ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 edac0cd0-7710-11dc-b7aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 44, person 86, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 17. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 166.
4 article
Na ranní a odpol. lIst, předplácí set v Praze v adminístra na nsie . . .. . —p na čtvrt leta s dvejí donáškou na měsl ivrt l . . . . 7 k enh ve fllEIách K 30n na naěsíe . . P'oštou: raněse. . . . . 3 K e na čtvrt leta s dvojí zřsllkou na pl- rt.. 1K e
Praha
5 article Příčiny a příčiny.
Příčiny a příčiny. Zahájení »Sjezdu rakouských vývozních spolků« tyto dny u nás v Praze konaného, o němž čtenářstvo naše v obšírných refe- rátech nalezá podrobné zprávy, byl přítomen i ministr veřejných prací dr. Gessmann a odborný přednosta v ministerstvu obchodu dr. Rössler, kteří se ujali slova ihned, jak mile byl sjezd formálně zahájen. Obsah jejich proslovení jest v mnohém směru nápadný; jednak proto, že zvláště p. ministr veřejných prací, kterýž v ministerstvu zastupuje stranu křesťansko-sociální, uznal za nutno vystou- piti u nás v Praze jakožto hlasatel moder- nějšího nazirání, jednak proto, že oblíbil si, jak to již páni ve Vídni a v táboře ně- meckém vůbec mají ve zvyku, skutečné ne- dostatky svalovati na vnitřní spory,a zvláště proto, že ani on, ani druhý vzpome nutý řečník v projevech svých ničím kon- kretním nedovedli přispěti k řešení úkolů, jimiž se sjezd zejména co do zahraničného vývozu zabýv al.
doktor Gessmann Rössler Praha Vídeň
6 article
Než podrobněji k rozboru jejich názorů přikročíme, uvedeme je tuto ve znění, jež pokládati dlužno za autentické, a bylo uve- řejněno ve večerní příloze úřadního listu pražského. Dle znění toho konstatoval ministr ve- řejných prací, že »vlastně v oboru světového obchodu zvláštní úspěchy nemůžeme zazna- menati, ale že, co bylo zameškáno, musí se »vší mocí a silou« dohoniti. Obchodníci byli ode dávna pokládání za vlastní pro tředníky styků mezi národy, kteří nové věci přiváželi z krajů zámořských. Ano, obchodníci jsou vlastně praví nositelé moderních idejí. I my obyvatelé rakouští musíme se stati moder- ními, mnohem modernějšími než do- posud. Avšak právě v oboru zahranič- ného obchodu těžce strádáme a sice vnitřními spory, kteréž odvracejí pro- nikavou pozornost naši namnoze od předmětu tak důležitého, jakým jest vývoz. Žadá proto za součinnost s vladou, abychom konečně také v otázkách hospodářství dospěli k ná zoru, s kterým bychom neztroskotali pro po- měrně malicherné potíže při velikých otázkách světové dopravy a světové politiky obchodní
7 article
Pan odborný náčelník dr. rytíř Rösslen především hájil vládu, že zejména v oboru vývozném se neopozdila se svými podněty ač připustil, že »bylo se nám uskrovniti tím že jsme probouzeli zájem na odbytu našiel výrobků na cizích trzích a dodávali odvahy oněm osobám, kteréž odložily dávnou ostý chavost a byly ochotny jiti — za hranice Úkol prý pak bude a může úplně se vyře- šiti, dovedemeli časem, tak jako naši sou peři na světovém trhu, založiti vážný ob chodní stav — v cizině.« Nepochybujeme o tom, že praktičtí pra covníci v oboru zahraničného obchodu na sjezdu shromáždění bez námahy ihned po stihli, jak daleko se rozcházejí potřeby ra kouského vývozního obchodu s tím, co jim bylo takto pověděno, a mnozí to také svým způsobem v průběhu rokování vyslovili. Po této stránce bychom se při proslovení zvláště pana ministra veřejných prací nemusili přílis zdržovati. Nás zarazil spíše nesouhlas toho, co bylo řečeno se skutečnosti, abychom tak řekli — po stránce veřejné morálky. Pan ministr dr. Gessmann jest nám, pravda, znám jako individualita čilá a podnikavá, ale přes to nemožno ho odděliti úplně o ústředí politického, z něhož vyšel a k němuž náleží; míníme vídeňský křesťanský socialism, a tan u nás v Čechách nikdo nepovažuje za nositele a šiřitele moderních názorů. Způsob, jakým si vede tato strana na radnici vídeňské, ve sněmu dolnorakouském. proti českým školám ve Vídní, proti vyso kému školství vůbec (pověstná řeč dra.
doktor rytíř Rösslen Čechy Vídeň
8 article
Luegra o dobytí universit), obmezenost rázu maloměšťáckého, jakou osvědčili právě opět ve Vídni proti našemu umění národnímu (nedopuštěním českých představení našeho divadla) a urážky, jichž se dopustil na ná rodnostech výbor pro pořádání jubilejního průvodu atd. atd., to vše tvoři přiliš makavý kontrast, než abychom mohli věřiti, že onen tábor jest s to utvořiti především ze sama sebe něco moderního, ať nedíme moderněj- šího, než bylo a je doposud. A modernější by musila býti Vídeř především ve svém chování k národnostem. k jejich nerušenému, volnému rozvoji, k je jich mnohočetným potřebám; nesměla by tlumiti jejich každý krok centralisující šablo novitostí, nesměla by zejména hospodářsky ztotožňovati sama sebe s prací všech národů a zabírati pro sebe výsledky a úspěchy je jich činnosti, a pak bychom mohli nadíti se, že stane se modernější i v oboru ho spodářském, že modernost její nezůstane prázdnou, bezobsažnou frásí. Po tom všem, zvláště po vpádu, jakýz do soudnictví v Čechách provedli němečt politikové (a křesťanští sociálové se přece stále houževnatě drží zásad německého sou- ručenství), jest na bíle dni, proč trvají vnitřní spory a kdo v nemodernosti svých názorů na ostatní národy vždy nové a nové vnitřni spory podněcuje. Platilo-li však slovo o vnitřních sporech celému soustátí, pak křesťanským sociálům bylo by naprosto nemožno tvrditi, že on někdy byli vlastními apoštoly vnitřního míru. Pro národy neněmecké nejsou však sporné otázky nijakými malicher no stmi
Vídeň Čechy
9 article
a praví-li dr. Gessmann, že poměrně mali- cherné potíže takové mohou způsobiti, že se ztroskotá, nuže, proč Vídeň a ostatní Němci. jejichž všecky národní zájmy jsou zabezpe- čeny a bohatě opatřeny, nedají volný prů chod i zájmům národů ostatních ?l Jinak však nutno konstatovati, že ho- spodářské poměry v mnohem menší míře strádají vnitřními spory, než ostatními příčinami. Hospodářská potence každého státu jest souhrn veškerých mocenských složek, a tu nebude nikdo popírati, že rakousko- uherská monarchie může se jimi všemi vykázati. Právě v zahraničných svých stycích po třicet let již tvoří pouhou oběznici, obchodní své smlouvy uzavírá výhradně s hlediska tak zvané středoevropské politiky hospodářské, a ta nás tokem času oslabila právě na těch trzích, které nám byly nejbližší a nejdostup- nější. Dnes na př. ještě nemáme zkoncované obchodní smlouvy se státy pobalkánskýmia oblibenost Rakousko-Uherska na evropském jihovýchodě sklesla již až na bod mrazu. Maderní hospodářská politika je vlastn politikou vysokého slohu, jest výsledkem soutěže hmotných zájmů, opřených o sku tečnou sílu fysickou, a kdo v soutěži té vy vine nejvydatněji své úsilí, ten zaznamenává přiměřené úspěchy. Ale takovou samo statnou dráhu vykonávají pouze stálice, ni koliv však oběžnice.
doktor Gessmann Němec Vídeň Rakousko Uhersko
10 article
Za těch poměrů sotva se asi kdy toho dočkáme, aby se vytvořil silný obchodní stav v cizině, za jakým na př. v Anglii stoj obrovské válečné loďstvo. Vyvinutí takovébo obchodního stavu v cizině jest totožné s pře- konáním těch, kteří již na mnoze od stalet se tam upevnili a zakotvili. Na to však pouhá exportní akademie ve Vídni nestačí V jednání sjezdu také správně bylc ukázáno na četné věcné příčiny neuspokoji vého stavu našeho vývozu. Úvedeny byly ztráty jeho v Rumunsku, konstalovány úbytky jeho v Srbsku a zjištěno, že po ztrátě těchto nejbližších odbytišť průmysl rakouský jest trvale více a více odkázán na vnitrozemskou spotřebu, a tak »jest olupován o svou zdat nost vůči soupeřům«. Bylo upozorněno dále že soustátí musí národy balkánské pocho piti a více si je nakloniti, než činile doposud. Bylo vytčeno, že je třeba účelněj šího upravení, změny posavadní zahra ničné obchodní politiky, zkrátka pánové ví deňští se mohli přesvědčiti na sjezdu, že praktikové v obchodu zahraničném hluboko a moderně vystihli nedostatky, jimiž vývoz rakousko-uherský trpí. To zajisté stačí Agrární resoluce, kterou „Venkov nesmí otisknout!
Anglie Vídeň Rumunsko Srbsko
11 article
Ministersko-agrární orgán nevyhověl tedy naši žádosti, aby uvořejnil resoluci z Udržalovy voličské schůze v Jesničanech, navrženou čle nem tamější mistní organis ac agrární p. drom. Krupařem a usnesenou všemi hlasy schůze. Předvídali jsme správně. že ji neuveřejní, neboť v resoluci, jejíž navrho- vatel obvinil poslance své strany, že opustili na- dobro státoprávní program hlavně tím, že dovo- lují, aby jazyková otázka byla řešena na říšské radě, protestuje se proti vládě, jejímž členem jest K. Prášek co nejdůrazněji pro její chování v otázce německých soudoů, protestuje se proti obmýšlenému česko-německému smiřování, vy- zývají se všichni zejména agrární poslanci, aby nedopustili jednání o české otázce na říšské radě, aby po případě vystoupili z vládní většiny. vstoupili do oposice, ano sáhli i k obstrukci. Orgán ministra krajana K. Práška ovšem nesm uveřejniti resoluci, v níž přívrženci strany vy- zývají k obstrukci proti nejosobnější politiee ministra Práška. Minulébo týdne litoval orgár Práškův, že mu byla objektivní zpráva o jesní čenské schůzi zaslána tak pozdě, že už ji ne- mohl (!!) uveřejnit. Včera vymlouvá se, že není třeba, široce rozvádět resoluci, v níž se proje- vuje posl. Udržalovi a celému klubu naprostá důvěra („Ač událostmi politický m roztrpčeni...). Staré české přísloví dí, že výmluva jest lepší než co jiného, ale že vždycky nen dostatečnou ochranou, dosvědčuje ná sledující přípis, který nám byl ze strany agrární zaslán k uveřejnění. Zní takto: Odpověď „Venkovu“ z venkova.
Udržalův Krupař Prášek K Prášek Práškův Udržal Jesničany
12 article
„Venkov“ ve svém sobotním čísle zmiňuje se o schůzi, jež konala se dne 31. května t. r v Jesničanech, a na niž promluvil pan poslanee Udržal, a hledí seslabiti dojem, jaký schůze ta vyvolala a jak vylíčen byl v referátu „Národ ních Listů“ ze dne 12. t. m. Nepouštěli bychom se do polemiky s „Ven- kovem“, časopisem to naším, leč činíme tak v zájmu pravdy, a zvláště, když slyšeli jsme s mnoha stran od příslušníků našich, tedy agrárníků, že by bylo záhodno napsati článku „Venkova“ „malou opravu“, což tím činíme. Podotýkáme již předem, že i tyto řádky, jakožidřívějšíreferát v „N. Listech“ uveřejněný pochází z péra agrárního, a to na popud mnoha nespo- kojených. Seriosnost referátu v „Nár. Listech“ ze dne 12. t. m. vysvítá zcela jasně z jeho obsahu, a doba jeho uveřejnění nepadá na váhu. My pí šeme, kdy můžeme, a ne kdy by si to „Venkov přál, a jak by to on míti chtěl. Že byla důvěra vyslovena p. posl. Udržalovi, dočetl se „Ven- kov“ na konei zmíněného referátu, a ujišťujeme. že zpráva „Nár. Listů“ v tom, kterak důvěra poslanci Udržalovi projevena byla, je naprosto správna. Ovšem není tam zmínka o nějaké ne
Udržal Jesničany
13 article
utuchající důvěře, poněvadž taková projevena nebyla, naopak, jak patrno z resoluce, důvěra dřivější pomalu utuchá, kdyby byl „Venkov“ četl dále, byl by se do- četi, že teprve po navržení resoluce pan sta- rosta Havránek navrhl dodatek, kde se vyslovuje sice důvěra agrárnímu klubu a zvláště panu poslanci Udržalovi „v přesvědčení, že vše (t.j dosavadní jednání poslanců — pozn. dopisovu tele) stalo se pouze z ohledů taktických“. A z odporu proti dodatku mohl „Venkov) posouditi, jak důvěra „neutuchá“1 Že část, oposičně přibarvená, přijala byla teprve na přímluvu pana poslance Udržala, nen teké pravda, neboť hned po přednesení reso- luce přítomní bouřlivým potleskem dali na jevo svůj souhlas s ní. Jest pravda, že „dodatek“ byl dříve přijat, nežli resoluce, a sice proto, že předseda okresní starosta p. Markalous dal hla sovati dříve o dodatku, než o návrhu širším Po přijetí dodntku prohlásil pan posl. Udržal že s resolucí souhilasí. Nálada, líčená v „Nár. Listech“, neovlá- dala „pouze několik přitomných národních so- cialistů“, nýbrž celé shromáždění což nejlépe patrno bylo ják z potlosku po řečeek „oposičníků“ pp. Laubeho a dra. Krupaře, tk zvláště z toho, že „i oposiční“ resoluce přijata byla jednomyclně a nálada ta trvá nyní stejně dále. Že p. poslenec Udržal bude v době nej bližší pořádati další veřejné schůze, jest potěši telné. Nejlépe ale ze všeho podařil se vám, pane diplomate, konec Vaši polemiky. Litujete, že objektivní zprávu „vaší strany“ (které?) vzder její věcné obsažnosti nemohli jste uveřejnit K čemu ta výmluva?
Havránek Udržal Markalous Laube Krupař
14 article
Proč jste nenapsali pravdu, „že zpráv Vám zaslaná byla tice objektivní (jako „Národ nich Listů“, která pochází také ze strany agrár- ní), ole že jste ji právě pro její objektivnost pro návrh oposičního ducha v n obsaženého nemohli uveřejniti, poněvadž jak oficiální orgán agrárních poslan ců nemůžete uveřejniti zprávy kde se brojí proti politice našich poslanců“ My bychom byli poslali svůj referát tak vám do „Venkova“, zle věděli jsme předem, že jste ve věccch svých „příliš objektivní“ a že takové zprávy pro „nával jiných věcí“ neuveřej níte, proto jsme nechtěli obtěžovati. Obrátil jsme se proto na „Nár. Licty“, které háj politiku čistě českou, a ne politiku nějaké strany vládní, s tou důvě- rou, že ony ochotně zaslaný referá uveřejní, což se i stalo, a my s díkem tuto ochatu kvitujeme. Budtc jisti, že zůstanem dále na stráži, že budeme sledovnti další činnos našich poslanců a že po případě donutíme je k tomu, aby ve smyslu přijaté resoluce jesni čanské jednal. Nebudeme více polemisovati, pokládali jsm pouze za nutné dáti průchod pravdě. Ke kone podotýkáme, že přijatou resolucí zaslali jsm jak národnímu klubu, tak i klubu našich po slanců agrárních, aby poznali, že nálada prot vládní politice rosle!
List
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 85.) Ve Vídni, 16. června (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Sotva byla dnešní schůze poslanecké sně movny zahájena, vyběhli četní členové ven do velikého vestibulu, před jehož dřevěnými a že leznými vraty, na rychlo zavřenými, shluklo se několik set sludentů, přišedších hromadně z Ban- kovní ulice. Tito studenti chtěli demonstrovat proti ministru vyučování dru. Marchetovi před palácem ministerstva vyučování na Minoritním náměstí, ale policie zmařila tento jejich záměr zastavivši je v ulici Bankovní, ve které stoj zadní část tohoto paláce. Studenti hlučeli a kři čeli, volajíce po německých svopodomyslnýel poslancích. Vyšli dr. Michl a Pernerstorfer a měli ke studentům proslovy, jimiž je vyzvali, by odešli. Studenti vyhověli žádosti té. Ve sněmovně přetřásány potom ještě dlouho čáky nynější vysokoškolské stávky. Doněslas tam zpráva, že německo-nacionální poslüchač vysekých škol vídeňských hodlají dnes vypřá hnouti, a že stávka ve dnech nejbližších vyprší sama. Ve věci samé bylo konstatováno, že zá ležitost, o niž jde, a která s osobou prof. Wahr- munda jenom nepatrně souvisí, byla několikráte poškozena: napřed německými poslanci t. zv svobodomyslnými, potom německým t. zv. ti skem liberilním, dále profesorským sborem in šprucké university, konečně rektory samými Poslanci slovanští bez rozdílu dospěli k pozná- ní, že pro české a polské studentstvo vysokých škol není žádné příčiny k boji o myšlenku, pro ideu, pro ruch, který Němci sami opustili. V zasedací síni vlekla se rozpočtová debata. dále. Konference zástupců jednotlivých stran nesešla se dnes a není zatim na dozoru. V pre- sidiu chtěji prý, by rokování o rozpočtu potrvalo ještě celý nynější týden, také v pátek a v sobolu.
Michl Pernerstorfer Doněslas Wahr Němec Vídeň Bana minoritní náměstí poslanecký sněmovna
17 article
Slovanští poslanci, kteří dnes promluvili, P Valoušek a starosta lublaňsk, Hribar, stěžoval si, že českému a slovinskému národu neděje se po právu ani tam, kde dlužno spravedlnost če- kati a žádati nejvíce: v oboru práv. Státní sprá- va po té stránce jest všude stejná: vykoni vání soudní moci jest jí prostřed kem, kterým zavádí nadvládu něm činy nebo její samovládu. V Krajině ve které není Němeů a tedy také nikoli němčiny jest na místě prvním, v Korutanech pak, kde číselný poměr Slovinců k Němcům je stejný jako na Moravě, je slovinský jazyk úplně bez právný. Posl. dr. Hajn probral kriticky jednofliv resorty a strany sněmovní. Posl. dvor. rada Bachmann pojednal o ja zykové otázce v království českém svým známýn způsobem. Ke trapné příhodě došlo na konci schůze Posl. Lisý a soudruzi podali před několika dny dva dotazy, ve kterých se vznášejí určité žaloby na starostu kutnohorského, kromě toho pak pau- šálně obviněn byl tento muž ještě z jiných ne kalých činů. Protože užito bylo práva imunit ního a práva interpelačního ku podezřívání k nřčení muže, žijísího mimo parlament, byl interpelanti požádáni o vysvětlení. Někteří pro hlásili, jak konstatoval posl. Čech ve svém do tazu na presidonta, že dotaz ten nepode psali. Posl. Lisý a soudruzí odhodlali se — zajisté z důvodů vážných — obě interpelace od volati. Nemůžeme než vysloviti nejhlubší polito vání, že užito bylo prostředku, který neměl se vyskytnouti mezi paslanci českými.
Hribar Němec Posl doktor Hajn Bachmann Lisá Korutany Morava Čechy
18 article
z Vídně, 16. června. (K. k.) Místopředseda dr. Žáček zahájil schůzi v 11.4 hodin Mezi došlými spisy je pilný návrh nouzov pro okres blatenský. Návrhy poduli poslanci: Čech a sp. na upra- vení poměrů poštovních a telegrafních zřízenců Hráský sp. o dalším- zaměstnávání postilionů, kteř přišli o zaměstnání zavedením automobilní pošty me zi Pardubicemi a Bohdančí. Sněmovna pokračovala v rozpravě o rozpočlu. Posl. Habermanu žádá, by provozována byla lidová politika zavedením reformované soustavy da- ňové, a berní používalo se víc ve prospěch lidových potřeb. Se starobním a invalidním pojišťováním otál se. Nepřímé daně třeba zaměnit vzestupnou dan z příjmů, majetku a dědictví. Ministr financí provo zuje protilidovou berní politiku. Brojí proti zvýšen kořaleční daně. Všichni dobří demokraté musí pro- testovati, aby říšská roda povolila nové daně. Sano- vání zemských financí musí provésti se demokrati sací zemských sněmů, rozšlřením jejich kompetance a přiznáním práva, že potřebné prostředky mohou být opatřeny na vlastní zodpovědnost. Bez obecného rovného práva volebního pro zemské sněmy nepo- volí se ani krejcar na sanování zemských financí Sociálně-demokratická strana podá za rokování nové úpravě údělů zemským fondům dodatečný na- vrh, aby postupně snížena byla daň pozemková domovní.
doktor Žáček Hráská Posl Haberman Vídeň Čechy Bohdaneč I zi Pardubice Sana
19 article
Pro nynější směr finanční politiky a zejména se zřelelem na chování se ministra financí nemají soci- ální demokratě k vládě žádné důvěry a budou hlase- vati proti rozpočtu. (Hlučná pochvala mezi sociálním demokraty.) Posl. Valoušek prohlašuje, že jeho strana budle vždy usilovat o úmplnou rovnoprávnost českého jazyka v tomto zákonodárném sboru. Poslanci s křes ťan- ským návorem na svět musí snnžiti se, by byl politicky silnými, aby otázky vyučovaci neřešily s bez nich nebo dokonce proti nim Nejlepším prostředkem k sanování zemských fi nancí by bylo, kdyby obecné a měšťanské školy byly postálněny. Na Moravě převážná většina obyvatel stva přeje si, by na těchto školách panoval křesťan ský duch. Lid jest nadšen pro svobodnou školu křesťansko-katalickou. Řečník stěžuje si, že min. vy učavání nevyřizuje rekursy o menšinových školách přednáší některá přání českého obyvatelstva na Mo- ravě a o tamější universitě prohlašuje, že v té otázc trpělivost českého lidu ocila se u poslední meze.
Posl Valoušek Morava Lido
20 article
Posl, Hribar brojil, že celé správní obory pova žují se za výhradnou doménu šlechly a stěžovalsi do utlačování Slovinců v Krajině. V Korutanech jsou Slovinci vydání také germanisačním snahám. Nabádi slovanské slrany, aby proti německému souručenslvi postavily solidaritu slovanskou. (Hlučná pochvala potlesk na pravici) Posl. Abram pravil, že třeba zněli spusložen tyrolských škol německými klerikály a Vlachy, má- býti pochopen Wahrmundův případ. Zvýší-li ministn skutečně lihovou daň, budou žádati sociální demo- kraté, aby obnos ten byl věnován na obecně školství Neustále přerušován výkřiky krest. sociálů líčil řeč ník smutný stav tyrolského učilelstva a vysvělloval pří- pad Wahrmundův. Celé hnuti, a něž se rolniciv z počátku nestaralo, bylo uměle způsobeno soupeř- stvím starokonsorvalivců s klesťanskými sociály Jsou-li obavy před povsláním tyrolských sedláků prohlašuje řečník, že potáhne s německými svobod, myslnými studenty z Inšpruku do vsí, aby jim uká zal, jak byli podvedení. (Hlučná pochvala a potles mezi seciálními demokraty) Posl. prof. Skedl prohlašuje, že všechny n rodnosti v Bukovině jsou svorny v tom, že udežuj s Haličí přátelský poměr. Německé obecní a středn školy v Bukovině jsou nedostatečné.
Posl Hribar Slovinec Abram Vlach Wahrmundův profesor Skedl Korutany Inšpruk Bukovina Halič
21 article
Posl. Štrekelj stěžoval si, že v Přímoří nadržuje se Němcům a Vlachům. Dokud exisluje vláda, kterí považuje Slovany pouze za podřízené stální občany nebude klid Posl. dr. šl. Oberlollhner vinil sociální demokra eil, že párlament dosud nevykonal žádnou positivn práci a poukazoval na své požadavky, jež uvedl z poslodní rozpočtové debaly. V dalších vývodec přidal se ku prohlášení německo-pokrokových řečníků ve prohpěch svobody studia a vyučování, jakož i auto nomie vysokých škol a tvrdil, že Němci nikdy nedo- voli, aby byla česká universita zřízena v německém městě, zejména v Brně. Připouští, že místnosti pražské české university jsou nedostatečny, ale proto není třeba zřizovati no- vou českou universitu v německém městě. Ať poža- duje se vypravení české university a nikdo z Němců se tomu neopře ,budou-li také splněny požadavky pe úpravě nynějších vysokých škol německých. Nyní hrozí nebezpečí, že z německých měst budou němnečt úřadníci zatlačení. Německé obyvatelstvo sudelských zemí nepřipustí, aby německá města zaplavena byla českými úřadníky. Bude hlasovati pro celý rozpočet protože v radě koruny zasedají tři důvěrníci ně ne ckého lidu a pokládá za svoji národní povinnost př těchto důvěrnících stát a je podporovali. (Hlučný sou hlas a potlesk.)
Posl Němec Vlach Slovan doktor šl Brno
22 article
Posl. Beutel naléhal na brzké zavedení starob ního a invalidního pojištění a na reformu bratrských pokladen a přimlouvá se za zlepšení situace venkov ských listonošů a cestářů Dál odůvodňoval návrh na zrušení malé lolarie a prohlásil, že je hanbou pro občanské strany, ne podařilo-li se přes 30letý boj tuto skvrnu vyhladiti Řečník apeloval na všechny strany, aby hlasoval proti tomuto zařízení. (Hlučná pochvala mezi soc demokraty.) Posl. ryt. Wittek přimlouvá se za zlepšení po měrů dvorních a státních zřízenců a úřadnictva tel koresp. kancelářé. Pojednávaje o rozpočtu min. želez nic pravil, že výnosnost st. drah dá se povzněsti sl. finance dají se zbavili zvláštního příspěvkovéh břemene na správu sl. drah především pečlivým svědomitým a bedlivým pěstováním technických po- kroků ve všech oborech. Třeba vypracovati investičn program na mnehá léla. Řečník přeje si, by rakousko st. dráhy udržely se vždy na výši svého hospodár V drobném prodejí: ranní čáslo o sobě . . . za f odpolední . . . . . . . za 2 k Ve Elialkách na veskově ranní čislo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4a Inserác v plafi se hetově papřel Předplsegní a inaerty přijímná edminl- strace v Marlanské ulicí č. 3. Tam nacházejí ae též redlavee tiakárra a ezpadico „Národnich Listů“ Bukopisy se nevraceji.
Posl Beutel Wittek Marlanský ulice
23 article
ského, slálně-finančního a kulturně-prospěšného vý- znamu. Posl. Hajn mluvil česky o důvodech poklesnutí parlamentarismu; pravil, že vývin parlamentarismu měl by ponechán býti zemským sněmům. Ani v ju- bilejním roce nemá instituce sněmovny důvodu k oslavám. Sněmevna živoří od začátku a nevychází z krisí. Také zemská ústava nemá důvodu k oslavě. Řečník mluvil pak o protivenství proti Čechům; vším vinni jsou Němci Čech. Řečník polemisoval pok s vývody posl. Tomoly.
Posl Hajn Čecho Němec Čechy
24 article
Posl. dr. Bachmann prohlašuje, že náčelníku ny- nější vlády lze vytýkati, že nejednal dost opatrně a rázně, když v Čechách byla národnostní otázka s jedné strany opět vzbuzena. Po stránce discipli- nární je zvláštní, snažilo-li se úřadnictvo a zvlástě nižší porušiti zvyklost, jež trvala od té doby, kdy lze mluvit o jednotě státu. V tomto případě jdeo otázku, týkající se netoliko Němců a Čechů v Če- chách, nýbrž sahající ještě dále, ba jde zde o zájmy. jež možno považovati zrovna za dynastické. Přeje Čechům české úřadníky, přeje si vůbec, aby úřadni- ctvo bráno bylo pro každou národnost z jejího středu, avšak i Němcům must se doslati téhož práva. Na Němcích žádá se znalost češtiny, kdežto ti, kdo požadavek ten stanoví, již německy nemluví. Ani všichní přísedící zemského výboru v Čechách nejsou němčiny mocni. V německé části Čech jest uzavřeně německé území, v němž procento Čechů jest velmi nepatrné. (Posl. dr. Herold: 52 soudních okresů, kde není ani 5% Čechů.) Dvojjazyčností dospělo by se též k dvojjazyčné advokacii, k dvojjazyčnému notářství a velký počet zřízenců byl by potom stejným způso- bem podroben této jazykové povinnosti. Jsou-li nyní Němci nuceni, ponechávati těmto záležitostem, třebas jim to velmi na srdci tlačí, volný průchod, bude se přece ministerský předseda musit přesvědčiti, že po- skytnutá lhůta jest velmi krá tkou.
Posl doktor Bachmann Němec Čecho Herold Čechy
25 article
Literárním projevem Wahrmundovým byly jisté city uraženy. Avšak záležitost tato měla býti vzdálena půdy universitní. Jest velmi prospěšno, aby mládež sledovala s bdělým zrakem politické události, avšak rovněž třeba bez obalu prohlásiti, že mládeži nepří- sluší řízení událostí samých, totiž dělání politiky. (Souhlas.) Přednesl různé požadavky, vyslovil přání, by usilovalo se smírným postupem o splnění úkolů lido- vého zastupitelstva a zřídila se co nejdříve základna, umožňující splniti veliké úkoly sociálně-národního a politického zákonodárství. (Hlučná pochvala.) Posl. Romanczuk podal pilný návrh o jednání četnictva proti ruským sedlákům v Haliči. Posl. Fresl tázal se předsedy, chce-li s mini- strem obchedu a ministrem financí dohodnouti se v tom smyslu, hodlaji-li zavčas o tom porokovati, aby splněním oprávněných požadavků poštovních zří- zenců v Čechách zabránilo se zahájení pasivní resi- stence zřízenců těchto Předseda odpověděl, že jest ochoten s miní strem obchodu o záležitosti této promluviti a to tím spíše, poněvadž to, oč posl. Fresi usiluje, jest přá- ním všech lidu nekloněných poslanců, aby se totiž konečně pomohlo těmto státním zlízencům. (Hlučná pochvala. Předseda oznámuje, že přišel k němu posl. Lisý, provázen posl. drem. Baxou a vdělili mu, že inlerpelace v příčině nesprávného postupu krajského soudu v Kulné Hoře v jedné věci trestní a v příčině vyznamenání purkmistra kulnohorského Jana Ma- cháčka vzali nazpět. Obě inferpelace staly se tím bezpredmělnými.
Wahrmundův Posl Fresl Lisá Baxa ma Halič Čechy Kulný hoře
26 article
Posl. Čech (v dolazu na předsednictvo): Ve schů- zi télo sněmovny 10. r 11. t. m. podány byly posl. Lisým a soudruhy dva dotazy, jež nejhrubším způ- sobem urážejí osobní čest muže, který poslanecké sněmovně nenáleží, poněvadž obsahují četné ne- pravdy a prolože obviňují muže, jenž na Horách Kutných vykorává česlný úřad purkmistra, neslýcha- ným způsobem z těžkých zločinů, aniž má možnost tady v poslanecké sněmovně se hájiti. Protože jsem svými dotazy u jednotlivých poslanců, na interpela- cích těch podepsaných, poznal, že jejich podpisy pripojeny byly bez jejich vědomí a sou- hlasu, táži se presidia: jest predsednictvo ochotno učiniti náležité opatření, aby nebylo zneuživáno čra- hocenného práva interpelačního k osobním útokům na nepohodlné soby, kterým není dána možnos lady ve sněmovně se hájilí? Posl Johani. (volá na jediného národně-sociál- ního posl. Frosla, ve sněmovně přítomného): známý národněsociální švindl; napřed padělají podpisy, po- tom dolaz odvolají Předseda Weiskirchner: Dolaz p. posl. Čecha stal se vlastně bezpředmětným, prolože posl. Lisý oba své dotazy odvolal. Na všechen způsob všai vždycky jsem litoval a lituji, zneužívá-li se práva imunitního k nájezdům osobním na lidi mimu sně- movnu. (Hlučný souhlas a pochvala.) Posl. hr. Slornberg: Sněmovna byla dne. svěd- kyní násilné demonstrace universitní mládeže. P třikráte se stalo, že byla sněmovna z ulice atak . vána. Před několika dny gymnasiální učitel Sommen žádal na předsedovi, by policii od snémovny uklidil ustoupeno terorismu učitelstva, kterým v Rakousku trpíme a policie byla odklizena. Posl. Freundlich: Nepotřebujeme žádné po- licie. Posl. Sternberg: Vy policii potřebujete, nebot kdybych vám nebyl dal milost, beděl byste dnes v káznici.
Posl Lisá Posl Johan Čecho Sommen Freundlich Čechy Kutná Rakousko poslanecký sněmovna
27 article
Předseda: Prosíní, pane hr. Sternbergu, t kových urážek poslanců nemohu trpěti. Posl. Freundlich ( k posl. Sternbergovi): Vy jsle šílenec, vy patříte do blázince! Předseda: Co jsem řekl o posl. hr. Slern- bergovi, pravím též o vás, pane posl. Freundlichu. Posl. Sternberg: Vy jste si stěžoval u přel- sedy, že se neslušně chovám. Teď se chováte jako neslušný člověk, kterým jste Posl. Freundlich: Já jsem si nikdy nestě- žoval, já jsem nikdy s vámi neměl žádnou aferu Posl. Sternberg: Vždyť se jmenujete přece Froundlich. Podívejte se do listin imunitního výboru, byl jste žalován pro nebezpečné vyhrožování. Posl. Freundlich: To je lež; vy lžete, jako lžele vždycky; vy nejste střízlivý! Posl. Sternberg: Kdo byl tedy ten pán? Posl. Freundlich: Já ne, vy lželel Posl. Sternberg: Kdo tedy byl ten sociální demokrat? Byl to pan Freundlich Posl. Freundlich (kučí): Ještě jednou — v lžetel Prudká srážka mezi posl. Sternber- gem, po-l. Freundlichem a posl. Sch losz- niklem. Posl. Freundlich a Schlosznik ženou se na posl. Sternberga a již po- dobá se, že se na něj vrhaji. Předseda prudce zvoní. Posl. Sternberg: Nebyl-li jste to vy, jesl mně líto. Byl bych si přál, bysle zachovával slušnost stej- nou, jakou jsem již vychoval u sociálních demokratů. Posl. Schlosznikl: Dejte pozoi, abychom my vás jednou nevychovali, ale důkladně Posl. Sternberg: To jest zase nebezpečné vy- hrožování! (Veliký hluk.) Posl. Sternberg: Vychoval jsem vás jako králiky. (Opělně veliký hluk.) Předseda (zvonů): Pane hr. Slernbergu, pro- sím vás, abyste učinil dolaz. Posl. Schlosznik! (ke Sternbergoví): V byste měl býti vychován, ale důkladně, aby se z všs slal slušný člověl.
Posl Freundlich Froundlich Freundlich Posl Schlosznik Sternberg Sternberg Schlosznik Sternbergový