1
masthead
Ročník XXXVIII.
2
masthead
V. Praze, v pondělí 15. června 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIvty
předplácí ses
v Praze v admlulstrnel
na měsjc . . . . ss? 2
na čivrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsln
n čent 1ta . . . . 7 K sok
ve šlialkáck:
na měsíe . . . . . . 2 K. 80 h
Pošlout
natvt lela . . . . s K a0
s dvoji zásilkou
na měsíe
n čtrrt veb
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Dr. Pacák u císaře.
Z Vídně, 15. června. Ministr mimo službu
dr. Bedřich Pacák byl dnes za všeobecných
audienci přijat císařem, aby mu vyslovil díky
za projev soustrasti za příčinou úmrtí své choti
Výsledek konference universitních reklorů.
Z Vídně, 15. června. Konference rektorů
vysokých škol jest meritorně skonče na.
Dnes se koná jenom ještě schůze formální. Ro-
kování bylo velmi rušné. Ujišťuje se, že na
dnešní poradě zredigováno bude prohlá še n
rektorů ke studentstvu, jehožto hlavní
pointou jest tolo: »Rektorové vysokých ško
nabyli z výkladů ministra vyučování dojmua
poznání, že vyučovae! správa re-
spektuje autonomii vysokých ško
a poskytuje záruky neobmezeně
učitelské činnosti všem profeso-
rům. Rektorové tedy apelují na studentstvo,
aby zastavilo boj, který jest povážlivým
poškozováním vážnosti vysokých
škol. Vyučovací správa urovná spory způso-
bem spravedlivým a uspokojivým«.
Z Vídně, 15. června. Také včera konala
se porada rektorů v ministerstvu vyučování.
které předsedal ministr dr. Marchet. Konfe-
rence trvala tři hodiny. Nedospělo se
však k definitivnímu výsledku a účastnici byl
vyzváni, aby se dostavili k opětné poradě dnes
dopoledne. Podle spolehlivých informací jest
jisto, že dosažena dohoda v ten rozum.
jakým způsobem chce vyučovací správa ve
shodě s rektory rozřešiti sporné olázky vysoko-
školské. Po dlouhé a bouřlivé debatě usneseno
uveřejniti ke studentstvu výz vu.
která vyzní v žádost, aby stávka vysokoškolská
v zájmu vysokých škol byla zastavena Tato
výzva bude neprodleně uveřejněna. Někteří rek-
torové činili námitky proti obsahu i proti formě
této publikace.
doktor
Pacák
Marchet
Vídeň
6
article
Dr. Max Falk zemřel.
Z Karlových Varů, 15. června. Dr. Ma
Falk, bývalý řídíci redaktor »Pester-Lloydu«.
poslanec na říšském sněmu maďarském a po
celá deseliletí člen maďarské delegace a referent
o kvotě, zemřel. Nebožtík, který dosáhl vyso-
kého věku (narodil se r. 1828) hrál v Uhrách
velikou roli politickou. Byl také učitelem ma-
darštiny nebožký cisařovny Alžběly. Zdstavii
knihu: »Hrabé Štěpán Szechenyi a jeho doba.«
Působil skoro celé půl století. Jako mladý muž
začal svoji karléru ve Vídni u »První rakousk
spořitelny«. Roku 1848 zúčastnil se ruchu slu
deňťského. Za vlády Bachovy a Goluchowského
hájil věci maďarské, jak tehda okolnosti dovolo
valy ve vídeňském »Wandereru«. Když se při-
pravovalo za Beusta vyrovnání rakousko-uherské.
vrátil se do své domoviny do Uher a r. 186
vstoupil v čelo redakce »Pester Lloydu«. Potom
se dostal do parlamentu jakožto poslanec za
hlavní město uherské. Byl také posílán do de-
legací, kde měl referát o rozpočtu ministerstva
zahraničních věcí Když strana neodvislosti na-
byla v Uhrách většiny, Max Falk opustil poli-
tické působiště, přestal býli redaktorem » Pesten
Lloydu« a věnoval se toliko záležitostemf-
nančním, zejména správě dráhy košicko-bohu-
minské a bance Anglorakouské. Opětně mu bylo
vylýkáno, že nepomaďařil svoje jměno a tu on
po každé odpověděl: »Dal jsem Maďarům
všechno, jméno jim však nedám
doktor
Falk
ma Falk
Lloyd
Szechenyi
Bachův
Goluchowský
Wanderer
Beust
jítlegace
Maďar
Karlová Vary
Uhry
Vídeň
Pester Lloyd
7
article
Plané tak zvané rokování.
Z Vídně, 15. června Nadešel předposlední
týden prvního pololeti r. 1908. Jesti svrchovaný
čas, aby poslanecká sněmovna skoncovala řádný
rozpočet na lelošek tak, aby jej mohla vyřídit
sněmovna panská ještě před 30. t. m. a mohí
býti vyhlášen 1. července v úřadním listě. Roz-
počtové rokování, které se vede ve sněmovně lidově.
jest holou fikcí a surrogátem takově debaly
Jsou to sólové výslupy před prázd
nýmilavicemi, bez všelikého obe
censtva nebo posluchačstva. My-
slíme, že by většina poslanců uvitala návrh na
konec debaty, t. j. na konec nudného předči-
tání tak zvaných řečí, kterých nikdo nepo
slouchá, kdyby někdo návrh takový učinil. Dnes
odpoledne koná se konference všech stran, ve
kleré stanou se disposice pro zbytek kampaně.
Planá
Vídeň
8
article
Císař do Prahy nepřijede.
Z Vídně, 15. června. Listy oznamují, že
sejde s cesty eísařovy do Prahy,
která byla projektována na 18. t. m. a dodá-
vají: »Veliké námahy, které spojeny byly se
slavnostmi posledních týdnů, ukládají panovní-
kovi, aby se šetřil a neuvazoval se v námaby
se kterými by byla spojena cesta do Prahy.
Císař, který se těší nejlepšímu zdraví, odjede
přímo do Iálu.« — Dodáváme, že touto zprávou
nejsme nikterak překvapeni Nikdo opravdu ne-
čekal, že císař do Prahy přijede, naopak v po-
slaneckých a vládních kruzích se ujišťovalo, že
žádné rozhodnuti positivní se nestalo a také že
žádná oficialní nóta do Prahy ve smyslu tom
nedošla.
Ministr Košut churav.
Z Pešti, 15. června. Stav ministra obchodu
Košuta se povážlivě zhorš!, proto cesta do
Karlových Varů odložena.
Uherská volební oprava.
Z Pešti, 15. června. Orgán ministra ob
chodu Košuta oznamuje, že hrabě Andrássy do
hotovil volební reformu na základě, na němž
bude počet mandátů do řlšského sněmu roz-
množen o 40.
Košut
Andrássy
Praha
Vídeň
Iál
Pešť
Karlová Vary
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Dr. Wekerle ve Vídni.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) Předseda
uherského ministerstva dr. Wekerle sem
dnes ráno přibyl. O 11. hod. dopolední byl
přijat cisařem v Schönbrunně ve slyšení. P
slyšení navštivil předseda ministerstva dr. We-
kerle předsedu ministerstva svob. p. Becka
měl pak poradu s ministrem fina ne
drem. šl. Korytovským a ministrem zá-
ležitostí zahraničních svob. p. Aehrentha
lem. Večer vrátil se dr. Wekerle do Pešt.
Dvorní hostina v Schönbrunně.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) O 6. hodině
večerní konala se u císaře v zámku schön-
brunnském dvorní hostina, na niž se dostavili
místokrál egyptský s družinou, ministr záleži-
tostí zahraničních svob. p. Aehrenthal, říšský
ministr vojenství pol. zbrojmistr Sehönaich, spo-
lečný ministr financi svob. p. Burian, předseda
ministerstva dr. Wekerle, jakož i jiní dvorní
státní hodnostáři.
Rvačka pro holdovací průvod.
Z Vidně, 14. června. (K. k.) Včera večer
a dnes v poledňe udály se srážky me
eleny terstskě »Lega patriotic ae
zúčastnivšími se průvodu holdovačního a zdej
šími studujlelmi italskými. Na obou
stranách bylo několik osob raněno.
Čtyři osoby byly zatčeny a zahájeno úřadní
jednání.
doktor
Wekerle
Beck
Pešt
Aehrenthal
Sehönaich
Burian
Vídeň
10
article
Třenice mezi německými sludlenty.
Ze Štyrského Hradce, 14. června. (K. k.
Za dnešního dopoledního bumlu ve třídě Karla
Ludvika obořili se svobodomysln
studující na několik členů sdru-
žen! »Karolina« a pronásledoval
je až kjejich místnosti spolkove
ve Sackstrasse. Při tom byly dvěma členům
sdružení »Karolina« sraženy s hlavy čepice
Stráž zatkla dvě osoby. Zraněn nebyl nikdo
Jině výtržnosti se neudály.
Rumunský výslanec u německého kaneléře.
Z Berlína, 14. června. (K. k.) Řišský
kaneléř kniže Bülow přijal včera rumunského
vyslance dra. Beldimana.
Druhé koleje dráhy sibiřské.
Z Petrohradu, 13. června. (K. k) Do
pravní a rozpočtová komise dum
se usnesly navrhnouti plenu, aby ve formuli
týkající se přechodu k rokování o předloze ve
příčině stavby druhých kolejí drá h
sibiřské překročení výdajů, stano-
vených na připravné práce, kteréžto překročen
dopravní ministerstvo připustilo, bylo na-
zváno protizákonným a aby bylo vy-
sloveno přání by pokud možno nejdřive byl
přediožen rozpočet nákladní na tyto druhé koleje
za účelem povinného dokončení stavby trati že-
lezniční Tomsk-Korymskaja do 14. ledna 1912
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 13. června. (Zvl. telegr. »N
L.) Za králova předsedniciví konala se dnes do
Ludvik
Karolina
Bülow
Štyrský Hradec
Berlín
Petrohrad
Tomsk
Korymskij
Srbsko
Bělehrad
N L
11
article
poledne dlouhá ministerská rada. Jednalo seo
důležitých otázkách vnitřní a zahraniční politiky.
— Srbský delegát pro výzkum trati duna-
sko-oderskě železnice odebral se dnes
do Paříže. — Srbská žandarmerie oslavuje zejtra
nad míru slavnostně vzpomínku, že se dne 15.
června 1862 za bombardování Bělehradu ture-
ckým vojskem z tvrze bělehradské hrdinsky
vyznamenala v boji proti Turkům. —- Kasačním
soudem a státní radou byl kandidován a krá-
lovým úkazem nyní jmenován státní rada Mi-
haj! Jovanovič předsedou kasačního
soudu.
Anglický král zase doma.
Z Londýna, 14 června. (K k) Král
královna sem dnes odpoledne přibyli a odebral
se do paláce buckipghamského-
Turek
Paříž
Bělehrad
Londýn
12
article
Žádně prý spiknutí v Lisaboně.
Z Lisabonu, 14. června. (K. k.) Zpráva
— pocházející z pramene anglického — o do-
mněle objeveném spiknutí proti živo tu
královské rodiny se formálně vyvrací
Pověst, na níž se zpráva ta zakládá, vznikla
tím, že za vyšetřováni zahájeného pro dřívějš
události, byly četné osoby z atčeny
Vyšetřování ostatně není dosud ukončeno.
Markýz Rudini.
z Říma, 14. června. (K. k.) Rudini lež
od několika dní nemocen. Ve dnešní schůz
sněmovny poslanecké sdělil předseda s proje-
vem živého politování, že stav Rudiního zavdává
podnět k obavám.
Španělšti královšti manželé do Anglie.
Z Madridu, 14. června. (K. k.) Jak » Coe
respondenzia« ujišťuje, odcestují královští man
želé v srpnu do Anglie, aby měslc září ztrávil
v nejpřisnějším inkognitu u princezny Beatrice
Battenberské.
Rudin
Coe
Beatrice Battenberský
Lisabon
Řím
Anglie
Madrid
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. června. (Zemské sněmy.
Kromě sněmu kraňského, jenž bude svolán
na pátek dne 19. t. m. ke dvoudennímu zase-
dání, aby schválil ve výboru připravenou sně-
movní volební opravu, bude na týž den a za
týmž účelem svolán také sněm terstský.
Velební výbor sněmu terstského nečiní totiž už
nijakých námitek proti vládnímu přání, aby se
Terstě zavedla volební povinnost
poněvadž ve všech ostntních bodech dosažen
dohody mezi Vlachy a Slovinci, zdá se zabez-
počeným, že také sném ve svém plenu přijme
beze změny volební opravu, smluvenou ve vy
boru různými kompromisy.
Vlach
Praha
14
article
V Praze, 14. června. (Konec rozp -
čtové debaty.) V pondělí na poradě klu
bovních předsedů má se rozhodnouti, že roz
počtová debata bude uzavřena tento týden a do
soboty bude odhlasován také finanční zákon
pro r. 1908. Opatření takové jeví se nutným,
mál-i býti rozpočet parlamentně vyřízen do kon
ce června, v kteroužto dobu vyprší platnost půl
letního rozpočtu zatímného. Panská sněmovna
dovolává se svého práva, rozpočet také pro-
jednati a ne toliko v poslední okamžik ol-
hlasovati; tomuto požadavku panské sněmovny
má se vyhověti tím způsobem, že se jí ponechá
celý poslední týden června, aby mohla rozpočet
vyříditi beze chvatu. Přijme-li předsednická po-
rada návrh na ukončení rozpočtové debaty tent-
týden, nevyčerpají ovšem všechny strany ten po-
čet debatních hodin, který jim byl přisouzen při
kontingentování debatního času. Zvláště velké
parlamentní strany budou nuceny vzdáti se větš
části svého času, což mohou však učiniti dosti
klidně, poněvadž jejich zástupci měli ve výbor.
dosti přiležitosti, aby přednesli všechny stesky
a požadavky své strany. Má býti učiněn návrh,
aby za velké strany promluvil už pouze jeden
řečník a aby ve své řeči shrnul vše, co byi
přáli říci ostatní řečníci strany. Malým parln
mentním skupinám bude asi dopřáno, aby vy
užily všeho času, kontingentem jim přisouze-
ného.
Praha
15
article
V Praze, 14. června. (Dr. Wekerle ve
Vídni.) Uherský ministerský předseda přibyl
do Vídně, aby podal panovníku zprávu o čin-
nosti uherské sněmovny a vymohl si reskript
jímž sněmovna bude asi za dvě neděle odročen
na letní prázdniny, které potrvají tři měsíce
tedy asi do konce září. Za zbývajících dvou
neděl uhenská sněmovna má vyříditi kremě roz-
dělaného zákona o bezplatném vyučo-
vání na obecných školách ještě zákon o zvý
šení kořalečné daně, o zdokonalení chovu
dobytka, o některých vodních investicích a sna
ještě některé drobnější zákony hospodářské
Uherská vláda soudí, že by sněmovna mobl
býti odročena dne 25. června.
První sjezd českých okresů
v král. českém.
Velmi důležité organisaci národní dán by
včera definitivní základ na Král. Vinohradech,
České okresy spojily se ve svaz, aby platným
výdatným způsobem mohly pracovati pro dobro
nejen svých okruhů, ale i ve prospěch celo
vlasti české. Ze 128 okresů českých 111 vy
slalo své zástupce, zajisté imposantní to úča-
stenství, svěděicl o tom, že símě dopadlo n
půdu porozumění a že zajisté ponese výdat
nou žen.
Král
Praha
Vídeň
uherský sněmovna
16
article
Schůzi zahájil senior na poli samosprávy.
stále mladistvě čilý Karel Adámek, přísedie
zemského výboru. Jménem přípravného komitétu
uvital účastníky co nejsrdečnějí. Čelné úča-
stenství podává zřejmý důkaz, že česká okresní
zastupitelstva postihla důležitost úkolu založen
svého svazu a že není potřebí, abych již ted
o úkolech a významu svazu obšírně mluvil.
Kdyby jiných důvodů nebylo pro založení svazu,
tedy musí nás k tomu vésti poznáni, že Něme
založili svůj svaz r. 1903 a tím doplnili svoj-
výbojnou organisaci národní tou měrou,že
v celé řadě důležitých otázek za pomocí svazu
a svého Volksratu vykonávají vliv na veřejnou
správu, kterýž vliv jest nezákonný a také ne-
bezpečný. V moderním životě plati zásada : boj
proti boji, zub za zubl
Já arciť nestojím na stanovisku, že by n
násili mělo být odpovídáno násilím, ale my mu-
síme s největší rozhodností hájit svá dobrá
práva, neboť při naší holubičí povaze mohlo
by dojít ke koncům, kterých si přáti nesmíme
(Pochvala.) Svaz náš má za účel spojiti okresní
zastupitelstva ku postupu jednotnému, soustředě-
nému k určitým, jasně vytknutým cílům. V tomto
spojení spočívá síla. Kdežto nyní zastupitelstva
česká v mnohých záležitostech podávají zprávy
navzájem si odporující a nemají žádný proni-
kavý vliv na veřejné otázky, Němci postupují
jednotně. My se nescházíme a v tom spočívá
naše slabost. Tyto vady musejí být odstraněny
(Szublas.) Řečník vypočitává, jak široký okru
působení měl svaz německých okresů a praví.
že německý svaz nás daleko předstihl, ač máme
úkolů ještě vice, zejměna v ohledu kulturním
a národním.
Adámek
Nout
Němec
boj proti boj
17
article
Řečník konstatuje, že ze 128 okresů če-
ských 111 přistoupilo ke Svazu a vyslalo do
této schůze 222 delegátů. Osm okresů odmítl
přistoupení, 4 nedaly dosud odpověď a v 5 okre-
sích rozhodne trprve zastupitelstvo. (Hlasy: Jme-
novat ty, které odmitly!) Pan posl. Adám ek
doufá, že i těchto 8 okresů nabude jiného pře-
svědčení o důležitosti nové organisace a že s
nestanou stávkokazy opravdu dobré myšlenky
Dále pokračoval, pan přísedící K. A dá
mek: Potěšení naše nad skvělým dnešním úča
stenstvím jest však zkaleno. V našem středu
chybí mužové (přítomní povstávají), kteří si zl-
skali velkých zásluh o naší samosprávu. Jes
to především dr. Herold, který o svolání tohoto
sjezdu a o utvoření Svazu má veliké zásluhy.
Nebylo mu popřáno, aby se dočkal uskutečnění
svého díla. Na těchto místech vyličovati zásluhy
dra. Herolda není zapotřebí. My cítíme, jakou
ztrátu utrpěl český národ jeho smrtí a to ze-
jména v této době, kdy jest nám podnikat
těžký zápas o jazyková naše práva. Památee
dra. Herolda bude zachována vděčná upomínka
Dále věnoval řečník vzpominku zesnulému Fr.
Schwarzovi, který rozvinul velký program auto
nomní, jehož provedení se však nedočkal. Řeč-
ník vzpomenul, že česká okresní zastupitelstva
must pracovati v duchu zesnulých a stále mit
na zřeteli obnovení lesku a někdejš
slávy svézákonného královstv
českébo.
To je eíl, o němž nemůžeme stále mluvit.
ale který nemůžeme pustit se sřetele, neboť jen
dosažením tohoto eíle je zabezpečena naše bu
doucnost! (Hlučná pochvala.) Řačník vzpomenui
výroků Momsenových a Peschkových. Oni hlá
sali boj — násili proti právu. My proti tomu
musíme vyhledávati silu v naší sjednocenosti
k tomu nová půda se vytvořila tímto Svazem
šal
ř oh svont
Herold
doktor
Schwarz
Momsenový
Peschkův
18
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za B
odpoledni
. . . . na zh
Ve Mlialkách na venkově
ranní čislo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřed.
Předplacení a lnserty přijímá zdminl
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tlskirna a ezpedise „Národnich Listě“
Lukopisy se nerzacsji
19
article
Jest tím důležitější, ježto jste právě četli zprávy
z Liberce, kde Němci otevřeně prohlásili, že s
nespokojují se správním rozdělením království,
nýbrž že žádají utvoření nové provincie Čechl
To je výzva na život a na smrt. Očekávám, že
český národ se spojí a se postará, aby tento
přiboj německý byl odražen. (Souhlas.) S polě-
ním budeme žehnati pak tomu okamžiku, kdy
se nám podařilo utvořit základ k nové našl
organisaci! (Pochvala.)
Když byl ještě představil zástupce městské
rady Král. Vinohradů pp. dra. Jahna a M. Bílka,
přikročil předseda ke konstituování sjezdu.
K návrhu p. dra. Černého ze Žižkova zvolen
předsedou jednomyslně a za hlučného souhlasu
přísedíci zemského výboru p. K. Adám ek.
místopředsedy pp. přísedici Žďárský a dr. B.
Jahn, zapisovateli pp. V. Ježek z Chrudimi
a dr. Škalich z Berouna.
Jménem města Král. Vinohradů vřele uvítal
účastníky p. nám. M. BIlek, vyslovil potěšení,
že první sjezd koná se v tomto městě a přál
jednání sjezdu plného zdaru na prospěch národa
a vlasti. (Pochvala) Jménem okresního výboru
vinohradského učinil podobné prohlášení p. dr.
Němec
Král
Jahn
M Bílek
Černý
Žďárský
V Ježek
doktor
Škalich
Liberec
Žižkov
Chrudim
Beroun
20
article
B. Jahn, který vzpomenul úkolů Svazua
sdělil, že iniciativa k založení Svazu vyšla od.
p. dra. Pluhaře z Prachatic, který se obráti
na dra. Herolda, jenž se myšlenky ujal a za-
sadil se o její provedení. Dr. Herold byl by se
stal předním pracovníkem ve Svazu a proto
také Král. Vinohrady byly vyvoleny za sídlo
Svazu. Jestli jím zůstanou i na dále, budeme
to považovati za poctu dra. Herolda, za což
budeme vděčni. (Pochvala.)
Předseda p. Adámek sdělil, že přistu-
puje se k projednání návrhu statutu a žádal,
aby rokování nebylo dlouhé, poněvadž účastníci
odeberou se do výstavy, aby vzdali hold čes ké
práci.
Pan dr. Uchytil, tajemník okresního
zastupitelstva na Král. Vinohradech, promluvil
o počátcích založení Svazu a odůvodnil návrh
statutu »Svazu českých okresů v krá-
lovství českém«. § 1. má toto znění:
»České okresy v království českém t. j. zaslu-
pitelské okresy, jejichž okresní výbory jsou tak
složeny, že alespoň čtyři jejich členové náležejí
národnosti české a jež k organisaci tímto statu-
tem založené přistoupily, tvoři Svaz český ch
okresů v království českém. Vý-
konným orgánem Svazu jest Poradní sbor
českých okresů, volený na sjezdu zá-
stupců okresů ke Svazu přistoupivších. Sídlem
Poradního sboru jsou Král. Vinohrady.«
Paragraf 2. stanovi úkoly Svazu:
»Poradní sbor jest ústředím, v němž mají
se projednávati veškeré otázky, týkající se ve-
řejné správy vůbec a správy zastupitelských
okresů zvlášť. Poradní sbor má především sou-
stavně pečovati o vypracování iniciativných ná-
vrhů všech odvětví samosprávy se týkajících:
zejména má vypracovati zásady pro reformu
veřejné správy, jež by směřovala k tomu, aby
samosprávě zabezpečen byl na správu veřejnou
skutečný vliv.
B Jahn
Pluhař
Herold
doktor
Král
Adámek
Uchytil
Prachatice
Vinohrady
svaz český okres
svaz český ch
21
article
Pokud nebude přikročeno k všeobecné r
formě veřejné správy, má poradní sbor výpra-
covati návrhy na reformu zřízení okresníh
v tom směru, aby kompetence okresů byla roz-
šířena a aby zajištěn byl rychlý a přesný výkon
opatření jejich orgánů.
Poradní sbor má k docílení jednotného
postupu okresním výborům českým k jich žá-
dosti vypracovati:
1. Petice a podání ke sborům zákonodár-
ným a úřadům správním, jakož i podávati po-
sudky a díreklivu ohledně petic a podání, jež
byly okresním výborům zaslány se žádostí z
jich předložení příslašným činitelům anebo s
žádosti za jejich podporování.
2 Řády a instrukce, jež okresní zastupi-
telstva a okresní výbory jsou oprávněny vydá-
vati v mezích své působnosti.
3. Předpisy a vzory pro jednotné úřadování
okresních výborů.
4. Dobrozdání, posudky a návrhy elaborátů
v složitějších případech administrativních do
kompelence okresních zastupitelstev a výborů
spadajících.«
Poradní sbor má předsedu, dva místopřed-
sedy, sedm členů a sedm náhradníků na tři
roky volených.
Debaty o slatutu zúčastnili se pp. posl.
Chaloupka, Marek z Loun, Hošek z Poděbrad.
Chaloupek
Marek
Hošek
Louny
Poděbrady
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sebevrah.
23
article
Trazikomická událost. — Referuje očitý svědek
Dne 23. května — ovšem letos — civiliso
vaná část cařihradského quni očekávala malou
sensaci. Povedou v okovech zatčeného advokáta
z Vídně, jenž uprchl před málo dny s milionem
krun jiných lidí ve své akademické kapse.
V deset hodi. dopol. odjíždí lloydový rychl -
parník, kde zvlášť upravená cela na přídi je
určena pro deportaci chyceného defraudanta, č
spíše re-portaci před soudce vlasti.
Pastva oči byla sporá. Dobří lidé, přišl
vidět člověka v agonii zoufalství a hanby, nebyl
odměněni dostatečně. Zavřený vůz stanul před
„Dalmacií“, dva kavasové, vedoucí „andělí-
čkem“ pudesátníka prostřední postavy, rázu
brunetta hodně prošedivělého, formace hlavya
rysů tváře pozdního polomka krále Davida
obra Samsona, od nichž nepodědil nic asi než
— zpozdilý ritus. Ti tři mužové zmizeli v pod
paluoí. Jeden z kavasů se vrátil a za půl bo-
diny byl panník již na cestě do Torstu
My, lidé pokroku, hledíme se zdokonalti
poznatky činů a myšlenek mudreů a vynálezců
A přece je mnohem poučnějším podrobné sezná
ní nemoudrých kousků a zmařených podniků
„Každ, člověk je jináč hloupý“, tvrdíval mo
dědeček — a to je poučné, jak nechybovati. Vy
nalézati je dáno jen geniům.
Ze není v Cařihradě Sherloeka Holmesn
ani Scottland Yardu, netřeba podotýkat. Nuže.
proč se dal uprchlík lapit? Byl jsem funkeio-
nářem na lodi, odvážející delikventa domů,
mám tedy z jeho úst a vlastního pozorování, co
hodlám načrtnouti.
David
Samson
Scottland
Vídeň
Dalmacie
Torst
Cařihrad
25
article
Z oken hotelu ve čtvrti, zvané „Pera“, kde
se dr. Q. usídlil a v knize cizinců pravým jmé-
nem zapsal (bylo mu legitimovati se pasema
falešného si nezaopatřil), je vyhlídka tak okou-
zlující, že zapomene často cizinec zvonu, volají-
cího k diner. K severu na „sladké vody!' se
svahy, posetými domy, zbořeninami, v nichž
bují zeleň, k západu elegantní Soutari a jižní
pole zaujata obrazem Stambulu s nesčetnými
minaretty a nezapomenutelným pahorkem, kde
v luxurií vegetace velebně trůní kopule byzan-
ské mešity — býval, chrám sv. Žofie.
Zrak nového příchozího byl místo na za-
jímavé linie horizontu města sultánova upřen
doktor
svatý . Žofie
Stambul
cizinec pravý jmý
26
article
m malý předmět, jejž třímal v chvějící se
ruce, na předmět, jejž vedle K 2000 s sebou
pro jistotu vzal a nyní právě jeho přesnou
funkci zkusiti na sobě hodlal. Jeho vniterní oko
zíralo retrospektivně, kde jako v kinematografu
se posouvaly scény z jeho života. Mizerie mládi
chudého právníka, poníženě líbajícího ruce dár-
cům obědů, běhajícího z kondice do kondlice
Konečně koncipientem. Dráha se vine vzhůru
Embompoint a „srdce“, svolující k „partii“
Blahobyt. Zámožná klientela, větší obnosy ciz
v pokladně. Víla spekulace půvabů, vypůjčenýeh
v lesku pa-démantů, usmívá se svůdně. „Můj
jsi, můj, k mému bytu se mnou pluj!“ ... Roz-
pak. Malversace, slib příbuzných, že vš urovnají.
Věrná choť, tušící či informovaná již, první
opouští tonoucí loď. Doba tu, kde nutno aspon
na čas zmizeti, než první bouře se přežene. An
na cestu není ... Skvosty na kredit, zastavárna
zbrklá jizda orientálním luxusním... Cařihrad
Poslední elapa, neboť, hle, v jeho ruce rezolve
pečlivě nabitý.
Revolver je zbraň odekvátní jistým, urči-
tým rassám. Na př. Amerikána si představit bez
revolveru, jako pražského bursiána o šábesu bez
cylindru. Ale dru. Q. působila studená ocel na
spánku pouze otisk ústí. Zkoušel a opět zkou
šel — jaké to dědičné zatížení nedostatek od
vahy. Zaklepáno na dveře. Zajisté sklepník
Ana
Cařihrad
27
article
Otevřel... „Ve jménu zákorn ...“
padá.)
2. Scéna
Proslulý kousek moře u Visu. Moře tiché
jako lastura se lesknoucí reflexem májového
slunce odpoledního. Cestující první třídy, vše
obdivující Němci z Porýnska a několik Berl-
ňáků s binokly hledají místo, kde admirál Teget-
hofí podal důkaz svého genia a odvahy. V tom
zaůpí vzduchem siréna, ostrý hvizd: uemo i
mare. Námořníci spouštějí člun záchranný, dámy
hystericky křičí, jedna dokonce omdlévá. 30 m
asi od zádě lodní lze vidět cosi ve vlnách se
pohybujícího. Dobrým kukátkem lze zjistit, že
předmět onen se aktivně pohybuje, že je to bud
velká ryba nebo člověk, jenž všemi silami hled
zachrániti se ze smrtonosného objetí Tritónů.
Loď stanula a manevruje zpět, člun se
čtyřmi statnými Dalmatinci a dvěma bystrý mi
důstojníky dostihuje ono plovoucí „eosi“. V tom
vlaje bílý kapesník jednoho z lovců — binoklem
možno sledovati, jak vytahují přes palubu bez-
vládnou hmotu, tělo sebevraha dra. (.
Rozechvěné debaty: Je živ? Možno ho po
připadě přivésti k životu? Většina se shoduje
v opaku. Neboť plných patnáct minut uplynul
od té chvíle, kdy skočil přes palubu. A patnáce
minut stačí — ovšem, byl-li tu nezvratný úms
utonouti —
(Opon
Němec
Teget
Tritón
doktor
Porýnsko
28
article
Nebylo třeba velkého umu přivésti „sebe-
vraha“ k novému životu. Jsem úplně přesvěd-
čen, že jedva skočil do vln, pustil se všemi si-
lami do zápasu, aby se zachránil. Nenapil se
ani mořské vody a byl toliko bez dechu vysíle-
ním a reakci studeného ústředí.
Za deset minut byl úplně při vědomí a jal
se nařikavým hlasem prositi kavasa, jenž tak ne-
opatrně ho pustil s očí, aby mu odpustil.
Tázal jsem se „utonulého“ později, spadl-li
náhodou do moře či... Odvětil a vysvětloval,
že chtěl učinit konec životu svému, ale že vlny
ho vždy vynesly na povrch ... Vzájemná auto-
patie... Vody a ... Ne, jsem dalek toho, po-
smívati se nešťastnému, byť i delikventu, jenž
ve všech situacích se ukázal být svadlým listem
v podzimu života, jejž vítr žené prachem silnice
a vodou bažin ..
Příštího rána přod vjezdem do přístavu prý
se hleděl strangulovat kapesníkem. Vyšel i z toho
nebezpečí zdráv a čilý. Opouštěl parník v prů-
vodu policie terstské, skřipec na nose, dobře
okartáčován, boty pěkně vycíděny. Vyhlížel
spíše jako dobrý, šetrný obchodvedoucí, jenž
zamyšleně kráčí ze závodu, přemítaje, jakby
z úspor poctivých učinil potěšení své rodině.
Milión korun, rukou necvičnou, ba ani ne pro
pochvalu skrovnou . .
Dr. J. P.
doktor