3
masthead
15. června 1908. Číslo 164.
4
article
posl. Laub, Doležal z Nov. Bydžova, dr. Musil
z Čáslavi a j. Návrh statutu schválen až na
nepatrné změny.
Na to provedeny v olby a sice k návrhu
p. dra. Černého aklamací. Zvolení: předsedou
K. Adámek, místopředsedy St. Kubr a A.
Bureš, do výboru pp. Axamit V. (zástupce
Jednoty samospr. úřadníků), Čipera Jos. (Plzeň)
Markalous V. (Pardubice), Papoušek C. (Mladá
Boleslav), dr. Pluhař V. (Prachatice), Srdinko
H. (Hradec Králové), dr. Zeis Em. (Tábor). Ná-
hradníci: dr. Lokay F. (Karlín), JUDr. Halík
R. (Brod Něm.), mag. ph. Laub Jan (Litomyšl).
JUDr. Štěpán Ant. (Písek), Winter K. (Žižkov)
Ježek V. (zástupce Jednoty samospr. úřadniků)
Honzů V. (Bělá p. B).
Výsledek voleb přijat s hlučným potleskem
Předseda p. K. Adámak prohlašuje, že
volbu pokládá za vyznamenání.
Den dnešní jest dnem události památné
neboť vstupuje v život organisace, která nemá
býti střediskem skvělých oháostrojů, jež vzplanou
a nezanechají po sobě stopy, ale práce. a jen
práce v tom pevném vědomí, že, co si vydo-
budeme sami, budeme míti, jak až dosud tomu
bylo, a že nemůžeme čekati na nějaké jablko
rozšíření autonomie, až nám spadne do klína.
Laub
Doležal
doktor
Musil
K Adámek
Kubr
A Bureš
Čipera
Markalous
Pluhař
Zeis em
Lokay
JUDr
Halík
Jan
Štěpán Antonín
Winter
Ježek
Bělá
K Adámak
Bydžov
Čáslav
Plzeň
Pardubice
Mladá Boleslav
Prachatice
Hradec Králové
Tábor
Karlín
Německo
Litomyšl
Písek
Žižkov
Papoušek C
Srdinko H
5
article
Důvěra v pomoc cizí je blud a klam, ve Víden
nedoufejme, neboť co máme, jest proti vůli vl-
deňských vlád! Pracujme my a Nejvyšší zajist
nedá zahynouti nám i budoucím! (Potlesk.)
Pan Stan. Kubr přijímá hodnost, ač pře-
lížen, u vědomi, že bude mocí po boku Adám-
kově pracovati pro rozšíření autonomie české.
Návrh p. Ježka z Chrudimi, aby se
příští sjezd konal v Plzni, zamitnut se zřefelem
k tomu, že půjde o sjezd pracovní a proto
ustanoveny opět Král. Vinohrady.
Zapisovatel pan Ježek přečetl přípisy
Ústřední Matice školské a »Komenského« ve
příčině podpory, jimž se vyhoví, a omluvné
telegramy okresních výborů v Habrech, v Holi
cích a v Sušicích.
Srdečným doslovem předsedovým sjezd. po
12. hodní polední zakončen.
Výbor se ihned usnesl na tom, aby o pro
vádění další agendy byl požádán okresní výbon
vinohradský a aby stanoveny byly požadavky
pro obsazení místa úřadnického.
Pak následoval společný oběd a vyjíždk
do výstavy.
Stan
Kubr
Král
Ježek
Komenský
Chrudim
Plzeň
Habr
Sušice
Ada
6
article
Stávka.
Stávka.
»Den« ve svém sobotním čísle přináší článek
»Studentská slávka a rektor Goll.« Článek napsal
dr. Tobolka, jeden z mých bývalých žáků.
Odpovídám za poměrů nepřiznivých, jak patrno.
z místa, odkud píšu. A odpovidám krátce.
První polovice článku je věnována stáre
a tomu, co s ní souvisí. Zde se nedostaneme
dále. Dr. Tobolka není pro stávku — v tom se
srovnáváme. Já vedle toho jsem se vyslovi
proti solidárnosti se studentstvem německým,
tak jednostranné, jak se k ni hnedi odhiodlala
část našich. Dr. Tobolka praví, že tu jde
o dva světy, z nichž jeden národnosti dlává
místo první, druhý, jenž za nerozdílnou drožku
národnosti pokládá svobodu. Antithese není
dobře formulovana . . . Já za to mám, že dnes
pro nás otázka národnosti je věc hlavní.“ Nen
to naše vina, je to vina hypernacionalismu ně-
meckého. Ale to jsem pověděl častěji — nejen
v poslední době.
Potom se dr. Tobolka zanáší mou osobou.
Nejprve mluví o mně jako svém někdejším uči-
teli. Přiznávám se, že z toho, co jsem kdy
slyšel od svých bývalých žáků o sobě, co zde
slyším od dra. Tobolky, je mi zvláště milé.
Učil jsem své žáky pracovat a hledět na věei
objektivně — také v ohledu národním. Za to
uznání jsem dru. Tobolkovi vděčen i za ton.
který až sem zachoval ve svém článku. Opu-
kuji, byl bych sťasten, kdybych k tomu přispěl
aby v polemikách u nás zavládl slušnější ton
Myslím, že zde nepůsobila jen pieta žáka k ně-
kdejšímu učiteli.
Goll
Tobolka
doktor
Nena
7
article
Pak následuje výtka, že jsem nezla ved
české podávání aktů k minister
stvu (rozuměj vyučování), když tak učinil
děkan fakulty filosofické a rektor techniky
(Niederle a Novotný). Jde zde o kusy, kterým
se obrací rektorát a senát k ministerstvu vy
učování. Zachoval jsem jednoduše, co bylo z
vedeno před 25 lety a co plati i na obou uni
versitách polských.
Změnu by mi byl mohl uložit senát, sená
to neučinil; tomu jsem v jé věci zodpovědný
Pokud se týče děkanství a fakult, fakulta filoso
fická přikládá k svým českým zadáním německý
překlad, podobně jako česká technika v Brně
O některých věcech, s tím spojených, neminím
mluviti. Myslím, že by to ani dru. Tobolkov
nebylo milo s ohledem na stranu, ke které nyní
náležl. svhl
Ostatek bych se tu dostul, jako se dostn
dr. Tobolka sám, k měmu »poměru« ko dru
Kramářovi a straně, kterou vede. Té véci je
věnován ostatek článku. Nemíním zde odpovídat
a nemíním odpovídat hned. Stávka — to je tak
velké nebezpečenství pro naše vysoké školy, že
o této věci nyní mluviti nemohu a nechci. Ozval
jsem se proti dru. Kramářovi, když také o
naše studentstvo posílal do stávky . . . Pone-
chávám si o této věci t. j. měm poměru k dru.
Kramářovi a jeho straně promluviti později,
uznám-li to za vhedné a potřebné — snad až
po zkončení mého rektorátu; jsem vůbec ochote
složiti počet ze svého rektorátu po jeho skon-
čení veřejně, uznám-li to za potřebné.
Za neomylného jsem se nikdy nepokládal.
ale doufám, že to nebude veřejné pokánl
Pak se také vrátím k otázce české korespon-
dence s ministerstvem, poďotýkaje jen (pro věe
neznalé), že korespondenci českou s místodrži
telstvím máme a zachováváme.
Niederle
Novotná
Tobolka
Kramář
Brno
8
article
Rozumi se samo sebou, že i dr. Tobolka
na konec mluví o mně a »N. L.« Podotýkám
že jsem si přál sám, aby »N. L.« můj neděln
článek přinesly jako úvodník a že i tu »N. Le
ochotně vyhověly měmu přání. Při tom dr. T -
bolka vzpominá mé přednášky v aule r. 1898
o Palackém, která vyšla potom plně v Č. Č.
i o sobě. Vzpominám na to rád. Ona přednáška
v aule patří k nejkrásnějším a nejšťastnějším
momentům mého života; i zde se setkáváme
s dr. Tobolkou, mým bývalým žákem. Slavnost
v aule pořádal Historický klub a dr. Tobolka
byl jeho předsedou. Dr. Tobolka při tom připo-
míná, že »N. L.« referovaly o té slavnosti způ
sobem, který nás (myslím, že jsme tehdy o tom
spolu mluvili) nikterak neuspokojoval. Ale vzpo-
minám si, že podobně neuspokojivě, pro nás
oba neuspokojivě, referovaly i jiné noviny a že
jeden časopis referoval i nepříznivě neb aspon
nepřivětivě. Nebyly to však »N. Le
O tom, pokud bych si přál a pokud ne-
přál, aby škola zůstala politicu m, pověděl
jsem více ve »Věstníku sjezdu přírodozpytců
lékařů českých« v článku o počátku samostatné
university české. Na to prozatím podkazují. Ci-
toval bych to místo, kdybych měl »Věstník« po
ruce.
Vo Vídni, v neděli 14. června.
Ještě jednou: nařízení z 1873 o semi
nářích právnické fakulty. Ministerské rozhod-
nutí, kterým zastaven seminář prof. Wabrmunda,
nezakládá se, jak skoro všude se psalo a jak
se skoro všeobecně za to má, na tomto nařízení,
nýbrž na usnesení právnické fakulty inšprucké
z 21. dubna. Nařízení z r. 1873 při tom s
cituje, aby se ukázala těsná souvislost přednášek
a seminářů vůbec.
doktor
Palacký
Tobolka
profesor
Wabrmunda
Vídeň
právnický fakulta
9
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
11
article
Mezinárodní šermířský turnaj.
Střed slavnostní síně průmyslového paláce by
proměněn na pět dní v šermířský nál. Dlužno při
znati, že za turnajiště zvoleno místo nad jiné vhedně
a šťastnou rukou upraveno. Byť i ochozy kolen
obou planší byly úzky, poskytuje za to slavnostu
estráda znamenité hlediště. Půda, na níž průmyslový
palác slojí, ostatně není poprvé jevištěm sportovníh
boje. Na místě tom v heroických dobách naší cykli
stiky, v slavné éře Kohoutů, Cifky a Pochmann
bývala cyklistká závodní dráha. A zde u příležitost
výstavy pořádá Český šermířský klub mezi
národní šermířský turnaj, první českého klubu vůbec
Lelošní výstava má v něm už druhý s por
tovní podnik velkého slohu. Poklona a uznán
sporlu.
Po zápase duchů, jenž v lichu, přeružovaném
jen tikotem turnajových hodin, se odehrával v sál
komorního pavilonu, zde rušný obrázek, plný života
V dupot výpadů, svištění a cinkot čepelí se mí-
výkřiky šermítů. Zakuklené postavy šermířů v blesku
rychlých pohybech, kterých vyžaduje sport, jenžs
honosí názvem sumění a věda«, poskytojí podívanou,
která širšímu obecenstvu se málokdy jen naskytuje.
Toť jiný obraz než v zářícím sále žofinském př
akademilch, kde všechno obělováno jedinému ohledu
elegance a krásy! Tam vyžehlené, úbělí svítící pla
strony, bezvadně přilehající spodky. Zde oblek »pra-
covní«, propocený námahov, zaprášený prachem
jenž se vznesl z dupané půdy, účesy rozbázené na
sazováním a sundaváním kukli. Tam šermlři, ovláda
jící každý svůj pohyb na planchi i mimo ni; zde
povolující svému lemperamentu.
Není divu, že návštěva byla po celý den velm
četná, že obecenstvo dlouho setrvávalo pohříženo
v napínavé divadlo a že většina jeho se bude pravi
delně vraceti i v ostalní dny.
Pochmann
Český šermířský klub
průmyslový palác
suměnit a věda
12
article
Český Šermířský klub má nž nyní za
bezpečen dokonalý úspěch pořadatelský: po
slechlať jeho vyzvání k účastenství celá řada cizleh
vynikajících vládců čepele, mezi nimiž dva cham-
pioni a sice: Dillon de Cavanagh z Paříže, který
dobyl v minulých dnech championat Francie a cham-
pion Italie: Mangiarotti z Říma. Mimo to z Italie s
hlásí Angelini (Pisa), který bohužel pro opozdění
nebude moci již turnaje se zúčastniti.
Na šavli jsou hlašeni: 1. JUC. Ervin Weil
(Karlovy Vary). 2. Fr. Riegler, 3. IegC. J. Pesl,4
IngC. P. Šimek (Moravská Slavie), 5. por. M. Nun-
kovič (Záhřeb), 6 R. Sázavský, 7. B. Scl eybal, 8.
O. Lada (S. K. Slavie). 9. E. König garten (Dell
Sauta, Vídeň), 10. B. v. Denaro, 11. L. Kladívko,
12. MI Fabianec (Praha, kadetní škola), 13. E. v.
Meszaros (Vídeňi), 14. Jar. Tuček, 15. Fr. Dušek, t6
V. Gopoold z Lobsdorku, 17. dr. Šourek (Č. S. K.
Riegel), 18. O. Košta (Pražský Šermiřský Klub), 19.
Fr. Haderka, 20. A. Harsa, 21. E. Routa, 22. P.
Kafka. 23. M. Neumayer, 24. Fr. Krätzer (Prage
Fecht-Sociéte), 25. nadp. O. Steiner, 26. nadp.
Alhrecht (Herrenfechitklub), 27. J. Javůrek (Č. Š. K.)
28. V. Tvrzský, 29. Smíchovský (pseud) (Č. Š. K.)
30. Dillon de Cavanagh, 31. Mangiarotti (Rtím), 32
Angelini (Pisa)
Na fleuret přihlášeni pp.: 1. Dr. Fr. Schu
mann-Leclerg (Karlovy Vary), 2. JUC. E. Weil, 3. M
Murkovič, 4. O. Lada, 5. A. Tříska, 6. R. Sázavský
7. E. Königsgarten, 8. M. Raýman, 9. Fr. Dušek
10. Jaroslav Tuček (Riegel). 11. Fr. Fiala (Pr. Š. K.)
12. Goppold z Lobadorfu (Riegel, 13. L. Oppel (Riegei)
14. O. Steiner (Riegel), 15. K. Atbrechf (Riegel), te
J. Rožička (Č. Š. K.), 17. V. Tvrzský (Č. Š. K.), 18.
J. Javárek (Č. Š. K.), 19. Frant. Hlaváček (C. S.. K. ).
20. Dilon de Cavanegh, Pařiž, 21. Mangiarotii, Rim.
Angelini
Weil
František
Riegler
J Pesl
P Šimek
M Nun kovič
R Sázavský
O Lada
E König garten
L Kladívko
Vídeňe
Tuček
Dušek
Gopoold
Lobsdork
doktor
Šourek
K Riegel
O Košta
Haderka
A Harsa
E Rout
P Kafka
M Neumayer
Krätzer
O Steiner
Herrenfechitklub
J Javůrek
V Tvrzský
Dillon Cavanagh
Rtí
E Weil
A Tříska
E Königsgarten
M Raýman
Riegel
Fiala
Š K
Goppold
L Oppel
Riegei
K Atbrechf
J Rožiček
J Javárek
Hlaváček
Cavanegh
Paříž
Francie
Řím
Pisa
Karlov Vara
Záhřeb
Vídeň
Praha
Český šermířský klub
Slavia
Č . S
Šermiřský klub
Č . Š . K
Dillon jít Cavanagh
IngC
Della Saut
Fabianec
Meszaros
Prag Fecht
Sociéte
Alhrecht
Mangiarotti
Sch mannLeclerg
lada
Lobadorf
13
article
22. Angelini, Pisa, 23. Onne (Herrenfechiklub)
Turnaj byl zahájen jednatelem Č. §. K. p. drem
Vaníčkem za účastenství hlášených šermířů a pře-
četného obecenstva. Včerejšek věnován vylučovacím
závodům přihlášených šermířů. Z 24 přihlášených
šermířů proniklo ve dvou skupinách do demifina-
les 16 šermířů. V prvé skupině to byli: Dilon de
Cavanagh, Goppold, Tvrzský, Lada, Dušek, Albrecht
Onne, Javůrek. V druhé skupině: Mangiarotti, Ko
nigegarten, Sázavský, Merkovič, Tříska, Šteiner, Ra-
žička a Tuček.
Z prvé skupiny přicházejí do finale: Dion
de Cavanagh 6 vítězství, 2. Goppold
Tvrzsíký 5 vítězství, Lada 4 vítězství
V druhé: Mangiarotti 7 vítězství, Sázavský 5, Kč
niggarten a Merkovič po 4. Finale ve fleureltu bude
dnes v pondělí. Zejtra pak započnou šavlová assauts
Za rozhodčí povolání byli Č. Š. K místři Sei
avenni, oblibený mistr šermu z Berlína a Hallen
z Jeinville le Pent u Paříže. Oba tito soudcové vy-
nikaji svým naprosto uklidněným a nestranným
soudcováním. Pomocní soudcové jsou pp. M. Orazie
Santelli a A fons Ferlaud.
Angelini
Herrenfechiklub
Vaníček
Goppold
Tvrzský
Lada
Dušek
Onne
Javůrek
Mangiarotti
Merkovič
Tříska
Šteiner
Ra
Tuček
Tvrzsíký
M Santelli
Ferlaud
Pisa
ko
Lada
Sázavský
Berlín
Hallen
Dion jít Cavanagh
Jeinville le Penta u Paříž
Onne
Dilon jít Cavanagh
14
article
„*. Svaz českých okresních zastupilelstev na vý-
ztavě. Včera o půl 4. hod. odpuledne dostavili se
korporativně na výstaviště delegáti okresních zastu-
pitelstev, jež ve dvoraně průmyslového paláce jmé-
nem výkonného výboru uvital pres dent pan cís.
rada L. Bondy, který ve avé řeči poukázal na vý
znam jubilejní výstavy. Za okresní zastupitelstv
odpověděl poslanec p. K. Adámek, přísedící zem-
ského výboru, který ve vřelé řečí připomenul před-
chozi výstavy, v Praze konané, zejména výstavu
jubilejní r. 1891 a výstavu národopisnou a jich vliv
na rozvoj národní. Stejným vlivem působiti bude
i letošní výstava, klerá podává důkaz o rozmachu
české práce. V další řeči dotkl se politických boju
obou národností a projevil přání, aby výstava spl-
nila všecky naděje, které tvůrcové její chovají ke
prospěchu společenskému obou národností tohoto
staroslavného království. — Potom účastníci odebrali
se ku prohlidce jednotlivých pavilonu.
L Bond
K Adámek
Praha
15
article
* Zneužívání dělnických lístků Poněvadž děl-
nických lístků bylo zneužito v četných případech
osobami jiných stavů, vydal výkonný výbor výstavní
toto ustanovení: Dělnické lístky jsou platny pouze
pro dělnictvo. Za účelem kontroly jsou výstavní or-
gány oprávněny žádati na majiteli dělnického lístku
průkaz o členství v oné organisaci nebo o zaměst-
nání v továrně, jejíž razítko nese odevzdaný dělni-
cký lístek. Nemůže-li majitel dělnického lístky průkaz
podati, nebude lístek tento uznán a vstup do výstavy
na lístek tento nebude povolen
Na milion dvouhaléřů Nár. jednoty pošu-
mavské sebráno dne 13. června 8632 a dne 14. června
12.886 dvouhaléřů, úhrnem dosud 78.770 dvouhaléřů
K tomu zakoupením celého sloupce v krychli (10 k
přispěli: Úřadnictvo Ústřední banky českých spoři
telen v Praze (dva sloupce). Výletníci pražského
klubu cyklistů »Ruch«, absolventi vyšší průmyslové
časké školy v Plzni, pp. Karel Gruber, Fr. Seb
Vojtěch Vacín, úřadníci praž. obec. plynáren (dv
sljoupce), hosté na svalbě sl. Mař. Kocourkovy
s p. Jar. Stárkou (13 K), úřadníci fy. Jos. Procházka
velkoobchod s uhlím v Praze (dva slou pce)
společnost filkářů a tarokářů v »Hotel Krása« v
Vysočanech, stolní společnost »Filkáři U koně« v Čá
slavi, několik členů společnosti »Zdar Malicie
v Austrii na Smíchově (se slibem dalších čtyř sloupeů
a pan Emanuel Theiner, obchodník s dřívím na Kr
Vinohradech. Poněvaďž získán již dostatečný základ
provedeno bude tento týden vyrovnání sloupe
v krychli.
.. Výslavu navšlívilo včera 44.217 platících
osob; übrnem 395.593.
Gruber
Vacín
Krása
Theiner
Poněvaďž
Praha
Plzeň
Francie
Kocourkov
Vysočany
Austria na Smíchov
Králové Vinohrady
17
article
Sjezd rakouských vývozních spolk
v Praze.
Sjezd rakouských vývozních spolk
v Praze.
Vzácné shromáždění konalo se dnes dopoledne
v koncertní síni na výstavišti v Král. Oboře. Sešli se
zde zástupcové Vývozního spolku pro Čechy, Mo
ravu a Slezsko, Rakousko-uherského a Rakouského
východního spolku, aby porokovali o celé řadě důle-
žitých otázek, vývozu se týkajících. České kruhy ob-
chodní a průmyslové zajisté se zájmem budou sledo-
vati postup jednání, které může přinést blahodárn
výsledky. Program sjezdu rozvržen jest na dva dny
V čestném předsednictvu jsou pp. Jan hr. Harrach
presidert obchodní komory A. Řivnáč a presiden
výkonného výboru jubilejní výstavy L. Bondy;
předsednictvu funkčním jsou pp. c. r. Karel Dusch-
nitz, předseda tak euherského vývozního spolku v
Vídni, Erich starohrabě Salm, předseda Rakouského
východního spolku a Jan Votruba, předseda Vý-
vozního spolku českého. Tajemníkem kongresu jep.
dr. Josef Závodný.
Kongres zahájil dnes o 1/410. hod. dopol. presi-
dent obchodní a živnostenské komory, člen pansk
sněmovny cís. rada Ant. Řivnáč. Proslov svůj pro-
nesl v řeči české i německé a vzdal hold panov-
níkovl
Na to uvítal účastníky předseda Vývozního spol
ku pro Čechy, Moravu a Slezsko pan Jan Votru
ba, který jménem uvedl přítomné zástupce odbor
ných korporací, zástupce veškerých čelnějších den
ních i odborných časopisů, celou řadu velkoobchod-
níků, obchodníků, průmyslníků atd.
Král
Jan
Harrach
A Řivnáč
L Bond
Dusch
Erich
starohrabě
Salm
Votruba
doktor
Závodná
Řivnáč
Jan Votr
Praha
Slezsko
Rakousko
Vídeň
Čechy
Morava
spolek pro Čechy
obchodní komora
jubilejní výstav
kongres
živnostenský komora
pansk sněmovna
18
article
Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko
jsa sobě vědom důležitosti, jakou pro zájmy obchodu
zahraničního a vývozního má společný postup ra
kouských korporací vývozních za účelem uplatněn
praktických názorů, směřujících ku povznesení na-
šich obchodních styků s cizinou, dal podnět ku po-
řádání tohoto kongresu rakouských vývozních spol-
ků, svého druhu prvního. (Pochvala)
Uskutečnění tohoto kongresu děkujeme zvláště
zolesiální pedpoře, jakož i správnému a cennému
porozumění vídeňských vývozních korpoarcí, jak
Rakousko-uherskému vývoznímu a Rakouskému vý-
chodnímu spolku pro společný postup v projedná
vání otázek, směřujících k tomu, aby obchodní styky
našeho mocnářství s blízkou i dálnou cizinou byly
podporovány, rozšiřovány a utužovány.
Čostný přodseda kongresu pan Jan hr. Harraeh
pro churavost dostaviti se nemohl. Předsednictvo na
vrhuje, aby mu poslán byl telegrafický pozdrav
Jan
Morava
Slezsko
spolek pro Čechy
19
article
(Souhlas)
První relerát „Obchodní politika a
podpora vývozu“ pronesl president Rakousko
uherského vývozního spolku cís. rada Karel Dusch
nitz.
Počínaje olázkou, zda v moderním -útvaru stát-
ním, který musí se snažiti rozšířiti svůj podíl n
světovém obchodu, mají větší význam zájmy agrár-
ní neb průmyslové, poukazuje přednášející za pomoc
statistických dat na to, že jen země se silně vyvi-
nutým průmyslem jsou vlasiními nosičí světového
obchodu, že se edy také musí u nás provésti pře-
chod nutně ze státu zemědělského ke státu průmyslo-
vému, ano že jsme již dospěli k tomu obratu, na kt
rém musí silná průmyslová politika se strany vlády
zasahnouti do věci, nemá-li býti již mocnářství vy-
loučeno ze světového obchodu. Z přírovnání s po-
vznesením Německa vychází na jevo, že vnější ob-
chol německý se v posledních dvacetipěti letech zvý-
šil o 22%, zatím co naše mocnárství vykazuje jen
70 zvýšení za slejnou dobu. S mocným rozvojem
německého průmyslu i německé vystěhovalectví, kte-
ré ještě v roce 1881 vykazovalo 210.547 osoh. kleslo
až do r. 1906 na 31.000, zatím co naše vystěhova-
lectví se zvýšilo ze 74.000 v r. 1890 na 260.833 v r
1906. Není žádného pádnějšího důkazu pro rozdí-
nost rozvoje hospodářských poměrů v obou říších
Dusch
Rakousko
Německo
spolek cís . rada
20
article
Německo poskýtuje poučný příklad pro cestu, která
by se měla i u nás nastoupiti. Průmyslový stát ne-
může se dáti ovládati vyslovenou agrární politikou
be těžkých ztrát, což dokazuje na příklad náš pc-
měr k Rumunsku, jakých oběti rakouský průmysl
musil přinésti zemědělským zájmům v posledních
desetilelích, zalím co vývoz do Rumunska v době
před celní várkou až do r. 1886 pohyboval se mez
130—150 milicny kor., klesl na to na průměrných 50
mil. kor. a teprve od r. 1905 jeví se opětné zvý-
šení, které v posledním roce dostoupilo až výše 120
milienů kor., což však nelze přičítati dobré konjunr-
tuře. Jest nepopíratelno, že v posledních 20 letech
rakouský průmysl v Rumunsku ztratil jednu mili-
ardu na odbytu a dnešní poměr v Srbsku ukazuje
opětně, že naše zahraniční politika byla ovládnuta
agrárníky, ke škodě průmyslu. Se ztrátou svých nej
bližších odbytišť jest rakouský průmysl stále více
odkazován na vnitrozemský konsum a tím jest olu-
pován o svou zdatnost oproli cizozemským konku-
rentům na cizích trzích.
Německo
Rumunsko
Srbsko
21
article
Přednášející dále mluví o rakouských bernick
poměrech, které ukládají průmyslu velká břemena
o nedostatečných dopravních poměrech jak na dra-
hách tak i v lodní dopravě a poukazuje na mnocne
úsilí, které podniklo Německo v posledních dvou de-
setiletích, aby nejen upravením svých vodních cest
nýbrž i také tarifními sazbami povzneslo vývoz
svých průmyslových podníků, jaké pokroky zazna-
menalo německé obchodní loďstvo, by se poznenáhlu
zcela emancipovalo cd prostřednictví Angličanů
obchodu . zámořskými zeměmi.
S poukazem na velkou důležitost obchodu s ci-
zinou, který tvoří zvláště pro Francii, Italii a Švý-
carsko pramen vydatných příjmů, navrhuje předná-
šející kongre ku přijeti resoluci.
(Pokračování.)
Po oficiálním zahájení sjezdu promluvili ministi
veřejných prací dr. Gessmann a sekční chéf mi
nisterstva obchodu dr. Rössler. Proslovy jejic
provázeny byly hlučnou pochvalou.
Angličan
doktor
Gessmann
Rössler
Německo
Francie
Švý
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Bursohenschaft der Ostmark“, kte-
rýmžto názvem kryje se kulérové studentstve
vysokých škol německých v Rakousku, uspořá
dalo o svatodušních svátcích sjezd v Prachati
cích, o němž nepronikly do veřejnosti podrob
nější zprávy; celkem konstatováno jenom, že
sjezd minul klidně, t. j. bez národnostních srá-
žek. Včerejší německo-nacionální týdenník praž-
ský přináší některé poznámky, z nichž jie na
jevo, že porady buršáctva „Ostmarky“ platily
hlavně poněmčující práci v Čechách. „Jednotli-
vá usnesení sjezdová,“ tak ujišťuje „D. Volks-
bote“, „na něž v brzku následovati bude čin
ukážou, jak vážně se jedná ostmareckým Bur-
schenschaftům o tuto práci. Především sluší
uvítati, že „Bursehenschaft d. Osten“ každo-
ročně věnuje obnos 3000—4000 korun někte-
rému národnostně ohroženému místu na jazyko
vém pomezí.“ Při komersu v prachatickém pivo-
váře řečnil také prachatický starosta Jungbauen
a ujišťoval pp. buršáky, že dokud on bude státi
v čele městského zastupitelství, a dokud buele
vědět, že jej podporuje akademická mládež, Če-
chům nepodaří se dobýti ani pídě „německo
D Volks
Bursehenschaft d
Osten
Jungbauen
Rakousko
Čechy
Bura
Bursohenschaft der Ostmark
23
article
Šumavy“. Potom jednáno také o Walirmundově
Šumavy“. Potom jednáno také o Walirmundově
aféře.
— Ústřední výbor Národní rady české ko
nal v sobotu odpoledne za předsednictví místo
předsedy p. dra. Jindř. Šolce řádnou schůzi
Především podána p. drem. Šolcem presidiáln
zpráva o činnosti Národní rady české za po-
slední období, v němž se konalo celkem 1e
schůzí a porad, vyřízeno 1319 čísel jednacích
a odesláno 2761 dopisů. Truchlivý ráz vtisklu
období tomuto ovšem přebolestná ztráta nezapo-
menutelného tvůrce a předsedy Národní rady
české p. posl. dra. Heroldu, v jehož intoncieh
chce vyvíjeti Národní rada česká také činnost
svoji budoucí. Zpravodaj předsednictva por
Jindřich Nechanský přednesl dále zprávy a ná-
vrhy presidiální komise, jež vesmés schvá-
leny. Zejména vzato ve smyslu základ-
ních řádů jednomyslně na vědomí, že na zá-
kladě jednání zesnulého předsedy posl. dra. Ho-
rolda s poslanci prof. Drtinou a prof. Masarykem
přihlásila se také česká strana pokroková ofici-
álně do Národní rady české tak, že v Národn
radě české jsou dnes zastoupeny za účelem sou
činnosti v otázkách všenárodních kromě strany
sociálně-demokratické také veškeré česko
strany politické. V dalším průběhu schůze vzatn
na základě dobrozdání přehlížitelů pp. cís. rady
Voitla a pokladníka Skály souhlasně na vědom
zpráva pokladní za rok 1907, podaná p. drem.
Scheichlem. Pobom vyřízeny otázky, souvisíe
s valným sborem Národní rady české, ustanove
ným na uto neděli, dne 21. června dopoledne
kam ovšem mohou míti dle základních řádů
přístup pouze osobnosti osobně Národní raadou
českou pozvané. Za účelem úrady o kandidátn
listině ústředního výboru a zejména osobnosti
předsedy Národní rady české ustanovena potom
zvláštní schůze na čtvrtek dne 18. t. m. o pů
10. hod. dopoledne, načež schůze skončena.
Jindřichův
Šolc
Herold
Nechanský
profesor
Drtina
Masaryk
Voitl
Skála
Scheichl
Šumava
národní rada
národní rada český p
25
article
— Míslečržilel hrabě Condenhove vrátil se včera
ráno z Vídně do Praby
— Promoce. Panové MUC. Rudolí Chodoun
ský ze Sedičan a MUC. Karel Švarc, z Ruprechtov
na Moravě, budou v úterý 16. června o půl 1. hodině
polední v malé aule vysokého učení Karlo Ferdinan
dova doklory veškerého lékařství veřejně prohilášeni
— Pan JUC. Jaroslav Neugebauer z Kyjova n
Moravě, místodržitelský konceptní praktikant v Pr-
stějově, bude v úterý 16. června o 123/4 hodiny po
lední na staroslavném českém vysokém učení Karlo
Ferdinandově v Praze doktorem veškerých práv ve
řejně prohläšen.
— Rodinné zprávy. Paní Luisa Potu žil o v
rozená Holekova a pan František Potuži
úřadnik obchodní a úřadnické nemocenské pokladny
v Praze, oznamují, že slavili sňatek svůj 11. června
v Kouřimi. — Akademický sochať pan Alois Gang
(Slovinec), c. k. odborný učitel na státní průmyslov
škole ve Šplitu a slečna Marie Pokorná, učitelka
v Praze, slavili svůj sňatek manželský 10. června. —
Pan Jan Rynda, obchodník v Brandýse nad Laben
a jeho choť Ludmila Ryndová rozená Tichá
oznamují, že slavili tyto dny svůj sňatek v kostel
sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
— Úmrti. V obci Mozolíně, okresu slánského, ze-
mřela dne 13. června paní Anna Varvažovsk
ve sláří 78 roků. Zesnulá paní byla matkou pp. Josef
Varvažovského, majitele realit. Antonína a Václava,
obecního staršího král. hlavního města Prahy, majilel
firmy »Bratří Varvažovský, továrna na stroje v Praze
Holešovicích«.
— Vzáoného uznání českému umělci p. Josefo
Mařatkovi, sochaři v Paříži, žáku mistra Rodina do
stalo se ve dnech práve minutých. Přijat byr jeh
návrh na pomník známému vzduchoplavci Šantosu
Dumontovi, který první řiditelným balonem objel vět
Eiflelovn, vyjev ze St. Cloud a tam opět sestoupiv.
Condenhov
Pan
Švarc
Ferdinan
JUC
Neugebauer
Pot
František Potuže
Alois Ganga
Pokorná
Rynda
Ryndová
Tichá
svatý . Ludmila
Král
Varvažovsk
Varvažovský
Antonín
Václav
Mařatka
Dumont
Eiflelovn
Vídeň
Praba
Rudolit Chodouny
Sedičany
Ruprechtov
Morava
Kyjov můj Morava
Praha
Kouřim
Brandýs nad Laben
Mozolín
Praha Holešovice
Paříž
St . Cloud
Karla Ferdinandov
státní průmyslov škola v Šplit
26
article
Náš umělec byl před krátkou dobou na rychlo povo
lán z Prahy do Paříže, aby provedl svůj návrh, který
před 3 lety v pařížském uměleckém salonu vystavil.
Před několika dny přišel Santos Dumont v průvodu
umělců a šlechty prohlédnouti dokončenou práci.
Dílo nadšeně ode všech přijato a odevzdáno pro od-
litek do sádry. Jest třeba podolknouti, že vedle
menšího má býti zhotoven později velký pomník pro
brasilskou vládu, jejímž občanem jest právě Santn
Dumont. M str Rodin byl potěšen praci tak, že dal
hned svému žáku jednu skizzu s podpisem a věno-
váním: A mon cher élěve et ami J. Mařatka (Svému
drahému žáku a příteli Jos. Mařatkovi). V Praze
ostatně jest také dobře známo Mařatkovo umění
zvláště z poslední doby; brzo budou zdobiti dvě jeho
sochy »Musica« a »Drama« nový representační dům
města Prahy
— K volbě do obecního zastupitelstva v Karlíně
v I sboru voličském, dne 13. června t. r. konané
dostavilo se ze 60 voličů 27. Zvoleni jsou témě
jednohlasně za členy výboru pp.: Janatka Josef, ře-
ditel továrny Breitfeld, Daněk a spol., MgPh. Kre-
mlička František, místopředseda Občanské záložny
Nekvasil Otakar, architekt a stavitel, Paul Vojtěch
c. k. rada zemského soudu, JUDr. Pavlíček Antonín
advokát a člen České akademie, PhDr. Plašil Jan
ředitel c. k. české reálky, Ronz Jindřich, cís. a ko-
merční rada, mlynář, Samek Jan, ředitel továrny
Škoda Josef, c. k. školní rada a odbor. inspektor.
Santn Dumont
J Mařatka
Jos
Mařatka
Mařatkův
Musica
Breitfeld
Daněk
Mgph
František
Otakar
Paul Vojtěch
JUDr
Pavlíček
Antonín advokát
Plašil
Jan
Ronz
Samek
Praha
Paříž
Drama
Karlín
Zvolen
občanský záložna Nekvasil
Český akademie
Škoda Josef
Janatka Josef
27
article
Šproc Václav, kooperator, JUDr. Vejvar Jan, advokát
a člen řed. Všeobecné záložny, Zelinka Theodor
c. k. profesor. Za náhradníky pp.: Janota Antonin
účetní Všeobecné záložny, Klapálek Frant., c. k. pro
fasor a člen Akademie, Pošmourný Jan, chefinženýe
dílen firmy Breitfeld, Daněk a spol., Rambousek Alois
c. k. berní oficiál, Salmon Karel, ředitel Občansko
záložny, Válek Vilém, speditér a spol. fismy J. Srnec
a synovci.
Václav
JUDr
Vejvar
Jan
Zelinka
Theodor c
Klapálek
František
Daněk
Rambousek
Alois c
Salmon
Vilém
J Srnec
Breitfeld
občanský záložna
Janota Antonina
28
article
— Prohlášení Ústředního spolku jednot učitelských
na Moravě. Moravská c. k. zemská školní rada dali
učitele Václava Laubeho na trvalý odpočinek, pro-
tože se prohlásil bezkonfesijním. Toto své rozhod-
nutí opírá o 8 58. zem. zákona ze dne 24. ledn
1870 čís. 18, považujíc bezkonfesi učitele za zvláštn
okolnost, pro kterou světský učitel není ke svému
úřadu způsobilým. Odůvodňuje své rozhodnulí v tét
záležitosti takto: »Způsobilost k úřadu učitelskému
na školách obecných, jak v zákonech o školstv
obecném upravena jest, na té zásadě jest založena
že národní učitel státem uznanému náboženskému
vyznání náležeti má.« — »Právem jest se obávati
že by bezkonfesijní učitel nemohl vyhověti v zákon
ustanovenému požadavku, děti nábožensky mravni
vychovávati.« Ústřední spolek jednot učitelských na
Moravě naprotí tomu prohlašuje, že rozhodnutí
tímto zkráceno bylo obranské právo učitele, zaručené
základním zákonem státním z 21. prosince 1867
čís. 142. ř. z. Článek 14. tohoto zákona pojišťuje
každému občanu svobodu víry a svědomí, zaručuje,
že požívání práv občanských a politických nezávisí
na vyznání víry. Ale dle rozhodnutí c. k. zemské
školní rady na Moravě svoboda víry a svědomí po
jištěna není učiteli, dle tohoto rozhodnutí občanské
a politické právo: státi se v Rakousku světským
učitelem — není svobodno, nýbrž závisí na vyznání
víry. Dle platných zákonů má naše škola ráz inter
konfesijní. Rozhodnutí c. k. zemské školní rady vli
skuje proti duchu zákonů školních naší škole ráz
školy konfesionální. Ústřední spolek jednot učitel-
ských na Moravě opíraje se o rozhodnutí c. k. zem
ské školní rady, poněvadž se jím zkracuje občanská
svoboda učitele a poněvadž se úřadnímu povolání
učitele vtiskuje nezákonný ráz, očekává, že toto roz
Laube
Morava
Rakousko
jednota učitelský na Morava
spolek jednota učitelský na Morava
29
article
Předsednictvo.
hodnutí bude zrušeno.
— Slavnest spolku pro české feriální osady na
Žofíně zdařila se včera znamenitě. Překrásné počasi
potrvalo celý den a přispělo ovšem ke zdaru slav
nosti.
— Akce na splnění požadavků poštovních zli-
zenoů. V pražské obchodní komoře konala se včera
porada ve věci chystané pasivní resistence na pošt
v Praze. Přílomni byli poslanci Čech a Buříval, čle
nové obchodní komory a zástupcové obchodních kor-
porací a poštovních zřízenců. Požadavky zřízence
uznány za oprávněné a proto usneseno, aby do
Vídně vyslána byla tříčlenná deputace obchodní ko
mory, která by splnění požadavků těch doporučila.
Až do vyřízení této akce jest zahájení pasivní resi-
stence odročeno.
— Schůze studentů o stávce. Včera o 9. hodině
dopolední shromáždilo se asi 700 posluchačů unive
sity v akademickém domě na Spálené ulici, odkud
se odebrali na nádvoří anatomického ústavu v Kate-
řinské ulici. Schůze byla informativní a proneseno
několik řečí proti stávce i pro stávku. Většina sta-
dentů byla proti stávce.
— Zátepa v městském divadle Král. Vinohradi
Včera při večerním představení „Bilé paní“ po-
volilo spojení vodovodních rour ve sklepení na vý-
chodní straně divadla. Značným otvorem počala prou-
diti voda. Poněvadž sklepení je zavřena, byla nehod
zpozorována teprve, když voda kanálem vodovodu
počala vnikati do níže položených místností, ve kl-
rých se nalézají transfonnatory elektricgého proudu
Buříval
Bilá
Žofín
Praha
Čechy
Vídeň
Kate
řinský ulice
Slavnest spolek
městský divadlo Královský
30
article
Zřízenec elektrického vedení Hušek podal o tom
zprávu, načež hledělo se okanžilě zameziti hrozicí
následky. Valilt se proud vody akovou silou, ž
v několika minutách zatopeny byly všechny okolní
místnosti. Dělníci Bruna a Klapka pomohli vod
k odpadu tím, že vytrhli přikrývky vodovodních ka-
nálů. Současně telefonovalo se měsiské vodárně, aby
zastavila přítok vody do divadla. Ale příval vody byl
takový, že elektrické transformátory byly mezilím
zatopeny a tím počaly hořeti. Následkem cho počalo
světlo asi o 348 v celém divadle zhášeti. Reditel di-
vadla p. F. A. Šubert, dohodnuv se s přítemným v
divadle intendantem p. dr. B. Jahnem a úřadujícím
policejním komisařem p. JUDrem. Sleničkou, ozná-
mil k zabránění paniky obecenstvu, co se staloa
připojil, že obecenstvu nehrozí nejmenší nebezpe-
čenství a žádal, aby zůstalo na svých místech, do-
dav, že nejvýše v 10 minulách se rozhodne, bude-li
moci elektrické světle fungovati čili nic. Jakmile n
to bylo zjistěno, že elektr. proud jest trvale přeru-
rušen, oznámil ředitel obecenstvu, že dále hráti se
nemůže, že přítomnému obecenstvu dána bude ná-
hrada za zmařené představení a požádal je, aby klid-
ně z divadla odešlo. Tak se stalo a divadlo se vy-
prázdnilo asi ve 3 minutách. Ihned na to dála se
všechna další opatření k odvodnění zatopených míst-
ností. Voda odtékala silným proudem do kotelny.
Hušek
Brun
Klapka
Reditel
Šubert
Jahn
31
article
níže položené, zaplavivši zatím i dolejší skladišté
nábylku. Poněvadž odpad vody z kotelny dál se po-
zvolna a voda stále ve větším množství se tam shro-
mažďovala, vytržena byla mříž do hlavní steky
povoláni hasiči k čerpání vody. Centrála elektr. pod-
niků pražských byla požádána, aby zaslavila přívo
elektr. proudu. To však státi se mohlo teprve po 8.
hod Ihned na to požádali ředitel divadla elektr. cen-
trálu za nejrychlejší dodání transformátorů, což mu
okamžitě slíbeno. K 8. hod. dostavil se na místo ne-
hody pol. rada p. Pelrásek, místopředseda Spojeného
družstva stavební rada inženýr p. Rosenberg a člen
správního výboru Družstva městský radní p. B. H-
leček. Dnes v pondělí ráno dodala centrála elektr.
podniků 2 translormátory. Tím a pončvadž reserví
vedení elektr, v divadle zůstalo netknuto, kdežto
hlavní vedení bylo vodou zničeno, docíleno, že i dne
může se v městském divadle opčt hráti, kdežto včer
večer hrozila možnost přerušení her na několik dní.
Za zmařené představení dána bude obecenstvu ná-
hrada tím, že uspořádáno bude zejtra v úterý před-
stavení „Bílé pani“ pro III. čtvrtku předplatitelů
s tím, že návštěvníci včerejšího představení za vče-
rejší koupené lístky budou sobě moci zejtra vymě-
niti nedělní lístky za vstupenky k zejtřejšímu úter-
nímu představení platné. Divadlo utrpělo škody as
15.000 K. — Rekonstrukční práce ve strojovně elektr
řídí inženýr městských podniků pražských p. Ko-
pista.
Rosenberg
H leček
spojený družstvo
32
article
— K malversacím v Ústřední záložně pro krah
novojičínský v N. Jičíně. Revise je již skončena
výsledek její je velice žalostný. Úhrnný schodek
obnáší okrouhle 137.000 K, z čehož je 55.000K
čistě defraudováno, ostatek zavinily nepořádky. Dn
14. t. m. měla se v místnostech Národního domu
konati mimořádná valná hromada záložny, aby roz-
hodla o osudu záložny, dojde-li totiž ke konkurs
či dá-li se věc vyříditi pouhou likvidací. Valná hro-
mada nemohla se však konati, poněvadž členů k hla-
sování oprávněných dostavilo se pouze 450, kdežte
k usnášení bylo jich potřebí 916. Vinu toho hledati
dlužno v tom, že téhož dne konala se v N. Jičině
pouť, tak že se do místností Národního domu dosta-
vílo ohromné množství lidí, z nichž větší část ne-
byla členy záložny a proto že místnosti jsou malé
nevešlo se do nich dostatek členů záložny. Bude se
proto musit za týden v místnostech Dělnického domu
konati nová valná hromada. Již při první valné
hromadě odehrávaly se srdcervoucí výjevy naříkají
cích členů záložny, většinou ubobých obyvatelů chu-
dého kraje novojičínskéko. Výsledku nové valné hro-
mady hledí se s pochopitelným napjetím vstřic a ne-
opomeneme o usnesení valné hromady té zpráva
podati.
Dn
Jičín
národní dom dosta
33
article
— Stávka číšníků na výstavišti. Číšnické organi-
sace vedou s výstavními zaměstnateli spor o zave-
dení obvodové obsluhy. Dosavadní system účtujícíc
číšníků má býti změněn a na zpropitném mají miti
podíl všichni číšníci, z nichž každý u určilého počtu
stolů (obvodu) sám by posluhoval a útraty inkasoval,
aneb by pracovali dva tří dohromady, kteří o vý-
dělek by se dělili. Tento system obsluhy je na vý-
stavě zaveden až na tři restaurace a dvě kavárny.
V representační restauraci akc. smíchovského pivo-
varu, kde hostinství vede zemský poslanec a měst.
radní p. F. Filip, zaveden není. Číšníci chtěli stáv-
kou přiměti zaměstnavatele ke splnění jich přání
Věc se prozradila a aby stávce bylo zabráněno
zatčen byl hned po 3. hodině odpol. důvěrník organi-
sace číšnické v závodě zaměstnaný a odveden d
bezpečnostního oddělení. Okolnost tato zavdala pří-
činu k bezodkladnému zastavení práce 11 organiso-
vaných čišníků. V pozdějších hodinách, v době ob-
vyklých návalů, přes dostatečný počet práceochot-
ných obsloha citelně vázla.
34
article
— Bltva dvou dělnickýchi strán v Holešo vicícl-
Buhnech. Zpráva holešovického policejního komisař-
ství potvrzuje soukromé referáty o tom, že v sobotu
byla v hostinci p. Václava Soukupa „U krále Vá-
elava“ v čís. 394—VII. skufečná bitva stoupenců
strany národně-sociální a sociálně demokratické. Dl
soukromých sdělení byli národní socialisté lente-
kráte náležitě a důkladně připraveni, aby jim sociální
demokraté neopnovali pole, jako se stalo při ne-
dávně veřejně schůzi. Na straně národních socialist
bylo mnoho udatných synů ústředních jatek, ktei
sociálním demokratům dali na trvalou pamětnou.
Mnozí svědkové pohnutlivých výjevů vypravují, ž
jim hrůzou krov stydla, když viděli, jak zranční
prchají z průjezdu hostince „U krále Václava“. Ten
si držel hlavu, rozbitou býkovcem, onen měl úderem
celou tvář utrženou, další vrávoral pod bolestnými
ranami. Takových pohnutlivých výjevů bylo na tu-
cty! Před hostincem utvořila se celá hromada ubo-
hých ztrýzněných, kteří při shluku upadli a teprv
za přispění četných ochotných lidí mohli být z ne-
bezpečné situace vyproštěni. Výjevy byly takového
rázu a rozsahu, že diváci nenalézají slov k jich po-
psání a vylíčení. Úsudek všech souhlasil v názoru
a přesvědčení, že sociální demokraté byli nesmírně
biti. Úřadní seznam raněných obsahuje také jměna
národních socialistů, což je dokladem, že se sociální
demokraté bránili a že nejednoho svého politickéhio
odpůrce důkladně porubali. V hostinci „U krále
Buhn
Soukup
Václav
U král
35
article
Václava“ bylo v sobotu večer shromá žděne asi 120
dělníků, z nichž 800 národních socialisiů, ostatní
byli sociální demokraté. Schůzi svolal Politický klul
strany národně-scciální a rokovati se mělo 2 „Po-
sledních událostech na radě říšské a dnešním postn-
vení českého lidu“. Národní socialisté obsadili sál,
kdežto sociální demokraté byli shromážděni v za-
hradní restauraci. Jakmile o 149. hod. večerní přišel
říšský poslanec dr. Soukup, propukli sociální demo-
kraté v nadšení a jásot, kdežto národní socialist
volali „Ven s ním!“ To bylo podnětem ke srážne
Kdo byl prvým, jenž použil půllitrových sklenic z
střelecký materiál, nebylo možno ani včera s urči-
tostí zjistit. Dle úřadní zprávy přiletěly pojedneu
dvě sklenice a sice s obou stran (národní i sociálně-
demokratické) současně. Jakoby to znamenalo povel
k všeobecnému útoku! Nářek, hubování, láteření,
pomoc volání rozléhalo se v nesmírné panice, kler
byla čím dále tím horší, ježto prchající nenalézali
velného východu a na útěku vrazili do zástupu zuřivě
na sebe dorážejících dělníků. Bejkovce provozovaly
úžasné následky. Kde na kterou hlavu nebo obliče
dopadlv, tam zanechaly krvavé stopy aneho způsobil
Václav
doktor
Soukup