ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ed5dc5c0-7710-11dc-b877-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 103, place 75, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. června 1908. Císlo 163
4 article
v zemích české koruny je křiklavým důkazem tvrzení že vláda má dvojí loket a českému národu měři macešsky. Řečník vyličuje nesmírně špatné umístění pražské st. knihovny, která je vydána nebezpečí ohně. Volání po moderní budově knihovní zůstává nevyslyšeno. Posl. Mahler: Práce v místnostech knihovny jsou přímo zdraví nebezpečny! — Posl. šl. Stran- sky: Dostali jste pro Prahu tolik milionů, neměl jste stavěti representační dům! — Posl. Choc: T není věcí obce, to je věcí státul Posl. dr. Zahradník (pokračuje): Marně vo- láme po zvěrolékařské škole vysoké, po upravení našich klinik. Slavná konservatoř pražská čeká stále ještě na postátnění. Nejdůležitějším úkolem celého českého národa je starati se, aby měl spravedlivé zastoupení v mi- nísterstvu vyučování. Jménem kultury a křesťanského náboženství protestuje také proti tomu, jak se na- kládá s českou menšinou ve Vídni. Slěžuje si do chauvinistického jednání trutnovského ducbovenstva. Má li býti ouverturou k církevní rozluce diecésí v Čechách, ať na vyšších místech vezmou na vě- domí, že den, kdy se to provede, bude katastrofou pro katolickou církev v Čechách. Řečník by býval povděčen, kdyby místo minister- stva prací bylo zřízeno sociálně politické minister- stvo, do jehož působnosti spadá řešení otázek lidu- milství. Posl. Prokeš pojednal o zbědovaném stavu obec- ného školství na Moravě. Je v rukou klerikála. Otázka zřízení české university na Moravě stává se zrovna skandálem.
Posl Mahler doktor Zahradník Prokeš Praha Vídeň Čechy obecný školství na Morava český univerzita na Morava
5 article
Posl. šl. Gnggenberg přimlouval se za povzne- sení návštěvy cizinců v Tyrolsku. Posl. Ivaniševič zmínil se zevrubně o poměrech v Dalmacii. Posl. Hoifmann-Wellenhož dovozoval, že rozřešení Wahrmundovy záležitosti musí býti svěřeno vyso- kým školám ve shodě s vyučovací správeu. Chce aby autonomie universit byla slanovena zákonem Dále přimlouval se, aby absolventům reálek byi umožněn přístup na universitu. Posl. Höger prohlásil disposiční fond za fond na podplácení, žádal, by o něm složeny byly podrobné účty a přimlouval se za zlepšení situace tiskáren- ského personálu ve »W. Zlgu« a státní tiskárně. (Hlučný souhlas mezi soc. demokraty ) Posl. prof. Mayr tlumočí protest většiny inšpru- ckého sludentstva proti uzavření university, event. proti zastavení přednášek. Dokazoval, že jeho strana nepočínala si nikdy útočně, avšak prof. Wahrmun na schůzích lidu a svou brožurou štval dál. Katoli- cké obyvatelstvo tyrolské ozvalo se teprve za šest neděl proti známé přednášce. Popírá, že katolické- mu obyvatelstvu a jeho straně jde o boj proti svo- bodě vědy, nebo proti autonomti universit. Lituje, že na tyrolského místodržitele byla uvalena veškerá vina, pokud jde o uzavření inšprucké university. Jeho strana musí si vůči ministru vyučování až do definitivní úpravy celé záležilosti počínati s největší obuzřetností tím více, poněvadž ví, že jest úmyslem omeziti též spolčovací právo katolického studentstva. Bude prý vydáno nařízení, v němž má se zabrániti zřizování nových katolických studentských spolků.
Posl Ivaniševič Wahrmundův Höger profesor Mayr Wahrmun Tyrolsko Dalmacie katolický studentstvo
6 article
Jeho strana nikdy nestrpí, aby spolčovací právo stu- dentstva bylo omezováno Polemisuje s vývody prof. Masaryka pravil, že nepochopuje, jak profesor může schvalovati nezá- konně zastavení universitních přednášek. Svoboda studia a vědy velebí se sice jako nejvyšší statek. jde-li však o katolického učence, svoboda vědy bývá porušována. Chceme — pravil řečník dále — tak jako jino německé strany uznávati duševní svobodu, již ně- mecký národ potřebuje, chceme též hospodářskému povznesení lohoto národa, zároveň však třeba, aby mezi německými stranami vládla vzájemná spravedl- nost bez újmy spravedlnosti k jiným národům. Upusťle od kuiturního boje, jejž jste zahájili, nebot boj tento poškozuje svrchovaně německý národ celé Rakousko a věnujme se svým socialně politi- ckým úkolům. (Hlučná pochvala a potlesk.) Po řeči posl. Kaliny bylo rokování přerušeno. Pilné návrhy v záležitostech nouzový ch podali mezi jiným poslanci: V. Myslivec a spol. za okres vlašimský, dr. Zahradník a spol. za okresy be- nešovský a smíchovsky, dr. Velich a spol. za okresy říčanský, jílovský a benešovský. Za zvorka a spol. za okrez slánský, Bukvaj a spol. za okres kolínský Jos. Kotlář a sp l. za okres českobrodský, Náprstek a spol. za okresy smíchovský, slánský a velvarský Udržal a spol. za okres pardubický, Biňovec a spol za okresy velvarský a mělnický, dr. Zabradník spol. za okres sedlčanský. Příští schůze bude v pondělí odpoledne.
Masaryk Kalina doktor Zahradník Velich Náprstek Udržal Biňovec Zabradník Rakousko Jos
7 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13. června. (K. k. ) V rozpočtovém výberu rozděleny referáty a dr. Kolischer navrbl, aby předsednictvo dobodlo se s min. obchodu o předložení veškerého materialu o upravení obchodů a dopravy v Dalmacii. Posl. dr. Sylvester mimo to žádal, by byla předložena někdejší předloha o »Dalmacii«, dále materiál průmyslové rady, ad inistrativní smlouva poštovní i předlohy o zatímném upravení obchodu dopravy v Dalmacii. Návrby ty byly schváleny a až dojdou zmínění akla, bude o tomto předmětu důvěrná schůze.
doktor Kolischer Posl Sylvester mimo Vídeň Dalmacie
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. června. (Posl. Hribae o slovanském sjezdě) Lublaňský sta- rosta, posl. Iv. Hribar, vrátiv se z Petrohradu do Lublaně, podával přátelům slovanské vzá- jemnosti, shromážděným v Městském domě. zprávu o vý-ledku cesty rakouských delegáto do Ruska. Většl část Hribarova referátu jest čtenářům známa z jiných zpráv. Ale jsou v něm některé podrobnosti, které stojí za zmínku. Zmíniv se o řeči hr. Bobrinského, jenž prohlásil, že rakoušti delegáti přinesli s sebou do Ruska nový proud a že od nynějška ne- platí už heslo starých slavjanofilů: »jeden národ, jedna víra«, nýbrž je nové heslo »svoboda a rovnoprávnost«, Hribar pravi' dále »Jen na základě léto zásady jest možno dosíc smíru mezi Rusy a Poláky. Jsem přesvědčen, že nepotrvá dlouho a objeví se výsledky naši petrohradské návštévy. Poláci obdrz zase svůj národní jazyk ve škole a v úřadech. Vládní kruhy chovaly se k nám sice zdrželivě, ale naši akci vitaly sym- paticky.« Po návrhu kn. Trubeckého, aby se roku 1911 uspořádala v Moskvě všeslovanská výstava, s níž by se spojil také slovanský sjezd, ministerský předseda Stolypin ozná- mil, že ruská vláda jest ochotna poskytnout peníze, potřebné na takovou výstavu. Týž mi- nistr reagoval v soukromém rozhovoru na návrh
Posl Iva Hribar Hribarův Bobrinský Polák Trubecký Stolypin Praha Petrohrad Lublaň Rusko Moskva
9 article
Hribarův, aby se zřídila velká v šeslovanská banka a prohlásil, že ruská vláda sama už dávno pociťuje potřebu takového finančního úslavu. Na jiný Hribarův návrh, aby totiž ruští sedláci byli posiláni na zkušenou do západoslovanských rolnických krajů, aby se tam obezná- mili s moderním polním hospodařením, ozval se ministr orby, jenž uvítal tento návrha projevil ihned ochotu, poskytnouti ze státních prostředků peníze na uskutečnění této praktické myšlénky. Sám pošle ještě letos některého svého úřadníka do Prahy a do Lublaně, aby se poučil, které hospodářské školy by se hodily pro Rusy a v kterých krajích by se měli prakticky učiti polnímu hospodaření. Zři- zování sokolských jednot v Rusku má vláda na tu dobu ještě za nevhodné, poněvadž jednoty by se mohly státi ohniskem ne zcela ještě utuchlého revolučního ruchu. Ale prospěch tělocvičných jednot uznává a snad v neda- leké době sokolské jednoty počnou vznikati v Rusku.
Hribarův Praha Lublaň Rusko
10 article
V Praze, 13. června. (Uherská samo- statná banka.) Ve sněmovním výboru pro studium otázky samostatné cedulové banky uherské podávají dožádaní experti už od minu- lého týdne dobrá zdání o předložených jim otázkách, je-li za daných poměrů možno při- sfoupiti k založení samostatné uherské banky za jakých podminek. Expertisa není ještě za- končena, ale už nyní je patrno, že přední znalci finančních poměrů v Uhrách mají za nemožné, aby si Uhry zřídily svou samostatnou banku již roku 1911 Všichni vyslechnutí dosud odborníci, mimo jiné i president sněmovny magnátů hr. Dessewíly, horlivý přívrženec koalice, mluví ve svěm dobrém zdání jen o velikém nebezpečí, jež by vzešlo Uhrám rozdělením nynějšího rak.-uher. banku. Dobrá zdání expertů ukazují, jak jsou Uhry finančně odvislé od Rakouska a jak by bylo téžko finenčně se vymaniti z vlivu rakou- ského. Proto zdá se býti už nyní jistým,že r. 1911 na rozdělení rak.-uh. banku nedojde Rozhodnutí stane se ovšem až v zimě a doté doby vláda doufá stranu neodvislosti zpracovati tak, aby jí pilulka společné banky aspoň na čas nebyla příliš hořká. Vláda požádá totiž na základě expertisy, aby se výsada nynější spo- lečné banky prodloužila do r. 1917, t. j. do doby, ve které končí nynější hospodářské vy- rovnání rakousko-uherské. R. 1917 Uhry budou mili ve všech hospodářských otázkách volnou ruku a pak mohou také deſinitivně rozhodnouti o cedulové bance. Dosavadní agilace hr. Theod. Batthyanye a posl. Hollóa, žádajících ihned sa- mostatnou banku, značně prý poškodila uherský úvěr. Uherská vláda zadává právě novou atátní půjčku skupině Rothschildově. Kdyby nebylo výše vzpomenuté agitace, Uhry mohly dostali peníze o 3 až 4 proc. laciněji. Země zaplatí agitaci ve prospěch samostatné banky již nyní tedy ztrátou mnoha milionů.
Uher Rothschildův Praha Uhry Rakousko
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. června.
Praha
12 article
Věci černohorské.
13 article
(Před početím hlavního přelíčení se spiklen ci přišel na Cetyň pensionovaný srbský majon Damjan Damjanovič jakožto zpravodaj některého bělehradského a německého listu; ale do soud- nice nebyl vpuštěn a z Černé Hory ho vypově- děli. Rozumí se, že tisk, Černé Hoře nepřátelský. hned z toho vyvozoval, že černohorské úřady nejsou nestranné naproti Srbům z královstvía připouštějí za zpravodaje o procesu jen lidi, o kterých vědí, že budou referovati ve smyslu černohorské vlády. Osobnost Damjana Damjano- viče je tímto dopisem demaskována a čtenáři dána je možnost nahlédnouti do propastí úkladů, kterými se pracuje na Balkáně vůbec a proti Černé Hoře a knížeti Nikolovi zvlášť, protože jsou ještě věrnými nositeli srbských národních idealů. Red. „N. L.“) Když bylo na sklonku loňského roku po prvé ustanoveno přelíčení se spiklenci, jež ale bylo odročeno, přišel tam z Bělehradu jako zpravodaj Damjan Damjanovič, hnusná kreatura a intrikán, hledající sobě rovně. V srbském voj- sku byl inženýrským majorem, náležel do kruhu spiklých důstojníků a po zavraždění krále Alex- andra a Dragy sám žádal, aby byl dán do vý- služby — bez uniformy se svobodněji intri kuje. Damjan Damjanovič intrikuje slovem i p smem, mezi důstojníky i občany, v Srbsku, v Bosně i na Černé Hoře, a slouží každému, kdo dobře zaplatí. Tím se kromě pense živí. Je- mu také mladoradikálové, když byli v Srbsku u vesla, svěřovali některé misse. Možná, že také černohorští spiklenci v Srbsku užívali jeho slu- žeb, aspoň byl často vídán s hlavou spiklenců plukovníkem Damjanem Popovičem.
Damjan Damjanovič Srba Damjan Damjano Nikolov Drag Damjan Popovič Černá hoře Balkán Bělehrad Srbsko Boseň Reda . „ N . L Alex
14 article
Tomuto Damjanu Damjanoviči byl svěřen velmi vážný úkol, když anglický král Eduard putoval po Středozemním moři. Tehdy se mnoho mluvilo o tom, že navštíví také černohorské pří- stavní město Bar a v Baru knížete Nikolu. Tehdy byla v Srbsku vláda mladoradikalná. Na Dam- jana Damjanoviče vznesen úkol, aby jakýmkol způsobem překazil návštévu anglického krále u černohorského knížete. Damjan Damjanovič prostě rozšířil v evropském tisku pověst, že v Baru bude po králi Eduardovi hozena puma, a král upustil od svého úmyslu selkati se v Baru s knížetem Nikolou. Damjan Damjanovič byl tou dobou v Baru a staral se o to, kdyby se policie chtěla přesvědčit o pravdivosti pověstí, aby sku tečně pumu našla. Když pak dosáhl svého, po- dal o tom z Baru telegrafickou zprávu do Běle hradu, podezřelou již radostným tonem, a brzy na to sám se do Bělehradu vrátil. Kromě panstva, tehdy v Bělehradě vládnuv šího, ještě jeden ze sousedů Černé Hory si ne- přál, aby anglický král navštívil černohorského knížete. Který soused to byl, netřeba napovídati.
Damjanovič Eduard Nikola Damjan Damjanovič Bara Srbsko Dam Běla hrad Bělehrad Černá Hora
15 article
Prvé přelíčení se spiklenci na Cetyni byl odročeno a veřejně udáno za důvod, že se staly nějaké chyby při vyšetřování a že třeba ještě jednou přehlédnouti všechen materiál, který spiknutí dalo. Avšak nyní možno prozraditi, že odročení stalo se na rozkaz knížete Ni- koly, jenž spolu nařidil, aby z dů- vodů srbsko-vlasteneckých bylo z materialu o spiknuti vyloučeno vše, co by mohlo býti důkazem, že v spíknutí na život černohorského knížete měly účastenství jiste osobnosti ze Srbska. Srbský diplomat ský představitel u černohorského dvora prohlá- sil tehdy, že na Cetyní našel více srbského vla stenectví, než osobního sobectví a žádosti od- vety, a že jen tomu srbskému vlastenectví na Černé Hoře děkovati jest, že na Cetyní nechtějí, aby se dostala o spiknutí na veřejnost celá pravda, jak ji znají. Vraceje se z Černé Hory, Damjan Damja- nevič vymyslil novou intriku. On to byl, kdo poradil černohorským spiklencům, když je srb- ské úřady propustily z vazby, rozhodnuvše ne- vyhověti žádosti černohorské vlády a nevydati jich, aby začali roznášeti a na vše strany psáti, že spiknutí nastrojil si sám kníže a předseda ministerstva dr. Tomanovič. On pak sám jal se dokazovati v záhřebském „Srbobranu“, že celou aféru spískal špicl sarajevské vlády
Damjan Damja doktor Tomanovič Srbsko Černá Hora
16 article
Djordje Nastič. S tímto mladíkem, omla- dincem, byl Damjan Damjanovič nerozlučný druh. On jej seznámil s černohorskými spiklenei v Bělehradě a potom naň upozornil bělehradskou policii, že je šplhounem vlády bosenské, načež byl Nastič ze Srbska vypověděn. To se stalo ještě loni, prve, než po prve ustanoveno přelíčení na Cetyni. (Dodatek red. „N. L.“) Djordje Nastič po své sensačné svědecké výpovědi při cetyňském procesu prohlásil před cizími novináři, že ho setník gen. štábu ze Sarajeva, Michal Forner verboval do tajné služby rakouské vlády, on ale že nejrozhodněji odepřel, což prý věrohodným svědky dokáže, až bude z Černé Hory odchá- zeti. Že jeho charakternost brána v pochybnost. Nastič prohlašuje za mstu za to, že při. cetvň ském přeličení odhalil úplnou pravdu a tím ná- rodní čest srbskou zachránil od nové úhony. kterou ji chtěli poskvrniti ti, kdo na Černou Horu poslali pumy. Jak vidno, možno očekávati nová zajímavá odhalení a možno si nejen v zájmu pravdy, nýbrž i v prospěchu srbského národa přáti, aby nic nezůstalo zatajeno. Jen úplným odhalením skutečnosti vyřeže se z těla srbského národa ten hnusn, vřed, jehož známky se proje- vují spiknutím ne život knížete Nikoly, před cetyňským soudem líčeným.
Nastič Damjan Damjanovič Forner Nikola Bělehrad Srbsko Sarajevo
17 article
K zavraždění gruzínského exarcna. V tiflisském telegramu »Nového Vremene« podávajícím zprávu o zavraždění gruzinského exarcha Nikona, dána tato stručná charakteri- stika zavražděného: Exareh byl tvrdě věre Rusku a hájil zájmy ruského státu ; byl muž pevného charakteru, rozhodný a spravedlivý. Gruzínská církev náleží k pravoslavným. Vražda je novým skutkem revoluce. Úplná změna v mezinárodní situaci. Římský dopisovatel „Berl. Tagbl.“ vysti- huje ve svém dopise velmi markantně změny které udály se v mezinárodní situaci v posledni debě i nejistotu v Italii. Píše: „Veškeré poměry evropské se změnily a sice důkladně. Htalie se smířila s Francil, Anglie — díky „výtečné“ politice německé! — učinila taktéž, odhočivš od trojspolku. Mezi ltalií a Rakouskem pro- puklo roztrpčení dlouho tutlané a vyvolává v ne jednom politiku italském nejhorší obavy. Na k nec spor o Balkán, kde také Italie proti Rakou sku vystupuje, vedl ke sblížení Italie s Ruskem Zcela správně napsal jeden z nejbystřejších pu- bhcistů italských Cantalupi, že každé chvíle může nastati okamžik, kdy Italie bude se musit energicky rozhodnouti buď pro — nebo proti Kyne jí buď rozstřílení bohatých měst přistav ních anglofrancouzským loďstvem a hospodář ská zkáza země, aneb vpád Rakušanů do Benát ska. Každý politicky myslící Ital předkládá s trapný problém ten, ale dosud ani jediný nena lezl východiště. Italská vláda bude se snaži loyálné vyplniti závazky své vůči trojspolku. Ale bude jí to za těchto okolnosti možno? Ultra posse . . .
Nikon Berl Rakušan Benát Ital Nový Vremen Rusko Anglie Rakousko Balkán Italia
18 article
„Lze tedy zazlívati Ilalům, jestliže vůči událostem, ve kterýchž vidí již zárodek nověho a mocného trojspolku, stávají se nervosními bojí-li se, že za případného konnliktu Tfalie bud stranou trpicí? „Mespagero“ píše k revelské schůzi: „Na místě, aby Evropa spěla k odzbrojení, prohláše nému carem Mikulášem, očekávají ji nová straš livá zbrojení, kteráž hosvodářskou sílu její ješte více oslabují. Známý italský poslanec Cirmeni uveřejňuje o důsledcích revelské schůze, ve které podle diplomatických sdělení dospívá ku přesvědčení. že po schůzce oné a po ohlášené již návštěvě Falliěresa u cara, poměry anglo-franko-ruské stanou se tak intimní, že v táboře starého troj spolku musejí vzbuzeny býti obavy nejvážnější Kritický stav v perské otázce. V Persii nastala, jaži jsme již sdělili, náhla změna situace jediným, ku podivu rázným te- legramem šachovým. Telegram ten, poslaný erdžumenu (politickému klubu) v Täbrisu, zní V poslední době nespolehliví lidé dopouštěli se neuvěřitelné libovůle a šířili anarchii v zemí Rozhodnuv se učiniti konec zlu tomu, potresta jsem přísně jednotlivé vinníky. Budu jednati i nadále tak, ale zůstanu ústavě věren.“ Rázný telegram účinkoval jako puma. Endžumen, který se byl právě usnesl sezaditi šacha, počal se ko- lísati. Nečekaně dostalo se šachu pomoci o většiny duchovenstva. Protiruské hnutí utucll? a endžumen v Tábrisu zřekl se myšlenky ne roztržku s Ruskem. Vůdcem spiknutí, jehož hlavní účastníky šach dal zatknouti, byli prine Zill es Sultan. Parlamont byl hnutí tentokrát dalek.
Mikuláš Cirmit Endžumen Parlamont Evropa Persie Täbris Rusko Falliěres u car
19 article
Emin Dženk, kterýž hledal ochranu na ru- ském vyslaneetru, opustil je opět. Také obyva- telstvo Teheranu přijalo projev šachův sympa- ticky, město je klidně. Za to poměry persko-turecké stávají se stále napjatější, zvláště když Německo své tureck přátele podpichuje, aby mohlo samo pak za pří- padného konfliktu kořistiti. Tak předběžné po- rady Peršanů před tím, nežli provincie Adser. beidža prohlásila se pro protektorát německý. zúčastnil se podle „Nov. Vremene“ vyšší ture- cký důstojník, přestrojený za Peršana. Soudí se, že to byl Effendi paša, turecký komisař po hraniční. Také severoperští revolucionáři, kteří se bojí i teď msty šachovy, vyjednávají s Turky. Jest neznám osud ruského konsula Urmii Čer- kassova, kterýž vyjel si za dovolené své z města přes Sondžbulag na jih, a dosud se nevrátil. Z Mešedu došla zpráva, že projelo městem sedm tureckých důstojníků a jeden německý topograf. Dle všeho německá ruka, která provádí známý kruhový pohyb, kde se co sebrati dá ve velkém, vztáhnouti chce chtivé prsty své ještě dál i za hranici perskou ..
Peršan Effendi Turek Čer Německo Sondžbulag Mešed Emin Dženk
20 article Záhadný list.
Záhadný list. Berlínská jedna korespondence sděluje, že do Postupimi přibyl 10. t. m. kurýr carův, kte- rýž donesl císaři vlastnoruční dopis Míikulášův a týž den nastoupil cestu zpáteční. Degradace zrádce Ullmy. V Toulonu byla 12. t. m. vykonána na náměstí Saint-Roch degradace námořního pra- porečníka Ullmy. Odsouzený zrádce dozvědě se ráno v 7 hodin, že nastává hodina jeho nejhroznější potupy. Byl tak zdrcen, že jen s největším napjetím mohl se udržeti po vo- jensku ve své uniformě, klerou na posled mě na sobě. Uniforma byla již připravena pro zne- ucfující trest, šňůry a prýmky byly natrženy kord nalomen. Na náměstí bylo několik tisíe lidí. Vojsko povolané, skládající se z námoř- níků, pěchoty a pevnostních dělostřelců, jen s námahou mohlo zadržeti zuřivý dav, v němž zejména ženy vynikly hrozivými výkřiky prot zrádcovi. Vojsku bylo provoláváno bouřlivě »sláva«. Pak nastalo hluboké ticho. Otevřela s brána vězení. Ullma provázený čtyřmi vojáky vkročil do prostřed čtverce, utvořeného vojskem, Výkřiky a pískot davu, jej. uvítaly. Bylo viděl, že nešťastný muž vzlyká a třese se na celém těle. Když byl přečten rozsudek, přikroči k Ullmovi plukovník Duteil de la Rochere pravil: »Charles Benjamine Ullme, nejste hoden nositi zbraň, degradujeme vás jménem zákona !e Strážmistr ubytovatel Moren předstoupil před svého bývalého představeného a strhal mu s uniformy epauletty — prýmky — zlomil jeho kord. V té chvili podobal se Ullma bezvládne hmotě. Teprve když zavzněl zuřivý kři k množství. vzpamatoval se a potácel se mezi čtyřmi vojáky zpět do vězení. Proslýchá se, že Ullma bude dopraven na Dáblův ostrov, kde svého času byl internován D reyíus.
Charles Benjamin Ullme Morena Postupim Toulon SaintRocha Na náměstí Dáblův Duteil jít le Rocher
21 article Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka Lidový list svobodomyslný přinesl ve vče- rejším svém vydání článek „Studentská stávka arektor dr. Goll“ a sice z „kruho mimoredakčních“, leč přece podepsaný aspon třemi souhláskami Tbk. — skrý vačka to zajiste víe než průhledná. Článek zabývá se nejen po- měrem Jeho Magnificence p. rektora k sťávce vysokuškolské, ale dotýká se na několika místech také vlídně „Národních Listů“. Šetříce vše- možně, abychom tak řekli „třísedminovel odvahy pana Tbk., s jakou se zná k svému výpadu, odpovidáme tuto na jeho poznámky o „Nár. Listech“. Hned z předu musíme pro- jeviti nad nimi pocit živého uspokojení, jako pokaždé, kdy kterýkoli náš protivník nucen jes uchýliti se proti nám k nepravdě. Samo o sobě nemluviti pravdu je spíš ošemetné, nežli čestné a mělo by nás to objektivně zarmoutiti, ale sub- jektivně nás to těší, neboť, bojuje-li se proti na- šemu stanovisku nehodnými zbraněmi, je to ku přimému, již podanému důkazu ještě nadby- tečný, nepřímý, že jest správné a dobré Pan Tbk. totiž tvrdí o nás, že ve „svých méně slavných tradicích“ nenapravitelně hlá- sáme, že solidárnosti s německými kulery od- daní čeští akademikové jsou „beznárodni“ části studentstva našeho. Přibíjíme se zadostučině- ním tuto vědomou a nezodpovědnou nepravdu. Ani na jednom místě svých protistávkových článků a zpráv neužili jsme tohoto slova, tím méně pak jsme je „nenapravitelně“ opakovali.
doktor Goll Tbk
22 article
Také „vlastizrádcování“, na něž p. Tbk. naráží, u nás nebylo, a pokud se týče našich tradie není žádného, ani českého listu na světě, s nímž by „Národní Listy“ zaměnily své tradice a ne- zlákul by nás k lomusnámi mladími ale sky lými tradicemi ani list, který takovému neslus nému útoku na nás propůjčil pohostinství. V ci tování tradic má pan Tbk. vůbec velmi ne- šťastné péro, připomenulť českému studentstvu ve prospěch solidárnosti s německými kuléry — staré tradice jeho jako studentstva s minulost husitskou a odchovanou osvícenskými ideami našich buditelů! Pan Tbk. chce patrně říci, že Husité bojovávali pro svobodu svědomí — soli- dárně s Němci. Nasbíral by pro takové staré husitské tradice hojných dokladů na Vítkově. u Haber, u Něm. Brodu, Ústí nad L., u Stříbra, Tachova, u Domažlic atd, atd., podnikliť přece Němci neméně než pět křížových výprav do Čech na pomoc Husitům v jich bojí za svobodu svědomí. Jak známo! Toliko nevděční Husité vytloukli je pokaždé z Čech za tuto úsluhu. A Hus sám? Kdo jest i jen poněkud obeznámen s dějinami českými, ví přece, že dekret kutnohorský, jímž Hus na králi vybojoval skademickou svobodu českým studentům a pro- fesorům až dotud na pražském učení odpíranou, byl jenom dílem nadšené solidárnosti německého studenistva s českým a Němcí ze samé radosti nad tímto úspöenem svobody zalájili — gene- rální stávku, opustivše dne 16. máje 1409 Prahu! Či snad ne?1 Takhle vypadají argumenty uspava č národní myšlenky na základě moderně osvícen- ských idejí i máme za to, že nazývá-li tal zdárný vykludač husitských a buditelských tradic národa naše stanovisko „omezeným nacionalismem“ a „českým pseudo nacionalismem Národních Listů“ že můžeme býti na to jenom hrdi.
Tbk Němec Haber Hus Vítkov Německo Brod Ústí nad L Stříbro Tachov Domažlice Čechy Praha
23 article
Nízký útok, nízké zbraně! A jak směšně falešné a nevysvětlitelně nesmyslné a přimo jako kletbou pošetilosti stižené! Jaké to kardinální úžasné nedopatřemi zmátlo p. Tbku., že na pod poru svého boje proti našemu antisolidárním stanovisku uvádí Husity, čímž vyvolává nutně i světlý stín Husův, zrovna v olázce universil- ního souručenství s Němci tak pádně pro nás svědčící! P. Tbk., chytaje „mimoredakčně“ do plache vítr, prudce dující z páteční všetechnické schů- ze, provádí v „Dnu“ ovšem poloobrat v otázee stávky a to zřejmě proti „národní myšlen ce bez sobectví“ a proti původnímu bez podmínečně studentskému staano- visku listu, jemuž prokazuje nesrovnatelně menší vyznamenání, než rektor Goll nám. Pro hlašujeť se p. Tbk. bohužel už jenom velmi do datečně pno slanovisko česk. mediků a techniků kteří plně učinili projev pro své stanovisko svobo domyslné (ale též velmi rozhodně pro své n áro ni stanevisko, p. dre. Tbko !)a majíce zároveň roz- vitý smysl pro skutečný život, vyslovili se pr taktice stávkové a lituje velmi, že to neučinil všecko studentstvo hned původně. Jakým právem opovažuje se potom p. Tbk. vystupovati prot nám a notabene s tak ubohými jízlivostmi kdyžtě stanovisko techníků je stanoviskem na ším, stanoviskem námi uvítaným v článku „Slá va technice“, prý až „přepjatě“, jak řeklo k sino ve svém orgánu! Dvakrát postavena tech nika před otázku stávky a podruhé musila se vy sloviti dvoutřetinovou většinou prot ní, aby pánové, jimž cíl solidarity s Němci svě til prostředek stávky, porozuměli, na čem jsou Technika podala, ovšem po prudkých zápasech jasné řešení „staré bídy“, do níz prý podle slov
Husův Němec P Tbk Goll Tbk
24 article
Tbkových „vlivem „Nár. Listů“ upadáme“, t.k řešení otázky „poměrů národno sti k svobodě způsobem, který sta- dentstvu technickému činí všech- nu čest. Neboť mluví-li „Den“ „mimoredak- čně“ pérem p. Tbkovým velmi neupřímněo dvou různých světech, z nichž jeden národnosti dává místo první, a druhý za nerozdílnou družku národnosti pokládá svobodu, tož technika slavně ukázala, že nodá od svobo- dy odstrčiti nerozdílnou její družku národnost a o slávu s tech- nikou dělí se na universitě čeští studenti, kteří uhájili tuto neroz- dílnostnárodnostia svohody proti těm, kteří vyvrátili na ně dveřo po- sluchárny i s paženíml A že došlo k takovému řešení nerozdíl- nosti národnosti od svobody docela v duchu Havlíčkově, jehož slova jsme v této kampani hned na poprvé studentům uvedli na pamět, to jest neoconitelný prospěch z aféry Wahrmundovy. Snad kyne z toho studentstvu nová rozvojová epocha, snad už v něm nikdy nebude možno, uvésti v po- chybu nerozdílnost národnosti od svobody a vésti je do plodinové bursy k solidárnosti s buršákv!
Tbkový Tbkův Havlíčkův Wahrmundův
25 article
Nestávkující studenti zúčastní se anešní scnůze, svolané výborem stávkovým, kde komitét nestávkují- cích studentů svobodomyslných a pokrokových vy- loží své stanovisko. Schůze oznámena jest přesně na 9. hod. dopolední v Akademickém domě. Národně-sociální studentstvo zučastní se dnešní studentské schůze v plném počtu, aby na ní posta- vilo se po bok těch, již odhodlali se vystoupiti proti pseudopokrokovým vůdcům stávkujících a proti jejich teroru. Zejtra koná »Spolek přátel dělnictva« (stře- disko národně-sociálních studentů) o 1/27, hod. veder schůzi »u Friedländrů« na Král. Vinohradech, v Di- višově ul ici. »Úhlava«, spolek akademiků pro Pošumaví, na členské schůzi dne 11. t. m. v Měšťanské besedě v Klatovech konané, zaujala po zralém uvážení a p delší debatě vůči stávce vysokoškolské stanovisko odmítavé. Protestuje sice co nejrozhodněji prot zasahování klerikalismu do olázek vysokoškolských a jeho rozpínavosti vůbec, avšak volený způsob ve- dení stávky neuznává za taktický, uvažujíc mimo jiné, že pro českého studenta jsou jiné, pokrokovější otázky jemu mnohem blížší než olázka aféry Wabr- mundovy. Za »Úhlavu«: JUC. Fr. Seichert. JUSt. Ant. Wellner, JUC. V. Dvořák, PuSt. Jiří Kacerovský, JUSt. Ant. Jablonka, MUSt. Jar. Svoboda, JUSt. Vl. Hostaš, PlSt Jakub Šebesta.
Král František Seichert Just Wellner V Dvořák Kacerovská Hostaš Šebesta Úhlava Pošumaví Klatovy Jablonka spolek přátelit dělnictvo
26 article
Od akademiků slovenských z Uher a z Moravy byl nám zaslán tento projev: »Slovenští akademfci uherští a moravští, shromáždění dne 12. t. m., pro- blašují, že jsou pro důsledné provedení stávky za svobodu universit. Vidíme, že klerikálové už se opo- važují sesazovati řádné profesory na universilách uznaných, jsme tedy přirozeně naplnění obavou, aby si neusurpovali právo na budoucí české universitěv Brně, nám tak blízké, jmenovati docenty nové. Aby- chom si pojistili úplnou její svobodu, musíme už nyní energicky porážet první klerikální předzvěsti. Jsme z kraje, kde zpátečnictví má největší moc, cí- tíme tudíž povinnost rázného postupu proti němu tím silněji a proto v boji setrváme.« — (Úveřejňujíce dle daného slibu tento projev považujeme potřebným poznamenati, že trváme ovšem na svém stanovisku, na čemž projev právé citovaný pranic nemění. — Redakce.)
Uhry Morava Brno
27 article
Ze Svazu českoslovanského sludentstva 5e nam sděluje: Ústřední sbor Svazu českoslo- vanského sludentstva ve své schůzi 13. čer- vna 1908 jednal o resignaci předsedy Svazu kolegy JUst. Jos. Tvrzického a odsoudiv nemístné napadení jeho se strany akademiků chrudimských, uveřejněně v »Národních Listech«, usnesl se jednomyslně pro- jeviti kol. Tvrzickému nejenom naprostou důvěru, ný- brž vysloviti mu též za dosavadní obětavou činnost nej- vřelejší díky. Projevy důvěry zaslaly do Svazu kol. před- sedovi spolky: »Stílný«, Akademikové táborští, » Budi- voj«, Akad. odbor. českoslovanské jednoty. (Onehdejší deputace studentstva stěžovala si vydavatelstvu » Nár. Listů« na subjektivní způsob psaní novinového; projev, který dle slibu deputaci daného uveřejňujeme, jest ovšem též — zřejmě subjektivní ! — Pozn. red.) a v Z Vídně, 13. června. Ve dnešní konferenci rek- torů přečtena byla memoranda vídeňských studentů, dnes odevzdaná rektorovi vídeňské university. V de batě bylo prohlášeno, že na požadavky studento třeba vzíti zřetel. Z Vídně, 13. června. (Zvl. tel. »N. L «) Konfe- rence rektorů universit začaly dnes dopoledne, po- trvají odpoleane a nejspíše i zejtra. Z Krakova, 13. června. (K. k.) Včera konala se zde schůze skademické mládeže. Při hlasování hla- sovalo 417 studujících proti a 393 pro stávku.
Tvrzický N L Vídeň Krakov svaz českoslovanský sludentstva svaz českoslo svaz kolega Justa
28 article Pražané, dnes na Žofin!
Pražané, dnes na Žofin! Všem, kdož dovedou pochopit srdečné nadšení mládeže, všem, kdož chtějí chudé mládeži pomoci ku pobytu na zdravém venkově, aby tam na těle okřála a na duchu osvěžila, všem těm lidem dobro- srdečným důtklivě radíme a úoporučujeme, aby dnes odpoledne zavítali na stinný Žofín! Tam budou ra- dovánky maličkých, tam spatšíte rozradostněná lí- čka školní droboliny, radující se a veselícíí Spolek pro české feriální osady města Prahya předměstí pořádá patnácíou národní slavnost pod prolcktorátem měslské rady král. hlav. města Prahy a výsledek této slavnosti určen jest na vysláni chu- dých školních dítek na feriální osaďy. Jak nevýslovně vznešený to účel, zasluhující největší podpory ve- skerých kruhů pražského obyvatelstva! Možno s dů- věrou očekávati, že lelošní slavnost v ohledu finaně- ním bude úplně uspokojující. Program slavnosti rozvržen Byl na dva dny.
Pražan Žofín Prahya Praha
29 article
Včera odpoledne byl program zahájen. Po 2. hod odpolcdní za zvuků kapely školáků přibyl na Žolln průvod dítek. Roztomilé, bylo na ně podívání. V pe- strém průvodu ubiraly se školačky v selských kro- jích, v úborech princezen a v rokokových šalech chlapci v krojích. středověkých ryúřů, pidimužíků sedláků a pod. Postrý průvod seřadil se od žofln- ského můstku kolem sadu až ke vchodu do dvoran a očekával přijezd primátora měst pražských p. dra. Groše. Faníáry oznámily jeho příjezd a z tisí hrdel školní mládeže ozvalo se nadšené volání slávy, když pan starosla přijel. U můstku byl přivílán pře- sedou Spolku pro české feriální osady p. Ferd. M lanem, přodsedkyní damského ožboru pí. Pavlou Bauerovou, školními inspektory a zástupci výbor spolku, dále dělegáty votské rady pp. m. r. Peškem a oh st. Siřištěm. Pán tterosta dr. Groš byl uí- tán ode všech přít.r ých bouřlivým voláním slávy, když mu byla malá šk lačka podala nádhernou ky- tici. Po představení všech hodnostů prošel řado dítek, oděných v nároJ. kroje, za neustálého prov - lávání slávy a za velebných zvuků naší národnl hymny „Kde domov můj?“ kráčel pan starosla, náe sledován uvedenýmí hodnosty, do velkého sálu z
Groš Bauerův Pešek Siřišť doktor