedení regulace Vllavy v Budějovicích,
což poslanec Kaflan účinně podporuje.
Vrchní lesmistr Bakeš žádá, by se kanalisace
Vltavy prováděla s patřičným ohledem na voro
plavbu, která je tím stížena.
Dr. Rus vyvrací tyto námitky na základě naby
tých zkušeností.
Dr. inž. Kaftan poukazuje na výhody, ktere
voroplavbě z kanalisace plynou v době nízkých vod
kdy dříve byla voroplavba vůbec přerušena, lituje.
že se vyváží kulaté dříví do ciziny, čímž ztrácím
odpadky dřevní a odnímáme práci našemu dělnému
lidu, zejmena na jibu českém.
K návrhu dra. Rusa byly odkázány ostatní
odstavce programu stálým komitétům k projednání
podání zprávy.
Na to byla schůze doslovem mín. Fiedlera
skončena.
Kaflan
Bakeš
doktor
Rus
Ing
Kaftan
Fiedler
Štěchovice
Budějovice
Praha
Vltava
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. června. (Svoláni sně mu
kraňského.) Císařským patentem ze dne 12.
t. m., uveřejněným v dnečních úřadních novi-
nách, svolává se odročený zemský sněm kr an-
ský do Lublaně na pátek dne 19. t. m.
Sněm torstský, jenž se sejde také v pá-
tek, nemusí býti svoláván novým patentem, po-
něvadž nebyl odročen.
V Praze, 16. června. (K rektorským
konferencím.) Na rektorské porady u mi-
nistra osvěty, jež se konaly od soboty do pon-
dělka, nebyli pozváni rektorové všech vysokýcl
škol rakouských. Porad se neúčastnili rektorové
čtyř haličských vysokých škol (universit
krakovské a lvovské, tochniky lvovské a vysoké
školy zvěrolékařské, nacházející se též ve Lvo-
vě), rektor pražské umělecké akademie (vídeň-
ská umělecká akademie byla zastoupena !) a
rektoři obou hornických akademií v Příbramía
Lubně, nemluvě o bohosloveckých fakultách
v Olomouci a Salepurku.
Rektorské konference protáhly se proto az
do pondělka, že nebylo možno dosici dříve do-
rozumění. Toprve nový rozhovor prof. Wahr-
munda s drem. Marchetem, jenž ho telegrafi-
eky povolal do Vídně, umožnil onu redakci spo-
lečné resoluce, s klerou se rektoři vrátili na
své vysoké školy. Prof. Wahrmund zmocnil mi-
nistra osvěty, aby rektorům oznámil, že upoušte
netuliko od všech přednášek, nýbrž též od ko-
nání seminářokých prací, dokud o jeho věci ne-
rozhodne správní soud. Konference se také ne-
zabývala podrobněji otázkou, byl-li prof. Wah
mund oprávněn vésti seminář, ač odpadly jeho
přednášky o církevním právě. Rektoři se nesho-
dují v názorech o seminárních pracích, a prot
se tato otázka v konferenci obešla.
profesor
Wahr
Marchet
Wahrmund
Wah
Praha
Lublaň
Příbramía Lubno
Olomouc
Vídeň
umělecký akademie
14
article
Vlastní výsledek rektorských konferene
spočívá v tom, že opatření tyrolského místo-
držitele, jímž byly na inšprucké universitě z-
staveny přednášky, se v tichosti odvolá a rekto-
ru Skallovi bude ponecháno na vůli, aby uni-
versitu zase otevřel, až to shledá vhodným.
Ostatní university a vysoké školy mají býti
otevřeny v pátek, což však neznamená, že se
v pátek začne všude také přednášeti.
V Praze, 16. června. (Připojení
Bosny není na čase.) Dr. Jos. Frank uve-
řejnil tyto dni v „Hrv. Pravě“ několik statí
o obsazených zemích a zakončil je předpovědí
že Rakousko-Uhersko dle všech příznaků při-
stoupí v blizké době k definitivné annexi Bosny
a Hercegoviny. Vývody Frankovy prohlašují se
z kruhů, blízkých ministerstvu vnějších věcí, za
pouhou smyšlenku. Na připojení obsazených
doktor
Jos
uve
Frankův
Praha
Bosna
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
15
article
zemí není prý dnes ani pomyšlení, jako nebylo
nikdy za uplynulých 30 let. Samo Rakousko-
Uhersko annexi provésti nemůže, a mezinárodní
situnce není dnes taková, aby mocnosti, zúčast-
něné na berlínském kongrecu, daly k annexi
svolení. V Rakoucku se proto ani nepomýšlí mě-
niti nějak poměr k Bosně a Horcegovině.
V Praze, 15. června. (Dalmacie a rě-
cká resoluce.) Po onehdejším prohlášení
bar. Becka, že státní příslušenství Dalmacie
k Rakousku je zabezpočeno, rozmlouval jeden
z vídeňských rodaktorů s dalmatským poslancem
P. Fr. Ivaniševičem a zvěděl od něho, že
Chorvaté i Srbové jak v Delmacii, tak v Chor-
votsku trvejí na ctátoprávní sounáležitosti Dal-
macie s Ciorvatskem. Ovšem netouží už po
přičlenění ke korucě sv. Štěpána a bylo by jim
milajší, kdyby vedle Rakouska a Uher mohli
spolu s Bosnou tvořiti zvláštní státoprávní útvar
v rámci říše habsburské. Na dotaz, hlásí-li se
Dulmataci dosud k rěcké resoluci, posl. Ivani-
ševič odvětil: Nikdo nemůže popříti úspěch
rěcké resoluce. Ona postavila chorvatskou otáz-
ku na jednací pořad, učinila Chorvsty třetím
činitelem v říši a zejména přinutila vídeňskou
vládu, aby věnovala více péče Dalmacii. Ko-
nečný úspěch loží však v nedohledné budouc-
nosti. Rosoluce byla politický manévr, nikoli
politický iJleál. Rěckou regoluci nezplodila lásk
k Maďarům, nýbrž nespokojenost a nedůvěra
v Rakousko. Nechť Rakousko napraví, co po
celé století promoškalo. Ať se nešim bratřím
v Chorvatshu umožní ústavní život, ať se v Dal-
macii zavede úřadní chorvatština, ať se provede
svazek s Chorvatskem a Bosnou, ať se odstraní
překážky našeho politického sjednocení a pak
zmizí dosavadní nedůvěra a smýšlení lidu
o Rakousku se změní.
Ivaniševič
Chorvat
Srba
Štěpán
Ivan
Maďar
Rakousko
Uhersko
Boseň
Praha
Dalmacie
Delmacie
Chor
Uhry
Bosna
ko
Dal
Chorvatsko
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 16. června.
V Praze, 16. června.
Roman Dmowski opravuje svůj projev.
Pan Roman Dmowski, předseda Polského
kola v hosudarstvenné dumě, učinil za pobytu
pp. Kramáře, Hribara a Glěbovického v Petro-
hradě projev o stanovisku Poláků v národním
bnutí slovanském, jak jim vnuceno brutalností
němeekou v Poznaňsku. Projev ten měl smysl,
že Pokci přimykají oyní k Slovanstvu beze
všech podmínek, které dosud kladli Rusku, či-
níce od jejich přijetí odvislým, postaví-li se
v bratnský poměr ke Slovanstvu a uznají-li Ru-
sko za hlavu Slovanstva jak ostatní slovanšti
národové. Projev p. Dmowského byl slovanským
světem přijat s velkou radostí jako známka, že
Slovanstvo od nynějška bude ve svém národ
ním boji zcelené a solidárné. Rusové přijali
zprávu o výroku p. Dmowského s nedůvěrou a
citovali z jeho brožurky, nedávno vydané, místo,
kde výslovně praví, že chová k Rusům nenávist
a opovržení. A při tom nesmiřitelní z Poláků
byli hotovi p. Dmowského prohlásiti za odpad-
Následkem toho všeho p. Dmowski viděl se
nucena v „Glosu Warszawském“ zrodukovati po-
věcti o jeho řeči, promluvené při slovanské po-
radě v Petrohradě, na pravou míru. Pan Dmow-
ski svou řeč věnoval prehledu boje Poláko
s Němci a ckončil ji následovně:
„V boji tom (s germanismem) přirozený mi
nšimi spojenci jsou národové slovanští, dávno
již bojující s germnismem a jako my od Němeů
utiskovaní. Jich věci jsou našími. A proto je
mi nepochopitelnou otázka, za jakých podmínek
je možno účastenství Poláků v slovanském díle.
Pro nás, opakuji, slovanské věci jsou našim
vlastními bez všelijakých podmínek a výminek.
Dmowski
Hribar
Glěbovický
Petro
Pokce
Dmowský
Rus
Polák
Dmow
Němec
Praha
Poznaňsko
Rusko
Petrohrad
18
article
Nyní tvoříme přední šik v boji za budoucnost
Skvanstva a s naši strany dílo slovanského
sjednocení nenajde překážek.“
O poměru Poláků k Rusku se tedy pan
Dmowski nezmícil ani slovem, jej ponechává
týmž, jakým je. Solidárnost polská týká se pou-
ze Slovanů, „ode dávno jako Poláci bojujícíc
s Němci“, a Poláky mezi nimi aazývá „předním
šikem“, ačkoli mnoho věků uplynulo od doby
Boleslava Chrabrého i od Grunwaldu. V dob
přítomné jen malá čásť Poláků čelí germanismu.
Jsou to nešťastní Poláci pruští. Kdyby všechen
polský národ vedl s germanismem boj tak tuhý
a vytrvalý, jako Poláci poznaňští, právem by se
o něm musilo říci, že „tvoří přední šik v boji
za budoucnost Slovanstva“. Ale do toho Polá-
kům v Haliči i v království dosud velice mnoho
Dmowski
Polák
Němec
Rusko
Grunwald
Halič
Slovan
20
article
schází.
Vážná mluva a vážné rozhodnutí německého
císaře a císařovny.
»Berl. Tagblatt« potvrzuje, že Vilém I
měl při přehlidce gardy na dobrickém cvičišt
válečnou řeč, jak jsme ji včera i my zazname-
nali. Praví, že text doslovný není snad auten-
tickým, ale že, jak vojenské kruhy přiznávají
císař v podobném válečném smyslu mluvil.
V Paříži způsobila řeč ta velikou sensaci
»Temps« dal svým dopisovatelem berlínským
interviewovati oſieiální kruhy berlínské. Vyjá-
dřily se v podstatě, že německé znění řeči eisa-
tovy nemohou ani potvrditi ani demenfovati.
Autoritativní osobnost děla mu, že mluvil-li tak
císař skutečně, vyjádřil tím jen mínění kan-
eléře i všech německých patriotů a že smýšlen
to silí zvláště vojenské kruhy německé.
Na burse berlinské byla včera rozšířena
pověsť, že císař z ohledu na vážnou situaei
mezinárodní odložil svou obvyklou každoroční
cestu podél břehů mořských.
V Berlíně budí sensaci též vážná politická
narážka, kterou císařovna učinila v listu k evan
gelickému spolku podpůrnému, zaslaném k jeho
valné hromadě. Píše v přípise tom: »V áž-
nost doby, temno, jež nás tíží, napomíná nás
více než kdykoliv, abychom se prodchli světlem
a s1lo u evangelia.«
Jest pochopitelno, že po všech křivdách
spáchaných probouzí se jistý nepokoj v něme-
ckém svědomi, když temno nejisté rozestírá se
před budoucností říše kdysi všemohoucí . . .
Berl
Paříž
Vyjá
Berlín
21
article
Ultimatum perského parlamentu.
Poměry v hlavním městě Persie jsou dosud
nejisty. Včera rozehnány byly na rozkaz šacha
veliké zástupy, jež se byly v parlamentu a me-
šitě nashromaždily. Parlament poslal ultimatum
šachu; žádá v něm opětné dosazení tří zatče-
ných vyšších hodnostův — minule již uvedených
— v úřady jejich a záruku že přehmaty šachový
proti parlamentu nebudou se opakovati. Jes
pochybno ale, bude-li míti krok parlamentu vý-
sledek, neboť počet stoupencův šachových i v Tehe-
ranu vzrůstá. Šach rozmnožil počet děl, jež
před jeho sídlem letním byl dal postaviti proti
hlavnímu městu. Po ulicích teheranských kozácké
hlídky odzbrojují všechny občany, opatřené
zbraněmi.
Persie
22
article
V předvečer presidentské volby.
Valný sjezd republikánské strany Spojenýeh
států, který se právě v Chicagu sestupuje, aby
vyhlásil kandidáta strany pro volbu president-
skou — bude jim dle všeho nepopulární mi
nistr Taft, čímž se demokratickému kandidátu
Bryanovi boj značně ulehčí — usnesl se prý
žádati za mimořádné zasedání kongresu, aby
povolil tarifní reformu s maximálními a mini
málními cly po způsobu německého tarifu,
aby odvolal celní ústupky cizím zemím. »Lig
pro vypuzení Asialů«, rozšířená po celém zá-
padě, bude žádati, aby se sjezd vyslovil roz-
hodně proti čínským a japonským přistěhoval-
cům, jinak ztratí strana tisíce hlasů na západě.
Protože také dělníci jsou nespokojeni odmítnu-
tím některých požadavků svých a černoši roz-
Podně proti Taftovi zaujati jsou, jest vílězstv
jeho při listopadové volbě volitelů vážně ohro-
ženo. V mnohých stálech hrozí černoši zamezit
zvolení Taftovo třeba krveprolitim.
Ohlaz poslední řeči Vilémovy ve Francii.
Před svou armádou, při jakési přehlídce
pronesl Vilém II. opět jednu ze svých náhlých
a theatrálních řečí, jež tentokráte měla tón
velmi sebevědomý a bojovný. Její pointa byla
namiřena za Vogesy. Francouzské listy se hojně
zabývají imperatorským »speechem«, ale nedávají
na jevo žádné rozčilení. Radikální listy pravi,
že Francie chce zachování míru a že k tomu
i ellí politika franeouzské vlády. Pouze některé
listy konservativní a nacionalistické jsou znepo-
kojeny řečí německého císaře, vidí v ní novou
hrozbu, která nabádá Francii k opatrnosti.
Spojenýeh
Taft
Bryan
Taftův
Vilém II
Chicago
Francie
kongres
23
article
Francouzský ministr Cruppi v Saragosse.
Obchodní ministr francouzský Crupp
přibyl, jak již oznámeno v telegraflekých zprá
vách, 14. t. m. do Saragossy. Na nádraží ho
uvital jménem vlády ministr obchodu markýz
de Figneroa a zástupci úřadů. Obecenstvo mi-
nistra Cruppia srdečně pozdravovala voláním
»Ať žije Francie!« S průčelí domů vlály pra-
pory barev francouzských a španělských. Pre-
četné spolky a zástupci různých korporací na-
vštívili Cruppia v hotelu. Cruppi vyslovil zá-
stupei španělské vlády díky za krásné projevy
sympatie, jimiž město Saragossa uvítalo zástupce
sousedního a přátelského národa. Na nárožíeh
ulie saragosských byly nalepeny plakáty, vyzý
vající obyvatelstvo saragosské, aby hromadně
uvítalo francouzského ministra. Španělský král
přijel do Saragossy z Granje v průvodu prince
Alfonsa Orleanského. Lid učinil králi srdečné
ovace a město tone v rozmachu radostných
projevů přátelství francouzsko španělského.
Německo a Anglie.
Anglický ministr vojenství přivítal hromadnou
návštěvu düsseldorfských dělníků řečí, v níž
kladl důraz na nutnost přátelských styků mezi
Anglil a Německem. Ministr vychvaloval německý
organisnění system, osvědčivší se zejměna ve
vojenství a zasluhující napodobení. Připustil, že
mezi oběma státy byly různice a nedo-
rozumění a že není vyloučena možnost, že
v budouenosti se nové neobjeví. Ale doufá, že
všechny se tak šťastně rozptýlí, jako
posledně se vyskytnuvší. Nevidí žádný důvod.
proč by se Němci a Angličané měli hašteřit
vždyť jsou oba stejného teutonského kmene.
Fignero
Orleanský
Němec
Angličan
Saragossy
Francie
Pre
Saragossa
Německo
Anglie
24
article
Situace v Marokku.
O chování se francouzské vlády k Mule
Hafidovi přinesl »Petit Parisien« pozoru-
hodný článek, z něhož vyjímáme některé podrob-
nosti. Politika Francie vůči Mulejí Hafidovi bude
odvislou jen od jeho vlastního chování. Pro-
pustí-li Muley Hafid zajaté francouzské chrá
něnce v Elkasaru a bude-li se jeho vojsko cho
vati správně, bude se Francie říditi zásadou,ž
uznání Muleje Hafida nezávisí jen od Francie.
ale od všech států, uzavřevších úmluvy algeci
rasské. Úznání může býti ovšem odloženo, aniž
by tím pokládala Francie Muleje Hafida za ne
přítele, pokud on nebude se chovat nepřátelsky
Francie bude ochotna přihlížeti nestranně k vy
řízení sporu obou sultánů a nebude žádnému
nápadníkovi povolovat. Politika Francie může
býti označena jedním slovem, jako politika ne-
vměšová ní.
»Matin« oznamuje z Elkasaru, že
oba francouzští instrukloři, kteří
byli zajati přívrženci Muleje Hafida, byli p až-
bami ručnic zle zlýráni. Jen zakro-
čení guvernéra města nutno děkovati, že ne-
byli oba ubiti. Postavení Evropanů, zvláště
Francouzů je tím kritičtějsím, poněvadž je přeru-
šeno spojení s přístavy.
Podle telegramu »Morning Postu« z Tan
geru přidal se kaid Anfloosů k Mulej Hafidovi
dl e mole
ponil
Petit Parisien
Muley Hafid
Hafid
Mulej Hafid
Evropan
Francouz
Maroko
Francie
Tana
25
article
Přes hlavu university.
Pruská vláda povolala kielského profesora
Lud. Bernharda, „zasloužilého“ původce knihy
„Poláci v německé říši“, na univorsitu berlin-
skou, zřidivši schválně k vůli němu čtvrtou již
stolici pro nírodní hospodářství. Ministr vyučo-
vání učinil tak na svou pěst, nevyžádav si od
sněmu úvěru a university se ani neoptal. Toho
zřízení profesury k politickým účelům budí sen-
saci v Prusku; z university i ze sněmu bude po-
dán rázný protost. Ministr se omlouvá, že Bern
hard byl by jinak přijal místo v cizině, kdyby
nobyl mohl pokračovati v polských „studiích“
svých.
ššno
Lud
Bernhard
Polák
Prusko
Bern
26
article
5. červenec — 6. červenec.
Kněžské jubileum papeže oslaveno bude
5. července. Katolické spolky uspořádají papeži
v nádvořích Vatikánu okázalý hold. Mimo jiné
tisíc zpěváků zapěje Gounodovu „Hymnu na
Pia IX.“ My v Čechách ovšem v týž den, v před-
večer upálení kostnického mučedníka svého.
jenž neznal takové nádhery a okázalosti, pořá-
dati buďeme tiché, ale opravdovější a hlube
oslavy Husovy.
Potrestání povýšením?
Francouzský vyslaneck, rada v Berlíně Le-
comte, známý z aféry Eulenburgovy, byl jmeno-
ván vyslancem v Teheraně a přibyl tam již.
Gounodův
Pius
Husův
Vatikán
Čechy
Berlín
27
article
Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka
Studujícím české university Karlo-Ferdinandovyl
Porady rektorů konaly se od 13. do 15. t. m
Byli při nich mimo podepsaného: Novotný, rektor
české školy technické v Praze, Grimimí, rektor c. k
české vys. školy technické v Brně, dále Ebner, re-
ktor university vídeňské, Hildebrand, rektor univer-
sity hradecké, Sauer, rektor něm. university K.v
pražské, Scala, rektor university inšprucké, Kosak.
rektor university Černovické a Skalský v zastou-
pení evangelické theologické fakulty vídeňské, dále
Vortmann, rektor vysoké školy technické ve Vídni,
Mikolaschek, rektor němocké vys. školy technické
v Praze, Niethammer, rektor vysoké školy technické
v Brně, Enich, rektor techniky hradecké, dále Holl-
mer, reklor akademie umění ve Vídni, Bayer, rektor
vysoké školy zvěrolékařské ve Vídní a Koch, rektor
vysoké školy zemědělské ve Vídni.
Jmenovaní rektorové usnesli se na následujícím
společném prejevu ke studenk.vu svých škol-
„Rektorové, shromáždění ve Vídni, nabyli
plného přesvědčení, že ministr vyučování ve smy-
slu svých opětovaných prohlášení bude hájiti v ce-
lém rozsahu a všude plně svobodu vyučovací pro-
fesorů vysokoškolských, že bude chrániti autono-
mii vysokých škol. Proto soudí, že pro studující
chybí podstatná příčina, aby se chápali prostředku
zcela nepřípustného, jako jest stávka a vyzývají
je, aby od stávky upustili. Jinak by rektorové
nebyti s to, aby odvrátili od vysokých škol nebez-
pečenstyí, že studující, potrvá-li dále stav, příčíci
se zákonům, doznají vážné škody, takže by mohli,
budou-li školy předčasně zavřeny, ztratit jeden
semostr nebo semestrů několik.
Novotná
Ebner
Hildebrand
Sauer
Holl
Bayer
Koch
Rektor
Vídeň
Mikolaschek
Praha
český univerzita Karla
český škola technický v Praga
škola technický v Brno
Scala
univerzita inšprucký
Kosaka
evangelický theologický fakulta
vysoký škola technický
vysoký škola technický v Brno
Enich
akademie uměný
vysoký škola zemědělský
Grimimí
Niethammer
28
article
Oznamuje Vám tento společný projev rektorů
ke studentstvu, daný ve Vidni dne 13. června jmé-
nem nás všech, kladu na to váhu, že jest společný,
neboť zprávy některých novin o průběhu porad vů-
bec a zvláště o nějakých sporech a neshodách jsou
nesprávné. My rekloři z příčiny, v provolání vyslo-
vené očekáváme a důvěrujeme, že upu-
stite od stávky nejen pro škody, které
Vám nastati mohou, zvláště kdyby po
obnovení přednášek řád a pořádek a ka-
demický dále byl rušen, nýbrž takéa
ještě více z té příčiny, že stávka při-
vádí rozvrat do našich universit, jenž
by mohl na dlouho způsohit úpadeka
škody všeho druhu.
Přál bych si promluviti se zástupci studenístva,
s funkcionáři spolků a sdružení a pokud možno
i s jednotlivci. K tomu konci budu na rektorátu ve
středu a ve čtvrtek dopoledne od 91/4—121/4, ve
čtvrtek také odpoledne od 4—6 hod.
V Praze, dne 16. června 1908.
Praha
spolek a sdružený
30
article
E české vysoké školy techinické v Praze. Na ná-
věstní desce vysoké školy byla dnes vyvěšena tato
vyhláška:
Pánům posluchačům české vysoké školy technické
v Prazel
Rektorově, shromáždění ve Vídní, nabyli plného
přesvědčení, že ministr vyučování ve smyslu svých
opětovaných prohlášení bude hájiti v celém rozsahu
a všude plně svobodu vyučovací profesorů vysoko-
školských, že bude hájili autonomii vysokých škol.
Proto soudi. že pro studující chybí podstatná při-
čina, aby se chápali prostředku zcela nepřípustného,
jako jest stávka a vyzývají je, aby od stávky p-
stili. Jinak by rektorové nebyli s to, aby odvrátili
od vys. škol nebezpečenství, že studující, polrvá-li
dále stav, příčící se zákonům, doznají vážné škocy,
takže by mohli, budou-li školy předčasně zavř ny,
ztratih jeden semestr, nebo semestrů několik.
Rektorův
Praha
Vídeň
31
article
Sděluje tento projev porady rektorské pánům
posluchačům naší vys. školy technické, nemohu opo-
menouti poděkovati veřejně všem poslu-
chačům, kteří nesouhlasíce za daných poměrů se
všecbecnou stávkou, přednášky a cvičen
navštěvovali. Jim vřisluší zásluha, ž
na naší vys. škole technické nebylo tře-
ba sáhnouti k mimořádným opatřením,
jelikož po celou dobu přednášky se ko-
naly. Z té příčiny poslední věta prohlášení nevzla-
huje se na naši vys. školu technickou: rovněž ne-
vzlahuje se na českou vys. školu technickou v Brně
a na polské university v Krakově a ve Lvově.
Těm posluchačům naší vysoké školy technické,
kteří jsouce přesvědčení o nezbytnosti stávky k o-
chraně svobody vyučování vysokých škol, nemohu
rovněž odepříti uznání, že veřejně prohlá-
sili, že odsuzuji každý terror na akademické půdě a
každé násilné rušení přednášek a zkoušek, ovšem
v plné důvěře, že přičiní se, aby tomu to
slibu dostáli
Z rektorátu e. k. čecké vys. školy techuické v Praze,
dne 16. června 1908.
stj
nasbon
Jim vřislušit
Brno
Krakov
Lvov
Praha
32
article
Jakým způsobem bojují stávkující.
Na universitní schůzi v českém pathologickém
ústavu dne 14. června mluvil kol. MUC. Fr. Kňůr
proti stávce. Pan Ulehla, aby seslabil jeho vývody.
řekl o něm, že je ligista. Vyzván, aby svá fvrzení
buď dokázal neb odvolal, vyvěsil v Akademickém
domě toto prohlášení:
»Koj. Kňdr et cons. žádali na mně, abych ve-
řejně odvolal nebo dokázal svůj výrok o kol. Kňd-
rovi, že je členem katol. akad. Ligy. Výrok jsem
učinil pouze před studenty, jsem tedy přesvědčen, že
nepatří před forum širší veřejnosti — do listů. —
A zá to pokládám jedině svaz, proto zde veřejně
odpovídám. S podepsanými kolegy byli jsme dnes,
v pondělí 15., od 51/2—61/2 več. v Lize akad. pro
důkaz. Jednání lidí v Líze (nemožno říci kolegůl)
nás všechny utvrdilo v přesvědčení, že není možno
členy Ligy konslalovati. Nobť: 1. nevydali nám
listinu členů, ačkoliv k tomu měli právo jeho čle-
nové výboru. 2. Zaklínal se nám jeden z nich, že
není členem Ligy, třeba nás k němu jako členu vý-
boru odkazovali služební lidé, že téměř denně do
Ligy dochází. 3. Člen B popíral, že je členem vý-
boru, ale řekl to o něm jiný člen C. (Zádný nám
neudal jmén.) Tento člen výboru C nám řekl, že
jména ligistů neudá, protože by se jich užívalo sk ne-
kalým záměrům«. Za těchto okolností je nemožno
vůbec členy Ligy konstatovati. Mustme soudit pouze
z okolností (I). Z řečí a chování kol. Kňúra, z jeho
vystupování v Klementinu atd. soudím o něm, že je
ligista (D). Nemohu to dokázat; přestávám
tedy cokoli takového tvrditi. Ale osobně, zvláště pe
dnešních dojmech, své mínění nijak ne
František
Kňůr
Kňdr
Zádný
Líza
Klementinum