3
masthead
16. června 1908. Císlo 165
4
article
Dle
o rozpočtu na rok 1908.
Posl. Loser přimlouval se za intensivné zvelebo
vání živností. Zakonodárství o podomním obchodu
musí být upraveno, avšak sněmovna sotva bude s to
prověsti opravy v době, kdy usiluje se, aby znovu
vzplanuly boje národní i kuiturní. Za tím vším vězí
štváčská činnost židovstva. (Hlučná pochvala.)
Posl. Tomášek pbjednal o stávce studujících, jež
vlasťně jest vzpourou mladých proti starým. Starým
je právě potlačování národa českého důležitějším
než duševní vývoj jejich národs. Svěllým bodem
v tomto boji za avobodu universit je solidarita stu-
dujících různých národností. Doufá, že nynější spo
lečný boj přispěje k poznání, že hypernacionalismus
poškozuje těžce vlastní národ, žena ho do rukou
feakce a jen v národní snášelivosti spočívá záruk
duševní svobody. (Souhlas)
Kritisuje školství obecné a měšťanské, protestuje
že tyto školy jsou vydány na pospas klerikálnín
štvanicím. Zabývá se smutnou hmotnou situací uči
telů na těclito školách a olázkou škol menšinových.
při čemž poukazuje na bídné školské poměry v se
verních Čechách a Moravě, ve Slezsku a Dolníci
Rakousích., Doráží na ministra vyučování pro jeh
postavení ke školám Komenského ve Vídní a pro-
blášuje, že udělení práva veřejnosti je to nejmenšl
co Čechové musí žádati. Třeba usilovati, aby Víden
zřídila dle potřeby v jednotlivých okresícli školy pro
české děti. (Hlučná pochvala mezi českými sociál
ními demokraty-)
V boji za veřejné české školy ve Vídni — konč
řečník — nepovolíme a musíme zvítěziti, poněvadž
je to naší životní otázkou. (Hlučná pochvala.)
Posl. Kulp a jeho strana povolují státu rozpočet
aby st. správa mohla vyhověti požadavkům českého
národa. Čechové nikdy neupustí, aby byla provedena
naprostá národní rovnoprávnost ve všech směrech.
Posl
Tomášek
Komenský
Čecho
Víden
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Dolník Rakousy
5
article
Dle toho budou posuzovati také jazykový zákon
Čechové budou nsilovati všemi prostředky, aby vý
borová resoluce o české universitě v Brně nezůstala
jen na papíře. Řečník stěžuje si do odstrkování
české techniky brněnské, přimlouvá se za úpravu
technických vysokých a systematické postátňování
středních škol. Dále poukázal na nedostatek vagonů
nabádal ministra financí, aby podporoval postátňo-
vací akci a přimlouval se za stavbu dráby z Vyškova
do Blánska. Ke konci přimlouval se řečník za pro-
vedení starobního a invalidního pojišťování všech
výrobních vrstev. (Hlučná pochvala.)
Posl. Heilmayer žádal různá opatření na po
vznesení rolnického stavu.
Posl. Tomola domahal se zavedení služebn
pragmatiky pro úřadníky a vytýkal vladě, že snaž
se svaliti břemena na země a obce. Konečně na-
bádal všechny Němce, aby se semkli na ochranu
národních práv. Spojme se — pravil— k hospo-
dářské práci pro lid!
Posl. Buříval soudí, že práce vlády byla by
snazší, kdyby chtěla uznati historická a praktícká
práva českých zemí, federalism. V jazykové otázee
nemohou Češi ničeho sleviti, protože vlastně ničeho
nemají. Jazykový zákon nemůže býti nikdy schválen
nepříslušnou sněmovnou.
Čecho
Posl
Němec
Buříval
Čech
Brno
Vyškov
Blánsko
6
article
Obíraje se železničními záležitostmi tvrdil.
stát příliš málo investuje ve svých drahách Žádal
aby byl vzat zřetel na úřadníky, kteří jsou mocní
češtiny. Spíše než na personálu mělo by se šetřiti
na uhlí, což lze provésti zavedením lacinějšího
elektrického pohonu. Přimlouval se za rozšíření
oboru působnosti zemských ředitelství, za reorgani-
saci st. železniční rady a zřízení samostatné želez-
niční akademie v Praze. Poměr železničních zřízenců
ku podnikatelům sluší upraviti zákonem. V obledu
národnostním je ministr železnic přímo nepřítelem
českého národa. Řečník a jeho strana budou hlaso-
vati proti rozpočtu. (Hlučný souhlas českých radikálů)
Posl. dr. Hormuzaki pojednal o poměrech v Bu-
kovině, načež rokování bylo přerušeno.
Ministr financí podal předlohu, již mění se
odst. I. (fin. ustanovení zákona ze dne 30. ledna
1889 o podpoře zemědělství v oboru vodních staveb)
Příští schůze bude z e jtra.
Posl
doktor
Hormuzaki
Praha
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. června. (O snova no
vého volebního řádu pro Terst.
V pátek shromáždí se opět terstské zastupitel-
stvo jako zemský sněm, aby schválilo osnovu
volební opravy, přijatou ve výboru po dohodě
Vlachů se Slovinei i vládou. Nový sněm terst-
ský bude miti 80 členů, o tři méně, než na-
vrhla vláda. Město Terst bude voliti ve čtyrech
volebních třídách po 16 poslaneích, tedy cel-
kem 64. Obchodní komora obdrží své 4 zá-
stupce, takže vlašských poslanců bude 68. Sl -
vinské venkovské obce budou volili ve dvou
kuriích (v kurii poplatníků a ve všeobecné kurii)
a sice v prvé 8, ve druhé 4 poslance. Naproli
vládnímu návrhu, dle něhož ve všeobecné v -
lební třídě ve městě i na venkově volební právo
mělo býti vázáno třiletým pobytem voliče v
Terstě, přijat smluvený návrh, vyžadující poby
pouze jednoročný. Mandáty, jež se dosud za-
dávaly na tři léta, budou míti platnost člyřletou.
Ve vládním návrhu neposkytovalo se volební
právo čestným měšťanům ani jmenovaným mě
šťanům (eittadini) města Terstu. Výbor čestným
měšťanům ponschal volební právo v prvém
sboru, ostatním měšťanům v třetím sboru jen
Vlach
Praha
Terst
10
article
+ IV. výslavní koncert filharmonický. Pěkná
myštenka, vystřídati ve vátných koncertecl. sobot-
ních výslavního orchestru nejpřednější diriganty, po-
slupuje dle stanoveného rozvrhu, bohužel však ne-
postupuje stejně účasti návštěvnictva, která naopak
klesá v poměrů, v jakém pokračuje horké období
rozplašujic elitu hudebního čběcensíva našeho do
všech koutů světa. Onu část pak obecenstva, kterou
bychom tu v zájmu popolarisace umění a zušlechto
vání vkusu nejraději viděli, vrstvy širší, nový živel
obecenstva městského i venkovského, a zase 1 šíření
české hudby vydatnější proud návštěvníků cizích
dosuď marně tu hledáme. Tak stávají se vybrané
koncerty sobotní oběťavým darem podnikatelů ne
všlmavé veřejnosti. Ani zvučné u nás jméno Vasi-
lija Safonova neprolomilo nelečnost. A přece
konceřty výslavního orchestru a jeho soboly zvláště
poskytují požítek z výstavních nejlepší a nejušlech-
tilejší a zaslubovaly by přízně největší.
Safonov
11
article
Vasilij Safonov příjel representovat n
jubilejní výstavě ruské dirigentské umění. Proto byli
bychom také nejraději viděli, kdyby je byl prese nto-
vál také na skladbách výhradně ruských, v jichž po-
dění je mistrem a nejosobitěji vystupuje individualita
jeho. Ale Safonov řídil tontokrál jenom jednu skladbu
ruskou. Ke své i naší škodě, poněvadž klassikya
našeho Smetanu, bychom i rádi uznávali dirigentský
rozhled, kterým je ovládá a do nich vniká, podávají
nám přece jen jiní interpreti bliže a výstižněji.A
nemusímeani pro příklad jítí do ciziny. Tak Kova-
fovicova reprodukce Beethovenovy ouveriury k »Len-
noře« č. 3, neho Jindřicha z Kaánů Smetanovy
»Vltavy« stojí v dokonalosti daleko výše, i když ne-
počílám na vrub Safonovovi někleré neegálnosti ve
šmytcích, které zvláště v boučlivých pasážích primu
rušivě v »Leonoře« se ozvaly. Vypracovanější jevilo
se podání Mendelssohnovy A-dur symfonie, zvané
po finalním saltarellu »italskou«
Radostný vznět prvé, neskrotná bujnost poslední
věty nalezly v energii a ohni dirigentově citlivou
ozvénu, ale i melancholicky nadechnutě Andante cou
molo (d moli) a po německé domovině, jejích tancích
a romanlice jejích lesů toužící třetí věla měly svů
ráz a byly rytiimicky vytříbeny. Nejkrasší obraz sve
dirigentské mohutnosti Šafonov podal ovšem v Čaj-
kovského čivrté symfonii f moll op. 36, tom roz-
košném výtvoru, o němž jeho původce se vyslovil
že žádné dílo nestálo ho tolik práce, jako instrumen-
tace této symfonie, ale také že žádné své dílo ne-
pracoval s takovou láskou, jako tuto symfonii. N
díle také znáti jest nadšení, jaké skladatele, čím
více nořil se do její tvorby, tím více unášelo. Čaj
kovský odhodil zde veškera zablonu a vyjádřil jen
Safonov
Beethovenův
Len
Jindřich
Kaán Smetanův
Leonora
Vltava
Kovo
f moll op . 36
Mendelssohnův Adur
12
article
potud, pokud byli jmenováni před r. 1908
Reklamace volebního práva bude vyřizovativ
prvé instanci městská delegace, v druhé instanci
náměstnictvo, kdežto vládní návrh městskou
delegaci vylučoval. Podobně vláda ustoupila o
svého návrhu, aby verifikaci mandátů prováděl
politický úřad a ponechala funkci tuto výhradně
sněmu. Za to volební výbor přijal vládní poža-
davek volební povinnosti.
V Praze, 15. června. (Hrabě Harra c
proti min. Marchetovi.) Hr. Jan Ha-
rach uveřejňuje ve »Vaterl.« list, jímž vyvraeí
tvrzení ministra osvěty dra. Marcheta, pro
hlášené v rozpočtovém výboru, že vídeňské
české škole »Komenského« nelze uděliti právo
veřejnosti proto, že žáci a žákyně této české
školy nenaučí se náležitě německému jazyku.
Podobnou nepravdu o škole »Komenského« tvrdil
v dolnorakouském sněmě posl. Kolisko. Hr.
Harra
Jan ha
Komenský
Kolisko
Praha
Hradec
český škola
13
article
Harrach vyzval tehda jednoho člena dolnorak.
sněmu, aby s ním navštívil českou školu a pře-
svědčil se osobně, umějí li žáci německy. Přišl
do třídy, kde katecheta vyučoval náboženstv
česky. Pozvaný poslanec počal se žáků vyptá-
vati německy a dostal ode všech správné odpo-
vědi v německém jazyku, ačkoli se žáci celému
předmětu učili stále česky. Hr. Harrach tím do-
kázal svému hostu, že žáci české školy » Komen-
ského« znají německý jazyk tak dobře, že mohou
v něm správně vyjadřovati své myšlenky. Víe
žádná škola podati nemůže. Hr. Harrach sdě-
luje dále ve svém listě na základě výpovědí čet-
ných živnostníků vídeňských, že odchovance
české školy »Komenského« přijímají raději z
učedníky, než české žáky německých škol, po-
něvadž tito se v německých školách z pravidl
německy mluviti vůbec nenaučí.
Ze Záhřeba, 11. června. (Sla b o s
Rauelova) Na vychloubačná slova bána
Raucha, který vrátiv se z Vídně tvrdil, že jeho
postavení jest nyní pevnější, než kdykoliv dříve,
odpovídá »Obzor«: Postavení bánovo bylo kri-
tické od té chvíle, co sněmovní volby skončnly
pro něho s neslýchanou ostudou, a kritickým
zůstalo podnes. Ne proto, že nemá většiny
Uhry v dohodě s Vídní jsou bohužel dosti sílny.
aby udržely v Záhřebě svého »exponenta-
třebas ještě celý rok proti vůli všeho národa
Postavení Rauchovo je kritieké proto, že se
ukázal přilis slabým politikem, který
nezná poměrů v zemi panujících a proto všechny
jeho výpočty jsou chybné.
Harrach
Komen
Komenský
Rauch
Uher
Rauchův
Hradec
Záhřeb
Rauelov
Vídeň
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. června.
Nové politické vraždy v Tiflise.
nrle
Po úkladném zavraždění gruzínského exar
cha Nikona následovalu řada dalších revoluč
ních vražd, jimž za oběť padají Rusové. Mez
ruským obyvatelstvem Tiflisu následkem toho
nastal postrach.
Dne 8. t. m. večer zavražděn člen vlastene-
ckého spollu ruského Volkov, starý pán, raněn
jeho syn a ruská dáma. Den na to zavraždén
člen téhož spolku Gorbačev. Při pohřbu Gorba-
čeva revolucionáři zahájili střelbu po průvodu
Kozáci je chtěli schytat, ale revolucionáři utekli
na útěku střilejíee.
Revolucionáři přopadli tifliskou celnici, r
ditele zavraždili, jeden z niel ubit, druhý raněr
a zatčen.
Správa gruzínského exarchátu vzložena na
ruského biskupa Grigorija.
Vilém II. přiznává osamocení Německa.
(»Jsme hotovi.«)
Berlínský dopisovatel »Dortmunder Ztgu.«
zvěděl z »vysoké vojenské strany«, že císat
měl při nedávně přehlídce gardy jizdní řeč,
v níž vyjádřil se tváři v tvář cízím vojenským
atfechés:
»Ano, vypadá to tak opravdu, jakoby nás
chtěli obkličiti a jakoby nám chtěli na hřebí-
nek. To dovedeme snésti. Germán nebojova
nikdy lépe nežli když se musil bránití na
všechny strany. Jen ať přijdou, jsme pohotově.-
Mluvil-li tak Vilém skutečně, podal tím ovšem
nejjasnější výklad k revetským a londýnským
dohovorům anglo-ruskofrancouzským. Díky jim.
Německo zdá se býti skutečně — hotovo.
Nikon
Rus
Volkov
Grigorija
Vilém II
Dortmunder
Germán
Vilém
Praha
Tiflis
Německo
spolek Gorbačev
15
article
sebe a sebe, se všeml svými náklonnostmi. Slyšíte
v symfonii tak příznačné mu pathos (introdukce
finale), přízvuky žalu a stesku (prvé thema moderata)
a zase humor (kanzena a scherzo), bezstarostn
taneční rythmy, názvuky Irancouzské elegance i ná-
rodniho rázn. Instrumentace je dochiaplná a plna
barev, již v první věte vystupuje obiibené Čajkov-
ského předávání themat ode dřeva k dřevu. Nej
duchaplněji je pak řešeno scherzo, kde šmytcovy
orchestr proměněn v obromnou loutnu svým ost
nostním pizzicatem, tria přinášejí nástroje dechově
první dřevěné, druhé žesťové, na konec pak nej
duchaplnějším způsobem proplitají se všechna the
mata. Také druhá věta (andaotino ve formě kan.ony)
vyniká roztomilostí, kdežto zase obě krajní věty čint
hlubší nároky, prvá žalujícím svým rázem, poslednt
bouřlivým rozmachem. Safonov byl tu očividně ve
svém pravém živlu a interpretoval dílo obdivuhodně
s celou svou velitelskou energií a suggescí i s vlast
ním sobě ohněm rythmu a temperamentu. Neušly mu
ani jemnosti díla, tím vzletněji ovšem uplatni! jeho
pathos a burnost, kterou zvláště ve finale tak
uchvátil, že učiněn předmětem vřelých ovacl jak
obecenstva, tak orchestru, jenž rozloučil se s ním
tušem.
Safonov
Čajkov
16
article
+ Z Pražského hudebního učiliště. První ve-
řejná výroční produkce koná se v sobotu 20. 1. m.
o 4. hod. odpoledne v hotelu »Central«, Hybernská
ulice. Programy (vstupenky) vydávají se v obcho-
dech s hudebotnami a v ústavě (ulíce Karolin
Světlé číslo 4., »U zláté váhy«), od úterka dne
16. t. m.
+ Klavirní a pěvecká akademie řed. Ant. Cejky
na Král. Vinohradech pořádá zejtra o 3. hod. odpol
veřejnou výroční hudební produkci v divadelní dvo-
rane Národního domu tamléž. Vstupenky vydávají
se v houslařském závodě p. E. Homolky, Palackého
třída, jakož v ústavě (Balbínova ulice č. 17).
+ Nová česká operstka »Ženích z Mokré Kdyně«,
aneb »Napálená tchyně«, na slova Vojty Heyduka
složil Emilian Starý. Operetka jest poctěna cenou
pražského kroužku »Hlaholu« a poprvé s velkým
úspěchem provedena, byla Jetos na Žofině v Hla
holské zábavě »Pod deštníkem« a v Měšťanské be
sedě. V tomtéž obsazení provedena bude v lidovém
divadle »Uranii« ve čivrtek 18. t. m. při akademii
Vyšla tiskem v pěkné úpravě klavirního výtahu ná-
kladem Jos. Švába v Praze-III. Dostati ji lze v hu-
debních závodech a též v paláci »Typografie« na
výstavě.
+ Vařejná výroční zkouška žactva hudobního
ústavu Joseta Nováka na Král. Vinohradech, Korunní
třída č. 23 ny, koná se v neděli 21. června t. r
o 2. hod. odpolední v divadelní dvoraně Národního
domu. Vstup volný.
Karolina
Král
E Homolka
Balbínův
Vojta Heyduk
Stará
Joset Novák
hybernský ulice
Palacký třída
Mokrá Kdyně
Praha
Central
lidový divadlo
Uranie
národní dom
17
article
Konec krise v lodním spolku německém.
Přinesli jsme již telegrafickou zprávu, že
pověstný generál Keim (nikoli Reim, jak se
v depeši praví) a kníže Salm-Horstman nebyli
na nedělní valné hromadě německého lodního
spolku již do předsednictva navrženi, jelikož
oba strannickou agitací svou proti Jihoněmcům
a pro vládní blok za posledních říšských voleb
v Německu způsobili vystoupení bavorského
prince Ruprechla a Bavorů vůbec z lodníh
spolku a tim veliké oslabení jeho, lze pokládat
včerejší rozhodnutí za satisfakci pro Bavory.
Tímto plným vítězstvím Jihoněmcům proti pru-
ským panovačným vlivům lze pokládati krisi
ve spolku, o níž mluvil kdysi celý politický
svět, za ukončenu.
n9vi
Keim
Rei
Salm
Horstman
Ruprechl
Bavor
Německo
18
article
Ministerská krise v Bavorsku
Ministerská krise v Bavorsku
V Mnichově kolují pověsti, že ministerský
předseda Podewills a finanční ministr Pfafť od-
stoupí, protože sněmovní výbor přijal proti ná-
vrhu referenta liberála Giesena, kterýž dostal
prostý souhlas pro vládní předlohu, návrh kato
lického poslance Helda, aby při předloze o zlep
šení platův úřadnických od navržených platů
pro nejvyšší třídy, ministry, státní a ministe-
riální rady se ubralo a za to středním a nižším
úřadníkům přidalo. Nástupci obou ministrů po
přání klerikálně-agrárně-konservativní většiny státi
se mají policejní ředitel mnichovský svob, p.
Heydte a svob. Tucher, vyslanec ve Vidni.
Vilém II. a car.
Dle jedné berlinské korespondence sejde
se Vilém II. s carem na podzim v Kielu na
jeho zpáteční cestěí do Ruska. V řadě prve
v Berlíně ale o tom nic nevědí. Ještě méně
na Rusi. n
a e
nrl
leonu Vážný stav v Persil. oi
Poměry v Persii ještě nijak se neuklidnily
Londýnské listy oznamují z Teheranu, že včera
začala všeobecná stávka. Do královského tábora,
který jest vně města, docházejí denně vojska
Parlament vypracoval pamětní spis šachovi, jenž
připomíná jeho sliby a vypočítávají se různá
porušení ústavy. Konečně žádá pamětní spis
abý šach působil k tomu, aby byla obnoven
vheil
důvěra národa.
Giesen
Held
Heydte
Vilém
Vilém II
Bavorsko
Mnichov
Kiel
Rusko
Berlín
Persie
20
article
nnoni
mivteastrr
9 Události v Marokku.
Z Tangeru se oznamuje, že poslové právě
přibyvší z Alkazaru přinesli zvěst, že mehala
sultána Abdul Aziza, která měla táhnouti do
Fezu, provolala Muleje Hafida sultá-
nem. Město Alkazar a celé okolí přídaly
se na stranu Muleje Hafida, jemuž se holdfuje
Vůdcové mehaly, kteří odporovali provolání Hia-
fida, byli zajati a posláni do Fezu.
Abdul Aziza
Hafid
Maroko
Tanger
Alkazar
Mulea Hafida
21
title
Vysokoškolská stávka.
22
article
Že o nějaké solidárnosti českých akademiků
Že o nějaké solidárnosti českých akademiků
s buršenšaíty nemůže už býti ani řeči, přesvěd-
čili se snad už stávkářští svolavatelé experimen-
tálních schůzí studentských, kteréž končívaj
bez hlasování a potom prohlášeny jsou komité-
tem stávkujících pouze za informativní, poně-
vadž bylo patrno, že kýžené většiny pro stávku
na schůzi nebylo. Podobný osud stihl i neděln
schůzi studontstva ve dvoře českého pathologi
ckého ústavu, ktorá také byla jenom „informa
tivní“, když bez hlasování zjištěno, že rozhodná
většina jest proti solidaritě s německými stu-
denty. Stávkový výbor, který zamezuje n
schůzi jím pořádanou vstup referentům listů
protisolidárních, aby zamezeno bylo referátům
v nichž by také řečníci proti slávce ku platnosti
přišli, činí nároky na uveřejňování jednostran
ných prohlášení svých v listech, jichž zástupce
do schůzí nepřipouštějí. Ve svých orgánech
„Času“ a „Dnu“ otiskují zrávy potom ovšem
tendenční, namířené proti „Národním Listům“
V orgánu „národnosti bez sobectvl“ četli jsme
projev stávkujících, podle kteréhož prý podně
k neslušnostem proti našemu listu na schůzich
svolaných komilétem stávky, zavdaly prý „Nár
Listy“. Tamu tak není, neboť „Nál. Listy“ byly
napadeny ve schůzích, komitétem svolaných,
hned pro svůj první protisolidární článek ze dna
4. června, v němž nebylo ani jediného ostréhio
slova proti studenlstvu k solidárnosti s buršenšníly
Tama
23
article
+ Pečkova hudební a pěvecká škola na Smí-
chově, Jakubské náměstí (Tržiště) č. 12, pořádá ve
řejné výroční produkce žactva ve středu dne 17.
ve čtvrtek dne 18. června ve velkém sále akciového
pivovaru na Smíchově za laskavého spoluůčinkován
koncertní pěvkyně sl Julie Tkadlecovy, žačky kapel
níka Národního divadla p. Picky a vírluosa na klaví
p. E. Bergmanna, býv. žáka hudební školy Pečkovy
1 abaolventa místrovské školy E. Sauera ve vidní
Programy jako vstupenky zdarma v hudební škole
jakož i u pp. Frant. i Mojmíra Urbánka a firmy
Vaňka a Votavy na Smíchově.
+ Pěvecká škola sl. Mar. Langovy (Hlávků
palác) pořádá v těchto dnech své výroční produkce
v hotelu »Central«. Včera o 4. hod. odpol. odbýván
již první výstup absolventů 1. a II. ročníku s prů-
běbem velmi zdařilým, dnes pak o 6. hodině bud
v produkcích pokračováno za současného vystoupen
operního oddělení. Dne 19. t. m. o půl. 8. hod. ve-
černí uspořádán bude tamtéž »Večer písní« pokroči
lého žactva koncertního oddělení. Výkony jednotlivců
kteří pečlivě vyučováni jsou jednak majitelkou ústav
al. Langovou, v oddělení operním výbornou učite lkou
pí. Elšlégrovou Puklovou a v oddělení koncertním
prof. V. Talichem, překvapují a svědčí o velmi dobre
škole.
Pečkův
Tkadlecův
Picek
E Bergmann
E Sauer
František
Urbánek
Vaněk
Votava
Langův
Puklův
profesor
V Talich
Jakubský náměstí
Smíchov
Mar
národní divadlo
pěvecký škola
Hlávek palác
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
dnola
= Záhuba lodi »Ville de Brugeze. Z Madrid
15. června. (K. k.) »Imparcial« podává zpráva o po
topení lodi »Vilte de Bruges« na řece Kongu, př-
čemž prý utonulo 70 černochů. 4 Evro-
pané, kteří se zachránili, zahynuli mez
lidožrouty. Lodní strojulk zachranil se plo
váním.
= Šilenec v ministerstvu. Z Paříže, 15. červnal
V ministerstvu vojenství udála se dnes vzrušujíe
příhoda. Jistý Bellanger, duševně to chorý člo-
věk, který žádal o audienci u ministra války, vy
střelil v předsíni pracovny ministrovy několik ran
z rovolveru. Nikdo však nebyl zraněn. Bellanger byí
zatčen.
= Odvážný pokus s torpedem. Z Novéhe
Yorku, 15. června. Na rejdě v Hamptonu byl uči-
něn odvážný námořnický pokus. Loď »Florida«,
ustanovená k ochraně pobřeží, sloužila za cíl torpedu
a několik důstojníků i námořníků zůstalo na palubě
aby účinek torpeda přesně pozorovali. Ministři Tal
a Melkalť přihlíželi k pokusu z jisté vzdálenosti.
Torpedo narazilo na loď s velkou prudkostí a vy-
bodilo ji z části do povětří. Bylo nařízeno na onu
část, kde se důstojnictvo a mužstvo nalézalo. Kles-
nuti vraku bylo zábránéno čerpadly.
Ville
Brugez
Bruges
Kong
Hampton
Melkalť
Madrid
Evra
Paříž
Novéhe York
Florida
Tal
25
article
náchylnému. Slova, kteréž by se mohlo vyklá-
dati za ostrý výpad proti solidárním, nebylo také
ani v nedělním našem článku, prvním od dopu-
tace vyslané k nám stávkovým výborem. Přes
to, že tedy s naší strany dodrženo bylo to, eo
deputaci připovězeno, píše list stávkovému vý-
boru nejbližší „Čas“ a zajisté přímo jim infor-
movaný, že p. MUC. Vrbenský „odsoudil ostř
postup „Nár. Listů“, jež vystupují proti stávku-
jícím z důvodů nacionálních. Výrazů, jako „řvavý
vlastenec“, nemůže užívati strana, vystupujíeí
proti ostrému tónu. Rovněž nesrovnáváse
s pravdou, tvrdí-li p. MUC. Vrbenský, že byl
p. Tvrzický „Národními Listy“ napaden. Pan
Tvrzický byl vyzván chrudimskými akademikyo
aby složil předsednictví Svazu, výzvání to bylo
nám zasláno k uveřejnění, nemohli jsme je
přece jakožto velmi významnou událost za-
tajiti. Bylo-li to útokem, naším útokemt
není. K tvrzení p. MUC. Vrbenského o tom, ž
čeští studenti, vystupující proti stávce, neúčastní
se práce menšinové, sluší uvésti, že to byl právě
orgán studentstva menšinově činného, o„Stu-
denteký obzor menšinový“, který uve-
řejnil projev proti stávce vellmi obrněný
(viz „N. L. ze dne 13. t. m.). Studenti, zane-
prázdnění menšinovou prací, těší se, že budou
moci brzy zasáhnouti v živet českého sludent-
stva pražského „zdiskreditovaného“ (tak píše
„Menšinový věstník studenstva“, nikoli my!)
V oficiálním referátu stávkového výboru vyne
chána byla slova mluvčího protistávkařů p. MUC.
Vrbenský
Tvrzický
N L
stávkový výbor vyne chán
26
article
Kňura, který doporučoval postup, prorekto
rem dvorním radou prof. Velflíkem navržený
mluvil o tom, že bylo lépe obětovati semest
pro druhou českou universitu, pro- požadavky
fakulty zvlášť lékařské, než pro Wahrmun
da, jenž odevzdal při svou správnímu soudu
osvědčil se jako c. k. úřadník a ne
jako bojovník za svobodu. Stávkovat
nebudeme,“ prohlásil pan MUC. Kňur, a tero
risovati se nedáme“. Rovněž důležilo jest pro
hlášení p. JUC. Kálala, jenž prohlásil, že
češti studenti nemohou s německými stávkovati
poněvadž je tito nepovažují za rovnocenné
Také to sehází v referátu „Časově“. Není tan
ani prohlášení p. JUC. Jakubce, že by se
němečtí studenti v případě potřeby s českými
nespojili. Velmi důležito jest, že ze středu sa-
mých přivrženců stávky p. Pavlů prohlásil se
pro skončení stávky, ježto se stává prohlášením
Wahrmundovým bezpředmětnou. Pro pamět
věcí příštích pak dlužno zaznamenati, že par
MUC. Vrbenský prohlásil, že zodpovědnost —
nastanou-li nějaké výtržnosti. —
spadá na nestávkující. Kdo zakročit
hodlá případnými výtržnostmi?
Kňura
profesor
Velflík
Kálal
Pavel
Wahrmundův
Vrbenský
27
article
Z kruhů studentských píše se nám o ne
dělní universitní schůzi:
Otázka stávky dostala se do velmi zajím
vého stadia. České studentstvo, u něhož nebyl
po celou dobu Wahrmundovy aféry opravdovým
hlubokým přesvědčením, že by se tato záležitos
musila stávkou urovnati, ukázalo na neděln
universitní schůzi, jaké stanovisko de facto
k stávce zaujímá. Ačkoli se utvořily dva dost
příkře vůči sobě vystupující tábory slávce na
kloněných a stávku rozhodně odsuzujících, brl
prece jen velmi jasně viděti, že jim stávka nen
sympatická. Vždyť již ta okolnost musí zarážet
když i ti, kteří velmi intensivně pro stávku agi
tovali a při schůzích ve prospěch stávky mlu
vili a hlasovali, v soukromých hovorech se vy
jadřují, že pro svoji osobu jsou proti stávoe
Bylo to tedy docelr něco jiného, co nutilo jedne
část studentstva prohlásiti se pro stávku, co je
vehnalo do vyjednávání s Němci, které bylo o
české veřejnosti známým způsobem kritisováno
Stávka stala se omen pokrokovostí. Kdo ne
chtěl býti stotožňován s nepřáteli svobody vy-
sokého učení, svobody vědy, prohlašoval se na
venek pro stávku. Tento fakt nedá se upříti, ne-
boť to dosvěděují všechna ta ohražení a provo-
lání řečn-ků proti stávce, ana vedla na posledn
schůzi univorsitní k pathetickému výroku jed
noho z pánů řečníků, který tím chtěl odmítmout
všechny ty výtky, které byly činěny stávkovému
výboru pro vyjednávání s německými studenty
a hlavně pro schůzi v Plodinové burse, zahaja-
vané buršákem s čepičkou na hlavě, že je mu mi
lejší pokrokový Němec, nežli kle-
rikálni Čech. Bylo to vše tak neurčité, b
může se říci, že zde scházelo naproastu vědom
účelu, který stávka míti měla.
jít facto
Němec
Čechy
Český studentstvo
28
article
Universitní schůze měla míti podlo zahajo-
vací řeči ráz informativní. Ten vskutku podržela
Podala důkaz, že celá stávka neměla nohou. Ji
okolnost, že to byly namnoze různé ohledy
které velké procento studentstva nutily prohlásit
se pro stávku, jest dosti markantní. Když však
někdo, kdo byl do „posledního“ okamžiku pre
stávku, řekne: „Stávku jsme zahájtlt, poněvadž
nebyly splněny požadavky, které jsme kladli
My jsme chtěli, aby Walnmund přednášel v let-
ním semestru, aby nebyl subjektivně stihán
aby vláda dala záruku, že se v budoucnosti ni
podobného nestane. Wahrmund však sám před-
nášeti nechce, proto podmínky stávky padají
Jsem tedy proto, abychom prohlásili stáv
ku za skončenu.“ (Bouřlivý souhlas.) V tom
viděti jen, „jak vzdáleno jest, studentstvo
od pravého pojímání té ideje, k vůli níž se
rozhodlo k takové zbrani, jako jest stávka, když
jí pojí na osobnost a ukazuje, že stávka jako
zbraň neměla hned při jejím zahájení žádné síly
donucovací, poněvadž se může vyrazit již stáv-
ce nepřející stranou prostým poukázáním n
osobní slatečnost Wahrmundovu. Tím přestáví
míli stávka vůbec politický význam a nebyla by
daleko od toho, státi se v době stávek pouhýn
efektem a ostří, má-li vůbec jaké, nepociťova
by nikdo jiný, nežli studentstvo samo.
Walnmund
Wahrmundův
29
article
Jak soudi krajinský tisk o solídárnosti českého
studentstva s německými kuléry?
„Podřipan“ píše: Dnes svoláni jsou
ministrem vyučování všichni rektoři vysokýeh
škol z celého sovstáti do Vídně, aby tam poroko
vali o mořském hadu Wahrmundovy záležitosti
kterou prof. Masaryk snažil se nafouknouti na
kulturní záležitost všech národů, jen aby proni
získal a do aliance s německými buršáky za-
přáhl — české studentstvo. Na štěstí nešla m
většina našeho studenistva na lep, nýbrž zůstal
oď německých buršáků v pravé distanci.
„Ostravské Listy“ v úvodníku „Stu
denti“: „Když byla stávka proklamována ve vi
denských němockých listoch, myslili jsme,ze
české studentstvo se k ní nepřipojí, jednoduše
proto, že nemůže přehlížet všechno to, co právě
inteligentní Němei, co studenti němočtí oproti
nám podnikali. V dobré paměti je, jak buršáci
stloukli Čechy v Českých Budějovicích. V dobré
paměti je, jak brněnští buršáci připravovali s
(r. 1905) na volkostág. Tehda nechali si okovat
klacky, zhotovit zvláštní prstence se zakřivenými
hroty, kterými možno rozervat člověku celuu
tvář (ani Ašanti podobné zbraně neužívají), ba
mnozí Čechům vyhrožovali nabitými revolvery!
Je v dobré paměti, jak němečtí vojáci, kterým
velel bývalý buršák, na prahu českého besed-
ního domu v Brně zavraždili nevinného člověka,
Pavlíka, který nikomu byl neublížil! Je v dobré
paměti, že aranžéry krvavé řeže v Modřicích
byli brněnští buršáci, ví se, že ještě přec něko-
lika dny na volkstág du Prachntic buršáci jeli,
přichystaní zmlátit kdejakého Čecha, ukáže-ii
se na ulici — a s těmito buršáky, s těmito zuři-
vými nepřáteli každého Čecha, mělo by se spo-
jovat české studentstvo, výkvět našeho národu?
Wahrmundův
profesor
Masaryk
Čecho
Pavlík
Vídeň
Český Budějovice
Brno
Modřice
Podřipan
30
article
Nikoli, to není možně!“
„Klatovské Listy“: České student-
stvo bohudíky vyslovilo se ve valné části proti
stávce, a jest jen litovati, že ti, kdož mermomoc
chtěli demonstrovati pro svobodu myšlení, tak
málo respektovali mínění jiných, že proti nim
užili i teroru. Mínění prof. Masaryka nebylo sdí-
leno českou veřejností a nebylo směrodatným
ani pro rektora prof. Golla, jenž vřelým způso-
bem varoval studentstvo české před nemístnou
solidaritou s těmi, již to se svobodomyslnost
tak neupřímně mysli.
„Hlasy z Pobečví“: „A nestačilo by
ani místa, kdybychom všechno uvésti měli, eo
jsme prodělávali, prodělali a co proděláváme.
Nuže, tážeme se, zda máme příčinu a povinnost.
abychom s těmito lidmi po těch trpkých zkuše-
nostech stavěli se v jednu řadu? Jestliže se na-
šla ještě osoba a to prof. Masaryk, kter; dnes
ve svém nimbu učenosti a neomylnosti za po-
tlesku dobrého našeho přítele „N. F. P.“ nuše
studentstvo ke společnému boji ve prospěch
ohrožené akademické svobody vybízí, pak od-
mítáme se vší rozhodností tuto vědeckou činnost
muže, který jest pro naši mládež v ohledu ná-
rodního cítění pravým neštěstím. A s uspokoje-
ním konstatujeme, že veliká část našebo stu-
dentstva nedala ničeho na povel dnešního stu-
studentstva, že uhájila sobě svou národní čest
a že se nesnížila k tomu, aby naše vysoká učení
dělala německým kulturträgrům štafáž, kteří
dnes klerikálům a zejtra nám Čechům klacky
rozbíjejí lebky.
profesor
Masaryk
Goll
Čecho
Pobečví
31
article
Vybrali jsme čtyři ukázky z nepřehledne
řady českých projevů proti solidárnosti s něm.
buršáky. Vzaty jsou z listů, jimž nelze vytýkati
chauvinismus a kteréž, jako „Podřipan!“ a Kl.
Listy“, srovnávají se s nynější taktikou národní
strany svobodomyslné. V listech radikálních
píše se proti stávce stejně ostře, jako v listech
realistických pro stávku.
E Vídně, 15. června. Konference reklorů byl
dnes po tříhodinném rokování skončena. Debata byla
také dnes velmi čilá. Přijat byl tente projev, který
bude též úřadně vyhlášen a jest 16 rektory podepsání
„Rektoři ve Vídní shromáždění dospěli ku, přesvěd-
čení, že ministr vyučování ve smyslu opětných pro-
htasent svých hájiti bude vyučovací svobodu prole-
serů vysokoškolských a svobody bádání v celém roz-
sahu a za týchž podmínek že hájiti bude též aule-
nomie vysokých škol. Následkem toho soudí re
ktorové, že není pro studenty žádn
příčiny, užíti naprosto nezákonněh
prostředku stávky a vyzývají je, by od stáv-
ky upustili, jinak by rektorové nemohli příšt
odvrátiti od vysokých škol nebezpečí, že by při trva-
lém stavu nynějším povstaly škody a nevýhody,
že by studenti pozbyli semestru, kdyby university
byly zavřeny.
K tomuto projevu rektorů sděluje se dále: před-
nášky na vysokých školách zůstanou
asi nadále zastaveny. Rektoři vrátí se na
university svoje a vejdou ve styky se studenty, by
jim vyložili potřebu, upustiti od stávky. Dr. Marchet
skutečně učinil osvědčení takové, že působilo na
rektory dojmem velmi příznivým. Musij se však vzlti
zřetel také na požadavky studentů. To se také stalo.
Klement
Marchet
Vídeň
Podřipan
32
article
Projev, že podle přesvědčení rektorů ministr vyučo-
vání chrániti bude svobody bádání a hájiti bude auto-
nomie vysokých škol, mus: studeníům dostačili. Kdy-
by přes tento projev neupustíli od stávky, byl by
semestr prohlášen skončeným a studenti by ho po-
zbyli. Ale také studenti, kteří mají před zkouškami,
utrpěli by zlrátu, poněvadž by musili býti zastaveny
též zkoušky, které by odloženy byly až na podzim
Přednášky teď obnoveny nebudou. Jedná se jen o to,
zdali má býti semestr dříve skončen a zdali má být
studentům počítán. Není vyloučena možnost, že po
skončených poradách rektorů se zludenty sejde s
opět konference rekťorů. Rektoři rokovali dále sedm
hodin v sobolu, věera v noděli člyry hodiny a čne
opět čtyry hodiny, dohromady 15 hodin. Obtíže spo-
čivají jenom v tom, že četní rektoři hájili s veškerou
rozhojností požadavky studentstva, ukazujíce k to-
mu, že nelze teď zrazovati studenty od stávky. Po
dlouhé, chvílemi velmi prudké rozpravě, do kter
ministr vyučevání několikráte zasáhl, byl přijat vzpo-
měnutý projev. sb nole
Po konferenci rektorské přišel ministerský před-
seda ber. Beck na radnici, kde měl poradu s purkmi
strem drom. Luegrem, předsedou křesťansko- sociál
ního svazu. Z radnice dostala se do parlamentu
zpráva, že prof. dr. Wahrmund nezůslane v Inšpra-
ku, nýbrž že bude ddiamlud přesazen. Bude jmeno-
ván řádným profesorem církevního práva na univer
sitě štyrsko-hradecké, bude však profesorem štyrsko-
hradeckým tolíko v úřadních novinách vídeňských,
nikoli však ve skutečnosti, neboť dostane dlouhou
dovolenou a jeho profesura bude supplována
Beck
profesor
doktor
Wahrmund
Inšpra
křesťanskýsociál ní svaz
33
article
Z Vídně, 15. června. (K. k) Rektor zdejší uní-
versity dal vyvěsití tuto vyhlášku: Sťudujícím
Rektoři, ve Vídni shromáždění, dospěli k úplnému
přesvědčení, že ministr vyučování bude dle svých
opětných prohlášení v plném rozsahu a na všech
místech bezpodmínečně hájiti vyučovací svobodu
vysokoškolskýcb profesorů a svobodu bádání a chránit
autonomii vysokých škol. Na základě toho soudí
rektoři, že studujícím schází veškerý podklad, aby
sahali k naprosto nepřípustnému prestředku stávky
a že proto vyzývají, aby od ní upustili. V opáčném
případě nebyli by již rektoři s to odvrátiti od vyso-
kých škol nebezpečí, že by totiž povstaly pro stu-
dující za dalšího trvání nezákonného stavu těžké
újmy a škody a že by v případném předčasném uza-
vření vysokých škol ztratili též semestry
Sděluje tento projev konference rektorů studují-
cím a vyzývaje je, aby od stávky upustili, podotýkám
ještě, že bych slov těchto k nim nepronášel, kdy bych
nebyl za podrobného rokování na konferenci rektort
dospěl k pevnému přesvědčení, že za prvé svobod
vyučování není netoliko ohrožena, pokud jde o osob
Vídeň