1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
s vd 3ati role ománl
3
masthead
V Praze, v úterý 13. června 190e.
Praha
4
masthead
mbnomle níeea mlahet v psln
6
masthead
B0et bola jnávonomi iled bodon ,bole
ilavoslv sbnd svšnu odladolov sotmslildl
B 0
8
article
Na ranní a odpol. Htsta
předplácí se:
v Praze v zdmlnistrael
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsíc . . . .
na čtvrt lata . . . . 7 K 50 h
ve fillalkách:
. K5o
na měsle .
Poštou s
a měi síe
Bělvrt lta : . . . 9 K ani
drojí s
. : :ei
Komu náleží založiti druhou
českou universitu?
V pravou chvíli pozvedli naši lékaři
přírodozpytci shromáždění na čtvrtém sjezdu
svém v Praze hlasů svých za neodkladné
zřízení druhé české university v hlavním
městě Moravy. Dávno již nedojal naši vla-
steneckou veřejnost žádný projev tak mocně
a tak radostně, jako tato duchaplná, z hlu-
boké a ryzí snahy osvětné jako národomile
vzešlá žádost mužův české vědy za konečné
splnění životní této potřeby 6milionového
vzdělaného národa českého, který vlastní
silou a často proti mocným, nám nepřízni-
vým tendencím vykonal tolik kulturní
národohospodářské práce, že zasluhuje ob-
divu všech spravedlivých vrstevníků a tudíž
od říše, pro níž má tak značný význam,
žádoucího vyhovění svým potřebám vzdělá-
vacím, jichž nezbytnost dávno byl tak ne-
zvratnými důvody prokázal, že vlády ra-
kouské, při všem nedostatku přizně k nám.
oprávněnost žádosti naší opětovně uznat
musily.
Praha
Morava
9
article
Ale přese všechny sliby vystřídavších
se vídeňských vlád — dnes poselstvo české
opět stojí vůči rozpočtu státnímu, v ně mž
není poukázáno ani haléře na
přípravy ke zřízení druhé české uni-
vensity v Brně. Vláda, které 66 po-
slanců českých sdružených v Národním
klubu, přineslo již tolik obětí, nemá na
vzájem tolik slušnosti k národu našemu.
aby věc naši učinila věcí svou.
nýbrž odkazuje nás na milost našich za-
přísáhlých prolivníků národních, Němců
českých a moravských, abychom s těmito
hleděli po dobrém se o své druhé české
universitě dohodnouti. Proto máme jim na-
bídnouti své svolení ke zřízení šesté ně-
mecké univeršity sídlem v Brně, ale sam
nemáme na nich žádat, aby též oni svolil
ke zřízení druhé české university
v tomtéž Brně, nýbrž máme jen říci vše-
obecně sna Moravě« aniž stano vit
lhůtu, do které ji chceme míti hotovu.
český
Brno
Morava
10
article
Do takové úbohé skromnosti dala se
návodem vlády Beckovy schyliti agrárně-
mladočesko-staročesko-klerikální většina dele-
gace české v naději, že Němci budou pro
takto zředěnou resoluci Začkovu snad přece
blasovat. Leč již ve výboru rozpočtovém
objevila se před čtvrt rokem bláhovost této
naděje a víry: Němci zježili se nepřátelsky
i proti této bezvýznamné resoluci Žáčkově
neboť v pravdě o novou německou universitu
v Brně nestoji, ba dle deznání Wolfova s
se jí obávají, že by spodstatně osla-
bila němečkou universitu praz-
skou,« ale nám neclitějí druhé české uni-
versity dopřáti na Moravě ani v Brně
ani v Olomouci, poněvadž nám
nechtějí dopřáti vzrůstu a osvět-
ného rozvoje vůbec. Kdyby mohli.
zavřeli by nám nejraději i tu jedinou naši
českou universitu v Praze, i všechny naše
střední školy po prusku a po maďarsku.
Na písku budována a zhola beznadějná
jest tudíž taktika většiny našeho poselstva,
zahájená kratičkou resoluci Žáčkovou, pa kli
že se náděje, že brzy svitne snad přece
den, kdy nalezne se ve sněmovně poslane-
čké i v panské sněmovně Cislajtanie většina.
ochotná odhlasovati zákon o zřizení české
úniversity v Brně. Daleká cesta, marné vo-
lání. Či nestojí dnes všickni Němci — iti
klerikálové alpští i ti křesťanští sociálové
sražení v jednom úporném šiku s německými
nacionály a radikály proti nám ? Ani případ
e boe
Beckův
Němec
Žáčkův
Wolfův
Brno
Morava
Olomouc
Praha
11
article
Wahrmundův není dosti silný, aby německo-
nacionální jejich souručenství roztrhl. * A tu
bychom si chtěli namlouvati, že v dozírné
době vláda Beckova (v níž sedí 8 něme-
ckých ministrů vedle 4 slovanských) troufala
by si podati parlamentu předlohu zákonao
zřízení české university v Brně a vložiti po-
třebné položky na vybudování a vypravení
její do nejblíže příštího rozpočtu? Spasen
kdo věří, nám však té víry není dáno !
A proto bychom radili zkusiti to j ino
cestou! Jako stále snažně domlouváme po-
selstvu našemu, aby vůči chystanému
Beckovu jazykovému zákonu záhy s veške-
rým důrazem opřelo se předložení osnovy
jeho vídeňskému parlamentu, poněvadž tento
dle platné ústavy zhola není opráv
něn takový zákon pro království české způ-
sobiti, rovněž tak měli by poslanci češti
především zodpověděti si otázku, je-li par-
lament vídeňský vůbec opráv-
něn zřizovati university pro jedno-
tlivé země a národy, či nenáleží li tov
pravomoc sněmů zemských nek
vlády?
Vizmež příslušné ustanovení platné
ústavy cislajtánské:
K působnosti rady říšské náleží dl
čl. 11. základního zákona z r. 1867, č. 141
»všechny věci, vztahující se ku právům, po-
vinnostem a zájmům, které jsou v šem
královstvím a zemím v říšské radě
zastoupeným, společn y«.
Wahrmundův
Beckův
český univerzita v Brno
12
article
Ostatní věci, zákonodárství se tý-
kající, kteréž v tomto zákoně nejsou vy
slovně říšské radě vyhraženy
příslušejí dle čl. 12. ku působno st
sněmů království a zemíe
Dlužno tedy zjistiti, zdali mezi věcmi
v čl. 11. výslovně radě říšské vyhrazenými
(nota bene: jsouli všem zemím s po
lečny!) uvedeno jest též zřizová n
universit pro jednotlivé národy a země
Nuže, tu čteme v 11. čl. pod literoui
doslovně:
Náleží tedy k působnosti říšské rady t
»Stanovení zásad o vyučování pro
školy obecné a gymnasia, jakož i záko no-
dárství o universitách.« Nuže, tote
zákonodárství o universitách říšska rada již
vykonala, zdělavši říšský zákon o orga-
nisaci akademických úřadů ze dne
27 dubna 1873 čís. 63. ř. z, kterým se
stanoví, jak mají býti veškeré uni-
versity rakouské ustrojeny čili orga-
nisovány.
Ale že by říšské radě náleželo
také právo o tom rozhodovat
kdy a kde má býti nová univer-
sita tomu kterému národu zalo-
žena, o tom v celé ústavě pro-
sincové není ani slova! — Poně-
vadž ale vše, co není výslovně vy-
hraženo radě říšské náleží dle ústavy
V pravomoc sněmů zemských
jest nepopíratelně právem sně
mumoravského zříditi pro český
národ universitu jazyka je ho
v hlavním městě Moravy řádným
usnesením své zákonné většiny.
Spor jediný by mohl leda o to vznik-
nout, nespadá-li to snad v nařízova
moc vlády, ježto dle státního základního
zákona z 21. prosince r. 1867 čís. 145 »
moci vládní a vlýkonné« jsou státní
úřadové v mezích úřadní působnosti opráv-
něni vydávati na základě zákonů
nařízení a rozkazy a vynucovati upo-
slechnutí těchto jakožto zákonných opatřen
vůči těm, když jsou k tomu povinni. «. Na-
uso ne lta
Poň
Morava
13
article
hledu toho hájil zvěčnělý prof. Kvíčala (po
sléze v »Union« 3. dubna t. r.) radě, aby po
selstvo české se vší rozhodností vymáhalc
na vládě Beckově zřízení české univer
sity pró Moravu formou rozhodnut
císařského,
Nám však jeví se dle znění i ducha
ústavy v této důležitosti býti nesporným
právo sněmův zemských. Neb
právo na vysoké školy vlastního
jazyka dáno jest lidu českému
na Moravě zřejmě článkem XIX
státních základních zákonův o
všeobecných právech občanů, čís. 142.
jenž stanoví: »V zemích osidlených
více národy buďtež veřejné
ústavy vyučovací tak zalřízeny,
aby každý z těchto kmenů národ-
ních obdržel potřebné prostředky ke
vzdělání ve svém jazyku, aniž
byl by nucen učiti se druhé mu
jazyku zemskému.« — A prove-
dení tohoto článku XIX., jak již
s dostatek bylo prokázáno, nenál e z
říšské radě, nýbrž sněmům pří-
slušných království a zemí, které-
hožto práva by všichni praví autonomiste
měli stříci ja ko zřítelnice.
profesor
Kvíčala
Beckov
Morava
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 84.)
Ve Vídni, 15. června.
(Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
Pondělní zchůze jsou po léta známy skrovným
účastenstvím poslanců. Dnešní U nebyla po té
stránce výjimkou. Počet posluchačů jednollivých
řečníků v rozpočtové debatě umenšuje se každým
dnem. Kam za takových poměrů věci dospějí,.
jest nedozírno. Porada přadsedů jednollivých
stran, na dnes určená, nekonala se. Není svo-
lána ani na zejtřek; nikdo neví, sejdou-li se
předsedové klubů ve středu.
Baron Beck, jak se ujišťuje, vyhýbá se j
dosud, boje se, že její výsledek bude pro něho
nevýhodný. Proto upravuje cestu a půdu pr
tuto konferenci. Celý den měl dnes rozmluvy
a rozpravy se zástupei jednollivých stran o pra-
covním prográmu pro zbytek letní kampaně
Jak Poláci, tak německé strany jsou proti pro
jednání obou předloh o dani lihové před prázdní
namí letními, sociální demokraté pak trvají na
tom, aby vyčerpal se celý 200hodinný kontin
gent, určený pro rozpočtové rokování. Vláda na
mitá, že tato číslice nemůže býti celá spotřebo-
vána, poněvadž by nezbyl v čerenu čas pro roz
počtovou debatu sněmovny panské, která svolán
bude nejspíše na den 26. t. m.
Baron Beck
Polák
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Z 200nodinového kontingentu bylo do soboly
večer odbyto všeho všudy pouze 93 hodin
10 minut, v to počítaje také řeč ministerského
předsedy bar. Byeku, doslov generálního zpravo-
daje v rozpočtu prof. Steinwěndra, konečně také
řeči českých radikálů, t. zv. divokých poslaneů
a poslanců moravské strany lidové, kleří jsou
mimo kontingent Nebyla tedy odmluvenado
počátku dnešní schůze ani polovice kontingentu.
V tomto měsíci, jehož posledním dnem vyprš
rozpočtové provisorium, povolené na první polo-
vici letoška, může se konati plenárních schůz
toliko deset. Prolo chce ministerstvo podniknout
pokus, přiměti veliké strany, aby resignovaly n
část svého kont ngentu. Zbytek jeho činí u kre
sťanských sociálů 22 hodin, u sociálních demo
kratů 21, u Poláků 174. u německo-nzcionál
ního svazu 913. u ruského klubu 5 hod 10m
u českých agrárníků 6 hod. 50 m., u »Českého
klubu« 5 hod 30 m., u Cnorvatů 30 minu
profesor
Steinwěndra
Polák
svaz 913
16
article
u poslanců katolicko-národních 3 hod. 15 ma
u Slovinců 5 hod. 20 m., u německo- pokroko-
vého svazu 5 hod., u německých radikálů 2 hod-
45 m., u Rumunů 1 hod. 30 m., u Starorust
1 hod., u Všeněmců 45 m.
Uherský ministerský předseda dr. Wekerl
navštivil včera ministerského předsedu barona
Becka na jeho letním bytě v Hiezingu a pak
ministra flnanci dra, Korytowského. S oběm
ministry rokoval o projednání osnov daně lihové.
Ve sněmovně se proslýchá, že zejtra promluv
o této věci ministr financl.
Poslanec Tomášek jako redaktor »Dělni-
ckých Listů« přičiňuje se tady velmi podstatně
a velmi záslužně o české národní smýšlenl so-
ciálních demokratů českých, čili — jak nazývaj
se sami — česko-slovanských. Ve svých dneš-
ních výkladech velice rozhodně zasadil se o práve
Čechů vídeňských na veřejnou školu a prohlásil.
že přes Marcheta i přes Bielohlawka Čechové
vídeňšti neustanou v boji za veřejné školy ve
Vidni a že si je vybojují, poněvadž, veřejné
školy ve Vídni jsou pro Čechy otázkou životní.
Zajisté není žádného Čecha, klerý by nesouhlasi
s timto jeho výrokem. Žádnému národu nemůže
býti lhostejno, dovozoval posl. Tomišek dále
provozuje-li stát velikou loupež dětí a dělnictv
nemůže dopustiti, aby právě děti dělnické stá
valy se obětmi národní loupeživosti, protože tu
přestává olázka národní býti otázkou národní
stává se otázkou sociální. Také rozpoznání, jež
učinil poslanec ten o vysokoškolské stávce ny-
nější, jest bez odporu správno. Pravil, že Němei
při tomto »streiku« chtěli své národní panovač-
nosti obětovati kus kultury a že nad duševní
vývoj vlastního národa staví národní ponížen
národů jiných. Tolikéž jest správný jeho závěr
že jenom národní snášelivost je zárukou zdaru
kultury a duševního vývoje národa a vlasti.
Rumun
doktor
Wekerl
Beck
Korytowský
Tomášek
Dělni
Čecho
Němei
Vídeň
vý svaz 5 hod
17
article
Po všem tom divíme se, že posl. Tomášek
volice si libuje v nynější stávce vysokoškolské
snad věře, že se při ní osvědčila mezinárodn
solidarita studentstva. Divíme se této zálibě
proto, že sociálně-demokratický svaz na říšské
radě sám rozstoupil se ve skupiny národní aže
dávno složil predikát mezinárodní,
My jsme odpůrci nynější vysokoškolské
stávky netoliko proto, že nevidíme žádného pro
spěchu a žádného účelu jejího, nýbrž hlavne
proto, že nemáme žádné příčiny býti solidárním
s Němci, dokud oni nemají tolik smyslu pr-
naše potřeby vyučovací a kulturní, by osvědčil
tu národní snášelivost, na kterou posl. Tomášek
položil hlavní důraz.
Posl. Kulp prohlásil, že Čechové nikdy ne-
upustí od požadavku nejpředsnější n
rodnírovnoprávnosti ve všech oborech
státních, a že všemi prostředky naléhati budou.
aby provedena byla všechna opatření pro českou
universitu moravskou, a aby známá resoluce
Žáčkova nezůstala resolucí papírovou. K tomu
připojil prohlášení druhé: že rozřešen
této národní otázky bude pro Če-
chy zkušébním kámenem) opravdo-
vé vůle a snahy vlády a že dlej toho
upraví poslanci čeští budoucí svůj poměr ke
vládě. Posl. Kuip probral celý soubor osvětových
a hospodářských otázek moravských a naléha)
na jejich splnění vládou netoliko v zájmu země
netoliko v zájmu národa českého, nýbrž. tak
v zájmu státu samého.
Posl. Buřival v řeči 1 1hodinné zastávals
železničních zaměstnanců, žádaje, by všichn
poslanci spojili se, by požadavky těchto státních
zaměstnanců byly provedeny zákonem. Tyto poža
davky jsou spravedlivy. Železpiční zaměstnanc
náležejí k lidem nejzodpovědnějším, k lidem, kteř.
mají službu těžkou dnem a nocí, za každého po-
časí, kteří vydáni jsou kalastrofám a nebezpe
čím, ohrožujícím jejich zdraví a jejich život
Jsou-li ve státních podnicích zaměstnanci, kteř
Tomášek
Němec
Posl
Čecho
Žáčkův
Buřival
český univerzita moravský
18
article
V drobném prouejt
sanní číslo o sobt
odpoledni
Ve flinlkách na venkovš
raaní číslo. . . . . . .
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserátv
platí se hotové napřel.
Předplacení a inserty přijímá admínl-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se táš redakce
Ulskársa a ezpedice „ Nirodnich Listů“
Eukopisy se nevracsji.
Ulskársa
19
article
dolosa čovleostníe
bodoo
21
article
zasluhují, by se jim živobytí usnadnilo a za-
bezpečilo a aby zajištěna byla jejich axistence
a tolikéž existence jejich žen a dětí, jsou to bez
odporu zaměstnanci železniční. Jim musí býti
věnovány nejen sympatie morální, alebrž také
veškerá snaha, nesoreí se k tomu, by se jim
za svízelné jejich dílo dala přiměřená náhrada,
by proti všem nehodám byli pojištění il oni sami,
i jejich rodiny.
Pan Tomola, který je jménem a vzezřením
původu slovanského, jest členem městské rady
vídeňské, jejím školním referentem a ředitelem
měšťanské školy. Tento pár vedl si dnes ve sně-
movně jako výstřední Němec a hrozil, že bude
kolem krku dán provaz lídové hanby každému
Germánovi, kterýž opusti svůj národ. Pan To-
mola má snad právo takto mluviti o Němeích.
Ale tentýž pan Tomola má povinnost, respekto-
vati u národů totéž, co hlásá o Němeích; t9ž
pan Tomola však má všechny nedostatky a hři-
chy německé v pravém slova smyslu zhuštěny
v sobě. Jenom německý učitel může se prohře-
šovati na nejzákladnějších zásadách a příkazech
paedagogických tak, jak tomu ve své dnešní
řeči učil p. Tomola. Deset talmudistů, dvacet
Řeků, ani třicet Arménů nemohlo by překrou-
titi české požadavky vídeňské tak, jako učinil
tento p. Tomola. Tento pan Tomola buď nezná
skutečnost, anebo ji zakrývá. Tento pan Tomola
tvrdí, že Čechové se k jubilojním divadolním
představením ve Vídni vtírali, že se samí po-
zvali. Buď tento pan Tomola vl, co je pravda,
pak vědomě mluvil nepravdu, nebo pravdu ne-
zná; pak měl mlčel, a snad byl by zůstal filo-
sofem. Neboť faktyn jest, že ředitelství „Ná-
rodního divadla“ bylo ředitelem divadla „na
Jim
Tomola
Němec
Germán
Řek
Armén
Čecho
Vídeň
rodní divadlo
22
article
Vídeňce“ na jubilejní divadelni představení po-
zváno. Tento učitel Tomola myslí a hlásá, že
je první povinnosti Čechů vídeňských, naučiti
se něměině. Tento Tomola ví, nebo neví, že a
škole Komenského učí se děti němčině řádné
tak, že se v ní také důkladně vyznají. To jest
konstatována četnými inspektory, kteří na školu
tu dozírali. Není jediného učitele školy té, není
jediného přispívatele na školu tu, který by chtěl,
aby se děti školy Komenského němčině neučily
a aby se nevyučily tomuto jazyku pro praktickou
potřebu, arci jedině na základě mateřštiny tak.
jak všichni pedagogové všech věků žádají, by
učení jazykům cizím, také mrtvým, dělo se na
základě jazyka mateřského. Pan Tomola, klerý
chce, by české děti ve Vídni, by čeští učedníci,
čeští řemeslníci, češti tovaryši, čeští dělníci prc-
stě hned se stali kovanými Němci, jakmile ve
Vídní sídlí, je špatným pedagogem a špatným
učitelem, špatným křesťanem a špatným soci-
álem, chce-li, aby Čechové, kteří se přistébují
do Vídně, jali se a dovedli přes noc mluviti
hbitě a správně německy. To jest proti přírodě,
to jest proti rozumu, to jest proti nejprostším
zákonům vychovatelským, a litujeme, že tak
mluví učitel a školsky referent největší strany
sněmovny a vládnoucí strany vídeňské, l
lr
Vídeňka
Čecho
Komenský
Tomola
Němec
Vídeň
se dítě škola Komenský němčina
23
article
Z VIdně, 15. června. (K. k)
Předseda dr Weiskirchner zabájíl schiůzi
o 3. hod. 15 min.
Mezi došlými spisy byl návrh posl. Kadl-
čika a spol, na slevu jízdného obecním sta-
rostům.
Dotaz y podali poslanci: dr. Sláma a spol.
po užívání jazyka na stanici Brno severní dráhy
— Klička a spol. po postupu bratrské po
kladny příbramských dolů naproti dělníkům pro
vislonistům; — dr. Jos. Myslivec a spol. p
podělení odpadkovou solí okresů v Čechách, jež byl
postiženy živelní kata strofou.
Pilné návrhy v nouzových zálež
tostech podány pro okresy: sušický. dolno-
kralovický, litomyštský, jindřichol radecký, lounský.
táborský, semilský a jilemnický a pro město Bu-
štěhrad.
Sněmovna rokovala dál ze vrubně
Weiskirchner
Sláma
Klička
Jos
Brno
Čechy
24
article
FEUILLEION.
FEUILLEION.
V Praze, 15. června 1908.
H. (Němci v Italii.) Nikde není cii
tak německý »Drang« jako v Dlalii. Houževnatý
podnikavý a pracovilý Němec, prodchnutý sebe
vědomím svého kalturního poslání od té doby
co shrábl miliardy z pokladen poražené Francie.
a co dostal odvahu měřiti své síly s anglickým
obchodem a průmyslem, podmaňuje si Hialii, vy-
sílá do ní celé zástupy turistů. Potomei straš-
ných Visigotů, Teutonů a Vandalů hrnou se přes
A py do malebných, zelených niv italských. Ne-
mají na sobě volské kůže s rohama, což mělo
jistou barbarskou krásu, ale lodenové koslumy
turistické a Jägrovy košile, což je vrcholem mo-
derního nevkusu. Zdá se mi, že Italie, žijící
hostění cizinců, z těchto turistů valně nezbo-
halne. Ostatně oni mají již své Némecko v Italii.
Nalezají všude své hotely a hostince, patříci
jejich krajsnům a v Benátkách i v Neapoli pijí
svůj temný mok mnichovský. Ilalie je úžasně
poněmčená. Všude je slyšet hlahol germánský.
A přiliš dobře slyšet, neboť Němci se nikde ne-
ostýchají a hlučně pokřikují, ať jsou v jídelně
hotelu, v museu nebo v železničním kupé.
Německý měsťak je ku podivu hybný
čilý. Rád cestuje. Miluje přírodu, velebnost hor
a půvab jezer a rozplývá se v cituplném na-
dšení při pohledu na Alpy nebo na přistav nea-
polský. S důkladností vlastní své rage prolézá
galerie, kostely, paláce. Italie, jež dříve byla
drutou vlasti Angličanů, hemží se teď Němei
Nejsou příjemní jako turisti. Přiliš se ozývají
přiliš se všude rozlahují a je cosi vulgárního
jejich okázalosti. Na cestách nejvíce je pozorovat.
že elegance vrozená latinským kmenům, je ciza
Germánům.
Nevzhledný je jejich zevnějšek, nepříjemné
jejich způsoby. Málo kde, ani mezi luzou Pa-
ríže a holandských přislavních měst, viděl jsem
Němec
Teuton
Jägrův
Angličan
Germán
Praha
Benátky
Neapol
Alpy
Italia
25
article
typy tak odporně, jako bylo několik německých,
otylých, pivem jako nasáklých turistů, kteři z
horkého dne vyskakovali ve stanicích z vlaku
jedoucího z Florencie do Říma, vysvlečení
z kabátů, bez límců, s rozhalenými, ošklivými
tmavými košilemi a rozjařeně povykovali
hltali salámy a oranže a lili do sebe chianti
Bylo cosi brutálně zpupného v jejich sans-gáne.
v jejich hospodské klackovitosti.
Podobné typy objevují se ovšem i jinde
i u nás, vyrostlé v ovzduší plebejské nízkosti,
jichž se kultura nedotkla, přes zdánlivý nátěr
vzdělanosti, kterou jim dala škola. Ale u Němeů
je nepříjemný dojem triviálnosti ještě zvýšen
nolla
jejich arogancí.
Raději vidím Němce doma, v jejich vlasti
nežli na cestách. Imponují nám ve své bohate
a spořádané říši svou pracovitostí, svou kulturn
vyspělostí, svou průmyslovou podnikavostí a ob-
chodní správnosti. Je milo pobýti ve veselém
uměním vykrášleném Mnichové, i v rušném
požitkářském shonu Berlína i v tichém, snivém
Výmaru, kde eítite duševní velikost Německa
Pozorujeme s úžasem a jistými obavami obrovský
hospodářský rozmach bojovného, rozpínavého
kmene, jehož přesila a sobectví od věků nepře-
stává ohrožovati naši národní existenci.
Němec
Florencie
Řím
Berlín
Výmar
Německo
26
article
Německý hluhol provázel mne na všech ce-
stách po Italii. Na Rivieře, ve Florencii iv
Římě přehlušovala při table d'hote německá
konversace frančinu i angličinu. Na římiském
Capitolu i před neapolským Museo Nazional
nabízejí se němečtí ciceroni. V římské ulici útoč
na cizince černovlasý, libítý klouček, nablzejíe
pohlednice: »Fünfzg Stücke eine Lira!« Ve
všech větších restaurantech, hotelích i v novi-
nářských kioskách prodávají se berilnské a vl-
deňské žurnály. V proslulé vinárně na nároz
Viecolo del Vaccaro, kde augšpurský kanovník
Fogger se upil ohnivým vínem »Est, est, estl-
rozjařují se jeho krajané skoro u všech stol
slavným, rozkošným mokem a jsou v rozhodné
Est
Riviera
Florencie
Řím
Kapitol
Museo Nazional
Viecolo del Vaccaro
27
article
převaze. A na Monte Pincio je postavena sochu
největšího Němce, Jupitera výmarského, který
vykonal zbožnou pouť do pravé vlasti své an
lické duše.
Veliký Goethe okázal jako Winekelman
Němcům cestu do Italie, kam šel se svou ně
meckou přísností hledati důkladné a jisté po-
znání o starobylosti a umění, jak napsal ve sv
»Italské cestě«.
n an ve
Byla to pämátná zářlová noc roku 1786.
kdy Goethe v noci vyjel z Karlových Varů, aby
sám, pod cizím jménem, vydal se na cestu do
země, poníž churavěla již dávno jeho touha
Šel vzpružit do Italie »elastičnost svého ducha
a psal své přitelkyni paní von Stein a svým
přátelům nadšené a moudré listy, v nichž za
znamenával vše nové a velké, co klidně a hlou-
bavě pozoroval svýma velkýma očima. Řím
vznešený Řlm latinský, pohanský, překonal i jeho
titanského ducha a v jednom dopise doznává
že zažívá tolik moených a bohatých dojmů kaž
dého dne, že mu není možno je sdileti s někým
Vyslovil přání- prodlěvati léta na těch místech
zachovávati pythagorické mičení. daz
Pro něco podobného nemají jeho krajan
smyslu. Jsou to nejsdilnější mluvkové ve světě
Mají ze všeho radost, nevycházejí z extase an
před vysokými bolami naparáděného carabiniera
ani před Michel-Angelovým Davidem a svěřuj
se svými pocity celému svělu naivně, bonhomně
s povykem pokud možno největším.
Němec
Jupiter výmarský
Goethe
Stein
Michel
Angelův
David
Monte Pincio
Italia
Karlová Vary
Řím
28
article
Jakýsi vrozený pud, zděděná touha, nejen
záliba estelická a zvědavost turistická láká Němee
do Italie. Poznávají stopy svých předků, kteř
tak často přicházeli do Italie přes Alpy. Jsout
ponejvice stopy krvavé . . . Němečtí císařové při-
cházeli často jako usurpatoři a dravci, někdy
aby paro tovali triumfy caesarů a někdy pližil
se kajicně do Canossy. V Italii odohrály se nej
strašnější eplsody tragedie bohenstaufské.
Papežové i vládci italských států a stá-
tečků pohliželi často velmi s vysoka na císale
fiše německé. Ludvik Storza nazval německého
cisaře svým zbrojnošem. Ovšem tento ješitný
vévoda milánský měl též odvahu zváti papeže
svým zpovědníkem, republiku benátskou svým
pokladnikem a francouzského krále svým kurj-
rem. A přes to, že byl tak velkolepě obsluho-
ván, skončil skvělý tyran bídně, poslední letu
svého života odumiral v železné kleci, do piž
ho vsadil francouzský král. ossoanie ndl
. s votb l
Ludvik Storza
Alpy
Canossa
29
article
Německo Víléma II. podmanilo si Itali
mírně, pomocí svých obchodních styků a diplo-
matů. Cisař Vilém, sbratřivší se s králem ital-
ským, sám přijel několikrát do Italie, ani jako
triumfátor, ani jako kajieník, ale jako obratný
obchodní zástupce své říše a s velikou pompou
dělal reklamu německému zboží. Některá města
italská, zejména severní, podlehají zcela vlivu
německého kapitálu a obchodu.
V Miláně, kvetoucím, blahobytném městé
je neobyčejné množství německých podniko
obchodních. Bursa a průmysl jsou ovládány
Němci. Náhlý rozkvět Janova je též z valne
části dilem německého kapitálu, který tu naše
velmi vděčné a výnosné uplatnění. Německý
kupčik, obchodní cestující a inženýr lehce na-
bývají půdy v bohaté zemi, probouzejíelse
k velkému rozkvětu. Přacovitost, vytrvalost
akurátnost německá hravě konkuruje s leda-
bylostí a pohodlností italskou. Iniciativu, nové
myšlenky i energické ruce pracovní přinášejí
Némci, kteří v Italii zmocnili se celých odvětv
průmyslových. Cukrovárnictví italské je skoro
úplně něměcké.
Jak se na tento německý vliv divají Italové
Na otázku tu dal zajímavou odpověď italský
publicista Giovanní Diotallevi, který vydal knihu
»Němci přítomné doby dle pozorování Itala.«
Autor je dobrým znalcem Německa. Jeho kritika
je prodehnuta sympatií ke všemu, čím se může
Německo honosit. Německá kultura, solidnos
německého obchodníka, pořádek a hygiena ně-
meckých měst, modernost školství atd. jsou
italským spisovatelem vřele oceňovány. Ale
Itat
Vilém
Bursa
Němec
Italos
Diotallevi
Německo
Italia
Milán
Janov
30
article
autor, vychovaný jemností a vkusem racy latinské.
ostře a výsměšně odsuzuje německé hrubství
barbarství, německou kejkliřskou a zastaralou
zálibu v kostumech, uniformách a fangličkářství.
Nenalezá dosti peprných slov, aby odsoudil
šaškovství couleurových studentů, jejich vyzýva-
vou tíznost, jejich komické kroje a čepičky,
jejich posekaně a oflastrovaně obličeje.
»Jaký je rozdil mezi Némcem a Italem!«
píše autor, pojednávaje o brutálních hrách bur-
šáckých mensur. »Italský mladík dovede, tak
dobře jako německý, postaviti se svému od-
půrci v souboji zmužile a čestně. Ale dbá po-
kud mu možno, aby zachoval neporušenost
svého obličeje. Dbá toho v zájmu své mužné
důstojnosti a svého vrozeného rylířstri vůči
krásnému pohlaví, aby se nedal zohyzditi. C
naproti tomu záleží německému studentu na
tom, že je jeho tvář znetvořena navždy gri-
massou? Nepozorujete v tom hlavní znamení
nedostatku každě galantnosti u německého
muže! Opravdové, nepřetvařované barbarství
světového názoru ?«
Giovanni Distollevi vychvaluje nadseně před-
nosti německého dělníka, obchodníka a učitele.
Italos
Giovanni Distollevi
31
article
Nestavi se nijak proti německému vlivu v Italii.
Naopak očekává od něho mnoho prospěšného
pro pokrok své vlasti.
Ale pozoruhodné je, že tento ctitel a zna
tel moderního Německa nevěří v budoucí něme-
ckou převahu. Neuznává německý primát ani
v nmění, ani ve filosofii, ani ve vědě. Též ně-
mecká válečná síla nezachová si do budoucnosti
svou nynější převahu. Pouze v obchodu a prů-
myslu vidí italský spisovatel trvalou a zajiště-
nou přednost německou. Německo, dle jeho
názoru, v obou těchto oborech jak kvanlitou
tak i kvalitou své práce předči Anglii a Franeii
»a tak ze všech vlastností tohoto národa též
v budoucnosti budou vítězit ty, které nyní jsou
jeho nejpřednějšími: pracovitost, methoda, dů-
kladnost, klid a vylrvalost ! «
Německo
Anglie