ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ed96b010-7710-11dc-8ad3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 44, person 69, org 10, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
s vd 3ati role ománl
3 masthead
V Praze, v úterý 13. června 190e.
Praha
4 masthead
mbnomle níeea mlahet v psln
5 masthead
epne
6 masthead
B0et bola jnávonomi iled bodon ,bole ilavoslv sbnd svšnu odladolov sotmslildl
B 0
7 masthead
Číslo 165.
8 article
Na ranní a odpol. Htsta předplácí se: v Praze v zdmlnistrael na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíc . . . . na čtvrt lata . . . . 7 K 50 h ve fillalkách: . K5o na měsle . Poštou s a měi síe Bělvrt lta : . . . 9 K ani drojí s . : :ei Komu náleží založiti druhou českou universitu? V pravou chvíli pozvedli naši lékaři přírodozpytci shromáždění na čtvrtém sjezdu svém v Praze hlasů svých za neodkladné zřízení druhé české university v hlavním městě Moravy. Dávno již nedojal naši vla- steneckou veřejnost žádný projev tak mocně a tak radostně, jako tato duchaplná, z hlu- boké a ryzí snahy osvětné jako národomile vzešlá žádost mužův české vědy za konečné splnění životní této potřeby 6milionového vzdělaného národa českého, který vlastní silou a často proti mocným, nám nepřízni- vým tendencím vykonal tolik kulturní národohospodářské práce, že zasluhuje ob- divu všech spravedlivých vrstevníků a tudíž od říše, pro níž má tak značný význam, žádoucího vyhovění svým potřebám vzdělá- vacím, jichž nezbytnost dávno byl tak ne- zvratnými důvody prokázal, že vlády ra- kouské, při všem nedostatku přizně k nám. oprávněnost žádosti naší opětovně uznat musily.
Praha Morava
9 article
Ale přese všechny sliby vystřídavších se vídeňských vlád — dnes poselstvo české opět stojí vůči rozpočtu státnímu, v ně mž není poukázáno ani haléře na přípravy ke zřízení druhé české uni- vensity v Brně. Vláda, které 66 po- slanců českých sdružených v Národním klubu, přineslo již tolik obětí, nemá na vzájem tolik slušnosti k národu našemu. aby věc naši učinila věcí svou. nýbrž odkazuje nás na milost našich za- přísáhlých prolivníků národních, Němců českých a moravských, abychom s těmito hleděli po dobrém se o své druhé české universitě dohodnouti. Proto máme jim na- bídnouti své svolení ke zřízení šesté ně- mecké univeršity sídlem v Brně, ale sam nemáme na nich žádat, aby též oni svolil ke zřízení druhé české university v tomtéž Brně, nýbrž máme jen říci vše- obecně sna Moravě« aniž stano vit lhůtu, do které ji chceme míti hotovu.
český Brno Morava
10 article
Do takové úbohé skromnosti dala se návodem vlády Beckovy schyliti agrárně- mladočesko-staročesko-klerikální většina dele- gace české v naději, že Němci budou pro takto zředěnou resoluci Začkovu snad přece blasovat. Leč již ve výboru rozpočtovém objevila se před čtvrt rokem bláhovost této naděje a víry: Němci zježili se nepřátelsky i proti této bezvýznamné resoluci Žáčkově neboť v pravdě o novou německou universitu v Brně nestoji, ba dle deznání Wolfova s se jí obávají, že by spodstatně osla- bila němečkou universitu praz- skou,« ale nám neclitějí druhé české uni- versity dopřáti na Moravě ani v Brně ani v Olomouci, poněvadž nám nechtějí dopřáti vzrůstu a osvět- ného rozvoje vůbec. Kdyby mohli. zavřeli by nám nejraději i tu jedinou naši českou universitu v Praze, i všechny naše střední školy po prusku a po maďarsku. Na písku budována a zhola beznadějná jest tudíž taktika většiny našeho poselstva, zahájená kratičkou resoluci Žáčkovou, pa kli že se náděje, že brzy svitne snad přece den, kdy nalezne se ve sněmovně poslane- čké i v panské sněmovně Cislajtanie většina. ochotná odhlasovati zákon o zřizení české úniversity v Brně. Daleká cesta, marné vo- lání. Či nestojí dnes všickni Němci — iti klerikálové alpští i ti křesťanští sociálové sražení v jednom úporném šiku s německými nacionály a radikály proti nám ? Ani případ e boe
Beckův Němec Žáčkův Wolfův Brno Morava Olomouc Praha
11 article
Wahrmundův není dosti silný, aby německo- nacionální jejich souručenství roztrhl. * A tu bychom si chtěli namlouvati, že v dozírné době vláda Beckova (v níž sedí 8 něme- ckých ministrů vedle 4 slovanských) troufala by si podati parlamentu předlohu zákonao zřízení české university v Brně a vložiti po- třebné položky na vybudování a vypravení její do nejblíže příštího rozpočtu? Spasen kdo věří, nám však té víry není dáno ! A proto bychom radili zkusiti to j ino cestou! Jako stále snažně domlouváme po- selstvu našemu, aby vůči chystanému Beckovu jazykovému zákonu záhy s veške- rým důrazem opřelo se předložení osnovy jeho vídeňskému parlamentu, poněvadž tento dle platné ústavy zhola není opráv něn takový zákon pro království české způ- sobiti, rovněž tak měli by poslanci češti především zodpověděti si otázku, je-li par- lament vídeňský vůbec opráv- něn zřizovati university pro jedno- tlivé země a národy, či nenáleží li tov pravomoc sněmů zemských nek vlády? Vizmež příslušné ustanovení platné ústavy cislajtánské: K působnosti rady říšské náleží dl čl. 11. základního zákona z r. 1867, č. 141 »všechny věci, vztahující se ku právům, po- vinnostem a zájmům, které jsou v šem královstvím a zemím v říšské radě zastoupeným, společn y«.
Wahrmundův Beckův český univerzita v Brno
12 article
Ostatní věci, zákonodárství se tý- kající, kteréž v tomto zákoně nejsou vy slovně říšské radě vyhraženy příslušejí dle čl. 12. ku působno st sněmů království a zemíe Dlužno tedy zjistiti, zdali mezi věcmi v čl. 11. výslovně radě říšské vyhrazenými (nota bene: jsouli všem zemím s po lečny!) uvedeno jest též zřizová n universit pro jednotlivé národy a země Nuže, tu čteme v 11. čl. pod literoui doslovně: Náleží tedy k působnosti říšské rady t »Stanovení zásad o vyučování pro školy obecné a gymnasia, jakož i záko no- dárství o universitách.« Nuže, tote zákonodárství o universitách říšska rada již vykonala, zdělavši říšský zákon o orga- nisaci akademických úřadů ze dne 27 dubna 1873 čís. 63. ř. z, kterým se stanoví, jak mají býti veškeré uni- versity rakouské ustrojeny čili orga- nisovány. Ale že by říšské radě náleželo také právo o tom rozhodovat kdy a kde má býti nová univer- sita tomu kterému národu zalo- žena, o tom v celé ústavě pro- sincové není ani slova! — Poně- vadž ale vše, co není výslovně vy- hraženo radě říšské náleží dle ústavy V pravomoc sněmů zemských jest nepopíratelně právem sně mumoravského zříditi pro český národ universitu jazyka je ho v hlavním městě Moravy řádným usnesením své zákonné většiny. Spor jediný by mohl leda o to vznik- nout, nespadá-li to snad v nařízova moc vlády, ježto dle státního základního zákona z 21. prosince r. 1867 čís. 145 » moci vládní a vlýkonné« jsou státní úřadové v mezích úřadní působnosti opráv- něni vydávati na základě zákonů nařízení a rozkazy a vynucovati upo- slechnutí těchto jakožto zákonných opatřen vůči těm, když jsou k tomu povinni. «. Na- uso ne lta
Poň Morava
13 article
hledu toho hájil zvěčnělý prof. Kvíčala (po sléze v »Union« 3. dubna t. r.) radě, aby po selstvo české se vší rozhodností vymáhalc na vládě Beckově zřízení české univer sity pró Moravu formou rozhodnut císařského, Nám však jeví se dle znění i ducha ústavy v této důležitosti býti nesporným právo sněmův zemských. Neb právo na vysoké školy vlastního jazyka dáno jest lidu českému na Moravě zřejmě článkem XIX státních základních zákonův o všeobecných právech občanů, čís. 142. jenž stanoví: »V zemích osidlených více národy buďtež veřejné ústavy vyučovací tak zalřízeny, aby každý z těchto kmenů národ- ních obdržel potřebné prostředky ke vzdělání ve svém jazyku, aniž byl by nucen učiti se druhé mu jazyku zemskému.« — A prove- dení tohoto článku XIX., jak již s dostatek bylo prokázáno, nenál e z říšské radě, nýbrž sněmům pří- slušných království a zemí, které- hožto práva by všichni praví autonomiste měli stříci ja ko zřítelnice.
profesor Kvíčala Beckov Morava
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 84.) Ve Vídni, 15. června. (Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.) Pondělní zchůze jsou po léta známy skrovným účastenstvím poslanců. Dnešní U nebyla po té stránce výjimkou. Počet posluchačů jednollivých řečníků v rozpočtové debatě umenšuje se každým dnem. Kam za takových poměrů věci dospějí,. jest nedozírno. Porada přadsedů jednollivých stran, na dnes určená, nekonala se. Není svo- lána ani na zejtřek; nikdo neví, sejdou-li se předsedové klubů ve středu. Baron Beck, jak se ujišťuje, vyhýbá se j dosud, boje se, že její výsledek bude pro něho nevýhodný. Proto upravuje cestu a půdu pr tuto konferenci. Celý den měl dnes rozmluvy a rozpravy se zástupei jednollivých stran o pra- covním prográmu pro zbytek letní kampaně Jak Poláci, tak německé strany jsou proti pro jednání obou předloh o dani lihové před prázdní namí letními, sociální demokraté pak trvají na tom, aby vyčerpal se celý 200hodinný kontin gent, určený pro rozpočtové rokování. Vláda na mitá, že tato číslice nemůže býti celá spotřebo- vána, poněvadž by nezbyl v čerenu čas pro roz počtovou debatu sněmovny panské, která svolán bude nejspíše na den 26. t. m.
Baron Beck Polák Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Z 200nodinového kontingentu bylo do soboly večer odbyto všeho všudy pouze 93 hodin 10 minut, v to počítaje také řeč ministerského předsedy bar. Byeku, doslov generálního zpravo- daje v rozpočtu prof. Steinwěndra, konečně také řeči českých radikálů, t. zv. divokých poslaneů a poslanců moravské strany lidové, kleří jsou mimo kontingent Nebyla tedy odmluvenado počátku dnešní schůze ani polovice kontingentu. V tomto měsíci, jehož posledním dnem vyprš rozpočtové provisorium, povolené na první polo- vici letoška, může se konati plenárních schůz toliko deset. Prolo chce ministerstvo podniknout pokus, přiměti veliké strany, aby resignovaly n část svého kont ngentu. Zbytek jeho činí u kre sťanských sociálů 22 hodin, u sociálních demo kratů 21, u Poláků 174. u německo-nzcionál ního svazu 913. u ruského klubu 5 hod 10m u českých agrárníků 6 hod. 50 m., u »Českého klubu« 5 hod 30 m., u Cnorvatů 30 minu
profesor Steinwěndra Polák svaz 913
16 article
u poslanců katolicko-národních 3 hod. 15 ma u Slovinců 5 hod. 20 m., u německo- pokroko- vého svazu 5 hod., u německých radikálů 2 hod- 45 m., u Rumunů 1 hod. 30 m., u Starorust 1 hod., u Všeněmců 45 m. Uherský ministerský předseda dr. Wekerl navštivil včera ministerského předsedu barona Becka na jeho letním bytě v Hiezingu a pak ministra flnanci dra, Korytowského. S oběm ministry rokoval o projednání osnov daně lihové. Ve sněmovně se proslýchá, že zejtra promluv o této věci ministr financl. Poslanec Tomášek jako redaktor »Dělni- ckých Listů« přičiňuje se tady velmi podstatně a velmi záslužně o české národní smýšlenl so- ciálních demokratů českých, čili — jak nazývaj se sami — česko-slovanských. Ve svých dneš- ních výkladech velice rozhodně zasadil se o práve Čechů vídeňských na veřejnou školu a prohlásil. že přes Marcheta i přes Bielohlawka Čechové vídeňšti neustanou v boji za veřejné školy ve Vidni a že si je vybojují, poněvadž, veřejné školy ve Vídni jsou pro Čechy otázkou životní. Zajisté není žádného Čecha, klerý by nesouhlasi s timto jeho výrokem. Žádnému národu nemůže býti lhostejno, dovozoval posl. Tomišek dále provozuje-li stát velikou loupež dětí a dělnictv nemůže dopustiti, aby právě děti dělnické stá valy se obětmi národní loupeživosti, protože tu přestává olázka národní býti otázkou národní stává se otázkou sociální. Také rozpoznání, jež učinil poslanec ten o vysokoškolské stávce ny- nější, jest bez odporu správno. Pravil, že Němei při tomto »streiku« chtěli své národní panovač- nosti obětovati kus kultury a že nad duševní vývoj vlastního národa staví národní ponížen národů jiných. Tolikéž jest správný jeho závěr že jenom národní snášelivost je zárukou zdaru kultury a duševního vývoje národa a vlasti.
Rumun doktor Wekerl Beck Korytowský Tomášek Dělni Čecho Němei Vídeň vý svaz 5 hod
17 article
Po všem tom divíme se, že posl. Tomášek volice si libuje v nynější stávce vysokoškolské snad věře, že se při ní osvědčila mezinárodn solidarita studentstva. Divíme se této zálibě proto, že sociálně-demokratický svaz na říšské radě sám rozstoupil se ve skupiny národní aže dávno složil predikát mezinárodní, My jsme odpůrci nynější vysokoškolské stávky netoliko proto, že nevidíme žádného pro spěchu a žádného účelu jejího, nýbrž hlavne proto, že nemáme žádné příčiny býti solidárním s Němci, dokud oni nemají tolik smyslu pr- naše potřeby vyučovací a kulturní, by osvědčil tu národní snášelivost, na kterou posl. Tomášek položil hlavní důraz. Posl. Kulp prohlásil, že Čechové nikdy ne- upustí od požadavku nejpředsnější n rodnírovnoprávnosti ve všech oborech státních, a že všemi prostředky naléhati budou. aby provedena byla všechna opatření pro českou universitu moravskou, a aby známá resoluce Žáčkova nezůstala resolucí papírovou. K tomu připojil prohlášení druhé: že rozřešen této národní otázky bude pro Če- chy zkušébním kámenem) opravdo- vé vůle a snahy vlády a že dlej toho upraví poslanci čeští budoucí svůj poměr ke vládě. Posl. Kuip probral celý soubor osvětových a hospodářských otázek moravských a naléha) na jejich splnění vládou netoliko v zájmu země netoliko v zájmu národa českého, nýbrž. tak v zájmu státu samého. Posl. Buřival v řeči 1 1hodinné zastávals železničních zaměstnanců, žádaje, by všichn poslanci spojili se, by požadavky těchto státních zaměstnanců byly provedeny zákonem. Tyto poža davky jsou spravedlivy. Železpiční zaměstnanc náležejí k lidem nejzodpovědnějším, k lidem, kteř. mají službu těžkou dnem a nocí, za každého po- časí, kteří vydáni jsou kalastrofám a nebezpe čím, ohrožujícím jejich zdraví a jejich život Jsou-li ve státních podnicích zaměstnanci, kteř
Tomášek Němec Posl Čecho Žáčkův Buřival český univerzita moravský
18 article
V drobném prouejt sanní číslo o sobt odpoledni Ve flinlkách na venkovš raaní číslo. . . . . . . odpolodní . . . . . . . . 4k Inserátv platí se hotové napřel. Předplacení a inserty přijímá admínl- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí se táš redakce Ulskársa a ezpedice „ Nirodnich Listů“ Eukopisy se nevracsji.
Ulskársa
19 article
dolosa čovleostníe bodoo
21 article
zasluhují, by se jim živobytí usnadnilo a za- bezpečilo a aby zajištěna byla jejich axistence a tolikéž existence jejich žen a dětí, jsou to bez odporu zaměstnanci železniční. Jim musí býti věnovány nejen sympatie morální, alebrž také veškerá snaha, nesoreí se k tomu, by se jim za svízelné jejich dílo dala přiměřená náhrada, by proti všem nehodám byli pojištění il oni sami, i jejich rodiny. Pan Tomola, který je jménem a vzezřením původu slovanského, jest členem městské rady vídeňské, jejím školním referentem a ředitelem měšťanské školy. Tento pár vedl si dnes ve sně- movně jako výstřední Němec a hrozil, že bude kolem krku dán provaz lídové hanby každému Germánovi, kterýž opusti svůj národ. Pan To- mola má snad právo takto mluviti o Němeích. Ale tentýž pan Tomola má povinnost, respekto- vati u národů totéž, co hlásá o Němeích; t9ž pan Tomola však má všechny nedostatky a hři- chy německé v pravém slova smyslu zhuštěny v sobě. Jenom německý učitel může se prohře- šovati na nejzákladnějších zásadách a příkazech paedagogických tak, jak tomu ve své dnešní řeči učil p. Tomola. Deset talmudistů, dvacet Řeků, ani třicet Arménů nemohlo by překrou- titi české požadavky vídeňské tak, jako učinil tento p. Tomola. Tento pan Tomola buď nezná skutečnost, anebo ji zakrývá. Tento pan Tomola tvrdí, že Čechové se k jubilojním divadolním představením ve Vídni vtírali, že se samí po- zvali. Buď tento pan Tomola vl, co je pravda, pak vědomě mluvil nepravdu, nebo pravdu ne- zná; pak měl mlčel, a snad byl by zůstal filo- sofem. Neboť faktyn jest, že ředitelství „Ná- rodního divadla“ bylo ředitelem divadla „na
Jim Tomola Němec Germán Řek Armén Čecho Vídeň rodní divadlo
22 article
Vídeňce“ na jubilejní divadelni představení po- zváno. Tento učitel Tomola myslí a hlásá, že je první povinnosti Čechů vídeňských, naučiti se něměině. Tento Tomola ví, nebo neví, že a škole Komenského učí se děti němčině řádné tak, že se v ní také důkladně vyznají. To jest konstatována četnými inspektory, kteří na školu tu dozírali. Není jediného učitele školy té, není jediného přispívatele na školu tu, který by chtěl, aby se děti školy Komenského němčině neučily a aby se nevyučily tomuto jazyku pro praktickou potřebu, arci jedině na základě mateřštiny tak. jak všichni pedagogové všech věků žádají, by učení jazykům cizím, také mrtvým, dělo se na základě jazyka mateřského. Pan Tomola, klerý chce, by české děti ve Vídni, by čeští učedníci, čeští řemeslníci, češti tovaryši, čeští dělníci prc- stě hned se stali kovanými Němci, jakmile ve Vídní sídlí, je špatným pedagogem a špatným učitelem, špatným křesťanem a špatným soci- álem, chce-li, aby Čechové, kteří se přistébují do Vídně, jali se a dovedli přes noc mluviti hbitě a správně německy. To jest proti přírodě, to jest proti rozumu, to jest proti nejprostším zákonům vychovatelským, a litujeme, že tak mluví učitel a školsky referent největší strany sněmovny a vládnoucí strany vídeňské, l lr
Vídeňka Čecho Komenský Tomola Němec Vídeň se dítě škola Komenský němčina
23 article
Z VIdně, 15. června. (K. k) Předseda dr Weiskirchner zabájíl schiůzi o 3. hod. 15 min. Mezi došlými spisy byl návrh posl. Kadl- čika a spol, na slevu jízdného obecním sta- rostům. Dotaz y podali poslanci: dr. Sláma a spol. po užívání jazyka na stanici Brno severní dráhy — Klička a spol. po postupu bratrské po kladny příbramských dolů naproti dělníkům pro vislonistům; — dr. Jos. Myslivec a spol. p podělení odpadkovou solí okresů v Čechách, jež byl postiženy živelní kata strofou. Pilné návrhy v nouzových zálež tostech podány pro okresy: sušický. dolno- kralovický, litomyštský, jindřichol radecký, lounský. táborský, semilský a jilemnický a pro město Bu- štěhrad. Sněmovna rokovala dál ze vrubně
Weiskirchner Sláma Klička Jos Brno Čechy
24 article FEUILLEION.
FEUILLEION. V Praze, 15. června 1908. H. (Němci v Italii.) Nikde není cii tak německý »Drang« jako v Dlalii. Houževnatý podnikavý a pracovilý Němec, prodchnutý sebe vědomím svého kalturního poslání od té doby co shrábl miliardy z pokladen poražené Francie. a co dostal odvahu měřiti své síly s anglickým obchodem a průmyslem, podmaňuje si Hialii, vy- sílá do ní celé zástupy turistů. Potomei straš- ných Visigotů, Teutonů a Vandalů hrnou se přes A py do malebných, zelených niv italských. Ne- mají na sobě volské kůže s rohama, což mělo jistou barbarskou krásu, ale lodenové koslumy turistické a Jägrovy košile, což je vrcholem mo- derního nevkusu. Zdá se mi, že Italie, žijící hostění cizinců, z těchto turistů valně nezbo- halne. Ostatně oni mají již své Némecko v Italii. Nalezají všude své hotely a hostince, patříci jejich krajsnům a v Benátkách i v Neapoli pijí svůj temný mok mnichovský. Ilalie je úžasně poněmčená. Všude je slyšet hlahol germánský. A přiliš dobře slyšet, neboť Němci se nikde ne- ostýchají a hlučně pokřikují, ať jsou v jídelně hotelu, v museu nebo v železničním kupé. Německý měsťak je ku podivu hybný čilý. Rád cestuje. Miluje přírodu, velebnost hor a půvab jezer a rozplývá se v cituplném na- dšení při pohledu na Alpy nebo na přistav nea- polský. S důkladností vlastní své rage prolézá galerie, kostely, paláce. Italie, jež dříve byla drutou vlasti Angličanů, hemží se teď Němei Nejsou příjemní jako turisti. Přiliš se ozývají přiliš se všude rozlahují a je cosi vulgárního jejich okázalosti. Na cestách nejvíce je pozorovat. že elegance vrozená latinským kmenům, je ciza Germánům. Nevzhledný je jejich zevnějšek, nepříjemné jejich způsoby. Málo kde, ani mezi luzou Pa- ríže a holandských přislavních měst, viděl jsem
Němec Teuton Jägrův Angličan Germán Praha Benátky Neapol Alpy Italia
25 article
typy tak odporně, jako bylo několik německých, otylých, pivem jako nasáklých turistů, kteři z horkého dne vyskakovali ve stanicích z vlaku jedoucího z Florencie do Říma, vysvlečení z kabátů, bez límců, s rozhalenými, ošklivými tmavými košilemi a rozjařeně povykovali hltali salámy a oranže a lili do sebe chianti Bylo cosi brutálně zpupného v jejich sans-gáne. v jejich hospodské klackovitosti. Podobné typy objevují se ovšem i jinde i u nás, vyrostlé v ovzduší plebejské nízkosti, jichž se kultura nedotkla, přes zdánlivý nátěr vzdělanosti, kterou jim dala škola. Ale u Němeů je nepříjemný dojem triviálnosti ještě zvýšen nolla jejich arogancí. Raději vidím Němce doma, v jejich vlasti nežli na cestách. Imponují nám ve své bohate a spořádané říši svou pracovitostí, svou kulturn vyspělostí, svou průmyslovou podnikavostí a ob- chodní správnosti. Je milo pobýti ve veselém uměním vykrášleném Mnichové, i v rušném požitkářském shonu Berlína i v tichém, snivém Výmaru, kde eítite duševní velikost Německa Pozorujeme s úžasem a jistými obavami obrovský hospodářský rozmach bojovného, rozpínavého kmene, jehož přesila a sobectví od věků nepře- stává ohrožovati naši národní existenci.
Němec Florencie Řím Berlín Výmar Německo
26 article
Německý hluhol provázel mne na všech ce- stách po Italii. Na Rivieře, ve Florencii iv Římě přehlušovala při table d'hote německá konversace frančinu i angličinu. Na římiském Capitolu i před neapolským Museo Nazional nabízejí se němečtí ciceroni. V římské ulici útoč na cizince černovlasý, libítý klouček, nablzejíe pohlednice: »Fünfzg Stücke eine Lira!« Ve všech větších restaurantech, hotelích i v novi- nářských kioskách prodávají se berilnské a vl- deňské žurnály. V proslulé vinárně na nároz Viecolo del Vaccaro, kde augšpurský kanovník Fogger se upil ohnivým vínem »Est, est, estl- rozjařují se jeho krajané skoro u všech stol slavným, rozkošným mokem a jsou v rozhodné
Est Riviera Florencie Řím Kapitol Museo Nazional Viecolo del Vaccaro
27 article
převaze. A na Monte Pincio je postavena sochu největšího Němce, Jupitera výmarského, který vykonal zbožnou pouť do pravé vlasti své an lické duše. Veliký Goethe okázal jako Winekelman Němcům cestu do Italie, kam šel se svou ně meckou přísností hledati důkladné a jisté po- znání o starobylosti a umění, jak napsal ve sv »Italské cestě«. n an ve Byla to pämátná zářlová noc roku 1786. kdy Goethe v noci vyjel z Karlových Varů, aby sám, pod cizím jménem, vydal se na cestu do země, poníž churavěla již dávno jeho touha Šel vzpružit do Italie »elastičnost svého ducha a psal své přitelkyni paní von Stein a svým přátelům nadšené a moudré listy, v nichž za znamenával vše nové a velké, co klidně a hlou- bavě pozoroval svýma velkýma očima. Řím vznešený Řlm latinský, pohanský, překonal i jeho titanského ducha a v jednom dopise doznává že zažívá tolik moených a bohatých dojmů kaž dého dne, že mu není možno je sdileti s někým Vyslovil přání- prodlěvati léta na těch místech zachovávati pythagorické mičení. daz Pro něco podobného nemají jeho krajan smyslu. Jsou to nejsdilnější mluvkové ve světě Mají ze všeho radost, nevycházejí z extase an před vysokými bolami naparáděného carabiniera ani před Michel-Angelovým Davidem a svěřuj se svými pocity celému svělu naivně, bonhomně s povykem pokud možno největším.
Němec Jupiter výmarský Goethe Stein Michel Angelův David Monte Pincio Italia Karlová Vary Řím
28 article
Jakýsi vrozený pud, zděděná touha, nejen záliba estelická a zvědavost turistická láká Němee do Italie. Poznávají stopy svých předků, kteř tak často přicházeli do Italie přes Alpy. Jsout ponejvice stopy krvavé . . . Němečtí císařové při- cházeli často jako usurpatoři a dravci, někdy aby paro tovali triumfy caesarů a někdy pližil se kajicně do Canossy. V Italii odohrály se nej strašnější eplsody tragedie bohenstaufské. Papežové i vládci italských států a stá- tečků pohliželi často velmi s vysoka na císale fiše německé. Ludvik Storza nazval německého cisaře svým zbrojnošem. Ovšem tento ješitný vévoda milánský měl též odvahu zváti papeže svým zpovědníkem, republiku benátskou svým pokladnikem a francouzského krále svým kurj- rem. A přes to, že byl tak velkolepě obsluho- ván, skončil skvělý tyran bídně, poslední letu svého života odumiral v železné kleci, do piž ho vsadil francouzský král. ossoanie ndl . s votb l
Ludvik Storza Alpy Canossa
29 article
Německo Víléma II. podmanilo si Itali mírně, pomocí svých obchodních styků a diplo- matů. Cisař Vilém, sbratřivší se s králem ital- ským, sám přijel několikrát do Italie, ani jako triumfátor, ani jako kajieník, ale jako obratný obchodní zástupce své říše a s velikou pompou dělal reklamu německému zboží. Některá města italská, zejména severní, podlehají zcela vlivu německého kapitálu a obchodu. V Miláně, kvetoucím, blahobytném městé je neobyčejné množství německých podniko obchodních. Bursa a průmysl jsou ovládány Němci. Náhlý rozkvět Janova je též z valne části dilem německého kapitálu, který tu naše velmi vděčné a výnosné uplatnění. Německý kupčik, obchodní cestující a inženýr lehce na- bývají půdy v bohaté zemi, probouzejíelse k velkému rozkvětu. Přacovitost, vytrvalost akurátnost německá hravě konkuruje s leda- bylostí a pohodlností italskou. Iniciativu, nové myšlenky i energické ruce pracovní přinášejí Némci, kteří v Italii zmocnili se celých odvětv průmyslových. Cukrovárnictví italské je skoro úplně něměcké. Jak se na tento německý vliv divají Italové Na otázku tu dal zajímavou odpověď italský publicista Giovanní Diotallevi, který vydal knihu »Němci přítomné doby dle pozorování Itala.« Autor je dobrým znalcem Německa. Jeho kritika je prodehnuta sympatií ke všemu, čím se může Německo honosit. Německá kultura, solidnos německého obchodníka, pořádek a hygiena ně- meckých měst, modernost školství atd. jsou italským spisovatelem vřele oceňovány. Ale
Itat Vilém Bursa Němec Italos Diotallevi Německo Italia Milán Janov
30 article
autor, vychovaný jemností a vkusem racy latinské. ostře a výsměšně odsuzuje německé hrubství barbarství, německou kejkliřskou a zastaralou zálibu v kostumech, uniformách a fangličkářství. Nenalezá dosti peprných slov, aby odsoudil šaškovství couleurových studentů, jejich vyzýva- vou tíznost, jejich komické kroje a čepičky, jejich posekaně a oflastrovaně obličeje. »Jaký je rozdil mezi Némcem a Italem!« píše autor, pojednávaje o brutálních hrách bur- šáckých mensur. »Italský mladík dovede, tak dobře jako německý, postaviti se svému od- půrci v souboji zmužile a čestně. Ale dbá po- kud mu možno, aby zachoval neporušenost svého obličeje. Dbá toho v zájmu své mužné důstojnosti a svého vrozeného rylířstri vůči krásnému pohlaví, aby se nedal zohyzditi. C naproti tomu záleží německému studentu na tom, že je jeho tvář znetvořena navždy gri- massou? Nepozorujete v tom hlavní znamení nedostatku každě galantnosti u německého muže! Opravdové, nepřetvařované barbarství světového názoru ?« Giovanni Distollevi vychvaluje nadseně před- nosti německého dělníka, obchodníka a učitele.
Italos Giovanni Distollevi
31 article
Nestavi se nijak proti německému vlivu v Italii. Naopak očekává od něho mnoho prospěšného pro pokrok své vlasti. Ale pozoruhodné je, že tento ctitel a zna tel moderního Německa nevěří v budoucí něme- ckou převahu. Neuznává německý primát ani v nmění, ani ve filosofii, ani ve vědě. Též ně- mecká válečná síla nezachová si do budoucnosti svou nynější převahu. Pouze v obchodu a prů- myslu vidí italský spisovatel trvalou a zajiště- nou přednost německou. Německo, dle jeho názoru, v obou těchto oborech jak kvanlitou tak i kvalitou své práce předči Anglii a Franeii »a tak ze všech vlastností tohoto národa též v budoucnosti budou vítězit ty, které nyní jsou jeho nejpřednějšími: pracovitost, methoda, dů- kladnost, klid a vylrvalost ! «
Německo Anglie