Načítám náhled…
Chunky — 44 celkem
· entity: person 23, place 67, work 20, org 23
1
masthead
22. července 1905. Císlo 199.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
Strana 5.
4
article
nice tisská 81 kg K 17.40, 80 kg K 17.20,
775 kg K 16.75, pešťská 80 kg K 17.10,
80 kg K 16 80, 78 kg K 16 55, horňácká
81 kg K 16 85, bačská 77 kg K 17.—, ba-
batská 785 kg K 17.—, adská 78 kg K
16 80, šivacká 76 kg K 16.45, pančevská
78.5 kg K 16.50, podunajská 77 8 kg k
16.55, srbská 76.2 kg K 15.7249; no vá
tisská 82 kg K 16 65, 79 5 kg K 16.50, 785
kg 15.95, pešťská 79 5 kg K 16 30, 79 k
K 16.05, 78 kg K 15.—; žito nové K
12.75—12.80; oves K 13.50—13 80; ku-
kuřice K 15.50; ječmen nový K 11 80.
Termínový obchod byl vzestupný
na vysoké záznamy americké a prodeje vyvoz-
ních mlýnů.
K večeru znamenala: pšenic e na říjen
K 15.90, na duben K 16.40: žite na říjen
12 90, oves na říjen K 11.56, kukuři ee
na červenec K 15.48, na květen K 10.98.
řepka na srpen K 24.70.
Šveslky srbské na říjen v stejném
množství 80/5., 95/100., 115/120kusové ze
savských stanic smlouvány po K 27.75; jiné
zboží beze změny.
Parno.
Z Nového Yorku, 21. července. (Zvláštn
telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa, Smýšlení na dnešní plodinové
burse velmi pevné. Znamenala: pše-
nice na červenee 981/4 (953/8), na září
911/4 (915/s), kukuřice na září 621/4
(61.—), cukr (Fair Muscovad.) 33/s (3 1/2).
bavlna 11.— (11.—). Závěrečné smý-
šlení na peněžním trhu povolné.
Šveslka
Nový York
kg
podunajský 77 8
13 80
K 11 80
5
article
Zprávy živnostenských inspektorů-
II.
Dle zprávy pardubického živnosten-
ského inspektora změnil se stav dělnictva jeho
obvodu spíše k horšímu. Následkem neobyčejně
krátké kampaně cukrovarů a sušíren čekanky.
z kterýchžto některé v loňském roce vůbec ne-
pracovaly, následkem zkrácení pracovní doby
v některých továrnách obuvi, jakož i následkem
obmezené výroby jiných závodů plynoucí z ne-
dostatku vody, dostalo se mnoha dělníkům méně
práce a jich výdělky se podstatně zmenšily. Ale
ani v textilních továrnách nebyla všudy konjun-
ktura taková, aby přinášela dělníkům normální
výdělky. Tak nepracovalo na př. v kterési me-
chanické tkaleovně 36 stavů a bylo nutno ně-
kolik dělníků propustiti. Poměry tyto provázené
zdražením všech živobytních prostředků, dolehly
na dělnictvo velmi tíživě. Hojné příležitosti pra-
covní a výdělkové mělo dělnictvo v cihelnách,
které měly v loňském roce dobrý odbyt. Zvětšená
rušnost projevila se i ve stavebnictví, byť nebyly
loňského roku prováděny žáďné větší stavby. Co
do bytových poměrů, učiněna loni řada nevese-
lých zkušeností. Jizby vysazené nebezpečí ohně
vykázány dělníkům ve třech mlýnech a jednom
pivovaru; jizby tyto byly ve výši prvého a dru-
hého poschodí a byly nesnadno přístupny. Kterýsi
výrobce varhan ubytoval pomocníka s učedníkem
v úplně tmavé komoře, s podlahou dlážděnou.
Jizba
6
article
Jinde byli dělníci nuceni spáti pod nechráněnou
střechou, jinde v kůlně na cihly a pod. Stávek
bylo v obvodu loni devět a jedna výluka. Ze
25.780 dělníků závodů prohlédnutých loni, bylo
60.58 procent mužů a 39 42 procent žen. Z nich
bylo dorostlých 24.438 (94.46 procent).
Také v obvodu královéhradeckém
nastalo loni zhoršení hospodářského stavu dělníků.
Přičinu toho nutno hledati po všeobecné stránce
ve zdražení potřeb živobytních, speciálně pak ve
zmenšení výdělků a pracovní přiležitosti, důsledku
to trvalého sucha letního. Hlavně utvářily se po-
měry nepříznivě v oněch oborech průmyslových,
které spracovávají zemědělské produkty. Násled-
kem malého výnosu řepní sklizně, čekanky a bram-
borů byly suroviny v příslušných závodech již
koncem histopadu zůplna spracovány a výdělky
klesly následkem toho ve srovnání s rokem před-
chozím o polovinu. Kterási škrobárna následkem
nedostatku suroviny vůbec nepracovala, v někte-
rých eukrovarech obmezen počet dělnictva při
strojích následkem zavedení racionelnějšího po-
stupu na míru nezbytně nutnou, čímž mnoho
dělníků ztratilo práci. Ve mlýnech s vodní silou
práce neobyčejně trpěla suchem.
7
article
Následkem toho přestáli z dělníků od kusu
placených krisi tuto jen svobodní pomocnici
mlynářští na stravu přijatí, zatím co se ženatl
musili ohlížeti po práci jiné. Pouze pro dělniky
lomů, cihelen, staveb, regulací říčních a p. bylo
horko letní příznivo, ježto následkem stálého
krásného počasí práce pod širým nebem ne-
trpěla, dosáhly výdělky těchto dělníků značné
výše. Ve všech ostatních výrobních odvětvích
udržovaly se mzdy při sazbách celkem nezmě-
něných na výši dosavadní. Mezi dělnictvem kož-
ních továren obvodu tohoto jest hojně těch,
kteří si z vlastních úspor vystavěli domky. U
jedné z těchto továren má již 40 dělníků své
vlastní stavení. Obyčejně jsou v podobném
domku dva byly, z nichž jeden pronajmut. Ma-
jitel mechanické tkalcovny vystavěl loni tři děl-
nické doky s 18 byty. Nájemné jest v nieh
nižší, než jak v místě obvyklo. Jiný podnikalel
přistavěl k dosavadním 16 nových obytných
místností a počitá nájemné z jednoho resp.
dvou pokojů 80 hal. resp. 1 K 10 bal. Dělní-
kům cihelny přenechány byty dosavad placené
zadarmo. Hrozné byly bytové poměry uherských
dělníků, zaměstnaných při regulaci řeky. Také
zařízení ku prospěchu dělnictva bylo v minulém
roce několik učiněno.
Ma
8
article
Majitel jedné mechanické tkalcovny věnoval
10.000 K na zřízení invalidního fondu dělni-
ckého a zavázal se přispívati naň dále 2000 k
ročně. Nárok na pensi (12 proe. posledné vy-
placené mzdy, maximálně 30 K měsičně) počiná
po 10 létech pracovních. V jiné mechanické
tkalcovně podobný fond již působí: podnikatel
platí doň 1500 K a každý dělník 2 hal. týdně.
Majitel jedné mechanické tkalcovny a barevny
pojistil sám veškery místry a dozorce u inva-
lidního fondu spolku strojmistrů textilních v Ná-
chodě. V četných textilních továrnách zřízeny
čekárny, jídelny, koupelny, obřivárny, kuchyně
délnické (1 porce polévky stojí 6 hal. a obéd,
sestávající z polévky, masa a zeleniny nebo
moučníku 24 hal.) Povstávání nových cihelen
mělo v obvodu tomto za následek značnou po-
ptávku po vhodných pracovních silách, přech
některých cihelen k mechanické výrobě přišel
následkem toho vhod a dělnictvo zde propou-
štěné nalezalo ihned práci jinde. Velmi různým
byl poměr nabídky a poptávky pracovní v texlil-
ních závodech, zatím co byl v něklerých tkal-
covnách na hranicích často nedostatek evičených
sil následkem vystěhování četný ch
dělníků do ciziny, bylo nutno v jiných
tkalcovnách obmeziti práci o 20—40 procent
následkem špatného chodu obchodů. Sprostřed-
kování pracovních sil velkoprůmyslu v obvodu
tomto děje se různě. V mechanických tkalcov-
nách vyvěšuje se ohláška prostě na dvéře,
v jiných obolech působí agenti. Velmi záslužně
působí v orlických horách učitelstvo ve-
snické při opatřování práce. Stávky byly
v obvodu dvě. (Zpráva králově- hradeckého
inspektora zasluhuje pro svou důkladnost sku-
tečného uznání.)
Brněnský inspekťor celkového přehledu
výdělkových a pracovních poměrů nepodává.
Ná
orlický hora
9
article
Zmiňuje se pouze o interveneích při sporech
mzdových. Poměry bytové v obvodu tomto
byly nejhoršími v cihelnách. V jedné cihelně
uživaly dvě rodiny kouta otevřené dílny
za příbytek, spaly tu na slámě! U
této kůlny zřídily si ohniště. V jiné cihelně
bydleli dělníci v jamách . . . V něklerých
továrnách zřízeny lázně. V kterési továrně po-
staven stroj na výrobu sodově vody, která pře-
nechávána dělníkům za 2 hal.; výtěžku užívá
se ve prospěch dělníků. Podpůrná pokladna
pro dělníky, pro vdovy a sirolky brněnských to-
váren látek vykazuje tento výsledek: Na při-
spěveích zaplatili dělníci 75.754 K. zaměstna-
vatelé (53) 126.747 K. Pense obdrželo 485
bývalých členů 82.129 K, podpor 910 členů
160.144 K. Do sirotči a vdovské pokladny
zaplatilo 10.920 dělníků 11.676 K, 53 zaměst-
navatelů 11.482 K, pense poživalo 479 vdov
37.885 a 33 sirotků 777 K. Nedostatek děl
níků zračil se hlavně u cihelen a na stavbách.
Stávek bylo v obvodu 10.
10
article
Hospodářský stav dělnictva znojem-
ského okresu dozorčího byl následkem zvý-
šení hlavních potřeb živobytních krajně nepří-
zniv, protože se výdělkové poměry nezlepšily-
Cihelny znojemské zaměstnávaly sotva polovinu
obvyklého počtu dělnictva a také továrny hlině-
ného zboží propouštěly dělníky. Následkem in-
solvence veliké textilní firmy, zrušení dvou to-
váren na obuv a vyboření velikých dvou parníeh
mlýnů bylo hojně dělníků bez chleba. Malá
sklizeň řepy a bramborů měla v zápětí krátkou
kampaň cukrovarnickou a lihovarskou; práce
v jedné továrně cukru surového a ve dvou škro-
bárnách vůbec zastavena. Lepší poměry výděl-
kové zračily se jen u stavebních dělníků jihlav-
ských. Byty dělníků cihelen a byty obuvníků,
pekařů a uzenářů jihlavským dělníkům skytané
nevyhovovaly požadavkům. U jednoho truhláře
spali učedníci v bedně, zavěšené na stropě ! u
pekaře jihlavského spali dělníci v úplně tmavé
díře, do které se mohli dostati jen po břiše.
Také olomoucký inspektor všeobee-
ného stavu se nedolýká, spokojuje se pouze slí-
čením poměrů bytových a stávkami. Zlepšení
bytových poměrů v malovýrobě bylo lze konsta-
tovati jen v málo případech, za to velkoprůmysl
přistavoval dělnické byty. Kterási přádelna lnu
rozdělila dosavadní hromadné noclehárny vel sku-
pinové, takže v jedné místnosti spí jen několik
osob. Jiný závod zařídil jídelnu pro dělníky
oběd (polévka, maso a přikrm) stojí 20 haléřů
11
article
Hospodářský stav dělnictva přerov-
ského obvodu dozorčího se celkem ne
změnil; větší mzdové sumy vyplaceny ve ve-
liký železárně, nyní téměř plně praenjící. Za t
byl nepříznivější stav dělnietva v závodech od-
kázaných na vodní sílu, v cukrovarech (z nichž
jeden trvale a jeden na 5 let přestal pracovati
a sladovnách. Čistírny ječmene vůbec nepraco
valy. U některých průmyslových závodů zřizo-
vány dělnické byty. Naprosto neuspokojují po
měry bytové v některých řemeslných živnostech
V jedné pekárně připadalo v místnosti ke spaní
určené na osobu jen 4m2 vzduchového pro-
storu, slamníky neodpovídaly ani nejjednodušším
předpisům hygieny. V jediném městě onemoe-
nělo následkem těchto poměrů z pekařského
dělnictva, čitajícího 141 osob, 98 ! Nebylo an
oddělených ložnic dle pohlaví ! Velmi nepříznive
poměry panovaly i v barákách stavebního děl
nietva kteréhosi ústředí průmyslového. U jed-
noho zámečníka musili učedníci spáti — ve
stáji... V největší továrně na klobouky obvodu
tohoto existuje již od r. 1903 podpůrný fond
do kterého firma ročně platí 12.000 K. Fond
spravuje výbor dělnický; dělníci příspěvků ne-
platí. Skýtají se starobní renty od 65. roku
invalidní renty dělníkům, kteří pracuji u firmy
alespoň 20 let. Vdovy a sirotci těchto dělníko
požívají podpor. Stávka byla v obvodu jediná.
12
article
V lonském roku nových opatření ku pro-
spěchu dělnictva v opavském obvodu do-
zorčím učiněno nebylo. Pracovní přiležitosť se
pro dělnictvo zlepšila a také z četných žádost
o povolení práce přes čas možno souditi na
zlepšenou zaměstnanost. V mlýnech spalo často
dělnictvo v místnostech, vysazených nebezpeč
Končíme stručný přehled zpráv inspekto-
rátů zemí českých. Ale i z tohoto obrazu možno
seznati, co sociální práce nás ještě čeká, práce.
která ale účinně bude zvýšovati i kulturní úrovet
širokých vrstev národa.
ohně.
13
article
Zahraniční obchod říže v prvém pololetí 1905
Stručná data zahraničního obchodu této říše v prvém
pololetí tohoto roku jsme včera již sdělili. Dovo
prvého pololetí činí 1076.6 mill. K (stoupnul o 724
mill. K oproti témuž období roku předehozího), zatím
co vývoz dosáhnul pouze 968.7 (— 79.6) mill.K
takže se bilance zhoršila o 152 mill. K.
Zjev tento přivoděn skoro veskrze loňskou malou
úrodou a z ní vyplývajícím seslabením zemědělské
vývoznosti. Podáváť zahraniční obchod říše dle skupin
výrobních tento obraz:
Dovezeno bylo
zemědělských a lesnických
produktů . . . . . .
hutních a báňských . ..
průmyslových . . . . .
Vyvezeno pak
zemědělských a lesnických
produktů . . . . . .
hutních a báňských . ..
průmyslových . . . . .
Zmenšení vývozu průmyslového spadá na železo
a železné zboží (27.50 mill. K letos proti 32.79 mill.
loni), zboží dřevěné a kostěné (22.85 proti 2515
mill. K), oděvnictví (25.83 proti 28.89 mill. K) a prů-
mysl Inu (26 9 proti 29.41 mill. K). Ve skupině prvé
jeví se pokles vývozu surového železa (z 2.58 n
2.24 mill. K), tyčového železa nefaconovaného (z 3.
na 2.7 mill. K), hrubého zboží ocelového a želez
ného (o 541 364 na 361.834 K). srpů (s 3.4 na 2 5)
nádobí železného a ocelového (s 3.3 na 2.5 mill. K)
zbraní střelných (s 3.6 mill. K na 0 1 mill. K)
Za to stopnul v léto skupině vývoz částí konstruke
mostních a stavebních (ze 0.4 na 2.09 mill. K). Se
slabení vývozu ve skupině lnů spadá na účet inu
surového a zboží lněného (z 10.2 na 8.92 mill. K
Ale hlavním faktorem přesunů zahraničního obchodu
jest zemědělská produkce. Dovoz hlav-
ních produktů skupiny télo podává tenlo obraz
prvém stoleti:
1904
1905
korun
korun
10,888. 477
3,840.064
pšeniče . . . .
žito . . . . . .
prmysl Ina
mill
14
article
345.624
4,863.919
708.480
2,747.997
ječmen . . . .
840.984
6,895.149
oves . . . ..
14.342.014
38.352.404
kukuřice . . . .
4991. 289
2,059.557
luštěniny . . . .
rýže . . . . . 12,722.841
14,661.719
3,130.619
ovoce . . . . . 2,434.374
1,271.795
chmel . . . . . 1,013.840
vejce . . . . . 20,386 914 24.340.342
Za to dovoz jatečného dobytka podstatně klesnul
sice se 124.925 kusů na 91.023 resp. 315,484. 825
na 12.772.249 K; toléž platí o dovozu koží, klerý
vykazuje sestup a 33,172.167 K na 27,530. 226 K. Z
to vývoz této skupiny (eventuálně produktů prů-
myslu zemědělského, vykazuje značné oslabení. Zje
tento přivoděn, jak netřeba uváděti, sklizňovými po-
měry této říše, Vývoz skupiny této činil v prvém
pololetí:
1904
1905
korun
korun
512.247
7.498
pšenice . . ..
12.064
2.176
žito . . . . . .
14,152.851
24,383.515
ječmen . . . .
13.279
168.064
oves . . . . .
560.859
45.93
kukuřice . . . .
21,662.402
28,619.052
slad . . . . .
1,590.863
boby . . . . .
3,551.412
14.273.719
8,535. 604
mouka . . . . .
2,315,952
1,152.180
brambory . ..
1,164.159
695,418
ovoce . . . . .
seno . . . . .
15
article
1,065.670
309.346
chmel . . . . .
4.536.450
3,476.946
jatečný dobytek . 52.594.758
43,594. 654
35,413.360
koně . . . . . 36,135.870
49,241.528
vejce . . . . . 62,696.068
3,128.707
máslo . . . . . 4,213.118
Vývoz cukerní vykazuje pokles s 2,916. 212
r. 1904 na 2,016.242 q r. 1905 čili s 86,683.641 k
na 72,175.652 K. Zallm co vývoz dřev a surového
stoupnul (z 51.9 na 54 58 mill. K), vykazuje vývoz
dříví řezaného pokles s 65.3 na 59 5 mill. K. Vývoz
uhlí bnědého stoupnul z 37.36 na 39.45 mill.
resp. z 30.26 na 31.14 mill. K, uhlí kamenného
pak z 6.3 na 7.23 mill. K. Dovoz surové bav l ny
se téměř nezměnil a činí 136 6 mill. K loni proti
136.7 mill. K letos. Současně ale klesnul dovoz příze
bavlnčné s 14.8 na 12.9 mill. K.
mill
16
article
Z pražského trhu obilního. Z pešťské bursy ozna-
muje se slabé zlepšení, nabídka pšenice sotva
stačí; moment tento nevyrušil ale mlýnů z jich klidu.
hradí jen nejnutnější potřebu a čekají na výsledek
domácí sklizně. Záznam pšenice K 9.40 az 9.65 z ná-
draží jest nezměněn. Pšenice 80 kg prodána za 985
ze mlýna, nová banátská pšenice nabízena z Prahy
za 9.25 K. Nabídka českéhc žita jest malá. Z Prahy
placeno nové české žito 75 kg K 7.85; nabízeno bylo
banátské žito za 7.75, české a rakouské úplně suché
za 7.90. Jinak placeno: nové české žito z Českého
Brodu K 7.80, ze Mstětic K 7.70, uherské na srpen
K 6.95. Nabídka o vs a byla slahá, ale také poptávka
byla mírná; při uhájeném smýšlení placeno z Prahy
8.10 až 8.35. Uherský oves byl o 5 hal. dražšía
stojí 7.05 až 7.40 z Vídně. Stará česká řepka pla-
cena K 13.80, uherská znamenala z Vídně 13.25
13.50. Potřeha kukuřice jest podstatně menší, nie-
méně ale uhajují se ceny pevně; yellovská znamenala
8.10, laplatská 8.50 z Prahy.
Vzájemný obchod zakousko - uherský. Z Vídně
21. července (C.-B.) se oznamuje: Dle právě vydaných
dat vzájemného obchodu rakousko-uherského činil
dovoz z Uher do Předlitavska (s vyloučením drahých
kovů) 75.9 mill. K, vývoz do Uher 75 mill. K. V mě-
sících lednu až červnu činila (vyjímaje drahé kovy
cena dovozu z Uher k nám 415.2 mill. K —— 56
mill. K ve srovnání s tímže obdobím roku předešlého)
vývozu do Uher pak 446.3 mill. K (— 10.5 mill. K
Jeví se tedy pro nás aktivum bilanční 31 mill. K.
Potřeh
Praha
Český Brod
Mstětice
Vídeň
Uhry
Předlitavsko
az
kg
mill
17
article
K emancipačním haličským snahám hozpodář
ským. Stala se v očích Vídně hrozná věc: Zemský
sněm haličský, přijal resoluci, klerou doporučuje, by
při zadávání veřejných dodávek zemských a obec-
ních, a také slátních pro Ialič určených, byla dávána
přednost zboží v Haliči vyrobenému, byť někdy byl-
nutno povoliti příplatek oproti soutěži ze zemíj-
ných. Halič sleduje krokem tímto snahy, které uplat-
ňují se i v jiných zemích a u jiných národů těto říše.
úsilí vytvořiti si svůj vlasní průmysl. Není sporu.
že právo k tomu má. Není naprosto žádného ustano-
vení, dle kterého by dosavadní posice vídeňských ně-
meckých dodavatelů Haliče byla nedotknutelna, byla
jakýmsi držením, které nesmí býti nikým rušeno
Vídeň
Halič
18
article
Právě speciální poměry Haliče nutí k tomu, aby
v zemi vytvořen byl průmysl, který by přinášel za-
městnání a výdělek tamním širokým vrstvám, jichž
postavení hospodářské je tak ubohé a stlačené. Ovšem:
centralism zřel ve Vídni nejen rozhodujícího činitele
politického, nýbrž snaží se učiniti Vídeň i hospodář-
ským ovládatelem télo říše. Tento stav není možným
jakmile probuzení národní uvědomí si i význam samo
statnosti a neodvislosti hospodářské, jakmiles
chápe, že osamostatnění a sílení hospodářské jest
jedním z hlavních činitelů pokroku a síly toho kterého
národa. Věčného poručníkování ani národové nesnesou
My, kteří sami více a více si uvědomujeme význam
osamostatňování se od nadvlády německého kapitálu,
nemůžeme nesympatický hleděti k obdobným sna
hám Haliče. Mluví-li proto vídeňské listy o roz
hořčení, které prý vzbudilo usnesení haličskéh
sněmu, v zemích českých, není to pravda potud,
pokud by platilo tvrzení toto i o nás Češich. Pron-
kavé uvědomování národně-hospodářských cílů v Ha-
liči, probudí i tamní vrstvy slovanské, na průmyslo-
vém a obchodním poli tak slabé, a dá nutně vznik-
nouti myšlénce o stejnosti emancipačního zápasu ho
spodářského slovanských národů této říše. Její důsle-
dek nemůže býti jiný, než úsilí po užším styku ho
Halič
Vídeň
19
article
1904
1905
v korunách
521,697.424 582,513. 37
106,650 641 113.977.06
375,864.728 381,025.779
376,319.577 325. 521.600
67,517.6:8 69,967.9
604.460.589 573,385.85
20
article
spodářském slovanských národů tohoto státu. Ten
21
article
dence tyto proníkají stále důrazněji co do vztaht
hospodálských mezi Čechy a některými jihoslovan
skými národy a proklestí si cestu i do Haliče, tín
spíše, prolože obchodní styky Haliče » Čecham
i v poslední době neobyčejně síli. Proto my v Če
chách rozholčení a hluku vídeňíského nezdilíme
Zdravý hospodářský rozvoj slovanských národů nán
může býti jen vílaným. Prolamuje-li se Uímto vývojen
nepřírozená hospodářská nadvláda Vídně — nemůze
nám tento fakt býti nevítaným
Odhady letošní obilní sklirně. Po uveřejněn
vládních zpráv o stavu osení množí se i odhady bu-
doucí sklizně télo říše. Uvádějíce jeden, jsme
ovšem vědomi relativnosli jeho. V této polovině říšské
byla sklizeň pšeniční loni dobrá; činila 14.6 mill. a.
Čísla tohoto asi letos dosaženo nebude, nicméně
možno se naditi dobrého výsledku, asi 13 mill.d-
Sklizeň pěeniční celé říše činila po započtení uher-
ského výnosu 37.3 mill. q uhrnem 52 mill. q. V tomto
rece odhaduje ministerstvo uherské výnos 41.4 mill.
q. takže by činila úhrnná pšeničn
sklizeň celé říše asi 54.4 mill. q. ledy as
o 2.4 mill. q více než loni. Bude tcdy možno spo-
kojiti se celkem malým dovezem Gloni dovezeny
mill. q pšenice). Také žitná loňská sklizeň předlitavská
byla příznivá (23.3 mill. o). Letos čeká se výno
asi 20 mill. q: po připočtení vládního odhadu letošn
sklizně uherské 13.38 mill. q činila by úhrnná
letošní sklizeň žitná 33.38 mill. q proti 34 41
mill. q loni. Úhrnné zlepšení čeká se co do ječ-
mene. Byť nebylo v Předlitavsku dosaženo výše
loňské (14 mill. ). slibují Uhry sklizeň velmi dobrou.
Uher
Čechy
Halič
Vídeň
Předlitavsko
22
article
Soukromé odhady označují vládní odhad nové sklizně
ječmene v Uhrách 123% mill. q za nízký. Možnos
naditi úhrnné skli zně ječmene asi 27 mill, a
tedy téměř o 2 mill. q více než loni. Co se týče
kukuřice, čeká se v Předlitavsku zvýšení sklizně
o 1 mill. q. v Uhrách pak aspoň a 15 mill. q. Pod-
statně zlepšený jest stav ovsa v obou polovinách
říše. Čeká se úhrnná sklizeň 29.5 mill. q proti 24
mill. q loni,
Rakouské továrny fezá. Dividenda akciové společ-
nosti rakouských továren fezů stanovena bude jako
loni 9% čili 36 K na akcii. Výroba i obraty byly
v loňském roce o něco větší, za to ale ceny o něco
sílaceny. Výnos rovná se celkem loňskému.
Dražba koží v Plzni. Dne 20. t. m. konánav
Plzni dražba koží, uspořádaná prodejním společen-
stvem řezníků. Účasí kupců byla celkem značná.
poměrně k dřívějším dražbám však slabší. Smýšlení
bylo chabější, koupěchlivost omezená. Placeny: české
volovice 1.05 až 1.08 K, uherské volovice 95 h, kr-
viny a teleliny 1.05 až 1.11 K, bůvoliny 82 až 95h
za 1 ka.
Uhry
Předlitavsko
Plzeň
23
article
Uherské slátní dráhy. Dopravní příjmy uherských
státních drah činily v prvém pololeti t. r. 106.053 80
kor., o 4,112.010 kor. více než v tomže období loň-
ském. Vzestup tento jest tím pozoruhodnější, prolož
loňská sklizeň byla špatná a čekán spíše prolo
příjmový sestup. Zvýšená doprava uhlí, dříví a ku-
sového zboží jest hlavním motivem uvedeného vze-
stup
Růzé zprávy. Dle úřadního výkazu byl stav
osení v Prusku v polovině července tento (1 velmi
dobrý, 2 dobrý, 3 prostřední, 4 malý, 5 velmi malý)
zimní pšenice 2.5 (v červnu 2.5), letní pšenice 25
(2.5); zimní žito 2.6 (2.5), letní žito 2.8 :2.9); letní
ječmen 2.5 (2.6); oves 2.7 (2.6); brambory 2.4 (2.6)
jetel 3 (3.1): lucinka 2.5 2.6). — „Ironmonger“ ozna-
muje z amerického trhu železářskéhe
Ukazuje se větší rušnost. Zvýšená poplávka jesl
pravděpodobně předzvěstí velikého obchodu a lepších
cen. Dle názoru obchodu jsou vyhlídky pevny, protože
jest spotřeba stále zvětšená, což bude míti v zápětí
náhlou koupěchtivost. Ceny ale asi příliš nestoupnou,
protože je produkce značná
2.6
24
article
XXII. sjezů českoslovanských včelařů a výstav
ve Mšeně u Mělníka od 13. do 20. srpna t. r. sli-
bují býti velmi zajímavy. Přednášeti budou pp.: E
Kamenář, řed. reál. gymnasia ve Vukovaru a před-
seda Zem. včelař. kongresu pro Chorvatsko a Slavoni
„Užitek včel a včelařstva“ (chorvat.): J. Marcfnkov.
c. k. lesní a čestný člen Ústř. spolku včelař. pro mar-
krabství moravské „O včelařství haličském“: F. Zu-
klin, farář v Bořislavi „O lidovém včelaření“; J. Kře-
men, odbor. učitel a předseda kutnohorského spolku
včelařského „O nepřístojnostech, které se vloudily
do vědy a praxe včelařské: M. Hlinecký „O mých
úlech amerických“: J. Bauman, říd. učitel v Ryn-
holci „O úlech“; M. Brázdil, nadučitel v Přibicíeh
na Moravě „O americkém způsobu včelaření“ a J
Fišer, učitel a včelař v Brně: „Umělé včelí příbytky“
Srovnávací pokusnictví Ústřední hospodářsk
společnosti pro král. české těší se stále větší oblibě
kruzích zemědělských a vykazuje již positivn
úspěch pokud se týče pěstění různých ječmenů a sic
na prospěch našich domácích zušlechtěných druhů.
J Marcfnkov
F za klin
J Bauman
M Brázdil
Fišer
Mšeno
Mělník
Vukovar
Chorvatsko
Bořislav
Kře
Ryn
Přibicíeh
Morava
Brno
E Kamenář
25
article
Společnost hledí k tomu, aby v pěstování všech
našich plodin dosaženo byla jasna a provádí právě
již několik roků pokusy s různými druhy ozimě
přenice, ve kteréžto příčině výnosnost dosud klon
se na stranu anglických pšenic druhu „Square heade““
ačkoliv našim pp. mlynářům i hospodářům zamlouvé
se lépe naše stará domácí „červinka“, na jejímž
zušlechtění více pěstitelů horlivě pracuje. Srovnávae
tyto pokusy svěří se i nově přistupujícím členům
kteří obdrží potřebné osivo úplně zdarma. Hospodář
se zároveň upozorňují, aby obilí k setí s potřebným
bližšími údaji zavčas uspolečnosti za účelem spro-
středkování prodeje oznámil
Výstavní přohlídka chovného dobytka ve Velva-
rech konati se bude určitě dne 19. srpna 1905. Pr
odměňování vystavovatelů získáno velké množství p
něžitých cen a medaillí. Přihlášky přijímá jednatel-
ství Hospodářsko-průmyslového spolku ve Velvarec
do 14. srpna t. r.
Trhy. Výroční dobytčí trh v Pacově bud
26. t. m. — Výroční trh dobytčí v Sedlci buda
27. t m. — Dobytčí trh v Novém Bydžově bud
1. srpna.
Trhypeněžní.
Z Vídně, 21. července.
kursy.)
Květnová renta . 100 30
Ivovskočernovická 580.—
spol. st. dr. rak uh. 671.5
únorová
101.—
jižní dráha . . 85 75
červenc. . . 100 25
štyrakoc hr.-köfi. . 444 25
říjnová . . 101.—
severní dráha . 5805.—
rakouská“ » zlatá 119.30
rak. severozápo dr. 430 —
„ kor
100 45
pardubická dráha —.—
115 95
uberská » zlatá
polabská dráha . 446 —
96.4
„ kor.
365.—
Česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A .
cher. »»
1090.—
4% zást. listy Hyp
pražsko - duchcov.
banky král. č. .
duchcov.- podmok
31/20 zást. I. Hyp.
2290.
ústecko-tepl. dr..
banky král č. .
dunaj. paroplaveb. 1000.--
4% kom. dluhop.
736.—
Zem. banky kr.č.
rakouský Lloyd
turecká tabák. rež.
364.50
49% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 547.—
Zem. banky kr.č.
A cher
doktor
Lloyd
Pacov
Sedlec
Nový Bydžov
Vídeň
hospodářskýprůmyslový spolek
26
article
Rudolfova but
státní losy 1860
alpsků montan. sp. 526 25
po 500 zl. ..
rým.-muráň. spol. 543 —
po 100 zl.
Poldina huť . . 522.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 2653.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
vídeň. l. komun.
454.—
165 75
Daněk .
tisské losy . ..
142 —
západočeská uhl. 267.50
turecké losy
1637.—
severočeská ubl.
rak.-ub. banka .
659 25
mostecká uhl. sp. 645.—
rak. úvěrní ústav
vídeň.stavební sp. —
307. 50
b. anglo-takouská
hirtenberské . . 1015.—
540.—
vídeňská unionka
Schodnica . . . 642.—
449.—
b. pro země rak.
773.—
haličsko-karpatské 930.—
uh. úvěrní banka
pešťska vagonka.
bank. jednota . .
550.2
devisa německa . 117.38
1918.—
r. úst. pro úův. poz-
» pařížská . 95.5
Česká průmyslová
„ curyšská . 95.4
416 —
banka . . .
* londýnská 240 -1
roln. úvěr. banka 410 —
dvacetifrank . . 19 10
česká b. Union . —.—
Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.38
králodvor. cement. 920.— rubl
Trh pevný, přednost dávána státní dráze a ně-
kterým průmyslovým papírům. Závěr kiidnější.
Eskontní sazby 31/2 —31/2 procenta.
x. Z Vídně, 21. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Pod dojmem četných příznivýel
podnětů smýšlení na dnešní burse se upevnilo. Při
spělo k tomu zejmena méně pessímistické posuzován
Poldin
Rudolfov
Vídeň
úvěrní banka
27
article
GZávěrečné úřadn
28
article
87 10
100 30
100.25
100.25
156 90
190 50
293 50
476 —
535 —
29
article
uherské krise, jakož i příznivé zprávy o stavu žní
bouřlivá baussa na berlínském báňském trhu. Obchod
nabyl živějších forem nežli v minutých dnech. Obě
kreditky získaly zpětnými koupěmi, akce státní dráhy
na pešťský účet byly ve větších položkách prodávány
V alpinkách, jež těšily se živému obratu, stouply.
Také pražské železářské akcie byly hledány. Ve šraňku
bylo pozoruhodné zvláště stoupnutí akcií rakouské
zbrojovky. Haličské karpatky klesly dnes o 20 K, ale
měly tendenci pevnou. K favorisovaným papírům po-
čítaly se západouhelné a akcie hirtenberské. Akcie
rakousko uherské banky byly rovněž vyšší. Pozoru-
hodným momentem na trhu k ukládání byla reprisa
uherské korunové reniy o 10 haléřů. Naproti tomu
uherská zlatá renta byla nižší. Na konci byl obcho
klidnější, ale tendence zůstala upevněna. Na eskompt-
ním trhu slav peněz nezměněn: 31/2 procenta.
x. Z Vídně, 21. července. (Telfgr. »Nár. Lislů«.)
Večerníbursa. Kreditky 659.75, po —.—, —
uherské kreditky 774.—, anglobanka 308.—, bankovní
jednola 550.50, unionka 540.50, Iknderbanka 449. 50
stální dr. 672.—, —.—, jižní dráha 86.25, polab. d
44650, severozápadní dráha 431.50, turecké tabákové
365.—, rýmavsko-muráňské 544.—, alpinky 526. 20
květnová renta 100.30, uherská korunová 96. 35.
turecké losy 142.50, marky za hotové 117.40, ultimo
—.—. Smýšlení klidně.
x. Z Vídně, 21 července. (Telfgrm. » Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.g5.
Vídeň
Iknderbanka
Amsterodam
30
article
199.05. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—
Brussel na delší lh —.—. —.—. Německo šek
kr. ih. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na
deiší lhůty 117.35, 117.65. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 240.15, 240.30, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké ibůty za 100 lir 95.50,
95 65, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů —.
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—. Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95 521/a, 95.671/a, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.421A, 95.521/2, na delší lhůty —.— —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95.421/8, 95.521/a na delší lhůty —.—
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
31
article
Pražská bursa.
V Praze, 21. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.)
Při klidném smýšlení došlo na dnešní burse k zš-
věrkám zlaté rakouské renty za K 119 40.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 246.—, České banky Union Union K 247.—, České
společnosti pro průmysl cukerní K 155.—, strojírny
Daňkovy K 454.—, Zajišťovací banky K 225.—
peníze.
Officiální záznamy zněj
Zástavní listy české hyp. banky 59%
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes, zem, b. (ve zl.) 49%
» , , » (v K) 4 %
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
» » (v K
Žel. » » »
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. hyp. banky 59
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41.
» » hal. zem. banky. 4 1.
Kom. dl. úpisy . . , 4
Železnič, , , , , 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
» Rak.-uherské banky 4 %
» » Dolnorak. byp. ústavu 490.
Kom. dl. úp. . „ . 4
„ , „ „ 31/s
Zástavní listy Rak. byp. banky 40
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 0
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 e
Dubnová » »
(ve stř.) 4.29
Daňkův
Praha
Český banka Union Union K 247
Český průmyslový
Železnič
e Dubnová
32
article
Květnová » » (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 40
„ korunová renta . . 490
„ investiční . . . 3 1/
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . a
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .,
Česká báňská společnost . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cemeptárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.s
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
33
article
Z Petrohradu, 21. července. (Zpráva Živn. banky.)
Diskontní 390.—. Ruská banka pro vnější obchod
335.-. Mezinárodní banka 357.—. Ruská průmy-
slová banka 250.—. Baku 451.—. Mantašev 202.50.
Caspienne 4925.—. Sormovo 232.—. Putilovské že-
lezo 122 —. Hartmannské lokomotivy 240.50. Petro-
hradské metallurgické 165.—. Ruská konstrukce
227.—. Phönix 285.—
Z Berlina, 21. července. (Zvl. telef. zpr. »N. Lae)
Zprávy o chystaných fusích průmyslu báňského, které
dlouho připravovány, zvolna vstupují v sladiun
aktuálnější, byly opět mocnou vzpruhou burse. Po-
suzovala však již události klidněji a smýšlení toto do-
šlo výrazu hlavně v tom, že záznam akcii německo-
lucemburských zůstal stabilním. Za to dortmundská
Union vykazuje značný vzestup. Ostatní báňské hod-
noty byly veskrze pevny, byť některé papíry nemohly
plně uhájiti maximálního záznamu včerejšího. P
konsolidačních a gelsenkirchenských byla značná po-
ptávka. Bankovní papíry veskrze pevny; přískoky
kursovní vykazují dražďanská a národní banka, jakož
i schaaffhausenský spolek. Jinak byla bursa klidna.
K závěru se bochumské, gelsenkirchenské a harpen-
ské poněkud oslabily.
Petro
Petrohrad
Bak
Berlín
mezinárodní banka 357
národní banka
zpráva živnostenský . banka
Phönix 285
34
article
Soukromý diskont 21/2 procent.
První citry znamenaji začateční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 207.—, 237.25, Diskonto
189.75, 190.12. Německá banka 238.25. 238..75, Ob-
chodní společnost 169.75, 170 —, Drážďanska banka
— 158.75, Bochumské ocelárny 254.90, 253.75.
Lauřina huť 261.50, 262.75, Dortmund. Union uit. C.
98.25, 102.37, Haspenská uhl. spol. 219.00, 215 75
Hibernia —.—, —.—, Consolidace —.——,
Severoněmecký Lioyd 124.25. 124.75, Packet 158.50
159.—, turecké losy 135.50, 135.75, Španělské exte-
rieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 332.30, Esch-
weilské 245.—, Geisweidské 198.90, Hochdahí 127.50,
Katovické 206.30, Wilhelm —.—, Phönix 182. —,
Rh. Stahl 208.—, Schalker Gr. —.—, Westphalia
197.10, Orenstein 207.50, Rh. Metall 126.—, Haspen
229.—, Donnersmark 264.50, Huldschinský —.—
Vulcan 321.50, Bismark 326 50, Caro 131.—, Hoesch
246.75, Georg Marie —.—, königsb. —.—, Nord-
stern 305.—.
Z Berlína, 21. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
[Druhé čísiice značí záznam ze dne 20. července.
41/2procentní ruská renta 1905 94..— (94.25), 4pro-
centní ruská renta 1902 86.90 (87.10), 4procentní ruská
Esch
Wilhelm
Stahl
Cara 131
Georg
Marie
Dortmund
Geisweidský
Hochdahí
katovický
Orenstein
Donnersmark
Bismark
Hoesch
Nord
Berlín
Ob
169.75
Drážďansko banka
Lauřin huť 261.50
Schalker Gr
Diskonto 189.75
Phönix 182
loupen 229
35
article
Peníze Zboží
104.—
101.30
102.95
100.75
100.75
100.75
100.75
100.75
36
article
103.—
100.30
101.2b
100.25
100.25
100.25
100.25
100.25
38
article
100.75
100.—
100.30
100.—
99.90
99.85
101.25
99.80
101.60
99.50
99.40
99.30
101.30
100 75
100.30
94.50
100.20
94.50
190.—
83.90
101.—
101.—
100.30
100.25
119.35
100.45
92.90
247.—
416.—
225.—
550.—
410.—
560.—
440.—
246.—
580.—
454.—
39
article
100.80
100.90
100.85
102. 25
100.75
100.50
100.40
40
article
102.60
100 30
102.30
101.75
101.g0
95.50
101.z0
95.50
100.85
84. 90
101.20
101.20
100-45
119.50
41
article
100.50
93.10
247.50
570.—
42
article
246.50
600.—
458.—
289.—
300.—
160.—
660.—
185.—
523.—
155 —
43
article
640 —
370r.50
170.—
520.—
2653
44
article
2863
260.—
250.—