3
masthead
14. června 1908. Císlo 163
4
article
v zemích české koruny je křiklavým důkazem tvrzení
že vláda má dvojí loket a českému národu měři
macešsky. Řečník vyličuje nesmírně špatné umístění
pražské st. knihovny, která je vydána nebezpečí
ohně. Volání po moderní budově knihovní zůstává
nevyslyšeno.
Posl. Mahler: Práce v místnostech knihovny
jsou přímo zdraví nebezpečny! — Posl. šl. Stran-
sky: Dostali jste pro Prahu tolik milionů, neměl
jste stavěti representační dům! — Posl. Choc: T
není věcí obce, to je věcí státul
Posl. dr. Zahradník (pokračuje): Marně vo-
láme po zvěrolékařské škole vysoké, po upravení
našich klinik. Slavná konservatoř pražská čeká stále
ještě na postátnění.
Nejdůležitějším úkolem celého českého národa
je starati se, aby měl spravedlivé zastoupení v mi-
nísterstvu vyučování. Jménem kultury a křesťanského
náboženství protestuje také proti tomu, jak se na-
kládá s českou menšinou ve Vídni. Slěžuje si do
chauvinistického jednání trutnovského ducbovenstva.
Má li býti ouverturou k církevní rozluce diecésí
v Čechách, ať na vyšších místech vezmou na vě-
domí, že den, kdy se to provede, bude katastrofou
pro katolickou církev v Čechách.
Řečník by býval povděčen, kdyby místo minister-
stva prací bylo zřízeno sociálně politické minister-
stvo, do jehož působnosti spadá řešení otázek lidu-
milství.
Posl. Prokeš pojednal o zbědovaném stavu obec-
ného školství na Moravě. Je v rukou klerikála.
Otázka zřízení české university na Moravě stává se
zrovna skandálem.
Posl
Mahler
doktor
Zahradník
Prokeš
Praha
Vídeň
Čechy
obecný školství na Morava
český univerzita na Morava
5
article
Posl. šl. Gnggenberg přimlouval se za povzne-
sení návštěvy cizinců v Tyrolsku.
Posl. Ivaniševič zmínil se zevrubně o poměrech
v Dalmacii.
Posl. Hoifmann-Wellenhož dovozoval, že rozřešení
Wahrmundovy záležitosti musí býti svěřeno vyso-
kým školám ve shodě s vyučovací správeu. Chce
aby autonomie universit byla slanovena zákonem
Dále přimlouval se, aby absolventům reálek byi
umožněn přístup na universitu.
Posl. Höger prohlásil disposiční fond za fond na
podplácení, žádal, by o něm složeny byly podrobné
účty a přimlouval se za zlepšení situace tiskáren-
ského personálu ve »W. Zlgu« a státní tiskárně.
(Hlučný souhlas mezi soc. demokraty )
Posl. prof. Mayr tlumočí protest většiny inšpru-
ckého sludentstva proti uzavření university, event.
proti zastavení přednášek. Dokazoval, že jeho strana
nepočínala si nikdy útočně, avšak prof. Wahrmun
na schůzích lidu a svou brožurou štval dál. Katoli-
cké obyvatelstvo tyrolské ozvalo se teprve za šest
neděl proti známé přednášce. Popírá, že katolické-
mu obyvatelstvu a jeho straně jde o boj proti svo-
bodě vědy, nebo proti autonomti universit. Lituje,
že na tyrolského místodržitele byla uvalena veškerá
vina, pokud jde o uzavření inšprucké university.
Jeho strana musí si vůči ministru vyučování až do
definitivní úpravy celé záležilosti počínati s největší
obuzřetností tím více, poněvadž ví, že jest úmyslem
omeziti též spolčovací právo katolického studentstva.
Bude prý vydáno nařízení, v němž má se zabrániti
zřizování nových katolických studentských spolků.
Posl
Ivaniševič
Wahrmundův
Höger
profesor
Mayr
Wahrmun
Tyrolsko
Dalmacie
katolický studentstvo
6
article
Jeho strana nikdy nestrpí, aby spolčovací právo stu-
dentstva bylo omezováno
Polemisuje s vývody prof. Masaryka pravil, že
nepochopuje, jak profesor může schvalovati nezá-
konně zastavení universitních přednášek. Svoboda
studia a vědy velebí se sice jako nejvyšší statek.
jde-li však o katolického učence, svoboda vědy bývá
porušována.
Chceme — pravil řečník dále — tak jako jino
německé strany uznávati duševní svobodu, již ně-
mecký národ potřebuje, chceme též hospodářskému
povznesení lohoto národa, zároveň však třeba, aby
mezi německými stranami vládla vzájemná spravedl-
nost bez újmy spravedlnosti k jiným národům.
Upusťle od kuiturního boje, jejž jste zahájili, nebot
boj tento poškozuje svrchovaně německý národ
celé Rakousko a věnujme se svým socialně politi-
ckým úkolům. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Po řeči posl. Kaliny bylo rokování přerušeno.
Pilné návrhy v záležitostech nouzový ch
podali mezi jiným poslanci: V. Myslivec a spol. za
okres vlašimský, dr. Zahradník a spol. za okresy be-
nešovský a smíchovsky, dr. Velich a spol. za okresy
říčanský, jílovský a benešovský. Za zvorka a spol. za
okrez slánský, Bukvaj a spol. za okres kolínský
Jos. Kotlář a sp l. za okres českobrodský, Náprstek
a spol. za okresy smíchovský, slánský a velvarský
Udržal a spol. za okres pardubický, Biňovec a spol
za okresy velvarský a mělnický, dr. Zabradník
spol. za okres sedlčanský.
Příští schůze bude v pondělí odpoledne.
Masaryk
Kalina
doktor
Zahradník
Velich
Náprstek
Udržal
Biňovec
Zabradník
Rakousko
Jos
7
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 13. června. (K. k. )
V rozpočtovém výberu rozděleny referáty a dr.
Kolischer navrbl, aby předsednictvo dobodlo se
s min. obchodu o předložení veškerého materialu
o upravení obchodů a dopravy v Dalmacii.
Posl. dr. Sylvester mimo to žádal, by byla
předložena někdejší předloha o »Dalmacii«, dále
materiál průmyslové rady, ad inistrativní smlouva
poštovní i předlohy o zatímném upravení obchodu
dopravy v Dalmacii.
Návrby ty byly schváleny a až dojdou zmínění
akla, bude o tomto předmětu důvěrná schůze.
doktor
Kolischer
Posl
Sylvester mimo
Vídeň
Dalmacie
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. června. (Posl. Hribae
o slovanském sjezdě) Lublaňský sta-
rosta, posl. Iv. Hribar, vrátiv se z Petrohradu
do Lublaně, podával přátelům slovanské vzá-
jemnosti, shromážděným v Městském domě.
zprávu o vý-ledku cesty rakouských delegáto
do Ruska. Většl část Hribarova referátu jest
čtenářům známa z jiných zpráv. Ale jsou
v něm některé podrobnosti, které stojí za
zmínku. Zmíniv se o řeči hr. Bobrinského, jenž
prohlásil, že rakoušti delegáti přinesli s sebou
do Ruska nový proud a že od nynějška ne-
platí už heslo starých slavjanofilů: »jeden
národ, jedna víra«, nýbrž je nové heslo
»svoboda a rovnoprávnost«, Hribar pravi' dále
»Jen na základě léto zásady jest možno dosíc
smíru mezi Rusy a Poláky. Jsem přesvědčen,
že nepotrvá dlouho a objeví se výsledky naši
petrohradské návštévy. Poláci obdrz
zase svůj národní jazyk ve škole
a v úřadech. Vládní kruhy chovaly se
k nám sice zdrželivě, ale naši akci vitaly sym-
paticky.«
Po návrhu kn. Trubeckého, aby se roku
1911 uspořádala v Moskvě všeslovanská
výstava, s níž by se spojil také slovanský
sjezd, ministerský předseda Stolypin ozná-
mil, že ruská vláda jest ochotna poskytnout
peníze, potřebné na takovou výstavu. Týž mi-
nistr reagoval v soukromém rozhovoru na návrh
Posl
Iva
Hribar
Hribarův
Bobrinský
Polák
Trubecký
Stolypin
Praha
Petrohrad
Lublaň
Rusko
Moskva
9
article
Hribarův, aby se zřídila velká v šeslovanská
banka a prohlásil, že ruská vláda sama už
dávno pociťuje potřebu takového finančního
úslavu. Na jiný Hribarův návrh, aby totiž
ruští sedláci byli posiláni na
zkušenou do západoslovanských
rolnických krajů, aby se tam obezná-
mili s moderním polním hospodařením, ozval
se ministr orby, jenž uvítal tento návrha
projevil ihned ochotu, poskytnouti ze státních
prostředků peníze na uskutečnění této praktické
myšlénky. Sám pošle ještě letos některého
svého úřadníka do Prahy a do Lublaně, aby
se poučil, které hospodářské školy by se
hodily pro Rusy a v kterých krajích by se
měli prakticky učiti polnímu hospodaření. Zři-
zování sokolských jednot v Rusku má
vláda na tu dobu ještě za nevhodné, poněvadž
jednoty by se mohly státi ohniskem ne zcela
ještě utuchlého revolučního ruchu. Ale prospěch
tělocvičných jednot uznává a snad v neda-
leké době sokolské jednoty počnou vznikati
v Rusku.
Hribarův
Praha
Lublaň
Rusko
10
article
V Praze, 13. června. (Uherská samo-
statná banka.) Ve sněmovním výboru pro
studium otázky samostatné cedulové banky
uherské podávají dožádaní experti už od minu-
lého týdne dobrá zdání o předložených jim
otázkách, je-li za daných poměrů možno při-
sfoupiti k založení samostatné uherské banky
za jakých podminek. Expertisa není ještě za-
končena, ale už nyní je patrno, že přední
znalci finančních poměrů v Uhrách mají za
nemožné, aby si Uhry zřídily svou
samostatnou banku již roku 1911
Všichni vyslechnutí dosud odborníci, mimo jiné
i president sněmovny magnátů hr. Dessewíly,
horlivý přívrženec koalice, mluví ve svěm
dobrém zdání jen o velikém nebezpečí, jež by
vzešlo Uhrám rozdělením nynějšího rak.-uher.
banku. Dobrá zdání expertů ukazují, jak jsou
Uhry finančně odvislé od Rakouska a jak by
bylo téžko finenčně se vymaniti z vlivu rakou-
ského. Proto zdá se býti už nyní jistým,že
r. 1911 na rozdělení rak.-uh. banku nedojde
Rozhodnutí stane se ovšem až v zimě a doté
doby vláda doufá stranu neodvislosti zpracovati
tak, aby jí pilulka společné banky aspoň na
čas nebyla příliš hořká. Vláda požádá totiž na
základě expertisy, aby se výsada nynější spo-
lečné banky prodloužila do r. 1917, t. j. do
doby, ve které končí nynější hospodářské vy-
rovnání rakousko-uherské. R. 1917 Uhry budou
mili ve všech hospodářských otázkách volnou
ruku a pak mohou také deſinitivně rozhodnouti
o cedulové bance. Dosavadní agilace hr. Theod.
Batthyanye a posl. Hollóa, žádajících ihned sa-
mostatnou banku, značně prý poškodila uherský
úvěr. Uherská vláda zadává právě novou atátní
půjčku skupině Rothschildově. Kdyby nebylo
výše vzpomenuté agitace, Uhry mohly dostali
peníze o 3 až 4 proc. laciněji. Země zaplatí
agitaci ve prospěch samostatné banky již nyní
tedy ztrátou mnoha milionů.
Uher
Rothschildův
Praha
Uhry
Rakousko
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. června.
Praha
12
article
Věci černohorské.
13
article
(Před početím hlavního přelíčení se spiklen
ci přišel na Cetyň pensionovaný srbský majon
Damjan Damjanovič jakožto zpravodaj některého
bělehradského a německého listu; ale do soud-
nice nebyl vpuštěn a z Černé Hory ho vypově-
děli. Rozumí se, že tisk, Černé Hoře nepřátelský.
hned z toho vyvozoval, že černohorské úřady
nejsou nestranné naproti Srbům z královstvía
připouštějí za zpravodaje o procesu jen lidi,
o kterých vědí, že budou referovati ve smyslu
černohorské vlády. Osobnost Damjana Damjano-
viče je tímto dopisem demaskována a čtenáři
dána je možnost nahlédnouti do propastí úkladů,
kterými se pracuje na Balkáně vůbec a proti
Černé Hoře a knížeti Nikolovi zvlášť, protože
jsou ještě věrnými nositeli srbských národních
idealů. Red. „N. L.“)
Když bylo na sklonku loňského roku po
prvé ustanoveno přelíčení se spiklenci, jež ale
bylo odročeno, přišel tam z Bělehradu jako
zpravodaj Damjan Damjanovič, hnusná kreatura
a intrikán, hledající sobě rovně. V srbském voj-
sku byl inženýrským majorem, náležel do kruhu
spiklých důstojníků a po zavraždění krále Alex-
andra a Dragy sám žádal, aby byl dán do vý-
služby — bez uniformy se svobodněji intri
kuje. Damjan Damjanovič intrikuje slovem i p
smem, mezi důstojníky i občany, v Srbsku,
v Bosně i na Černé Hoře, a slouží každému,
kdo dobře zaplatí. Tím se kromě pense živí. Je-
mu také mladoradikálové, když byli v Srbsku
u vesla, svěřovali některé misse. Možná, že také
černohorští spiklenci v Srbsku užívali jeho slu-
žeb, aspoň byl často vídán s hlavou spiklenců
plukovníkem Damjanem Popovičem.
Damjan Damjanovič
Srba
Damjan Damjano
Nikolov
Drag
Damjan Popovič
Černá hoře
Balkán
Bělehrad
Srbsko
Boseň
Reda . „ N . L
Alex
14
article
Tomuto Damjanu Damjanoviči byl svěřen
velmi vážný úkol, když anglický král Eduard
putoval po Středozemním moři. Tehdy se mnoho
mluvilo o tom, že navštíví také černohorské pří-
stavní město Bar a v Baru knížete Nikolu. Tehdy
byla v Srbsku vláda mladoradikalná. Na Dam-
jana Damjanoviče vznesen úkol, aby jakýmkol
způsobem překazil návštévu anglického krále
u černohorského knížete. Damjan Damjanovič
prostě rozšířil v evropském tisku pověst, že
v Baru bude po králi Eduardovi hozena puma,
a král upustil od svého úmyslu selkati se v Baru
s knížetem Nikolou. Damjan Damjanovič byl tou
dobou v Baru a staral se o to, kdyby se policie
chtěla přesvědčit o pravdivosti pověstí, aby sku
tečně pumu našla. Když pak dosáhl svého, po-
dal o tom z Baru telegrafickou zprávu do Běle
hradu, podezřelou již radostným tonem, a brzy
na to sám se do Bělehradu vrátil.
Kromě panstva, tehdy v Bělehradě vládnuv
šího, ještě jeden ze sousedů Černé Hory si ne-
přál, aby anglický král navštívil černohorského
knížete. Který soused to byl, netřeba napovídati.
Damjanovič
Eduard
Nikola
Damjan Damjanovič
Bara
Srbsko
Dam
Běla hrad
Bělehrad
Černá Hora
15
article
Prvé přelíčení se spiklenci na Cetyni byl
odročeno a veřejně udáno za důvod, že se staly
nějaké chyby při vyšetřování a že třeba ještě
jednou přehlédnouti všechen materiál, který
spiknutí dalo. Avšak nyní možno prozraditi, že
odročení stalo se na rozkaz knížete Ni-
koly, jenž spolu nařidil, aby z dů-
vodů srbsko-vlasteneckých bylo
z materialu o spiknuti vyloučeno
vše, co by mohlo býti důkazem, že
v spíknutí na život černohorského
knížete měly účastenství jiste
osobnosti ze Srbska. Srbský diplomat
ský představitel u černohorského dvora prohlá-
sil tehdy, že na Cetyní našel více srbského vla
stenectví, než osobního sobectví a žádosti od-
vety, a že jen tomu srbskému vlastenectví na
Černé Hoře děkovati jest, že na Cetyní nechtějí,
aby se dostala o spiknutí na veřejnost celá
pravda, jak ji znají.
Vraceje se z Černé Hory, Damjan Damja-
nevič vymyslil novou intriku. On to byl, kdo
poradil černohorským spiklencům, když je srb-
ské úřady propustily z vazby, rozhodnuvše ne-
vyhověti žádosti černohorské vlády a nevydati
jich, aby začali roznášeti a na vše strany psáti,
že spiknutí nastrojil si sám kníže a předseda
ministerstva dr. Tomanovič. On pak sám jal
se dokazovati v záhřebském „Srbobranu“, že
celou aféru spískal špicl sarajevské vlády
Damjan Damja
doktor
Tomanovič
Srbsko
Černá Hora
16
article
Djordje Nastič. S tímto mladíkem, omla-
dincem, byl Damjan Damjanovič nerozlučný
druh. On jej seznámil s černohorskými spiklenei
v Bělehradě a potom naň upozornil bělehradskou
policii, že je šplhounem vlády bosenské, načež
byl Nastič ze Srbska vypověděn.
To se stalo ještě loni, prve, než po prve
ustanoveno přelíčení na Cetyni.
(Dodatek red. „N. L.“) Djordje Nastič po
své sensačné svědecké výpovědi při cetyňském
procesu prohlásil před cizími novináři, že ho
setník gen. štábu ze Sarajeva, Michal Forner
verboval do tajné služby rakouské vlády, on ale
že nejrozhodněji odepřel, což prý věrohodným
svědky dokáže, až bude z Černé Hory odchá-
zeti. Že jeho charakternost brána v pochybnost.
Nastič prohlašuje za mstu za to, že při. cetvň
ském přeličení odhalil úplnou pravdu a tím ná-
rodní čest srbskou zachránil od nové úhony.
kterou ji chtěli poskvrniti ti, kdo na Černou Horu
poslali pumy. Jak vidno, možno očekávati nová
zajímavá odhalení a možno si nejen v zájmu
pravdy, nýbrž i v prospěchu srbského národa
přáti, aby nic nezůstalo zatajeno. Jen úplným
odhalením skutečnosti vyřeže se z těla srbského
národa ten hnusn, vřed, jehož známky se proje-
vují spiknutím ne život knížete Nikoly, před
cetyňským soudem líčeným.
Nastič
Damjan Damjanovič
Forner
Nikola
Bělehrad
Srbsko
Sarajevo
17
article
K zavraždění gruzínského exarcna.
V tiflisském telegramu »Nového Vremene«
podávajícím zprávu o zavraždění gruzinského
exarcha Nikona, dána tato stručná charakteri-
stika zavražděného: Exareh byl tvrdě věre
Rusku a hájil zájmy ruského státu ; byl muž
pevného charakteru, rozhodný a spravedlivý.
Gruzínská církev náleží k pravoslavným.
Vražda je novým skutkem revoluce.
Úplná změna v mezinárodní situaci.
Římský dopisovatel „Berl. Tagbl.“ vysti-
huje ve svém dopise velmi markantně změny
které udály se v mezinárodní situaci v posledni
debě i nejistotu v Italii. Píše: „Veškeré poměry
evropské se změnily a sice důkladně. Htalie se
smířila s Francil, Anglie — díky „výtečné“
politice německé! — učinila taktéž, odhočivš
od trojspolku. Mezi ltalií a Rakouskem pro-
puklo roztrpčení dlouho tutlané a vyvolává v ne
jednom politiku italském nejhorší obavy. Na k
nec spor o Balkán, kde také Italie proti Rakou
sku vystupuje, vedl ke sblížení Italie s Ruskem
Zcela správně napsal jeden z nejbystřejších pu-
bhcistů italských Cantalupi, že každé chvíle
může nastati okamžik, kdy Italie bude se musit
energicky rozhodnouti buď pro — nebo proti
Kyne jí buď rozstřílení bohatých měst přistav
ních anglofrancouzským loďstvem a hospodář
ská zkáza země, aneb vpád Rakušanů do Benát
ska. Každý politicky myslící Ital předkládá s
trapný problém ten, ale dosud ani jediný nena
lezl východiště. Italská vláda bude se snaži
loyálné vyplniti závazky své vůči trojspolku. Ale
bude jí to za těchto okolnosti možno? Ultra
posse . . .
Nikon
Berl
Rakušan
Benát
Ital
Nový Vremen
Rusko
Anglie
Rakousko
Balkán
Italia
18
article
„Lze tedy zazlívati Ilalům, jestliže vůči
událostem, ve kterýchž vidí již zárodek nověho
a mocného trojspolku, stávají se nervosními
bojí-li se, že za případného konnliktu Tfalie bud
stranou trpicí?
„Mespagero“ píše k revelské schůzi: „Na
místě, aby Evropa spěla k odzbrojení, prohláše
nému carem Mikulášem, očekávají ji nová straš
livá zbrojení, kteráž hosvodářskou sílu její ješte
více oslabují.
Známý italský poslanec Cirmeni uveřejňuje
o důsledcích revelské schůze, ve které podle
diplomatických sdělení dospívá ku přesvědčení.
že po schůzce oné a po ohlášené již návštěvě
Falliěresa u cara, poměry anglo-franko-ruské
stanou se tak intimní, že v táboře starého troj
spolku musejí vzbuzeny býti obavy nejvážnější
Kritický stav v perské otázce.
V Persii nastala, jaži jsme již sdělili, náhla
změna situace jediným, ku podivu rázným te-
legramem šachovým. Telegram ten, poslaný
erdžumenu (politickému klubu) v Täbrisu, zní
V poslední době nespolehliví lidé dopouštěli
se neuvěřitelné libovůle a šířili anarchii v zemí
Rozhodnuv se učiniti konec zlu tomu, potresta
jsem přísně jednotlivé vinníky. Budu jednati
i nadále tak, ale zůstanu ústavě věren.“ Rázný
telegram účinkoval jako puma. Endžumen, který
se byl právě usnesl sezaditi šacha, počal se ko-
lísati. Nečekaně dostalo se šachu pomoci o
většiny duchovenstva. Protiruské hnutí utucll?
a endžumen v Tábrisu zřekl se myšlenky ne
roztržku s Ruskem. Vůdcem spiknutí, jehož
hlavní účastníky šach dal zatknouti, byli prine
Zill es Sultan. Parlamont byl hnutí tentokrát
dalek.
Mikuláš
Cirmit
Endžumen
Parlamont
Evropa
Persie
Täbris
Rusko
Falliěres u car
19
article
Emin Dženk, kterýž hledal ochranu na ru-
ském vyslaneetru, opustil je opět. Také obyva-
telstvo Teheranu přijalo projev šachův sympa-
ticky, město je klidně.
Za to poměry persko-turecké stávají se stále
napjatější, zvláště když Německo své tureck
přátele podpichuje, aby mohlo samo pak za pří-
padného konfliktu kořistiti. Tak předběžné po-
rady Peršanů před tím, nežli provincie Adser.
beidža prohlásila se pro protektorát německý.
zúčastnil se podle „Nov. Vremene“ vyšší ture-
cký důstojník, přestrojený za Peršana. Soudí
se, že to byl Effendi paša, turecký komisař po
hraniční. Také severoperští revolucionáři, kteří
se bojí i teď msty šachovy, vyjednávají s Turky.
Jest neznám osud ruského konsula Urmii Čer-
kassova, kterýž vyjel si za dovolené své z města
přes Sondžbulag na jih, a dosud se nevrátil.
Z Mešedu došla zpráva, že projelo městem
sedm tureckých důstojníků a jeden německý
topograf. Dle všeho německá ruka, která provádí
známý kruhový pohyb, kde se co sebrati dá ve
velkém, vztáhnouti chce chtivé prsty své ještě
dál i za hranici perskou ..
Peršan
Effendi
Turek
Čer
Německo
Sondžbulag
Mešed
Emin Dženk
20
article
Záhadný list.
Záhadný list.
Berlínská jedna korespondence sděluje, že
do Postupimi přibyl 10. t. m. kurýr carův, kte-
rýž donesl císaři vlastnoruční dopis Míikulášův
a týž den nastoupil cestu zpáteční.
Degradace zrádce Ullmy.
V Toulonu byla 12. t. m. vykonána na
náměstí Saint-Roch degradace námořního pra-
porečníka Ullmy. Odsouzený zrádce dozvědě
se ráno v 7 hodin, že nastává hodina jeho
nejhroznější potupy. Byl tak zdrcen, že jen
s největším napjetím mohl se udržeti po vo-
jensku ve své uniformě, klerou na posled mě
na sobě. Uniforma byla již připravena pro zne-
ucfující trest, šňůry a prýmky byly natrženy
kord nalomen. Na náměstí bylo několik tisíe
lidí. Vojsko povolané, skládající se z námoř-
níků, pěchoty a pevnostních dělostřelců, jen
s námahou mohlo zadržeti zuřivý dav, v němž
zejména ženy vynikly hrozivými výkřiky prot
zrádcovi. Vojsku bylo provoláváno bouřlivě
»sláva«. Pak nastalo hluboké ticho. Otevřela s
brána vězení. Ullma provázený čtyřmi vojáky
vkročil do prostřed čtverce, utvořeného vojskem,
Výkřiky a pískot davu, jej. uvítaly. Bylo viděl,
že nešťastný muž vzlyká a třese se na celém
těle. Když byl přečten rozsudek, přikroči
k Ullmovi plukovník Duteil de la Rochere
pravil: »Charles Benjamine Ullme, nejste hoden
nositi zbraň, degradujeme vás jménem zákona !e
Strážmistr ubytovatel Moren předstoupil před
svého bývalého představeného a strhal mu
s uniformy epauletty — prýmky — zlomil jeho
kord. V té chvili podobal se Ullma bezvládne
hmotě. Teprve když zavzněl zuřivý kři k množství.
vzpamatoval se a potácel se mezi čtyřmi vojáky
zpět do vězení. Proslýchá se, že Ullma bude
dopraven na Dáblův ostrov, kde svého
času byl internován D reyíus.
Charles
Benjamin
Ullme
Morena
Postupim
Toulon
SaintRocha
Na náměstí
Dáblův
Duteil jít le Rocher
21
article
Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka
Lidový list svobodomyslný přinesl ve vče-
rejším svém vydání článek „Studentská
stávka arektor dr. Goll“ a sice z „kruho
mimoredakčních“, leč přece podepsaný aspon
třemi souhláskami Tbk. — skrý vačka to zajiste
víe než průhledná. Článek zabývá se nejen po-
měrem Jeho Magnificence p. rektora k sťávce
vysokuškolské, ale dotýká se na několika místech
také vlídně „Národních Listů“. Šetříce vše-
možně, abychom tak řekli „třísedminovel
odvahy pana Tbk., s jakou se zná k svému
výpadu, odpovidáme tuto na jeho poznámky
o „Nár. Listech“. Hned z předu musíme pro-
jeviti nad nimi pocit živého uspokojení, jako
pokaždé, kdy kterýkoli náš protivník nucen jes
uchýliti se proti nám k nepravdě. Samo o sobě
nemluviti pravdu je spíš ošemetné, nežli čestné
a mělo by nás to objektivně zarmoutiti, ale sub-
jektivně nás to těší, neboť, bojuje-li se proti na-
šemu stanovisku nehodnými zbraněmi, je to ku
přimému, již podanému důkazu ještě nadby-
tečný, nepřímý, že jest správné a dobré
Pan Tbk. totiž tvrdí o nás, že ve „svých
méně slavných tradicích“ nenapravitelně hlá-
sáme, že solidárnosti s německými kulery od-
daní čeští akademikové jsou „beznárodni“ části
studentstva našeho. Přibíjíme se zadostučině-
ním tuto vědomou a nezodpovědnou nepravdu.
Ani na jednom místě svých protistávkových
článků a zpráv neužili jsme tohoto slova, tím
méně pak jsme je „nenapravitelně“ opakovali.
doktor
Goll
Tbk
22
article
Také „vlastizrádcování“, na něž p. Tbk. naráží,
u nás nebylo, a pokud se týče našich tradie
není žádného, ani českého listu na světě, s nímž
by „Národní Listy“ zaměnily své tradice a ne-
zlákul by nás k lomusnámi mladími ale sky
lými tradicemi ani list, který takovému neslus
nému útoku na nás propůjčil pohostinství. V ci
tování tradic má pan Tbk. vůbec velmi ne-
šťastné péro, připomenulť českému studentstvu
ve prospěch solidárnosti s německými kuléry —
staré tradice jeho jako studentstva s minulost
husitskou a odchovanou osvícenskými ideami
našich buditelů! Pan Tbk. chce patrně říci, že
Husité bojovávali pro svobodu svědomí — soli-
dárně s Němci. Nasbíral by pro takové staré
husitské tradice hojných dokladů na Vítkově.
u Haber, u Něm. Brodu, Ústí nad L., u Stříbra,
Tachova, u Domažlic atd, atd., podnikliť přece
Němci neméně než pět křížových výprav do
Čech na pomoc Husitům v jich bojí za svobodu
svědomí. Jak známo! Toliko nevděční Husité
vytloukli je pokaždé z Čech za tuto úsluhu.
A Hus sám? Kdo jest i jen poněkud obeznámen
s dějinami českými, ví přece, že dekret
kutnohorský, jímž Hus na králi vybojoval
skademickou svobodu českým studentům a pro-
fesorům až dotud na pražském učení odpíranou,
byl jenom dílem nadšené solidárnosti německého
studenistva s českým a Němcí ze samé radosti
nad tímto úspöenem svobody zalájili — gene-
rální stávku, opustivše dne 16. máje 1409
Prahu! Či snad ne?1
Takhle vypadají argumenty uspava č
národní myšlenky na základě moderně osvícen-
ských idejí i máme za to, že nazývá-li tal
zdárný vykludač husitských a buditelských
tradic národa naše stanovisko „omezeným
nacionalismem“ a „českým pseudo
nacionalismem Národních Listů“
že můžeme býti na to jenom hrdi.
Tbk
Němec
Haber
Hus
Vítkov
Německo
Brod
Ústí nad L
Stříbro
Tachov
Domažlice
Čechy
Praha
23
article
Nízký útok, nízké zbraně! A jak směšně
falešné a nevysvětlitelně nesmyslné a přimo jako
kletbou pošetilosti stižené! Jaké to kardinální
úžasné nedopatřemi zmátlo p. Tbku., že na pod
poru svého boje proti našemu antisolidárním
stanovisku uvádí Husity, čímž vyvolává nutně
i světlý stín Husův, zrovna v olázce universil-
ního souručenství s Němci tak pádně pro nás
svědčící!
P. Tbk., chytaje „mimoredakčně“ do plache
vítr, prudce dující z páteční všetechnické schů-
ze, provádí v „Dnu“ ovšem poloobrat v otázee
stávky a to zřejmě proti „národní myšlen
ce bez sobectví“ a proti původnímu bez
podmínečně studentskému staano-
visku listu, jemuž prokazuje nesrovnatelně
menší vyznamenání, než rektor Goll nám. Pro
hlašujeť se p. Tbk. bohužel už jenom velmi do
datečně pno slanovisko česk. mediků a techniků
kteří plně učinili projev pro své stanovisko svobo
domyslné (ale též velmi rozhodně pro své n áro
ni stanevisko, p. dre. Tbko !)a majíce zároveň roz-
vitý smysl pro skutečný život, vyslovili se pr
taktice stávkové a lituje velmi, že to neučinil
všecko studentstvo hned původně. Jakým právem
opovažuje se potom p. Tbk. vystupovati prot
nám a notabene s tak ubohými jízlivostmi
kdyžtě stanovisko techníků je stanoviskem na
ším, stanoviskem námi uvítaným v článku „Slá
va technice“, prý až „přepjatě“, jak řeklo k
sino ve svém orgánu! Dvakrát postavena tech
nika před otázku stávky a podruhé musila se vy
sloviti dvoutřetinovou většinou prot
ní, aby pánové, jimž cíl solidarity s Němci svě
til prostředek stávky, porozuměli, na čem jsou
Technika podala, ovšem po prudkých zápasech
jasné řešení „staré bídy“, do níz prý podle slov
Husův
Němec
P Tbk
Goll
Tbk
24
article
Tbkových „vlivem „Nár. Listů“ upadáme“, t.k
řešení otázky „poměrů národno sti
k svobodě způsobem, který sta-
dentstvu technickému činí všech-
nu čest. Neboť mluví-li „Den“ „mimoredak-
čně“ pérem p. Tbkovým velmi neupřímněo
dvou různých světech, z nichž jeden národnosti
dává místo první, a druhý za nerozdílnou družku
národnosti pokládá svobodu, tož technika
slavně ukázala, že nodá od svobo-
dy odstrčiti nerozdílnou její
družku národnost a o slávu s tech-
nikou dělí se na universitě čeští
studenti, kteří uhájili tuto neroz-
dílnostnárodnostia svohody proti
těm, kteří vyvrátili na ně dveřo po-
sluchárny i s paženíml
A že došlo k takovému řešení nerozdíl-
nosti národnosti od svobody docela
v duchu Havlíčkově, jehož slova jsme v této
kampani hned na poprvé studentům uvedli na
pamět, to jest neoconitelný prospěch
z aféry Wahrmundovy. Snad kyne
z toho studentstvu nová rozvojová epocha, snad
už v něm nikdy nebude možno, uvésti v po-
chybu nerozdílnost národnosti od svobody a vésti
je do plodinové bursy k solidárnosti s buršákv!
Tbkový
Tbkův
Havlíčkův
Wahrmundův
25
article
Nestávkující studenti zúčastní se anešní scnůze,
svolané výborem stávkovým, kde komitét nestávkují-
cích studentů svobodomyslných a pokrokových vy-
loží své stanovisko. Schůze oznámena jest přesně
na 9. hod. dopolední v Akademickém domě.
Národně-sociální studentstvo zučastní se dnešní
studentské schůze v plném počtu, aby na ní posta-
vilo se po bok těch, již odhodlali se vystoupiti proti
pseudopokrokovým vůdcům stávkujících a proti jejich
teroru. Zejtra koná »Spolek přátel dělnictva« (stře-
disko národně-sociálních studentů) o 1/27, hod. veder
schůzi »u Friedländrů« na Král. Vinohradech, v Di-
višově ul ici.
»Úhlava«, spolek akademiků pro Pošumaví, na
členské schůzi dne 11. t. m. v Měšťanské besedě
v Klatovech konané, zaujala po zralém uvážení a p
delší debatě vůči stávce vysokoškolské stanovisko
odmítavé. Protestuje sice co nejrozhodněji prot
zasahování klerikalismu do olázek vysokoškolských
a jeho rozpínavosti vůbec, avšak volený způsob ve-
dení stávky neuznává za taktický, uvažujíc mimo
jiné, že pro českého studenta jsou jiné, pokrokovější
otázky jemu mnohem blížší než olázka aféry Wabr-
mundovy. Za »Úhlavu«: JUC. Fr. Seichert. JUSt.
Ant. Wellner, JUC. V. Dvořák, PuSt. Jiří Kacerovský,
JUSt. Ant. Jablonka, MUSt. Jar. Svoboda, JUSt. Vl.
Hostaš, PlSt Jakub Šebesta.
Král
František
Seichert
Just
Wellner
V Dvořák
Kacerovská
Hostaš
Šebesta
Úhlava
Pošumaví
Klatovy
Jablonka
spolek přátelit dělnictvo
26
article
Od akademiků slovenských z Uher a z Moravy
byl nám zaslán tento projev: »Slovenští akademfci
uherští a moravští, shromáždění dne 12. t. m., pro-
blašují, že jsou pro důsledné provedení stávky za
svobodu universit. Vidíme, že klerikálové už se opo-
važují sesazovati řádné profesory na universilách
uznaných, jsme tedy přirozeně naplnění obavou, aby
si neusurpovali právo na budoucí české universitěv
Brně, nám tak blízké, jmenovati docenty nové. Aby-
chom si pojistili úplnou její svobodu, musíme už
nyní energicky porážet první klerikální předzvěsti.
Jsme z kraje, kde zpátečnictví má největší moc, cí-
tíme tudíž povinnost rázného postupu proti němu
tím silněji a proto v boji setrváme.« — (Úveřejňujíce
dle daného slibu tento projev považujeme potřebným
poznamenati, že trváme ovšem na svém stanovisku,
na čemž projev právé citovaný pranic nemění. —
Redakce.)
Uhry
Morava
Brno
27
article
Ze Svazu českoslovanského sludentstva 5e nam
sděluje: Ústřední sbor Svazu českoslo-
vanského sludentstva ve své schůzi 13. čer-
vna 1908 jednal o resignaci předsedy Svazu kolegy
JUst. Jos. Tvrzického a odsoudiv nemístné napadení
jeho se strany akademiků chrudimských, uveřejněně
v »Národních Listech«, usnesl se jednomyslně pro-
jeviti kol. Tvrzickému nejenom naprostou důvěru, ný-
brž vysloviti mu též za dosavadní obětavou činnost nej-
vřelejší díky. Projevy důvěry zaslaly do Svazu kol. před-
sedovi spolky: »Stílný«, Akademikové táborští, » Budi-
voj«, Akad. odbor. českoslovanské jednoty. (Onehdejší
deputace studentstva stěžovala si vydavatelstvu » Nár.
Listů« na subjektivní způsob psaní novinového;
projev, který dle slibu deputaci daného uveřejňujeme,
jest ovšem též — zřejmě subjektivní ! — Pozn. red.)
a v
Z Vídně, 13. června. Ve dnešní konferenci rek-
torů přečtena byla memoranda vídeňských studentů,
dnes odevzdaná rektorovi vídeňské university. V de
batě bylo prohlášeno, že na požadavky studento
třeba vzíti zřetel.
Z Vídně, 13. června. (Zvl. tel. »N. L «) Konfe-
rence rektorů universit začaly dnes dopoledne, po-
trvají odpoleane a nejspíše i zejtra.
Z Krakova, 13. června. (K. k.) Včera konala se
zde schůze skademické mládeže. Při hlasování hla-
sovalo 417 studujících proti a 393 pro
stávku.
Tvrzický
N L
Vídeň
Krakov
svaz českoslovanský sludentstva
svaz českoslo
svaz kolega Justa
28
article
Pražané, dnes na Žofin!
Pražané, dnes na Žofin!
Všem, kdož dovedou pochopit srdečné nadšení
mládeže, všem, kdož chtějí chudé mládeži pomoci
ku pobytu na zdravém venkově, aby tam na těle
okřála a na duchu osvěžila, všem těm lidem dobro-
srdečným důtklivě radíme a úoporučujeme, aby dnes
odpoledne zavítali na stinný Žofín! Tam budou ra-
dovánky maličkých, tam spatšíte rozradostněná lí-
čka školní droboliny, radující se a veselícíí
Spolek pro české feriální osady města Prahya
předměstí pořádá patnácíou národní slavnost pod
prolcktorátem měslské rady král. hlav. města Prahy
a výsledek této slavnosti určen jest na vysláni chu-
dých školních dítek na feriální osaďy. Jak nevýslovně
vznešený to účel, zasluhující největší podpory ve-
skerých kruhů pražského obyvatelstva! Možno s dů-
věrou očekávati, že lelošní slavnost v ohledu finaně-
ním bude úplně uspokojující.
Program slavnosti rozvržen Byl na dva dny.
Pražan
Žofín
Prahya
Praha
29
article
Včera odpoledne byl program zahájen. Po 2. hod
odpolcdní za zvuků kapely školáků přibyl na Žolln
průvod dítek. Roztomilé, bylo na ně podívání. V pe-
strém průvodu ubiraly se školačky v selských kro-
jích, v úborech princezen a v rokokových šalech
chlapci v krojích. středověkých ryúřů, pidimužíků
sedláků a pod. Postrý průvod seřadil se od žofln-
ského můstku kolem sadu až ke vchodu do dvoran
a očekával přijezd primátora měst pražských p. dra.
Groše. Faníáry oznámily jeho příjezd a z tisí
hrdel školní mládeže ozvalo se nadšené volání slávy,
když pan starosla přijel. U můstku byl přivílán pře-
sedou Spolku pro české feriální osady p. Ferd. M
lanem, přodsedkyní damského ožboru pí. Pavlou
Bauerovou, školními inspektory a zástupci výbor
spolku, dále dělegáty votské rady pp. m. r. Peškem
a oh st. Siřištěm. Pán tterosta dr. Groš byl uí-
tán ode všech přít.r ých bouřlivým voláním slávy,
když mu byla malá šk lačka podala nádhernou ky-
tici. Po představení všech hodnostů prošel řado
dítek, oděných v nároJ. kroje, za neustálého prov -
lávání slávy a za velebných zvuků naší národnl
hymny „Kde domov můj?“ kráčel pan starosla, náe
sledován uvedenýmí hodnosty, do velkého sálu z
Groš
Bauerův
Pešek
Siřišť
doktor